Minimální mzda – nová výše

Minimální mzda je terminus technicus, kterým zákoník práce označuje nejnižší přípustnou výši všech odměn poskytovaných za práci v základním pracovněprávním vztahu. Minimální mzda se tedy nevztahuje pouze na případy odměňování mzdou, ale vyjadřuje také nejnižší nepodkročitelnou výši platu a odměny z dohody.

Pro účely poskytování
minimální mzdy

se do mzdy, platu a do odměny z dohod nezahrnují ty složky, jejichž účelem je kompenzovat výkon práce ve ztíženém režimu a za ztížených podmínek (příplatek za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a neděli). Do mzdy a platu se navíc nezahrnuje mzda a plat za práci přesčas konanou nad stanovenou týdenní pracovní dobu.

Minimální mzda má ve vztahu k zaměstnancům i zaměstnavatelům dvě základní funkce. Jedná se o funkci sociálně-ochrannou a funkci ekonomicko-kriteriální. Sociálně-ochranná funkce minimální mzdy má zaměstnance chránit před chudobou a umožnit mu žít na úrovni skromné hmotné spotřeby a sociálních kontaktů. Zaměstnavatelům má zajistit základní rovné podmínky mzdové konkurence (zabránit mzdovému podbízení domácích i zahraničních pracovních sil). Ekonomicko-kriteriální funkce minimální mzdy vytváří předpoklady pro příjmovou motivaci občanů k vyhledávání, přijetí a vykonávání pracovní činnosti, tj. prostřednictvím pracovního příjmu zvýhodnit zaměstnance vůči osobám pouze se sociálním příjmem. Pro zaměstnavatele představuje nejnižší úroveň nákladů na mzdy jejich zaměstnanců.

Účelem minimální mzdy je především zajistit zaměstnancům a osobám na nich závislým základní existenční prostředky a zabránit zaměstnavatelům využívat snižování mezd ke snižování nákladů. Z celospolečenského hlediska je minimální mzda prostředkem motivace k zaměstnanosti a k upřednostňování pracovních příjmů před příjmy sociálními.

Až do 31. července 2024 platilo, že nedosáhne-li hrubá mzda, plat nebo odměna z dohody zaměstnance minimální mzdy, je zaměstnavatel povinen poskytnout mu doplatek. Pro určení výše doplatku se s minimální mzdou porovná mzda, plat nebo odměna z dohody po odečtení příplatku za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a neděli. Od mzdy a platu se navíc odečte také mzda nebo plat za práci přesčas.

Srpnová novela zákoníku práce v r. 2024 (zákon č. 230/2024 Sb.) provedla zásadní změnu přímo v ustanovení § 111 ZP o minimální mzdě. Víme z praxe, že v minulosti se v závislosti na různých představách o úrovni minimální mzdy a z toho vyplývajících cílech se přístupy ke zvyšování minimální mzdy velmi výrazně měnily. To bylo umožněno i právní úpravou danou zákoníkem práce, která nestanovila konkrétní pravidla pro zvyšování minimální mzdy. Střídala se tak období s nedostatečným nebo nízkým nárůstem minimální mzdy s obdobími jejího vyššího růstu. Vývoj minimální mzdy byl velmi obtížně předvídatelný a byl příčinou opakujících se rozporů mezi sociálními partnery. Z těch všech důvodů přistoupilo Ministerstvo práce a sociálních věcí k radikálnímu řešení.

Nová úprava transponovala směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2041 ze dne 19. října 2022 o přiměřených minimálních mzdách v Evropské unii. V souladu se směrnicí musí být v členských státech EU zajištěna přiměřená minimální mzda, která uspokojí potřeby pracovníků a jejich rodin s přihlédnutím k vnitrostátním hospodářským a sociálním podmínkám, přičemž však musí být zachován přístup k zaměstnání a motivace hledat si práci a hlavně musí být zamezeno chudobě pracujících. Směrnice má tedy zlepšit pracovní podmínky zajištěním přístupu pracovníků v EU k přiměřeným zákonným minimálním mzdám, pokud existují, nebo mzdám stanoveným kolektivními smlouvami, aby jim byl umožněn důstojný život bez ohledu na to, kde pracují.

Nová právní úprava však musela nabýt účinnosti až na počátku kalendářního roku, takže podle ní postupujeme od 1. ledna 2025.

Platná právní úprava
minimální mzdy

Do úvodu ustanovení § 111 ZP byla novelou č. 230/2024 Sb. převzata původní právní úprava. Obecně platí, že minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny za práci zaměstnance, který nemá právo na některou z nejnižších úrovní zaručeného platu podle § 112 odst. 2 ZP. Mzda nebo odměna z dohody nesmí být nižší než minimální mzda. 

U zaměstnanců odměňovaných platem (zaměstnanců zaměstnavatelů uvedených v § 109 odst. 3 ZP) totiž došlo k zásadní změně, když novelou zákoníku práce č. 230/2024 Sb. s účinností od 1. 1. 2025 byl zrušen systém zaručené mzdy a jejich nejnižších úrovní (do 31. prosince. 2024 § 112 ZP) a došlo k jeho nahrazení tzv. zaručeným platem (od 1. ledna 2025 § 112 ZP), jeho nejnižší úrovně a povinného doplatku do příslušné úrovně. Z toho důvodu není v § 111 odst. 1 ZP uváděno, že plat nesmí být podkročit úroveň minimální mzdy.

Byla převzata i úprava výčtu složek mzdy nebo odměny z dohody, které se nezapočítávají do mzdy a odměny z dohody pro posouzení s minimální mzdou za účelem poskytování doplatku ke mzdě nebo odměně z dohody podle § 111 odst. 2 ZP, ve znění podle tohoto zákona.

V odstavci 2 § 111 ZP byl také zachován osvědčený princip doplatku ke mzdě nebo odměně z dohody, pokud ta nedosáhne minimální mzdy.

V odstavci 3 § 111 ZP byl zaveden nový valorizační mechanismus minimální mzdy. Měsíční minimální mzda je součinem predikce průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v národním hospodářství na následující kalendářní rok publikovaná Ministerstvem financí a koeficientu stanoveného vládou. Tato úprava transponuje čl. 5 výše uvedené Směrnice o přiměřených minimálních mzdách v EU, tedy zavádí postup stanovování minimální mzdy, kritéria pro posouzení přiměřenosti minimální mzdy a je zde zvolena orientační referenční hodnota k hodnocení přiměřenosti minimální mzdy. Záměrem je zajistit předvídatelný nárůst na základě stanovené a se sociálními partnery projednané cílené relace minimální a průměrné mzdy určené nařízením vlády pro dané období.

Orientační referenční hodnota používaná na mezinárodní úrovni a doporučená směrnicí o přiměřených minimálních mzdách v Evropské unii je stanovena poměrem hrubé minimální mzdy k 50 % průměrné hrubé mzdy.

Podle nové právní úpravy platí, že koeficient pro výpočet minimální mzdy se stanoví tak, aby výsledná výše minimální mzdy byla přiměřená zejména ve vztahu ke kupní síle minimální mzdy s ohledem na životní náklady, obecné úrovni mezd a jejich rozdělení, tempu růstu mezd, dlouhodobému vývoji a míře produktivity.

K posouzení přiměřenosti minimální mzdy byla použita orientační referenční hodnota 47 % průměrné hrubé mzdy v národním hospodářství. 

Odstavec 4 § 111 ZP stanoví zákonem pevný mechanismus výpočtu hodinové minimální mzdy pro stanovenou pracovní dobu 40 hodin z měsíční minimální mzdy.

Hodinová minimální mzda pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin se vypočte jako podíl měsíční minimální mzdy a průměrného počtu pracovních hodin připadajících v kalendářním roce, pro který se výpočet provádí, na jeden kalendářní měsíc. Do počtu pracovních hodin se pro tento účel nezahrnují pracovní hodiny, na které připadá při rovnoměrném rozvržení pracovní doby do pětidenního pracovního týdne v kalendářním roce svátek.

