Budeme-li hledat ve zdravotním pojištění opravdu problémovou oblast, pak bude nesporně tímto tématem odvod pojistného zaměstnavatelem za zaměstnance v přímé vazbě na minimální vyměřovací základ. Z tohoto důvodu musí zaměstnavatelé pečlivě dbát na to, aby při výpočtu a odvodu pojistného důsledně postupovali podle zákona. Proč se zaměstnavatel nemůže spolehnout jen na prostou existenci dokladu a kdy je potřebná komunikace se zaměstnancem? Podmínky a používané postupy si probereme v dalším textu.

Pokud zaměstnanec není uveden mezi osobami – výjimkami, které minimální vyměřovací základ dodržet nemusejí (viz dále), vztahuje se na zaměstnavatele takového zaměstnance povinnost postupovat při výpočtu a odvodu pojistného v přímé vazbě na zákonné minimum 18 900 Kč při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc. Proto by měli zaměstnavatelé věnovat obzvláštní pozornost těm zaměstnancům a situacím, kdy se zúčtovaný hrubý příjem zaměstnance pohybuje kolem minimální mzdy, anebo hodnoty minima nedosahuje.

Od výše minimální mzdy jako minimálního vyměřovacího základu zaměstnance se v mnoha situacích odvíjí placení pojistného zaměstnavatelem. Současně platí, že pokud ve zdravotním pojištění hradí pojistné zaměstnanec (resp. je mu zaměstnavatelem sraženo), pak tyto platby probíhají zásadně prostřednictvím zaměstnavatele, zaměstnanec si sám žádné pojistné neplatí. Kromě zaměstnanců a zaměstnavatelů má minimální mzda přímý vliv i na placení pojistného osobami bez zdanitelných příjmů.

V aktuálně platných právních podmínkách:

–   je v § 3 odst. 1 z. č. 592/­1992 Sb. formulováno stanovení vyměřovacího základu zaměstnance, kdy se do vyměřovacího základu zahrnou mj. i příjmy, které by byly předmětem daně z příjmů podle § 6 z. č. 586/­1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP), pokud by podléhaly zdanění v České republice,

–   je v navazujícím § 3 odst. 2 z. č. 592/­1992 Sb. stanoven výčet plnění, ze kterých se pojistné na zdravotní pojištění neplatí, kdy se do vyměřovacího základu zaměstnance nezahrne například náhrada škody podle zákoníku práce a právních předpisů upravujících služební poměry nebo také odstupné, na které vznikl nárok podle zákoníku práce,

–   se pro stanovení vyměřovacího základu zaměstnance, kterému byly zúčtovány příjmy po skončení zaměstnání, použijí dle § 3 odst. 3 z. č. 592/­1992 Sb. výše uvedené odstavce 1 a 2 obdobně,

–   je povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu zakotvena v § 3 odst. 4 ve spojení s odstavcem 6. To znamená, že minimálním vyměřovacím základem zaměstnance je při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc minimální mzda za podmínky, že minimum musí být zaměstnavatelem u zaměstnance dodrženo.

Minimální vyměřovací základ platí ve zdravotním pojištění i pro:

- osoby jako zaměstnance, účastné právě z titulu zaměstnání u českého zaměstnavatele všech systémů sociálního zabezpečení v České republice podle koordinačních pravidel Evropské unie [Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/­2004 včetně prováděcího nařízení č. 987/­2009],

- cizince z tzv. třetích zemí, zaměstnané u zaměstnavatele se sídlem nebo trvalým pobytem na území České republiky,

- případy, kdy je pracovní vztah sjednán podle cizích právních předpisů apod.

Zaměstnáním z pohledu zdravotního pojištění naopak není dohoda o pracovní činnosti při příjmu nižším než 4 000 Kč nebo dohoda o provedení práce při příjmu nepřevyšujícím 10 000 Kč. S účinností od 1. 1. 2015 platí, že ve zdravotním pojištění se pro účel vzniku zaměstnání a posouzení osoby jako zaměstnance sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.

Poznámka

V dalším textu budeme vycházet ze skutečnosti, že v době zpracování tohoto příspěvku (duben 2024) platila ve zdravotním pojištění u dohod o provedení práce rozhodná částka 10 000 Kč neboli zaměstnavatelé plní zákonné povinnosti až při příjmu převyšujícím 10 000 Kč. Druhá důležitá rozhodná částka, a to 4 000 Kč, vztahující se k osobám vyjmenovaným v ustanovení § 5 písm. a) v bodech 4. – 6. z. č. 48/­1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, každopádně platí po celý rok 2024.

1. Minimální vyměřovací základ v souvislostech

Jak také vyplývá z výše uvedeného, je především v ustanoveních § 3 odst. 4 až 10 z. č. 592/­1992 Sb. řešena problematika odvodu pojistného za zaměstnance s ohledem na minimální vyměřovací základ. Pokud není zaměstnanec vyjmenován mezi osobami uvedenými v § 3 odst. 8 cit. zákona (jedná se o výjimky, kdy nemusí být zaměstnavatelem dodržen minimální vyměřovací základ), musí být ze strany zaměstnavatele zajištěn odvod pojistného nejméně z vyměřovacího základu ve výši 18 900 Kč při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc. Jestliže je uplatňována některá z možností snižujících minimální vyměřovací základ podle § 3 odst. 9 uvedené právní normy, musí zaměstnavatel zabezpečit odvod pojistného nejméně z poměrné části minima podle počtu kalendářních dnů trvání některé z daných skutečností (například jde o případ, kdy zaměstnání netrvá po celý kalendářní měsíc, nebo když je zaměstnanec nemocen).

V následujícím textu se zaměříme na charakteristiku nejčastěji se vyskytujících situací v přímé vazbě na potřebu dodržení minimálního vyměřovacího základu platného ve zdravotním pojištění včetně vyhodnocení situací, kdy naopak nemusí být u zaměstnance zákonné minimum dodrženo.

1.1 Z pohledu zaměstnavatele a zaměstnance ovlivňuje minimální vyměřovací základ placení pojistného například v těchto situacích

     zaměstnanci je zúčtován příjem nižší než 18 900 Kč

Zaměstnavatel musí provést dopočet a doplatek pojistného tak, aby za rozhodné období kalendářního měsíce odvedl zdravotní pojišťovně pojistné v částce 2 552 Kč. Zaměstnavatel nejprve vypočte pojistné ze skutečně zúčtovaného hrubého příjmu a tuto částku zaokrouhlí na celou korunu směrem nahoru. Jednu třetinu takto vypočteného pojistného srazí zaměstnanci, zbylé dvě třetiny hradí zaměstnavatel. Pojistné ve výši 13,5 % z rozdílu mezi zúčtovanou hrubou mzdou a částkou minimální mzdy platí prostřednictvím zaměstnavatele zaměstnanec. Pouze v případě, kdy je výše příjmu nižší než minimální mzda zapříčiněna překážkami v práci na straně zaměstnavatele podle § 207 až 209 zákoníku práce, přechází povinnost úhrady předmětného doplatku na zaměstnavatele, a to z těchto důvodů:

–   prostoje,

–   nepříznivé povětrnostní vlivy,

–   z důvodu dočasného omezení odbytu výrobků zaměstnavatele nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách.

Při zaměstnávání na základě pracovní smlouvy je předmětem placení pojistného každé zúčtované plnění zdaňované podle § 6 ZDP. U dohody o pracovní činnosti řeší zaměstnavatel minimální vyměřovací základ pouze tehdy, činí-li příjem z této dohody alespoň 4 000 Kč a u dohody o provedení práce v případě, když příjem převýší 10 000 Kč.

     zaměstnanec má současně více zaměstnání

Pro placení pojistného a také dodržení minima se v rozhodném období kalendářního měsíce sčítají příjmy zaměstnance zakládající účast na zdravotním pojištění, tedy podléhající odvodu pojistného. Pokud je v úhrnu příjmů od všech zaměstnavatelů dosaženo alespoň hodnoty minimální mzdy, odvádí každý ze zaměstnavatelů pojistné ze skutečné výše příjmu (nutno přiložit doklad o výši příjmu u jiného zaměstnavatele či zaměstnavatelů nebo potvrzení o tom, že jiný zaměstnavatel odvádí za zaměstnance pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu). Naopak, dopočet a doplatek do povinného minima se provádí tehdy, jestliže výše zúčtovaných příjmů nedosáhne za daný kalendářní měsíc v úhrnu alespoň 18 900 Kč. Za tohoto stavu, tedy v případě více souběžných zaměstnání s celkovou částkou příjmů nižší než 18 900 Kč pověřuje zaměstnanec k provedení doplatku pojistného do zákonného minima toho zaměstnavatele, kterého si zvolí. Za těchto okolností je tedy průběžně nutná spolupráce příslušných zaměstnavatelů.

     zaměstnanec současně podniká jako OSVČ

Při souběhu zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností je důležité, která činnost je pro pojištěnce hlavním zdrojem jeho příjmů, což si rozhoduje sám. Je-li hlavním zdrojem příjmů zaměstnání, musí být zaměstnavatelem odváděno v roce 2024 pojistné z vyměřovacího základu nejméně 18 900 Kč. V rámci samostatné výdělečné činnosti pak nemusí být minimum dodrženo a rovněž není povinností pojištěnce platit zálohy na pojistné – za podmínky, že zaměstnání trvá celý kalendářní měsíc. Pokud je hlavním zdrojem příjmů samostatná výdělečná činnost, musí být pravidelně placeny měsíční zálohy, od ledna 2024 nejméně v částce 2 968 Kč. V zaměstnání nemusí být minimum 18 900 Kč respektováno, pojistné se odvádí ze skutečné výše dosaženého příjmu. Zaměstnavateli však musí být formou čestného prohlášení potvrzeno, že zaměstnanec platí alespoň minimální zálohy jako OSVČ.

U OSVČ je rozhodným obdobím pro placení pojistného kalendářní rok, nejkratší poměrnou částí tohoto rozhodného období je kalendářní měsíc. Z toho plyne, že pojištěnec může v průběhu kalendářního roku i vícekrát změnit charakter své samostatné výdělečné činnosti, kdy po část roku může být jeho podnikatelská činnost hlavním zdrojem příjmů a v některých měsících pak zdrojem příjmů vedlejších. Proto by měl mít zaměstnavatel jistotu, že podnikání je u jeho zaměstnance po celou dobu skutečně hlavním zdrojem příjmů, a tudíž se nemusí zabývat problematikou minima v zaměstnání.

     zaměstnanci je poskytnuto neplacené volno nebo má vykázánu neomluvenou absenci

S účinností od 1. 1. 2015 došlo v této oblasti k zásadní změně v tom smyslu, že v případě poskytnutí neplaceného volna nebo při vykázané neomluvené absenci zaměstnance v zaměstnání se pojistné neplatí, resp. se z těchto důvodů nepřítomnosti zaměstnance v zaměstnání již nenavyšuje vyměřovací základ. Nicméně, bez ohledu na počet kalendářních dnů takové nepřítomnosti musí zaměstnavatel zabezpečit odvod pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, případně alespoň z jeho poměrné části, s výjimkou osob, pro které ustanovení o minimálním vyměřovacím základu neplatí dle § 3 odst. 8 zákona č. 592/­1992 Sb.

Trvají-li neplacené volno či neomluvená absence po celý kalendářní měsíc, je za účelem dodržení minima vyměřovacím základem zaměstnance minimální mzda.

Pokud však tyto okolnosti trvají pouze po část kalendářního měsíce, je vyměřovacím základem zaměstnance zúčtovaný příjem:

–   s přihlédnutím k zákonnému minimu (případně k jeho poměrné části) u těch osob, pro které minimum platí

–   bez ohledu na minimální vyměřovací základ u osob uvedených v § 3 odst. 8 zákona č. 592/­1992 Sb.

     při neplatném rozvázání pracovního poměru

Jestliže soud po přezkoumání zaměstnancem podané žaloby na neplatnost rozvázání pracovního poměru rozhodl o nepřetržitém trvání pracovního poměru, pak zaměstnavatel:

a)  dodatečně (se zpětnou platností) přihlásí osobu jako zaměstnance

b)  odvede standardním způsobem pojistné ze zúčtované náhrady mzdy

c)  zajistí dodržení minimálního vyměřovacího základu za období neplatné výpovědi, tedy v těch měsících, na které zaměstnance dodatečně se zpětnou platností přihlašuje, s výjimkou osob, které:

–   nemusejí dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ ve smyslu ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/­1992 Sb.

–   byly v uvedeném období zaměstnány v zaměstnání zakládajícím účast na zdravotním pojištění s příjmem alespoň na úrovni minimální mzdy

–   po uvedené období podnikaly a platily si alespoň minimální zálohy jako OSVČ

Pokud platila některá z těchto podmínek po část tohoto období, nemusí být minimální pojistné odvedeno za takový kalendářní měsíc, případně za jeho část.

     vystavování potvrzení pro jiného zaměstnavatele

Může nastat situace, kdy má pojištěnec současně dvě zaměstnání, přičemž v některém z nich nedosahuje minima 18 900 Kč. Aby tento zaměstnavatel nemusel provádět dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu, musí mít k dispozici potvrzení od jiného („hlavního“) zaměstnavatele, že tento za zaměstnance odvádí pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Pokud takové potvrzení obdrží, odvádí pojistné ze skutečně dosaženého příjmu zaměstnance. V opačném případě, tedy když takové potvrzení nemá, dopočítává v roce 2024 pojistné do vyměřovacího základu 18 900 Kč. Zaměstnavatel by si také měl (nejlépe formou komunikace se zaměstnancem) pohlídat, že u něj stále trvá jiné zaměstnání s odvodem pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu.

Souběh zaměstnání s evidencí na Úřadě práce je ve zdravotním pojištění přípustný tehdy, pokud výše zúčtovaného příjmu nepřesáhne v kalendářním měsíci polovinu minimální mzdy, tedy v roce 2024 částku 9 450 Kč. Při splnění této základní podmínky odvádí zaměstnavatel pojistné ze skutečné výše příjmu, jelikož se jedná o osobu, za kterou platí pojistné stát. V rámci tohoto tzv. nekolidujícího zaměstnání lze sjednat pracovní poměr, služební poměr, dohodu o pracovní činnosti, nikoli však již dohodu provedení práce.

1.2 Další povinnosti zaměstnavatele ve zdravotním pojištění

Odhlédneme-li od potřeby či nutnosti řešit ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ, případně jeho poměrnou část, pak určitě nesmíme zapomínat na tyto další důležité povinnosti zaměstnavatele:

–   v souvislosti s placením pojistného za zaměstnance sdělit zdravotní pojišťovně obchodní název, právní formu právnické osoby, sídlo, IČ a číslo bankovního účtu, pokud z něj bude provádět platbu pojistného. Je-li zaměstnavatelem fyzická osoba, sděluje rovněž jméno, příjmení, rodné číslo a adresu trvalého bydliště,

–   oznámit změnu těchto údajů zdravotní pojišťovně do osmi dnů, na což se dost často zapomíná,

–   v zákonné osmidenní lhůtě sdělit zdravotní pojišťovně ukončení činnosti, zrušení organizace nebo její vstup do likvidace,

–   nejpozději do 20. dne následujícího kalendářního měsíce předat všem zdravotním pojišťovnám, jejichž pojištěnce zaměstnává, Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele za uplynulý kalendářní měsíc a současně zaplatit pojistné, kdy dnem platby je její připsání na účet zdravotní pojišťovny nebo platba v hotovosti na pokladně zdravotní pojišťovny,

–   vést průkaznou evidenci o uskutečněných platbách pojistného,

–   v návaznosti na vznik účasti na zdravotním pojištění přihlašovat zaměstnance u zdravotní pojišťovny v osmidenní lhůtě,

–   ve stejné lhůtě hlásit všechny změny (zejména skutečnosti rozhodné pro platbu pojistného státem) včetně odhlášení zaměstnance,

–   zasílat zdravotní pojišťovně kopie záznamů o pracovních úrazech najednou za uplynulý kalendářní měsíc, a to nejpozději do pátého dne následujícího měsíce atd.

Nicméně za všech okolností je nejdůležitější povinností zaměstnavatele platit pojistné za sebe a za své zaměstnance včas, ve správné výši, na správný účet a pod správným variabilním symbolem.

2. Poměrná část minimálního vyměřovacího základu

Ustanovení § 3 odst. 9 zákona č. 592/­1992 Sb. taxativně vyjmenovává situace, kdy se minimální vyměřovací základ zaměstnance snižuje na poměrnou část podle počtu kalendářních dnů trvání dané skutečnosti. Konkrétně se jedná o tyto případy:

–   zaměstnání netrvalo po celé rozhodné období kalendářního měsíce (zaměstnanec do zaměstnání nastoupil nebo toto ukončil v průběhu měsíce),

–   zaměstnanci bylo poskytnuto pracovní volno pro důležité osobní překážky v práci (např. nemoc),

–   zaměstnanec se stal nebo přestal být v průběhu měsíce:

a) osobou, za kterou platí pojistné stát,

b) osobou s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P podle zvláštního právního předpisu,

c) osobou, která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání,

d) osobou, která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku

V takových případech musí zaměstnavatel zabezpečit odvod pojistného nejméně z poměrné části minimálního vyměřovacího základu v návaznosti na kalendářní dny trvání příslušné skutečnosti následovně:

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;

?  Příklad 1

Zaměstnanec pracoval na základě dohody o pracovní činnosti do 26. července 2024 a za odpracované dny mu byl za červenec zúčtován hrubý příjem ve výši 14 000 Kč.

Poměrná část minimálního vyměřovacího základu v návaznosti na počet kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci červenci činí 15 851,61 Kč [(26 : 31) × 18 900].

To znamená, že při sazbě 13,5 % z částky 15 851,61 Kč musí zaměstnavatel zaplatit za zaměstnance pojistné zdravotní pojišťovně, u které je zaměstnanec pojištěn, v částce 2 140 Kč (15 851,61 × 0,135). S ohledem na příjem 14 000 Kč činí výše odvodu pojistného z této hrubé mzdy částku 1 890 Kč. Jedna třetina (630 Kč) bude sražena zaměstnanci z příjmu, zbývající dvě třetiny (1 260 Kč) pak zaplatí zaměstnavatel ze svých prostředků. Za této situace však ještě není zabezpečen odvod pojistného ze zákonného minima, tedy přesněji z poměrné části minimálního vyměřovacího základu (viz výše). Aby zaměstnavatel dodržel zákon, musí provést doplatek pojistného ve výši 13,5 % z rozdílové částky 1 851,61 Kč, tj. 250 Kč.

Z celkové částky pojistného 2 140 Kč zaplatí zaměstnanec 880 Kč (630 + 250) a zaměstnavatel 1 260 Kč.

Pro výpočet výše pojistného v návaznosti na poměrnou část minimálního vyměřovacího základu se v rámci rozhodného období kalendářního měsíce posuzují zásadně kalendářní, nikoli pracovní dny.

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;

?  Příklad 2

Pracovní poměr byl se zaměstnancem ukončen k datu 21. 5. 2024, v měsíci květnu měl pouze neplacené volno.

Ze strany zaměstnavatele musí být při odvodu pojistného za měsíc květen dodržena poměrná část minimálního vyměřovacího základu za celkem 21 kalendářních dnů trvání zaměstnání v tomto měsíci, což se vypočte jako:

(21 : 31) × 18 900 = 12 803,22 Kč, kde

21 = počet kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci květnu 2024

31 = počet kalendářních dnů v příslušném měsíci

18 900 = výše minimální mzdy (minimálního vyměřovacího základu zaměstnance) od 1. 1. 2024.

Pojistné z této poměrné části minima činí za měsíc květen 1 729 Kč (0,135 × 12 803,22) a uhradí jej zaměstnanec prostřednictvím zaměstnavatele.

V době nemoci (přesněji – v době čerpání pracovního volna pro důležité osobní překážky v práci na straně zaměstnance podle § 191 zákoníku práce) kratší než celý kalendářní měsíc se minimální vyměřovací základ snižuje na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních dnů. To znamená, že alespoň poměrné minimální pojistné musí být odvedeno za ty kalendářní dny, ve kterých nemoc netrvala. Snížení minimálního vyměřovacího základu platí po celou dobu nemoci bez ohledu na to, zda má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy nebo na nemocenské z nemocenského pojištění.

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;

?  Příklad 3

Zaměstnanec byl nemocen v období 6. 5. – 23. 5.a za měsíc květen mu zaměstnavatel zúčtoval hrubý příjem 9 220 Kč.

Poměrná část minimálního vyměřovacího základu a příslušné minimální pojistné se vypočítají následovně:

PČminVZ = (13 : 31) × 18 900 = 7 925,80 Kč, kde

PČminVZ = poměrná část minimálního vyměřovacího základu

13 = počet kalendářních dnů trvání výkonu práce v rozhodném období kalendářního měsíce května (tedy mimo období nemoci)

31 = počet kalendářních dnů v příslušném měsíci

18 900 = výše minimální mzdy (minimálního vyměřovacího základu zaměstnance)od 1. 1. 2024

Pmin = 7 925,80 × 0,135 = 1 070 Kč

Pmin = minimální pojistné

Za měsíc květen musí být zaměstnavatelem odvedeno pojistné za tohoto zaměstnance alespoň z vyměřovacího základu7 925,80 Kč, tj. minimálně v částce 1 070 Kč. Odvodem pojistného ze zúčtovaného hrubého příjmu 9 220 Kč je zabezpečen odvod pojistného podle zákona, dopočet do hodnoty měsíčního minimálního vyměřovacího základu 18 900 Kč se v takových případech neprovádí.

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;

?  Příklad 4

Zaměstnanec je od poloviny května ve vazbě. Jak se postupuje při stanovení vyměřovacího základu a odvodu zdravotního pojištění a zároveň oznamování této skutečnosti zdravotní pojišťovně?

Co se týká plnění oznamovací povinnosti. Na Hromadném oznámení zaměstnavatele se uvede jméno a příjemní zaměstnance, jeho rodné číslo a den, od kterého byl vzat do vazby. Kód se nevyplňuje, protože pro tento účel není stanoven. Dále je pak zapotřebí na formulář dopsat, že od daného dne je zaměstnanec ve vazbě (aby na zdravotní pojišťovně věděli, o co se jedná), nejlépe s přiložením kopie dokladu o vzetí do vazby.

K vyměřovacímu základu zaměstnance. Pokud bude příjem za květen alespoň 18 900 Kč, odvede zaměstnavatel pojistné z dosaženého příjmu, vzetí do vazby fakticky nemá v této souvislosti vliv na stanovení vyměřovacího základu. Jestliže však příjem za květen nedosáhne hodnoty 18 900 Kč, musí být při odvodu pojistného dodržena poměrná část minima za ty kalendářní dny, ve kterých zaměstnanec ještě nebyl ve vazbě. Takže kdyby byl vzat do vazby například dne 17. 5. 2024, musí jeho příjem za 16 kalendářních dnů, kdy ještě nebyl ve „státní kategorii“, činit alespoň 9 754,83 Kč [(16:31) × 18 900]. To znamená, že kdyby činil jeho příjem za květen třeba 12 000 Kč, odvede se pojistné z této částky, žádný dopočet se neprovádí. Jestliže by však příjem nedosáhl 9 754,83 Kč, provedl by zaměstnavatel dopočet a doplatek pojistného do této poměrné části minimálního vyměřovacího základu.

n

3. Základní zásady platné při odvodu pojistného v návaznosti na minimální vyměřovací základ zaměstnance

–   pokud se na zaměstnance ze zákona (§ 3 odst. 4, 6, 9 a 10 zákona č. 592/­1992 Sb.) vztahuje povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění nejméně z minimálního vyměřovacího základu, musí být zajištěn odvod pojistného alespoň v minimální povinné výši zaměstnavatelem, který je plátcem pojistného za zaměstnance;

–   nedosahuje-li hrubý příjem zaměstnance v příslušném kalendářním měsíci aktuální výše minimální mzdy, provádí zaměstnavatel dopočet (a následný doplatek) pojistného do minimálního vyměřovacího základu, v případě příjmů z více zaměstnání provádí tento dopočet a doplatek tehdy, je-li zaměstnancem pro tento účel pověřen;

–   doplatek hradí zaměstnanec. Pokud by byl vyměřovací základ nižší než minimální mzda zapříčiněn z důvodu překážek v práci na straně organizace (§ 207 až § 209 zákoníku práce), přechází povinnost úhrady předmětného doplatku na zaměstnavatele. Kdyby překážka v práci na straně zaměstnavatele trvala po část kalendářního měsíce, odvedl by se doplatek pojistného poměrnou částí podle počtu kalendářních dnů trvání této překážky;

–   má-li zaměstnanec ve více zaměstnáních příjmy nižší než minimální mzda (zakládající účast na zdravotním pojištění), pak se tyto pro účely placení pojistného a dodržení zákonného minima sčítají. Je-li součet hrubých příjmů (vyměřovacích základů) zaměstnance v daném kalendářním měsíci nižší než minimální vyměřovací základ (minimální mzda), pověřuje zaměstnanec za účelem doplatku pojistného do minimálního vyměřovacího základu toho zaměstnavatele, kterého si zvolí. V případě posuzování (sčítání) příjmů z více zaměstnání je nutná spolupráce příslušných zaměstnavatelů. Pro účel dodržení zákonného minima nelze brát v úvahu například příjmy na základě dohody o pracovní činnosti nižší než 4 000 Kč;

–   pokud je za zaměstnance odváděno v jednom zaměstnání pojistné alespoň v minimální zákonné výši, neprovádí již další zaměstnavatel u příjmu nižšího než minimální mzda dopočet a doplatek do minimálního vyměřovacího základu, ale odvádí pojistné ze skutečné výše příjmu;

–   odvod pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu musí být zabezpečen i v případech, kdy zaměstnanec pracuje na zkrácený pracovní úvazek;

–   pokud se ze zákonných důvodů (§ 3 odst. 9 zákona č. 592/­1992 Sb.) snižuje minimální vyměřovací základ na poměrnou část, musí být odvedeno pojistné alespoň z tohoto sníženého vyměřovacího základu, tedy i včetně případného dopočtu a doplatku pojistného do této poměrné části;

–   doplatky do minimálního vyměřovacího základu, resp. do jeho poměrné části, nemůže hradit sám pojištěnec, tyto se platí zásadně prostřednictvím zaměstnavatele;

–   minimální vyměřovací základ musí být dodržen i v případě pracovněprávního vztahu uzavřeného podle cizích právních předpisů;

–   minimální vyměřovací základ nemusí být dodržen u příjmů zúčtovaných po skončení zaměstnání, tedy v situaci, kdy již osoba není zaměstnancem;

–   dopočet do minima se provádí u dohody o pracovní činnosti při příjmu alespoň ve výši 4 000 Kč (a současně nižším než 18 900 Kč);

–   dopočet do minima se provádí u dohody o provedení práce při příjmu vyšším než 10 000 Kč (a současně nižším než 18 900 Kč);

–   v případě uzavřené pracovní smlouvy se dopočet a doplatek pojistného provádí vždy, pokud zúčtovaný hrubý příjem nedosahuje 18 900 Kč;

–   jestliže se na zaměstnance naopak nevztahuje povinnost placení pojistného alespoň ze zákonného minima (§ 3 odst. 8 zákona č. 592/­1992 Sb.), odvádí zaměstnavatel pojistné ze skutečné výše zúčtovaného příjmu bez ohledu na minimální mzdu, přitom se nebere v úvahu např. období nemoci, rozsah neplaceného volna, délka trvání zaměstnání v daném kalendářním měsíci, souběžný výkon jiného zaměstnání nebo podnikatelské činnosti apod.

Minimální vyměřovací základ musí být dodržen i v situaci, kdy je osoba ze zahraničí zaměstnána u zaměstnavatele se sídlem nebo s trvalým pobytem na území ČR, tedy i v případě, kdy osoba ze státu EU, případně z Norska, Islandu, Lichtenštejnska, ze Švýcarska nebo také ze Spojeného království podléhá všem systémům sociálního zabezpečení v ČR podle koordinačních nařízení EU.

4. Bez nutnosti dodržet minimum ve zdravotním pojištění

Právní úpravou zdravotního pojištění jsou konkrétně definováni zaměstnanci, u kterých nemusí být minimální vyměřovací základ dodržen.

Zaměstnavatel musí při příjmu nižším než minimální mzda vždy důkladně posoudit, zda se na zaměstnance vztahuje zákonná výjimka, a pojistné tudíž nemusí být odvedeno alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Pokud zaměstnavatel neprovádí dopočet do zákonného minima a tedy odvádí pojistné z příjmu nižšího než minimální vyměřovací základ, případně nižšího než poměrná část tohoto minima, musí mít k dispozici doklad, který jej k takovému postupu opravňuje. Tento doklad předkládá i kontrole ze zdravotní pojišťovny.

Podle ustanovení § 3 odst. 8 z. č. 592/­1992 Sb. neplatí minimální vyměřovací základ pro osobu:

a)  s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P podle zvláštního právního předpisu;

b)  která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání;

c)  která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku,

d)  která současně vedle zaměstnání vykonává samostatnou výdělečnou činnost a odvádí zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro osoby samostatně výdělečně činné,

e)  za kterou je plátcem pojistného stát,

pokud tyto skutečnosti (samostatně nebo bezprostředně na sebe navazující) trvají po celé rozhodné období, tj. kalendářní měsíc. Vyměřovacím základem této zaměstnané osoby je skutečný příjem, tedy i nižší než minimální mzda, bez ohledu například na dobu trvání zaměstnání v rámci kalendářního měsíce, období nemoci, případný souběžný výkon samostatné výdělečné činnosti nebo jiného zaměstnání apod.

Zákonem č. 363/­2021 Sb. se s účinností od 1. ledna 2022 rozšířil okruh osob, pro které neplatí ustanovení o odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu.

V písmenu f) se pojistné pouze z odměny pěstouna, vyplácené Úřadem práce ČR, odvádí při výplatě dávky pěstounské péče ze skutečné výše odměny, tedy bez dopočtu do minimálního vyměřovacího základu. Důvodem pro uplatnění tohoto postupu je skutečnost, že pěstounská péče je výkonem společensky prospěšné aktivity, nahrazující do určité míry úkoly státu vůči ohroženým dětem.

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;

?  Příklad 5

Měsíční hrubá mzda zaměstnance (zkrácený pracovní úvazek na základě pracovní smlouvy) činí 14 000 Kč. Tento zaměstnanec pracuje současně u jiného zaměstnavatele, kde jeho hrubý měsíční příjem činí na dohodu o pracovní činnosti 8 000 Kč. Jak má zaměstnavatel postupovat v otázce placení pojistného na zdravotní pojištění, když tento zaměstnanec nedosahuje v žádném zaměstnání minimální mzdy, avšak celková výše jeho příjmů tuto částku převyšuje?

V tomto konkrétním případě součet vyměřovacích základů pro odvod pojistného na zdravotní pojištění v úhrnu dosahuje hodnoty minimální mzdy, přesněji tuto překračuje. Za tohoto stavu je tedy v příslušném kalendářním měsíci zajištěn odvod pojistného ze zákonného minima. Vyměřovacím základem pro placení pojistného je v tomto případě částka 14 000 Kč, minimální vyměřovací základ zde nemusí být respektován. Pro kontrolu ze strany zdravotní pojišťovny je však nutné mít k dispozici doklad o zúčtované hrubé mzdě 8 000 Kč (s odvodem pojistného) u jiného zaměstnavatele. Obdobně musí být dokladován postup při odvodu pojistného i u zaměstnavatele s hrubým příjmem 8 000 Kč. Za dané situace je nutností průběžná spolupráce obou zaměstnavatelů, neboť v tomto případě nelze u žádného zaměstnavatele vystavit potvrzení o tom, že by za zaměstnance odváděl pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu.

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;

?  Příklad 6

Člen statutárního orgánu akciové společnosti není zaměstnancem společnosti a z titulu výkonu funkce v tomto orgánu má nepravidelné příjmy v různé výši. Současně podniká jako OSVČ a v roce 2024 platí měsíční zálohy vyšší než minimální.

V této situaci není důležitá částka příjmu na základě výkonu funkce ve statutárním orgánu, zaměstnavatel vždy odvede pojistné ze skutečné výše příjmu, případný dopočet do minima neprovádí. Ve mzdové evidenci však musí mít založeno čestné prohlášení zaměstnance o tom, že si jako OSVČ platí alespoň minimální zálohy. Členovi statutárního orgánu (i zaměstnavateli) nevznikne ve zdravotním pojištění problém ani tehdy, je-li příjem nižší než minimum 18 900 Kč, nebo když nebude mít žádný příjem, neboť minimum je ve zdravotním pojištění zajištěno v daném souběhu placením záloh osobou samostatně výdělečně činnou. I když člen statutárního orgánu nemá v některém měsíci žádný příjem, zaměstnavatel jej na daný měsíc neodhlašuje a odhlásí jej až dnem skončení výkonu funkce – viz § 8 odst. 2 písm. i) z. č. 48/­1997 Sb.

V praxi se autor setkal se situací, kdy zaměstnanec vystavil zaměstnavateli toto čestné prohlášení, které se však nezakládalo na pravdě. V takovém případě zaměstnavatel odvádí pojistné ze skutečné výše příjmu, protože má k dispozici čestné prohlášení zaměstnance jako rozhodný doklad pro odvod pojistného. Dlužné zálohy včetně souvisejícího penále řeší zdravotní pojišťovna v rámci výkonu své kontrolní činnosti s pojištěncem jako osobou samostatně výdělečně činnou.

n

5. Osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP)

Z výše uvedeného plyne, že při placení pojistného na zdravotní pojištění je pro zaměstnavatele důležité, že minimální mzda představuje minimální vyměřovací základ zaměstnance v případě zaměstnání trvajícího po celý kalendářní měsíc. To neplatí, pokud se minimum snižuje na poměrnou část podle § 3 odst. 9 zákona č. 592/­1992 Sb., anebo v situaci, kdy zaměstnanec patří do některé z výjimek taxativním výčtem vyjmenovaných v § 3 odst. 8 téže právní normy.

V právní úpravě zdravotního pojištění je minimální mzda ještě vyměřovacím základem pro placení pojistného osobami bez zdanitelných příjmů.

Za OBZP se považuje osoba s trvalým pobytem na území České republiky, která:

–   nemá svoji účast v systému veřejného zdravotního pojištění krytou některou z variant výdělečné činnosti (zaměstnání nebo podnikání ve smyslu právních předpisů platných ve zdravotním pojištění) a 

–   není osobou, za kterou platí pojistné stát (například poživatelé některého z důchodů, nezaopatřené děti, ženy na mateřské nebo osoby na rodičovské dovolené, uchazeči o zaměstnání apod. – blíže viz ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/­1997 Sb.) a ani

–   není vyňata z českého systému veřejného zdravotního pojištění, nejčastěji buď z důvodu výkonu výdělečné činnosti podle koordinačních nařízení Evropské unie č. 883/­2004 a 987/­2009 nebo s využitím institutu dlouhodobého pobytu v cizině.

Pokud je pojištěnec v průběhu kalendářního měsíce alespoň jeden den registrován u zdravotní pojišťovny buď jako zaměstnanec nebo jako osoba samostatně výdělečně činná nebo je zařazen v některé ze skupin osob, za které platí pojistné stát, není (resp. nemůže být) v tomto měsíci OBZP.

Osoba bez zdanitelných příjmů platí pojistné ve vazbě na vyměřovací základ, kterým je minimální mzda, výše pojistného činí 13,5 % z aktuální výše minimální mzdy. To znamená, že měsíční platba pojistného OBZP představuje od 1. 1. 2024 částku 2 552 Kč.

Pojistné je splatné od prvního dne kalendářního měsíce, za který se platí, do osmého dne následujícího kalendářního měsíce. Připadne-li poslední den splatnosti na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší příští pracovní den. Stejné termíny platí i pro placení záloh OSVČ.

6. Řešení specifických situací ve zdravotním pojištění – příklady

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;

?  Příklad 7

Zaměstnavatel sjednal dohodu o pracovní činnosti s cizincem s trvalým pobytem na území České republiky. Jeho měsíční příjem z dohody se pohybuje v rozpětí 3 000 Kč až 3 999 Kč. Protože zaměstnanec nemá jiné příjmy, platí si zdravotní pojištění jako samoplátce. Jak mají zaměstnavatel i pojištěnec postupovat v případě, kdyby příjem překročil 4 000 Kč?

Pojištěnec si platí pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů (viz předcházející bod).

Z uvedeného vyplývá, že pokud příjem na dohodu o pracovní činnosti dosáhne v roce 2024 alespoň 4 000 Kč, stává se osoba z pohledu zdravotního pojištění zaměstnancem a zaměstnavatel plní zákonem stanovené povinnosti. To také znamená, že pokud je osoba ve zdravotním pojištění zaměstnancem, nemůže být v daném kalendářní měsíci současně evidována u zdravotní pojišťovny jako osoba bez zdanitelných příjmů.

Kdyby příjem na dohodu o pracovní činnosti dosáhl částky alespoň 4 000 Kč například za měsíc srpen, musel by se pojištěnec odhlásit u zdravotní pojišťovny jako OBZP k 31. 7.

Zaměstnavatel by přihlásil osobu jako zaměstnance u zdravotní pojišťovny k datu 1. 8. a při příjmu nižším než 18 900 Kč by provedl dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu při dohodě trvající celý kalendářní měsíc. Tento dopočet a doplatek by neprováděl tehdy, pokud by zaměstnanec splňoval některou z výjimek daných ustanovením § 3 odst. 8 z. č. 592/­1992 Sb. – v takovém případě by pak byl vyměřovacím základem skutečně dosažený příjem, tedy částka relevantně i nižší než 18 900 Kč.

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;

?  Příklad 8

Zaměstnanci je zúčtován hrubý příjem 18 000 Kč a současně užívá motorové vozidlo pro služební i soukromé účely, kde je mu měsíčně zúčtována částka 0,5 % pořizovací ceny ve výši 2 500 Kč. Musí v tomto případě zaměstnavatel provádět dopočet do minimálního vyměřovacího základu?

Vyměřovacím základem zaměstnance pro placení pojistného na zdravotní pojištění je úhrn všech příjmů (plnění), zúčtovaným zaměstnavatelem zaměstnanci za podmínky, že jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle § 6 ZDP. Jelikož je hodnota 0,5 % pořizovací ceny motorového vozidla, poskytnutého zaměstnavatelem zaměstnanci bezplatně k používání pro služební i soukromé účely předmětem zdanění podle § 6 odst. 6 ZDP, připočte se k částce zúčtovaného příjmu i tato hodnota. Tímto postupem je zajištěn odvod pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu zaměstnance a pro dopočet do minima není v tomto případě důvod. Dopočet do minimálního vyměřovacího základu by se prováděl tehdy, pokud by nebylo v úhrnu obou složek příjmu částky 18 900 Kč dosaženo.

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;

?  Příklad 9

Pravidelný měsíční příjem zaměstnance pracujícího na základě pracovní smlouvy na zkrácený pracovní úvazek činí 15 000 Kč. Zaměstnavatel však současně disponuje potvrzením, že jiný zaměstnavatel odvádí za zaměstnance z titulu výkonu funkce pojistné z částky přesahující ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ.

Za této situace je vyměřovacím základem zaměstnance pracujícího na základě pracovní smlouvy částka 15 000 Kč. Pojistné do minima se nedopočítává, jelikož jiný zaměstnavatel zabezpečuje odvod pojistného z částky, která toto minimum převyšuje.

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;

?  Příklad 10

Zaměstnanec má hlavní pracovní poměr, jeho příjem přesahuje částku minimální mzdy. V dalším pracovním poměru u téže organizace požádal o neplacené volno. Bude z tohoto dalšího pracovního poměru doplácet zdravotní pojištění z titulu čerpání neplaceného volna nebo je postačující úhrada z hlavního pracovního poměru?

Pokud se na zaměstnance (a návazně tedy i na zaměstnavatele jako plátce pojistného) vztahuje ustanovení o povinnosti odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, musí činit v roce 2024 tento vyměřovací základ při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc nejméně 18 900 Kč.

Pokud bude příjem z hlavního pracovního poměru činit alespoň 18 900 Kč, odvede zaměstnavatel pojistné z této hodnoty a tímto bude zajištěn postup podle zákona. Neplacené volno v dalším pracovním poměru se tak „neřeší“.

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;

?  Příklad 11

Obracím se na vás s dotazem na zdanění a odvod zdravotního pojištění vycházejícího z 1 % z pořizovací ceny vozidla zaměstnavatele, které je využíváno jednatelem společnosti pro služební i soukromé účely. Jednatel není zaměstnancem firmy a ani nedostává žádnou odměnu za výkon funkce jednatele. Jakým způsobem se bude odvádět zdravotní pojištění?

Vyměřovacím základem zaměstnance je podle § 3 odst. 1 zákona č. 592/­1992 Sb. úhrn příjmů ze závislé činnosti zúčtovaným ve smyslu § 6 ZDP, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny, a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním.

Zúčtovaným příjmem se pro tyto účely rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance. Je-li tedy osobě zúčtováno plnění zdaňované podle § 6 ZDP, stává se ve zdravotním pojištění zaměstnancem s povinností zaměstnavatele přihlásit osobu u zdravotní pojišťovny jako zaměstnance a odvést pojistné podle zákona, tedy dle situace i s ohledem na minimální vyměřovací základ.

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;

?  Příklad 12

Zaměstnanci bylo po celý měsíc květen poskytnuto po dohodě neplacené volno a současně mu byly do tohoto měsíce zúčtovány prémie ve výši 12 000 Kč. Jaké bude pojistné?

Protože zaměstnání trvalo celý kalendářní měsíc, musí vyměřovací základ zaměstnance činit 18 900 Kč, což v tomto případě znamená provedení dopočtu a doplatku pojistného do minimálního vyměřovacího základu následovně:

Ze skutečně dosaženého příjmu 12 000 Kč činí 13,5 % pojistného částku 1 620 Kč. Jednu třetinu (540 Kč) hradí zaměstnanec, dvě třetiny (1 080 Kč) zaměstnavatel. Aby byl dodržen minimální vyměřovací základ, musí být ještě proveden dopočet a doplatek pojistného z rozdílové částky 6 900 Kč ve výši 932 Kč – uhradí zaměstnanec. Z celkové (minimální) částky pojistného 2 552 Kč je zaměstnanci sraženo 1 472 Kč (540 + 932), zaměstnavatel hradí 1 080 Kč.

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;

?  Příklad 13

Zaměstnanec požádal zaměstnavatele o dlouhodobé neplacené volno, cca tři měsíce. Jako důvod neplaceného volna uvedl nabídku lukrativního výdělku u jiného zaměstnavatele. V případě, že zaměstnanec dodá potvrzení o platbě zdravotního pojištění od jiného zaměstnavatele, musí i zaměstnavatel, který poskytuje neplacené volno, odvést pojistné v minimální výši?

Pokud zaměstnanec nebo jiný zaměstnavatel doručí zaměstnavateli poskytujícímu neplacené volno potvrzení o tom, že za konkrétní kalendářní měsíce bylo za zaměstnance odvedeno jiným zaměstnavatelem pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, pak za tyto měsíce nemusí být (z důvodu neplaceného volna) dodržen minimální vyměřovací základ. To znamená, že v těchto měsících bude vyměřovací základ zaměstnance nulový, kdyby část některého měsíce pracoval, může být vyměřovací základ i nižší než 18 900 Kč. Doklad o odvodu pojistného jiným zaměstnavatelem alespoň z minimálního vyměřovacího základu se předkládá případné kontrole ze zdravotní pojišťovny.

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;

?  Příklad 14

Pracovní smlouva byla uzavřena od 1. 6. Zaměstnanec ve dnech 1. 6. a 2. 6. (sobota a neděle) nepracoval. Do zaměstnání nastoupil v pondělí 3. 6., odpracoval celý den. Od 4. 6. byl nemocen nepřetržitě až do konce měsíce června. Za odpracovanou dobu mu byl za měsíc červen zúčtován hrubý příjem 2 060 Kč. Jak má zaměstnavatel postupovat při odvodu pojistného?

Při posuzování výpočtu výše pojistného musíme vycházet z ustanovení § 3 odst. 9 písm. b) zákona č. 592/­1992 Sb., kdy se minimální vyměřovací základ zaměstnance snižuje na poměrnou část podle počtu kalendářních dnů trvání např. nemoci. Celková délka nemoci činí v měsíci červnu 27 kalendářních dnů, to znamená, že pojistné musí být odvedeno alespoň z poměrné části za kalendářní dny, ve kterých zaměstnanec nebyl nemocen. Protože se jedná o celkem tři kalendářní dny, musí být zaměstnavatelem odvedeno pojistné nejméně z vyměřovacího základu 1 890 Kč [(3 : 30) × 18 900]. Dosažený příjem (2 060 Kč) tuto poměrnou část minimálního vyměřovacího základu převyšuje, proto bude pojistné v souladu se zákonem odvedeno z vyměřovacího základu 2 060 Kč ve výši 279 Kč. Pokud by byl příjem za odpracovanou dobu nižší než 1 890 Kč, musel by být proveden dopočet a doplatek pojistného do poměrné části minimálního vyměřovacího základu ve výši 1 890 Kč.

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;

?  Příklad 15

Zaměstnáváme v pracovním poměru zaměstnance s hrubým příjmem 16 000 Kč. Kromě toho ještě tento zaměstnanec současně provádí na dohodu o pracovní činnosti, uzavřenou od 1. 1. do 31. 12., pomocné práce, kde se jeho měsíční příjem pohybuje v rozpětí od 2 000 Kč do 6 000 Kč. Mzdová účetní má čestným prohlášením zaměstnance potvrzeno, že je zároveň osobou samostatně výdělečně činnou a platí v roce 2024 měsíčně zálohy vyšší než minimální, konkrétně 4 118 Kč. Je povinností zaměstnavatele dopočítávat pojistné do minimálního vyměřovacího základu?

Při placení pojistného na zdravotní pojištění za tohoto zaměstnance je zapotřebí vycházet ze znění § 3 odst. 8 písm. d) zákona č. 592/­1992 Sb. Podle tohoto ustanovení neplatí minimální vyměřovací základ pro osobu, která současně vedle zaměstnání vykonává samostatnou výdělečnou činnost a odvádí zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro osoby samostatně výdělečně činné. Za této situace je vyměřovacím základem zaměstnance dosažený příjem, tedy částka i nižší než 18 900 Kč.

Na základě výše uvedeného odvádí zaměstnavatel z pracovního poměru pojistné ze skutečně dosaženého příjmu, tedy bez nutnosti dopočtu do minimálního vyměřovacího základu 18 900 Kč. Z hlediska stanovení vyměřovacího základu zaměstnance je zapotřebí uvést, že každý (typově odlišný) pracovněprávní vztah se posuzuje samostatně. Jestliže příjem zúčtovaný na dohodu o pracovní činnosti nedosáhne v roce 2024 za rozhodné období příslušného kalendářního měsíce 4 000 Kč, nezakládá účast na zdravotním pojištění, pojistné se neodvádí. Hrubý příjem alespoň 4 000 Kč však již povinnosti placení pojistného podléhá.

Pokud by však tento zaměstnanec neplatil zálohy na pojistné alespoň v minimální výši, muselo by být za něj v zaměstnání odvedeno v daném kalendářním měsíci pojistné nejméně v částce 2 552 Kč (13,5 % z minimální mzdy 18 900 Kč). To znamená, že v případě potřeby by zaměstnavatel provedl dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu.

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;

?  Příklad 16

Zaměstnavatel ukončil se zaměstnancem pracovní poměr ke dni 31. 12. 2023. Od ledna 2024 je bývalému zaměstnanci vypláceno po dobu osmi měsíců plnění na základě konkurenční doložky, uzavřené mezi oběma smluvními stranami podle § 310 zákoníku práce. Jaké podmínky platí pro zaměstnavatele, pokud zaměstnanci zúčtovává plnění z titulu konkurenční doložky?

V případě konkurenční doložky je z pohledu zdravotního pojištění postup zaměstnavatele i pojištěnce následující:

–   zaměstnanec byl odhlášen u zdravotní pojišťovny k datu 31. 12. 2023,

–   plnění z titulu konkurenční doložky má povahu příjmu zúčtovaného zaměstnavatelem zaměstnanci po skončení zaměstnání podle § 3 odst. 3 z. č. 592/­1992 Sb., proto se pojistné na zdravotní pojištění odvádí,

–   pojistné se odvádí ze skutečné výše odměny (bez ohledu na minimální vyměřovací základ), jelikož osoba od ledna 2024 již není zaměstnancem zaměstnavatele,

–   protože se jedná o bývalého zaměstnance (tedy o osobu, která již není zaměstnancem zaměstnavatele), nezapočítává se od ledna do celkového počtu zaměstnanců na měsíčně předkládaném Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele, částka zúčtovaná na základě sjednané konkurenční doložky a příslušné pojistné však na tento Přehled patří, pojistné se odvádí,

–   zaměstnavatel by si měl zároveň prověřit, zda bývalý zaměstnanec nezměnil k datu 1. 1. 2024 (nebo eventuálně k datu 1. 7. 2024) zdravotní pojišťovnu, kterou lze změnit jednou za dvanáct měsíců,

–   na základě této skutečnosti nemá osoba od ledna 2024 řešen svůj pojistný vztah, což znamená, že musí být od tohoto kalendářního měsíce evidována u zdravotní pojišťovny buď jako zaměstnanec, nebo OSVČ – s respektováním podmínek konkurenční doložky, nebo jako osoba, za kterou je plátcem pojistného stát. Pokud není využita ani jedna z těchto možností, stává se pojištěnec osobou bez zdanitelných příjmů s povinností platit měsíční pojistné v částce 2 552 Kč.

Alternativně by přicházelo v úvahu i vynětí z českého systému veřejného zdravotního pojištění, a to například z důvodu výkonu výdělečné činnosti v zahraničí podle koordinačních nařízení Evropské unie č. 883/­2004 a 987/­2009 nebo splnění podmínek dlouho­dobého pobytu v cizině podle § 8 odst. 4 z. č. 48/­1997 Sb.

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;

?  Příklad 17

Dne 13. 3. 2024 přijala firma pracovníka se zkušební dobou tři měsíce. Zaměstnanec pracoval po zbylou část měsíce března. Nicméně naposledy byl v práci dne 5. 4., po tomto datu do zaměstnání (přes opakovaná telefonická ujišťování) již nepřišel. Zaměstnavatel s ním rozvázal pracovní poměr ve zkušební době k 30. 4. Jak musí zaměstnavatel řešit výpočet pojistného za březen a za duben?

V jednotlivých měsících musí být odvedeno pojistné podle délky trvání pracovněprávního vztahu nejméně z vyměřovacího základu:

za březen: 11 583,87 Kč (19 : 31) × 18 900

za duben: 18 900 Kč

Pokud výše zúčtovaného hrubého příjmu zaměstnance nedosáhne v daných měsících těchto hodnot, musí být proveden dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu, resp. do jeho poměrné části tak, aby bylo pojistné odvedeno v souladu se zákonem – § 3 odst. 4, 6, 9 a 10 z. č. 592/­1992 Sb. Případné doplatky hradí prostřednictvím zaměstnavatele zaměstnanec. Na zaměstnavatele by ze zákona povinnost úhrady doplatku přicházela v úvahu pouze z důvodů uvedených v § 207 až 209 zákoníku práce.

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;

?  Příklad 18

Pracovník uzavřel se zaměstnavatelem pracovní smlouvu. Odpracoval jeden týden a skončil pracovní poměr. Je zaměstnavatel povinen odvést za něj zdravotní pojištění za celý měsíc (z minimálního vyměřovacího základu)?

Záleží na tom, kolik kalendářních dnů pracovní poměr trval, protože v takovém případě musí být při odvodu pojistného dodržena (mimo zákonných výjimek) poměrná část minimálního vyměřovacího základu dle § 3 odst. 9 písm. a) z. č. 592/­1992 Sb.

Kdyby pracovní poměr trval třeba od 1. 3. do 6. 3. 2024, pak musí vyměřovací základ zaměstnance činit alespoň 3 658,06 Kč, vypočteno jako [(6 : 31) × 18 900]. Takže pokud bude vyměřovací základ za březen v částce alespoň 3 658,06 Kč anebo v jakékoli vyšší, pak je odvod pojistného v pořádku, vyměřovací základ tak může být třeba 5 600 Kč, dopočet do minima 18 900 Kč se neprovádí. Kdyby však příjem nedosáhl částky 3 658,06 Kč, musel by být proveden dopočet a doplatek pojistného do této poměrné části minimálního vyměřovacího základu podle § 3 odst. 9 písm. a) a odst. 10 z. č. 592/­1992 Sb.

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;

?  Příklad 19

Zaměstnanec pracuje na základě dohody o pracovní činnosti (jediné zaměstnání) s příjmem převyšujícím minimální mzdu. V měsíci únoru 2024 byl nemocný, takže měl v tomto měsíci příjem pouze 3 900 Kč. Současně mu však byly v tomto měsíci vypláceny nemocenské dávky – od 15. kalendářního dne nemoci.

Vzhledem k tomu, že vyměřovací základ zaměstnance nedosáhl za měsíc únor „započitatelného příjmu“ 4 000 Kč, provede zaměstnavatel odhlášení zaměstnance k datu 31. 1. Zaměstnanec bude u zdravotní pojišťovny opětovně přihlášen k 1. dni kalendářního měsíce, za který mu bude zúčtován příjem alespoň 4 000 Kč.

Jestliže zaměstnanec řádně doložil zdravotní pojišťovně nárok na „státní kategorii“ byť jen po část kalendářního měsíce února nebo dokonce by měl v únoru tento nárok jen jeden, má pobíráním nemocenských dávek vyřešený celý kalendářní měsíc únor.

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;

?  Příklad 20

Žena ukončila rodičovskou dovolenou dovršením tří let věku dítěte 4. 4. 2024. Po zbytek dubna a celý květen bude čerpat neplacené volno, o dítě bude celodenně osobně a řádně pečovat. Do práce nastoupí 1. 6. 2024.

Do 4. 4. byla zaměstnankyně na rodičovské dovolené a následně jí bylo od 5. 4. do 31. 5. poskytnuto zaměstnavatelem neplacené volno, přičemž žena současně splňovala zákonnou podmínku celodenní osobní a řádné péče o jedno dítě do sedmi let věku.

