1.4   Absence písemné formy

Zákoník práce ukládá povinnost, aby DPČ a DPP byly sjednány písemně.

Jak postupovat, jestliže dohoda byla sjednána „jen“ ústně?

DPČ a DPP musí být podle § 77 ZP uzavřeny písemně. ZP však neobsahuje dovětek, že jinak „jsou tyto dohody neplatné.“ Jejich platnost v případě absence písemné formy se posuzuje podle § 20 ZP. Nebylo-li právní jednání učiněno ve formě, kterou vyžaduje ZP, je možné se neplatnosti dovolat, jen nebylo-li již započato s plněním.

Příklad

DPP byla sjednána ústně a zaměstnanec podle jejího obsahu začal pracovat. Později se dozvěděl, že DPP měla být uzavřena písemně a dovolával se její neplatnosti.

Tento postup nemůže být pro zaměstnance úspěšný, neboť již bylo započato s plněním, zaměstnanec začal práci podle DPP vykonávat.

1.5   Dohoda o pracovní činnosti

Vedle dohody o provedení práce je častou brigádnickou formou dohoda o pracovní činnosti.

Za jakých podmínek lze na brigádu uzavírat DPČ?

Ke vzniku DPČ je třeba jasného, jednoznačného projevu vůle zaměstnavatele a zaměstnance. Zákoník práce požaduje, aby DPČ byla sjednávána písemně. Podle DPČ může zaměstnanec vykonávat práce jen do poloviny stanovené týdenní pracovní doby. Je-li tedy týdenní pracovní doba 40 hodin týdně, může rozsah DPČ být do 20 hodin týdně. Dodržování sjednaného a nejvýše přípustného rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby se posuzuje za celou dobu, na kterou byla DPČ uzavřena, nejdéle však za období 52 týdnů.

Příklad

Student má sjednánu DPČ na prázdninové období, na 10 týdnů.

Může tedy pracovat nepravidelně, podle rozvrhu pracovní doby. Například jeden týden odpracuje 30 hodin, druhý týden 10 hodin, další týden nemusí pracovat vůbec. Za období, na které byla dohoda sjednána, musí však být v průměru za týden odpracovaná doba maximálně polovina stanovené týdenní pracovní doby, ve většině případů 20 hodin.

1.6   Skončení dohody

V DPČ nebyl uveden termín jejího ukončení.

Jak postupovat v předmětném případě?

I to se v praxi může přihodit, když některý z účastníků na tuto náležitost zapomene.

Pokud nebyla doba trvání této dohody výslovně omezena na určitou dobu, popřípadě pokud omezení nevyplývá přímo z povahy prací, jde o dohodu uzavřenou na dobu neurčitou.

Nevyplývá-li způsob zrušení přímo z uzavřené dohody, lze ji zrušit vzájemnou dohodou nebo jednostranně výpovědí z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu s 15denní výpovědní dobou.

1.7   Dohoda o pracovní činnosti

Dohoda o pracovní činnosti je velmi častou právní formou činnosti brigádníků.

Co by měla dohoda o pracovní činnosti obsahovat?

Ke vzniku DPČ je třeba jasného, jednoznačného projevu vůle zaměstnavatele a zaměstnance. Proto zákoník práce požaduje, aby DPČ byla sjednávána písemně. Podle DPČ může zaměstnanec vykonávat práce jen do poloviny stanovené týdenní pracovní doby.

Je-li tedy týdenní pracovní doba 40 hodin týdně, může rozsah DPČ být do 20 hodin týdně. Dodržování sjednaného a nejvýše přípustného rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby se posuzuje za celou dobu, na kterou byla DPČ uzavřena, nejdéle však za období 52 týdnů.

Příklad

Student má sjednánu DPČ na prázdninové období, na 10 týdnů.

Může tedy pracovat nepravidelně, podle rozvrhu pracovní doby. Například jeden týden odpracuje 30 hodin, druhý týden 10 hodin, další týden nemusí pracovat vůbec. Za období, na které byla dohoda sjednána, musí však být v průměru za týden odpracovaná doba maximálně polovina stanovené týdenní pracovní doby, ve většině případů 20 hodin.