Důvodem této úpravy je snaha zamezit, aby v praxi nedocházelo při doplácení do měsíční minimální mzdy a hodinové minimální mzdy k neodůvodněným výdělkovým rozdílům. Stanoví se proto, že hodinová sazba je podílem měsíční minimální mzdy podle reálného nejběžnějšího počtu pracovních hodin připadajících v kalendářním roce na jeden kalendářní měsíc. Proto se také stanoví, aby z průměrného počtu pracovních hodin připadající v kalendářním roce na jeden měsíc byl omezen vliv počtu těch hodin, kdy zaměstnanec zpravidla nepracuje v důsledku svátku. Nakonec bylo zakotveno pravidlo zaokrouhlování hodinové minimální mzdy, a to na desetihaléře nahoru.

V odstavcích 5 a 6 § 111 ZP se stanoví postup při přepočtu hodinové sazby minimální mzdy při jiné délce stanovené týdenní pracovní doby, postup při přepočtu měsíční sazby minimální mzdy pro zaměstnance, který má sjednánu kratší pracovní dobu, nebo který neodpracoval v kalendářním měsíci pracovní dobu odpovídající stanovené týdenní pracovní době, se v souvislosti se zavedením valorizačního mechanismu minimální mzdy a změnou zmocnění vlády k vydání nařízení o koeficientu k výpočtu minimální mzdy, nově stanoví přímo v zákoníku práce. Přebírá se dosavadní úprava z § 5 nařízení vlády o minimální mzdě.

Povinnost respektovat minimální mzdu jako nejnižší odměnu ukládá zákoník práce zaměstnavateli i při výpočtu průměrného výdělku pro účely náhrady např. při překážkách v práci, pro dovolenou, pro náhradu škody apod. Podle § 357 ZP platí, že jestliže je průměrný výdělek zaměstnance nižší než minimální mzda (§ 111 ZP) nebo nejnižší úroveň zaručeného platu (§ 112 ZP), na kterou by zaměstnanci vzniklo právo v kalendářním měsíci, v němž vznikla potřeba průměrný výdělek uplatnit, zvýší se průměrný výdělek na výši odpovídající této minimální mzdě nebo příslušné nejnižší úrovni zaručeného platu; to platí také při uplatnění pravděpodobného výdělku (§ 355 ZP).

Mechanismus výpočtu
minimální mzdy

Podle § 111 odst. 9 ZP má vláda povinnost stanovit nařízením po projednání v Radě hospodářské a sociální dohody koeficient pro výpočet minimální mzdy vždy na období 2 let, počínaje 1. lednem roku, ve kterém má být poprvé použit. 

Tak se stalo v roce 2024 nařízením vlády č. 285/2024 Sb., o koeficientu pro výpočet minimální mzdy v roce 2025 a 2026.

•    Koeficient pro výpočet minimální mzdy pro rok 2025 činí 0,422.

•    Koeficient pro výpočet minimální mzdy pro rok 2026 činí 0,434.

•    Dále pak podle § 111 odst. 2 ZP platí, že Sdělením ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv vyhlásí pro následující kalendářní rok

•    do 31. srpna Ministerstvo financí predikci průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v národním hospodářství,

•    do 30. září Ministerstvo práce a sociálních věcí měsíční a hodinovou minimální mzdu.

V loňském roce Sdělením č. 251/2024 Sb. vyhlásilo Ministerstvo financí predikci průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v národním hospodářství pro rok 2025 ve výši 49 233 Kč.

Následně Ministerstvo práce a sociálních věcí publikovalo ve Sbírce zákonů Sdělení č. 286/2024 Sb., o vyhlášení minimální mzdy, nejnižších úrovní zaručeného platu a rozpětí výše příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí pro rok 2025.

Pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin činila v roce 2025 měsíční minimální mzda 20 800 Kč a hodinová minimální mzda činila 124,40 Kč.

Letos byla Sdělením Ministerstva financí ze dne 27. srpna 2025 vydána predikce průměrné hrubé mzdy pro kalendářní rok 2026. Tato predikce činí 51 497 Kč.

Následně Ministerstvo práce a sociálních věcí na základě výše uvedeného nařízení vlády a sdělení Ministerstva financí vypočetlo, že zaokrouhlilo (na stokoruny nahoru měsíční a na desetihaléře nahoru hodinovou) výši minimální mzdy pro rok 2026 a vyhlásilo ji svým sdělením dne 16. září 2025.

Na základě Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 356/2025 Sb. činí pro rok 2026 pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin měsíční minimální mzda 22400 Kč a hodinová minimální mzda činí 134,40 Kč.

V roce 2026 vláda stejným postupem (nařízením) stanoví koeficienty pro výpočet minimální mzdy pro roky 2027 a 2028 a Ministerstvo práce a sociálních věcí vypočte a vyhlásí svým sdělením výši minimální mzdy pro rok 2027.

V roce 2025 má být dosaženo relace minimální a průměrné mzdy cca 42,2 %, resp. 43,4 % v roce 2026. V následujících letech by mělo postupně docházet ke zvyšování relace minimální a průměrné mzdy tak, aby v roce 2029 bylo dosaženo 47 %

Jiná délka pracovní doby
a minimální mzda

Podle § 111 odst. 5 ZP platí, že při jiné délce stanovené týdenní pracovní doby než 40 hodin podle § 79 odst. 2 a 3 P se sazba minimální měsíční mzdy nemění a hodinová minimální mzda se zvyšuje. Hodinová minimální mzda se tedy podle uvedeného pravidla zvyšuje v poměru, který se zjistí jako podíl stanovené týdenní pracovní doby ke zkrácené stanovené týdenní pracovní době (např. 40: 37,5) nebo (40: 38,5) násobený hodinovou minimální mzdou pro 40 hodinovou stanovenu týdenní pracovní dobu.

Částky jsou uvedeny na dvě desetinná místa bez zaokrouhlení, neboť zákoník práce způsob zaokrouhlování v těchto případech nestanoví

U zaměstnanců, kteří mají se zaměstnavatelem sjednanou kratší pracovní dobu podle § 80 ZP, nebo kteří neodpracovali v kalendářním měsíci svou stanovenou týdenní pracovní dobu (např. z důvodu překážek v práci, čerpání dovolené), se měsíční minimální mzda úměrně odpracované době snižuje, naproti tomu hodinová mzda se nemění.

Příplatek za práci ve ztíženém
pracovním prostředí

Novela zákoníku práce provedená zákonem č. 230/2024 Sb. zásadním způsobem upravila mechanismus zaručené minimální mzdy (§ 111 ZP) a zrušila institut zaručené mzdy a jejich nejnižších úrovní upravený v § 112 ZP a namísto něj jako ochranný systém pro zaměstnance zaměstnavatelů uvedených v § 109 odst. 3 ZP byl vytvořen institut zaručeného platu a jeho nejnižších úrovní.

Proto bylo nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, a o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, s účinností od 1. ledna 2025 zrušeno. Pro právní úpravu vymezení ztíženého pracovního prostředí pro účely odměňování a pro stanovení příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí bylo se shodnou účinností přijato nové nařízení vlády č. 443/2024 Sb., o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí.

Nařízení vlády pak vymezuje v § 2 ztížené pracovní prostředí společně pro všechny zaměstnance bez ohledu na to, zda pracují ve sféře veřejných služeb a správy (§ 109 odst. 3 ZP), či zda jejich zaměstnavatelem je podnikatelský subjekt.

Za dobu práce ve ztíženém pracovním prostředí přísluší zaměstnanci podle § 117 ZP dosažená mzda a příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí.

Výše příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí činí za každý ztěžující vliv podle § 2 odst. 1 citovaného nařízení vlády nejméně 10 % minimální mzdy, tj. od 1. ledna 2026 bude činit nejméně 13,44 Kč za hodnu, resp. nejméně 2 240 Kč za měsíc při 40 hodinové stanovené týdenní pracovní době zaměstnance.

Výše příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí při rozdělení směny nebo rozděleném výkonu práce činí podle § 3 odst. 2 citovaného nařízení vlády nejméně 10 % hodinové minimální mzdy za hodinu práce v rozdělené směně nebo při rozděleném výkonu práce.

Pro zaměstnance odměňované platem upravuje příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí ustanovení § 128 ZP.

Zaměstnancům odměňovaným platem přísluší příplatek ve výši 5 % až 15 % měsíční minimální mzdy. V odstavci 2 se stanoví, že zaměstnavatel určí konkrétní výši příplatku v rámci rozpětí podle míry rizika, intenzity a doby působení ztěžujících vlivů. Nakonec podle odstavce 3 platí, že pro zjednodušení a přehlednost bude rozpětí pro určování příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostřední vyhlašovat Ministerstvo práce a sociálních věcí sdělením.

Pro rok 2026 se tak stalo spolu s vyhlášením hranic minimální mzdy Sdělením MPSV č. 356/2024 Sb., o vyhlášení minimální mzdy, nejnižších úrovní zaručeného platu a rozpětí výše příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí pro rok 2026. Rozpětí výše příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí pro rok 2026 činí 1120 až 3360 Kč měsíčně.

Zaručený plat

Ustanovení § 112 ZP, které 31. července 2024 neslo název „Zaručená mzda“ a upravovalo zaručenou mzdu i plat nyní nese pouze název „Zaručený plat“. Dosavadní právní úpravu zaručené mzdy a platu tedy nahrazuje pouze zaručený plat. Zaručený plat chrání před nepřiměřeně nízkým oceněním práce zaměstnance ve veřejných službách a správě s ohledem na kvalifikační náročnost vykonávané práce.

Nově se tedy tato forma zvýšené ochrany vztahuje pouze na zaměstnance odměňované platem, tj. zaměstnance zaměstnavatelů vyjmenovaných v § 109 odst. 3 ZP. Stanoví se celkem čtyři nejnižší úrovně zaručeného platu a jejich vztah k minimální mzdě prostřednictvím zákonem stanoveného koeficientu:

•    v 1. skupině prací činí nejnižší úroveň zaručeného platu 1násobek minimální mzdy,

•    ve 2. skupině prací činí nejnižší úroveň zaručeného platu 1,2násobek minimální mzdy,

•    ve 3. skupině prací činí nejnižší úroveň zaručeného platu 1,4násobek minimální mzdy a

•    ve 4. skupině prací činí nejnižší úroveň zaručeného platu 1,6násobek minimální mzdy.

Rovněž bylo zavedeno pravidlo zaokrouhlování hodinové nejnižší úrovně zaručeného platu, a to na desetihaléře směrem nahoru, obdobně jako u hodinové minimální mzdy.

Ve své podstatě jde o posloupnost minimálních částek v hodinovém a měsíčním vyjádření, odstupňovaných ve 4 skupinách podle kvalifikační náročnosti vykonávaných prací, jejichž výše se odvíjí stanovenými násobky od minimální mzdy. Jednotlivé úrovně jsou stanoveny tak, že pro 1. skupinu prací je nejnižší úroveň zaručeného platu rovna minimální mzdě, pro 2. skupinu prací činí 1,2 násobek minimální mzdy, pro 3. skupinu prací činí 1,4 násobek minimální mzdy a pro 4. skupinu prací 1,6 násobek minimální mzdy.

Pro účely doplatku do nejnižší úrovně zaručeného platu se použije výhradně měsíční nejnižší úroveň zaručeného platu. Pro účely použití průměrného výdělku při výpočtu některých složek platu a jeho porovnání s nejnižším úrovní zaručeného platu při výpočtu průměrného výdělku podle § 357 ZP bude Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhlašovat rovněž hodinovou výši nejnižší úrovně zaručeného platu.

Podle odstavce 4 § 112 ZP bude Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhlašovat vždy do 30. září nejnižší úrovně zaručeného platu ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. To bezprostředně souvisí s povinností Ministerstva práce a sociálních věcí vyhlásit do 30. září měsíční a hodinovou minimální mzdu.

Do odstavce 5 § 112 ZP byl převzat dosavadní princip doplatku k platu, pokud nedosáhne příslušné měsíční nejnižší úrovně zaručeného platu, včetně vymezení okruhu složek platu, které se pro posouzení platu s nejnižší úrovně zaručeného platu nepoužijí. Pro poskytnutí doplatku se použije výhradně měsíční výše nejnižší úrovně zaručeného platu. Hodinové výše nejnižší úrovně zaručeného platu jsou vyhlašovány pro postup dle § 357 ZP.

S ohledem na zrušení zmocnění ke stanovení nejnižší úrovně zaručeného platu v nařízení vlády se stanoví pravidla pro přepočet hodinové nejnižší úrovně zaručeného platu při jiné délce stanovené týdenní pracovní doby než 40 hodin podle § 79 odst. 2 a 3 ZP a pravidla pro přepočet nejnižší úrovně zaručeného platu zaměstnance, který má sjednánu kratší pracovní dobu podle § 80 ZP nebo který neodpracoval v kalendářním měsíci příslušnou pracovní dobu odpovídající stanovené týdenní pracovní době, přímo v zákoníku práce. Úprava je převzata z § 5 nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě.

U zaměstnanců, kteří mají podle § 80 ZP se zaměstnavatelem sjednanou kratší pracovní dobu nebo kteří neodpracovali v kalendářním měsíci svou stanovenou týdenní pracovní dobu, se příslušná nejnižší měsíční úroveň zaručeného platu úměrně odpracované době snižuje, naproti tomu hodinové sazby se nemění.

Při jiné délce stanovené týdenní pracovní doby než 40 hodin týdně ve smyslu § 79 odst. 2 a 3 ZP se nejnižší měsíční úroveň zaručeného platu nemění a hodinové sazby se úměrně zkrácení týdenní pracovní doby zvyšují. Hodinové sazby nejnižších úrovní zaručeného platu se tedy podle stanoveného pravidla zvyšují v poměru, který se zjistí jako podíl stanovené týdenní pracovní doby ke zkrácené stanovené týdenní pracovní době (například 40:37,5) x příslušná hodinová sazba nebo (40:38,75) x příslušná hodinová sazba.

Nejnižší úrovně zaručeného patu pro rok 2026 byly vyhlášeny společně s minimální mzdou Sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí č. 356/2025 Sb.

Nejnižší úrovně zaručeného platu pro rok 2026 pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin činí:

JUDr. Eva Dandová

ZÁKON č. 262/2006 Sb.,
zákoník práce

§ 109

Mzda, plat a odměna z dohody

(1) Za vykonanou práci přísluší zaměstnanci mzda, plat nebo odměna z dohody za podmínek stanovených tímto zákonem, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak.

(2) Mzda je peněžité plnění a plnění peněžité hodnoty (naturální mzda) poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za práci, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak.

(3) Plat je peněžité plnění poskytované za práci zaměstnanci zaměstnavatelem, kterým je

a)  stát,

b)  územní samosprávný celek,

c)  státní fond,

d)  příspěvková organizace, jejíž náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních právních předpisů,

e)  školská právnická osoba zřízená Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí podle školského zákona, nebo

f) veřejná kulturní instituce podle zákona o veřejných kulturních institucích,

s výjimkou peněžitého plnění poskytovaného občanům cizích států s místem výkonu práce mimo území České republiky.

(4) Mzda a plat se poskytují podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce, podle obtížnosti pracovních podmínek, podle pracovní výkonnosti a dosahovaných pracovních výsledků.

(5) Odměna z dohody je peněžité plnění poskytované za práci vykonanou na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti (§ 74 až 77).

§ 112

Zaručený plat

(1) Zaručeným platem je plat, na který zaměstnanci vzniklo právo podle tohoto zákona, kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu nebo platového výměru.

(2) Plat nesmí být nižší než příslušná nejnižší měsíční úroveň zaručeného platu. Nejnižší úroveň měsíčního a hodinového zaručeného platu se stanoví ve 4 úrovních tak, aby činila

a)  v 1. skupině prací 1násobek minimální mzdy,

b)  ve 2. skupině prací 1,2násobek minimální mzdy, ...