Mimořádném ředitelské volno
– nový zákon

Situace způsobená epidemií COVID-19 si vynutila přijetí nástroje, který ředitelům škol umožní flexibilně, a především rychle reagovat na situaci, kdy je omezen chod školy zejména tím, že je pedagogickému sboru nebo jeho značné části nařízena karanténa nebo izolace a z tohoto důvodu není možné objektivně zajistit vzdělávání v souladu se školským zákonem, resp. prezenční vzdělávání. Jaké pravomoci dává ředitelům nový zákon?

Po dobu trvání stavu pandemické pohotovosti

podle zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 může ředitel základní školy, střední školy, konzervatoře, vyšší odborné školy, základní umělecké školy a jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky vyhlásit v období školního vyučování školního roku mimořádné ředitelské volno nebo mimořádné vzdělávání distančním způsobem v celkovém rozsahu až 10 dnů a ředitel mateřské školy vyhlásit ve školním roce mimořádné ředitelské volno v celkovém rozsahu až 10 dnů.

Tuto možnost přináší nový zákon č. 26/2022 Sb., o mimořádném ředitelském volnu a mimořádném vzdělávání distančním způsobem pro období epidemie onemocnění COVID-19 a o změně zákona č. 520/2021 Sb., o dalších úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii onemocnění COVID-19, který nabyl účinnosti 7. února 2022. Zákon č. 26/2022 Sb. byl vyhlášen ve Sbírce zákonů dne 6. února 2022 a nabyl účinnosti dne 7. února 2022.

Ředitelé škol mají podle školského zákona k dispozici 5 dnů ředitelského volna, které však již mnozí zcela využili nebo mají jejich využití již naplánované z různých důvodů. Mimořádné situace se proto dosud řešily tzv. stanovením odlišnosti v organizaci školního roku podle § 24 odst. 3 ŠZ rozhodnutím MŠMT na žádost školy. Ministerstvo registrovalo od počátku školního roku velký počet těchto žádostí o přerušení vzdělávání v dané škole rozhodnutím ministerstva právě z důvodu, že ředitel školy není schopen zajistit výuku z personálních důvodů. Posouzení a vyřízení žádosti ministerstvem však nemůže být z povahy věci nikdy tak flexibilní, jako přímé rozhodnutí ředitele školy. Zároveň stávající § 184a ŠZ upravuje případy, kdy je škola povinna zajistit vzdělávání distančním způsobem. Mimořádné vzdělávání distančním způsobem může nastat pouze tehdy, kdy nepřítomnost pedagogických pracovníků kvůli COVID-19 znemožňuje běžné vzdělávání a zároveň se ředitel školy dohodne s pedagogickými pracovníky, že budou pracovat z domova.

Oba instituty je možné využít po dobu trvání stavu pandemické pohotovosti.

Přijetí zákona si vynutila očekávaná vlna nakažlivější varianty COVID– 19, varianta omikron. Z důvodu časové tísně byl návrh zákona předložen do vlády bez řádného připomínkového řízení a v Poslanecké sněmovně i v Parlamentu byl projednán ve stavu tzv. legislativní nouze.

PLATNÝ PRÁVNÍ STAV – Podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, mají orgány ochrany veřejného zdraví při epidemii pravomoc rozhodovat o nařízení izolace, karantény v individuálních případech, nebo z epidemiologických důvodů o uzavření školy nebo školského zařízení. Současně podle Metodického pokynu hlavní hygieničky k jednotnému postupu KHS pro nařizování karantény ve školách a školských zařízeních v souvislosti s onemocněním COVID-19 (č. j. MZDR 37484/2020-1/NH) platí pro možnost nařízení uzavření či omezení provozu školy, že v případě, že dojde k potvrzenému výskytu onemocnění COVID-19 nebo nařízení karantény ve škole a školském zařízení u více jak 30 % pedagogických pracovníků a dětí a žáků, je riziko přítomnosti možných zdrojů a možnosti přenosu nákazy tak veliké, že je doporučeno nařídit uzavření či omezení provozu školy nebo školského zařízení, resp. jednotlivé budovy či pracoviště. V méně závažných situacích nebo v případě, že provoz školy není možný z důvodu personálního nedostatku pedagogů díky jejich karanténě, provede místně příslušná KHS individuální posouzení a doporučí po dohodě s ředitelem školy případný jiný režim uzavření školy nebo školského zařízení. V takovém případě škola postupuje podle § 24 odst. 2 nebo 3 ŠZ, resp. mateřská škola podle § 3 odst. 2 vyhlášky č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání.