I když to ZP výslovně neuvádí, je podle povahy sjednané činnosti zpravidla třeba v DPČ uvést místo výkonu práce, které může být určeno podobným způsobem jako v pracovní smlouvě. Toto ujednání se nemůže měnit jednostranným opatřením, nýbrž vždy vzájemnou dohodou.

DPČ lze uzavírat na dobu určitou i neurčitou. Při dohodách na dobu určitou lze dobu jejich trvání vymezit obdobně jako v pracovních smlouvách. Pokud nebyla doba trvání této dohody výslovně omezena na určitou dobu, popřípadě pokud omezení nevyplývá přímo z povahy prací, jde o dohodu uzavřenou na dobu neurčitou.

1.8   Přestávky v práci v dohodách

Novela zákoníku práce č. 281/­2023 Sb. provedla několik zásadních změn v právní úpravě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Týkají se i přestávek v práci.

Kdy zaměstnavatel poskytne dohodářům přestávku v práci?

Zaměstnanci pracující podle DPČ nebo DPP, mají vedle povinností řadu nových výhod, zejména v oblasti pracovní doby ve vztahu k přestávkám v práci. Správné uplatňování těchto nových ustanovení ZP má vliv i na bezpečnost a ochranu zdraví při práci.

U dohodářů poskytnutí přestávky záleží na rozvrhu pracovní doby. Podle nového § 74 odst. 2 ZP je zaměstnavatel povinen předem rozvrhnout pracovní dobu v písemném rozvrhu a seznámit s ním nebo s jeho změnami zaměstnance nejpozději 3 dny před začátkem směny nebo období, na něž je pracovní doba rozvržena. Může se však se zaměstnancem dohodnout na jiné době seznámení.

Rozvrhne-li zaměstnavatel pracovní dobu tak, že některý den bude zaměstnanec pracovat více než 6 hodin, musí mu poskytnout na tuto pracovní směnu přestávku v práci. Přestávka se však nebude započítávat do pracovní doby.

1.9   Zápočet zvláštních přestávek do pracovní doby

Zákoník práce v § 89 uvádí, že zaměstnanci mají právo na bezpečnostní přestávky v práci podle zvláštních právních předpisů. Započítávají se do pracovní doby.

Týkají se i brigádníků?

Mezi tyto právní předpisy patří nařízení vlády č. 361/­2007 Sb., o ochraně zdraví při práci (dále „NV“). Nejedná se o „klasické“ přestávky, ale o situace, kdy při splnění podmínek je zaměstnavatel povinen převést zaměstnance na práci jiného druhu, v případě neexistence takové možnosti, musí poskytnout přestávku v naturální podobě.

NV bylo vydáno k provedení některých ustanovení zákona č. 309/­2006 Sb., kterým s e upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích. Toto NV se v celém rozsahu vztahuje i na zaměstnance, kteří pracují podle dohod o práci.

 

Příklad

Student – brigádník, pracuje dva dny v týdnu po 8 hodinách u počítače.

Zaměstnavatel mu musí poskytnout přestávky v práci nebo zorganizovat změnu činnosti v délce 5 – 10 minut po každých dvou hodinách nepřetržité práce nebo musí zajistit střídání činností nebo zaměstnanců.

Přestávku ve stejném rozsahu musí poskytnout zaměstnavatel brigádníkovi i v jiných případech, např. při práci ve vnuceném nebo monotónním tempu nebo při práci s těžkými břemeny.

1.10 Elektronické sjednání dohody

V zájmu urychlení legislativního postupu má zaměstnavatel v úmyslu uzavírat s brigádníky dohody elektronicky.

Může zaměstnanec – student, sjednat DPP elektronicky za pomoci počítače?

Tato možnost existuje podle nového § 21 ZP. Zaměstnavatel je povinen zaslat vyhotovení této dohody na elektronickou adresu zaměstnance. Ten ji však musí zaměstnavateli pro tyto účely sdělit.

