Nemocenské pojištění po novele

Dne 1. července 2019 byl ve Sbírce zákonů publikován zákon č. 164/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 259/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Tím byly završeny práce MPSV na projektu eNeschopenky.

Je známo, že od 1. ledna 2019 měla být zavedena fakultativní elektronická forma rozhodování o dočasné pracovní neschopnosti a karanténě pro účely poskytování nemocenského z nemocenského pojištění, tzv. eNeschopenka, měla být zavedena již od 1. ledna 2019, a to na základě zákona č. 259/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Tento zákon ale nebyl bezchybný, zejména některá ustanovení nebyla z hlediska praktického provádění dostatečně konkretizována (např. způsob zapojení ostatních orgánů sociálního zabezpečení, včetně jejich vlastních „portálů“), a proto bylo potřebné úpravu znovu posoudit a rozpracovat. Výsledkem je výše uvedený zákon a jistota, že 1. ledna 2020 bude projekt eNeschopenky již plně realizován.

Od 1. července 2019 je zrušena karenční doba, tj. období prvních 3 kalendářních dnů, resp. prvních 24 hodin, po které po vzniku dočasné pracovní neschopnosti zaměstnanci nepřísluší náhrada mzdy nebo platu podle § 192 ZP, a je proto možno očekávat nárůst krátkodobých pracovních neschopností. Z toho důvodu zaměstnavatelé trvali na posílení kontrolní činnosti ČSSZ a OSSZ v tomto směru. Zákonodárce to vše vzal do úvahy a také k tomu účelu přizpůsobil novou právní úpravu. Po 1. lednu 2020 bude ošetřující lékař zasílat rozhodnutí o vzniku nebo ukončení dočasné pracovní neschopnosti příslušné OSSZ výlučně elektronickou formou, takže dojde ke zrychlení o čas věnovaný poštovní přepravě (někdy to byl až týden) a k úspoře času při vlastním zpracování.

Pokud zaměstnavatel požádá svoji OSSZ o zasílání notifikací o dočasných pracovních neschopnostech svých zaměstnanců, bude bezprostředně ihned informován o dočasné pracovní neschopnosti zaměstnanců. Jinak mu bude notifikace zaslána neprodleně po zpracování hlášení v systémech ČSSZ a případném došetření zaměstnancem OSSZ. To znamená, že zaměstnavatel se často dozví o dočasné pracovní neschopnosti svého zaměstnance ještě dříve, než mu to tento sdělí. Tím se velmi pomůže zaměstnavatelům při provádění jejich kontrolní činnosti dodržování režimu práce neschopného zaměstnance podle § 192 odst. 6 ZP. V našem seriálu se zaměříme především na praktické otázky spojené se zavedení nového projektu eNeschopeky a spuštěním ePortálu ČSSZ/OSSZ.

1006. Podání žádosti o nemocenské v praxi

Zaměstnanec je již dva měsíce dočasně práce neschopný a stěžoval si, že mu zatím nebylo proplaceno nemocenské.

Jak má zaměstnanec správně postupovat v takovém případě?

Nárok na dávku se zásadně uplatní tiskopisem „Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti“, který vystaví ošetřující lékař. Zaměstnanec svému zaměstnavateli neprodleně předá tzv. „Hlášení zaměstnavateli o vzniku dočasné pracovní neschopnosti“ (to je jeden z dílů neschopenky), čímž uplatní nárok na náhradu mzdy nebo platu za prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti. Náhradu mzdy nebo platu vyplácí zaměstnavatel zaměstnanci společně se mzdou nebo platem v pravidelném termínu, takže v tom by neměl být problém. V případě, že však dočasná pracovní neschopnost je delší než 14 kalendářních dnů, předá dále zaměstnanec svému zaměstnavateli díl „Žádost o nemocenské“ (to je další díl tzv. neschopenky). Zaměstnavatel pak tento díl předá příslušné OSSZ, čímž je podána žádost o nemocenské od 15. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti s tím, že OSVČ si předávají tento podklad přímo OSSZ, kde jsou evidováni. Vyplacení nemocenského za určité období (zpravidla v situaci, kdy nemoc trvá déle než jeden měsíc), je možné, pouze pokud lékař vystaví tzv. „Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény“ (tzv. lístek na peníze). Tento tiskopis předá dále zaměstnanec svému zaměstnavateli a zaměstnavatel ho pak předá příslušné OSSZ s tím, že OSVČ si opět předávají tento podklad přímo na OSSZ, kde jsou evidováni. V případě nařízené karantény je situace obdobná. Nárok na nemocenské se uplatňuje tiskopisem „Potvrzení o nařízení karantény“, který vystaví ošetřující lékař nebo hygienik, a zaměstnanec svému zaměstnavateli předloží „Oznámení o nařízení karantény“. Tímto potvrzením současně uplatní u zaměstnavatele nárok na náhradu mzdy nebo platu od 1. do 14. dne trvání karantény. Pokud je karanténa delší 14 kalendářních dnů, předá zaměstnanec zaměstnavateli tzv. „Potvrzení o nařízení karantény pro uplatnění nároku na nemocenské“ (tzv. lístek na peníze) a zaměstnavatel postoupí tento doklad příslušné OSSZ stejně jako v případě dočasné pracovní neschopnosti.

Zákon nestanoví pro výplatu nemocenského určitý termín v měsíci. Nemocenské, stejně jako ostatní dávky nemocenského pojištění, se podle zákona o nemocenském pojištění vyplácí zpětně ve lhůtě nejpozději do jednoho měsíce následujícího po dni, kdy byly OSSZ doručeny všechny potřebné a správně vyplněné doklady pro nárok na výplatu dávky. Z uvedeného je patrno, že v daném případě muselo dojít k nějakému prodlení při předávání lístku na peníze mezi zaměstnavatelem a OSSZ. Doporučuji proto, aby se dotyčný obrátil přímo na OSSZ a ověřil si, zda a kdy jeho zaměstnavatel tam předal lístek na peníze. V příštím roce by k podobné situaci již dojít nemělo, protože budou zavedeny eNeschopenky a ČSSZ obdrží přímo od lékaře všechny údaje potřebné pro pravidelnou výplatu dávek nemocenského, aniž by bylo třeba součinnosti zaměstnavatele.

1007. Změny v nemocenském pojištění

Zaměstnanec četl v tisku, že má dojít k nějakým velkým změnám v nemocenském pojištění.

O co se jedná?

Nemocenské je jednou z šesti dávek českého systému nemocenského pojištění (vedle ošetřovného, dlouhodobého ošetřovného, peněžité pomoci v mateřství, otcovské a vyrovnávacího příspěvku v mateřství) a je upraveno zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Účelem nemocenského je finančně zabezpečit ekonomicky aktivní občany (zákon je nazývá pojištěnci), kdy kvůli nemoci, tj. dočasné pracovní neschopnosti, nemohou vykonávat práci a ztratí dočasně výdělek. V případě nemoci má na nemocenské (dávka vyplácená státem) nárok zaměstnanec, který byl uznán dočasně práce neschopným (nebo mu byla nařízena karanténa), a dočasná pracovní neschopnost (nebo nařízená karanténa) trvá déle než 14 kalendářních dnů. Za prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti dostává zaměstnanec od svého zaměstnavatele náhradu mzdy. Od července letošního roku došlo dokonce i ke zrušení tzv. karenční doby, tj. doby prvních tří dnů pracovní neschopnosti, kterou nebyl zaměstnavatel povinen hradit. Podmínkou nároku na nemocenskou je, že občan je takzvaně nemocensky pojištěn (účasten nemocenského pojištění). Účast na nemocenském pojištění vzniká zpravidla dnem, ve kterém zaměstnanec začal vykonávat práci, a zaniká dnem skončení doby zaměstnání, v případě osob samostatně výdělečně činných pak dnem, který uvedla v přihlášce k pojištění, nejdříve však dnem, ve kterém přihlášku podala. Aby občan nezůstal bez prostředků například v době, kdy jedno zaměstnání (pojištění) skončilo, vztahuje se na něj ze zákona tzv. ochranná lhůta. Ochranná lhůta pro nárok na nemocenské trvá 7 kalendářních dnů ode dne zániku nemocenského pojištění. Pokud pojištění trvalo po kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik dnů, kolik trvalo zaměstnání. Na všech těchto zásadách a podmínkách se nic měnit nebude. Jedinou větší změnou bylo výše uvedené zrušení karenční doby, ale to je problém zákoníku práce a náhrady mzdy/platu po dobu prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti, a ne zákona o nemocenském pojištění. Zákon o nemocenském pojištění se však měnit bude. Dne 1. července 2019 byl ve Sbírce zákonů publikován zákon č. 164/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 259/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Tím byly završeny práce MPSV na projektu eNeschopenky a tato nová právní úprava nabude účinnosti dne 1. ledna 2020.

