Nárok na ošetřovné

Jaký je okruh důvodů, na jejichž základě vznikne nárok na ošetřovné? Jaké podmínky je nutno splnit? Kdo nemá nárok na ošetřovné? Kdy vzniká nárok na dlouhodobé ošetřovné?

Podle zákona o nemocenském pojištění (dále „NP“) má nárok na ošetřovné zaměstnanec,

který nemůže vykonávat v zaměstnání práci z důvodu:

·    ošetřování

-    dítěte mladšího 10 let, pokud toto dítě onemocnělo nebo utrpělo úraz, nebo

-    jiného člena domácnosti, jehož zdravotní stav z důvodu nemoci nebo úrazu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou, a členky domácnosti, která porodila, jestliže její stav v době bezprostředně po porodu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou, nebo

·    péče o dítě mladší 10 let, protože

-    školské zařízení nebo zvláštní dětské zařízení, popřípadě jiné obdobné zařízení pro děti, v jehož denní nebo týdenní péči dítě jinak je, nebo škola, jejímž je žákem, jsou uzavřeny z nařízení příslušného orgánu z důvodu havárie, mimořádného opatření při epidemii nebo jiné nepředvídané události,

-    dítě nemůže být pro nařízenou karanténu v péči školského zařízení nebo zvláštního dětského zařízení, popřípadě jiného obdobného zařízení pro děti, v jehož denní nebo týdenní péči dítě jinak je, nebo docházet do školy, nebo

-    fyzická osoba, která jinak o dítě pečuje, onemocněla, utrpěla úraz, nebo byla přijata k poskytnutí lůžkové péče nebo byla poskytnuta lázeňská léčebně rehabilitační péče, či která byla přijata do zdravotnického zařízení jako průvodce nezletilého dítěte do lůžkové péče, porodila nebo jí byla nařízena karanténa, a proto nemůže o dítě pečovat.

Dále platí, že podmínkou nároku na ošetřovné je, že výše uvedená osoba uvedená žije se zaměstnancem v domácnosti. To neplatí v případě ošetřování nebo péče o příbuzného v linii přímé a sourozence pojištěnce nebo ošetřování manžela (manželky) pojištěnce, registrovaného partnera (registrované partnerky) pojištěnce, rodičů manžela (manželky) nebo registrovaného partnera (registrované partnerky) pojištěnce.

Zákon vylučuje nárok na ošetřovné z důvodu ošetřování některé z výše uvedených osob, jestliže jiný pojištěnec má z důvodu poskytování dlouhodobé péče této osobě nárok na výplatu ošetřovného.

Dále zákon vylučuje nárok na ošetřovné v případě potřeby ošetřování dítěte, kdy jiná osoba z důvodu péče o takové dítě pobírá peněžitou pomoc v mateřství nebo rodičovský příspěvek podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Zákon zavedl možnost, aby ošetřování převzala jiná oprávněná osoba a aby se tak pečující osoby mohly vystřídat. Tím se sleduje, aby si oprávněné osoby mohly rozdělit ošetřování a plnit i své povinnosti v zaměstnání. Zákon však umožňuje jen jedno vystřídání po dobu trvání nároku na ošetřovné.

Je třeba rozlišovat poskytování ošetřovného z důvodu:

·    ošetřování nemocné osoby bez ohledu na její věk, kdy lékař potvrzuje nezbytnost ošetřování jinou osobou, u ošetřování nemocných dětí mladších 10 let lékař potvrzuje jen onemocnění dítěte, nikoliv nezbytnost ošetřování jiné osoby,

·    péče o zdravé dítě mladší 10 let z důvodů uvedených v § 39 odst. 1 písm. b) zákona o NP.

Podmínkou nároku na ošetřovné je soužití ošetřovaného a ošetřující osoby v domácnosti. Tato podmínka neplatí u blízkých členů rodiny uvedených v § 39 odst. 2 zákona o NP.

Zaměstnanec může pečovat s nárokem na ošetřovné, i když s nimi nežije ve společné domácnosti, o tyto osoby:

·    o své děti, rodiče, prarodiče, praprarodiče,

·    o manžela/ku nebo registrovaného partnera/ku,

·    o své sourozence (bratry a sestry),

·    o rodiče svého manžela (o tchána a tchyni) nebo rodiče registrovaného partnera/ky.

Tchán nebo tchyně nemohou pečovat o snachu nebo tetě, pokud s nimi nežijí ve společné domácnosti. Osobám žijícím v domácnosti je umožněno se vystřídat v tomtéž případě ošetřování s nárokem na ošetřovné. Budou-li rodiče žít s osmiletým dítětem v domácnosti a dítě onemocní, může např. matka dítě ošetřovat 1. až 5. den potřeby ošetřování, 6. a další dny potřeby ošetřování mže ošetřovat otec nebo babička. Této nové skutečnosti jsou přizpůsobeny i tiskopisy pro uplatňování nároku na tuto dávku. Při střídání se v ošetřování musí tiskopis, kterým uplatňuje střídající se osoba nárok na ošetřovné, podepsat obě osoby, které se v ošetřování střídají. Jedna osoba se svým podpisem vzdává uplatněného nároku na ošetřovné a druhá nárok na ošetřovné uplatňuje. Tiskopis pro střídání se v péči nevystavuje lékař, tiskopis je k disposici na ÚSSZ i na webových stránkách ČSSZ www.cssz.cz(https://eportal.csst.cz/web/portal/-/tiskopisy/zookpo).

Důležité je, že:

-    ošetřovné nelze poskytnout zaměstnanci na dítě, na které někdo jiný uplatnil nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo na rodičovský příspěvek. Pouze v případě, kdy pojištěnec pobírající peněžitou pomoc v mateřství nebo rodičovský příspěvek by ze zdravotních důvodů nemohl o dítě pečovat, náleželo by ošetřovné druhému z rodičů nebo osobě žijící s dítětem v domácnosti,

-    uznáním ošetřující osoby práce neschopnou v době pobírání ošetřovného jí zaniká nárok na poskytování ošetřovného,

-    ošetřovné bude náležet i z důvodu, kdy osoba, která pečuje o dítě, na které pobírá rodičovský příspěvek, byla přijata do nemocnice jako průvodce jiného dítěte než toho, na které pobírá rodičovský příspěvek.

V témže případě ošetřování náleží ošetřovné jen jednou a jen jednomu z oprávněných nebo postupně dvěma oprávněným, jestliže se v témže případě ošetřování (péče) vystřídají. Vystřídání je možné jen jednou; u zaměstnance, který takto převzal ošetřování, se podmínky nároku na ošetřovné posuzují ke dni převzetí ošetřování. Změna druhu onemocnění (diagnózy) se nepovažuje za nový případ ošetřování.

Nárok na ošetřovné nemají:

-    příslušníci,

-    dobrovolní pracovníci pečovatelské služby,

-    odsouzení ve výkonu trestu odnětí svobody zařazení do práce a osoby ve výkonu zabezpečovací detence zařazené do práce,

-    pojištěnci, kteří jsou žáky nebo studenty, ze zaměstnání, které spadá výlučně do období školních prázdnin nebo prázdnin,

-    zaměstnanci se účastní pojištění z důvodu výkonu zaměstnání malého rozsahu, nejde-li o zaměstnance v pracovním poměru a zaměstnance činné na základě dohody o pracovní činnosti,

-    členové kolektivních orgánů právnické osoby.

Výše ošetřovného za kalendářní den činí 60 % denního vyměřovacího základu. Podpůrčí doba je dvojí, obecná činí nejdéle 9 kalendářních dnů a pro osamělého zaměstnance, který má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku, činí nejdéle 16 kalendářních dnů.

Podpůrčí doba u ošetřovného počíná od prvního dne potřeby ošetřování nebo péče. Délka podpůrčí doby platí též v případě převzetí ošetřování (péče) jiným oprávněným. Vznikla-li potřeba ošetřování (péče) dnem, v němž má zaměstnanec směnu již odpracovanou, počíná podpůrčí doba následujícím kalendářním dnem.

Běh podpůrčí doby u ošetřovného se staví po dobu poskytování zdravotnických služeb ošetřované osobě u poskytovatele lůžkové péče. Ošetřovné se poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně vyplácí nejdéle do dne, jímž končí zaměstnání.

Jestliže v průběhu podpůrčí doby, po kterou se zaměstnanci vyplácí ošetřovné, dojde ke vzniku potřeby ošetřování jiné fyzické osoby nebo potřeby péče o jinou fyzickou osobu, nevyplácí se tomuto zaměstnanci ošetřovné, na něž vznikl nárok z tohoto důvodu, po podpůrčí dobu, po kterou trvá předchozí nárok na výplatu ošetřovného; podpůrčí doba v případě vzniku potřeby ošetřování (péče) jiné fyzické osoby se však stanoví ode dne, ve kterém tato potřeba nastala.

Dále se ošetřovné nevyplácí zaměstnanci za dobu, po kterou mělo trvat pracovní volno bez náhrady příjmu, pokud potřeba ošetřování (péče) vznikla nejdříve dnem, který následuje po dni nástupu na takové volno. Ošetřovné se dále nevyplácí za dny pracovního klidu, pokud zaměstnanci nevznikl nárok na výplatu ošetřovného alespoň za 1 kalendářní den, který měl být pro něho pracovním dnem a v němž potřeba ošetřování nebo péče trvala a v neposlední řadě se ošetřovné nevyplácí zaměstnanci za dobu, po kterou trvala stávka, pokud potřeba ošetřování (péče) vznikla nejdříve dnem, který následuje po dni, ve kterém se zaměstnanec stal účastníkem stávky.

DLOUHODOBÉ OŠETŘOVNÉ - Dne 1. června 2018 nabyl účinnosti zákon č. 310/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Touto novelou zákona o nemocenském pojištění byla do systému nemocenského pojištění zavedena další dávka – dlouhodobé ošetřovné.

Cílem této dávky bylo finančně zajistit při splnění stanovených podmínek pojištěnce po dobu, po kterou nemůže vykonávat činnost, protože pečuje o osobu potřebující poskytování dlouhodobé péče. U dlouhodobého ošetřovného jsou ve srovnání s již existující dávkou nemocenského pojištění – ošetřovným – stanoveny odlišné podmínky nároku na dávku, odlišný okruh osob s nárokem na dávku a odlišná doba, po kterou bude dávka náležet. Z toho důvodu se také rozšířil okruh dávek náležejících z NP o tuto další dávku.

Zásadní podmínkou nároku na dlouhodobé ošetřovné je, že ošetřující nemocensky pojištěná osoba (zaměstnanec, nebo osoba samostatně výdělečně činná), nevykonává po dobu poskytování dlouhodobé péče žádnou výdělečnou činnost, tedy ani činnost, která nezakládá účast na nemocenském pojištění.

Dlouhodobá péče je péče poskytovaná v domácím prostředí. Pokud je ošetřovaná osoba přijata do nemocnice, není nárok na dlouhodobé ošetřovné po dobu jejího celodenního pobytu v nemocnici, a to ani v případě, jestliže by byla ze strany ošetřující osoby nadále poskytována hospitalizované osobě v určitém rozsahu péče i po dobu hospitalizace.

Vzhledem k tomu, že poskytování dlouhodobé péče ošetřované osobě je namáhavé, neboť tato péče je ze strany pojištěnce poskytována v průběhu celého dne (tedy. i v noci) zákonodárce neumožňuje souběh dlouhodobé péče s výdělečnou činností. Není možno vykonávat ani zaměstnání, z něhož není zaměstnanec účasten nemocenského pojištění, například na základě dohody o provedení práce s příjmem do 10 000 Kč měsíčně.

Ošetřovanou osobou se pro účely dlouhodobého ošetřovného rozumí fyzická osoba, u které:

-    došlo k závažné poruše zdraví, která si vyžádala hospitalizaci, při níž byla poskytována léčebná péče alespoň 4 kalendářní dny po sobě jdoucích, nejde-li o akutní lůžkovou péči standardní poskytovanou ošetřované osobě za účelem provedení zdravotních výkonů, které nelze provést ambulantně; za den hospitalizace se považuje též den přijetí ošetřované osoby do zdravotnického zařízení poskytovatele zdravotních služeb lůžkové péče a den propuštění z takového zařízení, a

-    je předpoklad, že její zdravotní stav po propuštění z hospitalizace do domácího prostředí bude nezbytně vyžadovat poskytování dlouhodobé péče po dobu alespoň 30 kalendářních dnů.

Dlouhodobé ošetřovné náleží

při vzniku závažné poruchy zdraví, akutní nemoci (např. cévní mozkové příhody) nebo úrazu, při závažném zhoršení zdravotního stavu (dekompenzaci chronické interní nemoci nebo neurologického postižení) nebo v souvislosti s náročným léčením (např. leukémie) nebo operací (např. operací srdce, transplantace orgánu), pro něž fyzická osoba po ukončení hospitalizace vyžaduje po několik týdnů poskytování velkého objemu dlouhodobé péče, popř. pomoci při péči o vlastní osobu v domácím prostředí. Dlouhodobé ošetřovné se netýká krátkodobých zdravotních poruch, akutních nemocí, lehčích úrazů nebo krátkodobého zhoršení chronického stavu s potřebou krátkodobého několikadenního ošetřování. Zhoršení zdravotního stavu musí být tak vážné, že si vyžádá hospitalizaci.

Stanovená doba hospitalizace 4 kalendářních dnů po sobě jdoucích vychází ze skutečnosti, že průměrná délka hospitalizace při poskytování akutní zdravotní péče činí 4 kalendářní dny, což podle poznatků lékařské vědy odpovídá minimální nezbytné době, která je potřebná k poskytování zdravotních služeb (zejména diagnostických a léčebných) u závažných zdravotních stavů, než je dosaženo takové úrovně zlepšení nebo stabilizace zdravotního stavu, že je možné poskytovat následnou lůžkovou péči nebo dlouhodobou lůžkovou péči nebo je možné propuštění do domácí péče.

Za dobu potřeby poskytování dlouhodobé péče po propuštění z lůžkového zdravotnického zařízení se považuje doba alespoň 30 dnů. Předpoklad nutnosti dlouhodobé péče po dobu alespoň 30 kalendářních dnů stanoví poskytovatel zdravotních služeb – zdravotnické zařízení, kde je osoba hospitalizována, na základě znalostí vývoje zdravotního stavu a potřeb nemocného v oblasti ošetřování a péče o vlastní osobu. Při kratší době potřeby ošetřování bude náležet ošetřovné po dobu až 9 (16) dnů potřeby ošetřování, budou-li pro jeho poskytování splněny podmínky.

Zákon o NP taxativně vymezuje okruh pojištěnců s nárokem na dlouhodobé ošetřovné a podmínky, které tato osoba pro nárok na dávku musí splnit.

Podmínkou nároku na dlouhodobé ošetřovné je, že pojištěnec je:

-    manželem (manželkou) ošetřované osoby nebo registrovaným partnerem (registrovanou partnerkou) ošetřované osoby,

-    příbuzným v linii přímé s ošetřovanou osobou nebo je její sourozenec, tchýně, tchán, snacha, zeť, neteř, synovec, teta nebo strýc,

-    manželem (manželkou), registrovaným partnerem (registrovanou partnerkou) nebo druhem (družkou) fyzické osoby uvedené v písmenu b), nebo

-    druhem (družkou) ošetřované osoby nebo jinou fyzickou osobou žijící s ošetřovanou osobou v domácnosti.

Nárok na dlouhodobé ošetřovné nemají:

-    zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce,

-    zaměstnanci se účastní pojištění z důvodu výkonu zaměstnání malého rozsahu,

-    odsouzení ve výkonu trestu odnětí svobody zařazení do práce a osoby ve výkonu zabezpečovací detence zařazené do práce,

-    pojištěnci, kteří jsou žáky nebo studenty, ze zaměstnání, které spadá výlučně do období školních prázdnin nebo prázdnin,

-    vojáci v záloze ve výkonu vojenské činné služby,

-    osoby pečující a osoby v evidenci.

Snahou zákonodárce bylo umožnit, aby v situacích, kdy u osoby z okruhu blízké rodiny dojde k náhlému a závažnému zhoršení zdravotního stavu, který vyžaduje přítomnost jiné pečující osoby (pojištěnce) zajišťující této osobě každodenní ošetřování a pomoc, kterou není možné zajistit jiným vhodným způsobem, mohla být tato péče poskytována některým dalším členem rodiny. V prvé řadě půjde o manžele či registrované partnery ošetřovaných osob. Další skupinou osob jsou příbuzní v linii přímé s ošetřovanou osobou, a dále stanovený okruh osob určených příbuzenskou vazbou ve vztahu k ošetřované osobě. Další skupinu tvoří manželé, registrovaní partneři nebo druhové/družky těchto příbuzných. A konečně jde o skupinu osob bez příbuzenské vazby k ošetřované osobě, které ale žijí s ošetřovanou osobou v domácnosti. Osoby, které nežijí s ošetřovanou osobou v domácnosti, budou mít nárok na tuto dávku, jsou-li jedním z manželů nebo registrovaných partnerů ošetřované osoby, nebo jsou s ošetřovanou osobou příbuzným v linii přímé (rodiče, děti prarodiče, vnuci atd.), taxativně vyjmenovaným příbuzným nebo druhým z manželů nebo registrovaných partnerů těchto příbuzných.

Podpůrčí doba u dlouhodobého ošetřovného začíná prvním dnem vzniku potřeby dlouhodobé péče a končí dnem, v němž končí tato potřeba péče; podpůrčí doba však trvá nejdéle 90 kalendářních dnů.

Dlouhodobé ošetřovné se vyplácí za kalendářní dny, v nichž pojištěnec poskytoval dlouhodobou péči a v nichž zároveň tato potřeba péče trvala. Dlouhodobé ošetřovné se nevyplácí za kalendářní dny, kdy trvala hospitalizace ošetřované osoby, s výjimkou prvního a posledního kalendářního dne hospitalizace.

Vzhledem k tomu, že dlouhodobé ošetřovné může být poskytováno po dobu až 90 dnů ode dne propuštění ošetřované osoby z hospitalizace, a pojištěnec si může určovat den, od něhož bude dlouhodobou péči ošetřované osobě poskytovat, a tím může ovlivnit i výši dávky, stanoví se pro nárok na dlouhodobé ošetřovné čekací doba u zaměstnance v délce 90 kalendářních dnů účasti na NP. U osob samostatně výdělečně činných a zahraničních zaměstnanců se stanoví stejná čekací doba pro vznik nároku na dlouhodobé ošetřovné, která platí pro nemocenské.

U zaměstnanců se zohledňuje, že zaměstnanec může v této době změnit zaměstnání a že zaměstnání nemusí na sebe bezprostředně navazovat. Proto splnění podmínky 90 kalendářních dnů trvání účasti na NP se zjišťuje v posledních 4 měsících přede dnem zahájení poskytování dlouhodobé péče.

Novela zákona o NP provedená zákonem č. 395/2024 Sb. s účinností 1. ledna 2025 podmínku nároku na dlouhodobé ošetřovné, kterou bylo udělení souhlasu ošetřované osoby s poskytováním dlouhodobé péče konkrétním pojištěncem. Z dosavadní praxe vyplynulo, že podmínka udělování souhlasu ošetřované osoby činí problémy zejména v případech, kdy je zdravotní stav této ošetřované osoby natolik vážný, že je udělení písemného souhlasu, resp. jakéhokoliv souhlasu, prakticky vyloučeno. Podmínka písemného souhlasu byla do zákonu dána zejména z toho důvodu, aby řešila spory mezi ošetřujícími osobami o to, která z nich bude poskytovat dlouhodobou péči. Nicméně praktické zkušenosti s využíváním dávky dlouhodobého ošetřovného ukázaly, že tyto spory nenastávají. Pokud případně ke sporům dojde, budou řešeny obdobně jako u sporů o krátkodobé ošetřovné. O dávce nebude možné rozhodnout ve zkráceném řízení a ÚSSZ zahájí řízení, na které se vztahuje správní řád.

Výše dlouhodobého ošetřovného se vypočítává obdobně jako výše ošetřovného nebo nemocenského. Výše této dávky činí 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu. Z částky denního vyměřovacího základu do výše 1. redukční hranice se započte 90 %, z částky mezi 1. a 2. redukční hranicí se započte 60 % a z částky mezi 2. a 3. redukční hranicí se započte 30 %.

Za kalendářní den může být dlouhodobé ošetřovné poskytnuto jen jedné osobě a jen jednou, i kdyby ošetřující osoba pečovala o dvě osoby vyžadující dlouhodobou péči. v poskytování dlouhodobé péče se lze střídat, počet střídání není omezen. Není tedy vyloučena možnost, že by každý den mohla pečovat jiná osoba.

Osoba, která již pobírala dlouhodobé ošetřovné, ukončila poskytování dlouhodobé péče a opět ji po určité době obnovila v rámci podpůrčí doby 90 kalendářních dnů u téže ošetřované osoby, bude mít na základě nové žádosti opět nárok na dlouhodobé ošetřovné, protože podmínky nároku se znovu neposuzují.

JUDr. Eva Dandová