Jaké jsou možnosti ukončení pracovního poměru zaměstnance, který odjel bojovat na Ukrajinu na základě povolávacího rozkazu?

Vzhledem k tomu, že plnění vojenské služby v ukrajinské armádě na základě povolávacího rozkazu je překážkou v práci na straně zaměstnance, kterou je povinen zaměstnavatel omluvit, není zde žádný výpovědní důvod, který by zaměstnavateli umožňoval pracovní poměr ukončit. Zaměstnavatel musí na žádost zaměstnance poskytnout pracovní volno a sám nemůže pracovní poměr ukončit. Kromě toho lze uvažovat i o aplikaci ust. § 53 odst. 1 písm. b) zákoníku práce a tedy považovat dobu výkonu vojenské služby za ochranou dobu, v rámci které je zakázáno dát zaměstnanci výpověď. Ochranná doba trvá ode dne, kdy byl zaměstnanci doručen povolávací rozkaz, po dobu výkonu vojenské služby, až do uplynutí 2 týdnů po propuštění z vojenské služby. Zákaz výpovědi v ochranné době se nevztahuje na situace výpovědi pro organizační změny uvedené v ust. § 52 písm. a) a b) zákoníku práce (tj. pokud se zaměstnavatel ruší nebo přemísťuje) a dále pokud zaměstnanec porušil před narukováním zvlášť hrubým způsobem pracovní povinnosti nebo pro zvlášť hrubé porušení režimu práce neschopného zaměstnance. Pak zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď, i když je zaměstnanec v ochranné době.

Pracovní poměr může být samozřejmě ukončen na základě dohody zaměstnance a zaměstnavatele dle ust. § 49 zákoníku práce. Pracovní poměr může být také ukončen na základě výpovědi z pracovního poměru ze strany zaměstnance dle ust. § 50 odst. 3 zákoníku práce, dle kterého zaměstnanec může dát zaměstnavateli výpověď z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu. Pracovní poměr také zaniká smrtí zaměstnance.

72. Povolávací rozkaz

Český zaměstnavatel zaměstnává ukrajinské zaměstnance.

Je český zaměstnavatel povinen uvolnit z práce ukrajinského zaměstnance, kterému byl řádně doručen povolávací rozkaz?

Zákoník práce výslovně s takovou situací nepočítá. Zákoník práce sice v ust. § 204 upravuje pracovní volno související s brannou povinností, ale toto ustanovení se vztahuje na brannou povinnost stanovenou českými právními předpisy, nikoliv na případy, kde zaměstnanec je povolán do zahraniční armády. K dané problematice je aktuálně ustálen výklad (potvrzen rovněž ze strany MPSV), že v případě ukrajinského zaměstnance plnícího povinnost dle povolávacího rozkazu se jedná o jinou důležitou osobní překážku v práci na straně zaměstnance dle ust. § 199 zákoníku práce. Jedná se o zákoníkem práce výslovně nejmenovanou jinou důležitou osobní překážku v práci. Dle uvedeného ustanovení nemůže-li zaměstnanec konat práci pro jiné důležité osobní překážky v práci týkající se jeho osoby, je zaměstnavatel povinen poskytnout mu nejméně ve stanoveném rozsahu pracovní volno. Pokud tedy ukrajinský zaměstnanec požádá o poskytnutí pracovního volna z důvodu doručení povolávacího rozkazu, je zaměstnavatel povinen vyhovět, zaměstnance uvolnit a nepřítomnost zaměstnance v práci omluvit. Samotné doručení povolávacího rozkazu zaměstnanci nic nemění na pracovním vztahu, nutná je až žádost o poskytnutí pracovního volna, které je zaměstnavatel povinen vyhovět. Pokud však ukrajinský zaměstnanec o pracovní volno nepožádá, pokračuje pracovněprávní vztah nadále a zaměstnanec je povinen plnit své pracovní povinnosti. Záleží na zaměstnanci, zda o pracovní volno požádá. Zákon nestanoví formu žádosti – může být písemná nebo ústní.

73. Sociální a zdravotní pojištění u zaměstnanců z Ukrajiny

Ukrajinský zaměstnanec pracuje u českého zaměstnavatele a odešel na základě povolávacího rozkazu plnit vojenskou povinnost.

Musí být placeno sociální a zdravotní pojištění u zaměstnanců z Ukrajiny, kteří na základě povolávacího rozkazu odjeli bojovat?

