Nárok na peněžitou pomoc
   v mateřství – podmínky

Podmínkou nároku na peněžitou pomoc v mateřství je účast pojištěnce na pojištění alespoň po dobu 270 kalendářních dní v posledních dvou letech přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství. Je-li uplatňován nárok na peněžitou pomoc v mateřství z více pojištění, musí být tato podmínka účasti na pojištění splněna v každém z těchto pojištění. Jaký je okruh pojištěnců, kterým se poskytuje peněžitá pomoc v mateřství? Jaká je délka podpůrčí doby u peněžité pomoci v mateřství?

Okruh pojištěnců, jimž se vyplácí dávka nemocenského pojištění – peněžitá pomoc v mateřství

je v zásadě shodný se starou právní úpravou. Jedná se o:

-    pojištěnku, která porodila dítě s tím, že před porodem má nárok v době nejdříve od počátku osmého týdne před očekávaným dnem porodu,

-    pojištěnce, pokud převzal dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu,

-    pojištěnce, který pečuje o dítě, jehož matka zemřela,

-    pojištěnce, který o dítě pečuje a je otcem dítěte nebo manželem ženy, která dítě porodila, pokud matka dítěte nemůže nebo nesmí o dítě pečovat pro závažné dlouhodobé onemocnění, pro které byla uznána dočasně práce neschopnou,

-    pojištěnce, který pečuje o dítě a je otcem dítěte nebo manželem ženy, která dítě porodila, pokud s matkou dítěte uzavřel písemnou dohodu, že bude pečovat o dítě s tím, že tuto dohodu lze uzavřít s účinkem nejdříve od počátku sedmého týdne po porodu dítěte, pojištěnka, která porodila dítě, která splňuje podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství, jestliže až do dne nástupu na peněžitou pomoc v mateřství pobírá nemocenské z dřívějšího pojištění.

Právní úprava v zákoně rozšířila okruh osob, které mají nárok na peněžitou pomoc v mateřství o manžela ženy, která porodila, a není-li otcem dítěte, tak rovněž o otce dítěte.

Od 1. ledna 2024 byly důvody uvedené v odstavci 1 rozšířeny o nárok na peněžitou pomoc v mateřství pro ženy, které do nástupu na peněžitou pomoc v mateřství pobírají nemocenské z předchozího nemocenského pojištění (nemocensky pojištěného zaměstnání). Úprava je koncipována jako obecná, bude se týkat i situací, kdy pojištěnka skončila zaměstnání jako ne-těhotná, nebo kdy byla uznána dočasně práce neschopnou i z jiného důvodu, než je riziková gravidita.

Porodem se rozumí obecně takové ukončení těhotenství, kdy je do matriky zapsáno narozené dítě. Podmínkou nároku na peněžitou pomoc v mateřství je účast pojištěnce na pojištění alespoň po dobu 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství. Je-li uplatňován nárok na peněžitou pomoc v mateřství z více pojištění, musí být tato podmínka účasti na pojištění splněna v každém z těchto pojištění. U osoby samostatně výdělečně činné se navíc vyžaduje její účast na pojištění po dobu 180 kalendářních dnů v posledním roce přede dnem počátku podpůrčí doby.

Do doby účasti na pojištění pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství se započítává též:

-    doba studia na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole nebo na konzervatoři považovaná za soustavnou přípravu na budoucí povolání pro účely důchodového pojištění, která je považovaná za soustavnou přípravu na budoucí povolání pro účely důchodového pojištění, jestliže toto studium bylo úspěšně dokončeno,

-    doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně, pokud byl tento důchod odňat a po odnětí tohoto důchodu vznikla, popřípadě dále trvala pojištěná činnost.

Novela provedená zákonem č. 395/­2024 Sb. s účinností od 1. ledna 2025 vložila do odstavce 4 – do dob, které se započítávají jako doby účasti na pojištění pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství – dobu prezenčního studia v doktorském studijním programu. Nárok na peněžitou pomoc v mateřství získají doktorandky, které budou nastupovat na peněžitou pomoc v mateřství za účinnosti navrhované úpravy, bez ohledu na to, zda úspěšně dokončí denní doktorské studium před účinností zákona, nebo poté. Tyto doby se započítávají v rozsahu, v jakém se nekryjí s pojištěnou činností.

Do doby 270 dnů účasti na nemocenském pojištění v posledních dvou letech před nástupem na peněžitou pomoc v mateřství se nezapočítává:

-    doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání,

-    doba pobírání důchodu z důchodového pojištění, s výjimkou doby pobírání invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně, pokud nárok na peněžitou pomoc v mateřství vznikne po odnětí tohoto důchodu,

-    doba studia, s výše uvedenou výjimkou v odst. 4 písm. a) a b).

Za „normální“ se považuje nástup na peněžitou pomoc v mateřství

v období 6 až 8 týdnů před očekávaným dnem porodu. Těhotná zaměstnankyně má také od této doby právo na mateřskou dovolenou podle ZP. Ukončení výkonu zaměstnání je z hlediska zdraví matky a jejího dítěte žádoucí. Nástup na mateřskou dovolenou a nástup na peněžitou pomoc v mateřství si zaměstnankyně určuje sama, nelze jí nástup na mateřskou dovolenou nařídit a nelze jí ani přiznat peněžitou pomoc v mateřství od dřívějšího data, než které uvede v žádosti o peněžitou pomoc v mateřství. Od 1. ledna 2009 dokonce již není ani žádná vazba mezi mateřskou dovolenou a poskytováním peněžité pomoci v mateřství. Pokud zaměstnankyně nastoupí na mateřskou dovolenou nebo si požádá o peněžitou pomoc v mateřství od pozdějšího data než od začátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu, je „trestána“, neboť mateřská dovolená nemůže být po porodu delší než 22 týdnů.

U těhotné, která nastoupila na peněžitou pomoc v mateřství později než na začátku šestého týdne před porodem, se podmínka splnění 270 dnů účasti na nemocenském pojištění v posledních dvou letech zjišťuje k začátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, nikoliv k datu, od něhož pojištěnka žádá o přiznání peněžité pomoci v mateřství.

ŽÁDOST O PENĚŽITOU POMOC předává zaměstnankyně (zaměstnanec) svému zaměstnavateli. Osoba samostatně výdělečně činná a zahraniční zaměstnanec ji předává přímo příslušné ÚSSZ (na žádosti musí vyplnit, kdy naposledy před nástupem na peněžitou pomoc v mateřství vykonával výdělečnou činnost). Zaměstnavatel k žádosti o peněžitou pomoc v mateřství přiloží vyplněný tiskopis „Příloha k žádosti o dávku nemocenského pojištění“ a předá je neprodleně příslušné ÚSSZ.

Určitou novinkou zákona je, že nárok na peněžitou pomoc v mateřství má i pojištěnec, který je otcem dítěte nebo manželem ženy, která dítě porodila, pokud s matkou dítěte uzavřel písemnou dohodu, že bude pečovat o dítě. Dohoda musí obsahovat zákonem stanovené údaje a lze ji uzavřít s účinkem na dobu nejdříve od počátku 7. týdne po porodu dítěte.

I otec dítěte musí v tomto případě předat svému zaměstnavateli na předepsaném tiskopise žádost o peněžitou pomoc v mateřství. Jeho zaměstnavatel bude postupovat stejně, jako když žádá o peněžitou pomoc v mateřství zaměstnankyně a dotyčnému se ke dni převzetí dítěte do péče stanoví výše peněžité pomoci v mateřství, která samozřejmě může být rozdílná od výše peněžité pomoci v mateřství matky dítěte. Za den nástupu na peněžitou pomoc v mateřství se u něj považuje den převzetí dítěte do péče. Rozhodným obdobím budou v jeho případě dva kalendářní roky počítané zpět ode dne převzetí dítěte do péče. I otec dítěte musí splnit podmínku 270 dnů účasti na nemocenském pojištění v uvedeném dvouletém rozhodném období.

V případě, kdy pojištěnec, který pečuje o dítě a je otcem dítěte nebo manželem ženy, která porodila, nebo matka dítěte výše uvedenou dohodu zruší a v péči o dítě se rodiče dítěte vystřídají, nebude se již zjišťovat další nová výše peněžité pomoci v mateřství a pro matku dítěte bude platit výše stanovená k prvnímu dni peněžité pomoci v mateřství a pro otce dítěte nebo manžela matky, která porodila bude platit výše peněžité pomoci v mateřství stanovená k prvnímu dni prvního převzetí dítěte do péče, i kdyby se rodiče v období oněch 15 týdnů peněžité pomoci v mateřství vystřídali třeba třikrát. Na dohodu nebude vydán tiskopis, proto se uvádí pouze vzor takové dohody.

Novela zákona provedená zákonem č. 321/­2023 Sb. s účinností od 1. ledna 2024 provedla v předmětném ustanovení dvě změny. Předně byla na konci odstavce 1 tečka nahrazena čárkou a bylo doplněno písmeno f), které zní:

„f) pojištěnka uvedená v písmenu a), která splňuje podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství podle odstavců 2 a 3, jestliže až do dne nástupu na peněžitou pomoc v mateřství pobírá nemocenské z dřívějšího pojištění.“.

Ustanovení zakládá nárok na peněžitou pomoc v mateřství i ženám, které do nástupu na peněžitou pomoc v mateřství pobírají nemocenské z předchozího nemocenského pojištění (nemocensky pojištěného zaměstnání).

Úprava je koncipována jako obecná, a týká se i situací, kdy pojištěnka skončila zaměstnání jako ne-těhotná, nebo kdy byla uznána dočasně práce neschopnou i z jiného důvodu, než je riziková gravidita.

Pro nový důvod pro vznik nároku na peněžitou pomoc v mateřství platí obecné podmínky. Situace je obdobná, jako by ochranná lhůta trvala do nástupu na peněžitou pomoc v mateřství (6 až 8 týdnů před očekávaným dnem porodu nebo ke dni porodu), jediná odchylka odlišující tento důvod od ochranné lhůty je, že musí trvat nárok na nemocenské (do vyčerpání podpůrčí doby a poté, je-li poskytování nemocenského na žádost prodlouženo).

