Náhrada mzdy – překážky v práci

V pracovněprávních vztazích je nutné pečlivě rozlišovat, zda se jedná o překážky v práci na straně zaměstnavatele nebo o překážky v práci na straně zaměstnance. Jaký je správný postup?

Překážky na straně zaměstnavatele

Zákoník práce uvádí následující překážky na straně zaměstnavatele, kdy zaměstnanec nemůže konat práci (§ 207 až § 210):

     Prostoje

Zaměstnanec má v případě prostoje nárok na náhradu mzdy ve výši nejméně 80 % průměrného výdělku, pokud nekoná jinou práci a jsou splněny následující podmínky, pro které zaměstnanec nemůže konat práci pro přechodnou závadu způsobenou poruchou:

-   na strojním zařízení, nezaviněnou zaměstnancem,

-   v dodávce surovin nebo pohonné síly,

-   chybnými podklady nebo jinými provozními příčinami.

     Nepříznivé povětrnostní vlivy

Zaměstnanec má nárok na náhradu mzdy ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku, pokud k přerušení práce je způsobeno nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí a pokud nekoná jinou práci.

     Jiné překážky v práci na straně zaměstnavatele

Pokud se nejedná o výše uvedené dvě překážky v práci na straně zaměstnavatele, to znamená, že se nejedná o prostoje ani o nepříznivé povětrnostní vlivy, pak se tyto překážky považují za jiné překážky v práci na straně zaměstnavatele. V těchto případech však náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku.

     Částečná nezaměstnanost

Jedná se o situaci, kdy zaměstnavatel nemůže přidělovat práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách. Zaměstnanci přísluší náhrada mzdy ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku.

V případě, pokud u zaměstnavatele působí odborová organizace, konkrétní výši náhrady mzdy upraví dohoda mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací.

Pokud se však jedná o zaměstnavatele, u kterého nepůsobí odborová organizace, stanoví konkrétní výši náhrady mzdy zaměstnavatel vnitřním předpisem. Postupovat takto však nemohou zaměstnavatelé, které používají pro odměňování plat a nikoliv mzdu.

     Doba na pracovní cestě nebo na cestě mimo pravidelné pracoviště

Náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku přísluší zaměstnanci pouze za předpokladu splnění následujících podmínek:

-   Doba, strávená na pracovní cestě nebo cestě mimo pravidelné pracoviště jinak než plněním pracovních úkolů spadá do pracovní doby zaměstnance.

-   Zaměstnanci v důsledku způsobu odměňování ušla mzda (jinak řečeno, pokud zaměstnanci v daném případě mzda neušla, náhrada mzdy zaměstnanci nepřísluší).

V případě překážek na straně zaměstnance

je nutné rozlišovat, zda zaměstnanci přísluší právo na náhradu mzdy, anebo jiné právo, například na náhradní volno nebo mateřskou či rodičovskou dovolenou.

Zákoník práce rozlišuje následující překážky na straně zaměstnance (§ 191 až § 206):

     Důležité osobní překážky v práci

Jedná se o překážky, kdy je zaměstnavatel povinen mimo jiné omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci v následujících případech:

-   Dočasná pracovní neschopnost podle zvláštních předpisů (zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění).

-   Karanténa nařízená podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví).

-   Mateřská nebo rodičovská dovolená.

-   Ošetřování dítěte mladšího než 10 let nebo jiného člena domácnosti v případech podle § 39 zákona o nemocenském pojištění (onemocnění nebo úraz dítěte, ošetřování člena společné domácnosti z důvodu nemoci, úrazu nebo porodu).

-   Péče o dítě v případech mladší než 10 let z důvodů stanovených podle § 39 zákona o nemocenském pojištění (jedná se o uzavření školy nebo obdobného zařízení, karanténa nebo osoba, která jinak o dítě pečuje, onemocněla, utrpěla úraz, porodila, byla jí nařízena karanténa nebo nastaly jiné důvody uvedené v § 39 odst. 1 písm. b) bodu 3 zákona o nemocenském pojištění).

-   Fyzická osoba, která jinak o dítě pečuje, se podrobila vyšetření nebo ošetření u poskytovatele zdravotních služeb, které nebylo možné zabezpečit mimo pracovní dobu zaměstnance, a proto nemůže o dítě pečovat.

     Jiné důležité osobní překážky v práci

Výčet těchto překážek v práci je uveden zejména v nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci.

     Překážky v práci z důvodu obecného zájmu

Jedná se o následující překážky (blíže viz § 200 až § 205 zákoníku práce):

-   Výkon veřejné funkce.

-   Výkon občanské povinnosti.

-   Jiné úkony v obecném zájmu.

-   Pracovní volno související s brannou povinností.

-   Školení, jiná forma přípravy nebo studium.

Z okruhu překážek na straně zaměstnance, kdy zaměstnanci vzniká právo na náhradu mzdy

lze uvést následující stručné informace:

a)  Důležité osobní překážky v práci

Náhrada mzdy nebo náhrada odměny z dohody je poskytována zaměstnanci v prvních dvou týdnech pracovní neschopnosti nebo karantény (podrobněji viz § 192 až § 194 zákoníku práce),

b)  Jiné důležité osobní překážky v práci

Náhrada mzdy u jiných osobních důležitých osobních překážek v práci je poskytována zaměstnanci v případech, kdy tak stanoví příslušné nařízení vlády č. 590/2006 Sb.

c)  Překážky v práci z důvodu obecného zájmu

-   Zaměstnanci přísluší pracovní volno s náhradou mzdy v případech, kdy se jedná o jiné úkony v obecném zájmu, uvedené v § 203 odst. 2 písm. a).

-   Dále v případě pracovního volna souvisejícího s brannou povinností podle § 204, a rovněž v případě překážek v práci z důvodu školení, jiné formy přípravy a studia uvedených v § 205 zákoníku práce (tj. zaměstnanec má získat předpoklady stanovené právními předpisy nebo požadavky nezbytné pro řádný výkon sjednané práce, které je v souladu s potřebou zaměstnavatele, viz zvyšování kvalifikace dle § 232 zákoníku práce spojené s právem na náhradu mzdy, avšak nezaměňovat s prohlubováním kvalifikace dle § 230 zákoníku práce, které se považuje za výkon práce, za který přísluší mzda a nikoliv náhrada mzdy).

-   Zaměstnanci dále přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku v případě rekvalifikace dle § 110 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, neboť rekvalifikace je podle uvedeného zákona rovněž považována za překážku v práci na straně zaměstnance.

Ing. Luděk Pelcl

ZÁKON č. 262/2006 Sb.,
zákoník práce

§ 203

Jiné úkony v obecném zájmu

(1) Jiné úkony v obecném zájmu stanoví tento zákon nebo zvláštní zákon.

(2) Pracovní volno pro jiný úkon v obecném zájmu zaměstnanci

a)  přísluší s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku k výkonu funkce člena

1. orgánu odborové organizace podle tohoto zákona,

2. rady zaměstnanců nebo volební komise podle tohoto zákona, jakož i zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci podle tohoto zákona (§ 283 až 285),

3. vyjednávacího výboru nebo evropské rady zaměstnanců podle tohoto zákona (§ 288 až 298),

4. orgánu právnické osoby voleného za zaměstnance podle zvláštního právního předpisu,

5. vyjednávacího výboru a člena výboru zaměstnanců podle zvláštního právního předpisu.

b)  přísluší k výkonu jiné odborové činnosti, zejména k účasti na schůzích, konferencích nebo sjezdech,

c)  přísluší k účasti na školení pořádaném odborovou organizací v rozsahu 5 pracovních dnů v kalendářním roce, nebrání-li tomu vážné provozní důvody, s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku,

d)  k činnosti dárce při odběru krve a při aferéze; přísluší pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu cesty k odběru, odběru, cesty zpět a zotavení po odběru, pokud tyto skutečnosti zasahují do pracovní doby v rámci 24 hodin od nástupu cesty k odběru. Pokud na cestu k odběru, na odběr a cestu zpět nestačí 24 hodin, přísluší pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za prokázanou nezbytně nutnou další dobu, pokud zasahuje do pracovní doby. Nedojde-li k odběru, přísluší pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku jen za prokázanou nezbytně nutnou dobu nepřítomnosti v práci,

e)  k činnosti dárce dalších biologických materiálů; přísluší pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu cesty k odběru, odběru, cesty zpět a zotavení po odběru, pokud uvedené skutečnosti zasahují ...