Zaměstnanec má právo od takové dohody odstoupit od okamžiku jejího uzavření, nejpozději však do 7 dnů ode dne jejího dodání na elektronickou adresu zaměstnance. Odstoupení musí být písemné. Odstoupení je však možné jen tehdy, jestliže zaměstnanec již nezačal vykonávat práci podle této dohody.

1.11 Náhrada odměny za překážky v práci

Brigádník má v pracovní době navštívit lékaře za účelem vyšetření.

Má brigádník nárok na pracovní volno s náhradou odměny?

Není-li možné provést toto vyšetření mimo pracovní dobu, má student – brigádník, právo na pracovní volno z uvedeného důvodu na nezbytně nutnou dobu. Podle § 77 odst. 3 ZP mu přísluší náhrada odměny za tuto dobu jen tehdy, bylo-li to dohodnuto nebo stanoveno vnitřním předpisem, zaměstnavatele podle § 305 ZP.

Obdobně by se posuzovala situace, kdyby u zaměstnance – brigádníka, byla překážka v práci z důvodu obecného zájmu podle § 200 až 205 ZP, např. soudní výslech brigádníka jako svědka.

1.12 Příplatky k odměně podle dohody

Brigádník podle rozvrhu v DPČ pracuje v sobotu a v neděli.

Má brigádník nárok na příplatek?

Od 1. října 2023 po novele ZP dohodářům náleží i mzda nebo náhrada mzdy za práci ve svátek, za noční práci, ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli. Za práci ve svátek přísluší podle § 115 ZP příplatek k dosažené odměně nejméně ve výši průměrného výdělku místo náhradního volna. Příplatek náleží za práci v noci‚ (nejméně 10 % průměrného výdělku), ve ztíženém pracovním prostředí nejméně ve výši 10 % minimální hodinové mzdy a za práci v sobotu a v neděli (nejméně 10 % průměrného výdělku).

Příklad

Zaměstnavatelé namítají, že uvedené příplatky se týkají mzdy, nikoliv odměny z dohody.

Tuto situaci řeší zákoník práce v § 138. Uvádí, že pro poskytování odměny z dohody podle § 115 až 118 ZP se tato odměna pro tyto účely posuzuje jako mzda.

1.13 Průměrný výdělek pro dohody

Příplatky k odměně za práci vycházejí z průměrného výdělku brigádníka.

Jak se u nich zjišťuje průměrný výdělek?

U dohodářů se průměrný výdělek zjišťuje stejně, jako kdyby byli v pracovním poměru. Budou-li mít sjednánu jednorázovou splatnost odměny z dohody až po provedení celého pracovního úkolu, je rozhodným obdobím celá doba, po kterou trvalo provedení sjednaného pracovního úkolu (§ 361 ZP).

Příklad

Zaměstnanec bude pracovat v dohodě o provedení práce tři měsíce a odměnu dostane až po uplynutí této doby. Rozhodné období bude 3 měsíce.

Při přepočtu průměrného hodinového výdělku na měsíční, je třeba vynásobit průměrný hodinový výdělek tohoto zaměstnance koeficientem 4,348 a podílem počtu hodin vykonaných zaměstnancem v rozhodném období a počtu týdnů v rozhodném období.

Příklad

Při hodinovém výdělku brigádníka 200 Kč a při 13 odpracovaných týdnech v průběhu 3 měsíců je jeho průměrný měsíční výdělek 19 071 Kč.

1.14 Odměňování v dohodách

Odměna za práce podle dohod není limitována.

Jak se odměna sjednává?

Při sjednávání odměny podle dohody se uplatňuje smluvní volnost a přihlíží se k charakteru práce. Zaměstnavatel by však při jejím sjednávání měl dodržovat rovnost v pracovněprávních vztazích. Sjednaná odměna by měla odpovídat charakteru práce, pracoviště nebo vykonané práci a měla by být přiměřená.

Ochrana prostřednictvím minimální mzdy se vztahuje i na dohodáře. Pokud by odměna z dohody připadající na jednu hodinu nebyla ve výši minimální hodinové mzdy 112,50 Kč na hodinu, je zaměstnavatel povinen poskytnout doplatek.

 

Zaměstnanec, který bude pracovat podle DPP, musí dostat odměnu za 300 hodin minimálně 33 750 Kč a podle DPČ 2 250 Kč za 20 hodin za týden.

1.15 Podmínky pro dovolenou v dohodě

Právo na dovolenou zaměstnanců, kteří pracují podle dohody, vzniklo od 1. ledna 2024 Sb., novelou ZP č. 281/­2023 Sb.

Jaké jsou podmínky pro poskytnutí dovolené v dohodě?

Zaměstnancům pracujícím na základě dohod automaticky při splnění v zákoníku práce stanovených podmínek vznikne právo na dovolenou. Toto právo vzniká od 1. ledna 2024. Uplatní se obecná právní úprava dovolené podle § 211 až 223 ZP.

Zaměstnanec však musí splnit zákonné podmínky. Pro účely dovolené se za týdenní pracovní dobu považuje u zaměstnanců pracujících na DPČ a DPP týdenní pracovní doba v délce 20 hodin. Nerozhoduje, zda a v jakém skutečném rozsahu počtu hodin týdně byla práce v dohodě sjednána a konána.

Pracovněprávní vztah zaměstnance k zaměstnavateli na tutéž dohodu musí v příslušném kalendářním roce nepřetržitě trvat alespoň 4 týdny (tj. 28 kalendářních dnů) a zaměstnanec musí odpracovat alespoň 4násobek své fiktivní týdenní pracovní doby.

Zaměstnanec pracující na základě DPČ a DPP tak musí odpracovat pro účely dovolené alespoň 80 hodin v příslušném kalendářním roce, tedy při letní brigádě. Do toho se započítávají náhradní doby, např. kdy zaměstnanec nepracuje pro překážky v práci anebo nepracuje proto, že je svátek. Aby právo na dovolenou vzniklo, musí být obě podmínky (nepřetržité trvání dohody a výkon práce) splněny současně.

1.16 Práce na dálku

Od 1. října 2023 platí nové podmínky pro práci na dálku (dříve home-office).

Vztahuje se tato možnost i na brigádníky – studenty?

Předpokladem pro práci na dálku je písemná dohoda zaměstnance se zaměstnavatelem. Může být sjednána samostatně jako forma právního jednání nebo může být součástí pracovní smlouvy nebo dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. Mohou ji sjednávat i studenti-brigádníci jako samostatné ujednání nebo jako součást DPČ nebo DPP.

Příklad

V zákoníku práce nejsou „předepsány“ náležitosti této dohody. Měla by však obsahovat:

–  označení místa nebo míst výkonu práce na dálku,

–  způsob komunikace mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, způsob přidělování práce a její kontroly,

–  rozsah konané práce na dálku a bližší podmínky pro rozvržení pracovní doby,

–  způsob náhrady nákladů vzniklých při výkonu práce na dálku zaměstnavatelem,

–  dobu, na kterou se dohoda o práci na dálku uzavírá,

Důležitý je údaj o rozvržení pracovní doby, zda si rozvrh provede zaměstnanec sám nebo zaměstnavatel. Možná je i kombinace v jednotlivých dnech, např. u pružné pracovní doby podle § 85 ZP.

V dohodě by měl být rovněž uveden (není to povinnost) způsob zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zaměstnavatelem, včetně průběžné kontroly místa výkonu práce.

1.17 Povinnost k ohlášení dohody

Z konsolidačního balíčku vlády, který byl aplikován v přijatých zákonech, se ukládají nové povinnosti zaměstnavatelům a týkají se dohod.

V čem nové povinnosti zaměstnavatelů spočívají?

Podle dříve schválené novely zákona o odvodech pojistného na sociální zabezpečení měli mít zaměstnavatelé i brigádníci od 1. července 2024 novou povinnost v oblasti odvodů sociálního pojištění z DPP. Pro odvod měly platit dva limity.

První limit měl platit pro odměnu za měsíc: Při jeho překročení zaměstnavatel by měl odvést sociální pojištění, jestliže odměna překročí 25 % průměrné mzdy, tedy 10 500 korun. Druhý limit ve výši 40 % průměrné mzdy platil pro souběh více dohod. Pro rok 2024 by to byla částka 17 500 korun.