Nové změny se tedy nebudou týkat nemocenského jako dávky nemocenského pojištění, ale postupů souvisejících s podáním rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti, tzv. neschopenky. Zavedení eNeschopenky představuje poměrně masivní a komplexní zásah do stávajícího systému provádění nemocenského pojištění, který má dopad nejen na ČSSZ, ale i na všechny ostatní orgány nemocenského pojištění, resort zdravotnictví, poskytovatele zdravotních služeb, zaměstnavatele a pojištěnce. Dojde k zásadnímu zjednodušení toku informací mezi nemocnými, lékaři a zaměstnavateli. Rozloučíme se s historickým pětidílným propisovacím formulářem s „pruhy“ a přenášením papírových dokumentů mezi lékaři, OSSZ/ČSSZ, nemocnými a zaměstnavateli.

1008. Možnost zaměstnavatele zjistit DPN zaměstnance

Zaměstnanec bude dočasně práce neschopným.

Jaké bude mít zaměstnavatel po zavedení eNeschopenky možnosti zjistit, že zaměstnanec byl uznán dočasně práce neschopným?

Po zavedení eNeschopenky se již pro zaměstnavatele nebude vystavovat žádný díl Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti. I nadále však zůstane povinnost pojištěnce, aby o své dočasné pracovní neschopnosti neprodleně informoval zaměstnavatele, např. telefonicky, e-mailem apod. Dočasná pracovní neschopnost je totiž překážkou v práci a podle § 206 odst. 1 ZP platí, že o překážce v práci a o předpokládané době jejího trvání je zaměstnanec povinen uvědomit zaměstnavatele bez zbytečného odkladu. Zaměstnavatel bude mít také k dispozici služby pro ověření či stažení údajů o dočasných pracovních neschopnostech svých zaměstnanců a na vyžádání mu o nich budou z ČSSZ zasílány notifikace. Zaměstnavatel bude mít k dispozici po přihlášení na ePortálu ČSSZ služby, které mu poskytnou detailní informace k dočasné pracovní neschopnosti každého zaměstnance i souhrnný přehled všech práce neschopných zaměstnanců. Výstup s detailními informacemi o jednotlivém případu dočasné pracovní neschopnosti bude možné uložit jako PDF soubor podepsaný elektronickou pečetí.

Ke službám ePortálu ČSSZ se bude moci přihlásit buď pomocí systému datových schránek, nebo prostřednictvím jakéhokoliv prostředku v rámci Národní identitní autority, tzn. eOP nebo uživatelský účet – jméno, heslo a sms. K využívání služeb ePortálu bude moci rovněž zaměstnavatel pověřit svého zaměstnance či jinou fyzickou nebo právnickou osobu. Učinit tak bude moci za pomoci k tomu určených služeb ePortálu (pro přihlášené klienty), případně prostřednictvím interaktivních tiskopisů. Pověřené fyzické osoby pak mohou ke službám přistupovat prostřednictvím svých přihlašovacích údajů ve své datové schránce nebo prostřednictvím NIA (eOP, uživatelský účet – jméno, heslo, sms).

1009. Neschopenka v roce 2019

OSVČ slyšela o tom, že bude zavedena tzv. eNeschopenka.

Jaké jsou pro letošní rok potřebné doklady a tiskopisy při vzniku dočasné pracovní neschopnosti?

Lékař při vzniku dočasné pracovní neschopnosti vystaví občanovi (přesněji pojištěnci) tiskopis „Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti“, který má 5 propisovacích dílů. Lékař tři díly předá pojištěnci, a to:

•    II. díl – „Průkaz práce neschopného pojištěnce a hlášení OSSZ o ukončení dočasné pracovní neschopnosti“ (se žlutým pruhem), který slouží jako průkaz neschopného pojištěnce. Tento díl má pojištěnec po celou dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti u sebe a při jejím ukončení jej odevzdá ošetřujícímu lékaři.

•    III. díl – „Hlášení zaměstnavateli o vzniku dočasné pracovní neschopnosti“ (s modrým pruhem). Tento díl předá práceneschopný zaměstnanec svému zaměstnavateli jako odklad k uplatnění nároku na náhradu mzdy nebo platu v prvních 14 kalendářních dnech trvání pracovní neschopnosti a k omluvení nepřítomnosti v práci. OSVČ si jej ponechá.

•    IV. díl – „Žádost o nemocenské“ (s růžovým pruhem). Tímto dílem uplatňuje pojištěnec nárok na nemocenské, pokud je dočasná pracovní neschopnost delší než 14 kalendářních dnů. Zaměstnanec tento díl po doplnění údajů na druhé straně tiskopisu v části „Prohlášení“ (tj. doplnění čísla účtu a kódu banky, na který chce dávku poukázat, nebo adresy, chce-li dávku vyplatit prostřednictvím pošty) předá svému zaměstnavateli. OSVČ předá tento díl po doplnění údajů přímo OSSZ, u které je registrována.

•    Vznikla-li pracovní neschopnost následkem úrazu, je třeba, aby pojištěnec také doložil, že pracovní neschopnost nevznikla z důvodů uvedených v § 31 zákona o NP (např. jako bezprostřední následek opilosti), tj. v případech, kdy nemocenské náleží jen v poloviční výši. V takovém případě vyplní tiskopis „Záznam o úrazu“, popř. písemně prohlásí, jakým způsobem k úrazu došlo.

•    Pro výplatu náhrady mzdy nebo platu a nemocenského je pojištěnec povinen prokázat vedle vzniku dočasné pracovní neschopnosti též její trvání k určitému dni. Bez prokázání trvání dočasné pracovní neschopnosti nelze náhradu mzdy nebo platu vyplatit.

•    V. díl – „Rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti – hlášení zaměstnavateli“ (s růžovým pruhem). Tento díl obdrží pojištěnec od ošetřujícího lékaře při ukončení dočasné pracovní neschopnosti. Zaměstnanec předá tento díl vždy svému zaměstnavateli. OSVČ jej předává příslušné OSSZ jen v případě, že pracovní neschopnost je delší než 14 kalendářních dnů.

•    „Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény“ (tzv. lístek na peníze). Tento tiskopis vydá pojištěnci ošetřující lékař. Jestliže dočasná pracovní neschopnost je delší než 14 kalendářních dnů, je ošetřující lékař povinen pro účely výplaty náhrady mzdy nebo platu vystavit pojištěnci tento tiskopis vždy ke 14. dni trvání dočasné pracovní neschopnosti. Na požádání pojištěnce může pro účely výplaty náhrady mzdy nebo platu vystavit ošetřující lékař tento tiskopis i před uplynutím 14 kalendářních dnů od vzniku dočasné pracovní neschopnosti, např. k poslednímu dni kalendářního měsíce, a poté vystaví další tiskopis ke 14. kalendářnímu dni trvání dočasné pracovní neschopnosti. Pro účely výplaty nemocenského je ošetřující lékař povinen potvrdit trvání dočasné pracovní neschopnosti nejméně jedenkrát měsíčně, a to zpravidla ke dni kontroly zdravotního stavu, popř. na požádání pojištěnce k jinému datu. Trvání pracovní neschopnosti však lze potvrdit jen ke dni vydání tiskopisu nebo nejvýše tři kalendářní dny dopředu. Tiskopis zaměstnanec předává svému zaměstnavateli, OSVČ přímo příslušné OSSZ.

