Nemocenské pojištění po posledních novelách

Zákon o nemocenském pojištění byl od r. 2006 do dubna 2022 celkem 76krát novelizován. V letošním roce již pětkrát. Jaké změny přinesly poslední novely?

Je všeobecně známo, že zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (dále jen „zákon o NP“) nabyl účinnosti 1. ledna 2009, platí tedy 13 let. Nabytí účinnosti zákona původně plánováno k datu 1. ledna 2007, tedy k datu nabytí účinnosti zákoníku práce č. 262/2006 Sb. oba zákony spojovala nová právní úprava zajištění v době dočasné pracovní neschopnosti. Zákoník práce obsahuje právní úpravu náhrady mzdy, platu nebo odměny z dohody o pracovní činnosti při dočasné pracovní neschopnosti (karanténě) po dobu trvání prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti a zákon o nemocenském pojištění zase poskytování dávek nemocenského až od 15. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti. Vzhledem k tomu, že se jednalo o „převratnou“ změnu, byla původně plánovaná účinnost zákona odložena nakonec o dva roky.

K datu 1. ledna 2022 byl zákon o NP novelizován zákonem č. 330/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. K témuž datu nabylo účinnosti i Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 380/2021 Sb., kterým se vyhlašuje pro účely nemocenského pojištění výše redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu platných v roce 2022, to vychází pravidelně každý rok s účinností k 1. lednu. K 1. únoru 2022 pak byl novelizován zákon o NP dokonce dvěma zákony, a to zákonem č. 261/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci a zákonem č. 417/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Pátá změna zákona o NP v r. 2022 nastala k datu 1. dubna 2022, došlo k ní zákonem č. 248/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Dnes ale již víme ještě o dalších dvou novelizacích zákona o NP, ty nastanou k 1. lednu 2023. Jedná se o novelu provedenou zákonem č. 277/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a zákonem č. 326/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o elektronizaci zdravotnictví.

1. LEDEN A ZMĚNY ZÁKONA O NP - Pravidelně každý rok dochází k 1. lednu ke změně výše redukčních hranic podle § 22 zákona o NP. Tato úprava má základ v pravidelné každoroční valorizaci důchodů. Podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění se totiž každoročně mění základní parametry pro výpočet důchodů a na základě toho se zvyšují i vyplácené důchody a příplatky k důchodu. Tyto nové základní parametry stanoví vláda nařízením. Pro rok se jednalo o nařízení vlády č. 356/2021 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2020, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2020, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2022 a základní výměry důchodů stanovené pro rok 2022 a o zvýšení důchodů v roce 2022.

V návaznosti na tyto parametry v nemocenském pojištění pak první redukční hranice představuje jednu třicetinu součinu všeobecného vyměřovacího základu stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se výše redukčních hranic stanoví, a přepočítacího koeficientu stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu (tedy toho, co bylo vyhlášeno nařízením vlády ve Sbírce zákonů). Druhá redukční hranice pak činí 1,5násobek částky první redukční hranice a třetí redukční hranice činí 3násobek částky první redukční hranice.

Podle zmocnění v zákoně se částky redukčních hranic stanoví pravidelně každoročně s účinností od 1. ledna kalendářního roku. Částky redukčních hranic se stanoví sdělením MPSV pravidelně v září kalendářního roku, neboť dříve nejsou známy údaje o výši průměrné mzdy. Pro rok 2022 platí úprava uveřejněná ve Sdělení MPSV č. 380/2021 Sb.

Redukční hranice

Druhou změnou byla novela provedená zákonem č. 330/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, která se týkala především dávky otcovské a dlouhodobého ošetřovného. Otcovská a dlouhodobé ošetřovné byly do systému NP zavedeny v roce 2018, takže zákonodárce potřeboval dosud získané zkušenosti vyhodnotit a navrhnout případné změny.

U dlouhodobého ošetřovného bylo vyhodnoceno, že podmínka alespoň 7denní hospitalizace pro nárok na dlouhodobé ošetřovné je neúměrně dlouhá, a proto došlo k jejímu zkrácení na 4 dny, do nichž se počítá i den přijetí do lůžkového zařízení a den propuštění z něho. Důvodem bylo, že průměrná doba hospitalizace se stále snižuje, neboť nové léčebné metody umožňují snižovat potřebnou dobu hospitalizace. V současné době činí průměrná doba hospitalizace cca 5 dní, když od roku 2017 došlo k jejímu zkrácení téměř o dva dny.

Druhou změnou u dlouhodobého ošetřovného bylo, že podmínka hospitalizace nebude platit u osob, které vyžadují celodenní dlouhodobou péči a byl u nich konstatován inkurabilní stav s potřebou poskytování paliativní péče a dlouhodobého ošetřování v domácím prostředí. Jde o stav, který je nevyléčitelný, vysoce nepříznivý, neustále se zhoršující, s očekávaným úmrtím v krátké době. Vzhledem k tomu, že ošetřovaná osoba nemusí být v takovém stavu vždy hospitalizována (chce dožít doma), bude o inkurabilním stavu a potřebě celodenní péče rozhodovat i ošetřující lékař poskytovatele zdravotních služeb ambulantní péče (primární nebo specializované ambulantní péče), který bude poskytovat zdravotní služby fyzické osobě v inkurabilním stavu. Za tím účelem byly u těchto ošetřovaných osob upraveny podmínky nároku na dlouhodobé ošetřovné, vznik potřeby dlouhodobé péče a povinnosti ošetřujícího lékaře poskytovatele zdravotních služeb ambulantní péče. Půjde zejména o pacienty v terminální fázi onkologické nemoci, se selháváním životně důležitých orgánů (srdce, plic, jater), se spinální svalovou atrofií nebo s jiným neurologickým postižením v konečné fázi života aj.

Pokud se týká změn u dávky „otcovské“, tak ta byla do právního řádu ČR zavedena s účinností 1. dubna 2018. Účelem této nové dávky bylo především posílení vazby mezi dítětem a jeho oběma rodiči v raných týdnech života dítěte, podpora a motivace otců k zapojení se do péče o novorozené dítě a rozvoj vztahů v rámci rodiny a kompenzace ucházejícího příjmu otce z důvodu péče o novorozené dítě a matku krátce po porodu. Obdobné opatření bylo zavedeno i v případě převzetí dítěte do péče nahrazující péči rodičů.

Otcovská byla v letech 2019 až 2021 poskytována z NP otci dítěte po dobu jednoho týdne. Od 1. ledna 2022 se podpůrčí doba prodlužuje a dávka může být čerpána po 2 týdny. Nástup na otcovskou je možný v období 6 týdnů ode dne narození dítěte a výše této dávky za kalendářní den činí 70 % denního vyměřovacího základu.

Na dávku má nárok při splnění podmínek zaměstnanec a osoba samostatně výdělečně činná (nemocensky pojištěná), pokud je otcem dítěte nebo osobou, která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu. Smyslem otcovské je také zapojení otce do péče o novorozené dítě v době krátce po porodu, získávání nových zkušeností a posilování rodinných vazeb. Vzhledem k tomu, že po ukončení šestinedělí se může otec dítěte či manžel matky dítěte s matkou dítěte vystřídat při pobírání peněžité pomoci v mateřství (dohoda o převzetí dítěte do péče), mohou rodiče po ukončení šestinedělí řešit svou situaci tak, jak jim to pro konkrétní případ vyhovuje.

PRVNÍ ZMĚNU ZÁKONA O NP K 1. ÚNORU 2022 provedl zákon č. 261/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci. Tento zákon v první řadě usiluje o modernizaci právního rámce regulujícího sdílení dat, která má veřejný sektor k dispozici, v rámci veřejného sektoru i navenek. Cílem této modernizace je omezit informační povinnost fyzických i právnických osob vůči veřejnému sektoru v duchu hesla „Obíhat mají data, nikoliv osoby“. Toho má být dosaženo jednak rozšířením údajů vedených v klíčovém informačním systému veřejné správy, základním registru obyvatel, o údaje, s nimiž veřejný sektor opakovaně nakládá (rodné příjmení, pohlaví, svéprávnost a rodinný stav). Zejména se však vytvářejí předpoklady pro efektivnější sdílení údajů obsažených v různých informačních systémech veřejné správy.

V zákoně o NP tímto zákonem došlo ke zrušení pouze jednoho ustanovení, a to § 118. Toto ustanovení původně upravovalo sdělování údajů z jiných informačních systémů veřejné správy orgánům NP. Orgány NP budou místo speciální úpravy v § 118 zákona o NP využívat údaje podle obecných právních předpisů upravujících poskytování údajů ze základních registrů a agendových informačních systémů.

Druhá změna zákona o NP k datu 1. února 2022 byla provedena zákonem č. 417/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Zákon reaguje na potřeby aplikační praxe s tím, že upravuje některé instituty, zejména kvalifikační požadavky na oprávněné úřední osoby, které vedou řízení o přestupku, ruší povinnost zpracovávat přehled přestupků a navrhuje alternativu ke zrušenému správnímu trestu zákazu pobytu v podobě rozšíření využitelnosti omezujících opatření. Dalším cílem zákona je provedení nezbytných legislativně-technických úprav celkem v jedenácti zákonech.

V zákoně o NP byla provedena pouze drobná legislativně technická změna. V ustanovení § 142 odst. 9 zákona o NP byla slova „přímo postižené spácháním přestupku“ nahrazena slovy „dotčené jednáním podezřelého z přestupku“. Podle předmětného ustanovení tedy dnes platí, že ustanovení zákona upravujícího odpovědnost za přestupky a řízení o nich týkající se vyrozumění osoby dotčené jednáním podezřelého z přestupku o odložení věci se nepoužijí.

ZMĚNA V ZÁKONĚ O NP K 1. DUBNU 2022 byla provedena zákonem č. 248/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Tento zákon v zákoně o zaměstnanosti zakotvil nový institut – podporu v době částečné zaměstnanosti, kterým stát finančně podpoří zaměstnance těch zaměstnavatelů, kteří budou zasaženi hospodářskými potížemi způsobenými vnějšími faktory (např. epidemií, živelní událostí nebo živelnou pohromou, krizovou nebo mimořádnou událostí ohrožující chod hospodářství). Podpora bude náležet zaměstnancům v pracovním poměru sjednaném na dobu neurčitou, který trvá minimálně 3 měsíce ke dni podání oznámení týkající se poskytnutí podpory a bude součástí aktivní politiky zaměstnanosti.

V návaznosti na tuto úpravu dochází v zákoně o NP ke třem úpravám. Předně se stanoví, že z této podpory se nebude platit pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, a proto tento příjem nebude vstupovat do vyměřovacího základu pro výpočet nemocenských dávek. Vyměřovacím základem bude zpravidla jen příjem za odpracovanou „zkrácenou“ dobu. Kalendářní měsíce, v nichž bude zaměstnanci náležet podpora v době částečné zaměstnanosti, nebudou proto zahrnuty do rozhodného období. Proto se také o kalendářní dny těch kalendářních měsíců, v nichž aspoň po část měsíce zaměstnanci náležela podpora, se sníží úhrn kalendářních dnů rozhodného období. Ani kalendářní dny a ani vyměřovací základy za tyto měsíce se nezahrnou do úhrnu vyměřovacích základů rozhodného období. Dávky NP budou vypočítávány z údajů připadajících na období, v němž dotyčný zaměstnanec mohl pracovat v rozsahu sjednaného úvazku, a proto kalendářní měsíce, v nichž bude poskytována podpora v době částečné zaměstnanosti, neovlivní nepříznivě výši dávek NP.

Nakonec s ohledem na to, že u zaměstnanců v režimu částečné zaměstnanosti bude odchylný způsob stanovení rozhodného období od obecných zásad, musí být OSSZ informována při uplatnění nároku na dávku NP o vzniku a trvání částečné zaměstnanosti u žadatele o dávku.

Očekávaná právní úprava

Dne 1. ledna 2023 nabudou určitě účinnosti dvě novely zákona o NP, a to novela provedená zákonem č. 277/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a zákonem č. 326/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o elektronizaci zdravotnictví.

