09.03.2026

0,00 Kč

i-poradce.cz

INFORMAČNÍ PORTÁL

Slovenský Poradca

Český Poradce

Zákon o daních z příjmů
s komentárom

Zákon
o daních
z příjmů
s komentárom

Daňová přiznání FO a PO za rok 2025
vyplněné vzory

Daňová přiznání
FO a PO
za rok 2025
vyplněné vzory

Daňový řád s komentářem

Daňový řád
s komentářem

ZÁKONY 2026

Zákon o platebním styku po novelách
s komentárom

Zákon
o platebním styku
po novelách
s komentárom

Zákon o zaměstnanosti

Zákon
o zaměstnanosti

Stavební zákon po novelách
s komentářem

Stavební zákon
po novelách
s komentářem

Previous Next

4.11 Význam rozhodné částky příjmu pro plnění oznamovací povinnosti

Příjem zaměstnance pracujícího na dohodu o provedení práce poklesl v kalendářním měsíci na částku nižší než 12 000 Kč.

Musí být osoba jako zaměstnanec na takový kalendářní měsíc skutečně odhlášena?

V takovém případě musí zaměstnavatel osobu jako zaměstnance na příslušný kalendářní měsíc odhlásit. Pokud toto odhlášení neprovede, i když reálně žádné pojistné neplatí, může pojištěnci vzniknout problém v tom smyslu, že se na tuto skutečnost přijde později (třeba kontrolou ze zdravotní pojišťovny), a pokud nemá dotyčná osoba řešené zdravotní pojištění jiným relevantním způsobem, třeba souběžným zaměstnáním nebo registrací v kategorii osob, za které platí pojistné stát, bude po dodatečném odhlášení nucena zaplatit si pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů, včetně penále.

Nesmíme zapomínat, že v roce 2026 uplatňují zdravotní pojišťovny své nároky v rámci šestileté lhůty pro předepsání a vymáhání pohledávek.

4.12 Přihlašování a odhlašování osob jako zaměstnanců

Co se týká zaměstnanců pracujících na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, má zdravotní pojištění specifickou právní úpravu, týkající se přihlašování a odhlašování zaměstnanců, zakotvenou v ustanovení § 8 odst. 2 zákona č. 48/­1997 Sb., u dohod pak v písmenu d) tohoto ustanovení. Otázkou je, jak se z hlediska plnění oznamovací povinnosti a placení pojistného postupuje v případě, když jedna dohoda o provedení práce skončí a následně je uzavřena nová dohoda o provedení práce.

Jaké je správné řešení?

Zaměstnanec pracující na některou z dohod se přihlašuje u zdravotní pojišťovny ke dni, ve kterém poprvé po uzavření dohody začal vykonávat sjednanou práci, a odhlašuje dnem, jímž uplynula doba, na kterou byla dohoda sjednána. Pokud u jednoho zaměstnavatele na sebe dohody plynule navazují, pak zaměstnavatel zdravotní pojišťovně nic neoznamuje, neboť pracovněprávní vztah nadále běží, resp. není přerušen – třeba v situaci, kdy jedna dohoda o provedení práce skončí dnem 31. 1. a další dohoda o provedení práce je uzavřena od 1. 2. za podmínek, že:

–  zaměstnanec dne 1. 2. skutečně začne pracovat a

–  příjem v každém z měsíců ledna i února činí alespoň 12 000 Kč

Kdyby však zaměstnanec začal na základě další dohody pracovat třeba až 6. 2. (i kdyby byla dohoda sjednána od 1. 2.), musel by zaměstnavatel použít kód „O“ k datu 31. 1. a poté kód „P“ k datu 6. 2. s tím, že by se mj. v únoru snížil minimální vyměřovací základ zaměstnance podle počtu kalendářních dnů trvání zaměstnání na poměrnou část 18 400 Kč [(23:28) × 22 400].

Jsou-li v jednom měsíci sjednány dvě dohody, takzvaně „za sebou“, které z časového hlediska netrvají celý kalendářní měsíc, pak musí zaměstnavatel zaměstnance dvakrát přihlásit a odhlásit, do počtu zaměstnanců na Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele však v tomto měsíci započte tohoto zaměstnance jedenkrát. Podmínkou pro použití tohoto postupu je v úhrnu příjmů dosažení částky podléhající odvodu pojistného.

Pokud se jedná o pracovněprávní vztah sjednaný pouze formou dohody o pracovní činnosti nebo pouze formou dohody o provedení práce, pak zaměstnavatel oznamuje zdravotní pojišťovně nástup zaměstnance do zaměstnání a skončení zaměstnání do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se pojištěnec stal nebo přestal být plátcem pojistného podle § 5 písm. a) bodu 3 nebo bodu 6 zákona č. 48/­1997 Sb.

4.13 Rozhodné období ve zdravotním pojištění

Jednotlivé skupiny plátců hradí pojistné v návaznosti na rozhodné období.

Jaké je rozhodné období pro zaměstnavatele, osoby samostatně výdělečně činné a pro osoby bez zdanitelných příjmů?

U zaměstnavatele je rozhodným obdobím pro placení pojistného kalendářní měsíc. Vyměřovacím základem je dosažený (zaměstnavatelem zúčtovaný) hrubý příjem zaměstnance ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 592/­1992 Sb. Pokud se na zaměstnance vztahuje v roce 2026 povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu 22 400 Kč, musí zaměstnavatel při zaměstnání trvajícím po celý kalendářní měsíc odvést za zaměstnance pojistné nejméně ve výši 3 024 Kč. Naopak, je-li zaměstnanec vyjmenován mezi osobami, pro které neplatí minimální vyměřovací základ (§ 3 odst. 8 zákona č. 592/­1992 Sb.), odvádí zaměstnavatel pojistné ze skutečné výše příjmu bez povinnosti dopočtu do zákonného minima a v této souvislosti také bez ohledu například na to, zda zaměstnání trvalo pouze část kalendářního měsíce, nepřihlíží se k období případné nemoci, k vykázanému neplacenému volnu apod.

U OSVČ je rozhodným obdobím pro placení pojistného kalendářní rok. To znamená, že i když OSVČ podniká pouze po část kalendářního roku, vypočítává se prostřednictvím Přehledu pojistné za celý rok, a to porovnáním výše měsíčně uhrazených záloh (jsou-li podle zákona povinně placeny) a celkové výše pojistného na základě výsledků samostatné výdělečné činnosti za příslušné kalendářní měsíce tohoto roku. V této souvislosti je nutno podotknout, že i OSVČ – obdobně jako zaměstnavatelé a zaměstnanci – mají stanoven minimální vyměřovací základ, mimo výjimek uvedených v § 3a odst. 3 zákona č. 592/­1992 Sb.

Osoby bez zdanitelných příjmů platí pojistné (nikoli zálohu na pojistné) za každý kalendářní měsíc evidence v této kategorii, což je v roce 2026 měsíční částka 3 024 Kč.

4.14 „Pečující osoba“ a příjem nedosahující minima

Zaměstnavatel přijal do zaměstnání na zkrácený pracovní úvazek osobu pečující o dítě ve smyslu právní úpravy zdravotního pojištění s hrubým měsíčním příjmem na základě pracovní smlouvy ve výši 10 000 Kč.

Jak postupuje zaměstnavatel v roce 2025 a od 1. 1. 2026 při plnění oznamovací povinnosti a placení pojistného?

V roce 2025 platí následující.

Přijme-li zaměstnavatel do zaměstnání takovou osobu a zúčtuje-li jí příjem zakládající povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění, provede u příslušné zdravotní pojišťovny prostřednictvím formuláře „Hromadné oznámení zaměstnavatele“ následující:

–  přihlásí se k platbě pojistného za tohoto zaměstnance kódem „P“ ke dni nástupu do zaměstnání, nic dalšího neoznamuje (jelikož bude osoba zaměstnána, musí zdravotní pojišťovně oznámit ztrátu nároku na platbu pojistného státem ke dni předcházejícímu dni nástupu do zaměstnání, pokud byla v této kategorii u zdravotní pojišťovny registrována)

–  po skončení zaměstnání se zaměstnavatel odhlásí od platby pojistného za tohoto zaměstnance kódem „O“

Jsou-li tedy ze strany zaměstnance splněny požadované podmínky celodenní osobní a řádné péče podle § 3 odst. 8 písm. c) zákona č. 592/­1992 Sb. (dokladováno čestným prohlášením), pak zaměstnavatel nemusí při výpočtu výše pojistného provádět dopočet do minimálního vyměřovacího základu, ale vyměřovacím základem je dosažený příjem 10 000 Kč.

