NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 341/2017 Sb.,

o platových poměrech zaměstnanců
ve veřejných službách a správě

ve znění

nařízení č. 263/2018 Sb., nařízení č. 332/2018 Sb., nařízení č. 158/2019 Sb.,
nařízení č. 300/2019 Sb., nařízení č. 603/2020 Sb., nařízení č. 322/2021 Sb.,
nařízení č. 420/2021 Sb. a nařízení č. 531/2021 Sb.

Vláda nařizuje podle § 123 odst. 6 písm. b) až f), § 128 odst. 2 a § 129 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb. a zákona č. 250/2014 Sb.:

§ 1

Úvodní ustanovení

Toto nařízení stanoví pro zaměstnance, kterým zaměstnavatel poskytuje podle § 109 odst. 3 zákoníku práce za práci plat,

a)  kvalifikační předpoklady vzdělání pro výkon prací zařazených do jednotlivých platových tříd,

b)  způsob zařazování do platových tříd,

c)  podmínky pro určení započitatelné praxe,

d)  okruh uvedených zaměstnanců, u kterých může zaměstnavatel určit platový tarif zvláštním způsobem,

e)  stupnice platových tarifů,

f)  výši příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí,

g)  rozdělení prací podle pracovních podmínek do skupin v závislosti na míře neuropsychické zátěže a pravděpodobnosti rizika ohrožení života a zdraví a podle obtížnosti práce a výši zvláštního příplatku pro jednotlivé skupiny.

§ 2

Kvalifikační předpoklady

(1) Kvalifikační předpoklady vzdělání pro výkon prací v jednotlivých platových třídách (dále jen „potřebné vzdělání“) jsou

a)  v první platové třídě: základní vzdělání nebo základy vzdělání,

b)  ve druhé platové třídě: základní vzdělání nebo základy vzdělání,

c)  ve třetí platové třídě: střední vzdělání,

d)  ve čtvrté platové třídě: střední vzdělání s výučním listem nebo střední vzdělání,

e)  v páté platové třídě: střední vzdělání s výučním listem,

f)  v šesté platové třídě: střední vzdělání s maturitní zkouškou nebo střední vzdělání s výučním listem,

g)  v sedmé platové třídě: střední vzdělání s maturitní zkouškou,

h)  v osmé platové třídě: střední vzdělání s maturitní zkouškou,

i)  v deváté platové třídě: vyšší odborné vzdělání nebo střední vzdělání s maturitní zkouškou,

j)  v desáté platové třídě: vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu nebo vyšší odborné vzdělání,

k)  v jedenácté platové třídě: vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu nebo vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu,

l)  ve dvanácté platové třídě: vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu nebo vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu,

m) ve třinácté platové třídě: vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu,

n)  ve čtrnácté platové třídě: vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu,

o)  v patnácté platové třídě: vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu,

p)  v šestnácté platové třídě: vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu.

(2) Potřebné vzdělání nenahrazuje kvalifikační předpoklady, které pro výkon stejných prací stanoví jiný právní předpis¹⁾.

§ 3

Zařazení zaměstnance do platové třídy

(1) Zaměstnavatel zařadí zaměstnance podle § 123 odst. 2 zákoníku práce do platové třídy, ve které je podle nařízení vlády o katalogu prací ve veřejných službách a správě (dále jen „katalog prací“) zařazena nejnáročnější práce, jejíž výkon zaměstnavatel na zaměstnanci požaduje. Pokud není tato práce v katalogu prací uvedena, zařadí zaměstnavatel zaměstnance do platové třídy, ve které jsou v katalogu prací zahrnuty příklady prací porovnatelné s ní z hlediska složitosti, odpovědnosti a namáhavosti.

(2) Zaměstnavatel zařadí zaměstnance do platové třídy podle odstavce 1, pokud pro výkon práce zařazené v této platové třídě splňuje potřebné vzdělání.

(3) Zaměstnavatel může zaměstnance výjimečně zařadit do platové třídy, pro kterou nesplňuje potřebné vzdělání, jestliže jiný právní předpis¹⁾ nestanoví jinak, a jestliže

a)  důvodem je zvláštní povaha vykonávané práce podle § 123 odst. 6 písm. e) zákoníku práce, která spočívá v umělecké činnosti, uměleckopedagogické činnosti, v činnosti sportovce nebo trenéra, nebo

b)  jiný právní předpis²⁾ stanoví pro výkon některých prací nižší vzdělání než potřebné vzdělání podle § 2 odst. 1 nebo pro jejich výkon stanoví jiný kvalifikační předpoklad.

