Nákup produktů zaměstnavatele
– sleva zaměstnanci na nákup

V současné situaci na trhu práce se zaměstnavatelé snaží udržet si stávající zaměstnance, popřípadě nabírat zaměstnance nové pomocí poskytování různých výhod, tzv. benefitů pro zaměstnance. Benefity mohou mít různé daňové dopady, jak na zaměstnavatele, tak i na zaměstnance. Jak v praxi řešit z hlediska daní poskytování benefitů jako jsou například slevy na nákup produktů a služeb od zaměstnavatele?

Nejoblíbenější jsou samozřejmě ty, které nejsou u zaměstnance předmětem zdanění nebo jsou u něj osvobozeny a u zaměstnavatele jsou výdajem či nákladem, který slouží k dosažení, zajištění a udržení příjmů. Takových benefitů je ale pomálu. Zaměstnavatelé ne vždy postupují z daňového hlediska v praxi správně.

SLEVA ZAMĚSTNANCI NA NÁKUP PRODUKTŮ ZAMĚSTNAVATELE

•    Z pohledu zaměstnance:

Pokud zaměstnanec kupuje díky zaměstnavateli nějaký výrobek či službu levněji, než zaměstnavatelův zákazník či někdo jiný, tak podle § 6 odst. 3 ZDP platí, že příjmem zaměstnance se až na výjimky rozumí rovněž částka, o kterou je úhrada zaměstnance zaměstnavateli za poskytnuté plnění, nižší, než je cena určená podle zákona upravujícího oceňování majetku nebo cena, kterou účtuje jiným osobám.

Příklad 1

Zemědělské družstvo prodává po sklizni zemědělské produkty jako např. brambory svým zaměstnancům za skladové ceny včetně daně z přidané hodnoty. Tyto ceny jsou mnohem výhodnější než běžné tržní ceny, které určuje svým běžným odběratelům. Jaký bude daňový dopad u zaměstnavatele a zaměstnance z hlediska daně z příjmů a daně z přidané hodnoty?

Co se týče daňových dopadů u zaměstnavatele z hlediska daně z příjmů, tak pro něj pořizovací, tj. skladová cena bude představovat ve smyslu § 24 odst. 1 ZDP náklad sloužící k dosažení zajištění a udržení příjmů. U zaměstnance platí, že mu vznikne zdanitelný nepeněžní příjem ze závislé činnosti dle § 6 odst. 3 ZDP. Podle tohoto ustanovení se takovým příjmem rozumí částka, o kterou je úhrada zaměstnance zaměstnavateli za prodaný zemědělský produkt (pytle brambor) nižší, než je cena zjištěná podle zákona o oceňování majetku (cena obvyklá) nebo cena, kterou zaměstnavatel za tyto zemědělské produkty účtuje jiným osobám (odběratelům).

Tzn., že takto získaná „cenová výhoda“ zaměstnance se považuje za jeho nepeněžní příjem ze závislé činnosti, a to v kalendářním měsíci, kdy se uskuteční prodej. Samozřejmě se o toto nepeněžní plnění zvedne i vyměřovací základ pro výpočet pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Z hlediska DPH to žádný „negativní“ dopad na zaměstnance či zaměstnavatele nemá. Jedná se o klasické zdanitelné plnění ve smyslu § 13 odst. 1 ZDPH, tj. o dodání zboží. U dodání zboží se základ daně stanoví standardním způsobem podle § 36
ZDPH, tzn. ve výši částky, kterou za zboží zaplatí zaměstnanec zaměstnavateli, bez daně za toto zdanitelné plnění.

§ 6 odst 3. ZDP:

Příjmy podle § 6 odst. 1 ZDP 1 se rozumějí příjmy pravidelné nebo jednorázové bez ohledu na to, zda je na ně právní nárok či nikoli, zda je od zaměstnavatele dostává zaměstnanec nebo jiná osoba a zda jsou vypláceny nebo připisovány k dobru anebo spočívají v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance nebo v jeho prospěch. Příjmem zaměstnance se rozumí i plnění podle § 6 odstavce 9 písm. d) a e) ZDP poskytnuté zaměstnavatelem pro rodinného příslušníka zaměstnance. Příjmem se rozumí rovněž částka, o kterou je úhrada zaměstnance zaměstnavateli za poskytnuté plnění, kromě jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, bytu nebo rodinného domu, v němž měl zaměstnanec bydliště po dobu 2 let bezprostředně před jeho koupí, nižší, než je cena

a)  určená podle zákona upravujícího oceňování majetku nebo cena, kterou účtuje jiným osobám,

b)  stanovená podle § 6 odstavce 6 ZDP v případě poskytnutí motorového vozidla k používání pro služební i soukromé účely.

V praxi se také můžeme setkat např. s nepeněžními plněními od zaměstnavatele na vzdělávací kurzy a školení apod. Zde se ovšem nejedná o nákup produktů a služeb od zaměstnavatele včetně slevy na poskytnuté plnění.

Příklad 2

Zaměstnavatel poskytuje prostřednictvím externích dodavatelů všem zaměstnancům firmy v průběhu kalendářního roku odborná školení zaměřená podle profese zaměstnanců. Tato školení slouží k udržování a prohlubování znalostí zaměstnance potřebných k vykonávání svěřených úkolů. Jaký je dopad z hlediska daní na zaměstnance a zaměstnavatele?

Z hlediska daní u zaměstnance v případě nákladů na školení či odborný rozvoj konkrétního zaměstnance, platí podle § 6 odst. 9 písm. a) ZDP, že od daně jsou (kromě příjmů uvedených v § 4 ZDP), dále osvobozeny mimo jiné nepeněžní plnění vynaložená zaměstnavatelem na odborný rozvoj zaměstnanců související s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo nepeněžní plnění vynaložená zaměstnavatelem na rekvalifikaci zaměstnanců podle jiného právního předpisu upravujícího zaměstnanost (zákon o zaměstnanosti); toto osvobození se nevztahuje na příjmy plynoucí zaměstnancům v této souvislosti jako mzda, plat, odměna nebo jako náhrada za ušlý příjem, jakož i na další peněžní plnění poskytovaná v této souvislosti zaměstnancům.

Z hlediska daní u zaměstnavatele platí, že pokud by se jednalo o náklady na školení či odborný rozvoj konkrétního zaměstnance, tak podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 3 ZDP jsou daňově uznatelným nákladem zaměstnavatele mimo jiné i výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců vynaložené na provoz vlastních vzdělávacích zařízení nebo výdaje (náklady) spojené s odborným rozvojem zaměstnanců podle jiného právního předpisu (§ 230 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů a rekvalifikací zaměstnanců podle jiného právního předpisu upravujícího zaměstnanost (zákon o zaměstnanosti), pokud souvisejí s předmětem činnosti zaměstnavatele.

•    Z pohledu zaměstnavatele:

Pokud zaměstnanec kupuje díky zaměstnavateli nějaký výrobek či službu levněji, než zaměstnavatelův zákazník či někdo jiný, tak může zaměstnavatel uplatnit ve smyslu § 24 ZDP jako daňový výdaj celou pořizovací cenu výrobků, zboží či služeb (platí i pro zůstatkovou cenu prodaného dlouhodobého majetku) i když byly prodány tzv. pod cenou.

Pokud je zaměstnavatel plátce DPH, tak platí, že řadoví zaměstnanci, až na výjimky (např. jednatelé či společníci), nepatří mezi spojené osoby ve smyslu § 23 odst. 7 ZDP, a proto nehrozí úprava základu daně ve smyslu § 36a ZDPH, podle něhož jsou plátci v některých speciálních případech povinni stanovit základ daně ve výši obvyklé ceny, a nikoli ve výši přijaté úplaty. Je třeba zdůraznit, že ustanovení § 36a ZDPH se týká jen úplatných transakcí. Pro stanovení základu daně u transakcí bezúplatných je určen § 36 odst. 6 ZDPH.

Příklad 3

V případě, že zaměstnavatel – právnická osoba prodal svému zaměstnanci zboží za zvýhodněnou cenu např. za cenu 15 000 Kč vč. DPH, když stejné zboží prodává běžně koncovému zákazníkovi za prodejní cenu např. 20 000 Kč vč. DPH, je třeba u zaměstnavatele (stejně jako u zaměstnance) upravit jeho základ daně (základ daně z příjmů právnických osob)? Počítá se zaměstnanec mezi tzv. „jinak spojené osob“ ve smyslu § 23 odst. 7 ZDP?

Tento benefit ve formě poskytnutí zboží zaměstnanci za nižší cenu, než je cena obvyklá, se se dle § 6 odst. 3 ZDP daní pouze u zaměstnance. Toto jsou jediné daňové důsledky zmíněné transakce. Zaměstnanec se nepovažuje za osobu spojenou ve vztahu k zaměstnavateli dle § 23 odst. 7 ZDP. Náklady spojené s pořízením zboží budou u zaměstnavatele daňově uznatelnými náklady a základ daně zaměstnavatele se nijakým způsobem s ohledem na výše uvedený prodej neupravuje.

Ing. Pavel Novák

Použité právní předpisy:

-  Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP),

-  Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDPH).

Související předpisy:

-  Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZP).

§ 23 zákona č. 586/1992 Sb.

Základ daně

(7) Liší-li se ceny sjednané mezi spojenými osobami od cen, které by byly sjednány mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, a není-li tento rozdíl uspokojivě doložen, upraví se základ daně poplatníka o zjištěný rozdíl. Nelze-li určit cenu, která by byla sjednávána mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, použije se cena určená podle právního předpisu upravujícího oceňování majetku. Ustanovení věty první a druhé se nepoužije v případě uzavření smlouvy o výprose nebo o výpůjčce a v případě, kdy sjednaná výše úroků z úvěrového finančního nástroje mezi spojenými osobami je nižší, než by byla cena sjednaná mezi nespojenými osobami, a věřitelem je daňový nerezident nebo člen obchodní korporace, který je daňovým rezidentem České republiky, nebo poplatník daně z příjmů fyzických osob. Spojenými osobami se pro účely tohoto zákona rozumí

a) kapitálově spojené osoby, přitom

1. jestliže se jedna osoba přímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech druhé osoby, anebo se jedna osoba přímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech více osob; a přitom tento podíl představuje alespoň 25 % základního kapitálu nebo 25 % hlasovacích práv těchto osob, jsou všechny tyto osoby vzájemně osobami přímo kapitálově spojenými,

2. jestliže se jedna osoba nepřímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech druhé osoby, anebo se jedna osoba přímo nebo nepřímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech více osob; a přitom tento podíl představuje alespoň 25 % základního kapitálu nebo 25 % hlasovacích práv těchto osob, jsou všechny tyto osoby vzájemně osobami kapitálově spojenými,

b) jinak spojené osoby, kterými jsou osoby

1. kdy se jedna osoba podílí na...