Nemoc a individuální plátci ZP

Kdo jsou ve zdravotním pojištění samoplátci a jakým způsobem platí tyto osoby pojistné? Má OSVČ ve zdravotním pojištění výhody při nemoci trvající pouze část kalendářního měsíce? Na jak dlouho lze podnikateli snížit zálohy na pojistné? Provádí se u osob bez zdanitelných příjmů roční zúčtování?

Právní úprava zdravotního pojištění stanoví v § 4 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., ve znění p.p., že plátci pojistného jsou pojištěnci uvedení v § 5 téhož zákona. Mezi tyto plátce tak řadíme tzv. samoplátce, což jsou osoby, které si hradí pojistné samy. Těmito individuálními plátci pojistného jsou osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) a osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP).

Platby zdravotní pojišťovně

Pro každou skupinu těchto plátců platí odlišné podmínky. OSVČ platí zálohy na pojistné, je-li placení zálohy zákonem danou povinností, a případný doplatek pojistného na základě Přehledu o výši daňového základu ze samostatné výdělečné činnosti a zaplacených zálohách na pojistné (dále jen Přehled). Pokud musí OSVČ dodržet ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ, pak činí v roce 2024 minimální záloha 2 968 Kč. Zvláštní podmínky platí u OSVČ činných v paušálním režimu (viz dále), kdy má pojištěnec i touto formou výdělečné činnosti vyřešen ve zdravotním pojištění svůj pojistný vztah.

Na rozdíl od OSVČ platí OBZP pojistné. Měsíční platba pojistného OBZP vychází z minimální mzdy a činí v roce 2024 částku 2 552 Kč, vypočtenou jako 13,5 % z minimální mzdy 18 900 Kč.

Zálohy na pojistné u OSVČ a pojistné u OBZP jsou splatné od prvního dne kalendářního měsíce, na který se platí, do osmého dne následujícího kalendářního měsíce. Připadne-li poslední den splatnosti na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší příští pracovní den. Případný doplatek pojistného u OSVČ je splatný do osmi dnů ode dne, kdy byl, nebo měl být podán Přehled.

OSVČ ve zdravotním pojištění v roce 2024

Pokud je pro OSVČ samostatná výdělečná činnost jediným (resp. při souběhu se zaměstnáním hlavním) zdrojem příjmů, platí tyto OSVČ měsíčně alespoň minimální zálohy 2 968 Kč.

Je-li při souběhu zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností podnikání vedlejším zdrojem příjmů, není povinností OSVČ platit zálohy a při ročním zúčtování nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ. Tímto vyměřovacím základem je u OSVČ sazba 50 % daňového základu za rozhodné období kalendářního roku. Naproti tomu však musí být v zaměstnání odváděno pojistné nejméně z minimálního vyměřovacího základu 18 900 Kč a toto zaměstnání musí trvat celý kalendářní měsíc.

Osoby, za které je plátcem pojistného stát, jsou vyjmenovány v ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. a mají při placení pojistného tato dvě základní zvýhodnění:

•    v prvním kalendářním roce své samostatné výdělečné činnosti nemusejí (ale mohou) platit zálohy na pojistné a

•    nemusejí dodržet minimální vyměřovací základ, to znamená, že pojistné odvádějí za rozhodné období kalendářního roku sazbou 13,5 % z 50 % daňového základu.

Vykážou-li však tyto osoby za rok 2023 kladný daňový základ, zálohy již v roce 2024 platit budou (a to od měsíce, ve kterém byl podán nebo měl být v roce 2024 podán Přehled za rok 2023), avšak bez povinnosti placení minimálních záloh OSVČ.

Nemoc OSVČ po část
kalendářního měsíce

Rozhodným obdobím pro placení pojistného u OSVČ je kalendářní rok, jeho nejkratší poměrnou částí je pak kalendářní měsíc. Jestliže nemoc trvá pouze po část kalendářního měsíce, nemá OSVČ v tomto směru žádnou úlevu a pokud se jedná o jediný (resp. při souběhu se zaměstnáním hlavní) zdroj příjmů, musí být i za tento měsíc zaplacena alespoň minimální záloha neboli musí být u OSVČ při odvodu pojistného dodržen minimální vyměřovací základ.

Nemoc OSVČ po celý
kalendářní měsíc

Za této situace vychází OSVČ z § 7 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., kde je uvedeno, že zálohy na pojistné se neplatí za kalendářní měsíce, v nichž byla OSVČ uznána po celý kalendářní měsíc neschopnou práce nebo jí byla nařízena karanténa podle zvláštních právních předpisů. Tuto skutečnost však musí OSVČ zdravotní pojišťovně průkazně doložit (dokladem o pracovní neschopnosti nebo karanténě), neboť za běžného stavu není zdravotní pojišťovně tato skutečnost známa, resp. ji nemůže předpokládat. Tuto okolnost lze sice doložit i se zpětnou platností, nicméně jejím opožděným oznámením vzniká problém jak na straně OSVČ, tak následně u zdravotní pojišťovny, kdy dodatečně dochází ke změně u placené zálohy (záloha se za takový měsíc neplatí) včetně navazujícího odvodu pojistného z minimálního vyměřovacího základu, platného pro OSVČ. 

OSVČ přikládá při ročním zúčtování k podávanému Přehledu potvrzení OSSZ o tom, že pobírala nemocenské z nemocenského pojištění OSVČ (viz například Poučení k formuláři VZP ČR Přehled OSVČ). Z obecného pohledu lze konstatovat, že pojistné se sice platí i za měsíce, kdy je OSVČ nemocná, nicméně zvýhodnění OSVČ spočívá ve skutečnosti, že se minimální vyměřovací základ sníží na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních měsíců, pokud osoba samostatně výdělečně činná měla po celý kalendářní měsíc nárok na výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství jako osoba samostatně výdělečně činná. Neboli za takový kalendářní měsíc nemusí být u OSVČ dodržen při ročním zúčtování minimální vyměřovací základ.

V důsledku karantény nařízené podle zvláštních právních předpisů není OSVČ (typicky ve spojení s nemocí) povinna platit zálohy, trvají-li tyto skutečnosti celý kalendářní měsíc. Avšak při ročním zúčtování a ve vazbě na snížení minimálního vyměřovacího základu OSVČ na poměrnou část se již období trvání karantény nebere v úvahu.

Snížení zálohy na pojistné

Může nastat situace, že například z důvodu nemoci se OSVČ nedaří dosáhnout uspokojivých výsledků, a proto třeba ani nemůže platit v roce 2024 zálohy (vyšší než minimální), vypočtené podle výsledků předcházejícího roku 2023. V takovém případě může požádat zdravotní pojišťovnu o snížení zálohy na pojistné.

OSVČ může požádat v roce 2024 o snížení zálohy na pojistné v případě, že její průměrný měsíční příjem po odpočtu výdajů připadající na jeden kalendářní měsíc roku 2024 je alespoň o jednu třetinu nižší, než takový příjem připadající v průměru na jeden kalendářní měsíc v roce 2023. To znamená, že činil-li průměrný měsíční příjem podnikatele po odpočtu výdajů v roce 2023 např. 90 000 Kč, lze požádat o snížení zálohy tehdy, jestliže průměrný měsíční příjem po odpočtu výdajů činí v roce 2024 nejvýše 60 000 Kč. V této souvislosti je zapotřebí upozornit na skutečnost, že žádost o snížení zálohy lze v kalendářním roce podat nejdříve 1. dubna, neboť v roce, ve kterém je žádost podávána, musejí být pro daný účel vyhodnoceny nejméně tři kalendářní měsíce po sobě jdoucí. Pokud podnikatel předloží žádost např. v červenci 2024, posuzuje se příjem po odpočtu výdajů za měsíce leden – červen 2024, který se pak porovnává s průměrným měsíčním „ziskem“ v roce 2023.

V roce 2024 lze snížení zálohy provést na dobu nejdéle do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž OSVČ bude v roce 2025 povinna podat, resp. podá, Přehled za rok 2024.

Měsíční výši zálohy lze v roce 2024 snížit nejméně na:

•    2 968 Kč, pokud pro OSVČ platí minimální vyměřovací základ,

•    0 Kč, pokud pro OSVČ naopak toto minimum neplatí.

Nulové zálohy a oznamování
„státních kategorií“

Chtěli bychom ještě zdůraznit, aby OSVČ ve vlastním zájmu včas a řádně oznamovaly zdravotní pojišťovně existenci nemoci trvající alespoň jeden celý kalendářní měsíc, jinak nemůže zdravotní pojišťovna toto období zohlednit. I v návaznosti na platby záloh současně připomínáme OSVČ jejich důležitou povinnost spočívající v oznamování skutečností rozhodných pro platbu pojistného státem, jako je například přiznání nebo odejmutí důchodu, pobírání peněžité pomoci v mateřství nebo rodičovského příspěvku, zahájení studia apod. Za porušení této zákonné povinnosti může být pojištěnci uložena pokuta až 10 000 Kč. 

Paušální režim a nemoc OSVČ

V reakci na zavedení tří pásem paušálního režimu se od 1. 1. 2023 stanoví výše vyměřovacího základu různě pro jednotlivá pásma. V prvním pásmu se měsíční platba paušální zálohy i v roce 2024 odvíjí od minimálního vyměřovacího základu. Ve druhém a ve třetím pásmu jsou stanoveny vyšší pevné částky, tyto však nejsou navázány na minimální vyměřovací základ.

Vzhledem k zavedení více pásem paušálního režimu jsou ve vyšších pásmech tohoto režimu zahrnuty v celkové výši měsíční platby paušální zálohy na pojistné na veřejné zdravotní pojištění vyšší než minimální zálohy. Na základě této skutečnosti se může stát, že OSVČ, která byla poplatníkem v paušálním režimu, ale nemá daň rovnu paušální dani, vznikne přeplatek pojistného. I na tento přeplatek se započítají zálohy placené správci daně a převedené ze společného osobního daňového účtu na zvláštní účet veřejného zdravotního pojištění.

Je pravdou, že na rozdíl od právní úpravy zdravotního pojištění u „klasické“ OSVČ nezakládá nemoc v režimu paušální daně žádná zvýhodnění či úlevy.

Osoby bez zdanitelných příjmů

OBZP představují ve zdravotním pojištění specifickou skupinu pojištěnců – plátců, kdy pro zařazení do této kategorie musí být splněny zákonem stanovené podmínky, konkrétně specifikované v ustanovení § 5 písm. c) zákona č. 48/1997 Sb. Těchto osob se bezprostředně dotýká každé zvýšení minimální mzdy.

Za osobu bez zdanitelných příjmů se považuje osoba s trvalým pobytem na území ČR, která:

•    nemá svoji účast v systému veřejného zdravotního pojištění krytou některou z variant výdělečné činnosti (zaměstnání nebo podnikání ve smyslu právních předpisů platných ve zdravotním pojištění) a 

•    není osobou, za kterou platí pojistné stát (například poživatelé některého z důchodů, nezaopatřené děti, ženy na mateřské nebo osoby na rodičovské dovolené, uchazeči o zaměstnání apod. – blíže viz ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb.) a ani

•    není vyňata z českého systému veřejného zdravotního pojištění, nejčastěji buď z důvodu výkonu výdělečné činnosti v zahraničí podle koordinačních nařízení Evropské unie č. 883/2004 a 987/2009 nebo s využitím institutu dlouhodobého pobytu v cizině.

Osobou bez zdanitelných příjmů tak je například:

•    žena v domácnosti, která:

a)  není zařazena v kategorii osob, za které platí pojistné stát,

b)  nepečuje celodenně osobně a řádně alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku,

c)  nepobírá žádný důchod z důchodového pojištění,

d)  není v evidenci Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání apod.

•    pojištěnec pracující jen na dohody o pracovní činnosti při příjmu nižším než 4 000 Kč a na dohody o provedení práce při příjmu do 30. 6. 2024 nepřevyšujícím 10 000 Kč,

•    pojištěnec u činnosti nezakládající účast na zdravotním pojištění (například členové okrskové volební komise nebo zvláštní okrskové volební komise plnící úkoly podle volebních zákonů),

•    student školy, která nebyla ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR označena jako soustavná příprava na budoucí povolání (například některé jazykové školy),

•    nezaměstnaný, který není v evidenci Úřadu práce aj.

trvají-li tyto a jiné skutečnosti (ať už samostatně nebo v přímé návaznosti) po celý kalendářní měsíc.

Pokud je pojištěnec v průběhu kalendářního měsíce alespoň jeden den registrován u zdravotní pojišťovny buď jako zaměstnanec nebo jako osoba samostatně výdělečně činná anebo je zařazen v některé ze skupin osob, za které platí pojistné stát, není (resp. nemůže být) v tomto měsíci OBZP.

Protože si tato skupina plátců hradí pojistné sama pevnou částkou ve výši 13,5 % z aktuální hodnoty minimální mzdy, nemá nemoc pojištěnce vliv na výši platby. Roční zúčtování, jako u podnikatelského sektoru, se u OBZP neprovádí.