Minimální mzda

důležitost pro zdravotní pojištění

Platí ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ i pro zaměstnance ze zahraničí? Kdy hradí doplatek do minima zaměstnavatel? Má období trvání neplaceného volna nebo neomluvené absence vliv na stanovení vyměřovacího základ zaměstnance? Může být současně zaměstnán občan registrovaný na Úřadě práce jako uchazeč o zaměstnání?

Minimální mzda jako minimální vyměřovací základ zaměstnance

představuje ve zdravotním pojištění důležitou hodnotu, od které se v mnoha situacích odvíjí placení pojistného jak zaměstnavatelem, tak zaměstnancem. Současně platí, že pokud ve zdravotním pojištění hradí pojistné zaměstnanec (resp. je mu zaměstnavatelem sraženo), pak tyto platby probíhají zásadně prostřednictvím zaměstnavatele, zaměstnanec si sám žádné pojistné neplatí. Kromě zaměstnanců a zaměstnavatelů má minimální mzda přímý vliv i na placení pojistného osobami bez zdanitelných příjmů.

Od 1. ledna 2022 se zvýšila minimální mzda na 16 200 Kč, proto při stanovení vyměřovacího základu a navazujícího výpočtu výše pojistného vycházejí zaměstnavatelé v roce 2022 z této nové částky. Pokud se na zaměstnance (a tedy i na jeho zaměstnavatele – plátce pojistného) vztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, musí být od ledna 2022 odvedeno zaměstnavatelem při trvání zaměstnání po celý kalendářní měsíc pojistné nejméně ve výši 2 187 Kč (13,5 % z 16 200 Kč).

V aktuálně platných právních podmínkách:

•    je v § 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění p.p., formulováno stanovení vyměřovacího základu zaměstnance, kdy se do vyměřovacího základu zahrnou mj. i příjmy, které by byly předmětem daně z příjmů podle § 6 zákona o daních z příjmů, pokud by podléhaly zdanění v České republice,

•    je v navazujícím § 3 odst. 2 stanoven výčet plnění, ze kterých se zdravotní pojištění neplatí, kdy se do vyměřovacího základu zaměstnance nezahrne například náhrada škody podle zákoníku práce a právních předpisů upravujících služební poměry nebo také odstupné, na které vznikl nárok podle zákoníku práce,

•    se pro stanovení vyměřovacího základu zaměstnance, kterému byly zúčtovány příjmy po skončení zaměstnání, použijí v § 3 zákona č. 592/1992 Sb. výše uvedené odstavce 1 a 2 obdobně,

•    je povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu zakotvena v § 3 odst. 4 ve spojení s odstavcem č. 6. To znamená, že i nadále je minimálním vyměřovacím základem zaměstnance při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc minimální mzda za podmínky, že musí být zaměstnavatelem u zaměstnance dodržena.

Minimální vyměřovací základ platí ve zdravotním pojištění i pro:

•    osoby jako zaměstnance, účastné právě z titulu zaměstnání u českého zaměstnavatele všech systémů sociálního zabezpečení v České republice podle koordinačních pravidel Evropské unie [Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 včetně prováděcího nařízení č. 987/2009]

•    cizince z tzv. třetích zemí, zaměstnané u zaměstnavatele se sídlem nebo trvalým pobytem na území České republiky,

•    případy, kdy je pracovní vztah sjednán podle cizích právních předpisů apod.

Zaměstnáním z pohledu zdravotního pojištění naopak není dohoda o pracovní činnosti při příjmu nižším než 3 500 Kč nebo dohoda o provedení práce při příjmu nepřevyšujícím 10 000 Kč. S účinností od 1. 1. 2015 platí, že se ve zdravotním pojištění pro účel vzniku zaměstnání sčítají příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.

Minimální vyměřovací základ v souvislostech

Především v ustanoveních § 3 odst. 4 až 10 zákona č. 592/1992 Sb. je řešena problematika odvodu pojistného za zaměstnance s ohledem na minimální vyměřovací základ. Pokud není zaměstnanec vyjmenován mezi osobami uvedenými v § 3 odst. 8 cit. zákona (jedná se o výjimky, kdy nemusí být zaměstnavatelem dodržen minimální vyměřovací základ), musí být ze strany zaměstnavatele zajištěn odvod pojistného nejméně z vyměřovacího základu ve výši 16 200 Kč při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc. Jestliže je uplatňována některá z možností snižujících minimální vyměřovací základ podle § 3 odst. 9 uvedené právní normy, musí zaměstnavatel zabezpečit odvod pojistného nejméně z poměrné části minima podle počtu kalendářních dnů trvání některé z daných skutečností (například jde o případ, kdy zaměstnání netrvá po celý kalendářní měsíc, nebo když je zaměstnanec nemocen).

V následujícím textu se zaměříme na charakteristiku nejčastěji se vyskytujících situací v přímé vazbě na minimální vyměřovací základ, platný ve zdravotním pojištění, včetně vyhodnocení situací, kdy nemusí být u zaměstnance zákonné minimum dodrženo.

Z pohledu zaměstnavatele a zaměstnance ovlivňuje minimální VZ placení pojistného

například v těchto situacích:

     zaměstnanci je zúčtován příjem nižší než 16 200 Kč

Zaměstnavatel musí provést dopočet a doplatek pojistného tak, aby za rozhodné období kalendářního měsíce odvedl zdravotní pojišťovně pojistné v částce 2 187 Kč. Zaměstnavatel nejprve vypočte pojistné ze skutečně zúčtovaného hrubého příjmu a tuto částku zaokrouhlí na celou korunu směrem nahoru. Jednu třetinu takto vypočteného pojistného srazí zaměstnanci, zbylé dvě třetiny hradí zaměstnavatel. Pojistné ve výši 13,5 % z rozdílu mezi zúčtovanou hrubou mzdou a částkou minimální mzdy platí prostřednictvím zaměstnavatele zaměstnanec. Pouze v případě, kdy je skutečná výše příjmu zapříčiněna překážkami v práci na straně zaměstnavatele podle § 207 až 209 zákoníku práce, přechází povinnost úhrady předmětného doplatku na zaměstnavatele, a to z těchto důvodů:

-   prostoje,

-   nepříznivé povětrnostní vlivy,

-   z důvodu dočasného omezení odbytu výrobků zaměstnavatele nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách.

Při zaměstnávání na základě pracovní smlouvy je předmětem placení pojistného je každé zúčtované plnění, zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. U dohody o pracovní činnosti řeší zaměstnavatel minimální vyměřovací základ pouze tehdy, činí-li příjem z této dohody alespoň 3 500 Kč a u dohody o provedení práce v případě, když příjem přesáhne 10 000 Kč. Ve zdravotním pojištění se pro účel vzniku zaměstnání sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele. Zdůrazňuji, že pokud se jedná u téhož zaměstnavatele o stejný typ dohody, pak se pro účel odvodu pojistného a případně dodržení minimálního vyměřovacího základu sčítají všechny příjmy.

     zaměstnanec má současně
více zaměstnání

Pro placení pojistného se v rozhodném období kalendářního měsíce sčítají příjmy zaměstnance, zakládající účast na zdravotním pojištění, tedy podléhající odvodu pojistného. Pokud je v úhrnu příjmů od všech zaměstnavatelů dosaženo alespoň hodnoty minimální mzdy, odvádí každý ze zaměstnavatelů pojistné ze skutečné výše příjmu (nutno přiložit doklad o výši příjmu u jiného zaměstnavatele či zaměstnavatelů nebo potvrzení o tom, že jiný zaměstnatel odvádí pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu). Naopak, dopočet a doplatek do povinného minima se provádí tehdy, jestliže výše zúčtovaných příjmů nedosáhne za daný kalendářní měsíc v úhrnu alespoň 16 200 Kč. Za tohoto stavu, tedy v případě více souběžných zaměstnání s celkovou částkou příjmů nižší než 16 200 Kč, pověřuje zaměstnanec k provedení doplatku pojistného do zákonného minima toho zaměstnavatele, kterého si zvolí. Za těchto okolností je tedy průběžně nutná spolupráce příslušných zaměstnavatelů.

     zaměstnanec současně podniká jako OSVČ

Při souběhu zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností je důležité, která činnost je pro pojištěnce hlavním zdrojem jeho příjmů, což si rozhoduje sám. Je-li hlavním zdrojem příjmů zaměstnání, musí být zaměstnavatelem odváděno v roce 2022 pojistné z vyměřovacího základu nejméně 16 200 Kč. V rámci samostatné výdělečné činnosti pak nemusí být minimum dodrženo a rovněž není povinností pojištěnce platit zálohy na pojistné – za podmínky, že zaměstnání trvá celý kalendářní měsíc. Pokud je hlavním zdrojem příjmů samostatná výdělečná činnost, musí být pravidelně placeny měsíční zálohy, od ledna 2022 nejméně v částce 2 627 Kč. V zaměstnání nemusí být minimum 16 200 Kč respektováno, pojistné se odvádí ze skutečné výše dosaženého příjmu. Zaměstnavateli však musí být formou čestného prohlášení potvrzeno, že zaměstnanec platí alespoň minimální zálohy jako OSVČ.

     zaměstnanci je poskytnuto
neplacené volno nebo má
vykázánu neomluvenou absenci

S účinností od 1. 1. 2015 došlo v této oblasti k zásadní změně v tom smyslu, že v případě poskytnutí neplaceného volna nebo při vykázané neomluvené absenci zaměstnance v zaměstnání se pojistné neplatí, resp. se z těchto důvodů nepřítomnosti zaměstnance v zaměstnání již nenavyšuje vyměřovací základ. Nicméně, bez ohledu na počet kalendářních dnů takové nepřítomnosti musí zaměstnavatel zabezpečit odvod pojistného z minimálního vyměřovacího základu, případně z jeho poměrné části, s výjimkou osob, pro které ustanovení o minimálním vyměřovacím základu neplatí dle § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb.

Trvají-li neplacené volno či neomluvená absence po celý kalendářní měsíc, je za účelem dodržení minima vyměřovacím základem zaměstnance minimální mzda. Pokud však tyto okolnosti trvají pouze po část kalendářního měsíce, je vyměřovacím základem zaměstnance zúčtovaný příjem:

-   s přihlédnutím k zákonnému minimu (případně k jeho poměrné části) u těch osob, pro které minimum platí

-   bez ohledu na minimální vyměřovací základ u osob uvedených v § 3 odst. 8 z. č. 592/1992 Sb.

     vystavování potvrzení pro jiného zaměstnavatele

Může nastat situace, kdy má pojištěnec současně dvě zaměstnání, přičemž v některém z nich nedosahuje minima 16 200 Kč. Aby tento zaměstnavatel nemusel provádět dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu, musí mít k dispozici potvrzení od jiného („hlavního“) zaměstnavatele, že tento za zaměstnance odvádí pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Pokud takové potvrzení obdrží, odvádí pojistné ze skutečně dosaženého příjmu zaměstnance. V opačném případě, tedy když takové potvrzení nemá, dopočítává v roce 2022 pojistné do vyměřovacího základu 16 200 Kč.

Z pohledu zaměstnavatele a zaměstnance nemusí být odvod pojistného nejméně z minimálního VZ

proveden například v těchto situacích:

•    minimum nemusí být dodrženo ze zákona

Právní úprava platná ve zdravotním pojištění pamatuje na určité skupiny osob (zaměstnanců) formou jistého zvýhodnění, kdy jejich zaměstnavatelé nemusejí dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, případně jeho poměrnou část, ale vyměřovacím základem je skutečně dosažený příjem, tedy v roce 2022 částka i nižší než 16 200 Kč. Tyto osoby jsou taxativně vyjmenovány v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., kdy se z hlediska četnosti jedná především o osoby, za které je plátcem pojistného současně i stát. Aby zaměstnavatel nemusel dopočítávat a doplácet pojistné do minima 16 200 Kč, musí mít k dispozici doklad, který jej bude k takovému postupu opravňovat (například rozhodnutí o přiznání důchodu zaměstnanci, rozhodnutí Úřadu práce o pobírání rodičovského příspěvku a další).

•    souběh zaměstnání s evidencí na Úřadě práce

Tento souběh dvou kategorií je ve zdravotním pojištění přípustný tehdy, pokud výše zúčtovaného příjmu nepřesáhne v kalendářním měsíci polovinu minimální mzdy, tedy v roce 2022 částku 8 100 Kč. Při splnění této základní podmínky odvádí zaměstnavatel pojistné ze skutečné výše příjmu, jelikož se jedná o osobu, za kterou platí pojistné stát. V rámci tohoto tzv. nekolidujícího zaměstnání lze sjednat pracovní poměr, služební poměr, dohodu o pracovní činnosti, nikoli však již dohodu provedení práce.

RADA!

•    Odhlédneme-li od potřeby či nutnosti řešit ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ, případně jeho poměrnou část, pak určitě nesmíme zapomínat na tyto další důležité povinnosti zaměstnavatele:

-   v souvislosti s placením pojistného za zaměstnance sdělit zdravotní pojišťovně obchodní název, právní formu právnické osoby, sídlo, IČ a číslo bankovního účtu, pokud z něj bude provádět platbu pojistného. Je-li zaměstnavatelem fyzická osoba, sděluje rovněž jméno, příjmení, rodné číslo a adresu trvalého bydliště,

-   oznámit změnu těchto údajů zdravotní pojišťovně do osmi dnů, na což se dost často zapomíná,

-   v zákonné osmidenní lhůtě sdělit zdravotní pojišťovně ukončení činnosti, zrušení organizace nebo její vstup do likvidace,

-   nejpozději do 20. dne následujícího kalendářního měsíce předat všem zdravotním pojišťovnám, jejichž pojištěnce zaměstnává, Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele za uplynulý kalendářní měsíc a současně zaplatit pojistné, kdy dnem platby je její připsání na účet zdravotní pojišťovny nebo platba v hotovosti na pokladně zdravotní pojišťovny,

-   vést průkaznou evidenci o uskutečněných platbách pojistného,

-   v návaznosti na vznik účasti na zdravotním pojištění přihlašovat v osmidenní lhůtě zaměstnance u zdravotní pojišťovny,

-   ve stejné lhůtě hlásit všechny změny (zejména skutečnosti rozhodné pro platbu pojistného státem) včetně odhlášení zaměstnance,

-   zasílat zdravotní pojišťovně kopie záznamů o pracovních úrazech najednou za uplynulý kalendářní měsíc, a to nejpozději do pátého dne následujícího měsíce atd.

•    Vždy je nejdůležitější povinností zaměstnavatele platit pojistné za sebe a za své zaměstnance včas, ve správné výši, na správný účet a pod správným variabilním symbolem.

Ing. Antonín Daněk