Ukrajinský zaměstnanec, který odešel na základě povolávacího rozkazu plnit vojenskou povinnost, nadále zůstává zaměstnancem v rámci českého pracovněprávního vztahu. S ohledem na to, že ukrajinskému zaměstnanci v předmětné době nebude poskytována náhrada mzdy a nebude tedy mít žádný příjem ze zaměstnání, nebude nutné odvádět za takového zaměstnance zálohu na daň z příjmu fyzických osob, ani platit pojistné na sociální zabezpečení vzhledem k nulovým příjmům zaměstnance. Ohledně pojistného na veřejné zdravotní pojištění lze vycházet z ust. § 3 odst. 9 písm. b) zákona č. 592/­1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění a pojistné se tedy bude po dobu poskytnutí pracovního volna pro důležité osobní překážky v práci, platit pouze ze skutečně dosaženého příjmu, nikoliv z minimálního vyměřovacího základu. Pokud tedy zaměstnanec bude mít nulové příjmy ze zaměstnání, nebude se hradit ani pojistné na veřejné zdravotní pojištění.

74. Dobrovolné rozhodnutí zaměstnance odejít bojovat na Ukrajinu

Český zaměstnavatel zaměstnává ukrajinského zaměstnance, který se dobrovolně rozhodl odejít bojovat na Ukrajinu.

Musí český zaměstnavatel uvolnit z práce ukrajinského zaměstnance, který se rozhodne odejít bojovat na Ukrajinu?

Pokud občan Ukrajiny, který je zaměstnancem českého zaměstnavatele, se v souvislosti s mimořádnou situací na Ukrajině rozhodne odjet na Ukrajinu bojovat dobrovolně (aniž by mu byl doručen povolávací rozkaz), pak je na zaměstnavateli, aby zvážil, zda zaměstnanci vyhoví a poskytnu mu na jeho případnou žádost neplacené volno. Nebude se jednat o překážku v práci na straně zaměstnance, kterou je zaměstnavatel povinen omluvit. Strany se rovněž mohou dohodnout na rozvázání pracovního poměru.

75. Povinnosti ukrajinského zaměstnance

Ukrajinský zaměstnanec pracuje u českého zaměstnavatele.

Jaké povinnosti má ukrajinský zaměstnanec vůči českému zaměstnavateli v souvislosti s pracovním volnem po doručení povolávacího rozkazu?

Zaměstnanec má vždy povinnost o pracovní volno předem včas požádat zaměstnavatele a překážku v práci prokázat. I v tomto případě platí ust. § 206 odst. 1 zákoníku práce, dle kterého je-li překážka v práci zaměstnanci předem známa, musí včas požádat zaměstnavatele o poskytnutí pracovního volna. Jinak je zaměstnanec povinen uvědomit zaměstnavatele o překážce a o předpokládané době jejího trvání bez zbytečného průtahu. Existenci překážky v práci je zaměstnanec povinen zaměstnavateli prokázat. Vhodné by bylo předložení zaměstnavateli listiny obsahující povolávací rozkaz. Pokud by zaměstnanec zaměstnavateli překážku v práci neprokázal, případně ani nijak nesdělil důvod své nepřítomnosti v práci, mohla by být nepřítomnost v zaměstnání vyhodnocena jako neomluvená absence a následně důvod k rozvázání pracovního poměru.

76. Náhrada mzdy

Ukrajinský zaměstnanec pracuje u českého zaměstnavatele.

Má ukrajinský zaměstnanec vůči českému zaměstnavateli nárok na náhradu mzdy za dobu trvající překážky v práci, kdy na základě povolávacího rozkazu se zapojil do bojů na Ukrajině?

Zaměstnavatel není povinen poskytovat ukrajinskému zaměstnanci náhradu mzdy za období tohoto pracovního volna, protože tato povinnost není stanovena českými právními předpisy. Zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu od zaměstnavatele za dobu trvání překážky v práci nepřísluší. Výjimkou může být situace, kdy se nad rámec zákona rozhodne zaměstnavatel zaměstnanci náhradu mzdy poskytnout.

77. Povolání do vojenské služby během dovolené

Ukrajinský zaměstnanec pracuje u českého zaměstnavatele a povolávací rozkaz mu byl doručen v době, kdy čerpá dovolenou.

Jak má zaměstnavatel postupovat v případě, že je povolávací rozkaz doručen zaměstnanci v době, kdy čerpá dovolenou?

Pokud by nastala situace, že zaměstnanec čerpá dovolenou a během dovolené bude povolán do vojenské služby, doba nasazení v ozbrojených silách se do doby dovolené nezapočítává dle ust. § 219 zákoníku práce, pokud zaměstnanec nepožádá, aby čerpal dovolenou po dobu nasazení v ozbrojených silách. Dle ust. § 219 odst. 1 zákoníku práce tedy dochází k přerušení čerpání dovolené po dobu nasazení zaměstnance v ozbrojených silách. Výjimkou je situace, kdy zaměstnanec požádá o pokračování v čerpání dovolené během těchto překážek v práci, v takovém případě k přerušení dovolené nedojde. Vzhledem k zřejmému účelu tohoto ustanovení (dovolená je dobou odpočinku) lze ustanovení analogicky použít i na ukrajinské zaměstnance povolané k vojenské službě v ukrajinské armádě.

78. Náhrada za ukrajinského zaměstnance

Zaměstnavatel by chtěl přijmout náhradu a ukrajinského zaměstnance, který odjel bojovat na Ukrajinu.

Může zaměstnavatel přijmout náhradu za ukrajinského zaměstnance, který odjel bojovat na Ukrajinu na základě povolávacího rozkazu? Jakým způsobem uzavřít pracovní smlouvu s tímto zaměstnancem, který nahrazuje původního zaměstnance?

Pokud zaměstnavatel bude přijímat náhradu za zaměstnance, který odešel plnit vojenskou službu, měl by se zastupujícím zaměstnancem uzavřít pracovní poměr na dobu určitou přesně vymezenou dobou do návratu zaměstnance, za kterého přijímá náhradu. V opačném případě by mohlo následně dojít k situaci, že bude mít zaměstnavatel dva zaměstnance na jedno pracovní místo a bude nutné situaci řešit. Dobu trvání pracovního poměru nově přijímaného zaměstnance by měl zaměstnavatel vymezit dobou čerpání překážky v práci na straně ukrajinského zaměstnance z důvodu plnění vojenské služby. Okamžikem, kdy se pak vrátí původní zaměstnanec, pracovní poměr zastupujícího zaměstnance skončí.

79. Návrat ukrajinského zaměstnance

Ukrajinský zaměstnanec se chce vrátit k českému zaměstnavateli.

Po návratu ukrajinského zaměstnance z bojů vzniká zaměstnavateli povinnost tohoto zaměstnance opět zaměstnat stejnou prací?

Ukrajinský zaměstnanec, který odešel na základě povolávacího rozkazu plnit vojenskou povinnost, nadále zůstává zaměstnancem v rámci českého pracovněprávního vztahu. V případě otázky znovuzařazení zaměstnance do práce je možné vycházet z ust. § 47 zákoníku práce, dle kterého nastoupí-li zaměstnanec po skončení služby v operačním nasazení do práce, je zaměstnavatel povinen zařadit zaměstnance na jeho původní práci a pracoviště. Není-li to možné proto, že původní práce odpadla nebo pracoviště bylo zrušeno, je zaměstnavatel povinen zařadit zaměstnance podle pracovní smlouvy. Pokud tedy i v tomto případě použijeme analogii a budeme považovat vojenskou službu v ukrajinské armádě za obdobu služby v operačním nasazení ve smyslu ust. § 47 zákoníku práce, má zaměstnavatel povinnost zařadit zaměstnance na jeho původní práci a pracoviště. Pokud to z objektivních důvodů, není možné, zařadí zaměstnavatel zaměstnance podle pracovní smlouvy. Pro znovuzařazení zaměstnance na pracovní místo po skončení překážek v práci je důležité vymezení pracovní pozice v pracovní smlouvě.

Dočasná ochrana

80. Dočasná ochrana válečných uprchlíků z Ukrajiny

Válečným uprchlíkům je poskytnuta dočasná ochrana.

Co znamená dočasná ochrana válečných uprchlíků z Ukrajiny?

Tzv. dočasná ochrana umožňuje válečným uprchlíkům z Ukrajiny legálně pobývat v České republice. Institut dočasné ochrany je zaveden do 31. března 2023. Dočasná ochrana má kromě jiného umožnit osobám požívajícím dočasné ochrany výkon zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti a zapojení do systému vzdělávání. S dočasnou ochranou jsou spojena opatření v oblasti školství, jejichž cílem je umožnění zapojení se osob s dočasnou ochranou do systému vzdělávání zavedeného v ČR. Uprchlíci, kterým byla poskytnuta dočasná ochrana, mají nárok na zdravotní péči hrazenou z prostředků veřejného zdravotního pojištění.

81. Dočasná ochrana a zaměstnávání

Cizinec je držitelem dočasné ochrany.

Může být cizinec s dočasnou ochranou zaměstnán v ČR bez dalšího povolení k zaměstnání?

Cizincům s dočasnou ochranou se přiznávají stejná práva a povinnosti pro účely zákona o zaměstnanosti, jakými disponují cizinci s povoleným trvalým pobytem podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky. Uvedené ustanovení umožňuje volný vstup na český trh práce. Držitelé dočasné ochrany tak mohou být zaměstnávány, aniž by jim byla vydána zaměstnanecká karta, karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance, modrá karta nebo povolení k zaměstnání. Uvedená právní úprava by měla přispět k rychlému zapojení uprchlíků z Ukrajiny do pracovního procesu. Pracovní místo, na které budou přijímáni cizinci s dočasnou ochranou, nebude nutné zaměstnavatelem ohlašovat na Úřad práce ČR jako volné pracovní místo.

82. Osoby, kterým se v ČR uděluje dočasná ochrana

Česká republika uděluje dočasnou ochranu.

Komu může být dočasná ochrana udělena?

Dočasná ochrana se vztahuje na následující kategorie osob vysídlených z Ukrajiny dne 24. února 2022 nebo po tomto datu v důsledku vojenské invaze ruských ozbrojených sil, a to na:

a) ukrajinské státní příslušníky,

b) osoby bez státní příslušnosti nebo a státní příslušníky třetích zemí, kterým byla před 24. únorem 2022 poskytnuta mezinárodní ochrana nebo odpovídající vnitrostátní ochrana na Ukrajině,

c) rodinné příslušníky výše uvedených osob,

d) osoby bez státní příslušnosti nebo státní příslušníky třetích zemí, kteří oprávněně pobývali na Ukrajině před 24. únorem 2022 na základě platného povolení k trvalému pobytu, a kteří se nemohou vrátit za bezpečných a trvalých podmínek do své země nebo regionu původu.

Česká republika neuděluje dočasnou ochranu osobám, které měly na území Ukrajiny pobyt přechodného charakteru (typicky studenti apod.). Osoby s legálním, ale typově přechodným oprávněním k pobytu na území Ukrajiny, mají využít primární ochrany země svého původu.

83. Podnikání jako OSVČ

Cizinec je držitelem dočasné ochrany.

Mohou cizinci s dočasnou ochranou podnikat jako OSVČ, provozovat živnost?

Držitelé dočasné ochrany mají možnost vykonávání samostatné výdělečné činnosti. Cizinec požívající dočasné ochrany se pro účely samostatné výdělečné činnosti považuje za cizince s povoleným trvalým pobytem podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky. Držitelé dočasné ochrany tak mohou provozovat živnost na základě živnostenského oprávnění. Problematická v tomto může být povinnost doložení výpisu z rejstříku trestů z Ukrajiny. Za tímto účelem živnostenské úřady dle pokynu ministerstva nyní respektují i čestné prohlášení o bezúhonnosti.

84. Cizinci s dočasnou ochranou bydlící v příhraničí

Cizinci s dočasnou ochranou bydlí v příhraničí.

Mohou cizinci s dočasnou ochranou, kteří bydlí v příhraničí, pracovat bez nutnosti dalšího povolení v jiném státě?

Nikoliv. Dočasná ochrana umožňuje volný přístup na český trh práce, ale neznamená to bez dalšího volný přístup na trh práce v jiném členském státě EU. Zrovna tak dočasná ochrana udělená v jiném členském státě EU neumožňuje osobě s dočasnou ochranou z jiného členského státu EU bez dalšího povolení přístup na český trh práce.

85. Dohoda o provedení práce

Cizinec s dočasnou ochranou má možnost pracovat na základě dohody o provedení práce.