V ustanovení § 24 ŠZ zákon definuje obvyklým způsobem základní parametry školního roku ve školách všech zřizovatelů, tedy jeho začátek, konec, období vyučování a období školních prázdnin. Zároveň však zmocňuje MŠMT stanovit v odůvodněných jednotlivých případech další odlišnosti v organizaci školního roku (např. při akcích celostátního významu, jakou byl v r. 2006 všesokolský slet). Ředitel školy je výslovně zmocněn vyhlásit v rámci školního roku 5 volných dnů, především z důvodů organizačních a technických (např. havárie ve škole).

Novela školského zákona v r. 2012 zavedla povinnost ředitele školy zdůvodnit vyhlášení volných dnů zřizovateli a důvody zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup. V případě předvídatelných situací vedoucích k vyhlášení volných dnů (např. když má být volný den připojen ke dnům školních prázdnin) ukládá ustanovení § 2 odst. 5 vyhlášky č. 16/2005 Sb., o organizaci školního roku, povinnost ředitele školy projednat vyhlášených volných dnů se žáky a se zřizovatelem. Jestliže řediteli školy nestačí těchto 5 dnů ředitelského volna k řešení mimořádných situací (typicky rekonstrukce školy, která se protáhne z prázdninového období i do začátku školního roku), je jedinou možností žádat MŠMT o stanovení odlišnosti v organizaci školního roku pro danou školu.

Zákon ovšem zároveň výslovně vylučuje z možnosti vyhlásit volné dny ředitele mateřské školy a jazykové školy. Pravidla omezení nebo přerušení provozu mateřské školy obsahuje vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání. Ta totiž upravuje především možnost omezit provoz mateřské školy v období školních prázdnin. Dále pak umožňuje omezit nebo přerušit provoz mateřské školy ze závažných důvodů a po projednání se zřizovatelem i v jiném období než v období školních prázdnin. Za závažné důvody se považují organizační či technické příčiny, které znemožňují řádné poskytování předškolního vzdělávání. Informaci o omezení nebo přerušení provozu zveřejní ředitel mateřské školy na přístupném místě ve škole neprodleně poté, co o omezení nebo přerušení provozu rozhodne.

Platí tedy, že i orgány ochrany veřejného zdraví počítají s tím, že v některých případech bude při řešení důsledků epidemie přistupováno k využívání nástrojů podle školských předpisů. Tím se rozumí situace, kdy vlivem důsledků epidemie COVID-19 je ovlivněna možnost zabezpečovat výuku.

Ve školním roce 2021/2022 však již většina ředitelů škol možnost vyhlásit 5 dnů ředitelského volna vyčerpala nebo jej naplánovala a již nemají další nástroj, jak řešit vzniklé organizační potíže související se zajištěním výuky, zejména kdy izolace, karanténa či nemoc zasáhne primárně pedagogické pracovníky školy, a tím znemožní či omezí možnost ředitele školy zajistit poskytování vzdělávání. V neposlední řadě stanoví § 184a ŠZ případy, kdy je škola povinna dětem, žákům a studentům zajistit distanční výuku. Je to v případech, kdy z důvodu krizových či mimořádných opatření anebo z důvodů karantény není možná osobní přítomnost většiny dětí, žáků nebo studentů (dané třídy, studijní skupiny či pracoviště) s tím, že přechod na distanční výuku se týká pouze dotčených dětí, žáků a studentů (těch, jimž je mimořádným či krizovým opatřením omezena možnost osobní přítomnosti ve škole, či těch, jichž se dotýká karanténní opatření). Toto ustanovení tedy řeší situaci žáků a studentů dotčených příslušnými protiepidemickými opatřeními a zachování jejich práva na vzdělání (byť v modifikované, distanční podobě). Vzdělávání distančním způsobem škola uskutečňuje podle příslušného rámcového vzdělávacího programu a školního vzdělávacího programu v míře odpovídající okolnostem.

DŮVOD NOVÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY – Jak jsme uvedli výše, situace způsobená epidemií COVID-19 ve školním roce 2020/2021 a na začátku školního roku 2021/2022 ukázala potřebnost nástroje, který ředitelům škol umožní flexibilně, a především rychle reagovat na situaci, kdy je omezen chod školy tím, že je pedagogickému sboru nebo jeho značné části nařízena karanténa nebo izolace a z tohoto důvodu není možné objektivně zajistit výuku podle školského zákona.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo v posledních dvou letech epidemie COVID-19 obrovský počet žádostí ze stran ředitelů škol o stanovení odlišnosti v organizaci školního roku podle § 24 odst. 3 ŠZ právě z důvodu, že ředitel školy není schopen zajistit z personálních důvodů prezenční výuku, od Nového roku 2022 to bylo konkrétně 52 žádostí. Je však jasné, že posouzení a vyřízení žádosti MŠMT však nemůže být z povahy věci nikdy tak flexibilní, jako přímé rozhodnutí ředitele školy na základě vyhodnocení konkrétní situace.

Vzhledem k tomu, že podle zdravotnických prognóz a dostupných dat čekala Českou republiku vlna nakažlivější varianty COVID-19, varianta omikron, jevila se potřeba zajistit ředitelům škol větší flexibilitu v jejich rozhodování o organizaci školní výuky jako přímo nezbytná.

Nový zákon dává řediteli školy pravomoc v krajních případech vyhlásit mimořádné ředitelské volno nebo mimořádné vzdělávání distančním způsobem v rozsahu až 10 dnů v období školního vyučování školního roku v případě, kdy nelze z důvodu karantény, izolace nebo jiných omezení plynoucích z nákazy COVID-19 na straně pedagogických pracovníků školy zajistit vzdělávání podle školského zákona. Současná právní úprava totiž nezná žádnou možnost řešení vysoké absence pedagogů, kdy ředitel školy nemůže vlivem objektivních okolností zajistit výuku podle pravidel školského zákona.

Institut mimořádného ředitelského volna a mimořádného distančního vzdělávání dává řediteli možnost flexibilně reagovat na nepříznivou situaci vyvolanou epidemií v krátkém časovém úseku. Možnost využít tento institut bude mít ředitel školy pouze, když je vyhlášen stav pandemické pohotovosti podle zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů. Vzhledem k tomu, že je omezen účel, pro který je možné mimořádné dny volna, resp. mimořádné dny distanční výuky využít, a také rozsah (až 10 dní), je tím zajištěno, že se tento institut bude využívat pouze cíleně a nebude tak docházet k nadměrnému omezování výuky.

MIMOŘÁDNÉ ŘEDITELSKÉ VOLNO – Zákon č. 26/2022 Sb. v ustanovení § 2 stanoví rozsah mimořádného ředitelského volna a mimořádného vzdělávání žáků distančním způsobem.

Řediteli školy se umožňuje nad výše popsaný rámec 5 dnů ředitelského volna, vyhlásit další dny mimořádného ředitelského volna ve školním roce, jejichž vyhlášení je však omezeno splněním zákonem stanovených podmínek. Oproti ředitelskému volnu podle školského zákona se umožňuje vyhlásit toto mimořádné ředitelské volno i v případě mateřských škol a jazykových škol s právem státní jazykové zkoušky. Vždy se však jedná pouze o školy zapsané do školského rejstříku.

Řediteli školy (vyjma mateřských škol) se pak také umožňuje vyhlásit dny mimořádného vzdělávání distančním způsobem. I pro vyhlášení mimořádného vzdělávání distančním způsobem stanoví zákon konkrétní podmínky, za kterých tak ředitel může učinit.

Řediteli školy se pro obě možnosti dohromady, tj. jak pro mimořádné ředitelské volno, tak i pro mimořádné vzdělávání distančním způsobem, dává k dispozici celkem až 10 dnů, je tedy např. možné, aby ředitel školy podle konkrétních okolností vyhlásil např. 6 dnů mimořádného vzdělávání distančním způsobem a v budoucnu zbylé 4 dny vyhlásil jako mimořádné ředitelské volno (při splnění stanovených zákonných podmínek).

Vždy je třeba citlivě posuzovat konkrétní okolnosti a vážit dopady do vzdělávání dětí, žáků a studentů a podle toho vybrat, zda je možné postupovat skrze mimořádné vzdělávání distančním způsobem, anebo zda jsou již naplněny podmínky pro mimořádné ředitelské volno.

Výše uvedené možnosti má ředitel školy pouze po dobu trvání stavu pandemické pohotovosti vyhlášeného v souladu se zákonem č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů.

