Maximální vyměřovací základ

Zaměstnavatelé mají zákonem uloženu oznamovací povinnost. Za její nesplnění mohou být pokutováni. Jaká jsou další povinnosti zaměstnavatele vůči zdravotní pojišťovně?

Oznamovací povinnost vůči zdravotním pojišťovnám

vyplývá zejména:

•    z ustanovení § 25 zákona č. 592/1992 Sb.,

•    z ustanovení § 10 zákona č. 48/1997 Sb.,

•    nařízení vlády č. 201/2010 Sb. (v případě pracovních úrazů).

Veškerá oznámení se provádějí v příslušné lhůtě (do 8 dnů pokud zákon nestanoví jinak) od vzniku skutečnosti, která se oznamuje, a vždy na formulářích k tomu určených.

Přihláška zaměstnavatele

Při plnění oznamovací povinnosti je zaměstnavatel povinen sdělit (§ 25 zákona č. 592/1992 Sb.):

•    obchodní název,

•    právní formu právnické osoby,

•    sídlo,

•    identifikační číslo osoby,

•    číslo bankovního účtu, pokud z něj bude provádět platbu pojistného.

V případě, pokud je zaměstnavatelem fyzická osoba, sděluje též:

•    jméno, příjmení,

•    rodné číslo,

•    adresu trvalého bydliště.

Výše uvedené údaje sděluje zaměstnavatel pomocí formuláře „Přihláška a evidenční list zaměstnavatele“ Na tomto formuláři je nutné v případě přihlášení zaškrtnout křížkem políčko „přihlášení“. Na tomto formuláři oznamuje také veškeré změny údajů, a to do osmi dnů od jejich zjištění. V tomto případě se na uvedeném formuláři zaškrtne políčko „změna“. Dále zaměstnavatel oznamuje ukončení své činnosti, zrušení organizace nebo vstup do likvidace.

Uvedený formulář lze nalézt na internetových stránkách příslušné zdravotní pojišťovny (například v případě Všeobecné zdravotní pojišťovny na internetové stránce www.vzp.cz, pod odrážkou „Plátci“ a „Formuláře“). Povinnost vydávat příslušné tiskopisy potřebné k hlášení údajů vyplývá pro Všeobecnou zdravotní pojišťovnu z ustanovení § 28 zákona č. 592/1992 Sb.

Při přihlašování sděluje zaměstnavatel zdravotní pojišťovně kromě jiného též svoji desetimístnou identifikaci. Číslo zaměstnavatele má tvar IČaa. Číslo zaměstnavatele (přesněji řečeno číslo plátce pojistného) tedy tvoří jeho identifikační číslo (IČ) a dvoumístné číslo „aa“, které hraje významnou roli pro identifikaci v případě, pokud má zaměstnavatel více mzdových účtáren. Viz též pojem „plátcova pokladna“, uvedený v § 21 daňového řádu, a dále též v § 38d odst. 11, § 38h odst. 15 zákona o daních z příjmů.

Pokud má zaměstnavatel pouze jedinou mzdovou účtárnu je číslo „aa“ rovno „00“. Jinak se může pohybovat číslo „aa“ v rozmezí intervalu „01“ až „99“, v závislosti na počtu mzdových účtáren, které má daný zaměstnavatel. V případech, kdy zaměstnavatel nemá IČ, přiděluje číslo IČ sama zdravotní pojišťovna.

Zaměstnavatel má též oznamovací povinnost vůči zdravotní pojišťovně v případě pracovního úrazu, podrobněji k této povinnosti viz § 105 zákoníku práce a Nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu.

Oznámení o nástupu zaměstnance do zaměstnání a ukončení zaměstnání

Zaměstnavatel je povinen nejpozději do 8 dnů od vzniku skutečnosti, která se oznamuje, provést u příslušné zdravotní pojišťovny oznámení o:

•    nástupu zaměstnance do zaměstnání,

•    ukončení zaměstnání,

•    nástupu zaměstnance do zaměstnání a ukončení zaměstnání v případě osoby, která nemá trvalý pobyt na území ČR,

•    změně zdravotní pojišťovny zaměstnancem, pokud mu tuto skutečnost sdělil; oznámení se provede odhlášením od placení pojistného u původní zdravotní pojišťovny a přihlášením k placení pojistného u zdravotní pojišťovny, kterou si zaměstnanec zvolil,

•    skutečnostech rozhodných pro povinnost státu platit za zaměstnance pojistné, a to i v těch případech, kdy povinnost státu vznikla v době, kdy zaměstnanci poskytl pracovní volno bez náhrady příjmu, jsou-li mu tyto skutečnosti známy.

