Možnost snížení daně a odvodů
   u podnikajících zaměstnanců (2.)

Podnikání při zaměstnání je velmi časově náročné, ale může být daňově výhodné. Při dosahování nižšího zisku se mohou platit v součtu velmi nízké daně a odvody. Tuto výhodu lze zdvojnásobit zejména v rámci rodiny, např. když spolu oba zaměstnaní manželé při podnikání spolupracují. Příjmy a výdaje spolupracujících osob upravuje zákon č. 586/­1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP) v ustanovení § 13 ZDP. Za jakých podmínek, jakým způsobem a kdy je možné využít zmíněného ustanovení ZDP a dosáhnout tak úspor na dani z příjmů a na pojistném?

Výhody rozdělení příjmů a výdajů u spolupracujících osob

Zaměstnanci, kteří si přivydělávají v rámci podnikání, mohou při dosahování nižšího zisku platit v součtu velmi nízké daně a odvody. Tuto výhodu lze ještě zvýšit zejména v rámci rodiny, např. když spolu oba zaměstnaní manželé při podnikání spolupracují. Jak je to tedy v případě, že spolu oba zaměstnaní manželé při podnikání spolupracují? Obecně platí, že hlavní motivací, proč využít institutu spolupráce osob, je optimalizovat odvody pojistného a daňové zatížení poplatníků daně z příjmů fyzických osob.

Právní úprava týkající se spolupracujících osob je upravena zejména v:

•    ZDP – § 13, § 21e odst. 3 až 4, § 24 odst. 2 písm. k)

•    NOZ – (zákon č. 89/­2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů – § 700 až § 707

•    pokyn GFŘ č. D-59, zejména odstavec „k § 13“

§ 13 zákona č. 586/­1992 Sb.

Příjmy a výdaje spolupracujících osob

(1) Příjmy a výdaje na jejich dosažení, zajištění a udržení při samostatné činnosti s výjimkou podílu společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti mohou být rozděleny mezi poplatníka a s ním spolupracující osoby, kterými se rozumí

a)  spolupracující manžel,

b)  spolupracující osoba žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti,

c)  člen rodiny zúčastněný na provozu rodinného závodu.

(2) U spolupracujících osob musí být výše podílu na příjmech a výdajích stejná. Příjmy a výdaje se rozdělují tak, aby

a)  podíl příjmů a výdajů připadající na spolupracující osoby nečinil v úhrnu více než 30 % a

b)  částka, o kterou příjmy převyšují výdaje, činila

1.  za zdaňovací období nejvýše 180000 Kč a

2.  za každý započatý kalendářní měsíc spolupráce nejvýše 15000 Kč.

(3) V případě, že je spolupracující osobou pouze manžel, se příjmy a výdaje rozdělují tak, aby

a)  podíl příjmů a výdajů připadající na manžela nečinil více než 50 % a

b)  částka, o kterou příjmy převyšují výdaje, činila

1.  za zdaňovací období nejvýše 540000 Kč a

2.  za každý započatý kalendářní měsíc spolupráce nejvýše 45000 Kč.

(4) Příjmy a výdaje nelze rozdělovat

a) na dítě, které nemá ukončenou povinnou školní docházku,

b) na dítě v kalendářních měsících, ve kterých je na něj uplatňováno daňové zvýhodnění na vyživované dítě,

c) na manžela, je-li na něj uplatněna sleva na manžela,

d) na a od poplatníka, který zemřel, a

e) na a od poplatníka, jehož daň je rovna paušální dani.

Pro účely daně z příjmů fyzických osob je v § 13 ZDP vytvořena definice tzv. spolupracující osoby. Obecně lze říci, že spolupracující osobou se může stát:

•    spolupracující manžel nebo

•    spolupracující osoba žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti nebo

•    člen rodiny zúčastněný na provozu rodinného závodu.

OBECNÉ PODMÍNKY ROZDĚLENÍ PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ

Pro uplatnění možnosti rozdělit zdanitelné příjmy a daňové výdaje na spolupracující osobu (osoby) je třeba splnit především tyto základní podmínky:

1.  Musí se jednat o osobu žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti (např. manželka, děti, rodiče), popř. člena rodiny zúčastněného na provozu rodinného závodu s výjimkou:

•    dětí až do ukončení jejich povinné školní docházky [na tyto děti nelze uplatnit rozdělení příjmů a výdajů podle § 13 odst. 4 písm. a) ZDP],

•    dětí, na které je uplatňováno daňové zvýhodnění na vyživované dítě [v takovémto případě nelze na tyto děti uplatnit rozdělení příjmů a výdajů podle § 13 odst. 4 písm. b) ZDP],

•    manžela (manželky), je-li na něj (na ni) ve zdaňovacím období uplatněna sleva na dani [v takovémto případě nelze na tuto manželku/­manžela uplatnit rozdělení příjmů a výdajů podle § 13 odst. 4 písm. c) ZDP],

•    poplatníka, který zemřel [nelze rozdělovat příjmy a výdaje ani od poplatníka, který zemřel podle § 13 odst. 4 písm. d) ZDP],

•    poplatníka, jehož daň je rovna paušální dani podle § 13 odst. 4 písm. e) ZDP.

2.  Spolupracující osoba spolupráci prokazatelně vykonává (celý rok či po dobu určitého počtu měsíců) – není tedy např. dlouhodobě nemocná či dlouhodobě mimo území ČR.

3.  Spolupracující osoba nemusí být osoba s vlastním živnostenským oprávněním, protože se na samostatné činnosti pouze podílí. Vzhledem k tomu, že daň z příjmů fyzických osob již není daní, ke které probíhá registrační řízení, není nutná registrace k této dani. Registrační povinnost poplatníků daně z příjmů fyzických osob (osob samostatně výdělečně činných) vůči finančnímu úřadu, tj. přihláška k dani z příjmu fyzických osob podávaná podle § 39 ZDP ve znění účinném do 31. 12. 2023 byla zrušena k 1. 1. 2024.

4.  Pro účely zdravotního a sociálního pojištění je považována spolupracující osoba za osobu samostatně výdělečně činnou, a proto je povinna oznámit příslušné zdravotní pojišťovně a okresní správě sociálního zabezpečení zahájení spolupráce do patnácti dnů ode dne, kdy tuto činnost zahájila.

Daňové optimalizace je možné dosáhnout u podnikající osoby

rozdělující příjmy a výdaje a spolupracující osoby, na kterou jsou příjmy a výdaje rozdělovány, volbou optimálního podílu příjmů a výdajů připadajícího na spolupracující osobu (osoby). Tento optimální podíl rozdělovaných příjmů výdajů se nemusí stanovit na začátku zdaňovacího období. Stanovuje se až při sestavování daňového přiznání na konci příslušného zdaňovacího období, a to podle výše základu daně podnikající osoby. Není potřeba, aby poměr rozdělení příjmů a výdajů na spolupracující osobu odpovídal skutečné spolupráci spolupracující osoby s podnikající osobou. Stačí i „malá“ spolupráce pro zvolení maximální výše podílu příjmů a výdajů připadající na spolupracující osoby (osobu) dle § 13 odst. 2 a 3 ZDP. Musí se ale jednat o reálnou, tedy skutečnou spolupráci, tzn., že spolupracující osoba spolupráci prokazatelně vykonává.

Spolupracující manželka/­manžel

V podnikání může svému manželovi pomáhat manželka nebo může manželce pomáhat manžel. Pokud jsou oba manželé současně zaměstnanci (nebo je např. manželka na mateřské dovolené (z titulu nemocenského pojištění ze zaměstnání) nebo osobně pečuje o dítě do 4 let věku), tak je pro oba manžele v takovém případě samostatná výdělečná činnost vedlejší činností. Při spolupráci jsou pro daňové účely oba manželé OSVČ.

V takovém případě se příjmy a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení rozdělují tak, aby podíl připadající na spolupracujícího manžela (manželku) nečinil více než 50 %; přitom částka připadající na spolupracujícího manžela (manželku), o kterou příjmy přesahují výdaje, smí činit nejvýše:

•    540 000 Kč při spolupráci po celé zdaňovací období nebo

•    45 000 Kč za každý i započatý měsíc této spolupráce.

Možná úspora na odvodech sociálního pojištění

Při spolupráci osob může dojít ke snížení odvodů pojistného na sociální pojištění, když spolupracující osoba patří mezi OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost a její daňový základ dle § 7 ZDP je nižší než tzv. rozhodná částka pro účast OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost na důchodovém pojištění. Pokud je daňový základ spolupracující osoby dle § 7 ZDP (převedené příjmy a výdaje) nižší než tato rozhodná částka, tak nevzniká spolupracující osobě účast na důchodovém pojištění a není povinna platit odvody na sociálním pojištění.

Příklad 1

Zaměstnanec vedle svého zaměstnání podniká dle vydaného živnostenského oprávnění a za rok 2025 dosáhl dílčího základu daně dle § 7 ZDP (hrubý zisk, tj. příjmy minus výdaje) ve výši 220 000 Kč. U svého zaměstnavatele podepsal prohlášení k dani. Po celý kalendářní rok 2025 s ním spolupracuje jeho manželka, která mu vede daňovou evidenci. Manželka je rovněž zaměstnancem. Po skončení roku se poplatník rozhodne, že ve smyslu § 13 odst. 3 ZDP převede na manželku příjmy a výdaje v podílu 50 %. Pokud manželka nebude mít v roce 2025 žádné jiné svoje zdanitelné příjmy ze samostatné činnosti, stejně jako manžel, jaký dílčí základ daně podle § 7 ZDP vykážou ve svém přiznání k dani z příjmů? Jak vysoké daně a pojistné na sociální a zdravotní pojištění budou odvádět manžel a manželka z dosaženého základu daně z příjmů z vedlejší samostatné činnosti dle § 7 ZDP?

Spolupracující manželka ve svém přiznání k dani z příjmů uvede (vzhledem k tomu, že neměla žádné jiné zdanitelné příjmy ze samostatné činnosti) dílčí základ daně podle § 7 ZDP ve výši 110 000 Kč. Manžel také vykáže ve svém přiznání k dani z příjmů za rok 2025 dílčí základ daně podle § 7 ZDP ve výši 110 000 Kč. Žádný z nich není jako OSVČ s výkonem vedlejší samostatné činnosti (při souběhu příjmů ze závislé činnosti) povinně účasten důchodového pojištění a nebude odvádět z dosaženého základu daně dle § 7 ZDP pojistné na sociální pojištění (rozhodná částka (limit) pro povinnou účast na důchodovém pojištění u OSVČ vykonávající vedlejší činnost v roce 2025 činí 111 736 Kč a nebyla dosažena). Dojde tak k úspoře na odvodech sociálního pojištění (nikoli však na pojistném na zdravotní pojištění).

Příklad 2

Jak vysoké daně a pojistné na sociální a zdravotní pojištění bude odvádět manžel z dosaženého základu daně dle § 7 ZDP – viz příklad 1, pokud nepřevedl příjmy a výdaje (50 %) na manželku? Kolik činí úspora na dani a odvodech při rozdělení příjmů a výdajů na spolupracující manželku – viz příklad 1?

Z porovnání výsledků uvedených v obou tabulkách je patrné, že manželům přinese spolupráce úsporu na dani z příjmů a odvodech ve výši 35 332 Kč (ve výši odvodu sociálního pojištění).

Rozdělení příjmů a výdajů na spolupracující osobu(y) v přiznání k DPFO

Příklad 3

Zaměstnanec vedle svého zaměstnání podniká dle vydaného živnostenského oprávnění a za rok 2025 dosáhl příjmů dle § 7 ZDP ve výši 500 000 Kč a daňových výdajů ve výši 250 000 Kč. Celý rok vykonával činnost za spolupráce manželky. Po skončení roku se rozhodl, že ve smyslu § 13 odst. 3 ZDP převede na manželku příjmy a výdaje v podílu 50 %. Jaký dílčí základ daně podle § 7 ZDP uvede v přiznání k dani z příjmů za rok 2025 a na kterých řádcích přílohy č. 1 přiznání k dani z příjmů fyzických osob rozdělení příjmů a výdajů vykáže?

OSVČ ve svém přiznání k dani z příjmů uvede v rámci příjmů podle § 7 ZDP příjmy ve výši 500 000 Kč a výdaje ve výši 250 000 Kč (řádek 101 a 102 přílohy č. 1 přiznání k dani z příjmů fyzických osob). Část příjmů ve výši 250 000 Kč, kterou podnikatel rozděluje na spolupracující osobu podle § 13 ZDP uvede na řádku 107 a část výdajů ve výši 125 000 Kč, kterou podnikatel rozděluje na spolupracující osobu podle § 13 ZDP uvede na řádku 108. Dílčí základ daně podle § 7 ZDP, který vykáže po rozdělení příjmů a výdajů na spolupracující osobu uvede podnikatel na řádku 113 a bude ve výši 125 000 Kč [(500 000 – 250 000) – (250 000 – 125 000)].

Ing. Pavel Novák

Použité právní předpisy: – Zákon č. 586/­1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP), – zákon č. 155/­1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů

Související předpisy: – Pokyn č. GFŘ–D–59 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona č. 586/­1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

§ 7 zákona č. 586/1992 Sb.

Příjmy ze samostatné činnosti

(1) Příjmem ze samostatné činnosti, pokud nepatří do příjmů uvedených v § 6, je

a) příjem ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství,

b) příjem ze živnostenského podnikání,

c) příjem z jiného podnikání neuvedeného v písmenech a) a b), ke kterému je potřeba podnikatelské oprávnění,

d) podíl společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti na zisku.

(2) Příjmem ze samostatné činnosti, pokud nepatří do příjmů uvedených v § 6, je dále

a) příjem z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem,

b) příjem z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku,

c) příjem z výkonu nezávislého povolání.

(3) Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy uvedené v odstavcích 1 a 2 s výjimkou uvedenou v odstavci 6. Tyto příjmy se snižují o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení s výjimkou příjmů uvedených v odstavci 1 písm. d). Pro zjištění základu daně (dílčího základu daně) se použijí ustanovení § 23 až 33.

(4) U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, je součástí základu daně (dílčího základu daně) poměrná část základu daně nebo daňové ztráty veřejné obchodní společnosti. Tento poměr odpovídá poměru, kterým se společník podílí na zisku veřejné obchodní společnosti.

(5) U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, je součástí základu daně (dílčího základu daně) poměrná část základu daně nebo daňové ztráty komanditní společnosti. Tento poměr odpovídá poměru, kterým se komplementář podílí na zisku komanditní společnosti.