Návaznost zaměstnání
a zdravotní pojištění

Jak se stanovuje poměrná část minimálního vyměřovacího základu zaměstnance, která musí být při odvodu pojistného dodržena? Kdy může být pojištěnec vyňat z českého systému veřejného zdravotního pojištění? Které doklady předkládá zaměstnavatel kontrole ze zdravotní pojišťovny, když dokladuje odvod pojistného z příjmu nižšího než je určené minimum?

Pro plnění povinností zaměstnavatelem je důležité,

zda se osoba považuje z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance. Osoba je ve zdravotním pojištění zaměstnancem tehdy, pokud jí plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 z. č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP). Zaměstnání ve zdravotním pojištění vzniká, pokud osoba jako zaměstnanec vykonává pro zaměstnavatele činnost a je-li jí za výkon této činnosti zúčtován příjem zdaňovaný podle § 6 ZDP, mimo výjimek daných zákonem.

Zaměstnání řeší u pojištěnce jeho pojistný vztah neboli pojištění u zdravotní pojišťovny, a to i tehdy, když trvá třeba jen po část kalendářního měsíce. Pokud zaměstnání nezakládá v roce 2024 účast na zdravotním pojištění, například u dohody o pracovní činnosti nedosáhne příjem zaměstnance alespoň 4 000 Kč nebo u dohody o provedení práce nepřevýší 10 000 Kč, musí si pojištěnec sám vyřešit své zdravotní pojištění některou z možností uvedených v příkladě č. 1. Naproti tomu má zaměstnavatel zodpovědnost za to, že za zaměstnance odvede pojistné podle zákona.

V následujícím textu si v různých situacích rozebereme zaměstnávání na základě pracovní smlouvy a dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Budeme vycházet z podmínky, že pro zaměstnance (a zaměstnavatele jako plátce pojistného) platí ustanovení o povinnosti dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, případně jeho poměrnou část. V závěru si naopak rozebereme situace, kdy zaměstnavatel nemusí při odvodu pojistného zákonné minimum dodržet.

PRACOVNÍ SMLOUVA, RESP. DOHODY - Podstatnou odlišností pracovní smlouvy a dohod je pro zaměstnavatele ve zdravotním pojištění skutečnost, že s ohledem na výši zúčtovaného hrubého příjmu zaměstnavatel nepřihlíží u pracovní smlouvy například k rozhodné částce 4 000 Kč, ale pojistné odvádí i tehdy, kdy výše příjmu – vyměřovacího základu – nedosahuje 4 000 Kč.

Příjem na základě pracovní smlouvy, byť nižší než 4 000 Kč, se vždy považuje z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnání, neboť zaměstnanci plynou příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 zákona o daních z příjmů, případně i s potřebou provedení dopočtu:

-    do minimálního vyměřovacího základu při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc, eventuálně,

-    do jeho poměrné části ve smyslu ustanovení § 3 odst. 9 a 10 z. č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

U obou dohod se v roce 2024 případně provádí dopočet do minimálního vyměřovacího základu 18 900 Kč, resp. do jeho poměrné části tehdy, pokud:

-    u dohody o pracovní činnosti činí příjem alespoň 4 000 Kč,

-    u dohody o provedení práce příjem převýší 10 000 Kč,

to znamená, že jako prvotní se u dohod vždy posuzuje výše zúčtovaného příjmu, tedy bez ohledu na to, jak dlouho zaměstnání v daném kalendářním měsíci trvá. Není-li u dohod dosaženo částek potřebných pro povinnost odvodu pojistného, pak zaměstnavatel z titulu takového zaměstnání neplní vůči zdravotní pojišťovně žádné povinnosti a osoba si sama řeší pojištění jiným zákonným způsobem.

Příklad 1

Pracovní smlouva končí zaměstnanci dne 2. 10. a do nového zaměstnání u jiného zaměstnavatele nastoupí dne 29. 11.

Dva kalendářní dny trvání zaměstnání v měsících říjnu a listopadu řeší pojistný vztah osoby v obou měsících. Kalendářními dny mimo období trvání zaměstnání, tj. 3. 10. – 28. 11., se zdravotní pojišťovna zabývat nebude.

Vyměřovací základ zaměstnance za dva kalendářní dny trvání zaměstnání v říjnu i v listopadu musí podle počtu kalendářních dnů v jednotlivých měsících činit alespoň 1 219,35 Kč [(2 : 31) × 18 900], resp. 1 260 Kč [(2 : 30) × 18 900].

Kdyby však zaměstnání skončilo 31. 10. a další by započalo až v měsíci prosinci, musel by si pojištěnec sám řešit v měsíci listopadu své zdravotní pojištění, kdy reálně přicházejí v úvahu tyto varianty:

-    zaměstnání ve smyslu ustanovení § 5 písm. a) z. č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů,

-    výkon samostatné výdělečné činnosti [kdo se považuje ve zdravotním pojištění za OSVČ určuje ustanovení § 5 písm. b) stejné právní normy],

-    osoba, za kterou platí pojistné stát (výčet těchto osob naleznete v § 7 odst. 1 z. č. 48/1997 Sb., například jsou to uchazeči o zaměstnání nebo poživatelé některého z důchodů),

-    osoba bez zdanitelných příjmů (přichází v úvahu tehdy, pokud není u pojištěnce v rámci celého kalendářního měsíce, v tomto případě listopadu, ani jeden den uvedena některá ze tří předcházejících kategorií).

Příklad 2

Dohoda o provedení práce skončila k datu 31. 10. 2024. Do měsíce září byl zaměstnanci zúčtován příjem 13 000 Kč a do měsíce října 9 000 Kč. Od 5. 11. 2024 byla tato dohoda obnovena za podmínky, že zúčtovaný příjem nebude přesahovat 10 000 Kč.

Jelikož vyměřovací základ zaměstnance nepřevýšil za měsíc říjen 10 000 Kč, odhlásí zaměstnavatel zaměstnance u jeho zdravotní pojšťovny k datu 30. 9., tedy k poslednímu dni kalendářního měsíce, ve kterém výší příjmu účast na zdravotním pojištění ještě trvala. Další oznámení již neprovádí, neboť sjednaný příjem nebude od listopadu převyšovat částku 10 000 Kč. Pro pojištěnce tato skutečnost znamená, že od měsíce října nemá ve zdravotním pojištění řešen takovým zaměstnáním svůj pojistný vztah, takže musí využít některou z možností uvedených v přecházejícím příkladě.

Vynětí ze systému

Pokud pojištěnec nebude (resp. nechce být) zařazen u zdravotní pojišťovny v některé z kategorií popsaných v příkladě č. 1, může se rozhodnout pro vynětí z českého systému veřejného zdravotního pojištění, a to například z důvodu výkonu výdělečné činnosti ve státech Evropské unie, případně v Norsku, na Islandu, v Lichtenštejnsku, ve Švýcarsku, eventuálně i ve Spojeném království ve smyslu koordinačních nařízení Evropské unie č. 883/2004 a 987/2009 nebo s využitím institutu dlouhodobého pobytu v cizině v duchu ustanovení § 8 odst. 4 z. č. 48/1997 Sb., kdy se musí jednat o nepřetržitý pobyt delší šesti měsíců.

Doklady k odvodu pojistného ze skutečné výše příjmu v roce 2024 i v roce 2025

V předcházejícím textu byla v příkladech na právní podmínky roku 2024 zmíněna důležitá okolnost, kdy zaměstnavatel při příjmu nižším než minimální vyměřovací základ musí při odvodu pojistného zákonem stanovené minimum dodržet.

Aby mohl zaměstnavatel naopak relevantně odvádět za zaměstnance v roce 2024 i v roce 2025 pojistné z příjmu nižšího, než je stanovené zákonné minimum, musí mít k dispozici a kontrolnímu orgánu na požádání předložit, některý z těchto dokladů, resp. dokumentů:

-    veškeré příjmy, započitatelné v příslušném kalendářním měsíci do vyměřovacího základu, tedy i příjmy u jiného zaměstnavatele, kdy bude v jejich úhrnu dosaženo alespoň povinného minima. Zaměstnavatelé si navzájem dokladují výši příjmu a žádný z nich neprovádí dopočet (například při příjmu 13 000 Kč a potvrzení o příjmu u jiného zaměstnavatele ve výši 12 000 Kč). Současně platí, že se ve zdravotním pojištění pro účel posouzení osoby jako zaměstnance, vzniku zaměstnání a dle situace dodržení zákonného minima sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.

-    potvrzení od jiného zaměstnavatele, že tento za zaměstnance odvádí pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu,

-    čestné prohlášení zaměstnance, že jako OSVČ odvádí alespoň minimální zálohy, což je v roce 2024 měsíčně částka 2 968 Kč a v roce 2025 částka 3 143 Kč,

-    doklad resp. potvrzení o skutečnosti, že zaměstnanec má u zdravotní pojišťovny nárok na zařazení do kategorie osob, za které platí pojistné stát, podle § 7 odst. 1 z. č. 48/1997 Sb. (například pobírání některého z důchodů),

-    čestné prohlášení zaměstnance, že celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku. Touto pečující osobou může být otec nebo matka dítěte nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů.

-    může se jednat o osobu, která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání (např. nemá odpracovaný potřebný počet let). Zaměstnavatel má k dispozici rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení, z něhož vyplývá, že o důchod zaměstnanec požádal, ale z uvedeného důvodu mu nebyl přiznán. Pokud nemá zaměstnavatel rozhodnutí o přiznání důchodu, není důvod k použití kódu „D“, současně však nemusí u této osoby provádět dopočet do minima.

-    doklad o skutečnosti, že zaměstnanec je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P podle zvláštního právního předpisu aj.

Závěrem zdůrazňujeme, že zaměstnavatel vždy musí mít k dispozici doklad, který jej opravňuje k odvodu pojistného z částky nižší než minimální vyměřovací základ (nebo jeho poměrná část) a tento doklad i předloží případné kontrole ze zdravotní pojišťovny.

Ing. Antonín Daněk