Minimální mzda – zvýšení

Dnem 1. ledna 2024 nabylo účinnosti nařízení vlády č. 396/2023 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatků ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění p.p.

Nařízení vlády od 1. 1. 2024 zvyšuje sazbu minimální mzdy

pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin z dosavadní výše 103,80 Kč na 112,50 Kč za hodinu, resp. ze 17 300 Kč na 18 900 Kč tj. o 1 600 Kč měsíčně a zvyšuje nejnižší úrovně zaručené mzdy tak, že:

•    v 1. až 3. skupině prací se navyšují o pevnou částku 1 600 Kč oproti stávající výši v roce 2023;

•    pro 4. až 7. skupinu prací se ponechává ve stávající výši;

•    v 8. skupině prací se stanoví ve výši dvojnásobku základní sazby minimální mzdy a tedy navyšuje o 3 200 Kč oproti stávající výši v roce 2023.

Tudíž nejnižší úrovně zaručené mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin jsou odstupňovány podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací, zařazených do 8 skupin, a činí:

Právní úpravou zaručené mzdy plní Česká republika povinnost zabezpečit ochranu zaměstnance při poskytování spravedlivé odměny za práci, ale na rozdíl od minimální mzdy pouze v případě, že není dostatečně zajištěna výsledky dialogu mezi sociálními partnery, tedy mzdovými ujednáními v kolektivních smlouvách.

Tato povinnost pro Českou republiku vyplývá zejména z úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 26 o zavedení metod stanovení minimálních mezd a Úmluvou mezinárodní organizace práce č. 99 o metodách stanovení minimálních mezd v zemědělství.

Minimální a zaručená mzda představuje ochranu všech zaměstnanců v pracovním poměru a v případě minimální mzdy i zaměstnanců činných na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr bez ohledu na region. Výše minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy je stejná v celé České republice.

Hlavní principy nové právní úpravy

Střednědobým cílem ve zvyšování minimální mzdy je dosažení příslušné relace minimální a průměrné mzdy. Nová právní úprava minimální mzdy již zohledňuje připravovanou transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady o přiměřených minimálních mzdách v EU. Tzn. v úrovni zákonem stanovené minimální mzdy dosáhnout cílené relace minimální mzdy k průměrné mzdě. V širším kontextu má nárůst minimální mzdy podpořit konvergenci výdělkové úrovně zaměstnanců v České republice ke mzdám vypláceným zaměstnancům ve vyspělejších evropských zemích.

Při zvažování výše minimální mzdy pro rok 2024 bylo tedy důležitým hlediskem nově navrhovaný valorizační mechanismus minimální mzdy v připravované novele zákoníku práce, podle které bude zákoníkem práce stanoven samotný mechanismus valorizace minimální mzdy, ale nebude obsahovat žádné konkrétní parametrické nastavení. Parametrické nastavení bude provedeno nařízením vlády s účinností od 1. 1. 2025 a následně každé dva roky bude docházet k aktualizaci koeficientů, prostřednictvím kterých bude dosaženo cílené relace minimální a průměrné mzdy. Výše uvedeným změnám proto předchází zvýšení minimální mzdy nařízením vlády od 1. 1. 2024 podle současného znění zákoníku práce, ale který zohledňuje již zároveň výše popsané připravované změny.

Minimální mzda jak je stanovena, tak lze předpokládat, že by minimální mzda do 5 let tj. v roce 2028 dosáhla přibližně 45 % průměrné mzdy a tento nárůst by byl rovnoměrně v daném časovém horizontu rozprostřen, tzn. každý rok by byla minimální mzda zvyšována tak, aby došlo k meziročnímu nárůstu relace minimální a průměrné mzdy o cca 1 p.b. Odhadovaná relace minimální mzdy k predikované průměrné hrubé mzdě by v roce 2024 měla činit 41,1 %.

Čistá minimální mzda jednotlivce by měla dosáhnout v roce 2024 výše 16 442 Kč. Hranice příjmové chudoby domácnosti jednotlivce podle posledních údajů činila 15 571 Kč. V návaznosti na výše uvedené se zvyšují rovněž nejnižší úrovně zaručené mzdy, tak, aby byl zachován poměr mezi minimální mzdou a zaručenou mzdou stanovený v § 112 odst. 2 zákoníku práce. Nejnižší úrovně zaručené mzdy poskytují zvýšenou ochranu zaměstnanců proti poskytování nepřiměřeně nízkých výdělků, jestliže ji nemají zajištěnu prostřednictvím kolektivního vyjednávání.

Výše minimální mzdy reaguje na aktuální ekonomickou situaci se snahou nezvyšovat výdaje veřejných rozpočtů a tlak na růst mezd, přičemž jsou však splněny podmínky § 112 odst. 2 zákoníku práce na diferenciaci nejnižších úrovní zaručené mzdy podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací a nejnižších úrovní zaručené mzdy tak dále budou plnit svou ochrannou funkci. Alimentační funkci pak plní a bude plnit především minimální mzda zvyšující se v souvislosti se zvyšováním poměru k průměrné mzdě v národním hospodářství.

Právní úprava minimální mzdy je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, s právem Evropské unie a mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.

Nařízení vlády je v souladu se zmocněním uvedeným v § 111 odst. 2 zákoníku práce, podle kterého výši základní sazby minimální mzdy a podmínky pro poskytování minimální mzdy stanoví vláda nařízením, a to zpravidla s účinností od počátku kalendářního roku. Valorizace minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, zejména s ustanovením čl. 28 Listiny základních práv a svobod, jež upravuje právo na spravedlivou odměnu za práci.

Co se týče souladu s právem EU, lze uvést článek 151 a 153 Smlouvy o fungování Evropské unie. Dále je třeba mít na zřeteli také směrnici Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání. Výše minimální mzdy je s uvedenou směrnicí plně v souladu. Právní úprava není v rozporu ani s judikaturou soudních orgánů EU či obecnými právními zásadami práva Evropské unie.

Právní úprava je v souladu s ostatními mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána.

Platný právní stav
a nezbytnost jeho změny

Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny, kterou je povinen zaměstnavatel poskytnout za práci svému zaměstnanci. Její základní právní úprava je stanovena zákoníkem práce tj. zákonem č. 262/2006 Sb. Výši a podmínky poskytování minimální mzdy stanovuje nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, a nejnižších úrovních zaručené mzdy a vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Poslední úprava minimální mzdy se uskutečnila s účinností od 1. ledna 2023. Od tohoto data činila výše základní sazby minimální mzdy 17 300 Kč za měsíc resp. 103,80 Kč za hodinu pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin, tj. vzrostla o 1 100 Kč za měsíc.

Minimální mzda má ve vztahu k zaměstnancům i zaměstnavatelům dvě základní funkce. Jedná se o funkci sociálně-ochrannou a funkci ekonmicko-kriteriální. Sociálně-ochranná funkce minimální mzdy má zaměstnance chránit před chudobou a umožnit mu žít na úrovni skromné hmotné spotřeby a sociálních kontaktů. Zaměstnavatelům má zajistit základní rovné podmínky mzdové konkurence. Ekonomicko-kriterální funkce minimální mzdy vytváří předpoklady pro příjmovou motivaci občanů k vyhledávání, přijetí a vykonávání pracovní činnosti tj. prostřednictvím pracovního příjmu zvýhodnit zaměstnance vůči osobám pouze se sociálním příjmem. Pro zaměstnavatele představuje nejnižší úroveň nákladů na mzdy jejich zaměstnanců.

V evropském kontextu je považován podíl minimální a průměrné mzdy jako referenční hodnoty za dostatečný, když dosahuje alespoň úrovně 50 %. V roce 2022 činil v ČR podíl minimální a průměrné mzdy 40,2 %. Podle současné prognózy vývoje průměrné mzdy by však mohlo dojít v roce 2023 k jeho mírnému poklesu o 0,3 p.b. na 39,8 %.

Záměrem pravidelného každoročního zvyšování minimální mzdy je proto rovněž působit na přiblížení mzdové úrovně v České republice ke mzdám, kterými jsou zaměstnanci odměňování ve vyspělejších evropských zemích. A to i s ohledem na evropské standardy, které jsou zakotveny v Evropské sociální chartě a nově i přijaté směrnici Evropského parlamentu a Rady EU 2022/2041 ze dne 19. října 2022 o přiměřených minimálních mzdách v Evropské unii.