Obdobně se postupuje při uplatnění nároku na nemocenské z důvodu karantény. Nárok se uplatňuje tiskopisem „Potvrzení o nařízení karantény“, který má 5 propisovacích dílů. Tiskopis vystavuje orgán ochrany veřejného zdraví nebo ošetřující lékař. Zaměstnanci jej předá při nařízení karantény, a to I. a III. díl tohoto tiskopisu. Po ukončení karantény IV. díl tiskopisu. Je-li karanténa dlouhodobá, prokazuje trvání karantény tiskopisem „Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény“, který mu vydá orgán ochrany veřejného zdraví nebo ošetřující lékař. OSVČ předá OSSZ III. a IV. díl „Potvrzení o nařízení karantény“ jen v případě, že karanténa je delší než 14 kalendářních dnů. Nemůže-li pojištěnec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nebo z jiných vážných důvodů uplatnit nárok na výplatu dávky nebo ji přijímat, může OSSZ ustanovit jinou fyzickou osobu jako zvláštního příjemce dávky. S ustanovením zvláštního příjemce musí souhlasit pojištěnec i osoba, která má být ustanovena zvláštním příjemcem. Souhlas pojištěnce se nevyžaduje v případě, kdy vzhledem k svému zdravotnímu stavu nemůže podat vyjádření.

1010. eNeschopenka v roce 2020

Od 1. ledna 2020 bude zaveden projekt eNeschopenky.

Jak bude tato agenda fungovat v praxi?

Zavedení neschopenek je součástí elektronizace státní správy. Projekt eNeschopenky si klade za cíl zjednodušení administrativní náročnosti v procesech dočasné pracovní neschopnosti, snížení počtu dílů ze stávajících pěti na tři, zrychlení procesu výplaty dávek, zvýšení uživatelské přívětivosti pro lékaře formou softwarové podpory pro vyplňování a odesílání a v neposlední řadě též poskytnutí online informace zaměstnavateli o jeho nemocných zaměstnancích.

Nově tak dojde ke zjednodušení toku informací mezi nemocným, lékařem, zaměstnavatelem a ČSSZ.

Pro novou eNeschopenku bude lékař od 1. 1. 2020 vystavovat pouze tyto formuláře:

•    1. díl neschopenky – „Hlášení o vzniku dočasné pracovní neschopnosti“ (elektronicky),

•    2. díl neschopenky – „Průkaz práce neschopného pojištěnce“ (pouze tisk),

•    3. díl neschopenky – „Hlášení o ukončení dočasné pracovní neschopnosti“ (elektronicky).

Kromě těchto základních formulářů se ještě budou vystavovat:

•    pouze v případě pojištěnce z jiného státu než EU „Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti“ ke 14. dni a každý další měsíc trvání (pouze tisk),

•    „Hlášení ošetřujícího lékaře“ – záznam změn týkajících se pracovní neschopnosti (elektronicky).

Testovací provoz eNeschopenky bude nasazen od 1. 10. 2019 a od 1. 1. 2020 bude systém fungovat již naostro.

1011. Výhody eNeschopenky

eNeschopenka přinese do praxe mnoho výhod.

Jaké výhody přinese zavedení eNeschopenek?

Mezi hlavní klady využívání eNeschopenky v praxi bude rozhodně patřit to, že:

•    lékaři nebudou muset ručně vyplňovat papírové formuláře Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti,

•    většina dat, která se do formulářů zapisují, bude získána z evidence v lékařském softwaru, nebude tedy třeba je opakovaně opisovat,

•    odpadne nutnost zasílání papírových formulářů na OSSZ,

•    lékař bude moci elektronicky sledovat zpracování odeslaných formulářů a v případě zjištěné chyby je bude moci elektronicky opravit.

1012. Vznik pracovní neschopnosti

Zaměstnanec se dostaví k lékaři. Po vyšetření zjistí, že není schopen vykonávat své zaměstnání.

Jak bude postupovat lékař při vydávání neschopenky? Jakým způsobem se zaměstnavatel dozví o dočasné pracovní neschopnosti svého zaměstnance?

Zaměstnanec se dostaví k lékaři, který po vyšetření zjistí, že není schopen vykonávat své zaměstnání a vystaví mu eNeschopenku. Konkrétně se jedná o to, že lékař vystaví 1. díl eNeschopenky – „Hlášení o vzniku dočasné pracovní neschopnosti“, a to buď ve svém lékařském softwaru, nebo v bezplatné webové aplikaci na portálu ČSSZ. Obavy z toho, že technické řešení v rámci lékařského softwaru bude vyžadovat po lékařích využití elektronického podpisu nebo nějakého nového indikátoru jsou zbytečné. I v případě eNeschopenky bude využit systémový certifikát vydaný Státním ústavem pro kontrolu léčiv, který již lékaři používají pro potřeby eReceptu. Do webové aplikace portálu ČSSZ se lékař přihlásí jakýmkoliv uznávaným identifikátorem (datová schránka, občanský průkaz s kontaktním elektronickým čipem, uživatelský účet NIA). Ať již při použití lékařského softwaru, či webové aplikace portálu ČSSZ se lékaři předvyplní z registru ČSSZ na eNeschopence osobní údaje pacienta, včetně údaje o zaměstnavateli. Lékař doplní pouze diagnózu a datum vzniku dočasné pracovní neschopnosti, popř. další doplňující údaje. Lékař elektronicky zašle tento první díl eNeschopenky příslušné OSSZ. Současně vytiskne 2. díl eNeschopenky „Průkaz práce neschopného pojištěnce“. Tento tiskopis dostane zaměstnanec a slouží pro záznamy kontrol ze strany ošetřujícího lékaře, ze strany OSSZ a dále pro vyznačení potvrzení o trvání pracovní neschopnosti a jejím ukončení. Tento díl zaměstnanec nikomu nepředává a ponechává si jej pro uvedené účely. Podle § 206 ZP platí, že zaměstnanec je povinen uvědomit zaměstnavatele o překážce a o předpokládané době jejího trvání bez zbytečného průtahu. V případě, kdy zaměstnanec odchází z práce k lékaři, nebude asi v praxi vznikat větší problém, zaměstnavatel bude tušit, že zaměstnanec bude asi práce neschopný.

Problémy však budou možná v praxi nastávat v případech, kdy zaměstnanec bude ošetřen mimo pracovní dobu na pohotovosti nebo kdy ráno hned navštíví lékaře. Protože zaměstnanec již nebude zaměstnavateli předávat žádný doklad o tom, že je dočasně práce neschopný, bude v praxi třeba, aby zaměstnavatel stanovil nějakým vnitřním předpisem (asi nejlépe pracovním řádem), jakým způsobem a hlavně komu má zaměstnanec svoji dočasnou pracovní neschopnost nahlásit.

Zaměstnavatel bude mít dva způsoby, jak získat informace o neschopenkách svých zaměstnanců:

•    prostřednictvím informačního sdělení do datové schránky,

•    prostřednictvím služeb portálu ČSSZ.

Pokud zaměstnavatel požádá o zasílání notifikací o dočasných pracovních neschopnostech svých zaměstnanců, bude mu po odeslání hlášení od ošetřujícího lékaře na ČSSZ zároveň zaslána notifikace do zvolené datové schránky. Ihned po přijetí eNeschopenky ČSSZ tak zaměstnavatel získá neověřené informace z 1. dílu eNeschopenky zaměstnance. Pro tento způsob komunikace ale bude muset zaměstnavatel nejprve podat žádost elektronicky na ePortál ČSSZ a zvolit si datovou schránku, kam chce elektronickou komunikaci zasílat.

Po zpracování jednotlivých hlášení eNeschopenky a došetření zaměstnancem OSSZ, pak budou zaměstnavateli odeslány kvalifikované výpisy z 1. dílu a z 3. dílu eNeschopenky, tedy potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti a vybrané údaje z hlášení ošetřujícího lékaře. Notifikace budou se zřetelem na ochranu osobních údajů obsahovat pouze jméno, příjmení, datum narození zaměstnance a datum vzniku dočasné pracovní neschopnosti. Všechny tyto, a navíc i zevrubnější informace si pak může zaměstnavatel zjistit prostřednictvím služby portálu ČSSZ. Služby portálu ČSSZ budou přístupné po přihlášení datovou schránkou nebo přes portál NIA, přičemž zaměstnavatel může pověřit k využívání portálu ČSSZ své zaměstnance nebo i jiné subjekty, např. účetní firmu, která mu zpracovává mzdovou agendu. Služba portálu ČSSZ bude obsahovat údaje o jednotlivých zaměstnancích nebo zde půjde vygenerovat přehled všech zaměstnanců, u kterých ČSSZ aktuálně eviduje dočasnou pracovní neschopnost.

