5. Nemocenské pojištění
Právní předpisy
• Právní úprava nemocenského pojištění v ČR je obsažena v zákonu č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Uvedený zákon stanovuje zaměstnavatelům celou řadu povinností jednak při přijímání žádostí o dávky z nemocenského pojištění, jednak povinnosti oznamovací a evidenční (viz dále).
• Pojistné na nemocenské pojištění je upraveno zákonem č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Stanovuje například procentní sazby pojistného na nemocenské pojištění, pravidla pro stanovení vyměřovacího základu, ze kterého se pojistné počítá, rozhodné období atd.
5.1 Vznik a zánik nemocenského pojištění
Pro vznik a zánik nemocenského pojištění zaměstnance platí následující pravidla:
• Pojištění vzniká zaměstnanci dnem, ve kterém začal vykonávat práci pro zaměstnavatele, a zaniká dnem skončení doby zaměstnání, pokud není v § 10 zákona č. 187/2006 Sb. stanoveno jinak. Dobou zaměstnání se rozumí období od počátku výkonu činnosti zaměstnance pro zaměstnavatele do konce období, v němž tato činnost měla nebo mohla být vykonávána.
- Upřesnění: U zaměstnance v pracovním poměru se za den, ve kterém tento zaměstnanec začal vykonávat práci, považuje též den přede dnem započetí výkonu práce, za který přísluší náhrada mzdy nebo za který se mzda nekrátí.
• Prací se rozumí práce, pracovní nebo obdobná činnost, funkce nebo služba.
• Smluvní zaměstnanec: Pojištění vzniká dnem, ve kterém začal vykonávat práci pro smluvního zaměstnavatele, a zaniká dnem skončení výkonu práce pro zaměstnavatele.
• V případě společníka společnosti s r.o. a komanditisty komanditní společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonává pro ni práci, pojištění vzniká dnem, ve kterém začal konat práci pro společnost, a zaniká dnem ukončení výkonu této činnosti.
• Zaměstnání malého rozsahu: V případě, pokud v zaměstnání malého rozsahu dojde ke sjednání započitatelného příjmu v částce alespoň rozhodného příjmu anebo sjednaný započitatelný příjem bude alespoň na tuto částku zvýšen, vzniká pojištění ode dne, od něhož byl započitatelný příjem na takovou částku sjednán nebo zvýšen.
• Zaměstnanec s místem výkonu práce trvale v cizině: Pojištění zaměstnance zaměstnaného u zaměstnavatele se sídlem v ČR, jehož místo výkonu je trvale v cizině a který má trvalý pobyt na území ČR nebo jiného členského státu EU, vzniká dnem zahájení výkonu práce v cizině též v případě, pokud zaměstnavatel tohoto zaměstnance nedoloží, že tento zaměstnanec je povinně účasten důchodového pojištění v cizině. V daném případě zaniká pojištění dnem následujícím po dni, ve kterém bylo doloženo, že zaměstnanec je povinně účasten důchodového pojištění ve státě, ve kterém má trvale místo výkonu práce.
• Zahraniční zaměstnanec: Pojištění zahraničního zaměstnance vzniká dnem, který uvedl v přihlášce k účasti na pojištění, nejdříve však dnem, ve kterém byla přihláška podána, a zaniká:
- dnem skončení dobrovolné účasti na důchodovém pojištění nebo
- dnem skončení doby zaměstnání na území ČR nebo
- prvním dnem kalendářního měsíce, za který nebylo ve stanovené lhůtě nebo výši podle zákona č. 589/1992 Sb. zaplaceno pojistné anebo
- dnem uvedeným v odhlášce z pojištění, ne však dříve než dnem, ve kterém byla tato odhláška podána.
Další pravidla
• Změna sjednané částky: V případě, pokud sjednaná částka přestane dosahovat rozhodného příjmu z důvodu změny sjednané částky započitatelného příjmu, zaniká účast zaměstnance na pojištění dnem předcházejícím dni, od kterého k této změně došlo.
• Změna rozhodného příjmu: V případě, pokud sjednaná částka započitatelného příjmu přestane dosahovat rozhodného příjmu z důvodu, že došlo ke zvýšení rozhodného příjmu vlivem změny všeobecného vyměřovacího základu nebo přepočítacího koeficientu, zaniká účast zaměstnance na pojištění dnem předcházejícím dni, od kterého k tomuto zvýšení došlo.
• Zaměstnání stejného druhu na sebe bezprostředně navazují: V případě, pokud zaměstnanec uzavřel po skončení pracovního poměru další pracovní poměr k témuž zaměstnavateli tak, že oba pracovní poměry na sebe bezprostředně navazují, nedochází k zániku pojištění z důvodu skončení předchozího pracovního poměru, pokud v dalším pracovním poměru jsou splněny podmínky účasti na nemocenském pojištění. V tomto případě se má za to, že nemocenské pojištění trvá bez přerušení.
- Toto pravidlo platí obdobně pro ostatní pojištěnce, pokud jejich další zaměstnání je zaměstnáním stejného druhu jako předchozí zaměstnání a pro obě zaměstnání platí stejné podmínky účasti na pojištění.
- Zaměstnání různého druhu: Uvedená pravidla neplatí v případě, pokud jedním ze zaměstnání je zaměstnání malého rozsahu nebo dohoda o provedení práce.
Příklad 78
Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem pracovní poměr od 1. 5. 2026. Pracovní dobu má rozvrženou na pracovní dny (pondělí až pátek). Zaměstnanec nenastoupil dne 1. 5. 2026 do práce, protože se jedná o svátek a obdržel za tento den náhradu mzdy. Zaměstnanec je účasten nemocenského pojištění již od 1. 5. 2026, i když do práce nastoupil až pozdější den. Uvedené pravidlo se týká pouze pracovního poměru, nikoliv dohody o pracovní činnosti, jak vyplývá z § 10 odst. 2 zákona o nemocenském pojištění.
Příklad 79
Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem pracovní poměr od 1. 3. 2026. Pracovní dobu má rozvrženou na pracovní dny (pondělí až pátek). Zaměstnanec nenastoupil dne 1. 3. 2026 do práce, protože se jedná o neděli a neobdržel za tento den náhradu mzdy, protože má sjednanou měsíční mzdu. Zaměstnanec je účasten nemocenského pojištění již od 1. 3. 2026, i když do práce nastoupil až pozdější den (zaměstnanci se jeho měsíční mzda za tento den nekrátí).
Příklad 80
Se zaměstnancem byl sjednán pracovní poměr na dobu určitou, pracovní poměr skončil dne 31. 12. 2025. Od 1. 1. 2026 byl sjednán se zaměstnancem další pracovní poměr na dobu určitou. V obou případech pracovního poměru byly splněny podmínky pro vznik účasti na nemocenském pojištění. Z hlediska nemocenského pojištění nedošlo ke dni 31. 12. 2025 k zániku nemocenského pojištění, protože pracovní poměry na sebe bezprostředně navazují a jedná se o zaměstnání stejného druhu (viz § 10 odst. 6 zákona o nemocenském pojištění).
5.2 Základní pojmy
Sociální událost (§ 3 písm. l)
Zákon o nemocenském pojištění s tímto pojmem pracuje v souvislosti se vznikem nároku na příslušnou dávku poskytovanou z nemocenského pojištění. Sociální událostí uvedený zákon rozumí:
- vznik dočasné pracovní neschopnosti (DPN),
- nařízení karantény,
- vznik potřeby ošetřování nebo péče u jiné fyzické osoby,
- vznik potřeby dlouhodobé péče u ošetřované osoby,
- nástup na peněžitou pomoc v mateřství,
- nástup na dávku otcovské poporodní péče,
- převedení zaměstnankyně na jinou práci.
Podpůrčí doba (§ 3 písm. k)
Důležitým pojmem v nemocenském pojištění je tzv. „podpůrčí doba“. Podpůrčí dobou je doba, po kterou má být vyplácena příslušná dávka nemocenského pojištění.
Ochranná lhůta (§ 15)
Nárok na určité dávky nemocenského pojištění může zaměstnanci vzniknout nejen v době trvání zaměstnání, které založilo účast na nemocenském pojištění, nýbrž také v tzv. „ochranné lhůtě“. Ochranná lhůta je doba stanovená zákonem o nemocenském pojištění, která plyne zaměstnanci po skončení zaměstnání, které mu zakládalo účast na nemocenském pojištění. Účelem ochranné lhůty je zajistit nárok na dávky nemocenského pojištění za předpokladu splnění příslušných podmínek též v případech, kdy občan jedno zaměstnání ukončil a do dalšího ještě nenastoupil.
V příslušné ochranné lhůtě:
• může vzniknout nárok na nemocenské nebo na peněžitou pomoc v mateřství,
• nemůže vzniknout nárok například na ošetřovné, neboť pro ošetřovné ochranná lhůta ze skončeného zaměstnání neplyne.
5.3 Dávky nemocenského pojištění
Samozřejmě důležitou otázkou je, jaký praktický význam má pro fyzickou osobu účast na nemocenském pojištění. Z nemocenského pojištění se poskytují následující dávky (§ 4 zákona o nemocenském pojištění):
• nemocenské,
• peněžitá pomoc v mateřství,
• dávka otcovské poporodní péče (tzv. „otcovská“),
• ošetřovné,
• dlouhodobé ošetřovné,
• vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství.
Nárok na tyto dávky má zaměstnanec při splnění příslušných podmínek. Dávky nemocenského pojištění vyplácí okresní správa sociálního zabezpečení, a to za kalendářní dny.
Postup od 1. 1. 2025
• dochází k plné elektronizaci při poskytování dávek nemocenského pojištění (v případě nemocenského bylo zavedení tzv. „e-neschopenky“ provedeno s účinností již od 1. 1. 2020),
• ošetřující lékař je povinen zasílat ÚZSS předepsané tiskopisy v elektronické podobě dle § 73a, s pojištěncem ošetřující lékař komunikuje způsobem uvedeným v § 73b, přitom rozhodnutí, potvrzení, hlášení, oznámení nebo další doklady vystavené ošetřujícím lékařem jsou opatřeny tzv. „identifikátorem předepsaného tiskopisu“ (viz § 73c zákona),
• ve výjimečných případech (například výpadek elektrické energie nebo internetu) je ponechána možnost vystavit příslušný dokument v listinné podobě,
• komunikace již bude probíhat prostřednictvím on-line služeb a elektronických formulářů prostřednictvím portálu ČSSZ nebo prostřednictvím mzdového software,
• Přestanou být používány dosavadní tiskopisy, které předával zaměstnanec zaměstnavateli v písemné podobě. Zůstane však zachována povinnost zaměstnanec stanovená zákoníkem práce informovat zaměstnavatele v souvislosti s peněžitou pomocí v mateřství, ošetřovném, dlouhodobém ošetřovném, otcovské a vyrovnávacím příspěvkem v těhotenství a mateřství a nepřítomností v práci (forma však není předepsána).
Zaměstnavatel si bude moci základní údaje o zaměstnanci kdykoliv ověřit prostřednictvím služby ČSSZ.
Nemocenské
Kdo má nárok na nemocenské:
- Nárok na nemocenské má zaměstnanec, který byl uznán dočasně práce neschopným nebo kterému byla nařízena karanténa.
Základní podmínky:
- Musí být splněno, že se jedná zaměstnance v zaměstnání, které založilo účast na nemocenském pojištění, uvedené v § 6.
Délka podpůrčí doby:
- Základní délka podpůrčí doby je stanovená podle § 26 zákona. Zaměstnanec má nárok na nemocenské od 15. kalendářního dne trvání jeho dočasné pracovní neschopnosti do konce trvání jeho dočasné pracovní neschopnosti. Nárok na nemocenské je však omezen maximálně na dobu 380 kalendářních dnů počítaných od vzniku dočasné pracovní neschopnosti (tzv. podpůrčí doba u nemocenského).
- Po dobu prvních 14 kalendářních dnů je zaměstnanec, kterému trvá pracovní vztah zakládající účast na nemocenském pojištění zabezpečen náhradou mzdy, kterou poskytuje zaměstnavatel podle zákoníku práce (viz § 192 a násl. ustanovení zákoníku práce). Náhrada mzdy náleží za pracovní dny a za svátky, za které jinak přísluší zaměstnanci náhrady mzdy nebo se mu mzda nekrátí, a to při dočasné pracovní neschopnosti od 1. pracovního dne.
- Prodloužení podpůrčí doby: Nemocenské může být poskytováno za určitých podmínek i po skončení podpůrčí doby (§ 27), a to na základě žádosti pojištěnce (zaměstnance). Jedná se o případy, kdy je možné na základě vyjádření lékaře orgánu nemocenského pojištění očekávat, že zaměstnanec v krátké době, nejdéle však v době 350 kalendářních dnů od uplynutí výše uvedené podpůrčí doby nabude pracovní schopnost, a to i k jiné než dosavadní pojištěné činnosti. Žádost se podává u příslušné ÚSSZ. Při posuzování pracovní neschopnosti lékař orgánu nemocenského pojištění postupuje podle § 66. Orgány nemocenského pojištění vymezuje zákon o nemocenském pojištění v § 81 (například územní správa sociálního zabezpečení – ÚSSZ). Toto nemocenské však lze vyplácet celkem nejdéle po dobu 350 kalendářních dnů po uplynutí podpůrčí doby uvedené výše (tj. po uplynutí podpůrčí doby určené dle § 26).
- V případě, že jde o zaměstnance, který je poživatelem starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně se nemocenské dle § 28 vyplácí od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti po dobu nejvýše 70 kalendářních dnů, nejdéle však do dne, jímž skončila doba zaměstnání.
Ochranná lhůta (§ 15):
- Nemocenské náleží též v případech, kdy ke vzniku dočasné pracovní neschopnosti došlo po skončení pojištěného zaměstnání v ochranné lhůtě. Ochranná lhůta činí v zásadě 7 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění (tj. dnem skončení zaměstnání dle § 10 odst. 1), které zakládalo účast na nemocenském pojištění. U zaměstnání kratších než 7 kalendářních dnů činí ochranná lhůta pouze tolik dnů, kolik činilo toto poslední zaměstnání. Případy, kdy ochranná lhůta neplyne, jsou uvedeny v § 15 odst. 4 (například z pojištěné činnosti poživatele starobního důchodu).
Výše nemocenské (§ 29):
Výše nemocenského za kalendářní den činí:
- 60 % denního vyměřovacího základu od 15. do 30. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízení karantény,
- 66 % denního vyměřovacího základu od 31. do 60. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény,
- 72 % denního vyměřovacího základu od 61. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény,
- 100 % denního vyměřovacího základu po celou dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény v případech, kdy byl pojištěnec uznán dočasně práce neschopným nebo mu byla nařízena karanténa v důsledku toho, že se prokazatelně podílel ve veřejném zájmu na hašení požáru, na provádění záchranných nebo likvidačních prací, anebo na plnění úkolů ochrany obyvatelstva jako člen jednotky sboru dobrovolných hasičů obce povolané operačním a informačním střediskem integrovaného záchranného systému. To platí obdobně i pro člena ostatní složky IZS, který není k této složce v pracovněprávním vztahu nebo ve služebním poměru.
Kdy dochází ke snížení
nemocenského (§ 31):
Výše nemocenského za kalendářní den se snižuje na 50 % částky nemocenského v případě, pokud si dočasnou pracovní neschopnost přivodil pojištěnec (zaměstnanec):
a) zaviněnou účastí ve rvačce (rvačkou však není sebeobrana nebo pomoc napadenému),
b) jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneužití omamných nebo psychotropních látek nebo
c) při spáchání úmyslného trestného činu nebo úmyslně zaviněného přestupku.
Nárok na nemocenské nevzniká (§ 25):
Nárok na nemocenské nevzniká například v případě, pokud si zaměstnanec úmyslně přivodil dočasnou pracovní neschopnost. Dále nárok na nemocenské nemá pojištěnec, kterému v době dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény vznikl nárok na výplatu starobního důchodu, pokud pojištěná činnost skončila přede dnem, od něhož mu vznikl nárok na výplatu starobního důchodu; nárok na nemocenské v tomto případě zaniká posledním dnem přede dnem, od něhož mu vznikl nárok na výplatu starobního důchodu.
Potřebné doklady a tiskopisy:
O vzniku dočasné pracovní neschopnosti rozhoduje ošetřující lékař, a to vystavením Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti (tzv. eNeschopenky). Elektronický systém eNeschopenky je ošetřujícímu lékaři k dispozici buď na portálu ČSSZ, anebo v jeho lékařském softwaru. Ošetřující lékař vydá pojištěnci průkaz dočasné práce neschopného pojištěnce – II. díl Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti.
Pojištěnec (zaměstnanec) zaměstnavateli neposílá papírovou neschopenku ani jiný formulář, má však povinnost nahlásit neprodleně zaměstnavateli (telefonicky, SMS zprávou, e-mailem), že onemocněl a byl lékařem uznán dočasně práce neschopným. Zaměstnavatel vyplácí zaměstnanci náhradu mzdy po dobu prvních 14 dnů, výplatu nemocenského zaměstnanci provádí ÚSSZ
Peněžitá pomoc v mateřství
Kdo má nárok na peněžitou pomoc v mateřství (§ 32):
- Pojištěnka (zaměstnankyně), která dítě porodila. Před porodem má v době nejdříve od počátku 8. týdne před očekávaným dnem porodu nárok na peněžitou pomoc v mateřství těhotná pojištěnka (zaměstnankyně).
- Pojištěnec, který převzal dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu.
- Pojištěnec, který pečuje o dítě, jehož matka zemřela.
- Pojištěnec, který o dítě pečuje a je otcem dítěte nebo manželem ženy, která dítě porodila, pokud matka dítěte nemůže nebo nesmí o dítě pečovat pro závažné dlouhodobé onemocnění, pro které byla uznána dočasně práce neschopnou (dlouhodobým onemocněním se rozumí takové onemocnění, které má trvat déle než 1 měsíc), nebo pro takové dlouhodobé onemocnění bylo vystaveno příslušné potvrzení dle § 67 písm. d), a nemá nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství.
- Pojištěnec, který pečuje o dítě a je otcem dítěte nebo manželem ženy, která dítě porodila, pokud s matkou uzavřel písemnou dohodu, že bude pečovat o dítě. Tuto dohodu lze uzavřít s účinkem na dobu nejdříve od počátku 7. týdne po porodu dítěte a na dobu nejméně 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích. Zákon o nemocenském pojištění tak řeší případ, kdy se žena v průběhu mateřské dovolené rozhodne nastoupit zpět do zaměstnání a umožňuje tak, aby tuto dávku nemocenského pojištění čerpal otec dítěte nebo manžel ženy, která dítě porodila.
Pojištěnka, která porodila dítě, která splňuje příslušné podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství, jestliže až do dne nástupu na peněžitou pomoc v mateřství pobírá nemocenské z dřívějšího pojištění.
Podmínky vzniku nároku:
- Časová podmínka: Musí být splněno, že v den, od něhož je tato dávka přiznávána, musí trvat účast na nemocenském pojištění alespoň po dobu 270 kalendářních dnů v posledních 2 letech přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství (to je zhruba 9 měsíců nemocenského pojištění v rozložení 2 let). Upozornění: Tato podmínka nemusí být splněna jen u jednoho zaměstnavatele, v období 2 let lze sčítat dny z různých pojištění (zaměstnání).
- V některých případech je však možné využít ustanovení § 32 odst. 4 zákona o nemocenském pojištění, které stanoví další případy doby, která se započítávají do uvedené doby pojištění 270 kalendářních dnů.
- Například: Do uvedené doby se započítává například doba studia na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole nebo na konzervatoři považovaná za soustavnou přípravu na budoucí povolání pro účely důchodového pojištění, pokud bylo toto studium úspěšně dokončeno. Jako příklad lze uvést následující situaci: Zaměstnankyně, která úspěšně ukončila vysokou (střední) školu, následně nastoupí do zaměstnání, ve kterém je nemocensky pojištěna. Vzhledem k těhotenství však chce uplatnit nárok na peněžitou pomoc v mateřství. I když nesplňuje výše uvedenou potřebnou dobu nemocenského pojištění v délce 270 kalendářních dnů před nástupem na mateřskou dovolenou, může tento nárok na dávku uplatnit, neboť do potřebné doby nemocenského pojištění se v tomto případě zahrne též doba předchozího studia na vysoké (střední) škole.
- Výjimky: V případě, kdy k porodu dojde předčasně, považuje se podmínka doby účasti na nemocenském pojištění za splněnou ke dni nástupu na peněžitou podporu v mateřství, pokud se tato podmínka splní k počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu.
Zahraniční zaměstnanec: V případě, že se jedná o zahraničního zaměstnance, musí být kromě výše uvedených podmínek ještě splněna podmínka, kterou je účast na nemocenském pojištění po dobu alespoň 180 kalendářních dnů v posledním roce přede dnem počátku podpůrčí doby (§ 32 odst. 3).
Délka podpůrčí doby (§ 33):
Podpůrčí doba činí:
- 28 týdnů v případě ženy, která dítě porodila (a to i v případě, že se jedná o zaměstnankyni, která je neprovdaná, ovdovělá, rozvedená nebo z jiných vážných důvodů osamělá),
- 37 týdnů v případě, pokud žena porodila zároveň 2 nebo více dětí, přičemž po uplynutí 28 týdnů podpůrčí doby peněžitá pomoc v mateřství náleží, jen jestliže dále pečuje alespoň o 2 z těchto dětí.
Pokud nárok na peněžitou pomoc uplatňuje jiná osoba, než která dítě porodila (§ 32), je stanovena podpůrčí doba odlišně. Může se jednat například o osobu, která převzala dítě do péče, anebo pečuje o dítě, jehož matka zemřela nebo pečuje o dítě, jehož matka nemůže nebo nesmí o dítě pečovat pro závažné dlouhodobé onemocnění nebo o otce dítěte nebo o manžela matky, která dítě porodila, který uzavřel s matkou dítěte příslušnou dohodu – viz výše.
Podpůrčí doba činí 22 týdnů v případě péče o 1 dítě, popřípadě 31 týdnů, pokud pojištěnec pečuje zároveň o 2 nebo více dětí, přičemž po uplynutí 22 týdnů podpůrčí doby peněžitá pomoc v mateřství náleží, jen jestliže pojištěnec dále pečuje alespoň o dvě z těchto dětí. Do této doby se v některých případech (například „otec na mateřské“) započítává doba, po kterou peněžitou pomoc v mateřství pobírala matka dítěte, kromě prvních 6 týdnů po porodu, kdy peněžitá pomoc v mateřství náleží výhradně matce. U pojištěnky, která dítě porodila, však nesmí být podpůrčí doba u peněžité pomoci v mateřství kratší než 14 týdnů a nesmí skončit před uplynutím 6 týdnů ode dne porodu.
Mateřská dovolená:
Mateřská dovolená je upravena zákoníkem práce (§ § 195 až 198). Zaměstnankyni přísluší mateřská dovolená po dobu 28 týdnů. V případě, pokud porodila zároveň 2 nebo více dětí, přísluší jí mateřská dovolená po dobu 37 týdnů.
Začátek podpůrčí doby:
Podpůrčí doba u peněžité pomoci v mateřství začíná dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství. Nástup na peněžitou pomoc v mateřství nastává:
- dnem, který pojištěnka určí v období od počátku 8. týdne do počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu (pokud pojištěnka tento den v tomto období neurčí, začíná podpůrčí doba od počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu),
- dnem porodu, pokud k porodu došlo před počátkem podpůrčí doby uvedené v předchozím bodu,
- dnem převzetí dítěte pojištěncem do péče v případech uvedených v § 32 odst. 1 písm. b) až e) zákona o nemocenském pojištění, to platí i v případě, kdy pojištěnec převzal péči o totéž dítě opakovaně (například pojištěnec, který pečuje o dítě, jehož matka zemřela, nebo pojištěnec, který je otcem dítěte nebo manželem ženy, která dítě porodila, a uzavřel s matkou dítěte výše zmíněnou písemnou dohodu, že bude pečovat o dítě).
Ochranná lhůta:
- U žen, jejichž zaměstnání zakládající účast na nemocenském pojištění skončilo v době těhotenství, činí ochranná lhůta tolik kalendářních dnů, kolik činilo toto jejich poslední zaměstnání, maximálně však 180 kalendářních dnů.
Stručně řečeno to znamená, aby měla zaměstnankyně nárok na peněžitou pomoc v mateřství, tak jí musí v den nástupu na mateřskou trvat zaměstnání zakládající účast na nemocenském pojištění (pracovní poměr, dohoda o pracovní činnosti) alespoň v rozsahu 270 dní v posledních dvou letech. Pokud toto není splněno (v den nástupu na mateřskou již není zaměstnaná v zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění) tak je možné na mateřskou dovolenou nastoupit v 180denní ochranné lhůtě. Pokud však toto zaměstnání zakládající účast na nemocenském pojištění trvalo kratší dobu než 180 dnů, činí ochranná lhůta jen tolik kalendářních dnů, kolik dnů toto pojištění trvalo.
Pokud žena nesplňuje potřebné podmínky pro uznání dávky peněžité pomoci v mateřství, to znamená, že nebyla nemocensky pojištěná nebo nebyla zaměstnaná dostatečně dlouhou dobu, pak nemá na tuto dávku nárok. Řešením je pak tzv. „rodičovský příspěvek“ dle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Rodičovský příspěvek je dávkou státní sociální podpory, a nikoliv dávkou z nemocenského pojištění.
Výše peněžité pomoci v mateřství:
Výše peněžité pomoci v mateřství za kalendářní den činí 70 % denního vyměřovacího základu (§ 37). Peněžitá pomoc v mateřství se vyplácí ode dne, který pojištěnka určila jako nástup na peněžitou pomoc v mateřství, případně ode dne převzetí dítěte do péče.
Přivýdělek při mateřské dovolené:
Mateřská dovolená v souvislosti s porodem nemůže v žádném případě skončit nebo být přerušena před uplynutím 6 týdnů ode dne porodu (§ 195 zákoníku práce). Matky však mohou pracovat a zároveň pobírat peněžitou pomoc v mateřství v případě, že jde o jiné zaměstnání, než ze kterého se jim tato dávka vyplácí. Pokud by tedy žena na mateřské dovolené chtěla pracovat u stávajícího zaměstnavatele, musí vykonávat jinou činnost než před nástupem na mateřskou. Zaměstnavatel tedy ženě vystaví novou pracovní smlouvu, popřípadě dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti. V této souvislosti je totiž nutné dodržet ustanovení § 34b zákoníku práce, které stanoví, že zaměstnanec v dalším základním pracovněprávním vztahu u téhož zaměstnavatele nesmí vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezeny. V době pobírání peněžité pomoci v mateřství tedy žena smí vykonávat práci u dosavadního zaměstnavatele v dalším pracovním poměru nebo na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr jen s jiným druhem práce.
V případě zaměstnání u jiného zaměstnavatele takové omezení stanoveno není. Nutno však pamatovat na ustanovení § 304 zákoníku práce, které stanoví, že zaměstnanci mohou vedle svého zaměstnání vykonávaného v základním pracovněprávním vztahu vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnání, jen s jeho předchozím písemným souhlasem. Toto omezení se nevztahuje na výkon vědecké, pedagogické, publicistické, literární a umělecké činnosti.
Potřebné doklady a tiskopisy:
Postup od 1. 1. 2025
Ošetřující lékař elektronicky vystaví a odešle ÚSSZ „Potvrzení o datu předpokládaného porodu“, kde uvede předpokládaný termín, popřípadě i datum porodu, pokud k němu došlo předčasně a číslo rozhodnutí předá pojištěnce. Pojištěnka oznámí zaměstnavateli nástup na mateřskou dovolenou (forma není předepsána). Zaměstnavatel ověří podle čísla rozhodnutí datum předpokládaného porodu a prostřednictvím Portálu ČSSZ nebo prostřednictvím mzdového SW zašle příslušné údaje pomocí tiskopisu „Oznámení zaměstnavatele o žádosti zaměstnance o dávku“ NEMPRI_2025 (dříve tzv. „Příloha k žádosti o dávku“). ÚSSZ na základě informací od zaměstnavatele a ošetřujícího lékaře vyplatí pojištěnce příslušnou dávku nemocenského pojištění.
V případě, pokud zaměstnanec žádá o peněžitou pomoc v mateřství z důvodu převzetí dítěte do péče (například na základě dohody s matkou), oznámí zaměstnavateli nástup na rodičovskou dovolenou, se kterým je fakticky spojena žádost o dávku nemocenského pojištění.
Zaměstnavatel zašle ÚSSZ příslušné údaje pomocí tiskopisu „Oznámení zaměstnavatele o žádosti zaměstnance o dávku“ NEMPRI_2025 (dříve tzv. „Příloha k žádosti o dávku“) prostřednictvím ePortálu nebo svého mzdového SW. Na základě informací od zaměstnavatele a dalších podkladů ÚSSZ vyplatí příslušnou dávku nemocenského pojištění.
Ošetřovné
Kdo má nárok na ošetřovné:
Nárok na ošetřovné má zaměstnanec, který nemůže vykonávat v zaměstnání práci z důvodu ošetřování nebo péče zejména v následujících případech (podrobný výčet je uveden v § 39):
• ošetřování
- dítěte mladšího 10 let, pokud toto dítě onemocnělo nebo utrpělo úraz,
- ošetřování jiné fyzické osoby, jejíž zdravotní stav z důvodu nemoci nebo úrazu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou (vymezení těchto osob je uvedeno v § 39 odst. 2),
- ošetřování jiné fyzické osoby, jejíž zdravotní stav z důvodu nemoci nebo úrazu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou, nebo ženy, která porodila, jestliže její stav v době bezprostředně po porodu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou,
• péče o dítě mladší 10 let, protože:
- školské zařízení nebo zvláštní dětské zařízení, popřípadě jiné obdobné zařízení pro děti, (dále jako „školské zařízení“), v jehož denní nebo týdenní péči dítě jinak je, nebo škola, jejímž je žákem, jsou uzavřeny z nařízení příslušného orgánu z důvodu havárie, mimořádného opatření při epidemii nebo jiné nepředvídatelné události,
- dítě nemůže být pro nařízenou karanténu v péči školského zařízení, v jehož denní nebo týdenní péči dítě jinak je, nebo docházet do školy, nebo
- fyzická osoba, která jinak o dítě pečuje, onemocněla nebo utrpěla úraz, je hospitalizována nebo jí byla poskytnuta komplexní lázeňská rehabilitační péče na základě veřejného zdravotního pojištění, nebo byla přijatá do zdravotnického zařízení jako průvodce nezletilého dítěte, porodila nebo jí byla nařízena karanténa, a proto nemůže o dítě pečovat.
Změny od 1. 1. 2025:
Nově mají nárok na ošetřovné též:
- OSVČ, pokud splňují podmínky uvedené v § 39 odst. 3 zákona o nemocenském pojištění,
- zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti,
- zahraniční zaměstnanci (to znamená zaměstnanci, kteří pracují na území ČR pro zaměstnavatele, který nemá sídlo v ČR, ani v jiném státě EUR, ani ve státě, s nímž ČR uzavřela smlouvu o sociálním pojištění), opět za předpokladu, že splňují podmínky uvedené v § 39 odst. 3 zákona o nemocenském pojištění,
- v určitých případech i zaměstnanci účastní nemocenského pojištění v případě zaměstnání malého rozsahu (tj. tehdy, pokud jde o pracovní poměr nebo dohodu o pracovní činnosti).
Kdo nemá nárok na ošetřovné
(§ 39 odst. 4 až 7):
- Nárok na ošetřovné též nemají například zaměstnanci (zaměstnankyně), jestliže jiná fyzická osoba má z důvodu péče o toto dítě nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství nebo má nárok na rodičovský příspěvek. Toto omezení se však neuplatní, například tehdy, pokud tato jiná fyzická osoba onemocněla nebo utrpěla úraz, je hospitalizována nebo jí byla poskytnuta komplexní lázeňská rehabilitační péče na základě veřejného zdravotního pojištění, a proto nemůže o dítě pečovat.
- Zaměstnanec rovněž nemá nárok na ošetřovné, jestliže jiný pojištěnec má z důvodu poskytování dlouhodobé péče výše uvedenému dítěti nebo fyzické osobě nárok na výplatu dlouhodobého ošetřovného.
Nárok na výplatu ošetřovného nemá zaměstnanec (zaměstnankyně) v době prvních 14 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény.
Podmínky vzniku nároku:
- Podmínkou nároku na ošetřovné je, že ošetřovaná osoba žije se zaměstnancem (zaměstnankyní) v domácnosti. Tato podmínka neplatí v případě, kdy se sjedná o fyzické osoby uvedené v § 39 odst. 2. To znamená v případě ošetřování nebo péče o příbuzného v linii přímé, sourozence nebo ošetřování manžela, manželky, rodičů manžela nebo manželky a v případě registrovaného partnerství.
- V témže případě ošetřování nebo péče náleží ošetřovné jen jednou a jen jednomu z oprávněných nebo postupně oběma oprávněným, jestliže v témže případě ošetřování nebo péče se vystřídají. Vystřídání je však možné jen jednou (§ 39 odst. 5)
Podpůrčí doba:
- Podpůrčí doba u ošetřovného počíná prvním kalendářním dnem potřeby ošetřování nebo péče a činí nejdéle 9 kalendářních dnů.
- V případě, pokud jde o osamělého zaměstnance (zaměstnankyni), který má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku, činí podpůrčí doba nejdéle 16 kalendářních dnů. Kdo je považován za osamělého zaměstnance stanovuje § 40 odst. 7 zákona o nemocenském pojištění (například zaměstnankyně, která je svobodná nebo rozvedená, pokud nežije s druhem).
- Ošetřovné se v případě starobního důchodce nebo osoby, která je invalidní ve 3. stupni vyplácí nejdéle do dne, jímž končí doba zaměstnání.
- Kdy podpůrčí doba neběží: Po dobu poskytování zdravotních služeb ošetřované osobě u poskytovatele lůžkové péče (nemocnice).
Ochranná lhůta:
- Ochranná lhůta není pro ošetřovné stanovena.
Výše ošetřovného:
- Výše ošetřovného za kalendářní den činí 60 % denního vyměřovacího základu (§ 41).
Potřebné doklady a tiskopisy:
Postup od 1. 1. 2025
Ošetřující lékař vystaví „rozhodnutí o potřebě ošetřování/péče“, odešle je elektronicky příslušné ÚSSZ. Dojde k vygenerování čísla elektronického potvrzení (identifikátoru). Číslo rozhodnutí předá ošetřující lékař příslušné osobě (pojištěnci). Pojištěnec (zaměstnanec) oznámí svému zaměstnavateli potřebu ošetřování nebo péče a zaměstnavateli předloží číslo rozhodnutí o potřebě ošetřování nebo péče.
Zaměstnavatel si ověří potvrzení o potřebě ošetřování/péče u příslušné ÚSSZ (pomocí čísla identifikátoru) a následně prostřednictvím ePortálu nebo mzdového SW pošle Přílohu k žádosti o dávku s potřebnými údaji (tiskopis „Oznámení zaměstnavatele o žádosti zaměstnance o dávku“) NEMPRI_2025. ÚSSZ na základě informací od zaměstnavatele a ošetřujícího lékaře vyplatí dávku nemocenského pojištění pojištěnci (zaměstnanci).
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Kdo má nárok na vyrovnávací
příspěvek (§ 42):
• Těhotná zaměstnankyně, která je převedena na jinou práci, protože práce, kterou předtím konala, je podle zvláštních právních předpisů zakázána těhotným ženám nebo podle rozhodnutí ošetřujícího lékaře ohrožuje její těhotenství.
• Zaměstnankyně, která je v období do konce 9. měsíce po porodu převedena na jinou práci, protože práce, kterou předtím konala, je podle zvláštních právních předpisů zakázána matkám do konce 9. měsíce po porodu nebo podle rozhodnutí ošetřujícího lékaře ohrožuje její zdraví nebo mateřství.
• Zaměstnankyně, která kojí a je převedena na jinou práci, protože práce, kterou předtím konala, je podle zvláštních právních předpisů zakázána kojícím ženám nebo podle rozhodnutí ošetřujícího lékaře ohrožuje její zdraví nebo schopnost kojení.
- Těhotná zaměstnankyně činná v uměleckém oboru, která je převedena na jinou práci, protože z důvodu těhotenství nemůže veřejně vystupovat.
Kdo nemá nárok na vyrovnávací příspěvek:
Nárok na vyrovnávací příspěvek nemají zejména:
- Zaměstnankyně, které jsou činné na základě dohody o pracovní činnosti nebo na základě dohody o provedení práce.
- Zaměstnankyně, která je účastna nemocenského pojištění z důvodu výkonu zaměstnání malého rozsahu.
- Zaměstnankyně, která je žákyní nebo studentkou, pokud zaměstnání spadá výlučně do období školních prázdnin nebo prázdnin.
- Zaměstnankyně, která je zahraničním zaměstnancem.
Podmínky vzniku nároku:
- Nárok vzniká za podmínky, pokud zaměstnankyně dosahuje bez svého zavinění nižšího započitatelného příjmu než před tímto převedením na jinou práci. Ke snížení započitatelného příjmu z důvodu kratší pracovní doby se nepřihlíží.
Podpůrčí doba:
- Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se vyplácí za kalendářní dny, v nichž trvalo převedení na jinou práci.
- Těhotné zaměstnankyni se vyrovnávací příspěvek vyplácí nejdéle do počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu.
Kdy se vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství nevyplácí:
Zákon o nemocenském pojištění stanoví v § 43, za které kalendářní dny se vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství nevyplácí. Jedná se zejména o situace, ve kterých by docházelo k souběhu s nárokem na jinou dávku nemocenského pojištění. Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, se nevyplácí například za kalendářní dny, ve kterých zaměstnankyně:
- byla uznána dočasně práce neschopnou nebo jí byla nařízena karanténa,
- ošetřovala dítě mladší 10 let nebo o ně pečovala nebo ošetřovala jinou fyzickou osobu z důvodů uvedených v § 39 odst. 1 nebo poskytovala dlouhodobou péči,
- měla pracovní volno bez náhrady příjmu,
- měla neomluvenou nepřítomnost v práci, a to i po část kalendářního dne,
- byla na mateřské nebo rodičovské dovolené.
Ochranná lhůta:
- Není stanovena.
Výše vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství:
- Výše vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství se stanoví jako rozdíl mezi denním vyměřovacím základem zjištěným ke dni převedení zaměstnankyně na jinou práci a průměrem jejich započitatelných příjmů připadajících na 1 kalendářní den v jednotlivých kalendářních měsících po tomto převedení.
Potřebné doklady a tiskopisy:
Postup od 1. 1. 2025
Ošetřující lékař vydá příslušné potvrzení pojištěnce. Zaměstnavatel převede pojištěnku (zaměstnankyni) na jinou práci z důvodu těhotenství nebo mateřství (na základě lékařského potvrzení nebo z důvodu povinnosti vyplývající ze zákona). Zaměstnavatel následně elektronicky zašle příslušné údaje prostřednictvím ePortálu nebo svého mzdového SW na ÚSSZ (tiskopis „Oznámení zaměstnavatele o žádosti zaměstnance o dávku“) NEMPRI_2025).
Následně ÚSSZ na základě informací od zaměstnavatele vyplatí dávku nemocenského pojištění pojištěnce (zaměstnankyni).
Dávka otcovské poporodní péče (otcovská)
Počátek poskytování:
- Dávka otcovské poporodní péče je novou dávkou z nemocenského pojištění od 1. února 2018.
Kdo má nárok (§ 38a):
- pojištěnec, který pečuje o dítě, jehož je otcem,
- pojištěnec, který pečuje o dítě, které převzal do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, pokud dítě ke dni převzetí do této péče nedosáhlo 7 let věku.
Nárok na otcovskou má rovněž:
- pojištěnec, jestliže dítě, jehož je otcem, se narodilo mrtvé, nebo zemřelo v období 6 týdnů ode dne narození.
Podmínky vzniku nároku:
- Otcovská náleží, pokud nástup na otcovskou nastal v období 6 týdnů ode dne narození dítěte nebo ode dne převzetí dítěte do péče.
- V případě, pokud jde o narození dítěte, výše uvedené období se prodlužuje o kalendářní dny, po které bylo dítě hospitalizováno ze zdravotních důvodů na straně dítěte nebo matky dítěte, a které spadají do období 6 týdnů ode dne narození dítěte.
- V tomtéž případě péče o dítě náleží otcovská jen jednou a jen jednomu z oprávněných. To platí i v případě, pokud pojištěnec pečuje o více dětí narozených současně nebo o více dětí převzatých současně do péče
Podpůrčí doba:
- Podpůrčí doba u otcovské činí 2 týdny a začíná nástupem na otcovskou.
- Pro volno v zaměstnání využijí otcové rodičovskou dovolenou.
- Nástup na otcovskou nastává dnem, který si pojištěnec určí v období 6 týdnů ode dne narození dítěte nebo ode dne převzetí dítěte do péče. Nelze ji čerpat přerušovaně. Otcovské se nevyplácí za dny pracovního klidu, pokud pojištěnci nevznikl nárok na výplatu otcovské alespoň za 1 kalendářní den, který měl být pro něho pracovním dnem
Ochranná lhůta:
- Není stanovena. To znamená, že jestliže k nástupu na otcovskou dojde po zániku nemocenského pojištění, pak nárok na otcovskou nevznikne.
Odchylky:
Pokud se dítě narodí mrtvé nebo zemře v období 6 týdnů od narození, jsou stanoveny pro takový případ některá pravidla odlišně. Například pokud by období pro nástup na otcovskou ode dne úmrtí dítěte byl kratší než 2 týdny, otcovská náleží, pokud nástup na tuto otcovskou nastal v období 2 týdnů ode dne úmrtí dítěte.
Výše otcovské poporodní péče:
- Výše otcovské za kalendářní den činí 70 % denního vyměřovacího základu (§ 38c).
Potřebné doklady a tiskopisy:
Pojištěnec (zaměstnanec) oznámí zaměstnavateli nástup na rodičovskou dovolenou, v tomto případě na otcovskou, s tím je spojena žádost o příslušnou dávku nemocenského pojištění. Zaměstnavatel následně elektronicky zašle příslušné údaje (tiskopis „Oznámení zaměstnavatele o žádosti zaměstnance o dávku“) NEMPRI_2025 (dříve tzv. „Příloha k žádosti o dávku“) prostřednictvím ePortálu nebo svého mzdového SW na ÚSSZ. Následně ÚSSZ na základě informací od zaměstnavatele vyplatí dávku pojištěnci (zaměstnanci).
Dlouhodobé ošetřovné
Počátek poskytování:
- Dlouhodobé ošetřovné je novou dávkou z nemocenského pojištění od 1. června 2018. Je určeno pro situace, kdy fyzická osoba chce dlouhodobě pečovat o nemocnou a blízkou osobu v jedné domácnosti, což jí zabraňuje vykonávat své zaměstnání.
Kdo má nárok (§ 41a):
• Nárok na tuto dávku má pojištěnec, pečující o osobu, která potřebuje poskytování dlouhodobé péče v domácím prostředí a nevykonává zaměstnání, z něhož dlouhodobé ošetřování náleží, nebo v jiném zaměstnání práci, jde-li o zaměstnance.
• Nárok na tuto dávku má pojištěnec, který je:
- manželem (manželkou) ošetřované osoby nebo registrovaným partnerem (partnerkou) ošetřované osoby,
- příbuzným v řadě přímé s ošetřovanou osobou nebo je její sourozenec, tchýně, tchán, snacha, zeť, neteř, synovec, teta nebo strýc,
- manželem (manželkou), registrovaným partnerem (partnerkou) nebo druhem (družkou) fyzické osoby uvedené výše pod písmenem b),
- druhem (družkou) ošetřované osoby nebo jinou fyzickou osobou žijící s ošetřovanou osobou v domácnosti.
Změny od 1. 1. 2025
- Zrušuje se podmínka, že v případě, pokud nárok na dlouhodobé ošetřovné uplatňuje druh (družka), mají shodné místo trvalého pobytu. Obdobně se zrušuje podmínka shodného místa hlášeného pobytu v případě, pokud jde o cizince. Pro účely poskytování dlouhodobého ošetřovného tak bude postačovat čestné prohlášení, že dotyčné osoby spolu žijí v domácnosti.
- Zrušuje se podmínka nároku na dlouhodobé ošetřovné spočívající v udělení souhlasu ošetřované osoby s poskytováním dlouhodobé péče konkrétním pojištěncem, uvedená v § 41b. Udělení tohoto souhlasu totiž činilo problémy v případech, kdy zdravotní stav ošetřované osoby byl natolik vážný, že udělení písemného nebo jiného souhlasu bylo po praktické stránce nemožné.
Kdo nemá nárok (§ 41c):
- Nárok na dlouhodobé ošetřovné nemají zejména zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce nebo zaměstnanci účastní nemocenského pojištění z důvodu výkonu zaměstnání malého rozsahu, pojištěnci, kteří jsou žáky nebo studenty, ze zaměstnání, které spadá výlučně do období školních prázdnin nebo prázdnin.
- Nárok rovněž nemají pojištěnci při poskytování dlouhodobé péče dítěti, jestliže jiná fyzická osoba má z důvodu péče o toto dítě nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství nebo má nárok na rodičovský příspěvek (s výjimkou případů uvedených v § 41c odst. 2 zákona o nemocenském pojištění).
- Nárok dále nemají fyzické osoby, které nesplňují základní podmínku, kterou je potřebná doba nemocenského pojištění
Podmínky vzniku nároku (§ 41a):
- Poskytuje-li pojištěnec dlouhodobou péči současně více ošetřovaným osobám, dlouhodobé ošetřovné mu náleží pouze jednou (§ 41d).
- Podmínkou nároku na dlouhodobé ošetřovné z pojištěné činnosti, která je zaměstnáním, je účast na nemocenském pojištění zaměstnance alespoň po dobu 90 kalendářních dnů v posledních 4 měsících bezprostředně předcházející dni vzniku potřeby dlouhodobé péče nebo dni prvního převzetí této péče (§ 41a odst. 5).
- Rozhodnutí ošetřujícího lékaře o potřebě dlouhodobé péče.
- Při poskytování dlouhodobé péče se lze střídat, avšak v jednom kalendářním dnu může poskytovat dlouhodobou péči s nárokem na dlouhodobé ošetřovné jen jeden oprávněný.
Kdo je ošetřovanou osobou (§ 41a odst. 2):
• Ošetřovanou osobou, se pro účely dlouhodobého ošetřovného rozumí fyzická osoba, u které:
- došlo k závažné poruše zdraví, která si vyžádala hospitalizaci, při níž byla poskytována léčebná péče alespoň 4 kalendářní dny po sobě jdoucí. Nesmí se však jednat o akutní lůžkovou péči standardní poskytovanou ošetřované osobě za účelem provedení zdravotních výkonů, které nelze provést ambulantně.
- Dále musí být splněno, že je předpoklad, že zdravotní stav ošetřované osoby po propuštění z hospitalizace do domácího prostředí bude nezbytně vyžadovat poskytování dlouhodobé péče po dobu alespoň 30 kalendářních dnů.
• Ošetřovanou osobou se rovněž rozumí fyzická osoba v inkurabilním (nevyléčitelném) stavu, který vyžaduje poskytování paliativní péče a dlouhodobé péče v domácím prostředí. V tomto případě se podmínka hospitalizace nevyžaduje.
Podpůrčí doba (§ 41e):
- Podpůrčí doba činí nejdéle 90 kalendářních dnů.
Ochranná lhůta:
- Není stanovena.
Výše dlouhodobého ošetřovného:
- Výše dlouhodobého ošetřovného za kalendářní den činí 60 % denního vyměřovacího základu (§ 41f).
Potřebné doklady a tiskopisy
Postup od 1. 1. 2025:
Ošetřující lékař vystaví rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče, odešle je elektronicky příslušné ÚSSZ a číslo rozhodnutí předá příslušné osobě. Dále alespoň 1x měsíčně vystaví potvrzení o trvání potřeby dlouhodobé péče a předá jen příslušné osobě. Ošetřovaná osoba předá potvrzení o rozhodnutí nebo trvání potřeby dlouhodobé péče osobě, která ji ošetřuje.
Pojištěnec (zaměstnanec), který ošetřuje, oznámí zaměstnavateli potřebu dlouhodobé péče a předloží zaměstnavateli číslo rozhodnutí, v průběhu čas pak předkládá potvrzení o trvání.
Zaměstnavatel sdělí číslo rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče u ÚSSZ, a to prostřednictvím ePortálu nebo svého mzdového SW. Zaměstnavatel následně elektronicky zašle příslušné údaje (tiskopis „Oznámení zaměstnavatele o žádosti zaměstnance o dávku“) NEMPRI_2025. (dříve tzv. „Příloha k žádosti o dávku“) na ÚSZZ. Na základě informací od zaměstnavatele a lékaře ÚSSZ vyplatí dávku nemocenského pojištění.