Tato úprava byla po zásadních připomínkách Hospodářské komory, Komory daňových poradců, Svazu podnikatelů a velkých podniků v Poslanecké sněmovně při jednání 17. dubna 2024 změněna. Odvody by měly, podle schváleného pozměňovacího návrhu, platit od 1. ledna 2025. Ovšem ve změněné podobě. Pokud bude odměna brigádníka podle DPP měsíčně vyšší než 10 500 Kč, zaměstnavatel uhradí pojistné. U dalších DPP, např. u jiného zaměstnavatele, nesmí odměna přesáhnout 4 000 Kč měsíčně, jinak by se rovněž muselo odvést pojistné.

Příklad

Jaká výše odměny z DPP je rozhodující pro odvod pojistného pro letošní brigádu?

Pro letošní brigádu zatím platí dosavadní legislativní pravidla: U DPP je brigádník účasten odvodů pokud jeho měsíční odměna přesáhne 10 000 Kč a u DPČ je-li odměna vyšší než 4 000 Kč.

Od 1. července 2024 budou dohody pouze oznamovány, aby měla Česká správa sociálního zabezpečení možnost „zmapovat“ situaci v této oblasti a až od 1. 1. 2025 by platily změny v oblasti limitů pro odvod pojistného.

Příklad

Zaměstnavatel musí vždy do 20. dne po skončení měsíce Českou správu sociálního zabezpečení informovat o svých zaměstnancích na DPP. Povinnost má i zaměstnanec (brigádník). Musí zaměstnavatele informovat o tom, že vykonává práci na DPP ve stejném měsíci i u jiného zaměstnavatele. Tuto informační povinnost mu musí zaměstnavatel připomenout při jeho nástupu na brigádu.

1.18 Délka dovolené

Zákoník práce nemá pro délku dovolené v dohodě zvláštní ustanovení.

Jak se vypočítá délka dovolené u dohodáře?

Délka dovolené se stanoví v souladu s § 213 ZP tak, že za každou celou odpracovanou týdenní pracovní dobu přísluší zaměstnanci dovolená v délce 1/52 této týdenní pracovní doby vynásobené výměrou dovolené. Výsledek se vždy za­okrouhlí na celé hodiny nahoru. K výpočtu se použije tzv. „univerzální vzorec“ ve tvaru:

Počet celých odpracovaných násobků týdenní pracovní doby/52 × týdenní pracovní doba × výměra dovolené.

Pro účely dovolené se posuzuje týdenní pracovní doba v rozsahu 20 hodin týdně. Zaměstnanci tak při čtyřtýdenní dovolené za odpracování každých 20 hodin (včetně náhradních dob) vznikne právo na jednu dvanáctinu (1/52) z 80 hodin (20 × 4). Tedy přibližně 1,5 hodiny dovolené.

­Příklad

Zaměstnanec pracující na základě DPČ odpracoval v době od července do konce září 292 hodin, tedy 14 násobek fiktivní 20 hodinové týdenní pracovní doby (292 : 20=14,6).

Při výměře 4 týdnů vzniklo právo na 22 hodin dovolené (14/52 × 20 × 4=21,54.)

Příklad

Student – brigádník odpracoval o prázdninách 300 hodin v DPP.

Za každých 100 odpracovaných hodin mu náleží 7 a půl hodiny dovolené.

Nebude-li mít zaměstnanec možnost si dovolenou vyčerpat ve volnu, zaměstnavatel mu za ni po skončení práce podle dohody poskytne náhradu mzdy. Tato situace zřejmě nastane ve všech případech brigádníků – studentů.

1.19 Pracovní poměr na dobu určitou

Letní brigády mohou studenti vykonávat i v pracovním poměru na dobu určitou.

Kdy je to možné?

Pracovní poměr na dobu určitou (termínovaný pracovní poměr) umožňuje § 39 ZP. Může být sjednán maximálně na dobu 3 roků a může být opakován nejvýše dvakrát. V případě vážných provozních důvodů nebo důvodů, které spočívají ve zvláštní povaze práce, může být doba jeho trvání opatřením zaměstnavatele neomezena.