(4) Nemůže-li zaměstnavatel obsadit pracovní místo zaměstnancem, který dosáhl potřebného vzdělání, nebo zaměstnancem, kterého může výjimečně zařadit do platové třídy podle odstavce 3, a nestanoví-li jiný právní předpis¹⁾ jinak, může zaměstnance výjimečně zařadit do platové třídy, pro kterou nesplňuje potřebné vzdělání,

a)  až na dobu 4 roků,

b)  na dobu delší, jestliže předchozí praxí nebo po dobu výjimečného zařazení podle písmene a) prokázal schopnost k výkonu požadované práce.

§ 4

Zařazení zaměstnance
do platového stupně

(1) Zaměstnavatel zařadí zaměstnance do platového stupně příslušné platové třídy podle započitatelné praxe podle § 123 odst. 4 zákoníku práce a míry jejího zápočtu určené podle odstavců 2 až 9.

(2) V plném rozsahu započte zaměstnavatel zaměstnanci dobu praxe v oboru požadované práce. Praxí v oboru požadované práce se pro účely tohoto nařízení rozumí výkon práce, pro kterou jsou potřebné znalosti stejného nebo obdobného zaměření jako pro výkon požadované práce.

(3) V rozsahu nejvýše dvou třetin započte zaměstnavatel zaměstnanci dobu jiné praxe, a to v závislosti na míře její využitelnosti pro výkon požadované práce.

(4) V plném rozsahu, nejvýše však v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem pro výkon vojenské základní (náhradní) služby³⁾ platným v době jejího výkonu, započte zaměstnavatel zaměstnanci dobu výkonu vojenské základní (náhradní) služby nebo civilní služby⁴⁾.

(5) V plném rozsahu, nejvýše však celkovém rozsahu 6 let, započte zaměstnavatel zaměstnanci dobu

a)  skutečného čerpání mateřské dovolené, další mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené nebo trvalé péče o dítě nebo děti nejvýše v rozsahu odpovídajícím délce mateřské dovolené a další mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené platné v době této péče podle jiného právního předpisu⁵⁾,

b)  osobní péče o osobu závislou na péči jiné osoby, je-li závislou osobou nezletilé dítě podle § 120 odst. 3 zákona o sociálních službách.

(6) Doby uvedené v odstavcích 4 a 5 započte zaměstnavatel, pokud se zaměstnankyně nebo zaměstnanec současně nepřipravovali na povolání v denním nebo v prezenčním studiu.

(7) Z doby, kterou zaměstnanci započetl podle odstavců 2 až 6, odečte zaměstnavatel zaměstnanci zařazenému do

a)  šesté až osmé platové třídy, který dosáhl jen středního vzdělání s výučním listem, dobu 1 roku, nebo dobu 2 roků, pokud dosáhl jen středního vzdělání, anebo dobu 4 roků, pokud dosáhl jen základního vzdělání nebo základů vzdělání,

b)  deváté platové třídy, který dosáhl jen středního vzdělání s maturitní zkouškou, dobu 2 roků, nebo jen středního vzdělání s výučním listem, dobu 3 roků, nebo středního vzdělání, dobu 4 roků, anebo dobu 6 roků, pokud dosáhl jen základního vzdělání nebo základů vzdělání,

c)  desáté platové třídy, který dosáhl jen vyššího odborného vzdělání, dobu 1 roku, nebo jen středního vzdělání s maturitní zkouškou, dobu 3 roků, nebo jen středního vzdělání s výučním listem,dobu 4 roků, nebo jen středního vzdělání, dobu 5 roků, anebo dobu 7 roků, pokud dosáhl jen základního vzdělání nebo základů vzdělání,

d)  jedenácté až šestnácté platové třídy, který dosáhl jen vysokoškolského vzdělání v bakalářském studijním programu, dobu 2 roků, nebo jen vyššího odborného vzdělání, dobu 3 roků, nebo jen středního vzdělání s maturitní zkouškou, dobu 5 roků, nebo jen středního vzdělání s výučním listem, dobu 6 roků, nebo jen středního vzdělání, dobu 7 roků, anebo dobu 9 roků, pokud dosáhl jen základního vzdělání nebo základů vzdělání.

