Náklady na stravování – nová vyhláška
Ve Sbírce zákonů byla zveřejněna nová vyhláška MF ČR č. 296/2022 Sb., o nákladech na stravování a jejich úhradě v organizačních složkách státu a příspěvkových organizacích. Tato vyhláška nahrazuje zejména vyhlášku č. 430/2001 Sb., o nákladech na závodní stravování a jejich úhradě v organizačních složkách státu a státních příspěvkových organizacích, v platném znění a nabyla účinnosti 1. 1. 2023. Jaká je nová právní úprava, kterou musí dotčené subjekty zohlednit počínaje 1. 1. 2023?
Na úvod je potřeba poznamenat, že nová vyhláška byla zpracována zejména z potřeby úpravy legislativně-technického charakteru, tak aby text byl v souladu s Legislativními pravidly vlády. K parametrickým změnám v nové vyhlášce nedochází. Vyhláška upravuje náklady na stravování a jejich úhradu v organizačních složkách státu a příspěvkových organizacích, nevztahuje se tedy na příspěvkové organizace zřízené územními samosprávnými celky.
Obdobně jako dosud platná právní úprava obsahuje navrhovaná vyhláška úpravu nákladů na stravování a jejich úhradu ve dvou základních způsobech zajišťování stravování. Prvním způsobem je zajištění stravování ve vlastním stravovacím zařízení. Druhým způsobem je zajištění stravování prostřednictvím jiného poskytovatele.
Navrhovaná vyhláška obsahuje na rozdíl od platné právní úpravy definici některých pojmů, a to v § 2 vyhlášky. V tomto ustanovení se vymezuje, kdo je strávníkem, co se rozumí místem výkonu práce a v souladu s výše uvedeným zpřesňuje, že příspěvkovou organizací se rozumí organizace zřízená organizační složkou státu nebo příspěvková organizace, k níž plní organizační složka státu funkci zřizovatele. V případě poskytování dalšího hlavního jídla se navrhuje zpřesnit, že jeho poskytování je možné v případě, že tak stanoví kolektivní smlouva, kolektivní dohoda nebo vnitřní předpis. Rovněž je tedy zohledněno, že v rámci kolektivního vyjednávání se pro určitý okruh zaměstnanců sjednává kolektivní dohoda.
Oproti platné právní úpravě jsou provedeny změny legislativně-technického charakteru,
aby nová právní úprava odpovídala současným legislativně-technickým požadavkům. Z pohledu připomínkového řízení je zajímavé, že nebyla akceptována připomínka, aby i v případě, že organizační složka státu nebo státní příspěvková organizace provozuje jídelnu, mohli zaměstnanci sami zvolit způsob stravování (např. stravenky). S tímto návrhem Ministerstvo financí nesouhlasí, neboť pokud organizační složka státu provozuje vlastní stravovací zařízení, je z důvodu hospodárnosti nutné takové zařízení využívat. Výjimky upravuje § 10 odst. 1 navrhované vyhlášky a jedná se o případy, kdy je to způsobeno zdravotním stavem zaměstnance a kdy je příslušné zařízení uzavřeno nebo mimo provoz.
Pro úplnost ještě doplňme, že nebyla akceptována připomínka, která požadovala, aby místem výkonu práce bylo stanoveno místo pravidelného pracoviště pro účely cestovních náhrad.
V § 3 až § 6 vyhláška obsahuje úpravu nákladů na stravování a jejich úhradu v případě, že organizační složka státu nebo státní příspěvková organizace zajišťují stravování ve vlastním stravovacím zařízení, ve kterém stravu připravují zaměstnanci příslušné organizační složky státu nebo státní příspěvkové organizace.
V § 3 je upraveno, co tvoří náklady na stravování v organizačních složkách státu nebo státních příspěvkových organizacích, které zajišťují stravování ve vlastním stravovacím zařízení. Tyto náklady jsou tvořeny náklady na suroviny spotřebované na přípravu podávaných hlavních jídel, náklady na suroviny spotřebované na přípravu podávaných doplňkových jídel nebo nápojů (jsou-li doplňková jídla nebo nápoje nabízeny) a ostatní provozní náklady na stravování.
Jak upravuje § 4 vyhlášky, náklady na suroviny spotřebované na přípravu podávaných hlavních jídel a náklady na suroviny spotřebované na přípravu podávaných doplňkových jídel nebo jsou hrazeny výnosy ze stravování, které tvoří úhrady od strávníků. Ty mohou být sníženy o příspěvek z FKSP, pokud je na tento účel poskytován. Je potřeba upozornit, že pro soustředění úhrad od těch, kteří se ve stravovacím zařízení stravují, a soustředění případných příspěvků z fondu kulturních a sociálních potřeb zřizuje organizační složka státu samostatný běžný účet stravování. Tento účet je podřízen souhrnnému účtu státní pokladny a je tedy zřizován v České národní bance.
Ostatní provozní náklady na stravování jsou hrazeny v plné výši zaměstnavatelem. Organizační složky státu je hradí ze svého výdajového účtu státního rozpočtu. Státní příspěvkové organizace je hradí na vrub nákladů hlavní činnosti.
Strávník dostane jedno hlavní jídlo v kalendářním dni za předpokladu, že odpracuje v místě výkonu práce alespoň 3 hodiny v tomto kalendářním dni. Není rozhodující, zda strávník uvedené podmínky naplnil v rámci stanovené směny, nebo mimo stanovenou směnu. V případě poskytování dalšího hlavního jídla se zpřesňuje, že jeho poskytování je možné v případě, že tak stanoví kolektivní smlouva, kolektivní dohoda nebo vnitřní předpis.
Rovněž je tedy zohledněno, že v rámci kolektivního vyjednávání se pro určitý okruh zaměstnanců sjednává kolektivní dohoda. Pokud to umožňuje kolektivní smlouva, kolektivní dohoda nebo vnitřní předpis zaměstnavatele, může být poskytnuto jedno hlavní jídlo v kalendářním dni bývalým zaměstnancům, kteří u zaměstnavatele pracovali do starobního důchodu nebo do odchodu do invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně. Obdobně to platí pro osoby činné u zaměstnavatele na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, tedy na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. Těmto osobám není ale možné jejich úhradu snížit o příspěvek z fondu kulturních a sociálních potřeb, protože těmto osobám se příspěvky z FKSP poskytovat nemohou.
Pokud organizační složka státu nebo státní příspěvková organizace poskytuje jídlo ve svém stravovacím zařízení na základě smlouvy o stravování jiné organizační složce státu, jiné státní příspěvkové organizaci nebo úplně jiné právnické nebo fyzické osobě, musí cena jídla krýt veškeré náklady upravené v § 3. Výjimkou je pouze poskytování jídel organizační složce nebo státní příspěvkové organizaci v rámci jednoho správce kapitoly státního rozpočtu.
V § 7 vyhlášky je obsažena úprava situace, kdy zabezpečování stravování v případě, že organizační složka státu nebo státní příspěvková organizace disponují vlastním stravovacím zařízením, ale stravování není zajišťováno jejich zaměstnanci.
Případy stravování zabezpečované prostřednictvím jiného zaměstnavatele (tedy jiné organizační složky státu nebo jiné státní příspěvkové organizace) nebo jiné právnické nebo fyzické osoby jsou upraveny v § 8 a 9 vyhlášky.
Náklady na stravování zabezpečované prostřednictvím jiného zaměstnavatele nebo jiné právnické nebo fyzické osoby tvoří cena za poskytnuté služby stanovená ve smlouvě. Jsou-li poskytovány například stravovací poukázky, je nákladem na stravování pro jednoho zaměstnance cena stravenky.
Horní hranice úhrady zaměstnavatele
je stanovena v § 9 vyhlášky. Tato horní hranice činí nejvýše 55 % nákladů, nejvýše ale tato horní hranice může činit 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin podle zákoníku práce. Horní hranice stravného činí v současné době 142 Kč, tedy zaměstnavatel může hradit nejvýše 99,40 Kč. Dolní hranice stanovena není, ale vzhledem k ustanovení § 9 odst. 1 zaměstnavatel nějakou částku uhradit musí. Zbylou částku hradí strávník, kterému může být poskytnut příspěvek z fondu kulturních a sociálních potřeb, a to až do výše 100 % částky, kterou by měl strávník hradit.
Strávník dostane jedno hlavní jídlo v kalendářním dni za předpokladu, že odpracuje v místě výkonu práce alespoň 3 hodiny v tomto kalendářním dni. Není rozhodující, zda strávník uvedené podmínky naplnil v rámci stanovené směny, nebo mimo stanovenou směnu. V případě poskytování dalšího hlavního jídla se zpřesňuje, že jeho poskytování je možné v případě, že tak stanoví kolektivní smlouva, kolektivní dohoda nebo vnitřní předpis. Rovněž je tedy zohledněno, že v rámci kolektivního vyjednávání se pro určitý okruh zaměstnanců sjednává kolektivní dohoda.
Ing. Zdeněk Morávek