1013. Povinnosti ČSSZ

ČSSZ bude údaje předávat zaměstnavateli elektronicky.

Které údaje o dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance bude Česká správa sociálního zabezpečení předávat elektronicky zaměstnavateli?

To je jednoduchá otázka. ČSSZ by ze zákona měla elektronicky sdělovat zaměstnavateli:

•    že obdržela rozhodnutí o tom, že zaměstnanec byl uznán dočasně práce neschopným k zaměstnání u zaměstnavatele,

•    číslo rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti,

•    datum vzniku dočasné pracovní neschopnosti,

•    rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti,

•    datum ukončení dočasné pracovní neschopnosti tohoto zaměstnance,

•    zda v rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti ošetřující lékař vyznačil, že zaměstnanec uvádí nebo že je podezření, že došlo k pracovnímu úrazu, úrazu zaviněnému jinou osobou nebo k požití alkoholu nebo zneužití omamných nebo psychotropních látek,

•    místo pobytu zaměstnance a rozsah a dobu povolených vycházek v období prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti,

•    jméno, příjmení a adresu pracoviště ošetřujícího lékaře, název a adresu poskytovatele zdravotních služeb, který vydal rozhodnutí o vzniku nebo o ukončení dočasné pracovní neschopnosti, nebo jméno, příjmení a adresu pracoviště ošetřujícího lékaře, název a adresu pracoviště poskytovatele zdravotních služeb, který převzal dočasně práce neschopného zaměstnance do své péče.

1014. Povinnosti ošetřujícího lékaře

V průběhu dočasné pracovní neschopnosti může dojít k několika situacím, které bude muset ošetřující lékař hlásit příslušné OSSZ.

Ve kterých situacích bude ošetřující lékař povinen podávat hlášení příslušné OSSZ?

Mezi tyto situace patří:

•    povolení vycházek v době dočasné pracovní neschopnosti,

•    změna rozsahu nebo doby vycházek v průběhu dočasné pracovní neschopnosti,

•    povolení změny místa pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti,

•    propuštění z lůžkové péče a místo následného pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti,

•    změna diagnózy nemoci, která odůvodňuje dočasnou pracovní neschopnost,

•    porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce,

•    propuštění dočasně práce neschopného pojištěnce ze své péče,

•    převzetí dočasně práce neschopného pojištěnce do své péče.

K nahlášení výše uvedených situací budou lékaři používat formulář Hlášení ošetřujícího lékaře, který bude dostupný v rámci služby Hlášení pracovní neschopnosti a bude se zasílat rovněž elektronicky.

1015. Označení diagnózy na eNeschopence

Domnívám se, že když nyní bude ČSSZ zasílat zaměstnavateli eNeschopenku elektronicky, že tento se jednoduše dozví diagnózu a bude to znamenat, že zaměstnavatelé budou častěji po skončení pracovní neschopnosti vysílat zaměstnance na mimořádné pracovnělékařské prohlídky.

Bude to tak?

Ne prosím, tak to není. Podle výslovného ustanovení § 60 zákona o NP bude platit, že rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti, potvrzení o době trvání dočasné pracovní neschopnosti, rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti a rozhodnutí o změně režimu dočasně práce neschopného pojištěnce vydává ošetřující lékař na předepsaných tiskopisech. Statistickou značku diagnózy nebo jiný údaj, z něhož lze diagnózu dovodit, však může obsahovat jen část tiskopisů, které jsou určeny pro příslušný orgán nemocenského pojištění.

To je transpoziční ustanovení, ochrana těchto údajů je zaručena evropskou legislativou – nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), proto ani naše legislativa toto nemůže porušit.

1016. Oznamovací lhůta zaměstnavatele

Od 1. ledna 2020 bude prý zkrácena oznamovací lhůta zaměstnavatele pro oznamování nástupu zaměstnance do zaměstnání. To nám na personálních a mzdových odděleních značně zkomplikuje práci.

Jaký je důvod této změny?

Ano, tato změna byla navrhována, ale nakonec nebyla přijata, zaměstnavatelé s ní nesouhlasili. Jednalo se o změnu ustanovení § 94 zákona o NP. Navrhovanou právní úpravou mělo dojít ke zkrácení oznamovací lhůty zaměstnavatele pro oznamování nástupu zaměstnance do zaměstnání zakládajícího účast na nemocenském pojištění z dosavadních 8 kalendářních dnů ode dne nástupu tohoto zaměstnance tak, že zaměstnavatel by měl být povinen hlásit tento nástup do zaměstnání již v bezprostředně následujícím pracovním dnu po tomto nástupu. Navrhovanou úpravou se sledovalo především usnadnění činnosti ČSSZ a OSSZ, které by mohly efektivně „přiřazovat“ rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti ke konkrétním zaměstnancům.

Při zachování stávajících oznamovacích lhůt pro podání hlášení o nástupu zaměstnance do zaměstnání dojde k tomu, že u zaměstnavatelů, kteří svoji oznamovací povinnost splní v poslední den stanovené lhůty, bude na jednotlivých OSSZ evidována celá řada „nepřiřaditelných“ rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti. S ohledem na žádost malých zaměstnavatelů však tento původní záměr zákonodárce realizován nebyl a počká se na praktické zkušenosti s těmito případy.

1017. Povinnosti zaměstnavatele

Zavedení eNeschopenky přineslo také nové povinnosti.

Jaké hlavní změny a nové povinnosti přinese zavedení eNeschopenky zaměstnavateli.

Ve stručnosti se bude jednat o tyto změny:

•    Zaměstnavatel již nebude přijímat doklady potřebné k výplatě dávky nemocenského od pojištěnce, kterému je předával ošetřující lékař, a dále je předávat OSSZ.

•    Po 14 dnech trvání neschopnosti je zaměstnavatel povinen zaslat ČSSZ přílohu k žádosti o dávku, a to v elektronické formě (papírový tiskopis bude možno použít jen v případě technického výpadku, tiskopis bude distribuován stejně, jako tomu bylo dosud).

•    Do přílohy k žádosti o dávku bude zaměstnavatel nově uvádět informaci, kam je zaměstnanci vyplácena mzda nebo plat (stejným způsobem se zpravidla bude zaměstnanci vyplácet nemocenské).

1018. Zpětné uznání dočasné pracovní neschopnosti

Dnes je možné, aby ošetřující lékař v případě, že pojištěnec nemohl navštívit ošetřujícího lékaře, nebo v jiných odůvodněných případech rozhodl, že dočasná pracovní neschopnost pojištěnce vznikla i přede dnem uvedeným na neschopence.

Bude i nadále možné, aby lékař uznal dočasně práce neschopného zpětně?

Ne, nově bude platit, že ošetřující lékař může v případě, že pojištěnec nemohl navštívit ošetřujícího lékaře, nebo v jiných odůvodněných případech rozhodnout, že dočasná pracovní neschopnost pojištěnce vznikla i přede dnem, v němž lékař tuto skutečnost zjistil. Za období delší než 3 kalendářní dny přede dnem, v němž dočasnou pracovní neschopnost zjistil, však může ošetřující lékař (nejde-li o vznik dočasné pracovní neschopnosti pojištěnce, který byl uznán invalidním v prvním nebo druhém stupni, pokud u tohoto pojištěnce v den, který bezprostředně následuje po dni, jímž byla ukončena dočasná pracovní neschopnost, nastala nebo trvá jiná porucha zdraví, než která byla důvodem uznání dočasné pracovní neschopnosti, anebo nastaly nebo trvají jiné důvody, které by odůvodňovaly uznání dočasné pracovní neschopnosti, a tato porucha nebo tyto důvody neumožňují pojištěnci vykonávat pojištěnou činnost) tak učinit jen po předchozím souhlasu příslušného orgánu nemocenského pojištění uděleného na základě žádosti ošetřujícího lékaře. Zrušuje se možnost ošetřujícího lékaře rozhodnout o vzniku dočasné pracovní neschopnosti zpětně i bez souhlasu lékaře OSSZ. Možnost zpětného uznání dočasné pracovní neschopnosti se sice obecně zachovává, avšak za podmínky souhlasu lékaře OSSZ. Vychází se přitom z toho, že zavedením obligatorní kontroly zpětného uznání dočasné pracovní neschopnosti bude zamezeno případným věcně nepřesným rozhodnutím ošetřujícího lékaře i při krátkých obdobích zpětného uznání.

