Minimum zaměstnavatele a zaměstnance

Jaký je smysl minimálního vyměřovacího základu ve zdravotním pojištění? Které okolnosti snižují minimální vyměřovací základ zaměstnance na poměrnou část? Z jakého důvodu je nutné dodržet minimum v případě neplatného rozvázání pracovního poměru? Zabývá se zaměstnavatel problematikou minima i u zaměstnanců ze zahraničí?

Minimální vyměřovací základ představuje ve zdravotním pojištění již od počátku fungování systému, tj. od 1. 1. 1993, významnou kategorii s cílem jednak předejít spekulativnímu sjednávání pracovního poměru s nízkými částkami příjmů, jednak touto cestou zabezpečit přísun prostředků do zdrojové stránky systému. Minimální mzda jako minimální vyměřovací základ zaměstnance se v průběhu uplynulých let průběžně zvyšovala, naposledy k 1. lednu 2023 na částku 17 300 Kč. Minimum platí i pro osoby samostatně výdělečně činné.

Placení pojistného zaměstnavatelem

Pro účel dodržení minimálního vyměřovacího základu se v rámci rozhodného období kalendářního měsíce sčítají všechny příjmy zaměstnance zakládající povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění.

Pojistné se tedy platí:

•    z každého příjmu na základě pracovní smlouvy a při výkonu funkce. Co se týká výkonu funkce, je výjimkou situace, kdy zaměstnání nevzniká a pojistné se neplatí u člena družstva, který bez pracovněprávního vztahu k družstvu vykonává pro družstvo práci (i funkci), je za tuto práci družstvem odměňován, a nedosáhl za kalendářní měsíc příjmu 4 000 Kč;

•    u dohody o pracovní činnosti (více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele) při příjmu alespoň 4 000 Kč,

•    u dohody o provedení práce (více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele) při příjmu převyšujícím 10 000 Kč.

Minimální vyměřovací základ tak řeší zaměstnavatelé (je-li to nutností):

•    u pracovní smlouvy vždy,

•    u dohody o pracovní činnosti při příjmu alespoň 4 000 Kč a 

•    u dohody o provedení práce při příjmu vyšším než 10 000 Kč.

Ve zdravotním pojištění se pro účel vzniku zaměstnání (a také dodržení zákonného minima) sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.

Pokud ve zdravotním pojištění hradí pojistné zaměstnanec (resp. je mu zaměstnavatelem sraženo a odvedeno), pak tyto platby probíhají zásadně prostřednictvím zaměstnavatele, zaměstnanec si sám žádné pojistné neplatí. Zaměstnání vždy řeší pojistný vztah, neboli pokud je pojištěnec zaměstnán (s odvodem pojistného zaměstnavatelem), nemůže mu vzniknout ve zdravotním pojištění problém.

Ustanovení § 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, taxativně vyjmenovává situace, kdy se minimální vyměřovací základ zaměstnance snižuje na poměrnou část podle počtu kalendářních dnů trvání dané skutečnosti. Konkrétně se jedná o tyto případy:

•    zaměstnání netrvalo po celé rozhodné období kalendářního měsíce (zaměstnanec do zaměstnání nastoupil nebo toto ukončil v průběhu měsíce),

•    zaměstnanci bylo poskytnuto pracovní volno pro důležité osobní překážky v práci (např. nemoc),

•    zaměstnanec se stal nebo přestal být v průběhu měsíce,

a)  osobou, za kterou platí pojistné stát,

b)  osobou s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P podle zvláštního právního předpisu,

c)  osobou, která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání,

d)  osobou, která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku.

Nedosahuje-li v těchto souvislostech hrubý příjem zaměstnance v příslušném kalendářním měsíci poměrné části minima podle počtu kalendářních dnů trvání některé z uvedených skutečností, provádí zaměstnavatel dopočet (a následný doplatek) pojistného do poměrné části minimálního vyměřovacího základu.

Při řešení minimálního vyměřovacího základu je pro zaměstnavatele směrodatná výše zúčtovaného hrubého příjmu zaměstnance za rozhodné období kalendářního měsíce. Nepřihlíží se k rozsahu pracovního úvazku. Takže pokud zaměstnanec nedosáhne při částečném úvazku nebo při zaměstnání na základě některé z dohod hrubého příjmu alespoň na úrovni minimální mzdy, provádí se (mimo zákonem daných výjimek) dopočet a doplatek tak, aby bylo odvedeno minimální pojistné.

Nepřítomnost zaměstnance v práci

V případě poskytnutého neplaceného volna nebo při vykázané neomluvené absenci je zásadním kritériem pro placení pojistného minimální vyměřovací základ, případně jeho poměrná část.

Pokud se na zaměstnance a zaměstnavatele vztahuje povinnost dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, resp. jeho poměrnou část, musí být toto zákonné minimum v příslušném kalendářním měsíci dodrženo, v podstatě bez ohledu na dobu trvání případného neplaceného volna nebo neomluvené absence

U osob, pro které neplatí ve zdravotním pojištění ustanovení o minimálním vyměřovacím základu dle § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb. (například se jedná o osoby, za které je plátcem pojistného stát) není důležité, zda neplacené volno nebo neomluvená absence trvají po celý kalendářní měsíc nebo jen po jeho část. V takových případech se pojistné vždy odvede ze skutečné výše příjmu, případně může být vyměřovací základ zaměstnance stanoven i v nulové hodnotě – bez ohledu na délku trvání zaměstnání v příslušném kalendářním měsíci. (Odvod pojistného ze skutečné výše příjmu, tedy bez dopočtu a doplatku pojistného do minima platí u osob vyjmenovaných v § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb. i u ostatních příjmů).

V souvislosti s placením pojistného se identicky nahlíží na oblast neplaceného volna a také neomluvené absence v tom smyslu, zda u těchto případů nepřítomnosti zaměstnance v zaměstnání musí nebo nemusí být při odvodu pojistného dodrženo zákonné minimum.

Minimální vyměřovací základ hraje roli i v případě tzv. nekolidujícího zaměstnání

Podle ustanovení § 25 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, je u pojištěnce ve zdravotním pojištění přípustný souběh zaměstnání a kategorie, kde hradí pojistné stát – uchazeč o zaměstnání. Zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání nebrání:

a)  výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy, nebo

b)  výkon činnosti na základě dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční odměna nebo odměna připadající na jeden měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy.

V případě výkonu více činností se pro účely splnění podmínky měsíčního výdělku jednotlivé měsíční výdělky (odměny) sčítají.

To znamená, že u takové formy pracovněprávního vztahu může mít pojištěnec (zaměstnanec) v roce 2023příjem maximálně ve výši 8 650 Kč.

V rámci tzv. nekolidujícího zaměstnání již nelze sjednávat dohody o provedení práce.

Specifický postup při uplatnění nároku na odpočet

Zaměstnavatel splňující podmínky dané ustanovením § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb. může uplatnit u zaměstnaného poživatele invalidního důchodu odpočet od dosaženého příjmu v částce 14 074 Kč. 

Příklad 1

Speciální postup se uplatní v případě, kdy pobírání důchodu netrvá po celý kalendářní měsíc

Zaměstnavatel splňující podmínku uvedenou v § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb. uplatňuje u poživatelů invalidního důchodu při zúčtování mzdy nárok na odpočet od dosaženého příjmu ve výši 14 074 Kč. Jak postupuje zaměstnavatel při výpočtu výše pojistného za květen 2023 v případě, kdy je zaměstnanci přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně dne 18. 5. a jeho hrubý příjem za tento měsíc činí 20 074 Kč?

Vzhledem k tomu, že tento zaměstnanec není u zdravotní pojišťovny zařazen v květnu 2023 po celý kalendářní měsíc jako osoba, za kterou platí pojistné stát, musí být za této situace ze strany zaměstnavatele zabezpečen v tomto rozhodném období odvod pojistného nejméně z poměrné části minimálního vyměřovacího základu, a to za dobu 17 kalendářních dnů, ve kterých tento zaměstnanec nebyl v květnu 2023 ve „státní kategorii“ [viz § 3 odst. 9 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb.].

V případě, že byl tomuto zaměstnanci zúčtován za květen 2023 hrubý příjem ve výši 20 074 Kč, činí při použití odpočtu vyměřovací základ pro odvod pojistného částku 6 000 Kč (20 074 – 14 074). Jelikož však tento zaměstnanec nebyl po celý kalendářní měsíc registrován u zdravotní pojišťovny jako osoba, za kterou platí pojistné stát, musí být za květen 2023 odvedeno pojistné podle citovaného zákonného ustanovení z vyměřovacího základu vypočteného podle vzorce:

kde

•    17 = počet kalendářních dnů, ve kterých není zaměstnanec evidován v květnu 2023 u zdravotní pojišťovny jako osoba, za kterou platí pojistné stát,

•    31 = počet kalendářních dnů v měsíci květnu,

•    17 300 Kč=výše minimální mzdy (minimálního vyměřovacího základu zaměstnance) platná od 1. 1. 2023.

To znamená, že minimální pojistné odvedené za květen 2023 za tohoto zaměstnance představuje částku:

Z vyměřovacího základu 6 000 Kč činí při sazbě 13,5 % výše pojistného 810 Kč. Jednu třetinu (270 Kč) srazí zaměstnavatel zaměstnanci, zbývající dvě třetiny (540 Kč) zaplatí ze svých zdrojů. Pojistné z rozdílu vyměřovacích základů ve výši 3 487,09 Kč (9 487,09 – 6 000) pak představuje částku 471 Kč (3 487,09 x 0,135), kterou hradí ve smyslu § 3 odst. 10 citovaného zákona zaměstnanec (za předpokladu, že vyměřovací základ, resp. jeho poměrná část, není nižší z důvodu překážek v práci na straně zaměstnavatele ve smyslu § 207 až § 209 zákoníku práce). V tomto konkrétním případě pak platí:

Kdyby po uplatnění odpočtu 14 074 Kč činil příjem pro odvod pojistného na zdravotní pojištění alespoň 9 487,09 Kč, odvedlo by se pojistné ze skutečné výše příjmu a žádný dopočet by se neprováděl.

Pracovněprávní spor mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem

Může nastat situace, kdy se zaměstnanec obrátí na soud se žalobou na určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru. Jestliže soud po přezkoumání zaměstnancem podané žaloby rozhodne o nepřetržitém trvání pracovního poměru, je tato osoba se zpětnou platností považována za zaměstnance po příslušné období. Z tohoto důvodu musí být zaměstnavatelem zpětně přihlášena u zdravotní pojišťovny jako zaměstnanec. Pokud byl zaměstnanec odhlášen například k datu 31. 3. 2020, musí být provedeno jeho zpětné přihlášení k datu 1. 4. 2020.

I v těchto případech je nutné respektovat povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu za celé období trvání neplatné výpovědi, tedy v těch kalendářních měsících, na které byla osoba jako zaměstnanec se zpětnou platností přihlášena.Tato podmínka platí pro osoby (a zaměstnavatele), na které se vztahuje povinnost dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ. Kromě odvodu pojistného ze zúčtované náhrady mzdy tak musí zaměstnavatel zajistit dodržení minimálního vyměřovacího základu za každý kalendářní měsíc trvání neplatné výpovědi. Zaměstnavatel tak jednorázově uhradí příslušné pojistné (ze kterého vzniká penále) a současně podá opravné Přehledy za ty měsíce, ve kterých reálně dochází ke změně ve všech položkách – ve vyměřovacím základu, v částce pojistného i v počtu zaměstnanců.

Dopočet do zákonného minima za jednotlivé měsíce

se netýká osob, které:

•    nemusejí dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ ve smyslu ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb.,

•    byly v uvedeném období zaměstnány v zaměstnání zakládajícím účast na zdravotním pojištění s příjmem alespoň na úrovni minimální mzdy,

•    po uvedené období podnikaly a platily si alespoň minimální zálohy jako OSVČ.

I přes tuto „úlevu“ však musejí být Přehledy za jednotlivé měsíce podány, protože v každém měsíci se zpětně navýšil počet zaměstnanců (o jednoho).

Zaměstnanci ze zahraničí

Pokud jsou osoby ze zahraničí zaměstnány u českého zaměstnavatele, stávají se právě z titulu tohoto zaměstnání účastníky českého systému veřejného zdravotního pojištění s právy a povinnostmi z této situace vyplývajícími. V těchto případech se postupuje podle české právní úpravy zdravotního pojištění, což znamená, že i těchto osob (a jejich zaměstnavatelů) se dotýká například problematika minimálního vyměřovacího základu. Pokud je například zaměstnanci ze Slovenska (nebo i z Moldávie) pracujícímu na základě pracovní smlouvy na zkrácený pracovní úvazek zúčtován příjem ve výši 14 000 Kč, provede zaměstnavatel dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu.(Jinak by se postupovalo, kdyby byl českému zaměstnavateli doručen slovenský formulář A1). Pro zajímavost dodáváme, že minimální vyměřovací základ musí být dodržen i v případě pracovněprávního vztahu uzavřeného podle cizích právních předpisů.