Na mateřské školy se vztahuje možnost vyhlásit mimořádné ředitelské volno; možnost vyhlásit mimořádné vzdělávání distančním způsobem se na ně nevztahuje, neboť mateřské školy nemají obecně povinnost zajišťovat v epidemických situacích distanční vzdělávání všem svým dětem (nýbrž pouze dětem s povinností předškolního vzdělávání). Vzhledem k tomu, že instituty podle tohoto zákona je nezbytné aplikovat na školu jako celek, resp. na jednotlivé pracoviště školy, není v této souvislosti institut mimořádného vzdělávání distančním způsobem pro mateřské školy využitelné. Ředitel mateřské školy má nadále možnost omezit nebo přerušit provoz podle § 3 vyhlášky č. 14/2005 Sb. Postup podle nového zákona je však pro ředitele mateřské školy výhodnější, neboť jde o administrativně méně náročný postup, protože není nutné věc projednávat se zřizovatelem a zároveň je jednoznačné, že zákonní zástupci dětí mají nárok na ošetřovné.

Tímto se také stanovuje okruh dětí, žáků a studentů, kterých se týká mimořádné vzdělávání distančním způsobem.

Dále se řediteli školy stanovuje oznamovací povinnost. Ředitel je povinen kromě samotných žáků a studentů, případně zákonných zástupců dětí a nezletilých žáků informovat o vyhlášení mimořádného ředitelského volna nebo mimořádného vzdělávání distanční vzdělávání i svého zřizovatele. Všechny aktéry informuje ředitel školy co nejdříve poté, co učiní příslušné rozhodnutí.

V neposlední řadě má ředitel školy podle konkrétních okolností kompetenci rozhodnout, zda vyhlásí mimořádné ředitelské volno nebo mimořádné vzdělávání distančním způsobem, přičemž takové vyhlášení se pak týká celé školy, popřípadě jednotlivého pracoviště školy (tedy nikoliv konkrétních tříd, ročníků, skupin apod.). Pokud ředitel školy vyhlásí volno nebo distanční způsob vzdělávání pouze pro určité pracoviště, pak se tyto volné dny uplatní pouze pro děti, žáky a studenty vzdělávané na tomto pracovišti. Pro jiné pracoviště, pro které dosud mimořádné ředitelské volno nebo distanční způsob vzdělávání ředitel školy nevyužil, bude mít ředitel školy stále k dispozici všech až 10 dnů.

Podmínky vyhlášení mimořádného ředitelského volna

Zákon stanoví podmínky, které musí být naplněny, aby bylo možné vyhlásit mimořádné ředitelské volno. Jedná se o případy, kdy z důvodu izolace, karantény nebo onemocnění COVID-19 pedagogických pracovníků nebude možné zajistit prezenční vzdělávání v souladu se školským zákonem a současně nebude možné zajistit ani distanční vzdělávání podle § 184a ŠZ (distanční vzdělávání při „nákaze“ mezi dětmi/žáky/studenty). Typicky se bude jednat např. o situaci, kdy většina učitelského sboru nebude moci vykonávat činnost ani přímo ve škole (na pracovišti), ale ani distančně z jiného místa (v případě, kdy by mělo být v souladu s § 184a ŠZ vzdělávání zajišťováno distančním způsobem pro příslušnou část dětí/žáků/studentů).

Podmínky vyhlášení mimořádného vzdělávání distančním způsobem

Zákon dále stanoví podmínky, které musí být naplněny, aby bylo možné vyhlásit mimořádné vzdělávání distančním způsobem. Základní podmínkou je, že z důvodu izolace, karantény nebo onemocnění COVID-19 není možná osobní přítomnost pedagogických pracovníků ve škole (na pracovišti) a v důsledku toho není možná prezenční výuka dětí, žáků nebo studentů. Současně však musí být naplněna druhá podmínka, a to, že ředitel školy se s pedagogickými pracovníky dohodne na tom, že budou pracovat z jiného místa, tedy jedná se o tzv. home office. Uvedené pak samozřejmě předpokládá ochotu a možnost samotných pedagogických pracovníků z domova distančně žáky vzdělávat. Uvedené bude typické pro případy, kdy pedagogičtí pracovníci (toho času v izolaci nebo karanténě) nebudou mít příznaky, resp. jejich příznaky budou malé a aktuální zdravotní stav jim umožní pracovat „na dálku“.

