Lékařské preventivní prohlídky

Pracovnělékařské prohlídky vstupní, periodická, mimořádná, se provádějí za účelem posouzení zdravotní způsobilosti k práci, nebo, jde-li o služebně právní vztahy, ke službě. Jsou to prohlídky preventivní, jejichž smyslem je předcházení vzniku poškození zdraví, jejich účel je zdravotní a také jsou prvním momentem pro stanovení diagnóz, tedy mají účel diagnostický.

Tvrzení, že posouzení zdravotní způsobilosti k práci nemá účel zdravotní či preventivní, neobstojí, neboť smyslem těchto prohlídek je odhalit počáteční známky poškození zdraví z práce nebo zdravotního stavu, který brání či omezuje zařazení k určité práci.

Dalšími druhy těchto prohlídek jsou:

•    výstupní prohlídka a

•    následná prohlídka, která se provádí po skončení rizikové práce.

Tyto další pracovnělékařské prohlídky nejsou prováděny ke zjištění zdravotní způsobilosti k práci, ale výhradně jen zdravotního stavu.

Všechny pracovnělékařské
prohlídky se provádějí za účelem vyloučení nemocí, vad nebo stavů,

které omezují nebo vylučují způsobilost ke konkrétní práci (§ 6 odst. 1 vyhlášky č. 79/2013 Sb.), tedy zjištění zdravotního stavu, který může nějak omezit zařazení pracovníka ke konkrétní práci nebo mu v ní zabránit. Zdravotní způsobilost posuzované osoby se posuzuje vždy ve vztahu ke všem rizikovým faktorům, které jsou součástí výkonu práce nebo činnosti, a pracovním podmínkám, za nichž je práce nebo činnost vykonávána (§ 6 odst. 3 vyhlášky č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče).

Při provádění pracovnělékařských prohlídek jsou zaměstnancům poskytovány edukační a konzultační zdravotní služby (§ 9 odst. 2 vyhlášky č. 79/2013 Sb.).

Zdravotní stav za účelem posouzení zdravotní způsobilosti při pracovnělékařských prohlídkách se hodnotí na základě informací zjištěných při dohledu, údajů obsažených v písemné žádosti zaměstnavatele o pracovnělékařskou prohlídku, závěrů lékařské prohlídky a odborných vyšetření a údajů uvedených ve výpisu ze zdravotnické dokumentace vydané registrujícím poskytovatelem v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost (§ 6 odst. 2 vyhlášky č. 79/2013 Sb.). Údaje ze zdravotnické dokumentace vedené registrujícím poskytovatelem, který je zároveň poskytovatelem pracovnělékařských služeb, se zaznamenávají v nezbytném rozsahu do zdravotnické dokumentace o pracovnělékařských službách. Je-li posuzujícím poskytovatelem pouze registrující poskytovatel zaměstnance, provádí se hodnocení zdravotní způsobilosti na základě údajů obsažených v písemné žádosti zaměstnavatele o pracovnělékařskou prohlídku, údajů ze zdravotnické dokumentace vedené tímto poskytovatelem a závěrů pracovnělékařské prohlídky (výpis ze zdravotnické dokumentace se nevyhotovuje).

Rozhodující informační hodnotu má mít výpis ze zdravotnické dokumentace posuzované osoby vyhotovený registrujícím praktickým lékařem posuzované osoby pro jiného posuzujícího lékaře zejména při vstupních lékařských prohlídkách nebo po závažných změnách zdravotního stavu, kdy je ovšem potřebné vyžádat příslušné odborné nálezy specialistů.

Tyto prohlídky nelze principiálně zaměňovat s preventivními lékařskými prohlídkami fyzických osob, které jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění (jednou za 2 roky). Ty jsou zaměřeny na prevenci individuálních rizik tzv. civilizačních onemocnění, například nádorových, kardiovaskulárních (srdečně-cévních), metabolických (obezita, cukrovka) či degenerativních, které principiálně nesouvisejí s výkonem práce. To však neznamená, že výsledky těchto prohlídek či jednotlivých vyšetření nejsou využitelné pro hodnocení zdravotní způsobilosti k práci – také proto, že pracovní populace stárne a tato onemocnění se objevují především ve vyšším věku, kdy mohou představovat významnou část kontraindikací k výkonu práce. Kontraindikací pro určité pracovní zařazení se rozumí vyjádření nevhodnosti pro konkrétní pracovní zařazení při posuzování zdravotní způsobilosti k práci na základě zdravotního stavu posuzovaného pracovníka, které platí bezpodmínečně (absolutní kontraindikace), nebo za určitých podmínek (relativní kontraindikace).

V této souvislosti je vhodné zmínit současný trend, většinou prosperujících podniků globálního zaměření, které nabízejí a poskytují svým zaměstnancům celou řadu vyšetření (například fyzické zdatnosti), procedur (například rehabilitace) či poradenství (například ve zdravé výživě), která vždy nemají účel, které sledují pracovnělékařské prohlídky. Tyto aktivity se někdy označují pojmem „podpora zdraví“(health promotion), slouží i marketingovým účelům ke zlepšení obrazu podniku a k zachování zdraví zaměstnance, který pak může podávat dlouhodobě očekávaný pracovní výkon a nebývá často nemocen – dočasně práce neschopen. Podnik tak minimalizuje ztráty z případné nepřítomnosti i vysoce kvalifikovaného pracovníka v zaměstnání. V některých podnicích jsou tyto zdravotní služby nabízeny převážně vedoucím pracovníkům – manažerům. Nejde o součást pracovnělékařských služeb, ale o součást sociální politiky zaměstnavatele. Ten je může zaměstnancům nabízet, nikoliv však jim stanovit povinnost se jich zúčastnit, neboť jsou nad rámec povinnosti stanovené § 106 odst. 4 písm. b) ZP.

Posuzování zdravotní způsobilosti pro pracovněprávní účely

znamená, hodnocení kvality zdraví ve vztahu k vykonávané zátěži. Z ustanovení § 42 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách vyplývá, že lékařský posudek o zdravotní způsobilosti nebo o zdravotním stavu vydává poskytovatel PLS na žádost pacienta, který je posuzovanou osobou, nebo jiné k tomu oprávněné osoby (v našem případě zaměstnavatele) po posouzení zdravotní způsobilosti, popřípadě zdravotního stavu posuzované osoby, posuzujícím lékařem, a to na základě zhodnocení

•    výsledků lékařské prohlídky a dalších potřebných odborných vyšetření,

•    výpisu ze zdravotnické dokumentace vedené o posuzované osobě jejím registrujícím poskytovatelem v oboru všeobecné praktické lékařství

•    zdravotní náročnosti pro výkon práce, služby, povolání, vzdělávání, sportu, tělesné výchovy nebo jiné činnosti, pro které je osoba posuzována, a podmínek, za kterých je činnost vykonávána, nebo nároků činnosti na zdraví posuzované osoby.

Lékař PLS musí při prohlídce pro pracovněprávní účely vzít v úvahu zdravotní náročnost vykonávané práce a konkrétní pracovní podmínky a výpis ze zdravotnické dokumentace zaměstnance a ty zohlednit v prohlídce, jejíž obsah je stanoven v § 7 vyhlášky č. 79/2013 Sb.

Náročnost práce a konkrétní pracovní podmínky hodnotí lékař na základě žádosti o provedené prohlídky, kterou mu zpracoval zaměstnavatel. Konkrétní pracovní podmínky by měl lékař pracovnělékařské služby znát z dohledu, který na pracovišti vykonává. Jedinou výjimkou jsou registrující lékaři, kteří nejsou ve smluvním vztahu k zaměstnavateli a ke kterým zaměstnavatel může vyslat zaměstnance pracující v první rizikové kategorii. Tito lékaři neuzavírají se zaměstnavatelem žádnou smlouvu, k nim zaměstnavatel vysílá zaměstnance pouze na základě žádosti o provedení pracovnělékařské prohlídky a tito lékaři tudíž nevykonávají dohled na pracovištích zaměstnavatele a poradenství pro zaměstnavatele. Výsledkem prohlídky je posudková rozvaha, která ústí v závěr posudku.

Při posuzování zdravotní náročnosti vykonávané práce musí lékař zohlednit zejména pracovní zařazení posuzované osoby, druh práce (podle pracovní smlouvy či dohody o práci konané mimo pracovní poměr), režim práce (směnnost, práce v noci apod.) a délku pracovní doby, pracovní podmínky a rizikové faktory.

Organizaci, obsah a rozsah pracovnělékařských služeb, posuzování zdravotní způsobilosti ve vztahu k práci nebo službě a posuzování zdravotní způsobilosti ke vzdělávání a v průběhu vzdělávání upravuje výše citovaná vyhláška č. 79/2013 Sb. Přestože zákon č. 373/2011 Sb., který institucionalizoval pracovnělékařské služby nabyl účinnosti 1. 4. 2012, vyhláška č. 79/2013 Sb. nabyla účinnosti až o rok později, konkrétně 3. 4. 2013.

Od té doby byla vyhláška třikrát novelizována, poprvé v roce 2017, novelou provedenou vyhláškou č. 436/2017 Sb. s účinností 15. 12. 2017, podruhé v roce 2022 vyhláškou č. 452/2022 Sb., kterou se mění vyhláška č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče) s účinností od 1. ledna 2023 a nakonec letos vyhláškou č. 11/2024 Sb., kterou se mění vyhláška č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče), ve znění pozdějších předpisů s účinností od 31. ledna 2024.

Vzhledem k tomu, že poslední novela vyhlášky (vyhláška č. 11/2024 Sb.) se zabývá výhradně lékařskými posudky ke vzdělávání nebo v průběhu vzdělávání, uvedeme si pouze několik poznámek k loňské novele provedené vyhláškou č. 452/2022 Sb.

Cílem novely provedené
vyhláškou č. 452/2022 Sb.

bylo zejména odstranění aplikačních nedostatků u periodických a mimořádných pracovnělékařských prohlídek, byla nově nastavena pravidla při zajišťování periodických prohlídek zaměstnavatelem. Obecná povinnost pro zaměstnavatele při zajišťování periodické pracovnělékařské prohlídky byla přenesena do dobrovolné roviny, a to u prací v nerizikových kategoriích, u prací, které nespadají do profesních rizik (dříve „rizik ohrožení zdraví“) a u prací, u nichž nejsou součástí práce rizikové faktory, které při výskytu těchto faktorů vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k práci.

Vyhláška dále přinesla úpravy terminologické, úpravy obsahu pracovnělékařských prohlídek, poradenské činnosti a dohledu a dále zpřesňuje postupy a formy žádosti o provedení pracovnělékařských prohlídek. Pro praxi je důležité, že dochází k přejmenování pojmu „riziko ohrožení zdraví“ na srozumitelnější zkratku „profesní riziko“.

Aktualizace přílohy vyhlášky reflektuje nové vědecké důkazy. Nově je stanovena povinnost zajištění periodických pracovnělékařských prohlídek zaměstnavatelem jen u prací v rizikových kategoriích a u rizik ohrožení zdraví (resp. nově u „profesních rizik“), a u prací, u nichž jsou součástí práce rizikové faktory, které při výskytu těchto faktorů vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k práci. Poskytovatelům PLS se významně sníží administrativní zátěž spojená s poskytováním pracovnělékařských služeb a budou se tak moci více věnovat rizikovým pracovištím, resp. analýze rizik a rizikových faktorů na pracovištích a zaměřovat se na systematické předcházení a zmírňování dopadů pracovního zatížení, zaměřovat se na podporu zdraví a rozvoj zdravotní gramotnosti i odpovědnosti zaměstnanců za vlastní zdraví, tedy celkový rozvoj zdravotního potenciálu zaměstnanců.

Prohlídka v kategorii první

Vyhláška nově definovala, za jakých okolností má být provedena periodická pracovnělékařská prohlídka u prací zařazených do kategorie první. Nová právní úprava reflektuje návrh zástupců zaměstnavatelské sféry. Poskytování a provádění periodických pracovnělékařských prohlídek je nyní prováděno pouze ve stanovených případech – v případě prací, které jsou podle zákona o ochraně veřejného zdraví kategorizovány jako rizikové (druhá riziková kategorie, třetí a čtvrté kategorie), dále u profesních rizik, které jsou uvedeny v části II přílohy této vyhlášky, a nakonec pokud periodickou pracovnělékařskou prohlídku vyžaduje zaměstnanec nebo zaměstnavatel u prací nerizikových podle zákona o ochraně veřejného zdraví (druhá kategorie, pokud není uvedeno jinak v příloze návrhu vyhlášky, popřípadě, pokud není postup upraven jiným právním předpisem specificky).

Pokud se zaměstnanec nebo zaměstnavatel rozhodl pro prohlídku, stále platí doba účinnosti lékařského posudku. Pokud bude prohlídka provedena v kratším intervalu než určeném pro periodickou prohlídku, bude se jednat o prohlídku mimořádnou.

Je nezbytné neopomenout případný postup dle ustanovení § 7 odst. 2 písm. c) a § 11 odst. 4vyhlášky. Bylo by vhodné, kdyby si zaměstnavatelé ve vlastním vnitřním předpise vydefinovali, u kterých pracovních pozic nebo na kterých pracovištích budou periodické pracovnělékařské prohlídky vyžadovat, v případě, že se bude jednat o práce, pro níž jsou periodické pracovnělékařské prohlídky stanoveny fakultativně.

Podle zpracovatele novely vyhlášky má tato změna vést k významné finanční i časové úspoře zaměstnavatelů na zajištění pracovnělékařských služeb pro zaměstnance.

Poskytovatelům PLS se také významně sníží administrativní zátěž spojená s poskytováním pracovnělékařských služeb a budou se tak moci více věnovat rizikovým pracovištím, resp. analýze rizik a rizikových faktorů na pracovištích a zaměřovat se na systematické předcházení a zmírňování dopadů pracovního zatížení, zaměřovat se na podporu zdraví a rozvoj zdravotní gramotnosti i odpovědnosti zaměstnanců za vlastní zdraví.

Ministerstvo zdravotnictví uvádělo v důvodové zprávě, že se dá odhadnout, že zrušení obligatorního provádění periodických pracovnělékařských prohlídek přinese zaměstnavatelům úsporu stovek miliónů korun, např. dle registru Kategorizace práce bylo ke konci srpna 2022 zaměstnáno min. 81 258 pedagogických pracovníků v nerizikových kategoriích, u této skupiny pracovníků se v rámci periodických prohlídek provádělozákladní vyšetření, které činilo v průměru 600 Kč za 1 vyšetření, takže zrušení periodických pracovnělékařských prohlídek jen u pedagogických pracovníků má přinést zaměstnavatelům minimálně úsporu 68 miliónů Kč během 4 let.

Prohlídka v kategorii druhé

Novela vyhlášky také vydefinovala, za jakých okolností má být provedena periodická pracovnělékařská prohlídka u prací zařazených do kategorie druhé.

Poskytování a provádění periodických pracovnělékařských prohlídek je nyní výhradně prováděno pouze ve stanovených případech – v případě prací, které jsou podle zákona o ochraně veřejného zdraví kategorizovány jako rizikové (druhá riziková kategorie, třetí a čtvrté kategorie), dále u profesních rizik, které jsou uvedeny v části II přílohy vyhlášky č. 79/2013 Sb., a dále pokud periodickou pracovnělékařskou prohlídku vyžaduje zaměstnanec nebo zaměstnavatel u prací nerizikových podle zákona o ochraně veřejného zdraví (druhá kategorie, pokud není uvedeno jinak v příloze návrhu vyhlášky, popřípadě, pokud není postup upraven jiným právním předpisem specificky).

Pokud se zaměstnanec nebo zaměstnavatel rozhodl pro prohlídku, stále platí doba účinnosti lékařského posudku. Pokud bude prohlídka provedena v kratším intervalu než určeném pro periodickou prohlídku, bude se jednat o prohlídku mimořádnou.

I v tomto případě je nezbytné neopomenout případný postup dle ustanovení § 7 odst. 2 písm. c) a § 11 odst. 4vyhlášky.

Bylo by vhodné, kdyby si zaměstnavatelé ve vlastním vnitřním předpise vydefinovali, u kterých pracovních pozic, nebo kterých pracovištích druhé kategorie budou periodické pracovnělékařské prohlídky vyžadovat.

I tato změna má vést podle Ministerstva zdravotnictví k významné finanční i časové úspoře zaměstnavatelů na zajištění pracovnělékařských služeb pro své zaměstnance, tuto finanční úsporu budou moci promítnout do prevence nad ochranou zdraví zaměstnanců jinými způsoby. I v tomto případě by se měla poskytovatelům PLS významně snížit administrativní zátěž spojená s poskytováním pracovnělékařských služeb.

Dohody o pracích konaných
mimo pracovní poměr

V reakci na problémy z praxe bylo dále upraveno provádění periodických prohlídek v případě prací stejného druhu vykonávaných na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Nově je stanoveno, že se periodické prohlídky provedou, pokud jde o práce v profesním riziku nebo konané podle jiného právního předpisu nebo pokud provádění těchto prohlídek zaměstnanec či zaměstnavatel vyžaduje.

Stávající úprava (periodická prohlídka se prováděla v případě, pokud byl stejný druh práce vykonáván na základě těchto dohod opakovaně a součet dob, po které byla práce opakovaně vykonávána, byl delší než lhůta pro provedení periodické prohlídky anebo pokud zaměstnavatel provádění těchto prohlídek vyžadoval) se nevžila a je u kategorie 1 a 2 nerizikové zcela nepotřebná, neboť jde o případy, kdy u dohod se podle zákona nevyžaduje vstupní prohlídka, ale periodická ano, což se týká i kategorie první. Práce na dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti je navíc časově velmi omezená. Tyto prohlídky musí být (stejně jako vstupní), jde-li o práci rizikovou nebo práci podle jiného právního předpisu nebo v profesním riziku (resp. dříve v riziku ohrožení zdraví).

JUDr. Eva Dandová

ZÁKON č. 262/2006 Sb.,
zákoník práce

§ 106

Práva a povinnosti zaměstnance

(1) Zaměstnanec má právo na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, na informace o rizicích jeho ¬práce a na informace o opatřeních na ochranu před jejich působením; informace musí být pro zaměstnance srozumitelná.

(2) Zaměstnanec je oprávněn odmítnout výkon práce, o níž má důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje jeho život nebo zdraví, popřípadě život nebo zdraví jiných fyzických osob; takové odmítnutí není možné posuzovat jako nesplnění povinnosti zaměstnance.

(3) Zaměstnanec má právo a povinnost podílet se na vytváření bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí, a to zejména uplatňováním stanovených a zaměstnavatelem přijatých opatření a svou účastí na řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

(4) Každý zaměstnanec je povinen dbát podle svých možností o svou vlastní bezpečnost, o své zdraví i o bezpečnost a zdraví fyzických osob, kterých se bezprostředně dotýká jeho jednání, případně opomenutí při práci. Znalost základních povinností vyplývajících z právních a ostatních předpisů a požadavků zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je nedílnou a trvalou součástí kvalifikačních předpokladů zaměstnance. Zaměstnanec je povinen

a)  účastnit se školení zajišťovaných zaměstnavatelem zamě¬řených na bezpečnost a ochranu zdraví při práci včetně ověření svých znalostí,

b)  podrobit se pracovnělékařským prohlídkám, vyšetřením nebo očkováním stanoveným zvláštními právními předpisy,

c)  dodržovat právní a ostatní předpisy a pokyny zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, s nimiž byl řádně seznámen, a řídit se zásadami bezpečného chování na pracovišti a informacemi zaměstnavatele,

d)  dodržovat při práci stanovené pracovní postupy, používat stanovené pracovní prostředky, dopravní prostředky, osobní ochranné pracovní prostředky a ochranná zařízení a svévolně je neměnit a nevy¬řazovat z provozu,

e)  nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době i mimo tato pracoviště, nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště ...