Mzda a plat

Mzda přísluší v zásadě za vykonanou práci. Mzdu lze poskytovat jako peněžité plnění, případně jako naturální mzdu (naturální mzdou se rozumí plnění peněžité hodnoty). Jako naturální mzdu lze poskytovat například výrobky s výjimkou lihovin, tabákových výrobků nebo jiných návykových látek, popřípadě výkony, práce nebo služby.

Náhrada mzdy se poskytuje v případech, kdy zaměstnanec nevykonává v příslušném období práci, avšak přesto je zaměstnavatelem finančně odměňován, a to tím způsobem, že je mu poskytována náhrada mzdy. Typickým příkladem takové situace je období, ve kterém zaměstnanec čerpá dovolenou. I když na příslušné časové období připadá pracovní doba, zaměstnanec práci nevykonává, je však ze strany zaměstnavatele odpovídajícím způsobem finančně odměňován.

Z pohledu daně z příjmů se však uvedené pracovněprávní hledisko, zda jde o příjem za „vykonávání či nevykonávání práce“, nepoužívá. Zákon o daních z příjmů používá pojem „příjem ze závislé činnosti“, pro který pak používá široce pojatou legislativní zkratku „mzda“ (viz § 38h odst. 7 ZDP). Po praktické stránce to znamená, že pojem mzda v tom smyslu, v jakém je definován z pohledu pracovněprávních předpisů, není totožný s pojmem „mzda“, jak je používán pro účely daně z příjmů fyzických osob. To znamená, že identické slovní označení ještě neznamená, že tento pojem má shodný obsah pro účely různých právních předpisů. Dosti často tomu tak není. Příslušný pojem je proto nutné posuzovat v kontextu příslušného právního předpisu (zákoníku práce, zákona o daních z příjmů).

Doplatek ke mzdě má souvislost například s minimální mzdou a zaručenou mzdou.

–   Doplatek k minimální mzdě

     Zákoník práce obsahuje mimo jiné definici „minimální mzdy“. Účel minimální mzdy spočívá v tom, že v případě, pokud by mzda zaměstnance nedosahovala minimální mzdy, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout doplatek ke mzdě, a to v příslušné částce (§ 111 odst. 3 zákoníku práce). Tento princip odměňování závislé práce však platí nejenom pro mzdu, ale rovněž i pro případ odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

–   Doplatek k zaručené mzdě

     Kromě minimální mzdy zákoník práce též používá další důležitý pojem, kterým je „zaručená mzda“. Zaměstnanci přísluší doplatek do výše zaručené mzdy tehdy, pokud jeho mzda nedosáhne příslušné nejnižší úrovně zaručené mzdy (§ 112 odst. 3 zákoníku práce). Podrobněji k zaručené mzdě viz text uvedený dále, v samostatné kapitole s názvem „zaručená mzda“.

Zákoník práce definuje několik druhů povinných příplatků. Jedná se zejména o příplatek:

–   za práci přesčas,

–   za práci ve svátek,

–   za práci v noci,

–   za práci ve ztíženém prostředí,

–   za práci v sobotu a v neděli.

Výše mzdy může být určována v podnikatelské sféře mnoha způsoby. Konkrétní způsoby při stanovování zásad pro odměňování zaměstnanců jsou pak závislé na mnoha faktorech. Lze se tudíž setkat s rozličnými mzdovými systémy.

Časová mzda je obvykle používána v případech, kdy pracovní výkon nelze hodnotit na základě jiného kritéria, než je doba výkonu práce. Nevýhodou časové mzdy je poměrně malá motivační složka, neboť pouhé časové určení výše mzdy nemusí poskytovat zaměstnanci výrazný stimul pro větší výkonnost. Proto bývá časová mzda kombinována s dalšími doplňkovými mzdovými složkami, jako jsou tzv. „prémie“ „výkonnostní odměny“, „osobní hodnocení“, „jednorázové odměny“. Jedná se pak v podstatě o mzdu smíšenou.

Naproti tomu podílová mzda je v porovnání s ryze časovou mzdou již více motivující zaměstnance k vyššímu pracovnímu výkonu, neboť výše jeho mzdy je závislá na výši tržeb za určité období. S podílovou mzdou je možné se setkat například ve službách či v obchodní činnosti (prodejny).

Úkolová mzda je mzda, jejíž výše se odvíjí od počtu výrobků či výkonů, které zaměstnanec odvede (realizuje). Úkolová mzda je vhodná zejména ve výrobním podniku, kdy lze přesně určit, jaký počet výrobků musí zaměstnanec vyrobit či jaký musí provést výkon za příslušný časový úsek.

Ing. Luděk Pelcl

699. Průměrný výdělek a roční odměna

Zaměstnanec odpracoval v rozhodném období (kalendářním čtvrtletí) celkem 440 hodin. Celkový fond pracovní doby je v tomto čtvrtletí 528 hodin. V uvedeném rozhodném období byla zaměstnanci zúčtována hrubá mzda 22 500 Kč, 25 800 Kč a 26 200 Kč. Dále byla zaměstnanci v tomto období zúčtována roční odměna ve výši 10 000 Kč.

Jak je to s výpočtem průměrného výdělku a roční odměny?

Výpočet průměrného výdělku bude následující: Roční odměna se zahrne do rozhodného období jen v poměrné výši, připadající na kalendářní čtvrtletí. Vzhledem k tomu, že se jedná o roční odměnu, zahrne se do rozhodného období ve výši 10 000 Kč / 4. Celkem tedy bude použita jako výchozí částka hrubé mzdy ve výši 10 000 Kč / 4 = 2 500 Kč.

Pro účely výpočtu průměrného výdělku bude tato výchozí částka zahrnuta do rozhodného období v poměrné výši, odpovídající odpracované době v tomto rozhodném období. To znamená ve výši 2 500 Kč x (440 hod. / 528 hod.) = 2 083,34 Kč. Průměrný výdělek bude tedy v daném kalendářním čtvrtletí ve výši (2 083,34 Kč + 22 500 Kč + 25 800 Kč + 26 200 Kč) / 440 hod. = 174,05 Kč.

700. Nejnižší úroveň zaručené mzdy

Zaměstnavatel zaměstnal zaměstnance, u něhož stanovená týdenní pracovní doba je 37,5 hodin (vícesměnný nebo nepřetržitý pracovní režim). Mzda není sjednána v kolektivní smlouvě.

Jak postupovat v předmětném případě?

V závislosti na tom, do jaké skupiny prací bude patřit práce vykonávaná zaměstnancem, bude výše zaručené mzdy následující:

Příklad výpočtu nejnižší úrovně zaručené mzdy pro práci zařazenou do 2. skupiny:

106,56 Kč = 99,90 Kč x 40 / 37,5 při hodinové sazbě, 16 800 Kč při měsíční sazbě (při měsíční sazbě se neprovádí přepočet, ten se provádí jen při hodinové sazbě).

701. Placený svátek – hodinová mzda

Zaměstnanec odměňovaný hodinovou mzdou ve svátek nepracoval. Zaměstnanec má stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin, 8 hodin denně. Pracuje v jednosměnném pracovním režimu pondělí až pátek. Je odměňován hodinovou mzdou ve výši 99,90 Kč. Průměrný výdělek má 102 Kč. Daný kalendářní měsíc má 23 pracovních dnů, z toho na jeden pracovní den připadá svátek.

Jak postupovat v daném případě?

Zaměstnanec tedy v daném měsíci odpracuje fakticky 22 dní, tj. 176 hodin. Jako výkon práce se však posuzuje 23 dní, tj. 184 hodin. Zaměstnanci přísluší mzda ve výši: 176 hod. x 99,90 Kč = 17 582,40 Kč. Dále, protože mu ušla mzda za práci ve svátek, z důvodu, že je odměňován hodinovou mzdou, mu přísluší náhrada mzdy za tuto dobu, ve výši 1 x 8 hodin x 102 Kč = 816 Kč. Celkem obdrží mzdu + náhradu mzdy po zaokrouhlení na Kč nahoru ve výši 18 399 Kč = 17 582,40 Kč + 816 Kč.

702. Placený svátek – měsíční mzda

Zaměstnanec odměňovaný měsíční mzdou ve svátek nepracoval. Má stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin, 8 hodin denně. Pracuje v jednosměnném pracovním režimu pondělí až pátek. Je odměňován měsíční mzdou ve výši 20 600 Kč. Daný kalendářní měsíc má 21 pracovních dnů (pondělí až pátek), avšak na jeden den připadá svátek.

Jak postupovat v předmětném případě?

Zaměstnanec tedy v daném měsíci odpracuje fakticky 20 dní, tj. 160 hodin. Jako výkon práce se však posuzuje 21 dní, tj. 168 hodin. Zaměstnanci přísluší měsíční mzda ve výši 20 600 Kč (nekrácená). Vysvětlivka: Ze zákoníku práce vyplývá, že v případě, jestliže zaměstnanec nepracoval v důsledku toho, že na příslušný den připadl svátek, a ušla mu mzda, má nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku. U zaměstnanců s měsíční mzdou se však má za to, že jim mzda v důsledku svátku „neušla“, a tudíž obdrží měsíční mzdu v nezměněné výši (za svátek není poskytnuta náhrada mzdy). Viz též § 348 odst. 1 písm. d) zákoníku práce: „Jako výkon práce se posuzuje doba, kdy zaměstnanec nepracuje proto, že je svátek, za který mu přísluší náhrada mzdy, popřípadě za který se mu jeho mzda nebo plat nekrátí.“

Lze se setkat i s opačnými názory – zaměstnanec má nárok na náhradu mzdy, a nikoliv na mzdu (postupuje se tedy obdobně jako v případě zaměstnance, který je odměňován hodinovou mzdou). V zásadě lze doporučit, aby zaměstnavatel v kolektivní smlouvě nebo vnitřním předpisu stanovil, že měsíční mzda zahrnuje i dny svátků připadajících na všední dny a že měsíční mzda je poskytována bez ohledu na počet pracovních dnů v jednotlivých měsících. Je možné též připomenout, že ustanovení § 348 odst. 2 stanoví zásadu, že § 348 odst. 1 se nepoužije v případě, pokud se jedná o právo na mzdu a odměnu z dohody.

703. Postup odměňování u invalidního důchodce

Zaměstnavatel zaměstnal invalidního důchodce, který je invalidní. Do 31. prosince 2016 bylo možné za sazbu minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin považovat u tohoto zaměstnance částku 9 300 Kč za měsíc, popřípadě 55,10 Kč za hodinu podle § 4 nařízení vlády.

Jaký je postup odměňování u invalidního důchodce?

Pokud by se však jednalo o zaměstnance, který není poživatelem invalidního důchodu, platila by pro něj v roce 2016 základní sazba minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin ve výši 9 900 Kč za měsíc nebo 53,70 Kč za hodinu.

Od 1. 1. 2017 platí pro oba uvedené zaměstnance stejná výše základní sazby minimální mzdy, což je od roku 2021 ve výši 90,50 Kč za hodinu nebo 15 200 Kč za měsíc.

704. Výška zaručené mzdy

Zaměstnanec vykonává práci v pracovním poměru, která je zařazena podle přílohy k nařízení vlády č. 567/2006 Sb. do 2. skupiny. Nejnižší úroveň zaručené mzdy je od roku 2021 v tomto případě 16 800 Kč za měsíc. Jedná se o zaměstnance, pro kterého je stanovená týdenní pracovní doba 40 hodin.

Jaké je řešení daného případu?

Předpokládejme, že zaměstnanec má nárok na mzdu ve výši 10 500 Kč (základní mzda) + výkonnostní příplatek dle pracovního výkonu. Kolektivní smlouva není uzavřena. Za měsíc březen 2021, ve kterém odpracoval všechny směny, obdržel tento zaměstnanec kromě základní mzdy výkonnostní příplatek ve výši 1 800 Kč. Celkem by tedy zaměstnanec obdržel mzdu ve výši 12 300 Kč. V daném případě však jeho mzda nedosáhla úrovně zaručené mzdy pro zaměstnance, jejichž mzda není stanovena v kolektivní smlouvě, pro práci zařazenou do 2. skupiny. Se zaměstnancem bylo předem sjednáno (popřípadě předem stanoveno nebo určeno) použití pro účely doplatku výše příslušné měsíční zaručené mzdy.

Zaměstnavatel je tedy povinen poskytnout zaměstnanci doplatek ke mzdě podle § 112 odst. 3 zákoníku práce, zde konkrétně v částce ve výši 4 500 Kč = 16 800 Kč – (10 500 Kč + 1 800 Kč).

705. Průměrný výdělek a pololetní odměna

Zaměstnanec odpracoval v rozhodném období (kalendářním čtvrtletí) celkem 472 hodin. Celkový fond pracovní doby je v tomto čtvrtletí 520 hodin. V uvedeném rozhodném období byla zaměstnanci zúčtována hrubá mzda 22 500 Kč, 25 800 Kč a 26 200 Kč. Dále byla zaměstnanci v tomto období zúčtována pololetní odměna ve výši 10 000 Kč.

Jak je to s výpočtem průměrného výdělku a pololetní odměny?

Výpočet průměrného výdělku bude následující: Pololetní odměna se zahrne do rozhodného období jen v poměrné výši, připadající na kalendářní čtvrtletí. Vzhledem k tomu, že se jedná o pololetní odměnu, zahrne se do rozhodného období ve výši 10 000 Kč / 2. Celkem tedy bude použita jako výchozí částka hrubé mzdy ve výši 10 000 Kč / 2 = 5 000 Kč.

Pro účely výpočtu průměrného výdělku bude tato výchozí částka zahrnuta do rozhodného období v poměrné výši, odpovídající odpracované době v tomto rozhodném období. To znamená ve výši 5 000 Kč x (472 hod. / 520 hod.) = 4 538,46 Kč. Průměrný výdělek bude tedy v daném kalendářním čtvrtletí ve výši (4 538,46 Kč + 22 500 Kč + 25 800 Kč + 26 200 Kč) / 472 hod. = 167,45 Kč.

706. Kratší pracovní doba

Zaměstnanec je v pracovním poměru se stanovenou týdenní pracovní dobou 40 hodin rozvrženou do směn ve dnech úterý až sobota. Se zaměstnancem však byla dohodnuta kratší pracovní doba (30 hodin týdně). Z důvodu naléhavých prací, které nebylo možné vykonat během uvedených směn, zaměstnavatel nařídil zaměstnanci práci v pondělí v rozsahu 8 hodin.

Jak postupovat v dané situaci?

V uvedeném případě se jedná o postup, který je v rozporu se zákoníkem práce. Práci přesčas v uvedeném případě nařídit zaměstnanci nelze [§ 78 odst. 1 písm. i) zákoníku práce]. Jedná se totiž o zaměstnance, se kterým byla dohodnuta kratší pracovní doba. Lze se však se zaměstnancem dohodnout, že vykoná příslušnou práci, a to zde konkrétně v pondělí (to je mimo rámec rozvrhu pracovních směn).

Přesto se však nebude jednat o práci přesčas, neboť prací přesčas je až práce konaná nad stanovenou týdenní pracovní dobu (v daném případě nad 40 hodin).

707. Propočet výše mzdy

Pro názornost je vhodné uvést příklad propočtu výše mzdy, kdy bylo při sjednání výše mzdy přihlédnuto k práci přesčas v rozsahu 150 hodin ročně u zaměstnance, který pracuje v rozsahu 40hodinové stanovené týdenní pracovní doby, která je rozložena rovnoměrně a délka směny je 8 hodin.

Jaké je řešení daného případu?

V daném případě připadá na 1 měsíc průměrně 12,5 hod. práce přesčas (150 hodin / 12 měsíců = 12,5 hod. měsíčně). Průměrný počet týdnů připadajících na 1 měsíc v průměrném roce je vyjádřen číslem 4,348 (§ 356). Při 40hodinové stanovené týdenní pracovní době tedy vychází průměrný měsíční počet pracovních hodin 173,92 = 40 x 4,348.

Předpokládejme, že mzda zaměstnance (bez práce přesčas) by byla ve výši 32 000 Kč. Mzda za 1 hodinu práce přesčas vychází ve výši 184 Kč = 32 000 Kč / 173,92. Příplatek za práci přesčas je ve výši 25 %. Příplatek tedy vychází ve výši 0,25 x 184 Kč = 46 Kč. Za 1 hodinu práce přesčas tedy činí mzda včetně příplatku částku 230 Kč = 184 Kč + 46 Kč. Za celý měsíc v rozsahu 12,5 hod. práce přesčas jde o částku 230 Kč x 12,5 hod. = 2 875 Kč.

Výsledek: Zaměstnanci bude v daném případě příslušet měsíční mzda s přihlédnutím k práci přesčas v rozsahu 150 hodin ročně celkem ve výši 34 875 Kč = 32 000 Kč + 2 875 Kč.

708. Souběh příplatků při kombinaci práce ve svátek a práce přesčas

Svátek nepřipadl na obvyklý pracovní den. Zaměstnanec konal na příkaz zaměstnavatele práci ve svátek, i když se jednalo o den, na který nepřipadla jeho pracovní směna (například 17. listopadu). Práci konal v době od 16:00 do 20:00 hod.

Jak postupovat z pohledu zákoníku práce?

Z pohledu zákoníku práce se jedná:

a)  o práci přesčas v délce 4 hodin, za kterou zaměstnanci náleží dosažená mzda a povinný příplatek nejméně ve výši 25 % (pokud se nedohodl se zaměstnavatelem na poskytnutí neplaceného náhradního volna v délce 4 hodin na místo příplatku),

b)  o práci ve svátek, za kterou zaměstnanci náleží dosažená mzda a placené náhradní volno v délce 4 hodin (pokud se nedohodl se zaměstnavatelem na poskytnutí příplatku ve výši nejméně 100 % průměrného výdělku namísto placeného náhradního volna).

Z uvedeného vyplývá, že může též dojít k souběhu obou příplatků (povinný příplatek 25 % za práci přesčas a dohodnutý příplatek 100 % za práci ve svátek, místo náhradního volna). Pokud jde o dosaženou mzdu, tato samozřejmě náleží jen jednou, ve výši za odpracované hodiny.

709. Příplatek za práci v noci

Zaměstnanec odpracoval v příslušném kalendářním měsíci 165 hodin při stanovené týdenní době 37,5 hodiny (vícesměnný a nepřetržitý pracovní režim dle § 79 zákoníku práce). Z této doby připadalo na práci v noci 30 hodin. Jeho průměrný výdělek byl 148 Kč. Zaměstnanci tedy vznikl za práci v noci kromě dosažené mzdy nárok na příplatek nejméně ve výši: 30 hodin x 148 Kč x 10 / 100 = 444 Kč. Zaměstnavatel však stanovil ve vnitřním předpisu příplatek ve výši 25 % průměrného výdělku.

Jaké je správné řešení dané situace?

Zaměstnanci tedy vznikl za práci v noci kromě dosažené mzdy nárok na příplatek ve výši 30 hodin x 148 Kč x 25 / 100 = 1 110 Kč. Uvedený příklad by bylo možné ještě doplnit takto: Zaměstnanec pracoval v noční směně, která začínala ve 21.45 a končila v 5.45 druhého dne. Přestávka na oddych trvala 30 minut (§ 88). Příplatek 10 % za práci v noci bude činit 7,25 hod. x 148 Kč x
10 % = 107,30 Kč.

V uvedeném případě je zohledněno, že zaměstnanci musí být poskytnuta přestávka na oddech nejpozději po 6 hodinách výkonu práce (§ 88). Noční práce trvala 7,75 hod. (počítáno od 22.00 do 5.45). Po odečtení přestávky na oddech vychází výkon práce v noční době v délce 7,25 hod. = 7,75 hod – 0,5 hod. (přestávka na oddech se nezapočítává do pracovní doby, jak vyplývá z ustanovení § 88).

710. Příplatek za práci přesčas

Jedná se o zaměstnance v pracovním poměru se stanovenou týdenní pracovní dobou 40 hodin, rozvrženou do směn ve dnech pondělí až pátek. Zaměstnanec vykonal v pátek práci přesčas v délce 4 hodiny. Jeho měsíční mzda je 18 000 Kč. Podle interního mzdového předpisu je mu přiznán kromě dosažené mzdy také příplatek za práci přesčas ve výši 50 % průměrného výdělku.

Jaký je správný postup?

V předmětném případě se jedná o postup, který je v souladu se zásadou, že příplatek za práci přísluší nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku.

Z daňového hlediska se pak v případě takto navýšeného příplatku za práci přesčas jedná o daňově uznatelný výdaj (náklad) zaměstnavatele, na základě § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP: „výdaje vynaložená na práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak“.

711. Náhradní volno za práci přesčas

Pokud zaměstnanec konal například 8 hodin práci přesčas, může čerpat náhradní volno v délce 8 hodin namísto příplatku za práci přesčas.

Jaké je správné řešení?

Doba, kdy zaměstnanec čerpá náhradní volno za práci přesčas, se posuzuje jako výkon práce (§ 348). Vzhledem k tomu, že za práci přesčas zaměstnanec obdržel dosaženou mzdu, bude se v případě čerpání náhradního volna již jednat o neplacené náhradní volno.

712. Náhradní volno

Zaměstnanec pracoval v měsíci srpnu, jednalo se o práci přesčas v rozsahu 16 hodin. Ve stejném měsíci si vybral náhradní volno v rozsahu 16 hodin. Jedná se o zaměstnance se stanovenou týdenní pracovní dobou 40 hodin, s měsíční mzdou 17 800 Kč. Pracovní doba je rozvržena na pondělí až pátek, na osmihodinové směny.

Jak postupovat v dané situaci?

Zaměstnanec bude mít za měsíc srpen odpracovaných 22 pracovních dnů, celkem 176 hodin, vliv práce přesčas na výslednou mzdu za měsíc srpen tak po stránce finanční nebude žádný. Výsledná mzda za měsíc srpen bude ve výši 17 800 Kč.

Pokud by v srpnu nekonal práci přesčas a nevybíral si z tohoto důvodu náhradní volno, pak by měl v srpnu odpracováno všech 22 pracovních dnů a výsledná měsíční mzda by byla 17 800 Kč.

Řešení č. 699 až 712 zpracoval Ing. Luděk Pelcl (VII/2021)