V případě letních brigád studentů je možné tuto formu pracovního poměru využít zejména tehdy, pokud by počet odpracovaných hodin ve vymezeném časovém období přesáhl možný rozsah pracovní doby např. v DPP 300 hodin a v DPČ polovinu stanovené týdenní pracovní doby.

1.20 Vstupní lékařská prohlídka

Zákoník práce v § 32 stanoví povinnost zaměstnavateli, aby se fyzická osoba před vznikem pracovního poměru podrobila vstupní lékařské prohlídce.

Vztahuje se tato povinnost i na brigádníky, kteří budou pracovat podle dohody?

Zákon č. 47/­2013 Sb., s účinností od 1. dubna 2013 novelizoval zákon č. 373/­2011 Sb., v části týkající se vstupních lékařských prohlídek občanů, kteří budou pracovat u zaměstnavatele podle DPČ nebo DPP. Zaměstnavatel zajistí vstupní lékařskou prohlídku v případech, a zaměstnanec je povinen ji absolvovat, jestliže by měla být budoucí práce podle zákona o ochraně veřejného zdraví (zákon č. 258/­2000 Sb.) prací rizikovou nebo je součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny jinými právními předpisy. Zaměstnavatel může vstupní lékařskou prohlídku vyžadovat též, má-li pochybnosti o zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o práci, která není prací rizikovou a která má být vykonávána podle DPČ nebo DPP.

Zaměstnavatel musí sám posoudit, jaký charakter práce bude mladistvý brigádník vykonávat podle DPČ nebo DPP a v závislosti na tom, např. při práci na rizikovém pracovišti, ho musí vyslat na vstupní lékařskou prohlídku.

Bude-li mladistvý vykonávat brigádu v pracovním poměru na dobu určitou, je zaměstnavatel podle § 247 odst. 1 písm. a) ZP povinen vždy ho vyslat na vstupní lékařskou prohlídku. Náklady hradí zaměstnavatel.

1.21 Informace o obsahu dohody

Podle novely zákoníku práce č. 281/­2023 Sb. musí zaměstnavatelé při vzniku pracovního poměru informovat zaměstnance o jeho obsahu.

Vztahuje se tato povinnost i na dohodáře?

Podle § 77a ZP musí zaměstnavatel informovat zaměstnance o obsahu právního vztahu založeného i dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr. Je to v případech, kdy dohoda neobsahuje potřební údaje. Informační povinnost musí zaměstnavatel splnit do 7 dnů ode dne započetí výkonu práce.

Jedná se např. o údaje týkající se výměry dovolené, nepřetržitého odpočinku, přestávek v práci, odměny a její výplaty. Musí informovat rovněž o orgánu sociálního zabezpečení, kterému zaměstnavatel odvádí pojistné na sociální zabezpečení v souvislosti s brigádou. Tyto údaje může zaměstnavatel nahradit odkazem na příslušný právní předpis, kolektivní smlouvu nebo vnitřní předpis.

Řešení č. 1.1 až 1.21 zpracoval JUDr. Ladislav Jouza (IV/2024)

1.22 Účast na zdravotním pojištění

Příjem studenta zaměstnaného na dohodu o pracovní činnosti nepřetržitě od 1. 6. do 31. 8. činil za měsíc červen 3 999 Kč, za měsíc červenec 4 600 Kč a za měsíc srpen 3 850 Kč.

Jak postupovat z pohledu zdravotního pojištění?

Příjmy za měsíce červen a srpen nedosahují částky 4 000 Kč, pojistné na zdravotní pojištění se neodvádí. Za měsíc červenec činí pojistné 621 Kč (13,5 % z částky 4 600 Kč).

Při přihlašování a odhlašování zaměstnance musí zaměstnavatel u dohod o pracovní činnosti (a také u dohod o provedení práce) respektovat kritérium vzniku, resp. zániku účasti na zdravotním pojištění ve vazbě na výši zúčtovaného příjmu. Pokud v daném rozhodném období (kalendářním měsíci) účast na zdravotním pojištění vzniká, vztahuje se na zaměstnavatele povinnost přihlásit zaměstnance u zdravotní pojišťovny k placení pojistného – a naopak.

