Nelegální zaměstnávání

Povolení k zaměstnání – je nutné rozlišovat situaci, kdy se jedná o cizince. I v případě, kdy má cizinec uzavřený pracovněprávní vztah, může se stále jednat o nelegální práci. Například v případě, pokud cizinec nemá platné povolení k zaměstnání. Jaké náležitosti musí mít žádost o povolení k zaměstnání? Jaké podklady je nutné přiložit, viz § 91 zákona o zaměstnanosti? Jaké náležitosti musí mít povolení k zaměstnání?

Nelegální prací

se podle § 5 zákona č. 435/2004 Sb. rozumí:

•    závislá práce vykonávaná fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah,

•    práce vykonávaná cizincem

-   v rozporu s vydaným povolením k zaměstnání (například pro jiného zaměstnavatele nebo na jiném místě) nebo

-   bez tohoto povolení, je-li vyžadováno podle zákona o zaměstnanosti, nebo

-   v rozporu se zaměstnaneckou kartou, kartou vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo modrou kartou vydanými podle zákona o pobytu cizinců na území ČR nebo bez některé z těchto karet; to neplatí v případě výkonu jiné práce podle § 41 odst. 1 písm. c) zákoníku práce (zaměstnavatel má povinnost převést například těhotnou zaměstnankyni na jinou práci pokud by ohrožovala její těhotenství),

•    práce vykonávaná cizincem pro právnickou nebo fyzickou osobu bez platného oprávnění k pobytu na území ČR, je-li podle zákona o pobytu cizinců na území ČR vyžadováno.

Příslušné formuláře lze nalézt na webové stránce Úřadu práce ČR www.uradprace.cz

Práce je vykonávána cizincem bez platného oprávnění k pobytu na území ČR

Toto by mohlo nastat v případě občanů Ukrajiny, kteří z nějakého důvodu nesplnili podmínky pro udělení dočasné ochrany – blíže viz § 5 zákona č. 65/2022 Sb. Jako příklad lze uvést, že oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany zaniká podáním žádosti o udělení dočasné ochrany v jiném členském státě EU, obdobně nelze udělit dočasnou ochranu v případě, pokud je podána cizincem, který o dočasnou ochranu požádal v jiném členském státě EU).

Cizinec může být přijat do zaměstnání a zaměstnáván, pokud:

a)  je držitelem platné zaměstnanecké karty, karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo modré karty a dále

b)  má-li platné povolení k zaměstnání vydané krajskou pobočkou Úřadu práce a platné oprávnění k pobytu na území ČR.

Výjimky: Povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta, karta vnitropodnikově převedeného cizince nebo modrá karta se nevyžaduje k zaměstnání cizince v případech uvedených v § 98 zákona o zaměstnanosti (například pokud se jedná o cizince s povoleným trvalý pobytem).

Kdo není považován za cizince?

K tomuto tématu je nutné uvést důležité upozornění, že pro účely zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí se za cizince nepovažuje občan EU a jeho rodinný příslušník a rodinný příslušník občana ČR (§ 85 zákona o zaměstnanosti).

Prokazování existence pracovněprávního vztahu (§ 136 ZoZ)

Právnická nebo fyzická osoba je jako zaměstnavatel povinna mít v místě pracoviště kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu (§ 136 zákona o zaměstnanosti). Za tyto doklady se považují pracovní smlouvy, dohoda o pracovní činnosti a dohoda o provedení práce (jiné doklady nelze uznávat, mohou však být i v elektronické formě).

Písemná forma: Je nutné zdůraznit požadavek zákoníku práce, kterým je uzavření pracovní smlouvy nebo dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti vždy v písemné formě! Viz § 34 odst. 2 (pracovní smlouva), případně § 77 odst. 1 zákoníku práce (dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr).

Výjimka: Splnění uvedené povinnosti se nevyžaduje v případě, pokud zaměstnavatel splnil povinnost oznámit okresní správě sociálního zabezpečení den nástupu zaměstnance do zaměstnání, které mu založilo účast na nemocenském pojištění podle zákona o nemocenském pojištění. Kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu bude tedy ze strany kontrolního orgánu vyžadována pouze u zaměstnanců, kteří nejsou prokazatelně přihlášení na okresní správě sociálního zabezpečení (tj. většinou u zaměstnanců pracujících na dohodu o provedení práce s odměnou do 10 000 Kč měsíčně, nebo u zaměstnanců, jejichž pracovní poměr byl právě uzavřen a ještě nejsou přihlášeni na okresní správě sociálního zabezpečení).

Frekventovaná může být problematika nelegální práce v řadě činností. Z pohledu posuzování, zda se jedná o nelegální práci, je však nutné zdůraznit, že se musí jednat o závislou práci vykonávanou fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah. Musí tedy splňovat kritéria uvedená v § 2 odst. 1 a 2 zákoníku práce. S tímto druhem nelegální práce je též spojován pojem „švarcsystém“. Například ve stavebnictví je však nutné rozlišit, zda se jedná o činnost, která je sice někým koordinována a řízena, avšak je vykonávána fyzickými osobami, které mají k dané činnosti platné živnostenské oprávnění a dle svého prohlášení ani neměly zájem o uzavření pracovněprávního vztahu.

Často bývá v této souvislosti zmiňován rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 2. 2005, čj. 2 Afs 62/2004:

„Vymezení pojmu „závislá činnost“ podle ustanovení § 6 odst. 1 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů nemůže být redukováno toliko na činnost vykonávanou podle příslušných pokynů, nýbrž se musí jednat o činnost skutečně závislou na osobě plátce. Definiční prvek závislosti tak bude dán zejména povahou vykonávané činnosti (typicky práce vykonávaná na jednom místě výhradně pro jednoho zaměstnavatele) a také tehdy, pokud se bude jednat o činnost dlouhodobou a pokud k uzavření pracovněprávního vztahu mělo dojít především v zájmu osoby tuto činnost vykonávající, jejíž právní sféru neuzavření tohoto vztahu v konečném důsledku poškozuje“.

Zmínit lze též například rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 10. 2019, čj. 2 Afs 435/2017-49. V uvedeném judikátu bylo předmětem daňového sporu, zda činnost, kterou vykonávali pro stavební firmu jednotliví řemeslníci na základě smlouvy o dílo, splňuje či nesplňuje znaky závislé práce, zda má být či nemá být zdaňována podle § 6 jako příjem ze závislé činnosti, i když je vykonávána osobou samostatně výdělečně činnou.

Prokazování totožnosti fyzické osoby (§ 132 ZoZ)

Fyzická osoba, která se zdržuje na pracovišti kontrolované osoby a koná práci, je povinna orgánu kontroly prokázat svoji totožnost občanským průkazem nebo cestovním dokladem. Jiné možnosti zákon o zaměstnanosti nepřipouští. Samozřejmě je to poněkud složité v některých pracovních činnostech mít u sebe cestovní pas (například dělník na stavbě), je však nutné toto nějakým způsobem mít zajištěno.

Kontrolní činnost

Kontrolní činnost na úseku zaměstnanosti vykonávají Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce. Tyto orgány kontroly kontrolují dodržování pracovněprávních předpisů

Přestupky (§ 139 a § 140 ZoZ)

Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že vykonává nelegální práci, za tento přestupek jí může být uložena pokuta do 100 000 Kč. V případě, pokud fyzická osoba se zdržuje na pracovišti kontrolované osoby a koná práci, přičemž neprokáže svoji totožnost občanským průkazem nebo cestovním dokladem, se dopouští přestupku, za který může být uložena pokuta až do výše 200 000 Kč.

Zaměstnavatel, který nemá v místě pracoviště kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu, se dopustí přestupku, za který může být sankcionována pokutou až do výše 500 000 Kč.

Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že umožní vykonávat fyzické osobě závislou práci mimo pracovněprávní vztah, práci cizinci v rozporu s vydaným povolením k zaměstnání nebo bez tohoto povolení, je-li podle zákona o zaměstnanosti vyžadováno, nebo v rozporu se zaměstnaneckou kartou, kartou vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo modrou kartou nebo bez některé z těchto karet a práci cizinci bez platného oprávnění k pobytu na území ČR, je-li podle zákona o pobytu cizinců na území ČR vyžadováno. Za tento přestupek může být uložena pokuta do 5 000 000 Kč.

Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která se dopustí téhož přestupku, může být sankcionována pokutou do výše 10 000 000 Kč, avšak nejméně ve výši 50 000 Kč.

Tyto přestupky projednávají Státní úřad inspekce práce nebo oblastní inspektoráty práce.

Ing. Luděk Pelcl