Mohou cizinci s dočasnou ochranou pracovat v ČR na základě dohody o provedení práce?

Ukrajinci, na které se vztahuje dočasná ochrana, mají volný vstup na pracovní trh. Z tohoto důvodu si již nemusí zařizovat povolení k zaměstnání. S těmito zaměstnanci lze uzavřít jakýkoliv pracovněprávní vztah, tj. i dohodu o provedení práce.

86. Podpora v nezaměstnanosti

Osoby s dočasnou ochranou se chtějí zaevidovat na Úřadu práce.

Mohou být cizinci s dočasnou ochranou vedeni u Úřadu práce a pobírat i podporu v nezaměstnanosti?

Osoby s dočasnou ochranou mají právo požádat o zprostředkování zaměstnání. Držitelé dočasné ochrany se mohou registrovat na Úřadu práce jako uchazeči, případně zájemci o zaměstnání, a žádat o zprostředkování práce. Zprostředkovávat práci jim mohou i soukromé agentury práce s příslušným povolením. V případě zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání mohou tyto osoby požádat o podporu v nezaměstnanosti. Pokud splní zákonem o zaměstnanosti stanovené podmínky, bude jim podpora v nezaměstnanosti přiznána a poskytována po podpůrčí dobu. Pro stanovení výše podpory v nezaměstnanosti by se použil průměrný výdělek osoby z naposledy vykonávané činnosti na území ČR, a pokud by takových nebylo nebo by nedosahovaly úrovně minimální mzdy, dávka se vyměří v souladu s českými právními předpisy. Dle ust. § 51 zákona o zaměstnanosti se v takovém případě podpora v nezaměstnanosti stanoví za první 2 měsíce ve výši 0,15násobku, další 2 měsíce ve výši 0,12násobku a po zbývající podpůrčí dobu 0,11násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o tuto podporu. V roce 2022 se tedy jedná o částky za první 2 měsíce podpůrčí doby 5 528 Kč, za další 2 měsíce podpůrčí doby 4 446 Kč a po zbývající část podpůrčí doby 4 076 Kč.

87. Povinnosti zaměstnavatele zaměstnávajícího držitele dočasné ochrany

Zaměstnavatel zaměstná držitele dočasné ochrany.

Jaké má povinnosti zaměstnavatel zaměstnávající držitele dočasné ochrany?

Zaměstnavatelé, kteří zaměstnají držitele dočasné ochrany, mají pouze evidenční a informační povinnost, která se vztahuje na všechny cizince pracující v ČR. Zaměstnavatelé jsou povinni informovat příslušnou krajskou pobočku Úřadu práce ČR o nástupu těchto cizinců do zaměstnání a vést jejich evidenci v rozsahu předepsaném zákonem o zaměstnanosti. Zaměstnavatel je povinen o nástupu cizince do zaměstnání písemně informovat příslušnou krajskou pobočku Úřadu práce nejpozději v den nástupu této osoby k výkonu práce. Písemná informace musí obsahovat údaje vedené v evidenci, kterou je zaměstnavatel povinen vést podle ust. § 102 odst. 2 zákona o zaměstnanosti. Kromě informační povinnosti má zaměstnavatel povinnost vést evidenci cizinců, které zaměstnává. Zákon o zaměstnanosti uvádí údaje, které evidence musí obsahovat. Shodné údaje musí obsahovat písemná informace příslušné krajské pobočce Úřadu práce podávána zaměstnavatelem, nastoupí-li uvedená osoba do zaměstnání. Každou změnu těchto údajů je také zaměstnavatel povinen nahlásit nejpozději do 10 kalendářních dnů ode dne, kdy změna nastala nebo kdy se o ní dověděl. Evidence obsahuje tyto údaje:

–  identifikační údaje cizince,

–  adresu v zemi trvalého pobytu a adresu pro doručování zásilek,

–  číslo cestovního dokladu a název orgánu, který jej vydal,

–  druh práce, místo výkonu práce a dobu, po kterou by mělo být zaměstnání vykonáváno,

–  dále pohlaví cizince, zařazení podle odvětvové (oborové) klasifikace ekonomických činností, nejvyšší dosažené vzdělání, vzdělání požadované pro výkon povolání, den nástupu a den skončení zaměstnání.

Humanitární dávka

88. Humanitární dávka

Uprchlíci mají nárok na humanitární dávku.

