Nemocenské pojištění – změny

Bývá pravidlem, že s Novým rokem dochází k řadě legislativních změn. Jaké změny nastaly
v zákoně č. 187/­2006 Sb., o nemocenském pojištění od 1. ledna 2025 zejména v oblasti elektronizace?

Je všeobecně známo, že zákon č. 187/­2006 Sb., o nemocenském pojištění (dále jen „zákon o NP“) nabyl účinnosti 1. ledna 2009. Nabytí účinnosti zákona původně plánováno k datu 1. ledna 2007, tedy k datu nabytí účinnosti zákoníku práce č. 262/­2006 Sb. oba zákony spojovala nová právní úprava zajištění v době dočasné pracovní neschopnosti. Zákoník práce obsahuje právní úpravu náhrady mzdy, platu nebo odměny z dohody o pracovní činnosti při dočasné pracovní neschopnosti (karanténě) po dobu trvání prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti a zákon o nemocenském pojištění zase poskytování dávek nemocenského až od 15. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti. Vzhledem k tomu, že se jednalo o „převratnou“ změnu, byla původně plánovaná účinnost zákona odložena nakonec o dva roky.

Sám zákon o nemocenském pojištění byl od r. 2006 do konce roku 2024 celkem 86 krát novelizován. Pro úplnost si připomeňme, že k datu 1. ledna 2024 byl zákon o NP novelizován zákonem č. 277/­2019 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, zákonem č. 321/­2023 Sb., kterým se mění zákon č. 582/­1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, zákonem č. 349/­2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů a zákonem č. 412/­2023 Sb., kterým se mění zákon č. 582/­1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Zákon č. 349/­2023 Sb. má však dělenou účinnost a podstatné změny, které přináší do zákona o nemocenském pojištění, nabyly účinnosti až 1. července 2024. Jedná se o zavedení pojištění zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce.

V průběhu roku 2024 (konkrétně s účinností k 1. červenci 2024) byl ještě novelizován zákonem č. 349/­2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů.

Nyní, na počátku roku 2025 byl zákon o NP novelizován celkem třemi zákony, a to:

•    zákonem č. 163/­2024 Sb., kterým se mění zákon č. 240/­2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony,

•    zákonem č. 395/­2024 Sb., kterým se mění zákon č. 187/­2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

•    zákonem č. 470/­2024 Sb., kterým se mění zákon č. 435/­2004 Sb., o zaměstnanosti a některé další zákony.

Zákon č. 395/­2024 Sb., kterým se mění zákon č. 187/­2006 Sb., o nemocenském pojištění,

ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony je značně rozsáhlý, obsahuje jen v samotném zákoně o NP 208 změnových bodů. Zákon sám obsahuje kromě novely zákona o NP ještě novely těchto zákonů:

•    zákona č. 582/­1991 Sb., organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů,

•    zákona č. 589/­1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pojistném“),

•    zákona č. 155/­1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů,

•    zákona č. 73/­2011 Sb., o Úřadu práce ČR, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 395/­2024 Sb. se týká zejména problematiky provádění nemocenského pojištění a oblastí souvisejících a obsahuje zejména tato hlavní opatření:

•    zavedení elektronizace dávek nemocenského pojištění, s výjimkou nemocenského (zavedení tzv. e-neschopenky bylo provedeno s účinností od 1. ledna 2020 na základě zákona č. 164/­2019 Sb., kterým se mění zákon č. 187/­2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 259/­2017 Sb., kterým se mění zákon č. 589/­1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony),

•    zavedení ošetřovného pro OSVČ, zahraniční zaměstnance a zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce, dohody o pracovní činnosti za zaměstnání malého rozsahu, jedná-li se o pracovní poměr nebo dohodu o pracovní činnosti v souvislosti se zavedením povinnosti platit pojistné na nemocenské pojištění všem pojištěncům,

•    změny při určování místní příslušnosti u zaměstnavatelů nově se přihlašujících do registru zaměstnavatelů u ČSSZ, nebo u zaměstnavatelů, kteří změní sídlo, nebo místo mzdové účtárny, nebo zřídí novou mzdovou účtárnu,

•    úpravy a zpřesnění týkající se pojištění OSVČ a zaměstnanců.