Cílem zákona č. 277/2019 Sb. je provedení nezbytných změn právního řádu souvisejících se zásadní modernizací a elektronizací nástrojů a postupů tvorby a vyhlašování právních předpisů v rámci projektu elektronické Sbírky zákonů a mezinárodních smluv a elektronického legislativního procesu (projekt e-Sbírka a e-Legislativa), jehož cílem je zásadní modernizace nástrojů a postupů vyhlašování a tvorby práva. Jedná se zejména o zavedení právně závazné elektronické podoby Sbírky zákonů a mezinárodních smluv, tvorbu, předkládání a schvalování novely právního předpisu včetně jejího úplného znění a povinné využívání nástrojů elektronické tvorby právních předpisů k předkládání návrhů právních předpisů. Současně se zavádí pravidla, která zvyšují transparentnost legislativního procesu.

V zákoně o NP se tímto zákonem zohledňují změnu terminologie, která je obsažena v zákoně o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv), tj. skutečnost, že namísto Sbírky zákonů a Sbírky mezinárodních smluv bude k veřejnému vyhlašování právních předpisů, mezinárodních smluv a jiných aktů sloužit Sbírka zákonů a mezinárodních smluv. Jde o drobnou legislativně technickou změnu v § 6 odst. 2 a § 22 odst. 3, kam se za slova „ve Sbírce zákonů“ doplňují slova „a mezinárodních smluv“.

Druhá novela zákona o NP bude provedena zákonem č. 326/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o elektronizaci zdravotnictví. Zákon č. 325/2021 Sb., o elektronizaci zdravotnictví obsahuje zejména základní infrastrukturu elektronizace zdravotnictví, právně definované role a odpovědnosti subjektů v systému elektronického zdravotnictví a definice s tím souvisejících pojmů, standardů komunikace, pravidel sdílení či předávání zdravotnické dokumentace. Dále si klade za cíl umožnit systémové zavedení moderních a společných pravidel ochrany osobních údajů a požadavků kybernetické bezpečnosti, což lze označit za principiální nedostatek řešitelný pouze ucelenou právní úpravou elektronizace zdravotnictví jako celku. Rozvoj elektronizace zdravotnictví by tak v konečném důsledku měl být přínosem pro pacienty a vést k zvýšení kvality i bezpečnosti poskytovaných zdravotních služeb. Zákon č. 326/2021 Sb. je prováděcím zákonem k zákonu č. 325/2021 Sb. a mění celkem pět zákonů.

V zákoně o NP dochází ke změně pouze v § 117. Do tohoto ustanovení byl s účinností 1. ledna 2020 vložen odstavec 7, který stanoví, že za účelem ověřování identity ošetřujícího lékaře je ČSSZ oprávněna využívat přístupové certifikáty poskytovatelů zdravotních služeb vydávané Státním ústavem pro kontrolu léčiv. Od 1. ledna 2023 se bude jednat o přístupové certifikáty vydávané Ministerstvem zdravotnictví.

JUDr. Eva Dandová

§ 142 zákona č. 187/2006 Sb.
citace na straně 11

(8) Společné řízení o více přestupcích se vede pouze v případě, projednává-li se více přestupků, jejichž skutková podstata se týká porušení právních povinností v oblasti nemocenského pojištění, důchodového pojištění nebo pojistného na sociální zabezpečení, které podezřelý spáchal ve stejném postavení.

(9) Ustanovení zákona upravujícího odpovědnost za přestupky a řízení o nich týkající se vyrozumění osoby dotčené jednáním podezřelého z přestupku o odložení věci se nepoužijí.

(10) Pokuty vybírá a vymáhá orgán nemocenského pojištění, který pokutu uložil.

§ 22 zákona č. 187/2006 Sb.
citace na straně 12

(1) V kalendářním roce činí

a) první redukční hranice jednu třicetinu součinu všeobecného vyměřovacího základu stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se výše redukčních hranic stanoví, a přepočítacího koeficientu stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu,

b) druhá redukční hranice 1,5násobek částky první redukční hranice,

c) třetí redukční hranice 3násobek částky první redukční hranice;

částky redukčních hranic se zaokrouhlují na celé koruny směrem nahoru, a to po výpočtu všech redukčních hranic podle písmen a) až c).

(2) Výše dávek, na které vznikl nárok před 1. lednem kalendářního roku a tento nárok trvá ještě tohoto dne, se upraví bez žádosti od tohoto dne podle nové výše denního vyměřovacího základu stanoveného podle částek redukčních hranic platných od 1. ledna tohoto kalendářního roku.

(3) Výši redukčních hranic platných od 1. ledna kalendářního roku vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv sdělením.