(8) Zaměstnanci, který nezískal započitatelnou praxi podle § 123 odst. 4 zákoníku práce, nebo získal započitatelnou praxi kratší, než je doba, kterou mu měl zaměstnavatel podle odstavce 7 odečíst, se o dobu, která mu nemohla být odečtena, prodlužuje doba stanovená v přílohách č. 1 až 5 k tomuto nařízení pro postup do nejbližšího vyššího platového stupně.

(9) Jestliže zaměstnanec dosáhne v průběhu pracovního poměru vyššího vzdělání, než podle kterého mu byla naposledy určena započitatelná praxe, přičte mu zaměstnavatel dobu odpovídající dosaženému vzdělání, kterou mu podle odstavce 7 odečetl.

(10) Platový tarif ve vyšším platovém stupni náleží zaměstnanci od prvého dne kalendářního měsíce, ve kterém dosáhl započitatelné praxe stanovené pro jednotlivé platové stupně v přílohách č. 1 až 5 k tomuto nařízení.

§ 5

Platový tarif

(1) Zaměstnanci přísluší platový tarif stanovený podle stupnice platových tarifů uvedené v příloze č. 1 k tomuto nařízení stanovený pro platovou třídu a platový stupeň, do kterých je zařazen, nestanoví-li se dále jinak.

(2) Zaměstnanci, který je pracovníkem v sociálních službách nebo sociálním pracovníkem v zařízení sociálních služeb, u poskytovatele sociálních služeb, který vykonává činnost v sociálních službách nebo podle zvláštních právních předpisů při pomoci v hmotné nouzi, v sociálně-právní ochraně dětí, ve škole a školském zařízení, ve věznici, v zařízení pro zajištění cizinců a v azylovém zařízení, nebo sociálním pracovníkem u poskytovatele zdravotních služeb, pokud současně není

1. zaměstnancem uvedeným v § 303 odst. 1 zákoníku práce, nebo

2. úředníkem územního samosprávného celku podle § 2 odst. 4 zákona o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů,

přísluší platový tarif stanovený podle stupnice platových tarifů uvedené v příloze č. 2 k tomuto nařízení.

(3) Zaměstnanci, který je zdravotnickým pracovníkem poskytujícím zdravotní služby uvedené v § 2 odst. 2 a 3 zákona o zdravotních službách, pokud není uveden v odstavci 4, přísluší platový tarif stanovený podle stupnice platových tarifů uvedené v příloze č. 3 k tomuto nařízení.

(4)   Zaměstnanci, který je

a)  lékařem nebo zubním lékařem poskytujícím zdravotní služby uvedené v § 2 odst. 2 a 3 zákona o zdravotních službách u poskytovatele zdravotních služeb,

b)  lékařem orgánu sociálního zabezpečení podle § 3 odst. 3 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení,

přísluší platový tarif podle stupnice platových tarifů uvedené v příloze č. 4 k tomuto nařízení.

(5)   Zaměstnanci, který je pedagogickým pracovníkem podle § 2 zákona o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, přísluší platový tarif stanovený podle stupnice platových tarifů uvedené v příloze č. 5 k tomuto nařízení.

§ 6

Zvláštní způsob určení
platového tarifu

(1) Zaměstnavatel může určit platový tarif v rámci rozpětí platových tarifů stanovených pro nejnižší až nejvyšší platový stupeň příslušné platové třídy zaměstnanci zařazenému do

a)  první až páté platové třídy, nebo

b)  šesté a vyšší platové třídy, který vykonává umělecké, uměleckotechnické, uměleckopedagogické práce, činnost sportovce nebo trenéra, nebo práci výkonného letce,

pokud okruh zaměstnanců, jichž se tento způsob určení platového tarifu týká, a pravidla pro určení platového tarifu v rámci rozpětí nejnižšího až nejvyššího platového stupně příslušné platové třídy sjedná v kolektivní smlouvě nebo stanoví vnitřním předpisem.