V daném případě je postup zaměstnavatele následující: zaměstnavatel se přihlásí k platbě pojistného za tohoto zaměstnance u zdravotní pojišťovny až ode dne 1. 7. Od platby pojistného se odhlásí ke dni zániku účasti na zdravotním pojištění, tj. posledním dnem kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, ve kterém zúčtovaný příjem poklesne pod 4 000 Kč, v našem případě tedy ke dni 31. 7.

1.23 Zaměstnání malého rozsahu

Zaměstnavatel uzavřel se studentem pracovní smlouvu na měsíce červenec až září s příjmem 3 000 Kč.

Jak je to z pohledu zdravotního pojištění?

Ve zdravotním pojištění není řešena problematika tzv. zaměstnání malého rozsahu a rovněž není důležité, zda je výše příjmu (odměny) předem známa či nikoliv.

Pokud je však na základě pracovní smlouvy zúčtován za rozhodné období kalendářního měsíce jakýkoliv příjem (tedy třeba i nižší než 4 000 Kč), pojistné se odvádí, u studentů bez ohledu na minimální vyměřovací základ. Pojistné bude činit 405 Kč (13,5 % z 3 000 Kč).

1.24 Dohoda o pracovní činnosti na záskok

Se studentem sjednal zaměstnavatel „záskok“, kdy s ním uzavřel dohodu o pracovní činnosti na období od 23. 7. do 22. 8. Za měsíc červenec mu zúčtoval 2 800 Kč a za měsíc srpen 4 500 Kč.

Jak postupovat z hlediska zdravotního pojištění?

Z hlediska zdravotního pojištění nezajímá zaměstnavatele výše zúčtovaného příjmu za měsíc červenec (nedosahuje 4 000 Kč), u příjmu za měsíc srpen ve výši 4 500 Kč platí následující:

–  zaměstnavatel odvede pojistné z příjmu 4 500 Kč v částce 608 Kč,

–  v rámci plnění oznamovací povinnosti použije zaměstnavatel kódy „P“ (k datu 1. 8.) a „O“ (k datu 22. 8.),

–  zaměstnanec bude za srpen započítán do celkového počtu zaměstnanců v Přehledu o platbě pojistného zaměstna­vatele.

1.25 Neplacené volno

Student je současně zaměstnán na dohody o pracovní činnosti u dvou zaměstnavatelů s příjmy 6 800 Kč a 8 200 Kč. U zaměstnavatele s vyšším příjmem bylo studentovi poskytnuto neplacené volno v rozsahu čtyř kalendářních dnů.

Jaké je řešení dané situace?

Ani v jednom z těchto zaměstnání se nebude provádět dopočet do minimálního vyměřovacího základu a pojistné se odvede ze skutečně dosaženého příjmu.

Pojistné bude poukázáno příslušné zdravotní pojišťovně v částkách 918 Kč a 1 107 Kč. Poskytnuté neplacené volno nemá na stanovení vyměřovacího základu zaměstnaného studenta žádný vliv.

1.26 Práce u dvou zaměstnavatelů

Student pracoval v měsíci srpnu u dvou zaměstnavatelů. Prvním zaměstnavatelem mu byl za období 1. 8. – 9. 8. zúčtován příjem 8 400 Kč, druhým zaměstnavatelem pak za období 19. 8. – 31. 8. příjem 10 000 Kč. Nejedná se o dohody o provedení práce.

Jak postupovat v daném případě?

Každý ze zaměstnavatelů odvede pojistné ze skutečně dosaženého příjmu, tj. v částkách 1 134 Kč resp. 1 350 Kč, bez ohledu na minimální vyměřovací základ.

1.27 Stát je plátcem pojistného

Dne 2. 8. 2024 dovrší student vysoké školy 26 let. Za tohoto pojištěnce bude plátcem zdravotního pojištění stát po celý měsíc srpen a zaměstnavatel odvede pojistné na zdravotní pojištění jen z dosaženého výdělku, bude-li nad 4 000 Kč na základě dohody o pracovní činnosti, nebo se provede dopočet a doplatek do minimálního vyměřovacího základu.

Je předmětná úvaha správná?

Stát je plátcem pojistného za osoby soustavně se připravující na budoucí povolání do 26 let věku, to znamená, že dovršením věku 26 let přestává stát pojistné platit (podmínky platné u studentů prvně studujících v doktorském studijním programu jsou uvedeny níže – viz Poznámka). Pokud tato osoba pracuje na dohodu o pracovní činnosti, platí se pojistné za situace, kdy příjem činí alespoň 4 000 Kč. V souvislosti s ukončením evidence v kategorii osob, za které platí pojistné stát, nastupuje v takovém případě povinnost zaměstnavatele zabezpečit za srpen odvod pojistného alespoň z poměrné části minimálního vyměřovacího základu za celkem 29 kalendářních dnů trvání zaměstnání, ve kterých osoba již není nezaopatřeným dítětem – viz § 3 odst. 9 písm. c) zákona č. 592/­1992 Sb. Tato poměrná část minima se vypočte jako [(29 : 31) × 18 900] a činí tedy 17 680,64 Kč. Kdyby příjem na dohodu o pracovní činnosti nedosáhl v měsíci srpnu této částky, provedl by zaměstnavatel dopočet a doplatek pojistného do této poměrné části minima. Pokud by vyměřovací základ činil alespoň 17 680,64 Kč, odvedl by zaměstnavatel pojistné ze skutečně dosaženého příjmu, který by tak mohl být i nižší než minimální měsíční vyměřovací základ 18 900 Kč. Od měsíce září však již musí vyměřovací základ činit alespoň 18 900 Kč.

 

Kdyby tato osoba nedosáhla na dohodu o pracovní činnosti v měsíci srpnu příjmu alespoň 4 000 Kč, nevznikl by jí v tomto měsíci z pohledu zdravotního pojištění problém, protože pojistný vztah – de facto pro celý tento kalendářní měsíc – by vyřešily dva dny registrace ve „státní kategorii“.

Od 1. ledna 2018 je stát plátcem pojistného za osoby starší 26 let studující prvně v doktorském studijním programu uskutečňovaném vysokou školou v České republice ve standardní době v prezenční formě studia, pokud nejsou zaměstnanci nebo osobami samostatně výdělečně činnými podle § 5 zákona č. 48/­1997 Sb.; za dobu uvedeného studia se pro daný účel považuje také kalendářní měsíc, v němž osoba ukončila uvedené studium.

1.28 Příjem po skončení zaměstnání

Na období od 17. června do 26. Července je se studentem uzavřena dohoda o provedení práce. Za měsíc červen činil dosažený příjem 9 500 Kč, za měsíc červenec 12 800 Kč. Od 1. července do 26. července je osoba na základě této dohody o provedení práce evidována ve zdravotním pojištění jako zaměstnanec. Do měsíce srpna je studentovi na základě takto sjednané dohody o provedení práce dodatečně zúčtována odměna 4 000 Kč.

Jaké je řešení dané situace?

Jedná se o příjem po skončení zaměstnání, které založilo účast na zdravotním pojištění. Zaměstnavatel přihlásí studenta jako zaměstnance kódem „P“ k datu 1. 7. a odhlásí kódem „O“ k datu 26. 7. Vyměřovacím základem je za měsíc červenec částka 12 800 Kč.

Zaměstnavatel zahrne na tiskopise Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele za srpen do úhrnu vyměřovacích základů i částku 4 000 Kč (včetně pojistného 540 Kč), do počtu zaměstnanců se však tato osoba nezapočítává – v srpnu není zaměstnancem. Protože zaměstnavatel osobu jako zaměstnance na měsíc srpen u zdravotní pojišťovny nepřihlašuje, zůstává den vzniku a zániku zaměstnání (1. 7. resp. 26. 7.) beze změny.

Řešení č. 1.22 až 1.28 zpracoval Ing. Antonín Daněk (IV/2024)