S účinností od 1. ledna 2026 platí dle § 7 odst. 1 písm. k) zákona č. 48/­1997 Sb., že stát je plátcem pojistného za osoby osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do 7 let věku, nejde-li o osoby uvedené v písmeni c) nebo d) nebo není-li dítě umístěno v zařízení s týdenním nebo celoročním pobytem; za takové osoby se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů, a to ode dne, který osoba uvedla v oznámení, ne však dříve než dnem následujícím po dni, kdy toto oznámení bylo doručeno příslušné zdravotní pojišťovně; v případě dodatečného určení příslušnosti k českým právním předpisům podle koordinačních nařízení se pojištěnec stává osobou osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do 7 let věku ode dne, který uvedl v oznámení; pojištěnec je osobou osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do 7 let věku nejméně do konce kalendářního měsíce, v němž bylo oznámení doručeno příslušné zdravotní pojišťovně.

Zaměstnanec se tedy zaregistruje u zdravotní pojišťovny jako osoba splňující podmínky osobní a řádné péče dle citovaného § 7 odst. 1 písm. k) zákona č. 48/­1997 Sb. Doklad o skutečnosti, že se pojištěnec zaevidoval u zdravotní pojišťovny jako osoba, za kterou platí pojistné stát, následně doručí zaměstnavateli, který nebude provádět dopočet a odvede pojistné z vyměřovacího základu 10 000 Kč.

4.15 Povinnosti zaměstnavatele v souvislosti s kontrolou zdravotní pojišťovny

V právní úpravě zdravotního pojištění není zakotvena periodicita pro provádění kontrol. Z toho plyne, že zdravotní pojišťovny realizují kontrolní činnost podle svých potřeb.

Jak postupuje zdravotní pojišťovna při výkonu kontrolní činnosti u zaměstnavatele?

Zdravotní pojišťovna zpravidla s předstihem sdělí plátci termín a místo kontroly, kdy je prověřovaný plátce současně povinen zajistit vhodné místo a podmínky k provedení kontroly. Pracovníci pověření k provedení kontroly se prokazují služebním průkazem příslušné zdravotní pojišťovny, případně zvláštním oprávněním, vydaným pro daný účel. Kontrola se uskutečňuje buď u plátce, nebo v místě, které je k vykonání kontroly nejvhodnější, většinou tedy v prostorách zdravotní pojišťovny. Kontrolovaný subjekt je povinen předložit kontrolnímu orgánu na vyžádání veškeré účetní a jiné doklady, které jsou rozhodné pro správné stanovení vyměřovacího základu a placení pojistného.

Rovněž je příslušný pracovník zaměstnavatele (popř. zaměstnavatel sám nebo jiný odpovědný pracovník, zajišťující plátci vedení mzdové a personální agendy) povinen podat kontrolujícímu ústní nebo písemná vysvětlení, má-li pověřený kontrolní pracovník pochybnosti o úplnosti, správnosti nebo pravdivosti předložených podkladových materiálů. Plátce rovněž nesmí zatajovat doklady, které má k dispozici, nebo o nichž je mu známo, kde se nacházejí.

4.16 Oznamovací povinnost zaměstnavatele

Kromě placení pojistného v souladu s platnou právní úpravou je jednou z významných povinností zaměstnavatelů ve zdravotním pojištění řádné plnění oznamovací povinnosti, spočívající ve sdělování rozhodných skutečností, bezprostředně souvisejících se zaměstnáním.

Jak se postupuje při přihlašování a odhlašování členů statutárních orgánů?

U členů statutárních orgánů rozhoduje, zda je za výkon funkce poskytována odměna či nikoli. Je-li členem statutárního orgánu osoba, která vykonává funkci bezplatně, nebo se jedná o čestnou funkci apod., pak se zaměstnavatel problematikou placení pojistného a plnění oznamovací povinnosti nezabývá, neboť taková osoba není ve zdravotním pojištění zaměstnancem, zaměstnání ve zdravotním pojištění nevzniká. V případech, kdy je již předem známo, že za výkon funkce bude odměna zúčtována, stává se tato osoba ve zdravotním pojištění zaměstnancem se všemi souvisejícími povinnostmi zaměstnavatele.

Kdyby byla osoba zvolena (jmenována) členem statutárního orgánu například ke dni 2. 1. 2026 s tím, že první odměna bude zúčtována až do června 2026, postupuje zaměstnavatel následovně:

–  přihlásí osobu u zdravotní pojišťovny kódem „P“ ke dni 2. 1. 2026

–  osobu jako zaměstnance bude od ledna započítávat do celkového počtu zaměstnanců na měsíčně předkládaném Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele s nulovým vyměřovacím základem a návazně i s nulovou částkou pojistného

–  za měsíc červen bude odvedeno pojistné v souladu se zákonem

–  v každém měsíci (tedy od ledna) musí zaměstnavatel případně přihlédnout k tomu, zda musí být dodržen minimální vyměřovací základ. Minimum neřeší například tehdy, má-li k dispozici potvrzení od jiného zaměstnavatele o tom, že tento odvádí pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu nebo má doklad o nároku na některou ze „státních kategorií“. Co se týká odhlášení takového zaměstnance, platí druhá věta v následujícím odstavci.

Pokud by došlo k situaci, že subjekt (dlouhodobě) neuvažuje o vyplácení odměn, přesto však je posléze členovi statutárního orgánu nějaká odměna zúčtována, přihlásí jej zaměstnavatel k 1. dni kalendářního měsíce, do kterého byla odměna zúčtována. I kdyby již žádná další odměna této osobě vyplacena nebyla, může odhlášení proběhnout až ke dni skončení výkonu funkce [blíže viz § 8 odst. 2 písm. i) zákona č. 48/­1997 Sb.].

4.17 GDPR v souvislostech zdravotního pojištění

Pro řádný výkon své úřední činnosti a v souladu s platnou legislativou evidují zdravotní pojišťovny velké množství informací, které jsou ze zákonných důvodů průběžně zpracovávány. Některé doklady jsou požadovány a evidovány nad rámec daný zákonnou úpravou, nicméně pro zajištění objektivně správného postupu jsou nutné.

Je potřebný souhlas pojištěnce se zpracováním těchto údajů?

Když zdravotní pojišťovny z evidenčních důvodů zpracovávají údaje za účelem řádné účasti pojištěnce v systému veřejného zdravotního pojištění, pak není nutný jeho souhlas se zpracováním těchto údajů, jelikož zdravotní pojišťovny takto jednají na základě zákonů, které je k této činnosti opravňují.

Zdravotním pojišťovnám jsou dodávány například doklady rozhodné pro povinnost státu platit pojistné, neboť zdravotní pojišťovny musejí mít průkazně doloženo, kdy povinnost státu platit pojistné vznikla, resp. zanikla. Tyto údaje jsou důležité jednak (pro zdravotní pojišťovny) pro nárokování pravidelné platby pojistného státem, což je v roce 2026měsíční částka pojistného 2 188 Kč, jednak pro pojištěnce za účelem řešení jeho pojistného vztahu.

Pokud například pojištěnec zdravotní pojišťovně doloží, že mu byl s účinností od 30. 5. přiznán některý z důchodů vyplácených českým systémem důchodového pojištění (i když to od 1. 1. 2026 není jeho zákonnou povinností, neboť zdravotní pojišťovna tuto informaci obdrží od ČSSZ), pak dva kalendářní dny registrace ve „státní kategorii“ v měsíci květnu řeší pojistný vztah dotyčné osoby de facto po celý kalendářní měsíc květen. Pojištěnec tak v květnu za zbývajících 29 kalendářních dnů zdravotní pojišťovně nic neoznamuje a ani nedoplácí a také není (resp. nemůže být) osobou bez zdanitelných příjmů. Obdobně když student zahajuje studium na vysoké škole, bezprostředně navazující na ukončení studia na střední kole, pak je i během tohoto mezidobí – tedy od ukončení studia na střední škole do zahájení studia na vysoké škole – neustále „státním pojištěncem“, a to bez ohledu na případnou výdělečnou činnost. Proto je pro zdravotní pojišťovnu i pro pojištěnce velmi důležité přesně vymezené období registrace v kategorii osob, za které platí pojistné stát.

4.18 Kontrola u OSVČ

Někteří podnikatelé žijí v představě, že když nepodají zdravotní pojišťovně formulář Přehled o výši daňového základu ze samostatné výdělečné činnosti a zaplacených zálohách na pojistné (dále jen Přehled), pak má tato instituce omezené možnosti, jak takovou osobu postihnout. Tato domněnka se však nezakládá na pravdě.

Jaké nástroje má zdravotní pojišťovna k dispozici v případě, když OSVČ ani přes zaslanou výzvu požadovaný Přehled nepodá?

Jednou ze základních zákonných povinností OSVČ ve zdravotním pojištění je podání Přehledu za rozhodné období předcházejícího kalendářního roku. Přehled podávají OSVČ bez ohledu na skutečnost, zda je jejich samostatná výdělečná činnost jediným (resp. při souběhu se zaměstnáním hlavním nebo vedlejším) zdrojem příjmů. Povinnost podat Přehled platí i v případě, kdy pojištěnec podnikal v průběhu kalendářního roku třeba jen jeden (i necelý) kalendářní měsíc.

Zdravotní pojišťovny disponují zákonnými mechanismy, na jejichž základě mohou pohledávky vůči OSVČ jak vyčíslit, tak následně uplatňovat. Nesplnění povinnosti podat Přehled je pod sankcí, kdy zdravotní pojišťovna může takto se provinivší osobě:

–  stanovit rozhodnutím pravděpodobnou výši pojistného (viz dále) a

–  uložit pokutu až do výše 50 000 Kč,

přičemž takto uplatněný postup zdravotní pojišťovny nezbavuje OSVČ povinnosti Přehled podat.

Výše uvedené neplatí, jestliže pojištěnec vyvíjí svoji podnikatelskou činnost v paušálním režimu, kdy primárně komunikuje s Finanční správou České republiky.

I když většina OSVČ tuto svoji důležitou zákonnou povinnost ve stanoveném termínu řádně plní, stále je ještě nemálo těch, kteří formulář Přehled (a mnohdy i opakovaně) nepředkládají. Takové osoby se pak nemohou divit, když se toto jejich počínání celkem logicky stává předmětem zájmu té zdravotní pojišťovny, u které jsou pojištěni.

Řešení č. 4.1 až 4.18 zpracoval Ing. Antonín Daněk (XII/2025)

4.19 Dohoda o provedení práce

Dohoda o provedení práce jako jediné zaměstnání končí k datu 31. 12. 2025. Za měsíc listopad byl zaměstnanci zúčtován příjem 13 600 Kč a za měsíc prosinec 11 200 Kč. Od 7. 1. 2026 je tato dohoda obnovena za podmínky, že zúčtovaný příjem bude činit maximálně 11 999 Kč.

Jaké je správné řešení?

Jelikož vyměřovací základ zaměstnance nedosáhl za měsíc prosinec 11 500 Kč, odhlásí zaměstnavatel zaměstnance u jeho zdravotní pojišťovny k datu 30. 11. 2025. Další oznámení již neprovádí, neboť sjednaný příjem nebude v roce 2026 činit alespoň12 000 Kč. Připomínáme, že za listopad 2025 musí zaměstnavatel provést dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu 20 800 Kč.

Pro pojištěnce tato skutečnost znamená, že od měsíce prosince nemá ve zdravotním pojištění řešen tímto zaměstnáním svůj pojistný vztah. Z tohoto důvodu musí být od kteréhokoli dne měsíce prosince registrován u zdravotní pojišťovny buď jako zaměstnanec v zaměstnání zakládajícím účast na zdravotním pojištění, nebo může začít podnikat jako OSVČ s placením alespoň minimálních záloh, což je v roce 2025 částka 3 143 Kč, od ledna 2026 pak 3 306 Kč. Další možností je registrace v některé z kategorií osob, za které platí pojistné stát, například jako poživatel důchodu.

4.20 Pracovní smlouva

Zaměstnanec pracuje v měsících prosinci 2025 a v lednu 2026 na základě pracovní smlouvy s hrubým příjmem 21 600 Kč.

Jak je to s pojistným?

Za prosinec bude odvedeno pojistné z částky 21 600 Kč ve výši 2 916 Kč, která je vyšší než minimální vyměřovací základ 20 800 Kč.

Za leden provede zaměstnavatel dopočet a doplatek pojistného do zvýšeného minima 22 400 Kč takto:

–  z částky příjmu 21 600 Kč činí 13,5 % pojistného 2 916 Kč, jedna třetina (972 Kč) bude sražena zaměstnanci, dvě třetiny (1 944 Kč) hradí zaměstnavatel,

–  pojistné z rozdílové částky 800 Kč (22 400 – 21 600) ve výši 108 Kč bude sraženo zaměstnanci (nejedná se o některou ze situací uvedených v § 207 až 209 zákoníku práce).

Zaměstnanci bude sraženo: 972 + 108 = 1 080 Kč

Zaměstnavatel odvede:                     1 944 Kč

Celkem                                             3 024Kč

Stejně by zaměstnavatel postupoval i v případě, kdyby byla na částku 21 600 Kč uzavřena dohoda o pracovní činnosti nebo dohoda o provedení práce.

4.21 Zkrácený pracovní úvazek

Pracovní poměr zaměstnance pracujícího na zkrácený pracovní úvazek na základě pracovní smlouvy skončí dne 21. ledna. Za prosinec dosáhne příjmu 19 200 Kč a za leden 13 400 Kč.

Jak postupovat v daném případě?

V obou kalendářních měsících provede zaměstnavatel dopočet a doplatek pojistného do zákonného minima, a to:

-   za prosinec do minima 20 800 Kč

Srážka zaměstnanci: 864 + 216 = 1 080 Kč (1/­3 pojistného z příjmu 19 200 Kč + doplatek)

Platba zaměstnavatele: 1 728Kč

(2/­3 pojistného z příjmu 19 200 Kč)

Celkem: 2 808 Kč

-   za leden do poměrné části minima 15 174,19 Kč za 21 kalendářních dnů trvá­ní zaměstnání v tomto měsíci [(21/­31) × 22 400]

To znamená, že při sazbě 13,5 % z částky 15 174,19 Kč musí zaměstnavatel zaplatit za zaměstnance pojistné zdravotní pojišťovně, u které je zaměstnanec pojištěn, v částce 2 049 Kč (15 174,19 × 0,135). S ohledem na příjem 13 400 Kč činí výše odvodu pojistného z této hrubé mzdy částku 1 809 Kč. Jedna třetina (603 Kč) bude sražena zaměstnanci z příjmu, zbývající dvě třetiny (1 206 Kč) pak zaplatí zaměstnavatel ze svých prostředků. Za této situace však ještě není zabezpečen odvod pojistného ze zákonného minima, tedy přesněji z poměrné části minimálního vyměřovacího základu.

Aby zaměstnavatel dodržel zákon, musí provést doplatek pojistného ve výši 13,5 % z rozdílové částky 1 774,19 Kč (15 174,19 – 13 400), tj. 240 Kč. Při úhradě tohoto doplatku platí podmínky již výše uvedené.

Z celkové částky pojistného 2 049 Kč zaplatí zaměstnanec, resp. je mu sraženo 843 Kč (603 + 240), zaměstnavatel uhradí1 206 Kč.

4.22 Samostatné výdělečná činnost

Podnikající osoba, která je současně zaměstnána na dohodu o pracovní činnosti se rozhodla, že bude od ledna 2026 platit měsíční zálohy v minimální povinné výši 3 306 Kč, samostatná výdělečná činnost se v daném souběhu tudíž stane hlavním zdrojem příjmů. Příjem v zaměstnání „balancuje“ na hranici minimální mzdy.

Jak postupovat v dané situaci?

Protože tato osoba platí ve své samostatné výdělečné činnosti alespoň minimální zálohy jako OSVČ, nemusí být v zaměstnání dodržen při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ – viz § 3 odst. 8 písm. c) zákona č. 592/­1992 Sb.

Pokud příjem v zaměstnání nedosáhne v některém měsíci roku 2026 hodnoty minimální mzdy 22 400 Kč, neprovádí zaměstnavatel dopočet do zákonného minima, ale odvádí pojistné ze skutečné výše příjmu.

Tento svůj postup musí mít zaměstnavatel podložen čestným prohlášením zaměstnance, ve kterém dotyčný potvrdí, že jako OSVČ platí alespoň minimální zálohy.

4.23 Dohoda o pracovní činnosti

Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem v rámci kalendářního měsíce ledna sedmidenní dohodu o pracovní činnosti s příjmem 7 480 Kč.

Jak postupovat v daném případě?

Uzavře-li zaměstnavatel se zaměstnancem dohodu o pracovní činnosti s příjmem v roce 2026 alespoň 4 500 Kč, pak do 20. 2. prostřednictvím kódů „P“ a „O“ přihlásí a odhlásí osobu jako zaměstnance a odvede pojistné sazbou 13,5 % z dosaženého příjmu s přihlédnutím k minimu platnému ve zdravotním pojištění. Z titulu tohoto zaměstnání bude mít osoba vyřešený ve zdravotním pojištění svůj pojistný vztah po celý příslušný kalendářní měsíc, za zbývající kalendářní dny měsíce ledna zdravotní pojišťovně nic neoznamuje a ani nedoplácí.

Částkou 7 480 Kč je zajištěna, resp. překročena poměrná část minimálního vyměřovacího základu za sedm kalendářních dnů trvání zaměstnání, která musí být při odvodu pojistného dodržena, takže se žádný dopočet neprovádí. Poměrná část minima za sedm kalendářních dnů trvání zaměstnání v lednu činí 5 058,06 Kč [(7/­31) × 22 400].

Řešení č. 4.19 až 4.23 zpracoval Ing. Antonín Daněk (XI/2025)

4.24 Výše hodinové minimální mzdy

Při poskytování některých pracovněprávních nároků se uplatňuje minimální hodinová mzda.

Jak to bude v roce 2026?

Hodinová minimální mzda pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin se vypočte jako podíl měsíční minimální mzdy a průměrného počtu pracovních hodin připadajících v kalendářním roce, pro který se výpočet provádí, na jeden kalendářní měsíc. Do počtu pracovních hodin se pro tento účel nezahrnují pracovní hodiny, na které připadá při rovnoměrném rozvržení pracovní doby do pětidenního pracovního týdne v kalendářním roce svátek. Výše hodinové minimální mzdy se zaokrouhluje na desetihaléře směrem nahoru. Pro rok 2026 je minimální hodinová mzda zvýšena na 134,40, Kč. Při jiné délce stanovené týdenní pracovní doby než 40 hodin podle § 79 odst. 2 a 3 zákoníku práce se hodinová minimální mzda zvyšuje úměrně zkrácení týdenní pracovní doby.

Zaměstnanci, který má sjednánu kratší pracovní dobu podle § 80 zákoníku práce nebo který neodpracoval v kalendářním měsíci pracovní dobu odpovídající stanovené týdenní pracovní době, se měsíční minimální mzda snižuje úměrně odpracované době.

4.25 Informace o výši mzdy, platu nebo odměny z dohod

Některé kolektivní smlouvy obsahují ve mzdové oblasti povinnosti pro zaměstnance: nesmí sdělovat informace o výši a struktuře mzdy, platu nebo odměny z dohody.

Jsou tato ujednání v souladu s právními předpisy?

Novela zákoníku práce č. 120/­2025 Sb., s účinností od 1. června 2025 přinesla v této oblasti podstatnou změnu (§ 346a): Zaměstnavatel nesmí omezovat zaměstnance v nakládání s informacemi o výši a struktuře jeho mzdy, platu nebo odměny z dohod. K takovému zákazu zaměstnavatele se nepřihlíží.

I kdyby byl uveden v kolektivní nebo pracovní smlouvě, je neplatný. Z těchto právních písemností by měl být odstraněn. Jinak by mohla být zaměstnavateli uložena podle zákona o inspekci práce [§ 11 odst. 1 písm. e) a § 24 odst. 1 písm. e)] pokuta až do výše 400 000 Kč.

4.26 Výdělek uchazeče o zaměstnání v roce 2026

Uchazeč o zaměstnání je evidován na úřadu práce.

Může si v této situaci vydělávat?

Od 1. ledna 2026 se zvyšuje minimální mzda. Tato skutečnost má vliv i na možný výdělek uchazeče o zaměstnání, který je evidován na úřadu práce. V důsledku vyšší minimální mzdy se zvyšuje i možný výdělek pro občana, který je zařazen a evidován jako uchazeč o zaměstnání na úřadu práce [§ 25 odst. 3 písm. a) zákona č. 435/­2004 Sb., o zaměstnanosti]. Může si v roce 2026 měsíčně vydělat maximálně polovinu minimální mzdy, tedy 11 200 Kč.

Stejnou výši výdělku může mít uchazeč o zaměstnání, pokud jeho měsíční odměna v dohodě o pracovní činnosti připadající na 1 měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy.

4.27 Odchodné

Zaměstnanec při skončení pracovního poměru dostal ještě další finanční částku, např. odchodné.

Je to ovlivněno např. délkou zaměstnání?

Zaměstnavatel může sjednávat se zaměstnanci všechna práva, včetně peněžitých nároků, které nejsou zakázány. Znamená to, že může i např. pro případy propouštění z důvodů hospodářských problémů sjednávat další peněžitou výhodu – odchodné.

Zákoník práce tento peněžitý nárok nevylučuje, jeho výše není omezena. Podmínky pro její poskytnutí může zaměstnavatel uvést ve svém opatření – ve vnitřním předpisu, nebo je sjednat v kolektivní smlouvě, případně v dodatku k pracovní smlouvě. Výše odstupného není v těchto případech ovlivněna délkou zaměstnání.

4.28 Minimální odměna v dohodách

Zaměstnanci často využívají flexibilních forem zaměstnávání, např. v dohodách mimo pracovní poměr.

Platí i v těchto případech minimální mzda?

V uvedených vztazích nejde o mzdu, ale odměnu. Ochrana prostřednictvím minimální mzdy je pro všechny zaměstnance a typy odměn za práci podle zákoníku práce. Vztahuje se i na odměny za práci konanou podle dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce. Odměna za práce podle dohod není limitována, uplatňuje se smluvní volnost a přihlíží se k charakteru práce. Zaměstnavatel by však při jejím sjednávání měl dodržovat rovnost v pracovněprávních vztazích. Sjednaná odměna by měla odpovídat charakteru práce, pracoviště nebo vykonané práci a měla by být přiměřená.

Pokud by odměna z dohody připadající na jednu hodinu nebyla v roce 2026 ve výši minimální hodinové mzdy 134,40 Kč na hodinu, je zaměstnavatel povinen poskytnout doplatek. V roce 2026 bude minimální hodinová mzda 134,40 Kč. Pokud zaměstnanec nebude dosahovat této odměny, je zaměstnavatel povinen poskytnout doplatek.

Řešení č. 4.24 až 4.28 zpracoval JUDr. Ladislav Jouza (XII/2025)

4.29 Spolupráce manželky

Za uplynulý rok podnikatel A dosáhl zdanitelných příjmů ve výši 2 000 000 Kč a daňových výdajů ve výši 1 500 000 Kč. Celý rok vykonával činnost za spolupráce manželky. Po skončení roku se rozhodl, že ve smyslu § 13 odst. 3 ZDP převede na manželku příjmy a výdaje v podílu 50 %.

Jaký dílčí základ daně podle § 7 ZDP vykázala spolupracující manželka v přiznání k dani z příjmů, pokud neměla žádné jiné zdanitelné příjmy ze samostatné činnosti?

Spolupracující manželka ve svém přiznání k dani z příjmů uvedla v rámci příjmů podle § 7 ZDP příjmy ve výši 1 000 000 Kč a výdaje ve výši 750 000 Kč. Vzhledem k tomu, že neměla žádné jiné zdanitelné příjmy ze samostatné činnosti, vykázala dílčí základ daně podle § 7 ZDP ve výši 250 000 Kč.

4.30 Rozdíl mezi spolupracujícími osobami

Otázkou je, jaký je rozdíl mezi spolupracující osobou žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti podle § 13 odst. 1 písm. b) ZDP) a členem rodiny zúčastněném na provozu rodinného závodu podle 13 odst. 1 písm. c) ZDP.

Jaké je vysvětlení?

Pokud jde o spolupráci osob žijících s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, tak není u spolupracujících osob vyžadován příbuzenský vztah k poplatníkovi. Platí ale podmínka, že tyto osoby žijí ve společně hospodařící domácnosti s poplatníkem. Bude se jednat tedy o veškeré členy rodiny a další „nepříbuzné“ osoby žijící ve společně hospodařící domácnosti s poplatníkem.

Naproti tomu, aby byl člen rodiny zúčastněný na provozu rodinného závodu považován za spolupracující osobu ve smyslu § 13 ZDP, tak je vyžadováno, aby se jednalo o člena rodiny ve smyslu znění § 700 odst. 1 občanského zákoníku, který se zúčastní na provozu rodinného závodu a platí, že tato osoba nemusí žít s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti.

4.31 Převedení příjmů a výdajů na spolupracující manželku

Po celý rok 2025 podnikatel podniká a jiné zdanitelné příjmy nemá. Od začátku roku s ním spolupracuje jeho manželka. Manželka nemá žádné zdanitelné příjmy a manžel na ni neuplatňuje slevu na dani. Na konci roku dosáhne podnikatel základu daně dle § 7 ZDP ve výši 500 000 Kč. Po skončení roku se poplatník rozhodne, že ve smyslu § 13 odst. 3 ZDP převede na manželku příjmy a výdaje v podílu 50 %. Oba uplatňují pouze základní slevu na poplatníka.

Kolik ušetří podnikatel na dani z příjmů?

Podnikatel převede na spolupracující manželku příjmy a výdaje v podílu 50 %. Základ daně z příjmů dle § 7 ZDP podnikatele po rozdělení příjmů a výdajů na spolupracující manželku bude 250 000 Kč. Spolupracující manželce připadne ke zdanění základ daně z příjmů dle § 7 ZDP ve výši také 250 000 Kč. Bez převedení 50 % příjmů a výdajů na manželku by měl podnikatel základ daně z příjmů dle § 7 ZDP ve výši 500 000 Kč, což by představovalo daň z příjmů ve výši 75 000 Kč.

Po odečtení základní slevy na poplatníka (30 840 Kč) by byla výsledná daň rovna 44 160 Kč. Po převedení 50 % příjmů a výdajů na manželku bude mít podnikatel základ daně z příjmů dle § 7 ZDP ve výši 250 000 Kč, což představuje daň ve výši 37 500 Kč. Po odečtení základní slevy na poplatníka (30 840 Kč) bude výsledná daň rovna 6 660 Kč, což je o 37 500 Kč méně.

4.32 Rozdělení příjmů a výdajů na spolupracující manželku

Za uplynulý rok podnikatel dosáhl zdanitelných příjmů ve výši 1 000 000 Kč a daňových výdajů ve výši 500 000 Kč. Celý rok vykonával činnost za spolupráce manželky. Po skončení roku se rozhodl, že ve smyslu § 13 odst. 3 ZDP převede na manželku příjmy a výdaje v podílu 50 %.

Jaký je dílčí základ daně podle § 7 ZDP uvede podnikatel v přiznání k dani z příjmů a na kterých řádcích přílohy č. 1 přiznání k dani z příjmů FO rozdělení příjmů a výdajů vykáže?

Podnikatel ve svém přiznání k dani z příjmů uvede v rámci příjmů podle § 7 ZDP příjmy ve výši 1 000 000 Kč a výdaje ve výši 500 000 Kč (řádek 101 a 102 přílohy č. 1 přiznání k dani z příjmů fyzických osob). Část příjmů ve výši 500 000 Kč, kterou podnikatel rozděluje na spolupracující osobu podle § 13 ZDP uvede na řádku 107 a část výdajů ve výši 250 000 Kč, kterou podnikatel rozděluje na spolupracující osobu podle § 13 ZDP uvede na řádku 108.

Dílčí základ daně podle § 7 ZDP, který vykáže po rozdělení příjmů a výdajů na spolupracující osobu uvede podnikatel na řádku 113 a bude ve výši 250 000 Kč [(1 000 000 – 500 000) – (500 000 – 250 000)].

Řešení č. 4.29 až 4.32 zpracoval Ing. Pavel Novák (XII/2025)

4.33 Zaměstnankyně pracující na zkrácený pracovní úvazek

Zaměstnankyně má pouze příjmy ze závislé činnosti, přičemž pracuje na zkrácený pracovní úvazek. Zaměstnankyně učinila u zaměstnavatele prohlášení k dani a uplatňuje daňové zvýhodnění na dvě děti žijící s poplatnicí ve společně hospodařící domácnosti. V roce 2026 jsou její příjmy ze závislé činnosti v lednu a dubnu 12 500 Kč a v říjnu 12 800 Kč (v těchto měsících obdrží zaměstnankyně k základní mzdě i čtvrtletní odměnu), v ostatních měsících pak jsou její příjmy ze závislé činnosti nižší než 10 000 Kč.

Jak má mzdová účetní postupovat z hlediska daní?

Z dosažených příjmů po uplatnění měsíční základní slevy na dani na poplatníka vychází nulová záloha na daň. Za měsíce leden, duben a říjen 2026 vyplatí zaměstnavatel zaměstnankyni daňové zvýhodnění na dvě děti formou měsíčního daňového bonusu ve výši 1 267 Kč + 1 860 Kč = 3 127 Kč; v ostatních měsících příjem nedosahuje částky 11 200 Kč, proto zaměstnankyni v těchto měsících nepřísluší daňové zvýhodnění na dítě formou výplaty daňového bonusu.

Protože za rok 2026 příjmy ze závislé činnosti u zaměstnankyně nedosáhnou výše 134 400 Kč, nemá nárok na daňové zvýhodnění formou daňového bonusu v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění. Ve smyslu znění § 35d odst. 6 ZDP však zůstane zaměstnankyni vyplacený daňový bonus za měsíce leden, duben a říjen 2026 zachován.

4.34 Úplatný převod kryptoaktiv

Podnikatel je v paušálním režimu a v srpnu 2025 prodá část bitcoinu za částku 95 000 Kč, který nabyl v roce 2021. Kryptoaktivum neměl zařazeno v obchodním majetku.

Jak postupovat v daném případě?

Ve smyslu znění § 7a odst. 1 ZDP je daň poplatníka, který je na konci zdaňovacího období poplatníkem v paušálním režimu, rovna paušální dani, pokud poplatník ve zdaňovacím období vedle rozhodných příjmů má pouze příjmy z kapitálového majetku, příjmy z nájmu a ostatní příjmy (pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené, příjmy které nejsou předmětem daně a příjmy ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně) a pokud celková výše těchto příjmů nepřesáhne 50 000 Kč).

V daném případě jde o osvobozený příjem z úplatného převodu kryptoaktiv ve smyslu § 4 odst. 1 písm. zj) ZDP a tudíž se tento příjem nezahrnuje ve smyslu § 7a odst. 1 ZDP do limitní výše dosažených příjmů 50 000 Kč. Podmínky pro uplatnění paušální daně u poplatníka za rok 2025 tak nejsou porušeny.

4.35 Příjmy z podnikání na živnost

Poplatník má příjmy ze samostatné činnosti na základě živnostenského oprávnění zdaňované dle § 7 ZDP a dále příjmy z nájmu bytu zdaňované dle § 9 ZDP. V roce 2026 je dlouhodobě nemocen a jeho příjmy z podnikání za zdaňovací období 2026 dosáhnou pouze 124 500 Kč, ke kterým uplatňuje paušální výdaje ve výši 60 %. Příjmy z nájmu bytu činí 216 000 Kč, ke kterým uplatňuje skutečné výdaje (včetně odpisu) ve výši 65 000 Kč. Ve společně hospodařící domácnosti s ním žijí dvě nezletilé děti. Poplatník uplatňuje pouze slevu na dani na poplatníka.

Jak má poplatník postupovat z hlediska daní?

Dílčí základ daně dle § 7 ZDP činí 124 500 Kč – 124 500 Kč × 0,6 = 49 800 Kč, dílčí základ daně dle § 9 ZDP činí 216 000 Kč – 65 000 Kč = 151 000 Kč. Celkový základ daně z příjmů za rok 2026 činí 200 800 Kč a z něho vypočtená daň z příjmů 30 120 Kč. Z takto vypočtené daně si uplatní poplatník ze základní slevy na poplatníka 30 840 Kč pouze částku 30 120 Kč a zbytek této slevy propadá. Daňová povinnost poplatníka je za rok 2026 nulová a měl by tedy nárok na daňové zvýhodnění na dvě děti formou daňového bonusu ve výši 37 524 Kč. Dle znění § 35c odst. 4 ZDP se do limitní výše příjmů pro přiznání daňového bonusu započítávají pouze příjmy ze závislé činnosti a příjmy ze samostatné činnosti, ale nezapočítávají se příjmy z nájmu zdaňované dle § 9 ZDP. Proto v našem případě poplatník nemá nárok na daňový bonus na vyživované dítě – jeho příjem z podnikání nedosáhl výše 134 400 Kč.

Pokud by však byl najímaný byt zařazen do obchodního majetku poplatníka, byl by příjem z nájmu zdaňován dle § 7 odst. 2 písm. b) ZDP a pak by příjem dle § 7 ZDP činil za rok 2026 výši 124 500 Kč + 216 000 Kč = 340 500 Kč. Pokud by poplatník uplatňoval k oběma příjmům dle § 7 ZDP paušální výdaje, činil by jeho základ daně (124 500 Kč – 124 500 Kč × 0,6) + (216 000 Kč – 216 000 Kč × 0,3) = 201 000 Kč a vypočtená daň po slevě na poplatníka činí 0 Kč. Poplatník by měl v tomto případě při nulové daňové povinnosti nárok na daňový bonus v plné výši na 2 děti 37 524 Kč, protože splňuje podmínku pro výplatu daňového bonusu dle § 35c odst. 4 ZDP.

Řešení č. 4.33 až 4.35 zpracoval Ing. Ivan Macháček (XII/2025)

4.36 Kontrolní činnost zdravotní pojišťovny

Pouze kontrolou na základě předložených dokladů lze objektivně zjistit, zda zaměstnavatel odvádí pojistné za zaměstnance podle zákona a současně řádně plní další zákonné povinnosti.

Co zajímá zdravotní pojišťovnu především?

Pro zdravotní pojišťovnu je důležité, zda zaměstnavatel odvádí za své zaměstnance pojistné ve správné výši a v určeném termínu. Za tímto účelem se kontrolní orgány zaměřují hlavně na výši hrubého příjmu každého zaměstnance s tím, že pojistné činí 13,5 % z vyměřovacího základu, kdy se tato částka zaokrouhluje na celou korunu směrem nahoru, případně i v návaznosti na minimální vyměřovací základ. Takto vypočtené pojistné musí být zdravotní pojišťovně poukázáno za příslušný kalendářní měsíc nejpozději 20. dne následujícího kalendářního měsíce, a to již připsáním platby na příslušný příjmový účet zdravotní pojišťovny. Připadne-li poslední den této lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, lze pojistné uhradit ještě nejbližší příští pracovní den. Každá opožděná úhrada pojistného způsobuje vznik penále. Z této skutečnosti mj. vyplývá, že pro zdravotní pojišťovnu není rozhodující detailně přesný podíl zaměstnavatele a zaměstnance na této platbě (jakkoli je zákonem stanoven), nýbrž zásadní význam má pouze celková částka pojistného.

Kontrolou na základě předložených dokladů zdravotní pojišťovna relevantně zjistí, zda jsou ze strany zaměstnavatele splněny veškeré zákonné náležitosti. Kromě běžných (periodických) kontrol se kontroly zpravidla provádějí v souvislosti:

–  s ukončením činnosti (likvidací),

–  s podáním insolvenčního návrhu,

–  se žádostí o vrácení přeplatku pojistného nebo i

–  z jiných důvodů (např. v důsledku oznámení pracovníka o podezření, že jeho zaměstnavatel za něj neodvádí pojistné).

Je víceméně logické, že zdravotní pojišťovna bude v prvé řadě soustřeďovat svoji pozornost na ty plátce, u kterých se jeví nedostatky, hlavně pak v oblasti placení pojistného. Nicméně časem se v tomto směru určitě dostane na každého. U velkých neplatičů – dlužníků či jinak problémových plátců může být kontrola provedena častěji.

4.37 Příjem z výkonu funkce

Člen statutárního orgánu odešel k 21. 5. 2025 do starobního důchodu a jako zaměstnanec k tomuto datu i ukončil zaměstnání. Za členství ve statutárním orgánu, kde je i nadále, pobírá měsíčně odměnu 2 000 Kč.

Odvádí se pojistné z příjmu po skončení zaměstnání?

Odměny členů statutárních orgánů podléhají povinnosti placení pojistného na zdravotní pojištění jako příjmy ze závislé činnosti, zdaňované podle § 6 zákona č. 586/­1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Protože je člen statutárního orgánu od 21. 5. 2025 evidován u zdravotní pojišťovny jako osoba, za kterou platí pojistné i stát, musí být v úhrnu příjmů za měsíc květen zabezpečen odvod pojistného alespoň z poměrné části minimálního vyměřovacího základu za celkem 20 kalendářních dnů mimo evidenci zaměstnance ve „státní kategorii” v tomto měsíci, tj. nejméně v částce 13 419,35 Kč [(20 : 31) × 20 800].

Počínaje odvodem pojistného za měsíc červen (z titulu odměny za práci ve statutárním orgánu) je vyměřovacím základem dosažený příjem, pojistné se odvádí se ze skutečné výše odměny 2 000 Kč. Protože zaměstnání z pohledu zdravotního pojištění nadále (tj. i po datu 21. 5. 2025) trvá, provede se odhlášení této osoby až dnem skončení výkonu funkce, i kdyby v některých měsících odměna nebyla zúčtována. Tento postup zaměstnavatele vychází z ustanovení § 8 odst. 2 písm. i) zákona č. 48/­1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

4.38 Odvod pojistného

V případě nemoci v období 10. 3. – 18. 3. činil za měsíc březen příjem zaměstnance pracujícího na dohodu o pracovní činnosti (nebo na dohodu o provedení práce) 12 000 Kč.

Jak postupovat v dané situaci?

Při sazbě 13,5 % z částky 12 000Kč činí výše odvodu pojistného z této hrubé mzdy částku 1 620 Kč. Jedna třetina (540 Kč) bude sražena zaměstnanci z příjmu, zbývající dvě třetiny (1 080 Kč) pak zaplatí zaměstnavatel ze svých prostředků. Za této situace však ještě není zabezpečen odvod pojistného ze zákonného minima, tedy přesněji z poměrné části minimálního vyměřovacího základu. Aby zaměstnavatel dodržel zákon, musí provést doplatek pojistného ve výši 13,5 % z rozdílové částky 3 896,77Kč, vypočtené jako [(15 896,77 – 12 000], tj. 527 Kč. Tento doplatek hradí zaměstnanec prostřednictvím zaměstnavatele.

Z úhrnného vyměřovacího základu 15 896,77 Kč činí celkové pojistné 2 147 Kč. Zaměstnanci je sraženo 1 067 Kč (540 + 527), zaměstnavatel uhradí 1 080 Kč.

Z obecného pohledu platí, že pokud je vyměřovací základ zaměstnance nižší než poměrná část minima zapříčiněn z důvodu překážek v práci na straně organizace (§ 207 až 209 zákoníku práce), přechází povinnost úhrady předmětného doplatku na zaměstnavatele.

4.39 Přeplatek na pojistném

V souvislosti s placením pojistného může u plátce vzniknout nejen nedoplatek, ale i přeplatek na pojistném.

Jak postupují plátci – zaměstnavatelé v případě, že mají u zdravotní pojišťovny přeplatek na pojistném?

Přeplatek může vzniknout u zaměstnavatele například odvodem vyšší částky pojistného v důsledku početní či jiné chyby, než jak je stanoveno zákonem, nebo také placením pojistného jiné zdravotní pojišťovně než té, u které je zaměstnanec pojištěn, a to především z důvodu nenahlášení změny zdravotní pojišťovny zaměstnancem. Správnosti placení pojistného je proto zapotřebí trvale věnovat mimořádnou pozornost a ze strany zaměstnavatele je vhodné pracovníky důrazně upozornit, aby mu oznamovali případnou změnu zdravotní pojišťovny v zákonné osmidenní lhůtě. Jinak se zaměstnanec vystavuje nebezpečí, že penále, vyměřené zaměstnavateli zdravotní pojišťovnou právě z důvodu neohlášení nebo pozdního ohlášení změny zdravotní pojišťovny, mu může být zaměstnavatelem předepsáno k úhradě. Vždy však může zaměstnavatel zdravotní pojišťovnu o prominutí vyměřeného penále požádat.

Pokud zaměstnavatel zjistí, že má u příslušné zdravotní pojišťovny přeplatek na pojistném, má v podstatě dvojí volbu. Je-li jinak zcela jednoznačně přesvědčen o správnosti výpočtu a odvodu pojistného, může při příští platbě snížit odváděné pojistné o zjištěný přeplatek. V případě, že je přeplatek několikanásobně vyšší než měsíčně odváděné běžné pojistné, nemusí třeba i více měsíců toto pojistné platit. Pro účel kontroly ze strany zdravotní pojišťovny je však žádoucí vést průkaznou evidenci o učiněných opatřeních včetně podání opravných Přehledů a vysvětlivek kontrolnímu orgánu.

Jestliže však zaměstnavatel není přesvědčen o správnosti výpočtu a odvodu pojistného, je vhodné (v souvislosti se vznikem přeplatku) požádat příslušnou zdravotní pojišťovnu o provedení kontroly. Ta vzniklý přeplatek vrátí zpravidla až na základě kontroly příslušných dokladů (výplatní listiny, mzdové listy, doklady o platbách pojistného atd.). Může dojít i k situaci, kdy zdravotní pojišťovna kontrolou zjistí nikoli přeplatek, nýbrž nedoplatek pojistného a bude uplatňovat i penále. Ani tento postup však není pro plátce nevýhodný. Kdyby totiž byla kontrola provedena později, penále by ještě vzrostlo.

Přeplatek pojistného je zdravotní pojišťovna povinna vrátit plátci nebo jeho právnímu nástupci do jednoho měsíce od jeho zjištění, pokud není jiného splatného závazku vůči zdravotní pojišťovně.

4.40 Postihy za nepředložení dokladů

Povinností zaměstnavatele danou zákonem je předložit zdravotní pojišťovně doklady potřebné k provedení kontroly.

Jak postupuje zdravotní pojišťovna v situaci, když zaměstnavatel tuto svoji povinnost nesplní?

V případě, že zaměstnavatel na výzvu zdravotní pojišťovny nepředloží kontrolnímu orgánu požadované doklady, může mu pojišťovna uložit ve správním řízení pokutu až do výše 50 000 Kč.

Pokutu však lze uložit i tehdy, jestliže plátce nepředloží pouze část dokladů potřebných k provedení kontroly. Současně upozorňujeme na skutečnost, že uloženou pokutou není v žádném případě dotčen nárok zdravotní pojišťovny na případné dlužné pojistné včetně penále.

4.41 Souběžná zaměstnání u dvou různých zaměstnavatelů

Zaměstnanec pracuje u zaměstnavatele s pravidelným příjmem 23 000 Kč. Současně je zaměstnán u jiného zaměstnavatele, taktéž na základě pracovní smlouvy, s příjmem 2 200 Kč.

Jak se postupuje při odvodu pojistného?

V případě zaměstnání podle pracovní smlouvy platí, že povinnosti placení pojistného podléhají veškeré zúčtované příjmy, zdaňované podle § 6 zákona č. 586/­1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a to bez ohledu na jejich výši. U pracovní smlouvy tedy nehraje roli výše zúčtovaného příjmu, ale pojistné se odvádí vždy. Při řešení tohoto případu platí následující:

–  každý ze zaměstnavatelů je povinen přihlásit osobu u zdravotní pojišťovny jako zaměstnance, za kterého bude odvádět pojistné. Odhlášení proběhne ke dni skončení zaměstnání,

–  z vyměřovacího základu 23 000 Kč činí částka pojistného 3 105 Kč. Jednu třetinu (1 035 Kč) srazí zaměstnavatel zaměstnanci, zbývající dvě třetiny (2070 Kč) uhradí zaměstnavatel ze svých zdrojů,

–  zaměstnavatel u zaměstnance s příjmem 2 200 Kč nemusí dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ a pojistné odvádí sazbou 13,5 % z částky 2 200 Kč.

Podmínkou pro uplatnění tohoto postupu je skutečnost, že zaměstnavatel má k dispozici potvrzení od jiného („hlavního“) zaměstnavatele, že tento za zaměstnance odvádí pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu.

Posuzování příjmů se ve zdravotním pojištění řeší v rámci rozhodného období, kterým je kalendářní měsíc.

4.42 Dopočet a doplatek pojistného

Jediným zaměstnáním pojištěnce, na kterého se vztahuje ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ, je dohoda o provedení práce s měsíčním příjmem pohybujícím se kolem 20 000 Kč. Počátkem února onemocněl a od 20. 2. je příjemcem dávek nemocenského pojištění. Jeho hrubý příjem z tohoto důvodu nedosáhl za únor 12 000 Kč.

Jaký je správný postup?

Vzhledem k tomu, že v měsíci únoru nebyl pojištěnec z pohledu zdravotního pojištění (z titulu výše příjmu)zaměstnancem, oznámí zaměstnavatel zdravotní pojišťovně kódem „O“ k datu 31. 1., že od tohoto data přestává být plátcem pojistného za tuto osobu jako zaměstnance. K jejímu opětovnému přihlášení dojde k 1. dni toho kalendářního měsíce, ve kterém bude v dalším období dosaženo hrubého příjmu alespoň 12 000 Kč. Za účelem vyřešení pojistného vztahu doloží osoba zdravotní pojišťovně dokladem z OSSZ, že je od data 20. 2. příjemcem dávek nemocenského pojištění, čímž si jako „státní pojištěnec“ pokryje pro měsíc únor (a případně i pro další období – podle délky trvání nemoci) příslušné období a nebude muset platit pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů.

Pokud příjem v některém z měsíců roku 2026 nebude alespoň 22 400 Kč, provádí zaměstnavatel dopočet a doplatek pojistného do této hodnoty minimálního vyměřovacího základu zaměstnance při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc.

4.43 Nemoc po část dne

Zaměstnankyně má měsíční hrubou mzdu ve výši minimální, tj. 20 800 Kč. Pracuje 8 hodin denně, 40 hod týdně. V jednom dni přišla na 4 hod, pak jí nebylo dobře a doktor jí vystavil neschopenku, tj. 4 hod pracovala a 4 hod měla neschopnost. Další 4 pracovní dny byla v neschopnosti.

Jak to bude s výpočtem minimálního vyměřovacího základu za měsíc, který má 31 dní?

Pro účely zdravotního pojištění je nemoc důležitou osobní překážkou v práci na straně zaměstnance ve smyslu ustanovení § 191 zákoníku práce. V ustanovení § 3 odst. 9 písm. b) zákona č. 592/­1992 Sb. se uvádí, že minimální vyměřovací základ zaměstnance se snižuje na poměrnou část odpovídající počtu (není uvedeno „celých“) kalendářních dnů, pokud bylo zaměstnanci poskytnuto pracovní volno pro důležité osobní překážky v práci. Z dikce zákona vyplývá, že postačuje poskytnutí pracovního volna z důvodu důležité osobní překážky na straně zaměstnance jako takového, není požadováno, aby překážka v práci trvala po celý kalendářní den (v případě 11hodinové směny a počátku nemoci uprostřed směny by se postupovalo obdobně). To znamená, že žena byla v pracovní neschopnosti celkem 5 kalendářních dnů. Tímto se v případě 31denního měsíce snižuje minimální vyměřovací základ na poměrnou část za dobu celkem 26 kalendářních dnů mimo období nemoci. Poměrná část minima, která musí být při odvodu pojistného dodržena, tak v roce 2025 činí 17 445,16 Kč [(26 : 31) × 20 800].

Ve zdravotním pojištění se nezaokrouhluje vyměřovací základ, případně jeho poměrná část, zaokrouhluje se až pojistné, eventuálně penále – obojí vždy na celou korunu směrem nahoru. Pokud bude příjem zaměstnankyně alespoň 17 445,16 Kč, odvede zaměstnavatel pojistné z dosaženého příjmu, který tak může být i nižší než 20 800 Kč. Při příjmu nižším než 17 445,16 Kč provede zaměstnavatel dopočet a doplatek pojistného do této hodnoty poměrného minimálního vyměřovacího základu dle § 3 odst. 9 písm. b) a odst. 10 zákona č. 592/­1992 Sb.

4.44 Příjem jednatele s.r.o.

Jednatel společnosti s ručením omezeným začal (bez pracovněprávního vztahu) vykonávat pro společnost práci dne 11. 7. 2025 a výkon práce ukončil dne 31. 7. 2025.

Jaké je správné řešení?

Příjem jednatele s. r. o. podléhá jako příjem ze závislé činnosti zdanění podle § 6 zákona č. 586/­1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. V souvislosti s těmito příjmy se tyto osoby považují ve zdravotním pojištění v příslušných kalendářních měsících (tedy v těch měsících, za které je jim zúčtován příjem) za zaměstnance, tedy s povinností placení pojistného zaměstnavatelem – společností. Dnem, kdy jednatel s. r. o. začal pro společnost vykonávat práci, je jako zaměstnanec přihlášen u zdravotní pojišťovny. Dnem, ve kterém výkon práce pro společnost ukončil, provede společnost jeho odhlášení. Budou tedy použity kódy „P“ k datu 11. 7. a „O“ k datu 31. 7.

Pojistné bude ze skutečné výše příjmu (tedy bez povinnosti dopočtu do zákonného minima) odvedeno v případech, kdy je v měsíci červenci u této osoby:

–  odvedeno v jiném zaměstnání pojistné alespoň z vyměřovacího základu 20 800 Kč, případně je v součtu výše příjmů ze všech zaměstnání této částky dosaženo nebo

–  zaplacena za tento měsíc záloha OSVČ nejméně v částce 3 143 Kč, anebo

–  po celý kalendářní měsíc plátcem pojistného i stát, resp. pro tuto osobu neplatí minimální vyměřovací základ podle § 3 odst. 8 zákona č. 592/­1992 Sb.

Není-li splněna některá z těchto podmínek, musí být z příjmu jednatele za měsíc červenec zabezpečen odvod pojistného v souladu se zákonem, to znamená nejméně z poměrné části minimálního vyměřovacího základu ve výši 14 090,32 Kč [(21: 31) × 20 800] za 21 kalendářních dnů trvání výkonu práce v tomto měsíci. Pokud by příjem nedosáhl částky 14 090,32 Kč, musel by zaměstnavatel (s. r. o.) provést dopočet a doplatek pojistného do této poměrné části minima.

4.45 Zkrácený pracovní úvazek

Zaměstnanec nastoupil do zaměstnání na zkrácený pracovní úvazek na základě pracovní smlouvy dne 15. 12. 2025 a pracuje dál. Platí pro něho (a pro zaměstnavatele) ustanovení o povinnosti dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ. Za měsíc prosinec činil jeho hrubý příjem 9 600 Kč.

Jaký je správný postup v daném případě?

Hrubý příjem zaměstnance nedosáhl za rozhodné období kalendářního měsíce prosince částky minimálního vyměřovacího základu 20 800 Kč. V takovém případě musí zaměstnavatel propočítat, zda mzda zúčtovaná za 17 kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci prosinci dosahuje poměrné části tohoto minima. Poměrnou část minimálního vyměřovacího základu vypočítáme dle vzorce:

PČ min VZ = (17 : 31) × 20 800 = 11 406,45 Kč

(Poznámka: počet kalendářních dnů trvání zaměstnání se vždy dělí počtem kalendářních dnů v příslušném měsíci).

Z uvedeného výpočtu vyplývá, že hrubá mzda zaměstnance je za měsíc prosinec nižší než vypočtená poměrná část minimálního vyměřovacího základu, která musí být při odvodu pojistného dodržena. V takovém případě je postup zaměstnavatele následující:

Z hrubé mzdy 9 600 Kč vypočte 13,5 %, což činí 1 296 Kč. Jednu třetinu z této částky (tj. 432 Kč) srazí zaměstnavatel zaměstnanci, zbývající dvě třetiny, tedy 864 Kč, hradí zaměstnavatel. Pojistné ve výši 13,5 % z rozdílové částky 1 806,45 Kč (11 406,45 – 9 600), tj. 244 Kč, hradí ve výši 13,5 % zaměstnanec. To znamená, že k částce 432 Kč se připočte ještě úhrada doplatku v plné hodnotě 244 Kč. Z celkové platby pojistného 1 540 Kč, což je (11 406,45 × 0,135), se strhne zaměstnanci 676 Kč (432 + 244), zaměstnavatel uhradí 864 Kč.

V případě, že by byl nižší vyměřovací základ zapříčiněn překážkami v práci na straně organizace (§ 207 až § 209 zákoníku práce), přechází povinnost úhrady předmětného doplatku na zaměstnavatele. Podotýkáme, že v dalších měsících (tj. od ledna 2026) již obecně musí být dodržena povinnost odvodu pojistného nejméně z částky 22 400 Kč.

4.46 Poživatel invalidního důchodu zaměstnán na dohodu o pracovní činnosti

Poživatel invalidního důchodu je zaměstnán na dohodu o pracovní činnosti s příjmem 19 000 Kč. Zaměstnavatel splňuje podmínku danou ustanovením § 3 odst. 7 z. č. 592/­1992 Sb.

Jaký je správný postup v daném případě?

Primárně vycházíme ze skutečnosti, že výší příjmu dosaženého na základě dohody o pracovní činnosti je osoba ve zdravotním pojištění zaměstnancem (příjem musí dosáhnout v roce 2026 minimálně 4 500 Kč). S ohledem na částku odpočtu bude vyměřovací základ pro odvod pojistného činit 2 794 Kč (19 000 – 16 206). Jinak také řečeno, pokud při uplatnění odpočtu nepřevýší příjem poživatele důchodu odpočitatelnou položku 16 206 Kč, neodvede zaměstnavatel za daný kalendářní měsíc žádné pojistné.

4.47 Měsíčně minimální zálohy

Podnikatel platil od ledna 2026 jako OSVČ měsíčně minimální zálohy 3 306 Kč. V dubnu podal Přehled, ve kterém si vypočetl novou výši zálohy 4 088 Kč. Se zaměstnavatelem uzavřel dohodu o pracovní činnosti od 1. 1. 2026 do 31. 12. 2026. Vzhledem k občasným nemocem je jeho příjem v některých měsících alespoň 4500 Kč, v jiných nikoli.

Jaké je řešení dané situace?

Pro zaměstnavatele platí v této situaci následující:

–  osobu jako zaměstnance přihlásí pouze na ty kalendářní měsíce, ve kterých bude příjem činit alespoň 4500 Kč, což znamená, že průběžně musí provádět přihlašování a odhlašování,

–  v těch měsících, kdy je dosaženo příjmu alespoň 4500 Kč, nemusí být při odvodu pojistného dodržen minimální vyměřovací základ proto, že pojištěnec platí jako OSVČ alespoň minimální zálohy na pojistné (čímž je zajištěno minimum v podnikatelské činnosti), vyměřovací základ zaměstnance proto může být i nižší než 22 400 Kč.

–  zaměstnavatel má k dispozici čestné prohlášení zaměstnance o tom, že jako OSVČ platí alespoň minimální zálohy.

4.48 Odvod zdravotního pojištění

S příjemcem rodičovského příspěvku je sjednána dohoda o provedení práce na období od 2. 1. do 31. 8. 2026. Z důvodu nižšího rozsahu vykonávané práce a občasných nemocí činil příjem za měsíc červenec 12 600 Kč, v ostatních měsících nedosáhl 12 000 Kč. Pojištěnec změnil k datu 1. 7. 2026 zdravotní pojišťovnu.

Jak postupovat v dané situaci?

Při řešení tohoto případu je postup zaměstnavatele následující:

–  osoba bude jako zaměstnanec přihlášena pouze na období měsíce července s použitím kódů „P“ k 1. 7. a „O“ k 31. 7.,

–  zaměstnavatel odvede za červenec pojistné ze skutečné výše příjmu 12 600 Kč (má od zaměstnance k dispozici doklad z úřadu práce o pobírání rodičovského příspěvku),

–  pojistné v částce 1 701 Kč bude odvedeno ve prospěch té zdravotní pojišťovny, ke které pojištěnec k datu 1. 7. 2026 přestoupil.

V ostatních měsících trvání dohody takto zaměstnané osobě problém ve zdravotním pojištění nevznikne z toho důvodu, že patří mezi osoby, za které platí pojistné stát.

Řešení č. 4.36 až 4.48 zpracoval Ing. Antonín Daněk (XII/2025)

2026

1000 řešení č. 1-2 - Pomocní mzdové účetní

367,00 Kč

Tištěná + e-verze

367,00 Kč

Elektronická verze

Nepřihlášen

Id

Heslo

Automaticky přihlásit

REGISTRACE

Zapomněl jsem přihlašovací údaje

---

E-SHOP

---

E-mailové noviny

Ukázky zdarma

O Poradci

---

Úplné znění zákonů

Daňové výdaje

Vzory smluv a podání

Vydané publikace

---

Předplatné

---

Zákony 2026

---

Novinky

Aktuální nabídka

---

Kurzy

Měnová kalkulačka

---

Kontakty

Obchodní podmínky

Připomínky