Postup pro peněžitou pomoc v mateřství u nového důvodu bude stejný jako u nároku na peněžitou pomoc v mateřství, který vznikne v ochranné lhůtě (např. ke dni nástupu na peněžitou pomoc v mateřství musí být splněna podmínka 270 dnů účasti na nemocenském pojištění).

Výše peněžité pomoci v mateřství je podle nového písm. f) stanovena podle obecných kritérií, doplňuje se § 19 odst. 11 zákona tak, že se obdobný postup používá i v případě, kdy nástup na peněžitou pomoc v mateřství nastal v době pobírání nemocenského. Způsob stanovení výše peněžité pomoci v mateřství je stejný jak pro případy, kdy nástup na ni nastal v ochranné lhůtě, tak i pro případy, kdy nástup na peněžitou pomoc v mateřství nastal po uplynutí ochranné lhůty v době, kdy pojištěnka pobírá nemocenské.

Druhá změna v odstavci 7 je legislativně technická, odkazuje na situace uvedené v odstavci 1 písm. a) až f). Novela provedená zákonem č. 395/­2024 Sb. s účinností od 1. ledna 2025 provedla ještě v odstavci 1 drobnou legislativně technickou úpravu. Dohoda o péči o dítě s nárokem na peněžitou pomoc v mateřství vymezena v § 32 odst. 8 zákona, nikoliv v odstavci 7.

PODPŮRČÍ DOBA U PENĚŽITÉ POMOCI V MATEŘSTVÍ - Ustanovení stanoví délku podpůrčí doby u peněžité pomoci v mateřství, a to zvlášť pro pojištěnky (ženy), které dítě porodily a zvlášť pro pojištěnce (muže), kteří převzali dítě do péče. Normální je poskytování peněžité pomoci v mateřství po dobu 28 týdnů v případě porodu 1 dítěte. Pouze při porodu 2 a více dětí náleží peněžitá pomoc v mateřství po dobu 37 týdnů. U mužů pojištěnců je tato doba o 6 týdnů kratší, což odpovídá době, po kterou žena čerpá před porodem mateřskou dovolenou a je jí proplácena peněžitá pomoc v mateřství.

RADA!

Pojištěnka, která po uplynutí 28 týdnů pobírání peněžité pomoci v mateřství pečuje alespoň o dvojčata, musí sdělit ÚSSZ, že o ně pečuje. Nebude-li potvrzeno, že pečuje alespoň o 2 děti, které zároveň porodila, měla by ÚSSZ poskytování peněžité pomoci v mateřství po uplynutí 28 týdnů zastavit.

JUDr. Eva Dandová

§ 32 zákona č. 187/2006 Sb.

...v mateřství, v nichž trvala účast na pojištění v 270 dnech souběžně v takovém počtu pojištění, z nichž je nárok na peněžitou pomoc v mateřství uplatňován. Není-li podmínka účasti na pojištění podle odstavce 2 splněna ve více pojištěních, započtou se pro splnění této podmínky doby účasti na pojištění v období dvou let před nástupem na peněžitou pomoc v mateřství jen u toho pojištění, v němž je nejvyšší denní vyměřovací základ; přitom platí postup podle věty první a druhé.

(6) Pojištěnci, který je osobou pečující nebo osobou v evidenci, jemuž vznikl nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství jako osobě pečující nebo osobě v evidenci, se tato dávka nevyplácí po dobu, po kterou je poskytována odměna pěstouna podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí13) druhému z manželů nebo z poručníků.

(7) Dítětem se pro účely odstavce 1 písm. a) a d) až f) rozumí dítě do dosažení 1 roku věku a pro účely odstavce 1 písm. b) a c) dítě, které ke dni převzetí do péče nedosáhlo 7 let věku, nejdéle však do dosažení věku 7 let a 31 týdnů.

(8) V dohodě podle odstavce 1 písm. e) musí být uveden den, od kterého bude pojištěnec o dítě pečovat, a den porodu; podpis matky dítěte na dohodě musí být úředně ověřen nebo ověřen orgánem nemocenského pojištění. Den, od kterého bude tento pojištěnec o dítě pečovat, nesmí spadat do období, za které byla peněžitá pomoc v mateřství vyplacena matce dítěte, a do období přede dnem ověření podpisu podle věty první.

(9) V případech uvedených v odstavci 1 písm. d) a e) se podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství zjišťují ke dni prvního převzetí dítěte do péče; to platí i v případě, kdy pojištěnec převzal péči o totéž dítě opakovaně.

(10) V případě, že podpůrčí doba začíná podle § 34 odst. 1 písm. b), považuje se podmínka účasti na pojištění podle odstavce 2 nebo 3 za splněnou ke dni nástupu na peněžitou pomoc v mateřství, pokud se tato podmínka splní k počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu.