6.2 Mzdy a odvody
541. Zálohy na zdravotní pojištění
Od 10/2017 nastoupila studentka ve věku 25 let na dálkové doktorandské studium a zároveň si vyřídila živnostenský list (veterinární služba). V 7/2018 studentka dosáhne věku 26 let.
Od kdy je studentka povinna hradit zálohy na ZP?
Podle ustanovení § 7 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, je stát plátcem pojistného prostřednictvím státního rozpočtu mimo jiné za nezaopatřené děti s tím, že nezaopatřenost dítěte se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře. Podle ustanovení § 12 odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, se za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání považuje studium na středních a vysokých školách v České republice s výjimkami zde uvedenými. Podle ustanovení § 12 odst. 3 pak platí, že studiem na vysokých školách podle odstavce 1 se pro účely tohoto zákona rozumí studium na vysokých školách v bakalářském, magisterském a doktorském studijním programu.
Vzhledem k tomu, že doktorandské studium může probíhat v denním i dálkovém programu, je třeba toto rozlišit. Pokud studentka absolvuje doktorandské studium v denním programu, pak je ve smyslu výše uvedených zákonů studentkou vysoké školy a je do dne svých 26. narozenin považována za nezaopatřené dítě. Po dosažení 26 let (hned v příslušném měsíci) se pak, pokud není jinak výdělečně činná, aby odváděla zdravotní pojištění v minimální výši, musí přihlásit zdravotní pojišťovně a hradit si minimální výši zdravotního pojištění. Z dotazu totiž není zřejmé, proč si zařídila živnostenské oprávnění a zda svoji živnost provozuje.
JUDr. Eva Dandová (II/2018)
542. DPČ a pojistný vztah zaměstnance
Zaměstnavatel sjednal se zaměstnancem „záskok“, kdy s ním uzavřel DPČ na období od 16. 1. do 22. 2. V měsíci lednu mu zúčtoval 1 800 Kč a v měsíci únoru 4 500 Kč.
Jak stanovit vyměřovací základ zaměstnance?
Z hlediska zdravotního pojištění nezajímá zaměstnavatele výše zúčtovaného příjmu za měsíc leden (nedosahuje 2 500 Kč), u příjmu za měsíc únor ve výši 4 500 Kč platí následující:
– patří-li tento zaměstnanec do některé ze skupin, uvedených v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb. (viz výše), odvede zaměstnavatel pojistné z příjmu 4 500 Kč v částce 608 Kč,
– v opačném případě provádí zaměstnavatel dopočet do poměrné části minimálního vyměřovacího základu, tedy do poměrné části minima 9 585,71 Kč [(22 : 28) × 12 200],
– v rámci plnění oznamovací povinnosti použije zaměstnavatel kódy „P“ (k datu 1. 2.) a „O“ (k datu 22. 2.),
– zaměstnanec bude za únor započítán do celkového počtu zaměstnanců v Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele.
Za těchto podmínek neřeší v měsíci lednu sjednaná DPČ pojistný vztah této osoby.
543. Stanovení vyměřovacího základu zaměstnance
Firma zaměstnává v pracovním poměru zaměstnance s hrubým příjmem v rozpětí od 6 500 Kč do 10 000 Kč, kromě toho ještě tento zaměstnanec současně prováděl na DPČ, uzavřenou od 1. 1. 2017 do 31. 12. 2017, drobné pomocné práce, kde se jeho měsíční příjem pohyboval v rozpětí od 2 000 Kč do 3 200 Kč. Tato dohoda nebyla k datu 1. 1. 2018 obnovena.
Jak se stanoví vyměřovací základ zaměstnance?
Jedná se o typově různé pracovněprávní vztahy, každý z nich se posuzuje samostatně a pro účel stanovení vyměřovacího základu zaměstnance se v rozhodném období kalendářního měsíce sčítají příjmy zakládající povinnost placení pojistného. Zaměstnavatel v příslušném kalendářním měsíci vždy odvede pojistné z pracovního poměru ze skutečně dosaženého příjmu a dále v roce 2017 připočetl příjem zúčtovaný na DPČ tehdy, pokud jeho výše činila alespoň 2 500 Kč. Pokud nebylo na DPČ dosaženo částky alespoň 2 500 Kč, odvádělo se pojistné pouze u příjmu z pracovní smlouvy. Jestliže nebylo výší příjmu (příjmů) dosaženo v roce 2017 částky alespoň 11 000 Kč, prováděl zaměstnavatel dopočet a doplatek pojistného do této hodnoty minimálního vyměřovacího základu.
I když příjem na základě DPČ nedosáhl v některém měsíci roku 2017 částky 2 500 Kč, neprováděl zaměstnavatel odhlášení zaměstnance na takový měsíc, neboť zaměstnanec byl trvale přihlášen z titulu uzavřeného pracovního poměru. Zaměstnavatel zdravotní pojišťovně neoznamuje ani skutečnost, že DPČ k datu 31. 12. 2017 skončila. Od ledna 2018 tak zůstal u zaměstnance pouze příjem na základě pracovní smlouvy, tedy každopádně s dopočtem a doplatkem pojistného do nového minimálního vyměřovacího základu 12 200 Kč.
544. Rodičovská dovolená
Žena na rodičovské dovolené pracuje od září 2017 na DPČ s měsíčním příjmem 6 000 Kč. Tato dohoda pokračuje i v roce 2018 s tím, že rodičovská dovolená je ukončena dnem 6. 1. 2018. Do data 6. 1. 2018 je tato zaměstnankyně vedena u zdravotní pojišťovny jako osoba, za kterou platí pojistné stát. V souvislosti s ukončením rodičovské dovolené oznámí zaměstnavatel tuto skutečnost zdravotní pojišťovně za použití kódu „U“ k datu 6. 1. 2018.
Jak se postupuje v daném případě?
Z hlediska placení pojistného neplatil pro tuto osobu v měsících září až prosinci minimální vyměřovací základ a zaměstnavatel odváděl pojistné ze skutečné výše přijmu 6 000 Kč, k dopočtu do minima 11 000 Kč, platného v roce 2017, nebyl v tomto případě důvod. Tato situace se změnila ukončením rodičovské dovolené v měsíci lednu. V souladu s ustanovením § 3 odst. 9 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb. musí být v měsíci lednu zajištěn odvod pojistného z poměrné části minimálního vyměřovacího základu za celkem 25 kalednářních dnů, ve kterých zaměstnankyně již nebyla registrována ve „státní kategorii“. Tato poměrná část minima činí 9 838,70 Kč [(25 : 31) × 12 200] a při výpočtu částky pojistného postupuje zaměstnavatel následovně:
PČ min VZ = (25 : 31) × 12 200 = 9 838,70 Kč,
kde:
PČ min VZ = poměrná část minimálního vyměřovacího základu
25 = počet kalendářních dnů mimo „státní kategorii“ v měsíci lednu 2018
31 = počet kalendářních dnů v daném měsíci
12 200 = výše minimální mzdy od 1. 1. 2018.
Při sazbě 13,5 % z částky 9 838,70 Kč musí zaměstnavatel zaplatit za zaměstnance pojistné zdravotní pojišťovně, u které je zaměstnanec pojištěn, v částce 1 329 Kč (9 838,70 × 0,135). S ohledem na příjem (6 000 Kč) činí výše odvodu pojistného z této hrubé mzdy částku 810 Kč. Jedna třetina (270 Kč) bude sražena zaměstnanci z příjmu, zbývající dvě třetiny (540 Kč) pak zaplatí zaměstnavatel ze svých prostředků. Za této situace však ještě není zabezpečen odvod pojistného ze zákonného minima, tedy přesněji z poměrné části minimálního vyměřovacího základu.
Aby zaměstnavatel postupoval v souladu se zákonem, musí provést doplatek pojistného ve výši 13,5 % z rozdílové částky 3 838,70 Kč, tj. 519 Kč. Tento doplatek, tedy 519 Kč, platí podle zákona zaměstnanec, na zaměstnavatele by povinnost jeho úhrady přešla pouze za situace, kdyby byl vyměřovací základ nižší z důvodů překážek v práci na straně zaměstnavatele ve smyslu ustanovení § 207 až § 209 zákoníku práce. Z celkové částky pojistného 1 329 Kč zaplatí zaměstnanec 789 Kč (270 + 519) a zaměstnavatel 540 Kč. Tímto postupem je ve věci odvodu pojistného zajištěn postup podle zákona.
545. Dvě DPP u téhož zaměstnavatele
V lednu 2018 má zaměstnanec uzavřeny u téhož zaměstnavatele dvě DPP. První trvá od 1. 1. do 10. 1. 2018 s příjmem 5 200 Kč, druhá je sjednána od 22. 1. do 31. 1. 2018 s příjmem 5 400 Kč.
Jak se postupuje z pohledu pojistného?
Od data 1. 1. 2015 se ve zdravotním pojištění pro účel vzniku zaměstnání sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o provedení práce (anebo také dohod o pracovní činnosti) u jednoho zaměstnavatele. Na straně jedné tak platí, že úhrnem příjmů 10 600 Kč vzniká povinnost zaměstnavatele dvakrát přihlásit a dvakrát odhlásit zaměstnance. Protože však zaměstnání netrvalo po celý kalendářní měsíc, musí zaměstnavatel na straně druhé vypočítat poměrnou část minima za celkem 20 kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci lednu, což činí 7 870,96 Kč [(20 : 31) × 12 200]. Jelikož dosažený příjem převyšuje takto vypočtenou poměrnou část minima, bude vyměřovacím základem zaměstnance za měsíc leden částka 10 600 Kč.
Vyměřovacím základem by byla částka 10 600 Kč i tehdy, kdyby se jednalo o takový příjem u jediné DPP, která by byla uzavřena na období od 1. 1. do 20. 1. 2018. Kdyby však současně běžely v roce 2018 u jednoho zaměstnavatele po celý kalendářní měsíc (nebo i rok) dvě DPP s příjmy 5 200 Kč a 5 400 Kč, prováděl by zaměstnavatel dopočet do minima 12 200 Kč proto, že zaměstnání trvalo po celý kalendářní měsíc.
Řešení č. 541 až 545 zpracoval Ing. Antonín Daněk (I/2018)
