Nedobytná pohledávka

oprava základu daně

Pravidla pro provádění opravy základu v případě nedobytné pohledávky vyplývají z § 46 až § 46g zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Tato ustanovení nahradila s účinností od 1. 4. 2019 dřívější § 44 zákona o DPH, podle něhož se do tohoto data prováděla oprava základu daně pouze u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení.

Dalšími novelizacemi zákona o DPH byla tato pravidla upřesňována. Naposledy se tak stalo novelou zákona o DPH, která byla provedena zákonem č. 461/2024 Sb. a která nabyla účinnosti od 1. 1. 2025. Podle těchto ustanovení je plátce jako věřitel, jemuž při uskutečnění zdanitelného plnění vůči jinému plátci vznikla povinnost přiznat a zaplatit daň a jehož pohledávka, nebyla dosud uhrazena, oprávněn provést opravu výše daně na výstupu z hodnoty zjištěné pohledávky, a to za splnění stanovených podmínek. Od 1. 1. 2025 je oprava možná i v případě, že věřitel přestane být plátcem. Návazně zákon o DPH ukládá dlužníkovi, je-li plátcem, provést v návaznosti na provedení opravy základu daně ze strany věřitele odpovídající opravu odpočtu daně. Tato právní úpravy vychází z čl. 90 směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen směrnice o DPH), který upravuje změny základu daně po uskutečnění plnění, v případech nezaplacení ceny za zdanitelné plnění. Věřitel je oprávněn provést opravu odpočtu i v případě, že dlužník zruší registraci plátce. Podle § 79e zákona o DPH je potom dlužník povinen při zrušení registrace snížit odpočet daně z přijatého zdanitelného plnění, za které neposkytl úplatu nebo její část.

V článku jsou vysvětleny nejprve základní podmínky, za nichž může plátce či osoba povinná k dani, která přestane být plátcem, jako věřitel provést po 1. 1. 2025 opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky. Návazně jsou vysvětlena pravidla pro provádění případné opravy odpočtu daně ze strany dlužníka, který je plátcem, vůči němuž byla oprava základu daně ze strany věřitele provedena a postup dlužníka pří snížení odpočtu daně v souvislosti se zrušením registrace.

Oprava základu a výše daně u nedobytné pohledávky ze strany věřitele

Základní podmínky, za nichž může věřitel, který je plátcem, provést opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky, vyplývají z novelizovaného § 46 odst. 1 zákona o DPH.

Podle tohoto odstavce je věřitel oprávněn provést opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky v těchto případech:

a)  pohledávka ze zdanitelného plnění je vymáhána v exekučním řízení podle exekučního řádu, ve kterém nebyla dosud zcela vymožena, a od vydání prvního exekučního příkazu v tomto řízení uplynul nejméně 1 rok; novelou zákona se tedy dřívější lhůta 2 roky zkrátila na 1 rok;

b)  pohledávka ze zdanitelného plnění byla vymáhána v exekučním řízení podle exekučního řádu a tato exekuce skončila zastavením pro nemajetnost dlužníka;

c)  proti dlužníkovi bylo zahájeno insolvenční řízení, věřitel přihlásil svoji pohledávku ze zdanitelného plnění nejpozději ve lhůtě stanovené rozhodnutím soudu o úpadku, tato pohledávka byla zjištěna a v insolvenčním řízení se k ní přihlíží a insolvenční soud rozhodl o prohlášení konkursu na majetek dlužníka nebo o přeměně reorganizace v konkurs, či schválil oddlužení a ze zprávy pro oddlužení je zřejmé, že pohledávka ze zdanitelného plnění nebude zcela nebo zčásti uspokojena, nebo zastavil insolvenční řízení z důvodu zamítnutí, odmítnutí nebo zpětvzetí návrhu na povolení oddlužení, neschválení oddlužení nebo zrušení schváleného oddlužení, pokud je z těchto rozhodnutí zřejmé, že majetek dlužníka je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující;

d)  došlo ke smrti dlužníka a z výsledků skončeného řízení o pozůstalosti je zřejmé, že pohledávka ze zdanitelného plnění nebude zcela nebo zčásti uspokojena; v případě likvidace pozůstalosti, musí být pohledávka ze zdanitelného plnění uvedena v seznamu pohledávek, a pokud jde o pohledávku, která se zjišťuje, musí se jednat o pohledávku ze zdanitelného plnění, která je zjištěna;

e)  bylo zahájeno a dosud neskončilo řízení podle písmen a) až d), věřitel uplatnil svá procesní práva směřující k uspokojení pohledávky, ale dosud nenastaly všechny skutečnosti rozhodné pro provedení opravy základu daně podle písmen a) až d) a uplynuly 3 roky od konce zdaňovacího období, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění, také v tomto případě došlo ke zkrácení dřívější lhůty 5 let na 3 roky;

f)  proti dlužníkovi bylo zahájeno insolvenční řízení, věřitel mohl v tomto řízení přihlásit pohledávku ze zdanitelného plnění, ale nepřihlásil ji nejpozději ve lhůtě stanovené rozhodnutím soudu o úpadku; insolvenční soud přitom rozhodl o prohlášení konkursu na majetek dlužníka nebo o přeměně reorganizace v konkurs, schválil oddlužení a ze zprávy pro oddlužení je zřejmé, že pohledávka ze zdanitelného plnění nebude zcela nebo zčásti uspokojena, nebo insolvenční řízení z vymezených důvodů zastavil,

g)  uplynul třetí kalendářní měsíc bezprostředně následující po kalendářním měsíci, ve kterém se pohledávka ze zdanitelného plnění stala splatnou a v exekučním řízení vedeném proti dlužníkovi byla vymáhána jiná pohledávka tohoto věřitele vůči tomuto dlužníkovi a exekuce skončila v období od začátku kalendářního roku bezprostředně předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém se pohledávka ze zdanitelného plnění stala splatnou, z důvodu nemajetnosti dlužníka,

h)  uplynul třetí kalendářní měsíc bezprostředně následující po kalendářním měsíci, ve kterém se pohledávka ze zdanitelného plnění stala splatnou a v exekučním řízení vedeném proti dlužníkovi byla vymáhána a nebyla dosud zcela vymožena jiná pohledávka tohoto věřitele vůči tomuto dlužníkovi a od vydání prvního exekučního příkazu uplynul nejméně 1 rok,

i) věřitel dlužníka alespoň dvakrát písemně vyzval ke splnění povinnosti uhradit pohledávku ze zdanitelného plnění a jedná se o tzv. bagatelní pohledávku, tj. pohledávku nepřesahující částku 10 000 Kč včetně daně; musí se přitom jednat o pohledávku, která je alespoň 6 měsíců po splatnosti a souhrn pohledávek tohoto věřitele vůči jednomu dlužníkovi, u kterých věřitel provedl opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky, nebude přesahovat 20 000 Kč včetně daně za kalendářní rok.

Z novelizovaného § 46 odst. 2 zákona o DPH vyplývá povinnost věřitele, nastanou-li po provedení opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky podle předchozího odstavce 1 důvody k provedení další opravy základu daně.

Podmínky pro provedení takové opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky jsou splněny i v případě, že podle zprávy pro oddlužení nebo podle výsledků skončeného řízení o pozůstalosti bude pohledávka ze zdanitelného plnění plně uspokojena.

V jednotlivých písmenech novelizovaného § 46 odst. 3 zákona o DPH je vymezeno, kdy nelze opravu základu daně provést, a to z důvodu vyloučení provádění oprav základu daně v neopodstatněných případech. Novelou zákona se zrušují dosavadní písmena a) až c), podle nichž nebyla oprava možná, pokud byli věřitel a dlužník vymezenými spřízněnými osobami a dále v případě, kdy byl dlužník nespolehlivým plátcem. Tato písmena jsou novelou zákona nahrazena prakticky novým § 46 odst. 4, jak je vysvětleno v dalším textu.

Opravu základu daně nelze od 1. 1. 2025 konkrétně provést, pokud:

a)  oprava základu daně již byla provedena z jiného důvodu,

b)  dlužník není věřiteli dostatečně znám,

c)  věřitel věděl, vědět měl a mohl, že zdanitelné plnění nebude řádně zaplaceno,

d)  věřitel neopravil základ daně podle § 42 v případě přeměny reorganizace v konkurz,

e)  před provedením opravy nastala některá ze skutečností uvedených v § 46 odst. 1 zákona o DPH, v němž se stanoví, ve kterých případech je věřitel povinen provést zrušení opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky.

Podle právní úpravy účinné do 1. 4. 2019 nebylo možno opravu základu daně provést v případě, že dlužník přestal být plátcem daně. Již od 1. 4. 2019 bylo toto omezení, zrušeno, protože bylo v rozporu s judikaturou Soudního dvora EU ve věci C-127/18 A-PACK CZ. Od tohoto data, a to i po 1. 1. 2025, může věřitel provést opravu základu daně i v případě, je-li sám plátcem daně a dlužník byl plátcem daně v době, kdy se uskutečnilo původní zdanitelné plnění, i když v době od uskutečnění původního zdanitelného plnění do splnění podmínek pro opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky, dlužník přestal být plátcem daně, případně i osobou povinnou k dani.

V novém § 46 odst. 4 zákona o DPH se od 1. 1. 2025 stanoví, kdy se má v návaznosti na předchozí písmeno c) v § 46 odst. 3 za to, že podmínky pro provedení opravy základu daně nejsou splněny.

a)  v případě, kdy věřitel a dlužník jsou nebo ke dni uskutečnění zdanitelného plnění byli osobami v kapitálově spojeném seskupení, nebo osobami blízkými;

b)  v případě, kdy věřitel a dlužník jsou nebo v době uskutečnění zdanitelného plnění byli společníky téže společnosti a toto plnění bylo uskutečněno na základě příslušné společenské smlouvy;

c)  v případě, kdy dlužník ke dni uzavření smlouvy, podle které je poskytováno zdanitelné plnění, jehož se oprava základu daně v případě nedobytné pohledávky týká, byl nespolehlivým plátcem nebo nespolehlivou osobou.

Příklad 1

Oprava základu daně na straně věřitele

Obchodní společnost, která je plátcem daně, dodala v lednu 2024 zboží, jiné obchodní společnosti, která byla také plátcem daně. Obchodní společnost jako dodavatel na toto dodání zboží vystavila daňový doklad a přiznala příslušnou daň v daňovém přiznání za měsíc leden 2024. Odběratel, který byl ke dni uskutečnění zdanitelného plnění také plátcem daně s měsíčním zdaňovacím obdobím a který není spřízněnou osobou s dodavatelem, si v daňovém přiznání za leden 2024 uplatnil odpočet daně. Vzniklou pohledávku však odběratel dodavateli neuhradil. V listopadu 2024 byl na odběratele podán návrh na insolvenční řízení a v březnu 2025 insolvenční soud rozhodl o prohlášení konkurzu na majetek tohoto dlužníka. Dodavatel jako věřitel tuto svoji pohledávku za dlužníkem v zákonné lhůtě přihlásil. V červnu 2025 správce daně zrušil odběrateli jako dlužníkovi registraci plátce.

Přestože byla dlužníkovi zrušena registrace, věřitel mohl např. v září 2025 za splnění zákonem stanovených podmínek provést opravu základu a výše daně v případě nedobytné pohledávky.

Opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky nelze podle § 46 odst. 5 zákona o DPH obdobně jako v případě opravy základu daně podle § 42 zákona o DPH provést po uplynutí 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění.

Podle navazujícího § 46 odst. 6 zákona o DPH tříletá lhůta podle předchozího § 46 odst. 5 neběží po dobu příslušných řízení, které s nedobytnou pohledávkou souvisejí.

Věřitelem se podle novelizovaného § 46 odst. 7 zákona o DPH rozumí pro účely DPH, tj. vlastně pro účely provedení opravy základu a výše daně v případě nedobytné pohledávky osoba, která jako plátce uskutečnila zdanitelné plnění, z něhož jí vznikla povinnost přiznat daň, která daň z tohoto plnění přiznala, která ale neobdržela úplatu nebo její část za toto plnění a jejíž právo na plnění z pohledávky nezaniklo. Pro opravu je tedy podstatné, že tato osoba byla plátcem v okamžiku uskutečnění zdanitelného plnění.

Dlužníkem se podle novelizovaného § 46 odst. 8 zákona o DPH pro účely opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky rozumí osoba, která přijala od věřitele zdanitelné plnění, za které nebyla poskytnuta úplata nebo její část a jejíž povinnost poskytnout úplatu za toto zdanitelné plnění nezanikla. Z toho vyplývá, že podle novelizované úpravy může od 1. 1. 2025 věřitel opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky provést i u pohledávky za dlužníkem, který nebyl plátcem v okamžiku uskutečnění zdanitelného plnění.

Oprava základu a výše daně
v případě nedobytné pohledávky

je podle § 46f zákona o DPH chápána jako samostatné zdanitelné plnění. Podle § 46f odst. 1 jsou v případě snížení základu daně u původního zdanitelného plnění tato zdanitelná plnění považována za uskutečněná dnem doručení základního opravného daňového dokladu dlužníkovi. Novelou se doplňuje, že v případě, že věřitel neměl povinnost vystavit opravný daňový doklad, oprava se považuje za uskutečněnou dnem, kdy nastaly skutečnosti rozhodné pro provedení této opravy. V případě zvýšení základu daně u původního zdanitelného plnění jsou tyto opravy jako samostatná zdanitelná plnění považována za uskutečněná dnem, kdy nastaly skutečnosti rozhodné pro provedení opravy.

Podle § 46f odst. 2 zákona o DPH musí věřitel doložit návaznost provedené opravy základu daně na původní zdanitelné plnění. Věřiteli je v tomto odstavci uložena povinnost přiložit jako přílohu k daňovému přiznání, ve kterém je vykázána oprava základu daně v případě nedobytné pohledávky, kopie všech vystavených daňových dokladů, na kterých jsou uvedena zdanitelná plnění, u kterých je tato oprava provedena nebo seznamu těchto dokladů s uvedením všech náležitostí uvedených na těchto daňových dokladech.

Podle nového § 46f odst. 3 zákona o DPH povinnost doložit návaznost provedené opravy základu daně na původní zdanitelné plnění podle předchozího odstavce 2 nevzniká věřiteli, který neměl povinnost vystavit a nevystavil daňový doklad za zdanitelné plnění, u kterého provedl opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky. Věřitel je místo toho povinen předložit jako přílohu k daňovému přiznání přehled zdanitelných plnění, u kterých provedl opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky.

Oprava základu daně v případě
nedobytné pohledávky, pokud
věřitel přestal být plátcem

Podle § 46fa, který byl do zákona o DPH doplněn s účinností od 1. 1. 2025, může opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky provést i věřitel, který přestal být plátcem. Podle § 46fa odst. 1 zákona o DPH má věřitel jako osoba povinná k dani po dobu běhu lhůty pro opravu základu daně práva a povinnosti související s opravou základu daně v případě nedobytné pohledávky i v případě, že přestal být plátcem. Provede-li podle § 46fa odst. 2 zákona o DPH věřitel opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky, změnu výše opravy základu daně určené kvalifikovaným odhadem, dodatečnou opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky nebo zrušení opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky a není plátcem ke dni jejich uskutečnění, uvede zvýšení nebo snížení základu daně v dodatečném daňovém přiznání za poslední zdaňovací období před zrušením registrace. Tuto opravu musí provést do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém se tato oprava, změna výše opravy nebo zrušení opravy považují za uskutečněné.

Z § 46fa odst. 3 zákona o DPH vyplývá, že věřiteli při této opravě nevzniká povinnost uhradit úrok z prodlení ode dne uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání za poslední zdaňovací období registrace do posledního dne lhůty podle předchozího odstavce 2. Podle § 46fa odst. 4 zákona o DPH se oprava základu daně podle předchozího odstavce 2 nezahrne do výpočtu koeficientu pro krácení nároku na odpočet podle § 76 odst. 2 zákona o DPH. Provede-li podle § 46fa odst. 5 zákona o DPH osoba povinná k dani opravu základu daně podle předchozího odstavce 1, je ve lhůtě stanovené v odstavci 2 povinna podat také kontrolní hlášení za poslední období před zrušením registrace plátce.

Oprava odpočtu daně
na straně dlužníka

Provede-li věřitel opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky, je dlužník jako plátce daně povinen provést odpovídající opravu odpočtu daně, a to od 1. 1. 2025 podle § 74b zákona o DPH. Podle § 74b odst. 1 zákona o DPH je dlužník, který je plátcem, povinen snížit uplatněný odpočet daně, pokud se dozvěděl nebo dozvědět měl nebo mohl, že nastaly skutečnosti rozhodné pro provedení opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky, změny výše opravy základu daně určené kvalifikovaným odhadem nebo dodatečné opravy základu daně, které mají za následek snížení uplatněného odpočtu daně. Opravu provede ve lhůtě pro daný způsob opravy.

Příklad 2

Oprava odpočtu na straně dlužníka

Obchodní společnost, která je plátcem daně, si jako odběratel uplatnila ve zdaňovacím období červen 2024 odpočet daně, ale vzniklou pohledávku dodavateli, který je také plátcem, neuhradila. V dubnu 2025 byl na odběratele podán návrh na insolvenční řízení a v červnu 2025 insolvenční soud rozhodl o prohlášení konkurzu na majetek tohoto dlužníka. Dodavatel jako věřitel tuto svoji pohledávku za dlužníkem v zákonné lhůtě přihlásil. V září 2025 věřitel za splnění podmínek stanovených v § 46 zákona provede opravu základu a výše daně v případě nedobytné pohledávky.

Základní opravný daňový doklad podle § 46e zákona o DPH vystaví věřitel 10. 9. 2025 a dlužníkovi bude doručen 11. 9. 2025. Tohoto dne se na základě obdržení tohoto daňového dokladu dlužník, který je stále plátcem daně, dozvěděl o skutečnosti, že věřitel provedl opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky a podle zákona je dlužník povinen provést odpovídající opravu odpočtu daně, a to v řádném daňovém přiznání za září 2025. V ř. 40 tohoto daňového přiznání sníží dlužník dříve uplatněný odpočet daně z nezaplacené částky a tuto částku uvede i do ř. 34 tohoto daňového přiznání a provedení opravy odpočtu vykáže v části B.2 kontrolního hlášení.

Snížení odpočtu při zrušení
registrace dlužníka

Opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky nebylo možno do 1. 4. 2019 provést v případě, že dlužník přestal být plátcem daně. Od 1. 4. 2019 může věřitel, jak již bylo vysvětleno v předchozím textu, provést opravu základu daně i v případě, že je sám plátcem daně a dlužník byl plátcem daně v době, kdy se uskutečnilo původní zdanitelné plnění, i když v době od uskutečnění původního zdanitelného plnění do splnění podmínek pro opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky, plátcem daně být přestal. V návaznosti na to z § 79e zákona o DPH, který byl doplněn novelou zákona o DPH s účinností od 1. 4. 2019, vyplývá povinnost pro dlužníka, který ruší registraci plátce, aby snížil odpočet daně za přijatá zdanitelná plnění, která neuhradil.

Dlužník je podle § 79e odst. 1 zákona o DPH při zrušení registrace povinen snížit odpočet daně uplatněný u přijatého zdanitelného plnění, pokud za toto plnění neposkytl úplatu nebo její část. Další podmínkou pro snížení odpočtu daně je, že dluh za přijaté zdanitelné plnění je splatný a nedošlo k jeho zániku, Nenastaly přitom ani důvody pro opravu odpočtu daně podle § 74a odst. 1 zákona o DPH. Povinnost snížit odpočet daně vzniká ve lhůtě 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění. Podle § 79e odst. 2 zákona o DPH se snížení odpočtu daně provede ve výši daně stanovené z neobdržené úplaty za zdanitelné plnění, a to nejvýše do výše původně uplatněného odpočtu. Pokud byl odpočet daně snížen podle § 79a nebo 79b zákona o DPH, vycházelo by se při výpočtu z takto snížené částky. Z uvedených ustanovení vyplývá obecně povinnost snížit při zrušení registrace plátce uplatněný odpočet daně, u majetku, který je ke dni zrušení registrace obchodním majetkem plátce a u něhož plátce uplatnil odpočet daně.

Z § 79e odst. 3 zákona o DPH vyplývá, že dlužník je povinen provést snížení odpočtu daně v daňovém přiznání za poslední zdaňovací období registrace. Povinnost snížit odpočet neplatí pro osobu spravující pozůstalost při ukončení registrace zemřelého plátce, pokud dědic pokračuje v uskutečňování ekonomické činnosti po zemřelém plátci, protože plátcovství přechází v tomto případě prakticky kontinuálně na dědice.

Příklad 3

Snížení odpočtu při zrušení registrace dlužníka

V návaznosti na předchozí příklad k opravě základu daně na straně věřitele dlužník, který byl plátcem daně s měsíčním zdaňovacím obdobím, si uplatňoval v daňových přiznáních za jednotlivá zdaňovací období roku 2024 a začátku roku 2025 odpočty daně také z přijatých zdanitelných plnění, která nezaplatil. V listopadu 2024 byl na tohoto plátce podán návrh na insolvenční řízení a v březnu 2025 insolvenční soud rozhodl o prohlášení konkurzu na majetek tohoto dlužníka. K 30. 6. 2025 správce daně zrušil dlužníkovi registraci plátce.

V posledním daňovém přiznání před zrušením registrace, tj. v přiznání za červen 2025 byl dlužník povinen provést podle § 79a zákona o DPH snížení odpočtu daně u majetku, který byl ke dni zrušení registrace jeho obchodním majetkem, a u něhož si jako plátce uplatnil odpočet daně. Navíc je dlužník povinen snížit odpočet daně také u přijatého zdanitelného plnění, pokud za toto plnění neposkytl úplatu nebo její část, a to ve výši daně stanovené z nezaplacené úplaty za zdanitelné plnění, a to nejvýše do výše původně uplatněného odpočtu. Snížení odpočtu uvede do ř. 45 daňového přiznání za červen 2025. V kontrolním hlášení se toto snížení odpočtu nevykazuje.

Dlužník, který provedl snížení uplatněného odpočtu daně, je podle § 79e odst. 4 zákona o DPH oprávněn opětovně zvýšit uplatněný odpočet daně, pokud do tří let od zrušení registrace dodatečně splní svůj dluh nebo jeho část. Tuto opravu provede v dodatečném daňovém přiznání za poslední zdaňovací období registrace, a to ve výši daně stanovené z dodatečně poskytnuté úplaty nebo její části, maximálně do výše původně uplatněného odpočtu daně. Podle navazujícího § 79e odst. 5 zákona o DPH je dlužník, který provedl snížení uplatněného odpočtu daně nebo zvýšení odpočtu daně podle předchozího § 79e odst. 4 zákona o DPH, povinen předložit jako přílohu k daňovému přiznání nebo dodatečnému daňovému přiznání seznam provedených změn obsahující údaje o přijatém zdanitelném plnění, o původně uplatněném odpočtu daně a veškerých jeho následných změnách. Seznam musí obsahovat předepsané náležitosti stanovené v jednotlivých písmenech tohoto odstavce.

Ing. Václav Benda

ZÁKON č. 235/2004 Sb.,
o dani z přidané hodnoty

§ 46fa

Oprava základu daně v případě
nedobytné pohledávky, pokud věřitel přestal být plátcem

(1) Osoba povinná k dani má po dobu běhu lhůty pro opravu základu daně práva a povinnosti věřitele související s opravou základu daně v případě nedobytné pohledávky i v případě, že přestala být plátcem.

(2) Pokud věřitel provede opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky, změnu výše opravy základu daně určené kvalifikovaným odhadem, dodatečnou opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky nebo zrušení opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky a není plátcem ke dni jejich uskutečnění, uvede zvýšení nebo snížení základu daně v dodatečném daňovém přiznání za poslední zdaňovací období registrace, a to do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém se tato oprava, změna výše opravy nebo zrušení opravy považují za uskutečněné.

(3) Věřiteli podle odstavce 2 nevzniká povinnost uhradit úrok z prodlení ode dne uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání za poslední zdaňovací období registrace do posledního dne lhůty podle odstavce 2.

(4) Oprava základu daně podle odstavce 2 se nezahrne do výpočtu koeficientu podle § 76 odst. 2.

(5) Pokud osoba povinná k dani provede opravu základu daně podle odstavce 1, je ve lhůtě podle odstavce 2 povinna podat kontrolní hlášení za poslední období, do kterého spadá poslední zdaňovací období registrace.

§ 74b

Oprava odpočtu daně v případě nedobytné pohledávky
nebo pohledávky po splatnosti

(1) Pokud se dlužník, který je plátcem, dozvěděl nebo dozvědět měl a mohl, že nastaly skutečnosti rozhodné pro provedení opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky, změny výše opravy základu daně určené kvalifikovaným odhadem nebo dodatečné opravy základu daně, na základě kterých dojde ke snížení uplatněného odpočtu daně, ve lhůtě pro daný způsob opravy základu daně, je povinen uplatněný odpočet daně snížit, a to za zdaňovací období, ve kterém se o těchto skutečnostech dozvěděl nebo dozvědět měl a mohl.

(2) Provedl-li dlužník opravu odpočtu daně podle odstavce 1, je dlužník, který je plátcem, oprávněn provést opravu odpočtu ...