Minimální mzda
   a minimální výše odměny z dohod

Zákoník práce obsahuje mimo jiné definici „minimální mzdy“. Účel minimální mzdy spočívá v tom, že v případě, pokud by mzda zaměstnance nedosahovala minimální mzdy, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout doplatek ke mzdě, a to v příslušné částce (§ 111 odst. 2 zákoníku práce). Tento princip odměňování závislé práce však platí nejenom pro mzdu, ale rovněž i pro případ odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr [§ 111 odst. 2 písm. b)].

Základní zásady

•    Zákoník práce zcela striktně stanoví, že mzda nebo odměna z dohody nesmí být nižší než minimální mzda (§ 111).

•    Minimální mzda se vztahuje na všechny zaměstnance v pracovním poměru nebo v právním vztahu založeném dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti).

•    Nerozlišuje se, zda jde:

–   pracovní poměr na dobu určitou nebo neurčitou nebo

–   souběžné pracovní poměry.

•    Nárok na minimální mzdu se vztahuje i na zaměstnance, kteří pobírají starobní důchod.

•    V případě, pokud je poskytována též naturální mzda, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vyplatit v penězích mzdu nejméně ve výši příslušné sazby minimální mzdy (§ 119).

V případě mzdy je tento požadavek poměrně pochopitelný, avšak v případě odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr si nelze nepovšimnout, že naráží na některé praktické problémy (například ve vazbě na sledování počtu odpracovaných hodin u dohody o provedení práce).

Odchylky pro stanovení výše minimální mzdy platí:

•    Pro případ, kdy je se zaměstnancem sjednána kratší pracovní doba podle § 80 zákoníku práce. V takovém případě se sazba minimální mzdy úměrně snižuje.

•    Obdobně to platí v případě zaměstnance, který neodpracoval v kalendářním měsíci příslušnou pracovní dobu.

Co se nezahrnuje do minimální mzdy

Z výše uvedeného členění si lze po praktické stránce povšimnout, že pokud jde o tzv. „příplatky“, tyto částky se pro účely porovnání s částkou stanovené minimální mzdy do mzdy nezahrnují.

Jak vyplývá z ustanovení § 111 zákoníku práce, jedná se konkrétně o:

–   příplatek za práci ve svátek,

–   příplatek za noční práci,

–   příplatek za práci ve ztíženém prostředí,

–   příplatek za práci v sobotu a neděli.

Dále se do mzdy se pro účely porovnání s minimální mzdou nezahrnuje rovněž mzda za práci přesčas (tj. mzda za práci přesčas včetně příplatku dle § 114).

SAZBY MINIMÁLNÍ MZDY - Od 1. ledna 2026 do 31. prosince 2026 činí minimální mzda pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin 22 400 Kč za měsíc nebo 134,40 Kč za hodinu (viz sdělení MPSV č. 356/­2025 Sb.).

Minimální mzda a jiná délka stanovené týdenní pracovní doby

Základní sazba minimální mzdy stanovená od 1. 1. 2026 ve výši 22 400 Kč, popřípadě 134,40 Kč se vztahuje ke stanovené týdenní pracovní době 40 hodin, která je uvedena v § 79 odst. 1 zákoníku práce. Zaměstnanci však mohou mít stanovenou i jinou týdenní pracovní dobu. Konkrétní možnosti jinak stanovené týdenní pracovní doby jsou uvedeny pro jednotlivé případy v § 79 odst. 2 zákoníku práce, kde je pro vybrané případy uvedena stanovená týdenní pracovní doba v délce 37,5 hodiny, popřípadě 38,75 hodiny týdně.

Délka stanovené týdenní pracovní doby činí u zaměstnanců:

a)  pracujících v podzemí při těžbě uhlí, rud a nerudných surovin, v důlní výstavbě a na báňských pracovištích geologického průzkumu 37,5 hodiny týdně,

b)  s třísměnným nebo nepřetržitým pracovním režimem 37,5 hodiny týdně,

c)  s dvousměnným pracovním režimem 38,75 hodiny týdně.

Zákoník práce dále umožňuje zavést zkrácenou pracovní dobu bez snížení mzdy pod uvedený rozsah, a to kolektivní smlouvou nebo vnitřním předpisem, nikoliv však u zaměstnavatelů, kteří odměňují zaměstnance platem. Takto zkrácená pracovní doba je rovněž stanovenou pracovní dobou.

Pro zajímavost lze uvést vývoj minimální mzdy v uplynulých letech

V porovnání například s rokem 2020 je minimální mzda v roce 2026 vyšší cca o 53 % (22 400 Kč /­ 14 600 Kč × 100 %) a v absolutní částce více jak o polovinu (7 800 Kč = 22 400 Kč – 14 600 Kč).

Pro stanovení minimální mzdy platí následující pravidla:

•    Při jiné délce stanovené týdenní pracovní doby než 40 hodin se hodinová sazba minimální mzdy zvyšuje úměrně zkrácení týdenní pracovní doby.

