Nabytí zaměstnaneckých akcií
a jejich daňové řešení

K jakým změnám došlo ve zdanění nabytí zaměstnaneckých akcií (opcí) v roce 2024 na základě zákona č. 462/2023 Sb., a v řešení pojistného na sociální zabezpečení a na zdravotní pojištění dle zákona č. 163/2024 Sb.?

U akciových společností se můžeme setkat se dvěma druhy specifických zaměstnaneckých benefitů. Jednak jde o možnost poskytnutí akcií společnosti jejím zaměstnancům za zvýhodněných podmínek, a dále o možnost sjednání práva v budoucnosti odkoupit určitý počet akcií společnosti za předem stanovenou cenu (sjednání opce). Zatímco možnost výhodně zakoupit akcie společnosti může být dána všem zaměstnancům, pak opční akciové programy jsou specifickým motivačním nástrojem určeným pro představenstvo (statutární orgán) a dozorčí radu akciové společnosti, ale může být využit i jako forma motivace vedoucích zaměstnanců společnosti, zejména pak vrcholových manažerů a ředitelů společnosti.

Vymezení zaměstnaneckých akcií v zákonu o obchodních korporacích

Možností nabývat akcie společnosti jejími zaměstnanci se zabývá § 258 ZOK. V odstavci 1 tohoto ustanovení se uvádí, že stanovy akciové společnosti mohou určit, že zaměstnanci akciové společnosti mohou nabývat její akcie nebo akcie společností s ní propojených za zvýhodněných podmínek uvedených v odstavci 2. V odstavci 2 ustanovení se pak uvádí, že stanovy nebo rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu mohou určit, že zaměstnanci nemusí splatit celý emisní kurs upsaných akcií nebo je mohou nabývat za jiných zvýhodněných podmínek, pokud bude případný rozdíl mezi splacenou částí emisního kursu a cenou nebo emisním kursem a cenou pokryt z vlastních zdrojů společnosti. Zaměstnanecké akcie mohou získat i zaměstnanci společnosti, kteří odešli do důchodu.

DAŇOVÉ ŘEŠENÍ NABYTÍ ZAMĚSTNANECKÝCH AKCIÍ Z HLEDISKA ZÁKONA O DANÍCH Z PŘÍJMŮ - Pokud získá zaměstnanec akcie společnosti za zvýhodněnou cenu, je nutno postupovat u zaměstnance podle znění § 6 odst. 3 písm. a) ZDP. Zde se uvádí, že u zaměstnance se příjmem ze závislé činnosti rozumí rovněž částka, o kterou je úhrada zaměstnance zaměstnavateli za poskytnuté plnění nižší, než je cena určená podle zákona o oceňování majetku nebo cena, kterou účtuje jiným osobám. Příjmem zaměstnance se tedy stává rozdíl mezi zvýhodněnou cenou nabývané akcie společnosti, kterou hradí zaměstnanec, a aktuální cenou akcie stanovenou dle zákona o oceňování majetku nebo cenou, za kterou je akcie nabízena jiným osobám (např. u veřejně obchodovatelných akcií aktuální cena na burze).

V pokynu GFŘ D-59 se v bodu 1 k § 6 odst. 3 ZDP uvádí, že při bezúplatném poskytnuti práva opce na koupi akcii za předem sjednanou cenu se za příjem ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. d) a odst. 3 ZDP považuje majetkový prospěch, který zaměstnanci plyne až v okamžiku uplatněni opce, nikoliv při jejím poskytnuti; výše přijmu se stanoví jako rozdíl mezi vyšší obvyklou cenou akcií v okamžiku uplatněni opce a jejich nižší sjednanou kupní cenou.

Daňové řešení do 31. 12. 2023

Cenové zvýhodnění nabytých akcií (nepeněžní příjem zaměstnance) se stává předmětem zdanění u zaměstnance v okamžiku jeho uplatnění, tj. při vlastním nabytí akcií zaměstnancům za nižší cenu. V tomto měsíci se tento nepeněžní příjem přičte ke zdanitelným příjmům zaměstnance ze závislé činnosti a zdaní se s tím, že nepeněžní příjem se rovněž zahrne do vyměřovacího základu pro výpočet pojistného na sociální a zdravotní pojištění zaměstnance.

Příklad 1

Zaměstnanec získal akcie zaměstnavatele za zvýhodněnou cenu

V souladu se stanovami akciové společnosti získal zaměstnanec v roce 2023 od svého zaměstnavatele za sníženou cenu 400 Kč celkem 300 zaměstnaneckých akcií této společnosti. V den nabytí těchto akcií činila jejich obchodovatelná cena na Pražské burze 580 Kč. Jak proběhlo zdanění u zaměstnance v roce 2023?

Při koupi akcií společnosti za zvýhodněnou cenu byl u zaměstnance rozdíl mezi touto zvýhodněnou cenou nabývané akcie společnosti, kterou hradí zaměstnanec, a tržní cenou akcie, zdaněn jako příjem ze závislé činnosti, a to v měsíci nabytí těchto akcií zaměstnancem – jedná se o nepeněžní příjem (580 Kč – 400 Kč)  300 akcií = 54 000 Kč. Tento příjem byl v měsíci nabytí akcií připočten ke mzdě zaměstnance a zdaněn měsíční zálohou na daň. Tento nepeněžní příjem podléhal rovněž odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

Zejména u tzv. startupových společností však mohlo dojít k tomu, že v následném období po získání možnosti odkoupit zaměstnancem akcie těchto společností za zvýhodněnou cenu oproti jejich tržní hodnotě v době nákupu akcií, došlo k poklesu tržní ceny akcie. Přitom u zaměstnance byl zdaněn rozdíl mezi cenou nabývané akcie společnosti, kterou hradí zaměstnanec, a tržní cenou akcie v době jejího nabytí zaměstnancem. Následný pokles tržní ceny akcií společností měl tedy značný psychický i daňový dopad na zaměstnance, který při držení klesajících akcií společnosti věřil v jejich obrat k lepšímu, anebo při zvolení prodeje klesajících akcií společnosti byl prodej ve ztrátě.

Příklad 2

Nabytí akcií zaměstnavatele za sníženou cenu s následným poklesem akcií společnosti

V souladu se stanovami nově založené akciové společnosti získal zaměstnanec v rámci zaměstnaneckého benefitu v roce 2022 od svého zaměstnavatele za sníženou cenu 600 Kč celkem 200 zaměstnaneckých akcií společnosti. V den nabytí těchto akcií činila jejich tržní cena 900 Kč. Společnosti se však v roce 2024 přestalo dařit, její tržby výrazně poklesly a současně došlo ke značnému poklesu tržní ceny akcií na pouhou výši 400 Kč. Jaký vliv má následný pokles akcií na chování zaměstnance?

Při koupi akcií společnosti za zvýhodněnou cenu byl u zaměstnance rozdíl mezi touto zvýhodněnou cenou nabývané akcie společnosti, kterou hradí zaměstnanec, a tržní cenou akcie, zdaněn jako příjem ze závislé činnosti, a to v měsíci nabytí těchto akcií zaměstnancem – jedná se o nepeněžní příjem (900 Kč – 600 Kč)  200 akcií = 60 000 Kč. Tento příjem byl v měsíci nabytí akcií připočten ke mzdě zaměstnance a zdaněn měsíční zálohou na daň. Tento nepeněžní příjem podléhal odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

Pokud se zaměstnanec rozhodne stále držet získané akcie společnosti, musí věřit, že společnost se dostane opět do rozvoje s následným růstem ceny akcií. Vždyť zaplatil získáním těchto akcií již v roce 2022 na dani z příjmů 60 000 Kč  15 % = 9 000 Kč a rovněž bylo mu sraženo pojistné z tohoto příjmu ve výši 60 000 Kč  0,11 = 6 600 Kč. Celkem ho nabytí těchto zaměstnaneckých akcií stálo v měsíci jejich získání na odvodech 15 600 Kč. Pokud by se zaměstnanec rozhodl „pro jistotu“ tyto akcie prodat, prodej by byl se ztrátou oproti ceně, za kterou zaměstnanec akcie získal (400 Kč – 600 Kč)  200 akcií = – 40 000 Kč, přičemž odvedený příjem a pojistné 15 600 Kč by mu nikdo nevrátil.

Daňové řešení od 1. 1. 2024

Zákonem č. 462/2023 Sb. došlo k výrazné úpravě ve zdanění zaměstnaneckých akcií s účinností od 1. 1. 2024. Znění § 6 odst. 3 písm. a) ZDP pro účely zdanění zaměstnaneckých akcií zůstává ve stejném znění, jako tomu bylo do 31. 12. 2023. Tedy u zaměstnance se i nadále příjmem ze závislé činnosti rozumí rovněž částka, o kterou je úhrada zaměstnance zaměstnavateli za poskytnuté plnění nižší, než je cena určená podle zákona o oceňování majetku nebo cena, kterou účtuje jiným osobám. Dochází však k doplnění ustanovení § 6 ZDP o znění odstavce 14, 15 a 16.

Ve smyslu nového znění § 6 odst. 14 ZDP příjem zaměstnance podle odstavce 3 věty třetí se v případě nabytí podílu v obchodní korporaci, která je zaměstnavatelem, u něhož vykonává činnost, ze které mu plynou příjmy podle § 6 odst. 1 písm. a) až c), nebo nabytí podílu v obchodní korporaci, která je mateřskou nebo dceřinou společností nebo kapitálově spojenou osobou tohoto zaměstnavatele, nebo opce na nabytí tohoto podílu považuje za zúčtovaný příjem v kalendářním měsíci nebo za příjem ve zdaňovacím období, ve kterých nastane první z okamžiků, kterými jsou

a)  okamžik, ke kterému zaměstnanec přestane vykonávat činnost, ze které mu plynou příjmy podle odstavce 1 písm. a) až c) u tohoto zaměstnavatele, jeho mateřské nebo dceřiné společnosti nebo kapitálově spojené osoby nebo u jeho právního nástupce,

b)  okamžik vstupu tohoto zaměstnavatele do likvidace,

c)  okamžik, ke kterému tento zaměstnavatel nebo zaměstnanec přestanou být daňovými rezidenty České republiky,

d)  okamžik převodu nebo přechodu tohoto podílu nebo této opce,

e)  okamžik uplatnění opce,

f)  okamžik výměny podílu, při které se mění celková jmenovitá hodnota podílů zaměstnance,

g)  okamžik uplynutí 10 let ode dne nabytí podílu nebo opce.

Na rozdíl od situace platné do 31. 12. 2023 dochází dle znění nového § 6 odst. 14 ZDP s účinností od 1. 1. 2024 k odložení okamžiku zdanění příjmu zaměstnance (rozdílu mezi tržní cenou nabyté zaměstnanecké akcie a cenou zaplacenou zaměstnancem k okamžiku nabytí těchto zaměstnaneckých akcií).

Dle nového znění § 6 odst. 15 příjem podle odstavce 14 lze snížit o kladný rozdíl mezi hodnotou podílu v obchodní korporaci, která je zaměstnavatelem, u něhož poplatník vykonává činnost, ze které mu plynou příjmy podle odstavce 1 písm. a) až c), podílu v obchodní korporaci, která je mateřskou nebo dceřinou společností nebo kapitálově spojenou osobou tohoto zaměstnavatele, nebo hodnotou opce na nabytí tohoto podílu určenou podle zákona upravujícího oceňování majetku k okamžiku nabytí tohoto podílu nebo opce a hodnotou tohoto podílu nebo opce určenou podle zákona upravujícího oceňování majetku k prvnímu z okamžiků podle odstavce 14 písm. a) až g) zvýšenou o úhrn příjmů z podílu na zisku, vypořádacího podílu, vrácení emisního ážia, vrácení příplatku mimo základní kapitál a z plnění obdobných těmto plněním vyplacených na základě tohoto podílu snížených o daň z těchto příjmů.

Pro poplatníka vzniká dle § 6 odst. 16 ZDP povinnost oznámení plátci daně okamžik podle odstavce 14 písm. d) (okamžik převodu nebo přechodu tohoto podílu nebo této opce), do posledního dne kalendářního měsíce, ve kterém tento okamžik nastal.

Ve smyslu znění § 38j odst. 1 ZDP jsou povinni plátci daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti vést pro poplatníky s příjmy podle § 6 ZDP mzdové listy, rekapitulaci o sražených zálohách a dani srážené podle zvláštní sazby daně za každý kalendářní měsíc i za celé zdaňovací období. Nově je zákonem č. 462/2023 Sb. v § 38j odst. 2 písm. f) ZDP, obsahující náležitosti, které musí plátce daně do mzdového listu zaznamenat za každý kalendářní měsíc, doplněn bod 8, stanovující povinnost plátce daně uvést ve mzdovém listu za každý kalendářní měsíc:

•    částku podle § 6 odst. 3 věty třetí, jedná-li se o nabytí podílu v obchodní korporaci, která je zaměstnavatelem, u něhož poplatník vykonává činnost, ze které mu plynou příjmy podle § 6 odst. 1 písm. a) až c), nebo v obchodní korporaci, která je mateřskou nebo dceřinou společností nebo kapitálově spojenou osobou tohoto zaměstnavatele, nebo opce na nabytí tohoto podílu, a den nabytí tohoto podílu nebo této opce.

Shrnutí daňového řešení poskytnutí zaměstnaneckého benefitu ve formě zaměstnaneckých akcií od 1. 1. 2024:

•    nadále je dle § 6 odst. 3 ZDP zaměstnaneckým příjmem rozdíl mezi tržní cenou zaměstnaneckých akcií a cenou za ně zaplacenou zaměstnancem k okamžiku nabytí zaměstnaneckých akcií;

•    znění § 6 odst. 14 ZDP zavádí odklad okamžiku zdanění nepeněžních příjmů z nabytí zaměstnaneckých akcií (podílů na obchodní korporaci) do prvního okamžiku z definovaných okamžiků v písmenu a) až písm. g) tohoto odstavce 14;

•    znění § 6 odst. 15 ZDP umožňuje zdanitelný příjem snížit o kladný rozdíl mezi hodnotou akcií či podílů k okamžiku jejich nabytí zaměstnanci a hodnotou těchto akcií či podílů k okamžiku jejich odloženého zdanění, přičemž hodnotu akcií či podílů v odloženém okamžiku zdanění je však pro účely výpočtu rozdílu třeba zvýšit o úhrn příjmů z podílu na zisku vyplacených na základě držby těchto akcií či podílů snížených o daň z těchto příjmů.

VAZBA DAŇOVÉHO ŘEŠENÍ NA STANOVENÍ VYMĚŘOVACÍHO ZÁKLADU PRO ODVOD POJISTNÉHO

Pojistné na sociální zabezpečení

V ustanovení § 5 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti se uvádí, že vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů, s výjimkou náhrad výdajů poskytovaných procentem z platové základny představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudců, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění. Zúčtovaným příjmem se pro účely věty první rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.

Zákonem č. 163/2024 Sb. došlo v § 5 zákona č. 589/1992 Sb. k doplnění o odstavec 7, který zní: Plnění podle odstavce 1 věty druhé, které bylo zaměstnavatelem zaměstnanci připsáno k dobru v případě nabytí podílu v obchodní korporaci, která je jeho zaměstnavatelem nebo která je ve vztahu k tomuto zaměstnavateli mateřskou nebo dceřinou společností nebo kapitálově spojenou osobou podle zákona o daních z příjmů, nebo opce na nabytí tohoto podílu, se považuje za zúčtovaný příjem v tom kalendářním měsíci, v němž se považuje za zúčtovaný příjem podle § 6 odst. 14 zákona o daních z příjmů; byl-li zaměstnavatelem tento příjem snížen podle § 6 odst. 15 zákona o daních z příjmů, považuje se za zúčtovaný příjem tento snížený příjem. Účinnost této změny je prvním dnem prvního kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení zákona č. 163/2024 Sb., tedy od 1. 7. 2024.

Pojistné na zdravotní pojištění

V ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění se uvádí, že vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů ze závislé činnosti, s výjimkou náhrad výdajů poskytovaných procentem z platové základny představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Zúčtovaným příjmem se pro účely věty první rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.

Zákonem č. 163/2024 Sb. došlo v § 5 zákona č. 592/1992 Sb. k doplnění o odstavec 14, který zní: Plnění podle odstavce 1 věty druhé, které bylo zaměstnavatelem zaměstnanci připsáno k dobru v případě nabytí podílu v obchodní korporaci, která je jeho zaměstnavatelem nebo která je ve vztahu k tomuto zaměstnavateli mateřskou nebo dceřinou společností nebo kapitálově spojenou osobou podle zákona o daních z příjmů, nebo opce na nabytí tohoto podílu, se považuje za zúčtovaný příjem v tom kalendářním měsíci, v němž se považuje za zúčtovaný příjem podle § 6 odst. 14 zákona o daních z příjmů; byl-li zaměstnavatelem tento příjem snížen podle § 6 odst. 15 zákona o daních z příjmů, považuje se za zúčtovaný příjem tento snížený příjem. Účinnost této změny je prvním dnem prvního kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení zákona č. 163/2024 Sb., tedy od 1. 7. 2024.

Co z výše uvedeného vyplývá?

Zákonem č. 349/2023 Sb. došlo k posunutí zdanění vzniku nepeněžního příjmu u zaměstnance z titulu nabytí zaměstnaneckých akcií s účinností od 1. 1. 2024 dle nových ustanovení § 6 odst. 14 a odst. 15 ZDP, ale bohužel nedošlo ke shodné úpravě i v zákonu č. 589/1992 Sb. a č. 592/1992 Sb.

Stanovení vyměřovacího základu pro pojistné na sociální zabezpečení podle § 5 zákona č. 589/1992 Sb. a pro pojistné na veřejné zdravotní pojištění podle § 3 zákona č. 592/1992 Sb. zůstalo bohužel k 1. 1. 2024 beze změny. Tím došlo v rámci nabytí zaměstnaneckých akcií zaměstnancem za zvýhodněnou cenu k rozdílnému okamžiku zdanění pro daň z příjmů fyzických osob a okamžiku pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Zaměstnavatel v pozici plátce příjmů ze závislé činnosti měl tak od 1. 1. 2024 i nadále povinnost odvést pojistné na sociální a zdravotní pojištění již při nabytí zaměstnaneckých akcií zaměstnancem (tak jak tomu bylo před účinností novely ZDP provedené zákonem č. 349/2023 Sb.), ale daň by však odváděl zaměstnanec až v okamžiku odloženého zdanění tohoto nepeněžního benefitu dle § 6 odst. 14 a odst. 15 ZDP ve znění zákona č. 349/2023 Sb.

Tento nesoulad mezi termínem zdanění zaměstnaneckých akcií a odvodem pojistného napravuje až úprava v zákonu č. 589/1992 Sb. a č. 592/1992 Sb. provedená zákonem č. 163/2024 Sb. s účinností od 1. 7. 2024. Od tohoto data se úprava obsažená v § 6 odst. 14 a odst. 15 ZDP použije i pro účely vyměřovacího základu pro pojistné na sociální pojištění a pro pojistné na zdravotní pojištění.

PRODEJ ZAMĚSTNANECKÝCH AKCIÍ Z HLEDISKA ZÁKONA O DANÍCH Z PŘÍJMŮ - Pokud dochází k prodeji akcií získaných zaměstnancem v rámci poskytnutého zaměstnaneckého benefitu, postupuje poplatník ve smyslu znění § 4 odst. 1 písm. t) a písm. u) ZDP (podmínky pro možné uplatnění osvobození příjmů z úplatného převodu cenných papírů od daně z příjmů) a dle § 10 odst. 1 písm. b) bod 2 a dalších ustanovení § 10 ZDP (v případě nedodržení podmínek pro osvobození příjmů z úplatného převodu cenných papírů a z toho důvodu zdanění těchto příjmů jako tzv. ostatní příjmy dle § 10 ZDP).

Dle § 4 odst. 1 písm. t) ZDP jsou od daně z příjmů fyzických osob osvobozeny příjmy z úplatného převodu cenných papírů, pokud jejich úhrn u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období částku 100 000 Kč, a příjem z podílů připadajících na podílové listy při zrušení podílového fondu, pokud výše tohoto příjmu nepřesáhne 100 000 Kč. Toto osvobození se nevztahuje na příjmy z kapitálového majetku a na příjmy z úplatného převodu cenných papírů nebo z podílů připadajících na podílové listy při zrušení podílového fondu, které jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku, a to do 3 let od ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti.

Dle § 4 odst. 1 písm. u) ZDP je od daně z příjmů fyzických osob osvobozen příjem z úplatného převodu cenného papíru, přesáhne-li doba mezi nabytím a úplatným převodem tohoto cenného papíru při jeho úplatném převodu dobu 3 let, a dále příjem z podílu připadající na podílový list při zrušení podílového fondu, přesáhne-li doba mezi nabytím podílového listu a dnem vyplacení podílu dobu 3 let. Doba 3 let se zkracuje o dobu, po kterou byl tento cenný papír nebo podíl připadající na podílový list při zrušení podílového fondu ve vlastnictví zůstavitele, v případě, že jde o úplatný převod cenného papíru nebo podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu nabytého děděním od zůstavitele, který byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem.

Přitom se testuje nikoliv jednotlivý úplatný převod cenného papíru v průběhu zdaňovacího období, ale celkový součet příjmů z úplatného převodu cenných papírů za zdaňovací období.

Pokud se na příjmy z úplatného převodu těchto akcií nevztahuje osvobození od daně z příjmů dle § 4 ZDP, podléhají tyto příjmy zdanění jako ostatní příjem podle § 10 odst. 1 písm. b) bod 2 ZDP. Základem daně dle § 10 ZDP (dílčím základem daně) je příjem snížený o výdaje prokazatelně vynaložené na jeho dosažení. Jsou-li výdaje spojené s jednotlivým druhem příjmu vyšší než příjem, k rozdílu se nepřihlíží.

Jako výdaj lze v souvislosti s úplatným převodem zaměstnaneckých akcií uplatnit:

•    nabývací cenu akcií, za kterou zaměstnanec akcie zakoupil, zvýšenou o slevu poskytnutou zaměstnavatelem při pořízení akcií, kterou zaměstnanec jako nepeněžní příjem zdanil v souladu se zněním § 6 odst. 14 a 15 ZDP;

•    výdaje související s uskutečněním úplatného převodu (na příklad odměnu finančnímu poradci, odměnu za zprostředkování prodeje cenného papíru, výdaje na spoje v souvislosti s uskutečněním prodeje cenného papíru, provize obchodníkovi s cennými papíry, poplatek za provedení převodu, výdaj za sepsání smlouvy o převodu cenného papíru apod).

Příklad 3

Nabytí zaměstnaneckých akcií v roce 2024 a přechod k jinému zaměstnavateli v roce 2025

V září 2024 zaměstnanec nabyl v rámci zaměstnaneckého benefitu 150 ks zaměstnaneckých akcií svého zaměstnavatele za sníženou cenu 300 Kč/akcii, přičemž tržní hodnota k datu nabytí akcie činí 600 Kč/akcii. Zaměstnanec k 28. únoru 2025 na základě dohody ukončuje pracovní poměr u zaměstnavatele a odchází dnem 1. března 2025 k jinému zaměstnavateli z důvodu stěhování s rodinou do jiné lokality. Akcie prvního zaměstnavatele si ponechává. Kdy dojde ke zdanění získaného benefitu u zaměstnance?

Zaměstnanci při zvýhodněném pořízení zaměstnaneckých akcií v září 2024 nevzniká zdanitelný příjem, ani nedochází ke zvýšení vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Zdanitelný příjem z titulu zvýhodněného nákupu zaměstnaneckých akcií vzniká zaměstnanci ve smyslu znění § 6 odst. 14 písm. a) ZDP ke dni 28. února 2025, kdy dochází ke zdanění rozdílu mezi tržní cenou nakoupených akcií a zaplacenou cenou zaměstnancem ve výši (600 Kč – 300 Kč)  150 ks = 45 000 Kč. Tato výše zdanitelných příjmů vchází současně do vyměřovacího základu za měsíc únor 2025 pro stanovení odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

Příklad 4

Držení zaměstnaneckých akcií až do odchodu do starobního důchodu

V červenci 2024 zaměstnanec nabyl v rámci zaměstnaneckého benefitu 150 ks zaměstnaneckých akcií svého zaměstnavatele za sníženou cenu 300 Kč/akcii, přičemž tržní hodnota k datu nabytí akcie činí 500 Kč/akcii. Zaměstnanec po celou dobu až do odchodu do starobního důchodu v roce 2035 zůstává u téhož zaměstnavatele a vlastní stále získané zaměstnanecké akcie, ze kterých každoročně pobírá dividendy. Kdy dojde ke zdanění benefitu ve formě získaných zaměstnaneckých akcií?

Zaměstnanci při zvýhodněném pořízení zaměstnaneckých akcií v červenci 2024 nevzniká zdanitelný příjem, ani nedochází ke zvýšení vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Zdanitelný příjem z titulu zvýhodněného nákupu zaměstnaneckých akcií vzniká zaměstnanci ve smyslu znění § 6 odst. 14 písm. g) ZDP až okamžikem uplynutí 10 let ode dne nabytí podílu (akcií společnosti), kdy dochází ke zdanění rozdílu mezi tržní cenou nakoupených akcií a zaplacenou cenou zaměstnancem ve výši (500 Kč – 300 Kč)  150 ks = 30 000 Kč.

Příklad 5

Manažer získá právo opce na budoucí nákup akcií společnosti

Manažerovi akciové společnosti je v rámci jeho motivace poskytnuto bezúplatně právo opce na budoucí nákup 500 akcií společnosti za předem sjednanou opční cenu ve výši 400 Kč za akcii (jedná se o tržní cenu akcie v den poskytnutí opce). Po uplynutí stanovené doby je opce uplatněna, přičemž v době uplatnění opce je tržní cena akcie 680 Kč. Jak dojde ke zdanění benefitu získání opce?

Zdanitelným příjmem ze závislé činnosti v měsíci uplatnění opce je rozdíl mezi tržní cenou akcie v okamžiku uplatnění opce a předem sjednanou cenou, tedy v našem případě 680 Kč - 400 Kč = 280 Kč na jednu akcii. Hodnota nepeněžního příjmu zaměstnance v měsíci uplatnění opce činí 280 Kč  500 akcií = 140 000 Kč. Tento příjem bude v měsíci uplatnění opce připočten ke mzdě zaměstnance a bude zdaněn měsíční zálohou na daň z příjmů ze závislé činnosti a tento nepeněžní příjem se zahrne rovněž do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

Ing. Ivan Macháček