Lékařské
prohlídky na pracovišti
– změny
1. Smluvní lékař
2. Rizikovost práce
3. Lékařský dohled na pracovišti
Zaměstnavatelé musí podle § 224 odst. 1 zákoníku práce (dále ZP) vytvářet zaměstnancům pracovní podmínky, které umožňují bezpečný výkon práce. Jsou povinni zajišťovat pro zaměstnance závodní preventivní péči. Jaké změny nastaly ohledně smluvních lékařů, lékařského dohledu na pracovišti, vstupních prohlídek a periodických prohlídek?
Mezi nejdůležitější právní předpisy, které upravují oblast pracovně lékařské péče a stanoví povinnosti zaměstnavatelům, patří: zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (dále jen „zákon“). Některá jeho ustanovení provádí a specifikuje vyhláška č. 79/2013 Sb. o pracovně lékařských službách a některých formách posudkové péče (dále jen „vyhláška“). V tomto předpise došlo od 1. 1. 2023 vyhláškou Ministerstva zdravotnictví č. 452/2002 Sb. k zásadním změnám, které ovlivňují oblast pracovně lékařské péče zaměstnavatele.
1. Smluvní lékař
Nezměněna zůstala oblast „pracovně lékařská služba“ (dále jen „poskytovatel služeb.“) Její součástí je hodnocení vlivu pracovní činnosti, pracovního prostředí a pracovních podmínek a zejména hodnocení zdravotního stavu za účelem posuzování zdravotní způsobilosti k práci. Poskytovatelem těchto služeb je osoba v oboru všeobecné praktické lékařství, zpravidla lékař, s nímž má zaměstnavatel sjednánu dohodu (smlouvu) o poskytování těchto služeb.
Zaměstnavatel, který nemá vlastní závodní zdravotnické zařízení, by měl mít tuto smlouvu s příslušným poskytovatelem služeb uzavřenou podle § 54 odstavec 2 písm. a) zákona (smluvní lékař) č. 373/2011 Sb. Smlouva by měla obsahovat podrobně rozpracované závazky a formy spolupráce. Uzavírá se podle občanského zákoníku, neboť ZP tuto smlouvu neupravuje. Pracovně lékařské služby může provádět lékař i v pracovněprávním vztahu v podobě pracovní smlouvy nebo dohody konané mimo pracovní poměr. Smluvní lékař má provádět hodnocení zdravotního stavu zaměstnanců a poradenství v této oblasti.
2. Rizikovost práce
Novelou se z vyhlášky odstraňují některé povinnosti smluvního lékaře, čímž se jeho dohlédací a preventivní činnost zjednoduší. Jedná se např. o:
– poradenství při projektování, výstavbě a rekonstrukci pracovišť a dalších zařízení zaměstnavatele, při zavádění nových technologií, látek a postupů, dále například poradenství v problematice pitného režimu a poskytování ochranných nápojů, v problematice pracovní rehabilitace, při výcviku a výchově zaměstnanců v oblasti ochrany a podpory zdraví při práci, správných pracovních návyků a při rekvalifikaci zaměstnanců nezpůsobilých vykonávat dosavadní práci a další.
Mezi nové povinnosti smluvního lékaře v pracovně lékařské péči podle novely vyhlášky patří např. hodnocení výsledků sledování zátěže organizmu zaměstnanců působením rizikových faktorů pracovního prostředí, včetně výsledků biologických expozičních testů, za účelem stanovení této zátěže.
Rizikovými faktory se přitom rozumí prvky pracovních podmínek podle přílohy k vyhlášce a podle právních předpisů upravujících ochranu veřejného zdraví a zajištění podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Dále jsou to rizika ohrožení života a zdraví zaměstnance nebo jiných osob při výkonu práce, včetně rizik vyplývajících z jiných právních předpisů.
3. Lékařský dohled na pracovišti
Změny v povinnostech lékařů nastávají v dohledu na pracovištích za účelem zjišťování a hodnocení pracovních rizikových faktorů. Dohled se vykonává nejméně jedenkrát za 3 roky (dříve za 2 roky), jde-li o práce zařazené do kategorie druhé rizikové, třetí a čtvrté podle zákona o ochraně veřejného zdraví č. 258/2000 Sb. anebo, jde-li o profesní riziko nebo jsou-li pro tyto práce stanoveny podmínky zdravotní způsobilosti jiným právním předpisem.
U ostatních prací zařazených v kategorii první a druhé podle zákona o ochraně veřejného zdraví se dohled provádí, pokud tak zaměstnavatel stanoví nebo pokud si jej vyžádá poskytovatel pracovně lékařských služeb. V těchto případech frekvenci stanoví zaměstnavatel v dohodě s poskytovatelem pracovně lékařských služeb s ohledem na charakter provozu a výskyt rizikových faktorů. Dohled se neprovádí v dopravních prostředcích zaměstnavatele.
3.1 Lékařské prohlídky v zaměstnání
se provádějí za účelem vyloučení nemocí, vad nebo stavů (dále jen „nemoci“), které omezují nebo vylučují zdravotní způsobilost k práci nebo vzdělávání. Rizikové faktory a seznam nemocí, které omezují nebo vylučují zdravotní způsobilost k práci nebo vzdělávání při výskytu těchto faktorů, rozsah odborných vyšetření a četnost lékařských prohlídek v případech uvádí příloha k novelizované vyhlášce.
Právě na úseku pracovně lékařských prohlídek došlo novelou vyhlášky k zásadním změnám. Jejich seznám je uveden ve vyhlášce v § 9 a násl.
Vstupní prohlídka
Zákoník práce (dále ZP) č. 262/2006 Sb., v § 32 uvádí, že v případech stanovených zvláštním právním předpisem je zaměstnavatel povinen zajistit, aby se fyzická osoba před vznikem pracovního poměru podrobila vstupní lékařské prohlídce. Zvláštním právním předpisem je zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. Podrobnosti jsou upraveny v § 59 tohoto zákona. V legislativním připomínkovém řízení k novele vyhlášky se objevovaly názory a požadavky na zrušení povinnosti zaměstnavatele vyslat zaměstnance ucházejícího se o práci na vstupní lékařskou prohlídku. Odůvodnění zrušení vstupních prohlídek spočívalo v tom, že s e jedná o byrokratickou zátěž zaměstnavatelů. Těmto požadavkům nemohlo být vyhověno, neboť odstranění povinnosti k prohlídce by si vyžádalo změnu zákona. Kromě této legislativní námitky je důležitá skutečnost, že zaměstnavatel si musí v každém případě před nástupem nového zaměstnance do zaměstnání ověřit jeho zdravotní způsobilost k práci, kterou bude podle pracovní smlouvy vykonávat. Kromě toho je zaměstnavatel povinen nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti [§ 103 odst. 1 písm. a) ZP]. Rozhodovaly tedy nejen závažné legislativní důvody, ale i praktické personální okolnosti.
Nové důvody ke vstupní prohlídce
Povinnost k vykonání vstupní prohlídky tedy nebyla zrušena, ačkoliv to zaměstnavatelé požadovali. Naopak – byly rozšířeny povinnosti zaměstnavatele vyslat budoucího zaměstnance na vykonání vstupní prohlídky:
– při výskytu profesních rizik uvedených v příloze k vyhlášce, jako je např. práce s chemickými látkami, výskyt kožních nemocí ekzémového charakteru apod.,
– před změnou druhu práce je-li vykonávaná za odlišných podmínek, než ke kterým byla posouzena zdravotní způsobilost zaměstnance. (Přitom odlišnými podmínkami se rozumí navýšení rizikových faktorů práce nejméně o jeden, a to u prací, které nejsou podle zákona o ochraně veřejného zdraví nebo z rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví označeny jako rizikové, v důsledku čehož se práce stane rizikovou, nebo dojde ke změně faktoru rizikové práce, popřípadě dojde k zařazení k výkonu rizikové práce),
– před prvním zařazením na noční práci, jde-li o zaměstnance pracujícího v noci, nebo pokud to zaměstnavatel nebo uchazeč o zaměstnání vyžaduje.