Zákonem je minimální mzda
stanovena ve 21 z 27 států EU

Úrovně minimální mzdy jsou v jednotlivých zemích EU značně rozdílné. K 1. lednu 2023 převyšuje úroveň minimální mzdy podle Eurostatu hranici 1 700 euro v šesti zemích, jedná se o Lucembursko, Německo, Belgii, Nizozemské, Irsko a Francii. Minimální mzdu mezi 800 až 1 700 euro pobírají zaměstnanci v šesti zemích, tj. v Řecku, na Maltě, Portugalsku, Španělsku a Slovinsku. V ostatních devíti zemích EU – Bulharsku, Maďarsku, Rumunsku, Lotyšsku, Slovensku, Chorvatsku, České republice, Estonsku a Polsku se její výše pohybuje v rozmezí 399 až 746 euro. V České republice je úroveň minimální mzdy i přes její dynamičtější zvyšování v posledních letech stále velmi nízká. K 1. lednu 2023 podle databáze Eurostatu činila 717 euro, což je přes dílčí zlepšení sedmá nejnižší úroveň ze sledovaných zemí.

Po zohlednění cenových hladin v jednotlivých zemích v podobě standardu kupní síly (PPS) bylo postavení ČR v mezinárodním srovnání stejné tj. po Bulharsku, Lotyšsku, Slovensku, Estonsku, Řecku a Maďarsku rovněž sedmé nejnižší. Výše minimální mzdy ve standardu kupní síly činí v České republice a Maďarsku 948 PPS, v Řecku 947 PPS, Estonsku 834 Pps, na Slovensku 780 PPS a Lotyšsku 776 PPS. Nejnižší minimální mzdu 717 PPS má Bulharsko.

S úrovní minimální mzdy a jejím mezinárodním porovnáním souvisí dosahovaný poměr minimální mzdy k průměrné mzdě. Podle dostupných údajů Eurostatu za rok 2022 patřil tento podíl v ČR k nejnižším a činil 40,0 %. Nižší byl zaznamenán pouze v Bulharsku 39,2 %, Lotyšsku 38,9 % a Estonsku 38,7 % Naopak nejvyšší podíl byl vykázán ve Slovinsku 59,4 %, Portugalsku 52,9 % Lucembursku a Polsku – oba shodně 47,9 %.

Naprosto zásadní však pro mzdovou úroveň v ČR byl vývoj míry inflace, která svým nárůstem více než dvojnásobně cca 2,8krát převýšila nominální zvýšení průměrné mzdy. Průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství dosáhla za celý rok 2022 výše 40 317 Kč, což představovalo meziroční nominálním růst o 5,3 %, tj. o 2040 Kč. Spotřebitelské ceny v roce 2022 se v porovnání se stejným obdobím předchozího roku zvýšily v tomto století o rekordních 15,1 %, tzn., že průměrná reálná mzda poklesla o 8,5 %. Jednalo se tak o vůbec nejvyšší pokles průměrné reálné mzdy v historicky srovnatelné časové řadě o vývoji průměrné mzdy od roku 2000 a celkově o třetí případ poklesu po letech 2012 a 2013.

Závěrem podle dostupných údajů lze předpokládat zvýšení ročních mzdových nákladů zaměstnavatelů ve mzdové podnikatelské sféře o cca 5,21 mld. Kč vč. příslušenství, zaměstnavatelů v platové nepodnikatelské sféře o cca 240 mil. Kč, z nichž cca polovina tj. 120 mil. Představuje náklady rozpočtů územních samosprávných celků.

Zvýšení minimální mzdy
o 1 600 Kč za měsíc

by se mělo pozitivně projevit také ve vyšších příjmech systémů sociálního a zdravotního pojištění. Předpokládaný nárůst příjmů sociálního pojištění a ze zdravotního pojištění od zaměstnavatelů i zaměstnanců by mohl činit cca 2,16 mld. Kč za rok.

V souvislosti s úpravou minimální mzdy nebyl v ČR nikdy v minulosti zaznamenán přímý vliv na růst nezaměstnanosti. Bezprostředně po zvýšení minimální mzdy docházelo jen k mírnému nárůstu podílu zaměstnanců odměňovaných minimální mzdou. Ani v předchozích letech, kdy docházelo k významnějšímu nárůstu minimální mzdy, nebyl zaznamenán negativní vliv na zaměstnanost.

Počet zaměstnanců odměňovaných minimální mzdou se týká jen jejich malého počtu. Podle posledních dostupných údajů za 1. pololetí 2023 vyplývá, že minimální mzdou bylo odměňováno cca 3,5 % zaměstnanců tj. 128 tisíc. Při nárůstu minimální mzdy o 1 600 Kč za měsíc by mzdové náklady na jednoho zaměstnance pracujícího na plný úvazek odměňovaného touto mzdou (včetně odvodů pojistného na sociální a zdravotní pojištění) měly vzrůst o 2 141 Kč za měsíc.