Může zaměstnanec konkurovat firmě?

Jedním z předpokladů pro podnikatelské úspěchy firmy je uplatňování know– how, které patří do jejího výrobního, obchodního i technologického tajemství. Nejčastěji s ním přicházejí do styku manažeři firmy, statutární zástupci i další vedoucí zaměstnanci. Je proto pochopitelné, že každá firma se snaží chránit své poznatky, pracovní a technologické postupy a další úseky své podnikatelské činnosti. Nejde jen o ochranu zaměstnavatele před konkurencí, ale v zájmu zlepšení ekonomické situace i o další významnou skutečnost: o udržení zakázek, práci po týdenní stanovenou pracovní dobu apod.

Po skončení pracovního poměru

Vstříc těmto požadavkům vychází zákoník práce č. 262/2006 Sb., který umožňuje sjednávání konkurenční doložky v § 310. Zaměstnavatel může uzavřít se zaměstnancem doložku (dohodu), kterou se zaměstnanec zavazuje, že se po určitou dobu po skončení pracovního poměru, nejdéle však po dobu jednoho roku, zdrží výkonu výdělečné činnosti, která by byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo která by měla vůči němu soutěžní povahu. Tuto doložku může zaměstnavatel se zaměstnancem uzavřít, jestliže to je možné od zaměstnance spravedlivě požadovat s ohledem na povahu informací, poznatků, znalostí pracovních a technologických postupů, které získal v zaměstnání u zaměstnavatele.

Další podmínkou je, že využití těchto poznatků (know-how) by při výkonu výdělečné činnosti u jiného zaměstnavatele nebo při samostatné výdělečné činnosti mělo vůči dřívějšímu zaměstnavateli soutěžní povahu a že by jejich využití mohlo zaměstnavateli závažným způsobem ztížit jeho činnost.

Chráněny jsou zejména informace, které mohou získat konkurenčnímu podnikateli výraznou výhodu v hospodářské soutěži, a informace mající povahu obchodního tajemství (Nejvyšší soud sp.zn. 21 Cdo 1403/2013).

Jestliže např. u zaměstnavatele pracuje vedoucí zaměstnanec, který přichází do styku s informacemi, poznatky, se znalostmi pracovních a technologických postupů, může s ním firma sjednat konkurenční dohodu. Záleží na zaměstnavateli, jaký okruh zaměstnanců zvolí. Nemělo by význam uzavírat dohody se zaměstnanci, kteří nemohou v budoucí pracovní činnosti, např. u jiného zaměstnavatele, tyto poznatky zneužít ve prospěch jiné firmy. Pokud tedy zaměstnanec při pracovní činnosti u zaměstnavatele nepřijde do styku s podobnými informacemi, neměla by být konkurenční doložka sjednávána (např. údržbář, uklizečka a jiné druhy prací, jejichž obsahem nejsou informace a poznatky, které by mohli tito zaměstnanci uplatnit v budoucím pracovním poměru v neprospěch dřívějšího zaměstnavatele).

Příklad z judikatury

V této souvislosti je zajímavý rozsudek Nejvyššího soudu ČR spis.zn.-21 Cdo.1135/2020 ze dne 26. 8. 2020. Jednalo se o situaci, kdy zaměstnavatel a zaměstnanec si sjednali konkurenční doložku v užším předmětu činnosti, než je uvedeno v § 310 odst. 1. ZP.

Nejvyšší soud rozhodl, že k porušení doložky by došlo jedině v případě, že by zaměstnanec vyvíjel konkurenční činnost v předmětu a úkonech, které byly sjednány úžeji. Kdyby zaměstnanec vykonával jinou výdělečnou činnost mimo její sjednaný okruh, nešlo by o porušení jeho závazku. A to i tehdy. Kdy by šlo o činnost shodnou s předmětem činnosti zaměstnavatele a která by měla vůči němu soutěžní povahu.

Okruh zakázaných činností

V konkurenční doložce se může zaměstnanec zavázat, že nebude vykonávat určitou konkurenční činnost po skončení pracovního poměru, ale ani činnost, kterou vykonával po dobu trvání pracovního poměru. Jedná se o činnost, která by měla vůči stávajícímu zaměstnavateli soutěžní povahu. To však záleží na posouzení zaměstnavatelem.

Okruh činností, jichž se má zaměstnanec zdržet, nemusí vyčerpávat celý předmět činnosti zaměstnavatele, ale může být vymezen i úžeji. Zejména v případech, kdy předmět činnosti zaměstnavatele je velmi široký, závazek zaměstnance se může týkat jen některých, např. klíčových nebo hlavních činností.

Příklad 1

Zaměstnavatel hotelového typu uzavřel konkurenční doložku s cukrářem. Odůvodnění bylo, že by cukrář v případném dalším zaměstnání mohl svou činností při výrobě zákusků ohrozit technologické tajemství, s nímž se seznámil u bývalého zaměstnavatele. Soud rozhodl, že tento postup byl v rozporu s účelem § 310 ZP.

Bude-li zaměstnanec s konkurenční doložkou pracovat u nového zaměstnavatele na pozici, na které nemůže konkurovat předmětu činnosti bývalého zaměstnavatele, o soutěžní činnost se jednat nebude.

Nejen pracovní smlouva

Platí zásada nepřímo deklarovaná Ústavním soudem a uvedená v § 4 ZP, že občanský zákoník č. 89/2012 Sb., (dále NOZ) je možné použít v případech, které nejsou v ZP upraveny. Tato doložka může být sjednána jako součást pracovní smlouvy, ale i v průběhu pracovního poměru. Může se tedy jednat i o samostatné ujednání, což je zřejmé u vedoucích zaměstnanců, u nichž vzniká pracovní poměr jmenováním a nikoliv podle pracovní smlouvy. Může se sjednat i v průběhu zkušební doby, neboť i v tomto období může zaměstnanec získat určité informace a poznatky, kterých by mohl zneužít. Podle § 1746 odst. 2 NOZ mohou strany uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

Doložka nebo odstoupení od ní, případně výpověď, musí být provedeno písemně.

Peněžité vyrovnání

ZP stanoví zaměstnavateli povinnost, aby poskytl zaměstnanci přiměřené peněžité vyrovnání (smluvní pokutu) za to, že zaměstnanec dodrží konkurenční doložku. Jeho výše není limitována, musí však být nejméně v částce poloviny průměrného měsíčního výdělku zaměstnance, za každý měsíc plnění závazku. Vyrovnání je splatné pozadu za měsíční období, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodl na jiné době splatnosti.

Příklad 2

Zaměstnanec s průměrným měsíčním výdělkem 30 000 Kč sjednal se zaměstnavatelem konkurenční doložku v trvání 12 měsíců. Jde tedy o závazek zaměstnance, že nejdéle po dobu 12 měsíců po skončení pracovního poměru nebude vykonávat výdělečnou činnost shodnou s předmětem činnosti bývalého zaměstnavatele nebo která by vůči němu měla soutěžní povahu.

Celková minimální částka, kterou zaměstnavatel musí zaměstnanci poskytnout, je 300 000 Kč. Neposkytuje ji však najednou, ale v měsíčních splátkách, tedy po 15 000 Kč, což je polovina průměrného měsíčního výdělku. Samozřejmou podmínkou je, že zaměstnanec tento závazek dodrží.

Pokud by zaměstnavatel nevyplatil peněžité vyrovnání nebo jeho část za příslušný měsíc do 15 dnů po uplynutí jeho splatnosti, může zaměstnanec dohodu vypovědět. Ta pak přestane platit prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi.

Příklad 3

Zaměstnavatel poskytl zaměstnanci peněžité vyrovnání za jednotlivé tři měsíce, čtvrtý měsíc nikoliv.

Zaměstnanec může dohodu vypovědět a od následujícího měsíce již není touto dohodou vázán.

Dohoda bez peněz

V praxi se často stává, že zaměstnavatel sjedná se zaměstnancem konkurenční dohodu se smluvní pokutou zaměstnance pro případ, že nedodrží sjednaný závazek, ale neuvede v ní částku peněžitého vyrovnání, které by zaměstnanec dostal v případě, že dohodu dodrží. Jak posuzovat takové dohody?

ZP umožňuje, aby se v pracovněprávních vztazích uplatnily i některá ustanovení NOZ (zákon č. 89/2012 Sb.) Konkurenční doložka je dvoustranným právním jednáním mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem a je proto nutné její platnost posuzovat nejen podle ustanovení ZP, ale i podle § 547 a § 580 NOZ a násl. V ustanovení § 547 NOZ se uvádí, že právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům a zákonu. Ustanovení § 580 NOZ stanoví, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům nebo které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Z těchto ustanovení vyplývá, že konkurenční dohoda sjednaná bez závazku zaměstnavatele k peněžitému vyrovnání by byla pro rozpor s § 547 a § 580 NOZ neplatná. Pro praxi to např. znamená, že zaměstnanec by v tomto případě mohl po skončení pracovního poměru vykonávat konkurenční činnost vůči svému bývalému zaměstnavateli, ale ten by nemohl na něm uplatňovat sjednanou smluvní pokutu.

Smluvní pokuta

Ani zaměstnavatel není ovšem bez obrany. Může v dohodě se zaměstnancem sjednat peněžitou částku (smluvní pokuta), kterou je zaměstnanec povinen zaměstnavateli zaplatit, jestliže závazek poruší. Její výše musí být přiměřená povaze a významu podmínek, které k jejímu sjednání vedly (např. charakter informací, délka závazku apod.). Zpravidla by se mohla rovnat sjednané částce, kterou by zaměstnavatel měl poskytnout zaměstnanci při dodržení doložky.

Příklad 4

S manažerem bude sjednána konkurenční doložka se smluvní pokutou 200 tisíc korun.

V případě, že tento zaměstnanec závazek poruší a po skončení pracovního poměru přijme zaměstnání u „konkurenční“ firmy, u níž bude vykonávat výdělečnou činnost, která bude shodná s předmětem činnosti bývalého zaměstnavatele, bude mu muset zaplatit sjednanou smluvní pokutu. Tuto povinnost by měl i tehdy, kdyby začal pracovat jako osoba samostatně výdělečně činná a podnikal by ve shodném předmětu činnosti s bývalým zaměstnavatelem.

Pro posouzení, zda zaměstnanec porušil závazek sjednaný v konkurenční doložce, je rozhodující předmět činnosti bývalého zaměstnavatele ve srovnání s druhem práce (profesí) zaměstnance. Jestliže by např. zaměstnanec stavební firmy vykonával po skončení pracovního poměru u této firmy samostatnou výdělečnou činnost, která by se shodovala s předmětem činnosti bývalého zaměstnavatele (např. zajišťování stavebních prací), porušil by konkurenční dohodu. Stejně by tomu bylo v případě, kdyby zaměstnanec projektové nebo počítačové firmy začal vykonávat samostatnou výdělečnou činnost v oblasti projektování nebo v programování počítačového softwaru. Pokud by se však výdělečná činnost (např. práce údržbářské) neshodovaly s předmětem činnosti bývalého zaměstnavatele (např. výroba uzenin), konkurenční doložku by neporušil a peněžní vyrovnání by vracet nemusel. Stejně by tomu bylo tehdy, kdyby manažer výrobního podniku, který má v předmětu činnosti „strojírenskou činnost“, začal pracovat u podniku, v němž by druh práce tohoto zaměstnance neodpovídal předmětu činnosti bývalého zaměstnavatele.

V případě, že zaměstnanec zaplatí sjednanou smluvní pokutu, jeho závazek vyplývající vůči zaměstnavateli z konkurenční doložky zaniká.

Odstoupení od doložky

Sjednání konkurenční doložky není pro zaměstnavatele trvalým „břemenem“. Může od dohody odstoupit, ovšem pouze po dobu trvání pracovního poměru zaměstnance. Po skončení pracovního poměru již takovou možnost nemá. Oprávnění k odstoupení od dohody má po skončení pracovního poměru jen zaměstnanec a to za podmínky, že mu zaměstnavatel nevyplatil peněžité vyrovnání nebo jeho část do 15 dnů po uplynutí jeho splatnosti.

Doložka v obchodních korporacích

S konkurenčními doložkami (zákazem konkurenčního jednání) se můžeme setkat i v obchodních korporacích. Např. podle § 199 zákona č. 90/2012 Sb. o obchodních korporacích nesmí jednatel společnosti s ručením omezeným bez svolení všech společníků podnikat v předmětu činnosti nebo podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného.

Nemůže rovněž být členem statutárního orgánu jiné právnické osoby s obdobným předmětem činnosti nebo podnikání a účastnit se podnikání jiné obchodní korporace jako společník s neomezeným ručením nebo jako osoba ovládající jiné osoby se stejným nebo obdobným předmětem činnosti nebo podnikání. Společenská smlouva s.r.o. může určit, v jakém rozsahu se zákaz konkurence vztahuje také na společníky.

V akciové společnosti je přímý zákaz konkurence v § 441 zákona č. 90/ 2012 Sb. Jde téměř o stejné ustanovení, které zakazuje konkurenční činnost jednatele v s.r.o.

V oblasti obchodního zastoupení je možnost sjednání konkurenční doložky uvedena v § 2518 NOZ. Obchodní zástupce po zániku obchodního zastoupení nesmí na určeném území nebo vůči určenému okruhu osob na tomto území vykonávat na vlastní nebo cizí účet činnost, která by měla soutěžní povahu ve vztahu k podnikání zastoupeného. Konkurenční doložku je možné sjednat maximální na dva roky.

Konkurenční doložky ve státních orgánech

Konkurenční doložka je u zaměstnanců státní správy nevhodná a neúčelná, neboť jejich případná podnikatelská činnost nemůže být konkurenční k předmětu činnosti organizační složky státu. Působnost a pravomoc orgánu státní správy je vymezena zákonem. Tuto kompetenci nemůže nahradit fyzická osoba ani jako samostatně podnikající nebo jako zaměstnanec jiného orgánu státní správy. Vůbec by nemohlo jít o ztížení činnosti správního úřadu – nového zaměstnavatele.

Konkurenční doložku není možné sjednávat u pedagogických pracovníků škol a školských zařízení zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí a dobrovolným svazkem obcí, jehož předmětem činnosti jsou úkoly v oblasti školství. Dále není možné ji uzavírat s pedagogickými pracovníky v zařízeních sociál­ních služeb (§ 311 ZP).

Neplatná doložka

NOZ uvádí způsob řešení neplatnosti právního jednání, tedy i konkurenční doložky. Chybí-li vůle jednající smluvní strany, není míněna vážně anebo je projevena nesrozumitelně či neurčitě, nejedná se vůbec o právní jednání. V těchto případech se jedná pouze o zdánlivé právní jednání. Takové jednání není neplatné, ale pro právo neexistuje, nemohou vznikat žádné právní důsledky. Pokud by konkurenční doložka byla sjednána nesrozumitelně, právní důsledky by z ní nevznikly.

Např. byla sjednána doložka na dobu delší než jeden rok. Může se v tomto případě uplatnit § 577 NOZ. Je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran. Návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila a rozpoznala-li by neplatnost včas (§ 577 NOZ).