S ohledem na celkové okolnosti, které jsou s mimořádným vzděláváním distančním způsobem spojeny, se obdobně jako v případě distančního vzdělávání podle § 184a ŠZ stanoví, že vzdělávání se uskutečňuje podle příslušného RVP a ŠVP, ovšem v míře odpovídající okolnostem. I zde je tedy třeba vážit konkrétnosti dané situace a té pak přizpůsobit poskytované vzdělávání.

Nakonec se stejně jako v případě distančního vzdělávání podle § 184a ŠZ stanoví povinnost dětí, žáků a studentů se mimořádného vzdělávání distančním způsobem účastnit. Tato povinnost se však netýká žáků základních uměleckých škol a škol s právem státní jazykové zkoušky, neboť v těchto školách se nedosahuje stupně vzdělání. Ovšem i tyto školy mají v případě, že dojde k vyhlášení mimořádného vzdělávání distančním způsobem, povinnost toto vzdělávání žákům poskytovat.

MIMOŘÁDNÉ ŘEDITELSKÉ VOLNO A OŠETŘOVNÉ – Mimořádné ředitelské volno a mimořádné vzdělávání distančním způsobem se pro účely vzniku nároku na ošetřovné podle zákona č. 520/2021 Sb., o dalších úpravách poskytovaní ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii onemocnění COVID-19 považují za mimořádné opatření při epidemii. Nutnost splnění ostatních podmínek podle příslušných zákonů v oblasti sociálního zabezpečení zůstává nedotčena.

Uvedené tak navazuje na:

•    zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, který v § 39 odst. 1 písm. b) upravuje podmínky ošetřovného za běžné situace, tak i na

•    zákon č. 520/2021 Sb., o dalších úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii onemocnění COVID-19, který upravuje tzv. krizové ošetřovné.

Oba tyto zákony podmiňují kromě jiného vznik nároku na ošetřovné právě mimořádným opatřením při epidemii. V případě zákona č. 520/2021 Sb. platí, že se nedokládá potvrzení školy, ale toto se nahrazuje prohlášením osoby, která o dítě pečuje (§ 7 odst. 2 zákona č. 520/2021 Sb.). Pro ošetřovné podle obecného režimu v zákoně č. 187/2006 Sb., pak platí, že je třeba, aby škola své uzavření či přechod na distanční vzdělávání potvrdila na předepsaném tiskopise [§ 109 odst. 5 písm. b) zákona č. 187/2006 Sb.].

Novela zákona č. 520/2021 Sb.

Z důvodu zavedení těchto dvou zcela nových institutů „mimořádného ředitelského volna“ a „mimořádného vzdělávání distančním způsobem“ do našeho právního řádu, resp. školských předpisů, muselo logicky dojít i k úpravě nároku na ošetřovné. Zákon č. 520/2021 Sb., o dalších úpravách poskytovaní ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii onemocnění COVID-19 je nový, byl přijat v prosinci loňského roku a nabyl účinnosti 23. prosince 2021. V úvodním ustanovení vymezuje pojem „mimořádná opatření při epidemii“ pro účely poskytování ošetřovného způsobem odpovídajícím platnému právnímu stavu v prosinci loňského roku. Přesně tedy specifikuje, která jednotlivá opatření se rozumí mimořádnými opatřeními při epidemii pro účely tohoto zákona, a váže nároky vzniklé podle tohoto zákona pouze na dobu platnosti těchto opatření.

V prvním případě jde o navazující opatření, na základě nichž se nařizuje uzavření škol a dalších zařízení bez ohledu na to, který orgán taková opatření vydal (Ministerstvo zdravotnictví, krajská hygienická stanice nebo MŠMT). V druhém případě jde o navazující nařízení karantény, kdy dítě nemůže chodit do školy z důvodu nařízené karantény například pro to, že rodiče postupně onemocněli, například otec 1. dne v měsíci a matka v 8. dni téhož měsíce. Druhá karanténa bude pokračováním první karantény. Uvedené postupy usnadňují vyřizování žádosti o ošetřovné, neboť není třeba nově podávat žádost o ošetřovné a stanovit nové rozhodné období.

Z těch všech důvodů muselo být do zákona doplněno vysvětlující ustanovení o tom, že mimořádné ředitelské volno a mimořádné vzdělávání distančním způsobem se pro účely vzniku nároku na ošetřovné považují za mimořádné opatření při epidemii.

JUDr. Eva Dandová