Co je to humanitární dávka? Kdy na ni vzniká nárok?

Humanitární dávka je speciální a časově omezená finanční pomoc. Jedná se prvotní pomoc poskytovanou maximálně zjednodušeným způsobem bez užití správního řízení a dalších formalit. Dle zákona č. 66/­2022 Sb. (o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace) cizinci s dočasnou ochranou, který se zdržuje na území České republiky, se za kalendářní měsíc, v němž mu byla udělena dočasná ochrana, vyplatí humanitární dávka ve výši 5 000 Kč. Tato dávka ve výši 5 000 Kč je poskytnuta automaticky, v návaznosti na vydání dočasné ochrany. Zákon umožňuje poskytnout dávku i opakovaně – pokud situace osoby zejména z hlediska příjmů a majetku bude i nadále neuspokojivá. Pak je možno poskytnout dávku opakovaně až 5x ve výši 5 000 Kč. Celková sociální a majetková situace bude v případě výdělečné aktivity posuzována individuálně v návaznosti na výši příjmů v kontextu výše nákladů na bydlení a zajištění živobytí.

89. Nezletilé děti

Mnoho uprchlíků je z řad nezletilých dětí.

Je možné žádat o humanitární dávku nezletilým dítětem?

Ano. Za nezletilého cizince jedná jeho zákonný zástupce. Pokud nemá nezletilý cizinec na území ČR zákonného zástupce, jedná za něj osoba blízká nebo jiná osoba, která o něj pečuje.

90. Vyplácení humanitární dávky

Uprchlíci mají nárok na humanitární dávku.

Kdo vyplácí humanitární dávku?

Dávku vyplácí Úřad práce České republiky – krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu. Nutné je podat žádost, kterou lze podat elektronicky nebo na kterémkoli kontaktním pracovišti Úřadu práce ČR, a to dle místa skutečného pobytu žadatele. Dávka se vyplácí v hotovosti nebo převodem na účet v bance.

91. Zaměstnaný cizinec a humanitární dávka

Nárok zaměstnaného cizince s dočasnou ochranou na humanitární dávku.

Vznikne nárok na humanitární dávku i v případě, že cizinec pracuje?

Nárok na výplatu první humanitární dávky vznikne automaticky, neprokazují se příjmové poměry. V případě žádosti o další humanitární dávku se posuzuje, zda příjmové, sociální a majetkové poměry cizince s dočasnou ochranou jsou takové, že mu neumožňují zajištění základních životních potřeb. Pokud tedy příjmové poměry cizince neumožní zabezpečit si základní životní potřeby, tj. jídlo, hygienické potřeby apod., pak může vzniknout nárok na další výplatu humanitární dávky. Při žádosti o druhou humanitární musí cizinec uvést, jaká je jeho příjmová a majetková situace a Úřad práce ČR žádost dle uvedených informací vyhodnotí.

92. Výplatní termín a humanitární dávka

Cizinec se v České republice zaměstnal, ale výplatu bude mít až v květnu.

Vznikne nárok na humanitární dávku za měsíc duben v případě, že cizinec uzavřel 1. dubna pracovní smlouvu, ale výplatu tudíž bude mít až v květnu?

V případě, že v dubnu cizinec nedisponuje žádnými příjmy, náleží humanitární dávka za měsíc duben.

93. Vyplácení humanitární dávky

Cizinec má nárok na humanitární dávku.

Musí mít k vyplacení humanitární dávky cizinec zřízen bankovní účet?

Nikoliv. Humanitární dávka se vyplácí v hotovosti nebo převodem na účet v bance. MPSV ovšem doporučuje založení českého bankovního účtu, což celý proces značně zrychlí a je pak možné i vše vyřídit bez osobní návštěvy úřadu práce. MPSV spustila aplikaci, přes kterou mohou Ukrajinci požádat o humanitární dávku ve výši 5 000 Kč. K tomu je třeba mít cestovní pas a český bankovní účet, peníze tak mohou dostat bez jakékoliv návštěvy úřadu. Žadatel musí mít zřízen bankovní účet, který umožňuje využívání takzvané bankovní identity, díky níž si stát může ověřit identitu člověka.

Příspěvky na solidární domácnost

94. Příspěvek na solidární domácnost

Fyzická osoba bezplatně poskytne ubytování cizinci s dočasnou ochranou.

Kdo může žádat o příspěvek na solidární domácnost?

Jedná se o příspěvek na ubytování uprchlíků z Ukrajiny. Tzv. příspěvek pro solidární domácnost se poskytne fyzické osobě, která bezplatně poskytla ubytování cizinci s dočasnou ochranou. Podmínkou pro poskytování příspěvku je, že se nejedná o ubytování v ubytovacím zařízení a ubytování bylo v období kalendářního měsíce ubytované osobě poskytnuto po dobu minimálně 16 dnů po sobě jdoucích.

95. Výše příspěvku na solidární domácnost

Fyzická osoba bezplatně poskytne ubytování cizincům s dočasnou ochranou.

Jaká je výše příspěvku na solidární domácnost?

Příspěvek pro solidární domácnost se poskytuje za kalendářní měsíce březen až červen 2022 ve výši 3 000 Kč za ubytovanou osobu za kalendářní měsíc, maximálně lze zohlednit 4 ubytované osoby za kalendářní měsíc v jedné solidární domácnosti. Maximální příspěvek pro jednu domácnost je tedy 12 000 Kč. O příspěvek lze zažádat o měsíc zpětně, tedy v dubnu za březen.

96. Kvalita poskytnutého ubytování

Fyzická osoba nabízí k ubytování jen jeden pokoj v domě se společnou kuchyní a koupelnou.

Může FO žádat o příspěvek na solidární domácnost, i když nabízí k ubytování jen jeden pokoj v domě se společnou kuchyní a koupelnou?

Ano. Zákon ale stanoví určitou kvalitu poskytnutého ubytování. V rámci poskytnutého ubytování musí být ubytované osobě zajištěn dostatečný prostor pro odpočinek, pro přípravu stravy, prostor pro osobní hygienu a záchod a musí být zajištěn přístup k pitné vodě. V souvislosti s poskytnutím příspěvku na solidární domácnost je předpokladem, že ubytovaným osobám zajistíte:

–  prostor pro odpočinek (dostatečně velký pokoj pro ubytované osoby včetně postelí či matrací),

–  prostor pro přípravu stravy (možno zpřístupnit vlastní vybavenou kuchyň, nebo zřídit provizorní s vařičem a lednicí),

–  koupelnu (může být sdílená s vámi),

–  WC (může být sdílené s vámi),

–  přístup k pitné vodě.

97. Smlouva s ubytovanými osobami

Fyzická osoba poskytuje ubytování cizincům s dočasnou ochranou.

Musí mít ubytovatel uzavřenou s ubytovanými osobami nějakou smlouvu?

Z hlediska poskytování příspěvku není nutné uzavírat smlouvu. Do žádosti o příspěvek se uvádí identifikace ubytovaných osob, aby bylo možné ověřit oprávněnost čerpání příspěvku, ale není nutné dokládat smlouvu. Obecně lze ale uzavření smlouvy s ubytovanými doporučit z důvodu určité právní jistoty obou smluvních stran.

98. Žádost o příspěvek na solidární domácnost

Fyzická osoba chce podat žádost o příspěvek na solidární domácnost.

Co musí obsahovat žádost o příspěvek na solidární domácnost?

Příspěvek se poskytuje na žádost, která musí obsahovat:

a) identifikaci žadatele,

b) adresu nemovitosti, v níž je poskytováno ubytování, a právní titul, na jehož základě žadatel nemovitost užívá,

c) identifikaci ubytovaných osob,

d) údaje o době poskytování ubytování,

e) čestné prohlášení žadatele, že ubytování bylo poskytnuto bezplatně,

f) čestné prohlášení žadatele, že jsou splněny podmínky pro ubytování z hlediska standardu ubytovávání /zajištěn dostatečný prostor pro odpočinek, pro přípravu stravy, prostor pro osobní hygienu a záchod a musí být zajištěn přístup k pitné vodě/.

99. Vyplácení příspěvku na solidární domácnost

Fyzická osoba chce podat žádost o příspěvek na solidární domácnost.

Kdo vyplácí příspěvek na solidární domácnost?

O příspěvek je nutné požádat. Příspěvek se poskytuje na žádost, a to po uplynutí kalendářního měsíce, za který náleží. Příspěvek vyplácí krajská pobočka Úřadu práce. Příspěvek se vyplácí převodem na účet v bance nebo v odůvodněných případech poštovním poukazem.

100. Nabídka ubytování v domácnostech a poptávka ukrajinských uprchlíků

Ubytovatel se chce zapsat do seznamu ubytovatelů pro uprchlíky z Ukrajiny.

Kde může uprchlík zapsat do seznamu možných ubytovatelů pro uprchlíky z Ukrajiny?

Nabídku ubytování v domácnostech a poptávku ukrajinských uprchlíků propojují neziskové organizace. Více informací lze najít na webu NašiUkrajinci.cz.

101. Ubytování na chatě

Fyzická osoba ubytovává cizince na chatě.

Může být příspěvek poskytnut i v případě, že se jedná o ubytování v chatě, tedy nemovitosti s číslem evidenčním?

Ano, při splnění všech podmínek pro výplatu příspěvku. Musí být dodrženy určité standardy kvality ubytování – všem ubytovaným osobám musíte zajistit dostatečný prostor pro odpočinek, kuchyň, koupelnu, WC a přístup k pitné vodě.

102. Požádání o příspěvek na solidární domácnost

Fyzická osoba bezplatně poskytne ubytování cizinci s dočasnou ochranou a chce požádat o příspěvek.

Jak požádat o příspěvek na solidární domácnost?

Od 11. dubna je zpřístupněna aplikace davkyuk.mpsv.cz. Žádost je možné podat pouze elektronicky. Do aplikace se lze přihlásit přes některou z elektronických identit občana: například bankovní identita (Bank ID), MojeID nebo mobilní klíč eGovernmentu, který lze získat online i na jakémkoliv CzechPointu.

103. Prostor, který není zkolaudovaný k ubytování

Fyzická osoba ubytovává cizince v prostoru, který není zkolaudovaný k ubytování.

Může být příspěvek poskytnut i v případě, že se jedná o ubytování v prostoru, který není zkolaudovaný k ubytování?

Prostor nemusí být kolaudován jako byt, ale „ubytovatel“ = osoba žádající o příspěvek pro solidární domácnost musí ubytovaným osobám zajistit dostatečný prostor pro odpočinek, přípravu stravy, prostor pro osobní hygienu a záchod a zajištěn přístup k pitné vodě. Žadatel také musí uvést právní titul, na jehož základě nemovitost užívá.

104. Příspěvek pro solidární domácnost z hlediska ZDP

U fyzické osoby v domácnosti je ubytováno zdarma 5 osob od 27. 2. 2022. Mají zajištěno ubytování v pokojích se sociálkou vč. povlečení a úklidu, společnou kuchyň pro přípravu stravy, kterou si ubytovaní hradí sami. Dle usnesení vlády jde o druh ubytovacího prostoru „nouzové ubytování“.

Jak se bude v daňové evidenci chovat úhrada kompenzačního příspěvku na ubytování uprchlíků z Ukrajiny? Bude příspěvek daňový příjem (částku rozdělit na základ a DPH 10 %)?

Zákon č. 66/2022 Sb., o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace s účinností od 21. 3. 2022 upravuje v ustanovení § 8 tzv. příspěvek pro solidární domácnost. Ten bude určen pro domácnosti, které ubytují ukrajinské státní příslušníky (cizince s dočasnou ochranou), kteří do ČR utekli před válkou. Příspěvek by měl být vyplácen ve výši 3 000 korun měsíčně na každého ubytovaného uprchlíka, zároveň ale nesmí přesáhnout 12 000 korun za měsíc na domácnost. Fyzické osobě, která bezplatně poskytla ubytování cizinci s dočasnou ochranou, lze na její žádost poskytnout příspěvek pro solidární domácnost podle § 8 zákona č. 66/2022 Sb. Z hlediska ZDP se jedná o příjem osvobozený od daně podle § 4 odst. 1 písm. i) ZDP (státní dávka nebo příspěvek podle jiných právních předpisů). V daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob se příspěvek neuvádí. Neodvádí se z něj ani DPH. Je důležité si uvědomit, že se jedná o osvobozený příjem od daně z příjmů a pokud by ubytování poskytoval podnikatel a ubytovací zařízení měl zařazeno v obchodním majetku, nemohl by související výdeje uplatňovat jako daňové [§ 25 odst. 1 písm. i) ZDP nebo by musel uplatňovat odpisy jen v poměrné výši (§ 28 odst. 6 ZDP)].