Zákon samozřejmě obsahuje i další dílčí úpravy týkající se provádění nemocenského pojištění, které nelze přímo podřadit pod některé z uvedených okruhů.

Nová právní úprava zahrnuje změny, které umožní zkrácení doby potřebné pro vyřizování žádostí o dávky nemocenského pojištění zavedením elektronizace dávek a procesních postupů, a zjednoduší administrativu při provádění pojištění. Je třeba však zdůraznit, že tyto změny nemění zásadní podmínky nároku na dávky a stanovení jejich výše. Nová právní úprava především reaguje na poznatky získané při provádění nemocenského pojištění zaměstnanců a placení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti OSVČ.

V některých jednotlivých případech znamená důsledný postup podle právní úpravy nepřiměřeně tvrdý dopad na pojištěnce, který však nebyl takto zamýšlen. V praxi se v takových případech využívá určité „zmírnění“ postupu podle ustanovení zákona o nemocenském pojištění, a to formou odstranění tvrdostí, které se vyskytly při provádění nemocenského pojištění. Z toho důvodu bylo k úpravě zákona, aby se opakující se důvody pro odstranění tvrdostí nemusely řešit individuálním posuzováním jednotlivých případů na žádost pojištěnce.

Nová právní úprava také rozšiřuje nárok na ošetřovné pro zaměstnance činné na základě dohody o pracovní činnosti, zaměstnání malého rozsahu, jedná-li se o pracovní poměr nebo dohodu o pracovní činnosti, dohodu o provedení práce a pro OSVČ a zahraniční zaměstnance.

Ministerstvo práce a sociálních věcí si také pro svoji potřebu v zákoně zakotvilo nový komplexní informační celek označený jako Integrovaný informační systém MPSV (tzv. „IIS MPSV“), který bude v sobě zahrnovat stávající jednotlivé informační systémy MPSV i ostatních resortních organizací. Díky tomu bude možné přímé centralizované řízení v oblasti informační a komunikační technologie v resortu MPSV, zejména pokud se jedná o jeho rozvoj.

Zákon sám nabývá účinnosti 1. ledna 2025. Několik změnových bodů nabývá účinnosti k datu 1. července 2025 a 3 změny v zákoně č. 582/­1991 Sb. nabudou účinnosti dokonce až 1.  ledna 2026.

Hlavním cílem zákona č. 395/­2024 Sb. je elektronizace

v rozhodování o potřebě ošetřování nebo dlouhodobé péče, vystavování žádosti o peněžitou pomoc v mateřství, a o otcovskou včetně elektronizace dávkové agendy.

Jde především o:

•    zpřehlednění a zrychlení procesů včetně urychlení výplaty ostatních dávek nemocenského pojištění obdobně jako je tomu u nemocenského,

•    snížení administrativní zátěže zaměstnavatelů, zaměstnanců, ošetřujících lékařů a orgánů nemocenského pojištění,

•    umožnění vyšší míry automatizace lékařům v jejich ordinacích,

•    využití elektronizace k poskytování aktuálních informací zaměstnavatelům o vzniku, trvání a skončení sociální události zakládající nárok na dávku nemocenského pojištění, jejich zaměstnanců,

•    využití elektronizace k poskytování aktuálních informací zaměstnancům o stavu vyřizování jejich dávky při potřebě ošetřování, žádosti o peněžitou pomoc v mateřství, o dlouhodobé ošetřovné a o otcovskou,

•    úpravu procesů a technických řešení v agendě tak, aby tyto podporovaly principy, jako je úplné elektronické podání nebo klientské elektronické služby.

Součástí nové právní úpravy jsou též další úpravy, které reagují na proměny společnosti a potřeb rodin vycházející z korespondence pojištěnců adresované MPSV a také reagující na některé typy žádostí o odstranění tvrdosti zákona. Další změny mají legislativně technický charakter nebo jde o takové úpravy, které reagují na nepřesnosti zákona vzniklé v důsledku postupně prováděných novelizací (např. nepřesné odkazy nebo vypuštění dnes již překonaných ustanovení – typicky např. dočasná právní úprava účinná od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013).

Jedná se např. o tyto úpravy:

•    Zavedení elektronické formy rozhodnutí o potřebě ošetřování nebo dlouhodobé péče a vystavování žádosti o peněžitou pomoc v mateřství. Tiskopis v listinné podobě bude vystavován pouze v odůvodněných případech zejména v případě technických výpadků. Lékařům se však nezavádí nové povinnosti, mění se pouze forma jejich plnění z dokumentu v listinné podobě na elektronickou formu. Na základě jednání se zástupci lékařů byla provedena změna navržené legislativy, identifikátor bude generován z informačního systému ČSSZ.

-    V rámci úplné elektronizace ostatních dávek nemocenského pojištění postačí oznámení pojištěnce zaměstnavateli o nastalé sociální události (jedná se o již existující povinnost); na základě tohoto oznámení dojde k odeslání ePodání zaměstnavatelem, jenž bude obdobou současné elektronické „Přílohy k žádosti o dávku“ se všemi údaji potřebnými pro zpracování dávky.

-    Informace budou předávány obdobně jako je tomu v současné době u eNeschopenky, tzn., že ošetřující lékař oznámí České správě sociálního zabezpečení (dále jen „ČSSZ“) např. pravděpodobný den porodu pojištěnky a ostatní informace potřebné pro rozhodování o nároku na dávku a její výši budou vycházet od pojištěnce; zaměstnavatel bude tyto informace předávat ČSSZ pouze formou elektronického podání (ve formě definované a zpracovatelné datové věty). Tento postup má za následek zrušení formalizovaného předávání žádosti o dávku na předepsaném tiskopise pojištěncem zaměstnavateli, neboť pojištěnec pouze oznamuje sociální událost zaměstnavateli se základními údaji potřebnými pro poskytnutí dávky, např., od kterého dne začal ošetřovat dítě; poté následuje již elektronické zpracování.

-    OSVČ budou vždy podávat žádost o dávku, a to elektronicky prostřednictvím ePortálu přímo na ČSSZ.

•    Zavedení nároku na ošetřovné pro OSVČ (a zahraniční zaměstnance) účastné nemocenského pojištění a pojištěné zaměstnance pracující na základě dohody o provedení práce, dohody o pracovní činnosti a zaměstnání malého rozsahu, jedná-li se o pracovní poměr nebo dohodu o pracovní činnosti. V případě, kdy výše uvedení pojištěnci budou hradit pojistné na nemocenské pojištění ve stejné výši jako ostatní pojištěnci, kteří mají nárok na všechny dávky, jeví se jako krajně nekorektní neposkytovat těmto vyjmenovaným pojištěncům úplnou sociální ochranu, tzn. nároky na všechny dávky nemocenského pojištění včetně ošetřovného. Historicky bylo ošetřovné sice poskytováno vždy jen těm pojištěncům, kteří měli pevně rozvrženu pracovní dobu. Ovšem s ohledem na vývoj a proměny společnosti se mění i potřeby a možnosti lidí, na které je nezbytné reagovat. Již mnoho zaměstnanců v pracovním poměru má v současné době možnost využívat flexibilní pracovní dobu, která není pevně rozvržena. Naopak pracovní doba některých zaměstnanců na „dohodu“ nebo OSVČ musí být pevně stanovena, pokud souvisí např. s činností provozovny nebo poskytováním služeb obyvatelstvu (např. kadeřnictví, veterinární ordinace). Není proto důvod, aby uvedeným pojištěncům nevznikal nárok na ošetřovné za dobu, v níž z důvodu určité sociální události nemohou vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. Dalším aspektem podporujícím vznik nároku na tyto dávky je i zavedení povinnosti platit pojistné na nemocenské pojištění pro všechny pojištěnce, které musí nově hradit od 1. ledna 2024.

•    U dlouhodobého ošetřovného se ruší podmínka shodného trvalého bydliště u druha a družky a podmínka udělení písemného souhlasu ošetřované osoby s poskytováním dlouhodobé péče. Obě podmínky se ukázaly jako kontraproduktivní, např. pokud je osoba v bezvědomí, nedokáže souhlas udělit a dávku pak není možné vyplatit. Trvalé bydliště je problematické zejména při využívání nájemného bydlení některými pojištěnci, kdy majitelé bytů nedají souhlas s přihlášením k trvalému pobytu.

•    U peněžité pomoci v mateřství (dále jen „PPM“) dochází k několika zpřesňujícím úpravám, jelikož praxe ukázala, že současná úprava se nejeví zcela jednoznačná a působí výkladové potíže. Současně dochází k úpravě postupů při souběhu nároků na PPM z více pojištění tak, aby pojištěnka, které nevznikl nárok na PPM ze všech zaměstnání, měla nárok alespoň na nemocenské po dobu 6 týdnů před porodem a po porodu v případech, kdy podmínky nároku na PPM z některého souběžného pojištění nesplňuje.

•    Ruší se pojem domácký zaměstnanec, neboť tento institut se v současné době při četném využívání práce z jiného místa (home office) jeví jako překonaný.

•    V zákoně o NP se ruší pojem „izolace“. Izolace se nebude již považovat za karanténu, ale za dočasnou pracovní neschopnost, neboť osoba v izolaci vykazuje zřejmé známky choroby. Bude tedy také shodně platit, že vznik dočasné pracovní neschopnosti je dán, jestliže zdravotní stav odůvodňující izolaci nedovoluje vykonávat dosavadní pojištěnou činnost, popřípadě, jde-li o vznik dočasné pracovní neschopnosti v ochranné lhůtě, plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání. Onemocnění nemocí, která odůvodňuje izolaci, nemusí nutně znamenat dočasnou pracovní neschopnost, tj. že zdravotní stav pro tuto nemoc znemožňuje výkon pojištěné činnosti.

•    ÚSSZ se stanoví povinnost vystavit pojištěnci v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup informaci o konkrétních skutečnostech a důvodech pozastavení běhu třicetidenní lhůty stanovené pro výplatu dávky, a to do 8 dnů ode dne zjištění nesplnění podmínek pro výplatu dávky, a to proto, aby pojištěnec mohl iniciativně učinit kroky vedoucí k zajištění všech potřebných dokumentů nebo prokázání potřebných skutečností a nedocházelo tak k nepřiměřeným prodlevám při výplatě dávky, jako se to stává doposud.

•    U zaměstnavatelů nově se přihlašujících do registru zaměstnavatelů u ČSSZ, nebo u zaměstnavatelů, kteří změní sídlo, nebo místo mzdové účtárny, nebo zřídí novou mzdovou účtárnu, bude nově místně příslušnou ÚSSZ určovat ČSSZ, která po obdržení přihlášky do registru zaměstnavatelů neprodleně zaměstnavateli sdělí, jaká ÚSSZ je pro něj místně příslušná. Jelikož téměř veškerá komunikace mezi zaměstnavateli a ÚSSZ/­ČSSZ probíhá v elektronické podobě, nebude problém, že místně příslušná ÚSSZ se bude nacházet například v jiném kraji, než je sídlo zaměstnavatele. Tato změna se navrhuje z důvodu zefektivnění a zrychlení komunikace se zaměstnavateli, aby mohlo být efektivně využíváno personálních kapacit ÚSSZ. Určování místní příslušnosti v této podobě se promítne do řízení v oblasti nemocenského pojištění, důchodového pojištění i pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

K novele provedené zákonem č. 163/­2024 Sb. a zákonem č. 470/­2024 Sb.

Na základě zákona č. 163/­2024 Sb. došlo 1. července 2024 k zavedení evidence všech zaměstnanců pracujících na základě dohod o provedení práce. Dosud zaměstnavatelé přihlašovali do evidence, tedy registru pojištěnců ČSSZ, své zaměstnance pracující na dohodu o provedení práce jen v případě, že u nich vznikla účast na nemocenském a důchodovém pojištění podle § 7a zákona o NP (hranice příjmu 10 000 Kč). Od 1. července 2024 musí zaměstnavatelé povinně registrovat každého zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce, bez ohledu na to, zda mu vznikla účast na pojištění, či nikoliv. Nejpozději do 20. srpna 2024 byli povinni zaměstnavatelé přihlásit zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce, kteří nastoupili před 1. srpnem 2024, pokud dosud přihlášeni nebyli a jejich dohoda o provedení práce dále pokračuje i v červenci 2024.

Zaměstnanci mohou být přihlašováni standardně tak, jak jsou zaměstnavatelé zvyklí (formulář „Oznámení o nástupu do zaměstnání (skončení zaměstnání)“, který může být součástí mzdového a personálního software zaměstnavatele, případně je možno využít i nový formulář pro hlášení příjmů: e-Podání VPDPP „Výkaz příjmů zúčtovaných zaměstnavatelem zaměstnancům činným na základě dohody o provedení práce“. To znamená, že vyplněním výkazu příjmů lze rovněž registrovat zaměstnance. Zaměstnavatel má na výběr, kterou možnost využije.

Již přihlášení zaměstnanci se však po 1. červenci 2024 znovu nepřihlašovali.

Zaměstnavatel, který před 1. červencem 2024 zaměstnával pouze nepojištěné zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce, se musel přihlásit do registru zaměstnavatelů ČSSZ, a to nejpozději do 31. července 2024. Znamenalo to, že je ze zákona nutná registrace i těch zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají pouze zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce, u nichž nedochází k odvodu pojistného (dohoda nepřesahuje 10 000 Kč).

Povinnost registrovat se jako zaměstnavatel se před 1. červencem 2024 týkala pouze zaměstnavatelů, kteří zaměstnávali alespoň jednoho zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce, jemuž vznikla účast na nemocenském a důchodovém pojištění. Nová právní úprava uložila tak povinnost registrovat všechny zaměstnance činné na základě dohody o provedení pouze zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce, kterým účast na pojištění nikdy nevznikla. Přihlášku podával zaměstnavatel na předepsaném tiskopisu „Přihláška do registru zaměstnavatelů“.

Z nové právní úpravy vyplývalo, že každý měsíc má zaměstnavatel povinnost hlásit seznam všech zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce (pojištěných i nepojištěných) a výši jejich příjmu. Hlášení zasílá měsíčně prostřednictvím personálního software nebo e-Portálu ČSSZ, a to do 20. dne následujícího měsíce. Poprvé tak musel učinit za měsíc červenec 2024 od 1. do 20. srpna 2024. K hlášení zaměstnavatelé používají nové e-Podání VPDPP „Výkaz příjmů zúčtovaných zaměstnavatelem zaměstnancům činným na základě dohody o provedení práce“. Nové e-Podání VPDPP je zaměstnavatelům k dispozici na stránkách ČSSZ. Zaměstnavatelé bez personálního a mzdového software mohou od 1. srpna 2024 využít bezplatný formulář na e-Portálu ČSSZ.

Zároveň zákon č. 163/­2024 Sb. přinášel další změny s účinností od 1. ledna 2025, a to v zákoně č. 586/­1992 Sb., o daních z příjmu a v zákoně o NP.

Změna § 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů provedená v rámci zákona č. 163/­2024 Sb. navazovala na tzv. režim oznámené dohody podle zákona o nemocenském pojištění tak, že příjem z dohody o provedení práce mohl být samostatným základem daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby pouze v případě, že se jednalo o tzv. zaměstnance v režimu oznámené dohody a úhrnná výše jeho příjmů z těchto dohodu téhož plátce daně nedosáhla za kalendářní měsíc rozhodné částky pro účast zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce, u kterých je uplatňován režim oznámené dohody, na nemocenském pojištění. Vzhledem k tomu, že zákon č. 470/­2024 Sb. opustil institut režimu oznámené dohody, byl upraven § 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů tak, aby znění tohoto ustanovení navazovalo na úpravu částky rozhodné pro účast zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce na nemocenském pojištění podle zákona o nemocenském pojištění.

Nová právní úprava v zákoně č.470/­2024 Sb. ruší úpravy týkající se dohod o provedení práce v zákoně č. 163/­2024 Sb., které měly nabýt účinnost dnem 1. ledna. 2025. U dohod o provedení práce zůstane zachována pouze jejich evidence, která byla vytvořena právní úpravou obsaženou v zákoně č. 349/­2023 Sb. s účinností od 1. července. 2024. Nově se upravuje postup při stanovení výše částky započitatelného příjmu pro vznik účasti na nemocenském pojištění v kalendářním měsíci.

Právní úprava obsažená v zákoně č. 163/­2024 Sb., která měla nabýt účinnosti od 1. ledna 2025 a zaváděla tzv. režim oznámené dohody s vyšším limitem pouze pro jednoho zaměstnavatele, se tedy ruší.

Nová právní úprava v zákoně č. 470/­2024 Sb. ponechává zavedení automatického zvyšování u dohod o provedení práce. Současná hranice příjmu pro vznik účasti na nemocenském pojištění u dohod o provedení práce (dosažení vyššího příjmu než 10 000 Kč) je fixní a nereflektuje růst mezd v ekonomice, přitom se příjmy zaměstnanců každoročně zvyšují. Proto se nově bude odvozovat každoročně hranice příjmů pro účast na nemocenském pojištění od průměrné mzdy, obdobně jako tomu tak je u dohod o pracovní činnosti malého rozsahu.

V roce 2025 bude činit tato hranice odvozená od 25 % průměrné mzdy 11 500 Kč. Výši této částky vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv sdělením. Pro rok 2025 se tak stalo Sdělením MPSV č. 476/­2024 Sb.

Bude tedy platit, že zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce jsou účastni pojištění, jestliže splňují podmínku uvedenou v § 6 odst. 1 písm. a) a byl jim zúčtován započitatelný příjem v částce ve výši aspoň 25 % průměrné mzdy podle § 23b odst. 4 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a to po zaokrouhlení na celé pětisetkoruny směrem dolů; s tím, že výši této částky vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv sdělením.

Zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce jsou účastni pojištění jen v těch kalendářních měsících po dobu trvání této dohody, do nichž jim byl zúčtován zaměstnavatelem započitatelný příjem z dohody o provedení práce ve výši uvedené v § 7a odst. 1 zákona o NP, s tím, že ustanovení § 7 odst. 3 platí zde obdobně.

Zaměstnanec činný na základě dohody o provedení práce je účasten pojištění též, jestliže vykonával v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více dohod o provedení práce a úhrn započitatelných příjmů z těchto dohod podle § 7a odst. 2 zákona o NP dosáhl v kalendářním měsíci aspoň částku uvedenou v § 7a odst. 1 zákona o NP; s tím, že zaměstnanec je účasten pojištění nejvýše po dobu trvání takových zaměstnání v tomto kalendářním měsíci. Za téhož zaměstnavatele se přitom považuje též právní nástupce zaměstnavatele.

JUDr. Eva Dandová

§ 6 zákona č. 187/2006 Sb.

2) Rozhodný příjem činí 4 000 Kč. Částka rozhodného příjmu se zvýší od 1. ledna kalendářního roku, pokud jedna desetina součinu všeobecného vyměřovacího základu stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění, který o dva roky předchází tomuto kalendářnímu roku, a přepočítacího koeficientu stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu bude po zaokrouhlení na celou pětisetkorunu směrem dolů vyšší než dosud platná částka rozhodného příjmu; rozhodný příjem se stanoví ve výši této desetiny po tomto zaokrouhlení. Výši rozhodného příjmu stanoveného podle věty druhé vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv sdělením.

(3) Zahraniční zaměstnanec je účasten pojištění, pokud je podle zákona o důchodovém pojištění dobrovolně účasten důchodového pojištění jako zaměstnanec zahraničního zaměstnavatele a na předepsaném tiskopisu se přihlásil k pojištění.

(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se nevztahují na zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce.

§ 7a zákona č. 187/2006 Sb.

Pojištění zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce

(1) Zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce jsou účastni pojištění, jestliže splňují podmínku uvedenou v § 6 odst. 1 písm. a) a byl jim zúčtován započitatelný příjem v částce ve výši aspoň 25 % průměrné mzdy podle § 23b odst. 4 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a to po zaokrouhlení na celé pětisetkoruny směrem dolů; výši této částky vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv sdělením.

(2) Zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce jsou účastni pojištění jen v těch kalendářních měsících po dobu trvání této dohody, do nichž jim byl zúčtován zaměstnavatelem započitatelný příjem z dohody o provedení práce ve...