Letní brigády a sezonní zaměstnávání

Nejčastějších příjmů z letních brigád a sezonních prací poplatníci daně z příjmů fyzických osob dosahují na základě uzavřené dohody o provedení práce. Pro tento druh příjmů zákon o daních příjmů stanoví zvláštní postup týkající se zdanění. I jaký postup se jedná?

Ustanovení § 6 odst. 4 písm. a) ZDP stanoví, že příjmy zúčtované nebo vyplacené plátcem daně jsou samostatným základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně, pokud zaměstnanec u tohoto plátce daně neučinil prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, 5 nebo 7 anebo nevyužije-li postup podle § 36 odst. 6 nebo 7 a jedná-li se o příjmy podle odstavce 1 plynoucí na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku rozhodnou pro účast zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce na nemocenském pojištění, která je stanovena pro zaměstnání vykonávaná na základě těchto dohod u téhož zaměstnavatele.

Z hlediska daně z příjmů je v případě příjmu z dohody o provedení práce rozhodující, zda zaměstnanec u plátce daně, tedy u zaměstnavatele, učinil či neučinil prohlášení k dani podle § 38k zákona.

Zákon v § 38k odst. 4 stanoví, že plátce daně v souladu srazí ze mzdy zálohu a přihlédne k měsíční slevě na dani, měsíčnímu daňovému zvýhodnění, učiní-li poplatník prokazatelně do 30 dnů po vstupu do zaměstnání a každoročně nejpozději do 15. února na příslušné zdaňovací období prohlášení o zákonem stanovených skutečnostech.

V případě, že poplatník neučiní uvedené prohlášení k dani a naplní limit stanovený § 6 odst. 4 písm. a) zákona, příjem z dohody o provedení práce bude zdaněn daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně podle § 36 zákona, a to ve výši 15 % z dosaženého příjmu.

Jedná-li se např. o studenty s nízkým příjmem, je vhodné i v případě příjmu z dohody o provedení práce, prohlášení k dani podle § 38k zákona učinit. V tomto případě zaměstnavatel odečte od zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti zaměstnanci měsíční slevu na dani, případně i měsíční daňové zvýhodnění s tím, že výsledná daň bude velmi často nulová (měsíční sleva na dani na poplatníka činí 2 570 Kč). Pokud by však zaměstnanec pracující na dohodu o provedení práce u zaměstnavatele prohlášení k dani podle § 38k zákona neučinil, příjem mu zaměstnavatel zdanil srážkovou daní, nejedná se v daném případě o daň konečnou. Zaměstnanec má v daném případě dvě možnosti.

První z možností je požádat zaměstnavatele o roční zúčtování záloh. Zákon v § 38k odst. 7 stanoví mimo jiné, že dodatečně přihlédne plátce k uvedeným skutečnostem při ročním zúčtování záloh, a to i v případě, byla-li daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti vybrána srážkou podle zvláštní sazby daně, prokáže-li poplatník rozhodné skutečnosti pro poskytnutí slevy na dani podle § 35ba nebo na daňové zvýhodnění a nejpozději do 15. února roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období a učiní-li současně v této lhůtě prohlášení k dani podle odstavců 4 a 5. V daném případě mu poté přeplatek na dani z příjmů vrátí zaměstnavatel.

Další možností je podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, kde si zaměstnanec k daným příjmům z dohody o provedení práce uplatní i příslušné odčitatelné položky, slevy na dani, případně i daňové zvýhodnění. Zákon v § 36 odst. 6 stanoví mimo jiné, že zahrne-li poplatník veškeré příjmy uvedené v § 6 odst. 4 do daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém byly příjmy vyplaceny, započte se daň sražená z těchto příjmů na jeho daň. Zaměstnanci tak vznikne přeplatek na dani, o jehož vrácení požádá správce daně (žádost o vrácení přeplatku na dani z příjmů je součástí tiskopisu daňového přiznání).

Limit pro zdanění příjmů daní
srážkou a možné změny

Zákonným limitem pro zdanění příjmu z dohody o provedení práce daní vybíranou srážkou, je počínaje r. 2024 částka rozhodná pro účast zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce na nemocenském pojištění tak, aby se výše této částky nemusela měnit vždy se změnou zákona o nemocenském pojištění. V současné době je výše částky stanovena na 10 000 Kč.

Na základě platné právní úpravy zákona č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů (tzv. konsolidační balíček), má dojít s účinností od 1. 7. 2024 též ke změnám, které se týkají dohod o provedení práce. Má být vytvořena evidence všech zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce, kterou povede ČSSZ. Nově se stanoví 2 limity pro vznik účasti na nemocenském pojištění zaměstnance, který pracuje na základě dohody o provedení práce (a tím i limity pro placení pojistného na sociální zabezpečení). První limit je stanoven pro dohody o provedení práce u jednoho zaměstnavatele ve výši 25 % průměrné mzdy a druhý limit pro vznik účasti na nemocenském pojištění při souběhu více dohod o provedení práce u více zaměstnavatelů ve výši 40 % průměrné mzdy.

Pokud zaměstnanec překročí jeden či druhý limit, bude odvedeno pojistné. V případě, že je zaměstnanec v kalendářním měsíci činný na základě dohody o provedení práce u více zaměstnavatelů, bude při překročení kumulativního limitu platit pojistné. Průměrná mzda pro rok 2024 vychází z údajů vyhlášených v nařízení č. 286/2023 Sb. a činí 43 967 Kč (jde o součin všeobecného vyměřovacího základu za rok 2022, který činí 40 638 Kč a přepočítacího koeficientu za rok 2022, tj. 1,0819, zaokrouhlený na celé koruny nahoru).

V návaznosti na odborné debaty se zástupci zaměstnavatelů, kteří upozorňovali na komplikace způsobené zavedením kumulovaného limitu a s tím souvisejícím zpožděním informace o vzniku účasti na pojištění, bylo přistoupeno k návrhu změn výše uvedené právní úpravy dohody o provedení práce obsažené v tzv. konsolidačním balíčku tak, aby zároveň zůstala zachována opatření proti nadužívání a kumulaci nepojištěných příjmů u více zaměstnavatelů. V současné době proto Parlament ČR projednává sněmovní tisk č. 570, který má výše uvedený postup změnit, a to až s účinností od r. 2025. Zaměstnavatel by měl možnost registrovat zaměstnance činného na dohodu o provedení práce ve speciálním režimu tzv. oznámené dohody s tím, že účast na pojištění u tohoto registrovaného zaměstnance by vznikla při dosažení limitu ve výši 25 % průměrné mzdy po zaokrouhlení na 500 Kč dolů.

Navrhovaná novela § 6 odst. 4
písmen a) a b) ZDP

Příjmy zúčtované nebo vyplacené plátcem daně jsou samostatným základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně, pokud zaměstnanec u tohoto plátce daně neučinil prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, 5 nebo 7 anebo nevyužije-li postup podle § 36 odst. 6 nebo 7 a jedná-li se o příjmy podle odstavce 1

a)  plynoucí na základě dohody o provedení práce zaměstnanci od zaměstnavatele, který u tohoto zaměstnance uplatňuje režim oznámené dohody podle zákona upravujícího nemocenské pojištění, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nedosáhne za kalendářní měsíc rozhodné částky pro účast zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce, u kterých je uplatňován režim oznámené dohody podle zákona upravujícího nemocenské pojištění, na nemocenském pojištění, nebo

b)  v úhrnné výši nedosahující u téhož plátce daně za kalendářní měsíc rozhodné částky pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění.

Navrhovaná novela zákona
o nemocenském pojištění

Zákon o nemocenském pojištění v § 7a stanoví podmínky pojištění při výkonu činnosti na základě dohody o provedení práce zaměstnancem v režimu oznámené dohody. Citovaný § 7a stanoví mimo jiné, že rozhodná částka činí 25 % průměrné mzdy stanovené podle § 23b odst. 4 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a to po zaokrouhlení na celé pětisetkoruny směrem dolů. Výši rozhodné částky vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv sdělením.

Dále pak zákon o nemocenském pojištění v § 7b a § 7c stanoví režim oznámené dohody. Zaměstnavatel může uplatňovat režim oznámené dohody u zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce pouze, pokud před uplatněním režimu oznámené dohody oznámil České správě sociálního zabezpečení záměr uplatňovat režim oznámené dohody. Režim oznámené dohody lze v kalendářním měsíci uplatnit u téhož zaměstnance v režimu oznámené dohody pouze jedním zaměstnavatelem. Doporučujeme proto sledovat příslušné předpisy!

Ing. Eva Sedláková