•    Konkrétní sazby na hodinu podle stanovené týdenní pracovní doby lze odvodit ze základních sazeb podle následujícího jednoduchého vzorce:

–   Min.mzda₁ = Minimální mzda pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin × Koeficient.

–   Koeficient = 40 /­ × (přitom „X“ je jiná stanovená týdenní pracovní doba).

•    Dále platí, že zkrácení stanovené týdenní pracovní doby bez snížení mzdy pod rozsah stanovený v § 79 odst. 1 a 2 zákoníku práce může obsahovat jen kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis.

Příklad 1

Zaměstnanec pracuje ve třísměnném nebo nepřetržitém pracovním režimu, kde stanovená týdenní pracovní doba je 37,5 hodiny.

Výše základní sazby minimální hodinové mzdy od 1. 1. 2026 bude vypočtena podle vzorce:

Min.mzda₁. 134,40 Kč × 40 /­ 37,5 = 143,40 Kč (po zaokrouhlení matematicky vypočteného výsledku 143,36 Kč).

Minimální mzda pro zaměstnance, který má sjednanou kratší pracovní dobu nebo neodpracoval příslušnou pracovní dobu

Pro stanovení minimální mzdy v tomto případě platí následující pravidla:

•    Sazba minimální mzdy pro zaměstnance, který má sjednánu kratší pracovní dobu nebo který neodpracoval příslušnou pracovní dobu, se měsíční sazba minimální mzdy snižuje úměrně odpracované době.

Příklad 2

Zaměstnavatel má stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin.

a)  Zaměstnanec má sjednanou kratší pracovní dobu ve výši 30 hodin týdně. Výše měsíční minimální mzdy pro tohoto zaměstnance bude činit částku 16 800 Kč = 22 400 Kč /­ 40 hodin × 30 hodin.

b)  Zaměstnanec má sjednanou kratší pracovní dobu ve výši 20 hodin týdně. Výše měsíční minimální mzdy pro tohoto zaměstnance bude činit částku 11 200 Kč = 22 400 Kč /­ 40 hodin × 20 hodin.

Doplatek k minimální mzdě

Pokud je mzda nižší než minimální mzda (i v případě odměny z dohod), je zaměstnavatel povinen poskytnout doplatek postupem uvedeným v § 111 odst. 2 zákoníku práce.

Nedosáhne-li mzda, plat nebo odměna z dohody minimální mzdy, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout doplatek:

a)  ke mzdě:

•    ve výši rozdílu mezi mzdou dosaženou v kalendářním měsíci a příslušnou měsíční minimální mzdou nebo

•    ve výši rozdílu mezi mzdou připadající na 1 odpracovanou hodinu a příslušnou hodinovou minimální mzdou;

•    použití hodinové nebo měsíční minimální mzdy se sjedná, stanoví nebo určí předem, jinak se pro účely doplatku použije minimální hodinová mzda,

b)  k odměně z dohody:

     ve výši rozdílu mezi výší této odměny z dohody připadající na 1 hodinu a příslušnou hodinovou minimální mzdou.

Některé daňové dopady zvýšení minimální mzdy od roku 2026:

•    Zvýší se hranice příjmů, které musí být dosaženy pro uplatnění nároku na daňový bonus na dítě (134 400 Kč, tj. 6násobek minimální mzdy), resp. pro nárok na měsíční daňový bonus (11 200 Kč, tj. polovina minimální mzdy). Viz § 35c odst. 4, § 35d odst. 4 zákona o daních z příjmů].

•    Zvýší se limit pro osvobození pravidelně vyplácených důchodů na 806 400 Kč (36násobek minimální mzdy). Jedná se tedy o důchody, jejíž měsíční výše přesahuje částku 67 200 Kč = 806 400 Kč/12 [viz § 4 odst. 1 písm. h) zákona o daních z příjmů].

•    Minimální mzdou se rozumí mzda v hrubé výši. Čistá mzda pak vychází v jiné částce, jak ukazuje následující příklad:

Příklad 3

Zaměstnanec bude mít v roce 2026 minimální hrubou mzdu 22 400 Kč. Uplatňuje pouze základní slevu na dani na poplatníka v měsíční výši (2 570 Kč = 30 840 Kč /­12).

Výpočet čisté mzdy a jaké vyjdou odvody SP, ZP a daně ze mzdy:

–   Sociální pojištění zaměstnanec (7,1 %): 1 591 Kč

–   Zdravotní pojištění zaměstnanec (4,5 %): 1 008 Kč

–   Sleva na poplatníka: 2 570 Kč

–   Záloha na daň: 3 360 Kč

–   Záloha na daň po uplatnění základní slevy na poplatníka: 790 Kč

–   Čistá mzda: 19 011 Kč = 22 400 Kč – 1 591 Kč – 1 008 Kč – (3 360 Kč – 2 570 Kč).

Kontrolní činnost v dodržování pracovněprávních předpisů

v oblasti odměňování zaměstnanců vykonává Státní úřad inspekce práce a jemu podřízení oblastní inspektoráty práce podle místa výkonu pracovní činnosti na základě zákona č. 251/­2005 Sb., o inspekci práce.

Ing. Luděk Pelcl