Řešením celé situace je postup, kdy zaměstnankyně vystaví zaměstnavateli ideálně dne 5. 4. čestné prohlášení například tohoto znění:

Čestně prohlašuji, že splňuji podmínky celodenní osobní a řádné péče alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku ve smyslu ustanovení § 3 odst. 8 písm. c) z. č. 592/­1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tudíž neplatí pro mě v zaměstnání minimální vyměřovací základ.

Dále prohlašuji, že nemám příjmy ze zaměstnání ani ze samostatné výdělečné činnosti, a na základě této skutečnosti je za mě plátcem pojistného stát ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 písm. k) z. č. 48/­1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Změnu (zahájení zaměstnání nebo podnikání anebo změnu v podmínkách péče) oznámím zaměstnavateli do osmi dnů.

Ve …… dne………

…………………………

Příjmení, jméno, adresa trvalého bydliště, podpis

Do data 4. 4. byl za zaměstnankyni plátcem pojistného stát podle § 7 odst. 1 písm. d) z. č. 48/­1997 Sb. Počínaje dnem 5. 4. sice zaměstnavatel neřeší otázku neplaceného volna, ale musí posoudit, zda pro zaměstnankyni z tohoto důvodu platí či neplatí povinnost odvodu pojistného s přihlédnutím k zákonnému minimu. Za období od 5. 4. do 31. 5. zaměstnavatel žádné pojistné neodvede, neboť zaměstnankyně celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku patří mezi výjimky, pro které minimální vyměřovací základ neplatí dle již výše citovaného ustanovení § 3 odst. 8 písm. c) z. č. 592/­1992 Sb.

Tato situace však má ještě jeden aspekt. Jestliže osoba celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku nemá v průběhu zaměstnání žádný příjem ze zaměstnání (nemoc, neplacené volno aj.) ani z podnikání, sdělí zaměstnavatel tuto skutečnost zdravotní pojišťovně. Za použití kódu „L“ (v tomto případě k datu 5. 4.) oznámí její zařazení do kategorie osob, za které platí pojistné stát. Jakmile však bude mít tato zaměstnankyně opět příjmy započitatelné do vyměřovacího základu pro placení pojistného na zdravotní pojištění, oznámí zaměstnavatel příslušné zdravotní pojišťovně kódem „T“ (tj. k datu 31. 5.) ukončení nároku na zařazení této osoby do kategorie osob, za které je plátcem pojistného stát. Tento postup vyplývá z aplikace ustanovení § 7 odst. 1 písm. k) z. č. 48/­1997 Sb.

V souvislosti s plněním oznamovací povinnosti se tedy použijí kódy:

„U“ k datu 4. 4.

„L“ k datu 5. 4.

„T“ k datu 31. 5.

K řešené problematice dodáváme, že při návratu do zaměstnání (po skončení rodičovské dovolené, případně ukončením pobírání rodičovského příspěvku anebo po ukončení období čerpání neplaceného volna) zaměstnavatel nepoužívá kód „P“, neboť tímto kódem byla zaměstnankyně přihlášena ke dni nástupu do zaměstnání. Protože zaměstnání trvá, není v takových situacích důvod k opětovnému použití kódu „P“.

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;

?  Příklad 21

Zaměstnanci, který dosáhl důchodového věku, nebyl přiznán starobní důchod z důvodu chybějící doby pojištění. Je v pořádku, že za takového zaměstnance nehlásí zaměstnavatel kód „D“ (důchod nebyl přiznán, není poživatelem důchodu a není tedy státním pojištěncem)? Nemusí zaměstnavatel dopočítávat u tohoto zaměstnance pojistné do minimálního vyměřovacího základu?

Stát je dle § 7 odst. 1 písm. b) z. č. 48/­1997 Sb. plátcem pojistného za poživatele důchodu z důchodového pojištění.

Pokud osoba dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak tento důchod jí z důvodu nesplnění zákonných podmínek přiznán nebyl, není za tuto osobu plátcem pojistného stát – osoba není poživatelem důchodu. To znamená, že zaměstnavatel na straně jedné nepoužije u tohoto zaměstnance kód „D“.

Na straně druhé má tato skutečnost vliv na placení pojistného zaměstnavatelem. U tohoto zaměstnance nemusí zaměstnavatel dodržet při odvodu pojistného zákonné minimum. Vyměřovacím základem je dosažený příjem, tedy v roce 2024 částka relevantně i nižší než 18 900 Kč. Tento postup vychází z aplikace ustanovení § 3 odst. 8 písm. b) z. č. 592/­1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

V kalendářním měsíci, ve kterém nebylo žádosti pojištěnce o přiznání starobního důchodu vyhověno, musí být při odvodu pojistného dodržena poměrná část minimálního vyměřovacího základu. Kdyby bylo takto rozhodnuto s účinností například od 20. 5. 2024, musí vyměřovací základ za měsíc květen činit dle § 3 odst. 9 písm. c) z. č. 592/­1992 Sb. alespoň 11 583,87 Kč [(19:31) × 18 900]. Číslovka 19 představuje počet kalendářních dnů v měsíci květnu, za které musí být ve zdravotním pojištění poměrné minimum dodrženo. Počínaje odvodem pojistného za měsíc červen je vyměřovacím základem dosažená výše příjmu zaměstnance, tedy částka i nižší než 18 900 Kč.

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;

?  Příklad 22

Zaměstnavatel přijal zaměstnance na dohodu o pracovní činnosti, kdy zaměstnanec pracoval od 1. 2. do 13. 2. 2024 s příjmem 8 200 Kč. Od 14. 2. byla uzavřena pracovní smlouva, na jejímž základě činil vyměřovací základ za měsíc únor 11 800 Kč. Z jaké výše příjmu se odvádí pojistné?

Protože příjem zaměstnance na dohodu o pracovní činnosti založil účast na zdravotním pojištění, přihlásil zaměstnavatel zaměstnance na základě této dohody k datu 1. 2.

Vzhledem k tomu, že pracovní smlouva bezprostředně navazuje na pracovněprávní vztah, ze kterého zaměstnavatel odvádí pojistné, kód „P“ se k datu 14. 2. nepoužije. Po celý měsíc únor je osoba evidována u zdravotní pojišťovny jako zaměstnanec, úhrnem zúčtovaných příjmů je dodržen minimální vyměřovací základ.

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;

?  Příklad 23

Zaměstnanec pracuje na zkrácený pracovní úvazek s příjmem zhruba na úrovni 12 000 Kč, takže zaměstnavatel provádí dopočet do minimálního vyměřovacího základu. Dne 18. března zaměstnanec nastoupil do zaměstnání u jiného zaměstnavatele. Sčítají se příjmy z obou zaměstnání a musí být i za březen dodržen minimální vyměřovací základ?

Pro účel placení pojistného se v rámci rozhodného období kalendářního měsíce sčítají příjmy ze všech zaměstnání zakládající povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění. Jelikož zaměstnání trvá v březnu celý kalendářní měsíc, musí být v úhrnu příjmů dodržen při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ 18 900 Kč. To znamená, že za měsíc březen si musí zaměstnavatel, u kterého zaměstnanec pracuje na zkrácený pracovní úvazek, vyžádat doklad o výši příjmu od druhého zaměstnavatele. Bude-li úhrn příjmů nižší než minimální vyměřovací základ, provede příslušný dopočet, bude-li zaměstnancem k tomuto účelu pověřen. Pokud bude úhrn příjmů činit alespoň 18 900 Kč, odvede každý ze zaměstnavatelů pojistné ze skutečně dosaženého příjmu, zaměstnavatelé si musejí výši příjmu za měsíc březen navzájem dokladovat.

 

1. Minimální vyměřovací základ v souvislostech

2. Poměrná část minimálního vyměřovacího základu

3. Základní zásady platné při odvodu pojistného v návaznosti na minimální vyměřovací základ zaměstnance

4. Bez nutnosti dodržet minimum ve zdravotním pojištění

5. Osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP)

6. Řešení specifických situací ve zdravotním pojištění – příklady

Ing. Antonín Daněk