O oznamovaných skutečnostech je zaměstnavatel povinen vést evidenci a dokumentaci. Při plnění oznamovací povinnosti sděluje zaměstnavatel:

•    jméno, příjmení,

•    trvalý pobyt a 

•    rodné číslo zaměstnance, případně jiné číslo pojištěnce.

Oznamovací povinnost vyplývající z § 10 zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění plní zaměstnavatel pomocí formuláře „Hromadné oznámení zaměstnavatele“, a to při použití dohodnutých kódů. Například:

Nástup do zaměstnání

Zaměstnavatel oznamuje nástup zaměstnance do zaměstnání, ze kterého mu plynou příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 zákona o daních z příjmů, a ukončení takového zaměstnání. Prakticky to znamená, že zaměstnance přihlásí dnem nástupu do zaměstnání a odhlásí dnem skončení zaměstnání.

Kód „P“ se použije při nástupu zaměstnance s trvalým pobytem na území ČR do zaměstnání nebo zaměstnance s dlouhodobým pobytem, který má již přiděleno číslo pojištěnce. Při ukončení zaměstnání se použije kód „O“.

Co je považováno za „den nástupu zaměstnance do zaměstnání“ stanoví § 8 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb. v platném znění.

Další povinnosti zaměstnavatele vůči zdravotní pojišťovně

Zaměstnavatel je zejména povinen:

•    Nejpozději v den splatnosti pojistného dle § 5 (tj. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce) předat každé zdravotní pojišťovně, u které jsou pojištěni jejich zaměstnanci, přehled o platbách pojistného, který obsahuje:

-   údaj o typu přehledu (označí se křížkem, zda se jedná o „řádný“ nebo „opravný“),

-   identifikaci zaměstnavatele,

-   za jaké období je Přehled podáván, ve tvaru „MM/RRRR“,

-   součet vyměřovacích základů zaměstnanců pojištěných u příslušné zdravotní pojišťovny,

-   celkovou výši pojistného vypočtenou jako součet pojistného jednotlivých zaměstnanců pojištěných u příslušné zdravotní pojišťovny (tzn. 13,5 % z vyměřovacího základu každého zaměstnance nebo bývalého zaměstnance, pojištěného u dané zdravotní pojišťovny, zaokrouhleno na Kč směrem nahoru),

-   počet zaměstnanců, na které se údaje vztahují, pojištěných u dané zdravotní pojišťovny. Do počtu zaměstnanců se zahrnují i zaměstnanci, kterým nebyl v měsíci, za který se Přehled podává zúčtován žádný příjem nebo nebyl stanoven vyměřovací základ pro odvod zdravotního pojištění (nemoc, pracovní volno bez náhrady příjmů, mateřská dovolená). V případě, pokud má zaměstnanec u zaměstnavatele více vztahů, ze kterých mu plynou příjmy ze závislé činnosti podle § 6 zákona o daních z příjmů, zahrnuje se do počtu jen jedenkrát. Do počtu zaměstnanců se nezahrnují bývalí zaměstnanci, kterým byl v příslušném měsíci zúčtován nějaký příjem.

•    Platit a odvádět pojistné na zdravotní pojištění, z toho dvě třetiny hradí zaměstnavatel, jednu třetinu hradí zaměstnanec (§ 9 zákona č. 48/1997 Sb.). Zaměstnavatelem je pojistné na zdravotní pojištění odváděno na účet zdravotní pojišťovny. Zaměstnavatel je plátcem části pojistného za své zaměstnance s výjimkou zaměstnanců, kteří jsou dlouhodobě v cizině a postupují podle § 8 odst. 4 zákona č. 48/1997 Sb.

•    Vést průkaznou evidenci o uskutečněných platbách pojistného.

•    Na žádost příslušné zdravotní pojišťovny je povinen předložit údaje rozhodné pro výpočet pojistného včetně rodného čísla každého zaměstnance.

Zaměstnavatel je povinen předat příslušným zdravotním pojišťovnám, u kterých jsou pojištěni jeho zaměstnanci, tzv. „Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele“ nejpozději v den splatnosti pojistného, to znamená nejpozději do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Uvedený formulář lze nalézt na internetových stránkách příslušné zdravotní pojišťovny (například v případě Všeobecné zdravotní pojišťovny na internetové stránce www.vzp.cz, pod odrážkou „Plátci“ a „Formuláře“).

Odhlášení zaměstnavatele

Zaměstnavatel má rovněž oznamovací povinnost vůči zdravotní pojišťovně v případě ukončení činnosti, zrušení organizace nebo jejího vstupu do likvidace. Pro tyto případy použije zaměstnavatel rovněž formulář „Přihláška a evidenční list zaměstnavatele“, kde zaškrtne křížkem políčko „odhlášení“.

Přechod zaměstnanců k jinému zaměstnavateli

Samozřejmě mohou nastat situace, kdy všichni zaměstnanci přecházejí k novému zaměstnavateli. Jako příklad lze uvést přeměny obchodních korporací podle zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev (přeměnou se rozumí například fúze nebo rozdělení obchodní společnosti nebo družstva). V takovém případě postupuje každý zaměstnavatel při plnění své oznamovací povinnosti postupuje opět podle § 25 zákona č. 592/1992 Sb. a § 10 zákona č. 48/1997 Sb.:

•    bývalý zaměstnavatel:

-   odhlásí zaměstnance u zdravotních pojišťoven ke dni skončení pracovního poměru, splní tak svoji oznamovací povinnost podle § 10 zákona č. 48/1997 Sb.,

-   o ukončení činnosti informuje zdravotní pojišťovnu (pomocí formuláře Přihláška a evidenční list zaměstnavatele), splní tak svoji oznamovací povinnost podle § 25 zákona č. 592/1992 Sb.,

•    nový zaměstnavatel:

-   přihlásí se jako zaměstnavatel – plátce pojistného u všech zdravotních pojišťoven, jejichž pojištěnce zaměstnává (pomocí formuláře Přihláška a evidenční list zaměstnavatele), splní tak svoji oznamovací povinnost podle § 25 zákona č. 592/1992 Sb.,

-   přihlásí zaměstnance u příslušných zdravotních pojišťoven (pomocí formuláře Hromadné oznámení zaměstnavatele), splní tak svoji oznamovací povinnost podle § 10 zákona č. 48/1997 Sb.

Za nesplnění oznamovací povinnosti může příslušná zdravotní pojišťovna uložit plátci pojistného pokutu až do výše 50 000 Kč za jednotlivé nesplnění nebo porušení povinnosti.

Ing. Luděk Pelcl

ZÁKON č. 48/1997 Sb.,
o veřejném zdravotním pojištění

§ 8

Povinnost platit pojistné

... (2) Povinnost zaměstnavatele platit část pojistného za své zaměstnance vzniká dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání (§ 2 odst. 3) a zaniká dnem skončení zaměstnání, s výjimkami stanovenými v § 6. Za den nástupu zaměstnance do zaměstnání se považuje

a)  u pracovního poměru včetně pracovního poměru sjednaného podle cizích právních předpisů den, ve kterém zaměstnanec nastoupil do práce, a za den ukončení zaměstnání se považuje den skončení pracovního poměru,

b)  u služebního poměru den, ve kterém zaměstnanec nastoupil k výkonu služby, jde-li o státního zaměstnance den nástupu služby, a za den ukončení zaměstnání se považuje den skončení služebního poměru,

c)  u členů družstva v družstvech, kde podmínkou členství je jejich pracovní vztah k družstvu, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni, den započetí práce pro družstvo, a za den ukončení zaměstnání se považuje den skončení členství v družstvu,

d)  u zaměstnanců činných na základě dohody o pracovní činnosti den, ve kterém poprvé po uzavření dohody o pracovní činnosti zaměstnanec začal vykonávat sjednanou práci, a za den ukončení zaměstnání se považuje den, jímž uplynula doba, na kterou byla tato dohoda sjednána, u zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce se postupuje obdobně,

e)  u soudců den nástupu soudce do funkce, a za den ukončení zaměstnání se považuje den skončení výkonu funkce soudce,

f) u členů zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni nebo kteří před zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva den, od něhož členu náleží odměna za výkon funkce vyplácená členům zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst ...