Nekolidující zaměstnání – nově

Kolik a jak si může legálně vydělat ten, kdo je registrovaný na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, ale nepobírá podporu v nezaměstnanosti? Jaké jsou další podmínky? A jaké existují další povolené výdělečné činnosti? Uchazečům o zaměstnání bez nároku na podporu je povolen výdělek do výše poloviny minimální mzdy v tzv. nekolidujícím zaměstnání. S novým rokem 2023 si mohou vydělat o 550 Kč hrubého více. Možné jsou i jiné výdělečné činnosti, které nebrání registraci na úřadu práce. Jaké to jsou? A jaké činnosti nebrání dokonce ani současnému pobírání podpory v nezaměstnanosti?

Kdo nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti, může, i když je evidován jako uchazeč o zaměstnání na úřadu práce, pracovat v tzv. nekolidujícím zaměstnání, ale musí to úřadu práce resp. jeho pobočce nahlásit a nesmí mu to bránit v plnění povinností uchazeče o zaměstnání (jinak řečeno ono zaměstnání nesmí s těmito povinnostmi kolidovat). Toho mohou využít lidé, kterým ještě nevznikl nárok na podporu v nezaměstnanosti, protože se jim odkládá z toho důvodu, že z posledního zaměstnání obdrželi odstupné nebo odchodné. A samozřejmě lidé, kterým už nárok na podporu v nezaměstnanosti vypršel, když plně vyčerpali podpůrčí dobu, po kterou se sociální dávka maximálně poskytuje. A také lidé, kteří vůbec nárok na podporu v nezaměstnanosti nemají, protože jim ani nevznikl, ani nezanikl.

Nekolidující zaměstnání – zásadně na dohodu o pracovní činnosti

Zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání (na rozdíl od nároku na podporu v nezaměstnanosti) nebrání podle ust. § 25 odst. 3 zákona o zaměstnanosti výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, nebo výkon činnosti na základě dohody o pracovní činnosti (nikoliv dohody o provedení práce) pokud měsíční odměna nepřesáhne polovinu minimální mzdy – čili v r. 2023 nově částku 8 650 Kč. (Dosud v r. 2022 bylo je možno si takto vydělat částku 8100 Kč za měsíc.) Jde o tzv. nekolidující zaměstnání.

Výdělky z drobných nekolidujících zaměstnání se sčítají

Pokud by uchazeč o zaměstnání vykonával více takových činností (nejspíš více dohod o pracovní činnosti – málokterý zaměstnavatel si totiž bude komplikovat život, aby někoho za tak malý peníz odpovídající nízkému úvazku bral do zaměstnání na pracovní poměr nebo dokonce do státní služby na poměr služební), tak se mu výdělky sčítají. Celkovým maximem v r. 2022 je resp. bylo 8 100 Kč a bude nově v r. 2023 8 650 Kč (obojí hrubého). Je tak možno si nově vydělat měsíčně až o 550 Kč více, což právě představuje polovinu navýšení minimální mzdy.

Vyplatí se více nižších výdělků než jeden maximálně povolený

Nicméně mít více dohod o pracovní činnosti u více zaměstnavatelů může být výhodnější, než jedna dohoda u jednoho zaměstnavatele, byť celková sjednaná odměna je ve výsledku stejná. (Nekolidující zaměstnání však nesmí být na dohodu o provedení práce, kdy se pojistné sráží až z odměny nad 10 000 Kč čili od příjmu 10 001 Kč a výše měsíčně. Stát chce, aby byli uchazeči o zaměstnání v nekolidujícím zaměstnání pojištěni, a to zvláště nemocensky.)

U dohody o pracovní činnosti se totiž sráží pojistné až od měsíčního výdělku dosud 3 500 Kč a nově v r. 2023 až od měsíčního výdělku 4 000 Kč. Tyto částky jsou tzv. rozhodnou částkou pro účast zaměstnance na nemocenském pojištění. A účast na nemocenském pojištění má své výhody i nevýhody. Samozřejmě je to nárok na nemocenské dávky na straně jedné a na straně druhé jsou to pojistné odvody z odměny.

Nárok na nemocenské dávky ovšem znamená platit pojistné odvody

Účast na systému státem provozovaného nemocenského pojištění je přitom pro zaměstnance (resp. pro jejich drtivou většinu) povinná. Výjimky jsou stanoveny jen z toho důvodu, že u osob s nízkými příjmy by administrativní i finanční náročnost spojená s prováděním pojištění a výplatou plnění z něj nebyla adekvátní nízké výši vypočtené dávky. Proto je stanovena hranice příjmu pro vznik a trvání účasti zaměstnanců na nemocenském pojištění, a to v současnosti je právě výše onoho rozhodného příjmu 3 500 Kč resp. nově (v r. 2023) 4 000 Kč za měsíc, pokud jde o pracovní poměr nebo dohodu o pracovní činnosti resp. 10 001 Kč, pokud jde o dohodu o provedení práce.

A od účasti v systému nemocenského pojištění je odvozována i povinná účast v dalších veřejných pojistných systémech, jako je systém důchodový a systém veřejného zdravotního pojištění. Takže nejde jen o odvody na nemocenské pojištění, ale o celé pojistné na sociální zabezpečení, včetně důchodového, a o odvody na zdravotní pojištění, které jsou pak zaměstnanci strhávány z jeho příjmu.

Z hlediska maximalizace čistého výdělku je tak pro uchazeče o zaměstnání, který si vydělává v nekolidujícím zaměstnání na dohodu o pracovní činností, výhodnější mít event. více nekolidujících zaměstnání u více zaměstnavatelů s příjmem dosud do 3 499 Kč a nově do 3 999 Kč. Proto se vyplatí z hlediska výše čistého výdělku mít např. raději třeba 2 dohody o pracovní činnosti na 3 999 Kč u dvou různých zaměstnavatelů, byť celkový příjem je jenom 7 998 Kč, než třeba jednu dohodu na 8 200 Kč.

Zaměstnanci v praxi preferují spíše vyšší čistý výdělek, než skutečnost, že jsou nemocensky (potažmo důchodově) pojištěni.

Zvýšení částky rozhodného příjmu pro účast na nemocenském pojištění

Nemocenské pojištění (a povinnost odvádět pojistné), pokud jde o dohodu o pracovní činnosti nebo pracovní poměr, vzniká od rozhodné částky pro účast na nemocenském pojištění zaměstnanců, a to dosud 3 500 Kč hrubého měsíčně a nově od 1. 1. 2023 4000 Kč hrubého měsíčně. – Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhlásilo podle § 6 odst. 2 zákona o nemocenském pojištění s účinností od 1. ledna 2023 svým sdělením č. 320/2022 Sb., že částka rozhodná pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění činí 4 000 Kč. – Je proto z hlediska maximalizace čistého výdělku pro uchazeče o zaměstnání výhodnější mít event. více nekolidujících zaměstnání u více zaměstnavatelů s příjmem dosud do 3499 Kč resp. nově do 3999 Kč hrubého měsíčního výdělku.

Daňové dopady

V návaznosti na zvýšení částky rozhodného příjmu pro účast na nemocenském pojištění se mění i limit pro uplatnění srážkové daně u příjmů ze závislé činnosti, pokud nejde o dohodu o provedení práce, tedy jde-li např. o v článku hojně zmiňovanou dohodu o pracovní činnosti resp. o odměnu z ní vyplývající: Srážková daň se za stanovených podmínek uplatní dle § 6 odst. 4 písm. b) ZDP, jde-li o příjem zúčtovaný u plátce daně v úhrnné výši nepřesahující za kalendářní měsíc částku rozhodnou pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění, čili jde-li o příjmy do 4 000 Kč za měsíc.

Nutnost vše hlásit úřadu a dodržovat termíny kontrol na úřadu a stále si hledat nové plnohodnotné zaměstnání

Výkon práce v takovém (nekolidujícím) zaměstnání musí uchazeč nahlásit úřadu práce při podání žádosti o zprostředkování zaměstnání nebo v den nástupu do výdělečné činnosti a ta mu nesmí bránit v poskytování součinnosti úřadu práce při zprostředkování zaměstnání a v přijetí nabídky vhodného zaměstnání od úřadu práce.

Další povolené výdělečné činnosti

K dalším výdělečným činnostem povoleným uchazečům o zaměstnání, kteří nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti, vedle již zmíněného nekolidujícího zaměstnání ve smyslu úpravy dle § 25 odst. 3 zákona o zaměstnanosti, a to za obdobných podmínek (maximálního povoleného měsíčního příjmu ve výši poloviny minimální mzdy) viz § 25 odst. 1 písm. c) až f) a s) zákona o zaměstnanosti. Přitom, jde-li o člena bytového družstva, který vykonává práci nebo činnost pro bytové družstvo mimo pracovněprávní vztah nebo je pověřen obchodním vedením bytového družstva, je povolen, aniž by to vylučovalo nárok na podporu v nezaměstnanosti, i limitovaný příjem ve výši maximálně poloviny minimální měsíční mzdy – viz § 39 odst. 2 písm. e) zákona o zaměstnanosti:

Máme za to, že § 39 odst. 2 písm. e) navazuje na § 25 odst. 1 písm. f) zákona o zaměstnanosti tak, že zužuje předmět činnosti, kterou je oprávněn vykonávat uchazeč o zaměstnání, přičemž rozsah předmětu činnosti a přípustná výše odměny za ní (maximálně polovina minimální mzdy za měsíc) dle § 25 odst. 1 písm. f) zákona o zaměstnanosti nebrání vedení v evidenci uchazečů o zaměstnanosti, ale vylučuje nárok na podporu v nezaměstnanosti, na rozdíl od činnosti specifikované (co do jejího předmětu) v § 39 odst. 2 písm. e) části věty za středníkem zákona o zaměstnanosti od slov „to neplatí pro člena bytového družstva...“

Další možné povolené příjmy

Příjem z nekolidujícího zaměstnání ve výši do poloviny minimální mzdy tak není zdaleka jediným příjmem, který můžete pobírat, i když jste uchazeči o zaměstnání v evidenci úřadu práce, jen nesmíte současně pobírat podporu v nezaměstnanosti

•    můžete být společníkem nebo jednatelem společnosti s ručením omezeným nebo komanditistou komanditní společnosti nebo ředitelem obecně prospěšné společnosti anebo vedoucím organizační složky zahraniční právnické osoby vykonávajícím mimo pracovněprávní vztah k této společnosti pro společnost práci, za kterou jste touto společností odměňováni, pokud vaše měsíční nebo průměrná měsíční odměna spolu s případným výdělkem z nekolidujícího zaměstnání nepřesáhne polovinu minimální mzdy,

•    můžete být členem představenstva nebo správní rady nebo statutárním ředitelem akciové společnosti vykonávajícím mimo pracovněprávní vztah k této společnosti pro společnost práci, za kterou jste společností odměňováni, pokud vaše měsíční nebo průměrná měsíční odměna spolu s případným výdělkem z nekolidujícího zaměstnání nepřesáhne polovinu minimální mzdy,

•    můžete být členem dozorčí rady obchodní společnosti vykonávajícím mimo pracovněprávní vztah k této společnosti pro společnost práci, za kterou jste touto společností odměňováni, pokud vaše měsíční nebo průměrná měsíční odměna spolu s případným výdělkem z nekolidujícího zaměstnání ne přesáhne polovinu minimální mzdy,

•    můžete být členem družstva vykonávajícím mimo pracovněprávní vztah k družstvu pro družstvo práci, za kterou jste družstvem odměňováni, pokud vaše měsíční nebo průměrná měsíční odměna spolu s případným výdělkem z nekolidujícího zaměstnání nepřesáhne polovinu minimální mzdy (to se hodí zvláště představitelům bytových družstev, ale zákon o zaměstnanosti nepamatuje na představitele společenství vlastníků – bytových a nebytových jednotek),

•    můžete být osobou pověřenou obchodním vedením, jestliže tuto činnost vykonáváte za odměnu mimo pracovněprávní vztah a vaše měsíční nebo průměrná měsíční odměna spolu s případným výdělkem z nekolidujícího zaměstnání nepřesáhne polovinu minimální mzdy.

Co je povoleno i k podpoře v nezaměstnanosti

Všechny uvedené činnosti můžete za úplatu vykonávat, i když jste uchazeči o zaměstnání, pokud nepobíráte současně podporu v nezaměstnanosti, ale nesmíte si vydělat více než polovinu minimální mzdy, přičemž se do toho počítá příjem i z případného (současně vykonávaného) nekolidujícího zaměstnání. Žádnou z uvedených činností tedy nesmíte vykonávat (a pochopitelně nesmíte z nich mít ani onen omezený příjem ve výši poloviny minimální mzdy), pokud chcete pobírat podporu v nezaměstnanosti. Existuje však jedna výjimka. Zákaz výkonu uvedených činností neplatí pro člena bytového družstva, který vykonává práci nebo činnost pro bytové družstvo mimo pracovněprávní vztah nebo je pověřen obchodním vedením bytového družstva [§ 39 odst. 2 písm. e) zákona o zaměstnanosti].

A pak jsou tu pochopitelně činnosti, se kterými zákon nepočítá, nepamatuje na ně (nezakazuje je, resp. nestanoví, že jsou překážkou registrace na úřadu práce nebo nároku na podporu v nezaměstnanosti), a které tak vykonávat můžete, i když pobíráte (nebo nepobíráte) podporu v nezaměstnanosti (co není zakázáno, to je dovoleno).

Richard W. Fetter

ZÁKON č. 435/2004 Sb.,
o zaměstnanosti

§ 39

(1) Nárok na podporu v nezaměstnanosti má uchazeč o zaměstnání, který

a)  získal v rozhodném období (§ 41) zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění podle zvláštního právního předpisu v délce alespoň 12 měsíců (dále jen „předchozí zaměstnání“); překrývají-li se doby důchodového pojištění, započítávají se jen jednou,

b)  požádal krajskou pobočku Úřadu práce, u které je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti a

c)  ke dni, k němuž má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, není poživatelem starobního důchodu.

(2) Nárok na podporu v nezaměstnanosti nemá uchazeč o zaměstnání,

a)  se kterým byl v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnavatelem skončen pracovněprávní vztah z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem; to platí i v případě skončení jiného pracovního vztahu z obdobného důvodu,

b)  se kterým byl v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnavatelem skončen pracovněprávní vztah z důvodu porušení jiné povinnosti zaměstnance podle § 301a zákoníku práce zvlášť hrubým způsobem,

c) kterému vznikl nárok na výsluhový příspěvek podle zvláštních právních předpisůa tento příspěvek je vyšší než podpora v nezaměstnanosti, která by uchazeči o zaměstnání náležela, pokud by neměl nárok na výsluhový příspěvek,

d)  který ke dni, k němuž má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, je v právním vztahu vzniklém k výkonu některé z činností podle § 25 odst. 3, nebo

e)  který je ke dni, k němuž má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, v postavení některé z osob uvedených v § 25 odst. 1 písm. c) až f) a s); k výši příjmu nebo odměny se přitom nepřihlíží, to neplatí pro člena bytového družstva, který vykonává práci nebo činnost pro bytové družstvo mimo pracovněprávní vztah nebo je pověřen obchodním vedením bytového družstva.

(3) O podpoře v nezaměstnanosti vydá krajská pobočka Úřadu práce rozhodnutí, ...