(2) Zaměstnavatel, který je poskytovatelem zdravotních služeb podle § 2 odst. 1 zákona o zdravotních službách, může s předchozím souhlasem zřizovatele sjednat v kolektivní smlouvě nebo stanovit vnitřním předpisem způsob určení platového tarifu zaměstnancům v rámci rozpětí platových tarifů stanovených pro nejnižší až nejvyšší platový stupeň v příslušné platové třídě. Výše takto určeného platového tarifu musí být určena nejméně ve výši odpovídající platovému tarifu, který by zaměstnanci příslušel při zařazení do platového stupně podle § 4.

§ 7

Příplatek za práci ve ztíženém
pracovním prostředí

(1) Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí⁶⁾ určí zaměstnanci zaměstnavatel podle míry rizika, intenzity a doby působení ztěžujících vlivů.

(2) Výše příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí činí 500 až 1800 Kč měsíčně.

§ 8

Zvláštní příplatek

(1) Zvláštní příplatek určí zaměstnanci zaměstnavatel v rámci rozpětí příplatku stanoveného pro příslušnou skupinu prací. Rozdělení prací podle míry ztěžujících vlivů pracovních podmínek do skupin stanoví příloha č. 6 k tomuto nařízení.

(2) Výše zvláštního příplatku činí měsíčně ve skupině

a)  I. 500 až 1 300 Kč,

b)  II. 750 až 2 500 Kč,

c)  III. 1 250 až 5 000 Kč,

d)  IV. 1 880 až 7 500 Kč,

e)  V. 2 500 až 10 000 Kč.

(3) Výše zvláštního příplatku pedagogického pracovníka ve skupině prací třídního učitele činí měsíčně 1 500 až 3 000 Kč.

(4) Zaměstnanci přísluší pouze jeden zvláštní příplatek podle odstavce 2 ve skupinách I. až V. a podle odstavce 3, s výjimkou zvláštního příplatku podle odstavce 2 za práce uvedené ve skupině I. bodu 1 nebo ve skupině II. bodu 1 v příloze č. 6 k tomuto nařízení. Výši zvláštního příplatku určí zaměstnanci zaměstnavatel v rámci rozpětí, které je při splnění stanovených podmínek pro zaměstnance nejvýhodnější. Právo na zvláštní příplatek podle odstavce 2 za práce uvedené ve skupině I. bodu 1 nebo ve skupině II. bodu 1 v příloze č. 6 k tomuto nařízení a jeho výše se posoudí samostatně.

§ 9

Zmírnění následků křivd

(1) Ke zmírnění následků křivd vzniklých pracovněprávními úkony učiněnými v období od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 může zaměstnavatel do započitatelné praxe zahrnout odchylně od § 4 odst. 3 v plném rozsahu i dobu jiné praxe, pokud zaměstnanec nemohl vykonávat praxi v oboru požadované práce z důvodu neplatného pracovněprávního úkonu podle § 21 zákona o mimosoudních rehabilitacích.

(2) Ke zmírnění následků rozhodnutí, jimiž byli žáci a studenti v důsledku politické perzekuce v období od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 vyloučeni ze studia na školách poskytujících střední nebo vyšší vzdělání a na vysokých školách, může zaměstnavatel do započitatelné praxe zahrnout odchylně od § 4 odst. 3 v plném rozsahu i dobu jiné praxe, pokud zaměstnanec na základě studijní rehabilitace podle § 18 odst. 3 zákona o mimosoudních rehabilitacích příslušné studium řádně ukončil.

§ 10

Přechodná ustanovení

(1) Zařazení do platové třídy a platového stupně se u zaměstnance uvedeného v čl. II odst. 2 nařízení vlády č. 224/2014 Sb. ke dni účinnosti tohoto nařízení nemění, nejde-li o případ, kdy ke dni nabytí účinnosti tohoto nařízení zaměstnanci vznikne právo na platový tarif ve vyšším platovém stupni.

(2) Jestliže byl zaměstnanec výjimečně zařazen do platové třídy, pro kterou nesplňuje potřebné vzdělání, na základě § 3 odst. 4 písm. a) nařízení vlády č. 564/2006 Sb., posuzuje se doba pro výjimečné zařazení tohoto zaměstnance podle nařízení vlády č. 564/2006 Sb.

§ 11

Zrušovací ustanovení

Zrušují se:

1.  Nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě.

2.  Nařízení vlády č. 74/2009 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě.

3.  Nařízení vlády č. 130/2009 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění nařízení vlády č. 74/2009 Sb.

4.  Nařízení vlády č. 201/2009 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů.

5.  Nařízení vlády č. 381/2010 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů.

6.  Nařízení vlády č. 44/2011 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů.

7.  Nařízení vlády č. 448/2011 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů.

8.  Nařízení vlády č. 224/2014 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů.

9.  Nařízení vlády č. 303/2014 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů.

10. Nařízení vlády č. 278/2015 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů.

11. Nařízení vlády č. 273/2016 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů.

12. Nařízení vlády č. 316/2016 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů.

13. Nařízení vlády č. 168/2017 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů.

14. Nařízení vlády č. 340/2017 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů.

§ 12

Účinnost

Toto nařízení nabylo účinnosti dnem 1. ledna 2018.

* * *

Nařízení vlády č. 263/2018 Sb. nabylo účinnosti dnem 1. ledna 2019.

Nařízení vlády č. 332/2018 Sb. nabylo účinnosti dnem 1. ledna 2019.

Nařízení vlády č. 158/2019 Sb. nabylo účinnosti dnem 1. července 2019.

Nařízení č. 300/2019 Sb. nabylo účinnosti dnem 1. ledna 2020.

Nařízení vlády č. 603/2020 Sb. nabylo účinnosti dnem 1. ledna 2021.

Nařízení č. 322/2021 Sb. nabývá účinnosti dnem 1. září 2021.

Nařízení vlády č. 420/2021 Sb. nabylo účinnosti dnem 1. ledna 2022.

Nařízení vlády č. 531/2021 Sb. nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2022.

Příloha č. 1
k nařízení vlády č. 341/2017 Sb.

Stupnice platových tarifů podle platových tříd a platových stupňů pro zaměstnance
uvedené v § 5 odst. 1 (v Kč měsíčně)

Příloha č. 2
k nařízení vlády č. 341/2017 Sb.

Stupnice platových tarifů podle platových tříd a platových stupňů pro zaměstnance
uvedené v § 5 odst. 2 (v Kč měsíčně)

Příloha č. 4
k nařízení vlády č. 341/2017 Sb.

Stupnice platových tarifů podle platových tříd a platových stupňů
pro zaměstnance uvedené v § 5 odst. 4 (v Kč měsíčně)

Příloha č. 5
k nařízení vlády č. 341/2017 Sb.

Stupnice platových tarifů podle platových tříd a platových stupňů
pro zaměstnance uvedené v § 5 odst. 5 (v Kč měsíčně)

Příloha č. 6
k nařízení vlády č. 341/2017 Sb.

ČÁST A
Skupiny prací podle míry ztěžujících vlivů pracovních podmínek

I. skupina – Práce se zvýšenou mírou neuropsychické zátěže nebo jiným možným rizikem ohrožení zdraví nebo života

1.  Práce vykonávané střídavě v různých směnách v rámci dvousměnného provozního režimu.

2.  Přímá pedagogická činnost spojená s dohledem nad žáky nebo studenty, u kterých hrozí zvýšené riziko úrazu z důvodu používání strojů, nástrojů nebo přístrojů v rámci praktického vyučování nebo praktické přípravy.

3.  Práce vyžadující individuální přístup k jednotlivým osobám, popřípadě rozhodování při volbě z více variantních řešení, spočívající v soustavném přímém osobním styku s

3.1.              občany v krizových sociálních situacích, při nichž dochází k ohrožení života, zdraví, základních životních potřeb (výživy, ošacení, ubytování), popřípadě vývoje nezletilých dětí,

3.2.              občany při výkonu posudkové služby.

4.  Práce spojené s ochranou a zajišťováním veřejných zájmů a vykonávané mimo sídlo zaměstnavatele, jeho organizačních útvarů, s výjimkou těchto prací vykonávaných u právnických osob, jejichž zakladatelem nebo zřizovatelem je zaměstnavatel, nebo které podle zvláštního právního předpisu odborně řídí, spočívající

4.1.              v soustavné revizní, kontrolní a vyhledávací činnosti,

4.2.              v provádění státního zdravotního dozoru v rámci hygienické služby.

5.  Práce spočívající v revizní, kontrolní a vyhledávací činnosti v souvislosti s ověřováním správnosti údajů u plátců daní a poplatků, pojistného na sociální a zdravotní pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

6.  Práce spočívající ve fotogrammetrickém vyhodnocování a překreslování map.

7.  Práce vykonávané zaměstnanci státu v ústředních správních úřadech, kterým jsou zvláštním právním předpisem svěřeny úkoly spojené s obranou a bezpečností státu nebo zaměstnanci v ozbrojených silách a bezpečnostních sborech, pokud se podílejí na plnění těchto úkolů, jde-li o práce spočívající v trvalé průběžné přípravě na plnění úkolů spojených s přechodem státu z mírového stavu do stavu ohrožení, nebo se zajišťováním krizového řízení.

8.  Provádění úkonů souvisejících s činností soudu nebo státního zastupitelství.

II. skupina – Práce se značnou mírou neuropsychické zátěže nebo jiným možným rizikem ohrožení zdraví nebo života

1.  Práce vykonávané střídavě v různých směnách v rámci vícesměnného nebo nepřetržitého provozního režimu.

2.  Přímá pedagogická činnost, diagnostická činnost nebo sociální práce s dětmi, žáky nebo studenty se speciálními vzdělávacími potřebami

2.1.              ve školách, třídách, odděleních nebo studijních skupinách samostatně zřízených pro tyto děti, žáky nebo studenty, a ve školách při zdravotnických zařízeních,

2.2.              ve výchovných skupinách školských zařízení samostatně zřízených pro tyto děti, žáky nebo studenty, ve třídách nebo ve výchovných skupinách školských zařízení samostatně zřízených pro tyto děti, žáky a studenty,

2.3.              ve speciálně pedagogickém centru nebo ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči,

2.4.              v zařízeních sociálních služeb pro osoby pro osoby s mentálním nebo tělesným postižením.

3.  Práce, při nichž zaměstnanec přichází do styku se zadrženými, obviněnými, obžalovanými nebo odsouzenými osobami v rámci trestního řízení.

4.  Práce spočívající v plnění zvláštních úkolů pro přípravu a zajišťování obrany a bezpečnosti státu, vykonávané zaměstnanci státu v ústředních správních úřadech, kterým jsou zvláštním právním předpisem svěřeny úkoly spojené s obranou a bezpečností státu nebo zaměstnanci v ozbrojených silách a bezpečnostních sborech.

5.  Vyřizování žádostí o povolení k trvalému pobytu nebo o poskytnutí mezinárodní ochrany spojené s přímým každodenním osobním stykem s cizinci.

6.  Soustavný výkon kontroly a dozoru na pozemních komunikacích nebo státního odborného dozoru v silniční dopravě při nepřerušeném silničním provozu.

7.  Práce, při nichž zaměstnanec přichází do styku s cizinci umístěnými v zařízeních pro zajištění cizinců nebo se žadateli o udělení mezinárodní ochrany ubytovanými v azylových zařízeních.

III. skupina – Práce se značnou mírou neuropsychické zátěže a práce se zvýšeným rizikem ohrožení života nebo zdraví

1.  Geodetické práce spojené s tvorbou map, vykonávané převážně v podzemí.

2.  Výkon prací spočívajících výhradně v provádění úkonů v rámci výkonu rozhodnutí soudu.

3.  Práce spojené s ochranou života a zdraví občanů a majetku před požáry, provádění požárních zásahů a poskytování pomoci při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech.

4.  Práce vykonávané zaměstnanci státu v ozbrojených silách a bezpečnostních sborech, jestliže

4.1.              spočívají v manipulaci s výbušninami,

4.2.              jsou trvale vykonávané v podzemí,

4.3.              jsou vykonávané pozemním leteckým personálem.

5.  Práce spojené s ochranou zájmů státu nebo s ochranou a zajišťováním veřejných zájmů, pokud při nich může dojít k ohrožení života, zdraví nebo jiným závažným rizikům

5.1.              spočívající v rozhodování v daňovém nebo jiném správním řízení v působnosti orgánu Celní správy České republiky,

5.2.              vykonávané zaměstnanci státu v orgánu Celní správy České republiky, spočívající v soustavném výkonu kontrolní, revizní, vyhledávací, zajišťovací a exekuční činnosti.

6.  Údržba (běžná, souvislá, zimní) a opravy pozemních komunikací při nepřerušeném silničním provozu.

7.  Práce, při nichž zaměstnanec provádí fyzickou kontrolu odsouzených v rámci výkonu alternativních trestů a opatření včetně trestu domácího vězení nebo soudem uložených omezení a povinností.

8.  Pravidelné poskytování zdravotních služeb zdravotnickými pracovníky vykonávajícími nelékařské zdravotnické povolání bez odborného dohledu v rozsahu alespoň 3 hodin po sobě jdoucích

8.1.              u poskytovatelů zdravotních služeb lůžkové péče v době, pro kterou stanoví vyhláška o požadavcích na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb nižší požadavky na personální zabezpečení,

8.2.              v pobytových zařízeních sociálních služeb v době od 16 hodin do 7 hodin následujícího dne.

9.  Provádění rozhodovací činnosti na úseku soudního výkonu nebo na úseku výkonu kompetencí státního zastupitelství.

IV. skupina – Práce s nejvyšší mírou neuropsychické zátěže a práce s vysokým rizikem ohrožení života nebo zdraví

1.  Práce spojené s ochranou zájmů státu nebo s ochranou a zajišťováním veřejných zájmů, pokud při nich může dojít k ohrožení života, zdraví nebo jiným závažným rizikům, vykonávané zaměstnanci státu

1.1. v Národním bezpečnostním úřadu a v Národním úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost při plnění úkolů spojených s ochranou bezpečnostních zájmů státu,

1.2. ve zpravodajských službách.

2.  Práce vykonávané zaměstnanci státu v ozbrojených silách a bezpečnostních sborech, spočívající v

2.1.              řízení letového provozu,

2.2.              činnosti potápěče, výsadkáře, instruktora speciální tělesné přípravy nebo vojenského záchranáře,

2.3.              zabezpečování výkonu vazby, výkonu trestu odnětí svobody a výkonu zabezpečovací detence, bezpečnosti vazebních věznic, věznic a ústavů zabezpečovací detence, a ve zdravotní péči o obviněné a odsouzené osoby a o osoby ve výkonu zabezpečovací detence a v přímé pedagogické činnosti ve vazebních věznicích, věznicích a v ústavech zabezpečovací detence.

3.  Práce vykonávané strážníky obecní policie spojené s ochranou a zajišťováním veřejného pořádku, pokud při nich může dojít k ohrožení života, zdraví nebo jiným závažným rizikům při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku.

4.  Poskytování neodkladné zdravotní péče členy výjezdové skupiny zdravotnické záchranné služby.

5.  Soustavné poskytování zdravotních služeb na

5.1.              operačních a porodních sálech,

5.2.              anesteziologickoresuscitačních odděleních a odděleních urgentního příjmu,

5.3.              jednotkách intenzivní péče,

5.4.              onkologických odděleních.

6.  Soustavné poskytování přímé zdravotní nebo přímé obslužné péče osobám u poskytovatele zdravotních služeb a v zařízeních sociálních služeb

6.1.              v psychiatrických a gerontologických odděleních lůžkových zařízení,

6.2.              v samostatných ošetřovatelských odděleních pro osoby upoutané na lůžko nebo vyžadující jinou náročnou ošetřovatelskou péči, případně v samostatných ošetřovatelských odděleních pro ošetřování osob s demencí,

6.3.              s tělesným postižením, duševní poruchou nebo poruchou chování.

V. skupina – Práce s mimořádným rizikem ohrožení života nebo zdraví

1.  Práce výkonného letce.

2.  Práce soustavně vykonávané zaměstnanci státu v oblastech se zvýšeným rizikem vzniku válečných konfliktů nebo s jinými riziky, pokud při nich může dojít k ohrožení života, zdraví nebo jinému závažnému ohrožení.

ČÁST B
Skupina prací vykonávaných pedagogickými pracovníky
se zvýšenou mírou zvláštní neuropsychické zátěže

Práce třídního učitele, vedoucího oddělení na konzervatoři nebo základní umělecké škole nebo vedoucího studijní skupiny na vyšší odborné škole.

Odkazy k textu

     1) Například zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

     2) Například § 34 zákona č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů.

     3) Například zákon č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon), ve znění pozdějších předpisů.

     4) Zákon č. 18/1992 Sb., o civilní službě, ve znění pozdějších předpisů.

     5) Například zákon č. 99/1948 Sb., o národním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

     6) Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.