Z ustanovení § 57 odst. 3 zákona o NP se současně vypouští oprávnění ošetřujícího lékaře rozhodnout o vzniku dočasné pracovní neschopnosti za dobu delší než 3 kalendářní dny přede dnem, kdy ji zjistil, bez souhlasu orgánu nemocenského pojištění v případě pojištěnce, který byl uznán invalidním v prvním nebo druhém stupni, pokud u tohoto pojištěnce v den, který bezprostředně následuje po dni, jímž byla ukončena dočasná pracovní neschopnost, nastala nebo trvá jiná porucha zdraví, než která byla důvodem uznání dočasné pracovní neschopnosti, anebo nastaly nebo trvají jiné důvody, které by odůvodňovaly uznání dočasné pracovní neschopnosti, a tato porucha nebo tyto důvody neumožňují pojištěnci vykonávat pojištěnou činnost. Vychází se přitom z toho, že udělení souhlasu orgánu nemocenského pojištění ke zpětnému uznání dočasné pracovní neschopnosti by mělo být všeobecným prostředkem kontroly správnosti postupu ošetřujícího lékaře při zpětném stanovení data vzniku dočasné pracovní neschopnosti a jako takové by se mělo vztahovat na všechny případy, kdy ke zpětnému vzniku dočasné pracovní neschopnosti dochází.

1019. Důvod zavedení eNeschopenky

Stávající systém tiskopisů o dočasné pracovní neschopnosti byl léty osvědčený a v praxi nepůsobil žádné potíže.

Proč se zavádí elektronická neschopenka?

Hlavním důvodem zavedení eNeschopenky je, že se podstatně zkrátí interval mezi rozhodnutím lékaře o vzniku nebo ukončení dočasné pracovní neschopnosti a okamžikem, kdy je tato skutečnost sdělena příslušné OSSZ. Podle § 61 písm. e) zákona o NP mimo jiné platí, že ošetřující lékař je povinen odeslat příslušnému orgánu nemocenského pojištění na předepsaném tiskopisu hlášení o vzniku dočasné pracovní neschopnosti a hlášení o ukončení dočasné pracovní neschopnosti, a to nejpozději v třetí pracovní den následující po dni, kdy bylo vydáno rozhodnutí o vzniku nebo ukončení dočasné pracovní neschopnosti; tato povinnost je přitom splněna i předáním těchto hlášení v uvedených lhůtách tomuto orgánu. Dosavadní text zákona dává ošetřujícímu lékaři na výběr, zda pro toto hlášení použije formu písemnou (listinnou), nebo formu elektronickou. To je dáno ustanovením § 162 odst. 2 zákona o NP, podle něhož platí, že je-li podle zákona o nemocenském pojištění pro podání nebo jiný úkon předepsán tiskopis, lze podání nebo jiný úkon učinit pouze

•    v elektronické podobě zasláním na určenou elektronickou adresu podatelny orgánu nemocenského pojištění nebo do určené datové schránky orgánu nemocenského pojištění; podání nebo jiný úkon lze v elektronické podobě učinit pouze ve formě datové zprávy, a to ve formátu, struktuře a tvaru určeném příslušným orgánem nemocenského pojištění. Nesplňuje-li podání nebo jiný úkon tyto podmínky, nepřihlíží se k němu; orgán nemocenského pojištění je povinen upozornit toho, kdo učinil podání nebo jiný úkon v elektronické podobě, které nesplňuje tyto podmínky, na tuto skutečnost a na to, že se k tomuto podání nebo jinému úkonu nepřihlíží, nebo

•    písemně na předepsaném tiskopisu nebo na produktu výpočetní techniky, který je co do údajů, formy a formátu shodný s předepsaným tiskopisem, je-li fyzickou nebo právnickou osobou stvrzeno vytvoření tohoto produktu.

V současné době je situace taková, že naprostá většina ošetřujících lékařů podává hlášení o vzniku nebo ukončení dočasné pracovní neschopnosti příslušnému orgánu nemocenského pojištění v písemné podobě, v elektronické podobě tak činí pouze cca 3–4 % ošetřujících lékařů. Použití písemné formy napomáhá rovněž struktura tiskopisu „Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti“. Vznik dočasné pracovní neschopnosti hlásí ošetřující lékař zasláním zvlášť k tomu určeného dílu příslušné OSSZ. Pokud jde o hlášení skončení dočasné pracovní neschopnosti, pak druhý díl tohoto tiskopisu, který v průběhu dočasné pracovní neschopnosti slouží jako Průkaz dočasně práce neschopného pojištěnce, pojištěnec při ukončení dočasné pracovní neschopnosti odevzdává svému ošetřujícímu lékaři, který jej pak používá pro hlášení o ukončení dočasné pracovní neschopnosti příslušné OSSZ. Použití písemné formy těchto hlášení je navíc podpořeno ustanovením § 84 odst. 2 písm. n) zákona o NP, podle něhož mj. platí, že OSSZ poskytují ošetřujícím lékařům bezplatně obálky určené pro zasílání stanovených hlášení a oznámení podle § 61 OSSZ v případech, kdy cenu dodání těchto zásilek uhrazuje ČSSZ (ta uhrazuje poštovné držiteli poštovní licence podle § 167b zákona o NP). V důsledku toho obdrží OSSZ hlášení o vzniku dočasné pracovní neschopnosti od ošetřujícího lékaře zpravidla s určitým zpožděním. Využije-li ošetřující lékař v maximální míře lhůtu pro odeslání tiskopisu rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti příslušné OSSZ stanovenou v § 61 písm. e) zákona o NP („nejpozději v třetí pracovní den následující po dni, kdy bylo vydáno rozhodnutí o vzniku nebo ukončení dočasné pracovní neschopnosti“), pak např. v případě, kdy o vzniku dočasné pracovní neschopnosti rozhodl v pátek, může tiskopis odeslat až ve středu následujícího týdne. Připočítáme-li čas na nutnou poštovní přepravu, má OSSZ k dispozici hlášení ošetřujícího lékaře o vzniku dočasné pracovní neschopnosti cca za 1 týden ode dne, kdy ošetřující lékař o vzniku dočasné pracovní neschopnosti rozhodl.

Tato prodleva ztěžuje OSSZ kontrolu důvodnosti dočasné pracovní neschopnosti. Zatímco kontrolu toho, zda pojištěnec dodržuje své základní povinnosti dočasně práce neschopného pojištěnce (např. povinnost zdržovat se v době dočasné pracovní neschopnosti na udané adrese nebo dodržovat dobu vycházek), může v období prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti provádět i zaměstnavatel, kontrolu ošetřujícího lékaře v otázce správnosti posuzování dočasné pracovní neschopnosti může provádět pouze příslušná OSSZ, a to podle § 84 odst. 3 písm. b) zákona o NP výhradně svým lékařem, zaměstnavatel však může dát ke kontrole důvodnosti trvání dočasné pracovní neschopnosti podnět podle § 65 odst. 2 písm. a) zákona o NP.

1020. Ukončení dočasné pracovní neschopnosti v praxi

Dočasná pracovní neschopnost zaměstnance bude ukončena.

Jakým způsobem se bude po 1. 1. 2020 postupovat při ukončení dočasné pracovní neschopnosti v praxi?

V praxi musíme rozlišovat, zda je dočasná pracovní neschopnost ukončena do 14. dne jejího trvání, tedy v době, kdy zaměstnavatel vyplácí zaměstnanci náhradu mzdy nebo platu podle § 192 ZP, nebo až po 14. dni jejího trvání, kdy zaměstnanci již vyplácí dávky nemocenského OSSZ. Pokud lékař při kontrole zjistí, že je zaměstnanec již práce schopný v prvních 14 dnech trvání dočasné pracovní neschopnosti, vystaví 3. díl eNeschopenky – „Hlášení o ukončení dočasné pracovní neschopnosti“. Opět jej zašle elektronicky buď prostřednictvím svého lékařského softwaru, nebo přes portál ČSSZ příslušné správě sociálního zabezpečení. Zaměstnanci současně vyznačí v Průkazu práce neschopného pojištěnce toto ukončení. Zaměstnavateli, který požádal o notifikaci, přijde do datové schránky ihned informace o ukončení neschopnosti. Ověřený údaj o ukončení dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance půjde zjistit službou portálu ČSSZ. Zaměstnavatel na základě těchto údajů vyplatí zaměstnanci náhradu mzdy nebo platu po dobu dočasné pracovní neschopnosti podle § 192 ZP. Poněkud jiná bude situace v případě, kdy dočasná pracovní neschopnost zaměstnance bude trvat déle než 14 kalendářních dnů. V tomto případě lékař po překročení 14 dnů neschopnosti zašle příslušné OSSZ informaci o tom, že zaměstnancova dočasná pracovní neschopnost stále trvá. Tento údaj zaznamená do „Průkazu práce neschopného pojištěnce“. Pro zaměstnavatele v tomto okamžiku již nevystavuje řádné další potvrzení nebo jako tomu bylo dříve tzv. lístek na peníze. Pokud zaměstnavatel požádal o zasílání notifikací, pak mu přijde zároveň tato informace do datové schránky. Verifikované údaje bude možno zjistit pomocí služby ePortálu ČSSZ. Zaměstnavatel má v tomto případě povinnost zaslat elektronicky „Přílohu k žádosti o dávku“ s údaji potřebnými pro výpočet nemocenské. Novinkou je, že na této příloze zaměstnavatel uvede i bankovní účet, na který zaměstnanci vyplácí mzdu nebo plat. Nemocenské se zaměstnanci totiž vyplácí stejným způsobem, jakým je zaměstnanci vyplácena mzda, plat nebo odměna, pokud zaměstnanec nepožádá o jiný způsob výplaty nemocenského. Je-li zaměstnanci vyplácena mzda, plat nebo odměna v hotovosti na pracovišti, prostřednictvím držitele poštovní licence do ciziny nebo do ciziny na účet jiného peněžního ústavu než banky, bude se vyplácet nemocenské zaměstnanci způsobem, který si určí. Jak vyplývá z § 192 ZP do 14. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti se zaměstnanci nevyplácí nemocenské, ale náhrada mzdy, platu nebo odměny. Nemocenské, neboli dávku nemocenského pojištění vyplácí zaměstnanci na základě obdržených údajů od 15. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti příslušná OSSZ.

Při ukončení eNeschopenky lékař vystaví 3. díl neschopenky – „Hlášení o ukončení dočasné pracovní neschopnosti“ a opět jej zašle elektronicky buď prostřednictvím svého lékařského softwaru, nebo přes ePortál ČSSZ příslušné správě sociálního zabezpečení. Zaměstnanci současně vyznačí v „Průkazu práce neschopného pojištěnce“ toto ukončení. Zaměstnavateli, který požádal o notifikaci, přijde do datové schránky ihned informace o ukončení neschopenky. Ověřený údaj o ukončení neschopnosti půjde zjistit službou ePortálu ČSSZ. Zaměstnavatel bude mít také povinnost po návratu zaměstnance do zaměstnání zaslat elektronicky hlášení o případném výkonu práce zaměstnance v poslední den trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo v jejím průběhu. Na základě těchto informací vyplatí OSSZ zaměstnanci zbývající část nemocenské.

1021. Důvod přijetí zákona č. 164/2019 Sb.

Podle původních zpráv z tisku měl být systém eNeschopenky v provozu již od 1. ledna letošního roku.

Proč zákon zavádí eNeschopenku až od 1. ledna 2020?

Od 1. ledna 2019 měla být zavedena fakultativní elektronická forma rozhodování o dočasné pracovní neschopnosti a karanténě pro účely poskytování nemocenského z nemocenského pojištění, a to na základě zákona č. 259/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Tento zákon představoval původně jen tzv. technickou novelu základních zákonů v oblasti sociálního pojištění, tj. zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, zákona o důchodovém pojištění a zákona o nemocenském pojištění, kdy se upravovala či zpřesňovala jednotlivá ustanovení těchto zákonů především v návaznosti na poznatky a požadavky praxe. Změny, které se týkají eNeschopenky, nebyly součástí původního vládního návrhu tohoto zákona. Právní úprava eNeschopenky byla na základě pokynu tehdejšího vedení MPSV do zákona o nemocenském pojištění vložena až dodatečně, a to formou poslaneckého pozměňovacího návrhu. Tento poslanecký pozměňovací návrh přitom připravilo MPSV. Tehdejší vedení MPSV koncem roku 2016 rozhodlo, že dosavadní práce na projektu eNeschopenky budou urychleny a že by tento projekt měl být schválen ještě do konce volebního období v roce 2017 tak, aby mohl být v praxi realizován od 1. ledna 2019. Jedinou legislativně schůdnou cestou k zajištění požadované právní úpravy byla proto cesta poslaneckého pozměňovacího návrhu k vládnímu návrhu projednávaného zákona, protože z časového hlediska vzhledem ke končícímu volebnímu období již nebylo reálné vypracovávat návrh zákona a projednávat jej standardním legislativním postupem. Návrh právní úpravy eNeschopenky byl z uvedených časových důvodů zpracován urychleně a neprošel řádným legislativním procesem. K navrhované právní úpravě eNeschopenky neproběhlo standardní připomínkové řízení ani procedura hodnocení dopadů regulace (RIA). Poměrně složitá problematika posuzování dočasné pracovní neschopnosti a pohybu dokladů u základní a nejčastější dávky systému nemocenského pojištění tak byla formou novely zákona o nemocenském pojištění vkládána bez širší odborné diskuse. Návrhy právní úpravy eNeschopenky sice MPSV urychleně konzultovalo se služebními orgány nemocenského pojištění včetně zástupců zpravodajských služeb, tato spolupráce však samozřejmě nemohla řádné připomínkové řízení nahradit. Rychlost přípravy rovněž způsobila, že potřebná koordinace se služebními orgány provádějícími nemocenské pojištění příslušníků ozbrojených sil a sborů byla provedena pouze na základní úrovni s tím, že řada otázek podrobnějšího charakteru musela být odložena k vyřešení až v průběhu konkrétní technické realizace projektu eNeschopenky. Brzy se proto ukázalo, že uvedený způsob prosazení právní úpravy eNeschopenky a právní úpravy změny Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí (JISPSV) neumožnil provedení řádného legislativního procesu a že tento deficit je při zachování v současnosti platné právní úpravy eNeschopenky neodstranitelný. Schválená úprava nebyla bezchybná, zejména některá ustanovení nebyla z hlediska praktického provádění dostatečně konkretizována (např. způsob zapojení ostatních orgánů sociálního zabezpečení, včetně jejich vlastních „portálů“), a bylo proto potřebné úpravu znovu posoudit a rozpracovat. Jako nejlepší možnost se proto jevilo současnou právní úpravu eNeschopenky zrušit a nahradit novou právní úpravou, která bude přijata standardním legislativním postupem formou návrhu zákona, který by byl též řádně projednán. V důsledku všech uvedených faktorů a vzhledem k aktuálnímu stavu faktické realizace projektu „eNeschopenka“, který byl dán též způsobem vzniku tohoto projektu a nevhodně zvoleným datem účinnosti právní úpravy, byl projekt eNeschopenky k datu 1. ledna 2019 již neproveditelný. Z toho důvodu MPSV přeložilo Parlamentu návrh zákona, který v zákoně č. 259/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ruší v jednotlivých článcích zákona č. 259/2017 Sb. ty novelizační body, které se vztahují k eNeschopence a k rozšíření JISPSV. Zároveň se zrušuje přechodné ustanovení, které se vztahuje k přechodu na eNeschopenku. Dále se pak zrušují ty novelizační body, které se v tzv. opravné novele podle zákona č. 92/2018 Sb. týkaly zákona o nemocenském pojištění a úprav podle zákona č. 259/2017 Sb.

Všechny tyto změny nabývají účinnosti dnem vyhlášení zákona č. 164/2019 Sb. ve Sbírce zákonů – tedy 1. 7. 2019. Důvod je praktický, aby bylo možné zavést projekt eNeschopenky v plném rozsahu 1. 1. 2020, musí mít Česká správa sociálního zabezpečení minimálně půl roku času na plné uvedení služby eNeschopenky do provozu. V návaznosti na tuto právní úpravu již Česká správa sociálního zabezpečení s určitým předstihem (od 3. 6. 2019) zpřístupnila tzv. testovací prostředí pro eNeschopenku. Jedná se zejména o službu pro vývoj komunikace s lékařskými softwary. Testovací identifikátory jsou shodné, jako se používají při komunikaci se systémem eReceptu.

1022. Povolení vycházek v době pracovní neschopnosti

Někteří pacienti mají povoleno jiné místo pobytu v dočasné pracovní neschopnosti a mají také povoleny vycházky.

Jak to bude po zavedení eNeschopenek s povolováním jiného místa pobytu a vycházek pacientů? Jak se to dozví zaměstnavatel?

Na této praxi se v podstatě nic nemění. I nadále bude platit, že změnit místo pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti smí pojištěnec pouze s předchozím souhlasem ošetřujícího lékaře. Byla-li pojištěnci povolena změna místa pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti, je pojištěnec povinen tuto změnu místa pobytu předem písemně nebo jinak prokazatelně oznámit zaměstnavateli. Je tedy povinností zaměstnance, aby prokazatelně sdělil zaměstnavateli, kde bude v době dočasné pracovní neschopnosti pobývat. Co se týká změny místa pobytu dočasně práce neschopného pojištěnce z důvodu pobytu v cizině, tak tu může ošetřující lékař povolit jen po předchozím souhlasu příslušného orgánu nemocenského pojištění. Jedinou změnou tu je, že o souhlas OSSZ žádá ošetřující lékař v elektronické podobě zasláním na elektronickou adresu určenou OSSZ a tato mu sdělí své stanovisko též v elektronické podobě. Dále obecně platí, že vycházky může ošetřující lékař povolit pouze v rozsahu, který odpovídá zdravotnímu stavu dočasně práce neschopného pojištěnce a který nenarušuje stanovený individuální léčebný postup. Ošetřující lékař může vycházky povolit nejvýše v celkovém rozsahu 6 hodin denně, a to v době od 7 hodin do 19 hodin, přitom vymezí konkrétní časový úsek nebo časové úseky těchto vycházek.

I nadále může ošetřující lékař výjimečně v případech, kdy mimořádně náročný léčebný plán, probíhající intenzivní léčba, nepříznivé vedlejší účinky léčby nebo celkově závažný zdravotní stav neumožňují pojištěnci, aby využil pevně stanovenou dobu vycházek, na žádost dočasně práce neschopného pojištěnce a po předchozím souhlasu příslušné OSSZ uděleného na základě žádosti ošetřujícího lékaře povolit, aby si tento pojištěnec volil dobu vycházek podle svého aktuálního zdravotního stavu. I v tomto případě o souhlas žádá ošetřující lékař OSSZ v elektronické podobě. Jedinou změnou v tomto ustanovení (§ 56 odst. 6 zákona o NP) je, že se provádí dílčí změna liberalizace postupu v oblasti režimu dočasně práce neschopného pojištěnce. Reaguje se na potřeby pojištěnců dočasně práce neschopných se závažnými zdravotními stavy (mimořádně náročný léčebný plán, probíhající intenzivní léčba, nepříznivé vedlejší účinky léčby, celkový závažný zdravotní stav), aby nemuseli opakovaně žádat o tzv. volný režim vycházek během trvání dočasné pracovní neschopnosti.

Proto se ruší zásada, že povolit tzv. volné vycházky lze nejvýše na dobu 3 měsíců a že je lze povolit i opakovaně. Tím se sníží administrativní zatížení ošetřujících lékařů, které je spojené s potřebou opakovaných žádostí o povolení tzv. volného režimu vycházek. Bude výlučně v kompetenci ošetřujícího lékaře stanovit na jakou dobu tzv. volný režim vycházek povolí. Ošetřující lékař bude i nadále zodpovědný za to, aby tzv. volný režim vycházek odpovídal zdravotnímu stavu pojištěnce a v případě potřeby byl nahrazen jiným režimem vycházek. Také dojde ke snížení zatížení lékařské posudkové služby OSSZ tím, že nebude třeba opakovaných souhlasů.

1023. Kontrola nemocného zaměstnavatelem

Nyní po zrušení karenční doby se určitě zvýší počet krátkodobých pracovních neschopností. Zavedení eNeschopenky umožní, aby zaměstnavatel mohl vykonávat kontrolu nad dodržováním režimu práce neschopného zaměstnance po dobu prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti.

Je dané tvrzení správné?

Ano, to vše bral zákonodárce do úvahy, jeho záměrem bylo, právě v souvislosti se zrušením karenční doby, posílit oprávnění zaměstnavatele související s jeho postavením v oblasti nemocenského pojištění. K tomu se také v novele zákona o nemocenském pojištění výslovně stanovuje okruh údajů, které budou orgány nemocenského pojištění zaměstnavateli povinny poskytnout. Rozsah údajů poskytovaných zaměstnavateli o dočasné pracovní neschopnosti jeho zaměstnance musí být vždy přiměřený účelu, pro který se poskytují. Z toho důvodu bude okruh údajů stanoven tak, aby především umožnil zaměstnavateli ověřit si samotný fakt existence dočasné pracovní neschopnosti či karantény, tj. jejího vzniku, trvání či skončení. To pomůže zaměstnavateli při prokazování existence dočasné pracovní neschopnosti, popř. karantény, jako překážky v práci na straně zaměstnance, kterou je zaměstnavatel povinen omluvit, jejíž existenci však má v řadě případů – především v prvním období této překážky – deklarovánu od zaměstnance pouze neprokázanými způsoby, jako např. telefonicky, elektronickým sdělením či neformálním sdělením některého z rodinných příslušníků.

Současně je možno, aby zaměstnavatel získal údaje, které případně potřebuje pro to, aby mohl provádět v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti, popř. v období za které vyplácí náhradu mzdy či platu, kontrolu plnění povinností dočasně práce neschopného pojištěnce, popřípadě aby mohl v tomto období nebo po jeho skončení iniciovat provedení kontroly plnění těchto povinností orgánem nemocenského pojištění. Především se jedná o sdělení o ošetřujícím lékaři, to zaměstnavateli usnadní realizaci jeho oprávnění, protože bude moci získat přímo od ošetřujícího lékaře údaje potřebné pro provádění kontroly, tedy např. informaci o povolených vycházkách, nařízených vyšetřeních apod.

1024. Zaměstnání malého rozsahu

Firma má řadu zaměstnanců malého rozsahu (jde o poživatele invalidního důchodu) a tyto zaměstnance přihlašuje k pojištění do 20. dne měsíce následujícího po zúčtování příjmu zakládajícího účast na nemocenském pojištění.

Jak to bude s eNeschopenkou, když bude takový zaměstnanec uznán dočasně práce neschopným hned po nástupu do zaměstnání?

Máte plnou pravdu. Zaměstnáním malého rozsahu se rozumí zaměstnání, v němž není splněna podmínka tzv. započitatelného příjmu, resp. příjem z tohoto zaměstnání je nižší než rozhodný příjem (pro letošní rok se jedná o částku 3 000 Kč), a při výkonu zaměstnání malého rozsahu je zaměstnanec pojištěn jen v těch kalendářních měsících po dobu trvání takového zaměstnání, v nichž dosáhl částky započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání aspoň ve výši rozhodného příjmu. Dále pak obecně platí, že zaměstnavatel je povinen oznámit okresní správě sociálního zabezpečení na předepsaném tiskopisu den nástupu zaměstnance do zaměstnání, které mu založilo účast na pojištění, a to do 8 kalendářních dnů ode dne nástupu do zaměstnání, a den skončení doby zaměstnání se zaměstnancem, a to do 8 kalendářních dnů ode dne skončení doby zaměstnání.

U zaměstnance, jehož zaměstnání je zaměstnáním malého rozsahu, a zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce oznamuje zaměstnavatel den nástupu tohoto zaměstnance do zaměstnání do 20. kalendářního dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž tomuto zaměstnanci vznikla účast na pojištění. Zde se právní úprava věcně nemění, platí, že pokud tento zaměstnanec uplatní nárok na výplatu dávky a zaměstnavatel ještě den nástupu tohoto zaměstnance do zaměstnání OSSZ neoznámil, učiní tak zaměstnavatel současně s předáním podkladů a údajů pro výpočet dávky nemocenského.

1025. Návrat práce neschopného do zaměstnání

Zaměstnanci firmy pracují na rizikových pracovištích, a proto je musí po skončení delší pracovní neschopnosti vysílat k lékaři pracovnělékařské péče, aby ověřil, že jsou nadále schopni vykonávat stávající práci.

Zaměstnavatel se k údaji o nemoci zaměstnance nedostane? Jak se to nyní po zavedení eNeschopenky vůbec zaměstnavatel dozví?

Označení nemoci se zaměstnavateli poskytovat nebude, ale na stávající praxi se také v podstatě nic měnit nebude. Podle § 67 zákona o NP bude mít ošetřující lékař i nadále (přímo ze zákona) povinnost sdělit písemně nebo v elektronické podobě neprodleně zaměstnavateli dočasně práce neschopného pojištěnce na jeho žádost informace o místě pobytu zaměstnance v době dočasné pracovní neschopnosti a o rozsahu a době povolených vycházek. Tyto informace musí zaměstnavateli sdělit nejpozději v pracovní den následující po dni obdržení této žádosti.

Ošetřující lékař má povinnost písemně nebo v elektronické podobě neprodleně sdělit zaměstnavateli, že vyšetřením zjistil, že zdravotní stav pojištěnce je stabilizovaný a je předpoklad, že pojištěnec již nebude moci vykonávat dosavadní pojištěnou činnost, že jeho dočasná pracovní neschopnost bude ukončena a že tento předpoklad je důvodem pro lékařskou prohlídku poskytovatelem pracovnělékařských služeb ze zdravotních důvodů. To je zákonná povinnost ošetřujícího lékaře v tomto směru spolupracovat se zaměstnavatelem a v případě, že by ošetřující lékař tuto povinnost neplnil, bylo by třeba se obrátit na příslušnou OSSZ.

1026. Povinnosti zaměstnance při vzniku DPN

Zaměstnanec bude dočasně práce neschopným.

Bude zaměstnanec předávat zaměstnavateli nějaký díl eNeschopenky?
Jaké bude mít zaměstnanec povinnosti při vzniku dočasné pracovní neschopnosti?

Zaměstnanec nebude zaměstnavateli předávat žádný díl eNeschopenky, protože tato bude pouze v elektronické formě a zaměstnanec sám bude mít v ruce pouze II. díl eNeschopenky – Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti – Průkaz práce neschopného pojištěnce a hlášení OSSZ o ukončení dočasné pracovní neschopnosti. Vzhledem k tomu, že dočasná pracovní neschopnost je překážkou v práci, má zaměstnanec podle § 206 ZP povinnost uvědomit zaměstnavatele o překážce v práci a o předpokládané době jejího trvání. Právní úprava zákoníku práce nepřímo rozděluje výskyt překážek v práci na straně zaměstnance do dvou skupin – na překážky v práci, které jsou zaměstnanci předem známé (např. vyšetření u lékaře), a překážky, jejichž výskyt nebyl zaměstnanci předem znám (např. dočasná pracovní neschopnost). O překážce předem známé musí zaměstnanec zaměstnavatele včas uvědomit, resp. včas požádat zaměstnavatele o poskytnutí pracovního volna. U ostatních překážek, které nastaly neočekávaně, je zaměstnanec povinen o nich a o předpokládané době jejich trvání zaměstnavatele uvědomit bez zbytečného průtahu. Je to vždy zaměstnanec, který je povinen prokázat zaměstnavateli překážku v práci na své straně, resp. prokázat, že neplnění pracovních povinností z jeho strany je důvodné a z pohledu zákoníku práce „legální“ suspenzí pracovního závazku. Dnes ale vzhledem k tomu, že zaměstnanec nebude zaměstnavateli předávat žádný „papír“ o své dočasné pracovní neschopnosti a že zaměstnavatel má po dobu prvních 14 kalendářních dnů právo kontroly, zda zaměstnanec dodržuje režim dočasně práce neschopného zaměstnance, se situace trochu změnila. Zaměstnanec bude asi ve většině případů informovat zaměstnavatele o této skutečnosti pouze telefonicky. Aby se předešlo zbytečným komplikacím, měli by zaměstnavatelé předem stanovit pravidla (např. interním přepisem), v jaké lhůtě, jakým způsobem a především komu se vznik dočasné pracovní neschopnosti hlásí. Jen tak budou moci z případných zjištění o nedodržování režimu dočasně práce neschopného vyvozovat patřičné důsledky. Z pohledu zákoníku práce se k takovému opatření zaměstnavatele vnitřní předpis podle § 305 ZP nehodí, protože ten může stanovit práva zaměstnance v pracovněprávních vztazích (stejně jako kolektivní smlouva). Určitou výhodu budou mít zaměstnavatelé, které mají vydán pracovní řád, protože toto je věc, která by měla být primárně upravena právě pracovním řádem.

Ostatní zaměstnavatelé (zejména menší), kteří pracovní řád nemají, si musí zajistit nějakým prokazatelným způsobem, že zaměstnance informovali o tom, jakým způsobem má o dočasné pracovní neschopnosti informovat a především koho má informovat. Jen tak se předejde zbytečným komplikacím. Nakonec není vyloučeno, aby zaměstnavatel určil, že informace o dočasné pracovní neschopnosti budou zaměstnanci z důvodu urychlení komunikace předávat svým bezprostředně nadřízeným vedoucím zaměstnancům, a těm uložil povinnost informovat o tom příslušné personální nebo mzdové oddělení zaměstnavatele. Zaměstnavatel si samozřejmě zjistí informace o dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance přes ePortál ČSSZ, ale na plnění pracovněprávních povinností ze strany zaměstnance trvat také musí, protože to je obsah jejich pracovněprávního závazku.

Řešení č. 1006 až 1026 zpracovala JUDr. Eva Dandová (IX/2019)

1027. Zákon č. 164/2019 Sb.

Dne 1. 7. 2019 byl ve Sbírce zákonů publikován zákon č. 164/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 259/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Jaké změny zákon přináší?

Zákon č. 164/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 259/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, sestává celkem z pěti částí, takže kromě zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, novelizuje i další tři zákony (poslední pátá část je účinnost). Jedná se o zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, o zákon č. 259/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a další související zákony, a o zákon č. 92/2018 Sb., kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Jedná se o zákon, který v sobě zahrnuje dva sněmovní tisky. Jako první předložila totiž vláda Poslanecké sněmovně návrh zákona, kterým se mění zákon č. 259/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (sněmovní tisk 204). Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, (sněmovní tisk 333) se při projednávání v Poslanecké sněmovně opozdil a hrozilo, že nenabude účinnosti včas tak, aby Česká správa sociálního zabezpečení s dostatečným předstihem (minimálně 6 měsíců) byla schopna zavést eNeschopenky v plném rozsahu v termínu 1. ledna 2020. Proto byl sněmovní tisk 333 překlopen do sněmovního tisku 204.

Výsledkem je zákon, který provádí novely obou předpisů – tedy zákona o nemocenském pojištění a zákona o pojistném na sociální zabezpečení a jeho novelu. Novela zákona č. 259/2017 Sb. a novela zákona č. 92/2018 Sb. nabyly účinnosti dnem vyhlášení zákona ve Sbírce zákonů, tedy 1. července 2019. Zbývající části zákona (především novela zákona č. 187/2006 Sb.) nabývají účinnosti 1. ledna 2020. Výjimkou jsou pouze dvě ustanovení, která nabývají účinnosti až 1. ledna 2022.

JUDr. Eva Dandová (IX/2019)