Motivační příspěvek žákům a studentům

1.  Právní minimum

Dnešní generace žáků a studentů je na tom s manuální zručností v naprosté většině zcela tragicky. Byl jsem u toho, když se náctiletí pokoušeli (obvykle neúspěšně) zatlouct hřebík, najít na záhonu brambory (netušili, že jsou pod zemí) a očesat jablka (neschopnost využít žebřík) apod. Vyrobit si luk je pro ně stejně nemožné jako sestrojit perpetuum mobile. České školství se bohužel od výuky manuální zručnosti, dovedností a praktického kutilství již na hony vzdálilo a preferuje humanitní „kompetence“. Ovšem i tito lidé budou muset žít ve fyzickém světě, kterému nebudou rozumět a s celou řadou všedních banalit si neporadí. Doufejme, že snad alespoň některé z dětí řemeslníků zůstanou věrny rukodělné práci, sláva jim! Tomu se potažmo napomáhat i daně z příjmů, které se snaží podpořit „práce-chtivost“ a odbornou praxi žáků a studentů. A to zejména čtyřmi daňovými výhodami:

1)  Osvobození příjmů za práci z praktického vyučování a praktické přípravy od daně:

•    Podle školského zákona č. 561/­2004 Sb. se vzdělávání ve střední škole člení na teoretické a praktické vyučování, které se rozlišuje na odborný výcvik, cvičení, učební praxi a odbornou či uměleckou praxi a sportovní přípravu. Rovněž vyšší odborné vzdělávání zahrnuje přípravu jak teoretickou tak praktickou, která se uskutečňuje formou praktického vyučování ve škole nebo ve firmách, které mají oprávnění k činnosti související s daným oborem vzdělání a se školou uzavřou smlouvu o odborné praxi podle vyhlášky č. 13/­2005 Sb. Za produktivní (ziskovou) činnost ve firmě mají žáci/­studenti nárok na odměnu za praktické vyučování/­přípravu. Již od roku 2014 je příjem bez omezení osvobozen od daně nyní dle § 6 odst. 9 písm. k) ZDP, a nepodléhá ani pojistných odvodů; netýká se to odborné praxe vysokoškoláků.

2)  Speciální sleva na dani z příjmů „na studenta“ připravujícího se na budoucí povolání:

•    Kromě základní slevy na dani, která náleží všem poplatníkům, měli do konce roku 2023 žáci a studenti nárok na slevu „na studenta“ podle § 35ba odst. 1 písm. f) ZDP 4 020 Kč/­rok (335 Kč/­měsíc). Do 26 let (doktorandi 28 let) připravující se na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem dle § 12 až 15 zákona č. 117/­1995 Sb., o státní sociální podpoře. Pro běžné studenty byla tato sleva nadbytečná, již základní sleva na dani totiž představuje nedaněnou dostatečnou část základu daně 205 600 Kč ročně.

3)  Motivační příspěvek žáka/­studenta připravujícího se na výkon profese pro danou firmu:

•    K této daňové pobídce si povíme více v hned následující kapitole věnované daním z příjmů.

4)  Odpočet na podporu odborného vzdělávání snižující základ daně dotyčného firmy:

•    Podnikatelé si mohou (od roku 2014) základ daně z příjmů snížit o odpočet na podporu odborného vzdělávání, který tvoří dvě složky. Prvním je „investiční“ – na podporu pořízení majetku sloužícího odbornému vzdělávání, činí 110 % (resp. 50 %) vstupní ceny majetku využívaného pro odbornou praxi z více než 50 % (resp. mezi 30 a 50 %) doby provozu. Druhá složka odpočtu je „časová“ – na podporu výdajů vynaložených na žáka či studenta při odborném vzdělávání – její výše se vypočte jako součin 200 Kč a počtu „žákohodin“ odučených v dané firmě během roku v rámci odborného vzdělávání.

2.  Daně z příjmů

Speciální daňový režim tzv. motivačního příspěvku poskytovaného budoucím zaměstnavatelem na základě smluvního vztahu žákovi nebo studentovi připravujícímu se pro poplatníka na výkon profese byl zaveden od roku 2011. Původně byly daňově uznatelné částky omezeny na 2 000 Kč měsíčně, a v případě studenta vysoké školy do výše 5 000 Kč měsíčně, od roku 2014 došlo k navýšení na 5 000 Kč, resp. 10 000 Kč.

Díky zvláštnímu ustanovení § 24 odst. 2 písm. zu) ZDP je tedy motivační příspěvek – také podnikové stipendium apod. – daňově uznatelný pouze do výše 5 000 Kč, respektive u studenta vysoké školy 10 000 Kč měsíčně. A to za podmínky, že jej poskytuje jeho budoucí zaměstnavatel na základě smluvního vztahu žákovi nebo studentovi připravujícímu se pro něj na výkon profese. Přičemž dané ustanovení vymezuje i možný věcný obsah: „stipendium, příspěvek na stravování, ubytování, vzdělávání ve vzdělávacích zařízeních související s budoucím výkonem profese, jízdné v prostředcích hromadné dopravy do místa vzdělávání a na pořízení osobních ochranných prostředků a pomůcek poskytovaných nad rámec zvláštních právních předpisů“.

Zavedením tohoto výslovně „bezpečného“ typu výdaje ovšem paradoxně došlo ke zhoršení daňových podmínek. Nelze již totiž uplatnit obecnější a velmi příznivý § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP, podle kterého jsou daňově účinné výdaje na práva zaměstnanců (včetně těch budoucích) vyplývající ze smluv a interních předpisů – pokud ovšem nějaké zvláštní ustanovení nestanoví jinak. A to je potíž, jelikož zde již ZDP stanovuje jinak. Jedná se žel o častý důsledek ukvapeného „rádoby dobře myšleného“ nápadu jednotlivého poslance, který tímto nepochybně chtěl pomoci žákům a studentům i jejich budoucím zaměstnavatelům, avšak naopak jim uškodil...

Takto podporovaný žák nebo student je podle § 6 odst. 1 písm. d) ZDP – tj. kvůli souvislosti s budoucí závislou činností – považován pro účely daní z příjmů za zaměstnance. Motivační příspěvek není osvobozen od daně a je tak pro něj zdanitelným příjmem (mzdou). Zdanění je úkolem poskytovatele příspěvku – budoucího zaměstnavatele – přičemž záleží hlavně na tom, zda poplatník podepsal prohlášení k dani dle § 38k odst. 4 ZDP.

Motivační příspěvek nepodléhá pojistnému na pojištění sociální – žáci a studenti pro daný případ nejsou vymezeni jako „zaměstnanci“, ani na zdravotní – není splněna podmínka „činnosti“ pro zaměstnavatele.

Pokud by nakonec nebyla naplněna podmínka výkonu profese dotyčného žáka nebo studenta u potenciálního zaměstnavatele, který si tuto výdajovou položku daňově uplatňoval, znamenalo by to nesplnění stanovených daňových podmínek a celý motivační příspěvek by se stal zpětně daňově neúčinným. Naštěstí v těchto případech není třeba podávat dodatečná daňová přiznání, ale podle § 23 odst. 3 písm. a) bodu 3 ZDP se „pouze“ jednorázově zvýší základ daně z příjmů za zdaňovací období porušení daňových podmínek. A to o úhrn motivačních příspěvků vyplacených dotyčnému nezdárnému žákovi či studentovi uplatněných jako daňový výdaj. Přičemž ale ZDP nestanoví (minimální) dobu, po kterou motivačně podporovaný žák/­student má pracovat u daného podporovatele – potenciálního zaměstnavatele, kterým může být i rodič dítěte či s.r.o. jeho strýce apod.

3.  DPH

Pro účely DPH nejsou samotné peníze (až na malé výjimky) považovány za „zboží“ – viz § 4 odst. 2 a 3 ZDPH. Tato zdánlivá drobnost má za následek, že samotné poskytnutí peněz není předmětem daně, nemůže totiž jít o „dodání zboží“ a věcně nejde ani o „poskytnutí služby“. Samozřejmě něco zcela jiného je zaplacení penězi (úplatou) za zdanitelné plnění, třeba za nákup v obchodě, u nichž plátce musí obecně přiznat DPH na výstupu. Ani tak ovšem důvodem není samotné placení, nýbrž uskutečnění „dodání zboží“ nebo „poskytnutí služby“ ve smyslu pravidel DPH. Takže vyplácený peněžitý motivační příspěvek budoucímu zaměstnanci nepodléhá DPH.

4.  Účetnictví

O motivačním příspěvku žákům a studentům připravujícím se pro zaměstnání v dané účetní jednotce se obvykle účtuje do osobních nákladů. A to konkrétně do limitu ad výše na účet 527 – Zákonné sociální náklady, případné vyšší částky, které již nejsou daňově uznatelné, se pak účtují na MD 528 – Ostatní sociální náklady.