Neplacené volno zaměstnance

Pro které osoby jako zaměstnance neplatí ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ? Kdy řadíme mezi „státní pojištěnce“ osobu celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku? Jaké podmínky platí pro využití institutu dlouhodobého pobytu pojištěnce v cizině?

Po dobu neplaceného volna nepřísluší zaměstnanci mzda ani plat,

protože práci nekoná. Zaměstnanci taktéž nepřísluší ani náhrada mzdy nebo platu, protože se nejedná o některou ze zákonných osobních překážek v práci na jeho straně.

S účinností od 1. ledna 2015 došlo k zásadní změně v oblasti placení pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatelem. Změnou zákonů zdravotního pojištění č. 48/1997 Sb. a 592/1992 Sb. byla opuštěna praxe, podle které zaměstnavatelé dříve museli brát při stanovení vyměřovacího základu zaměstnance v úvahu celé kalendářní dny (nebo i měsíce) neplaceného volna nebo neomluvené absence zaměstnance. V důsledku této přelomové změny se tak pro zaměstnavatele stalo do dalšího období prioritní povinností dodržení minimálního vyměřovacího základu u těch zaměstnanců, pro které tato povinnost platí.

Pokud však pro zaměstnance neplatí ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ dle § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pak:

•    při neplaceném volnu trvajícím po celý kalendářní měsíc se neodvede žádné pojistné, vyměřovací základ činí 0 Kč (pokud není do takového měsíce zúčtována odměna),

•    při neplaceném volnu trvajícím pouze po část kalendářního měsíce činí pojistné 13,5 % ze skutečně dosaženého příjmu zaměstnance. To znamená, že vyměřovací základ může být i nižší než 17 300 Kč.

Tento postup platí pro zaměstnané osoby:

a)  s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, které jsou držiteli průkazu ZTP nebo ZTP/P podle zvláštního právního předpisu,

b)  které dosáhly věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro jeho přiznání,

c)  které celodenně osobně a řádně pečují alespoň a jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku,

d)  které současně vedle zaměstnání vykonávají samostatnou výdělečnou činnost a odvádějí jako OSVČ zálohy na pojistné alespoň v minimální zákonné výši (tj. od ledna 2023 nejméně v částce 2 722 Kč),

e)  za které je plátcem pojistného stát,

f)  které jsou pouze příjemcem odměny pěstouna,

pokud tyto skutečnosti, ať už samostatně nebo bezprostředně na sebe navazující, trvají po celé rozhodné období (kalendářní měsíc).

Minimální vyměřovací základ

nemusí být rovněž dodržen ani u osoby:

•    vykonávající veřejnou funkci nebo současně pracující pro jiného zaměstnavatele, pokud tyto osoby (resp. jiný zaměstnavatel) doloží, že subjekt, pro který jsou v této době činné, za ně odvádí pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu,

•    dlouhodobě se zdržující v cizině při splnění podmínek stanovených v § 8 odst. 4 zákona č. 48/1997 Sb. – zaměstnavatel, který zaměstnanci poskytnul neplacené volno, má k dispozici kopii formuláře „Prohlášení o dlouhodobém pobytu pojištěnce v cizině“, vystaveného příslušnou zdravotní pojišťovnou.

To znamená, že ani v těchto dvou situacích nemusí být v případě poskytnutí neplaceného volna dodržen minimální vyměřovací základ.

Je také pravdou, že ve zdravotním pojištění nalezneme spoustu různých situací, kdy zaměstnavatel pojistné na zdravotní pojištění v případě dohodnutého a poskytnutého neplaceného volna neodvede, což si předvedeme formou příkladů. Výjimkou je pouze příklad č. 3, kdy musí být zaměstnavatelem dodržena poměrná část minimálního vyměřovacího základu.

Příklad 1

Zaměstnanec je současně OSVČ. V rámci této své samostatné výdělečné činnosti platí v roce 2023 od dubna, kdy podal Přehled o výši daňového základu za rok 2022, měsíční zálohy na pojistné 3 897 Kč, od ledna do března platil minimální zálohy 2 722 Kč. Na měsíce srpen a září je zaměstnanci poskytnuto zaměstnavatelem neplacené volno.

Při souběhu zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností musí být (mimo zákonných výjimek) dodržen v jedné z těchto činností minimální vyměřovací základ, což je zajištěno:

-   v zaměstnání odvodem pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu nebo

-   v rámci samostatné výdělečné činnosti placením alespoň minimálních záloh.

Při splnění jedné z těchto podmínek, tedy placením záloh na pojistné jako OSVČ alespoň v minimální povinné výši, se v zaměstnání pojistné z titulu poskytnutého neplaceného volna neplatí.

Zaměstnanec formou čestného prohlášení dokládá zaměstnavateli, že jako OSVČ platí alespoň minimální zálohy.

Příklad 2

Zaměstnanému poživateli invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně bylo poskytnuto po celý kalendářní měsíc neplacené volno.

Poživatel invalidního důchodu (bez ohledu na stupeň invalidity) patří ve zdravotním pojištění mezi osoby, pro které neplatí ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ. Jelikož je příjem zaměstnance fakticky nulový, žádný dopočet se neprovádí a nulový bude i vyměřovací základ. Stejně by se postupovalo i v případě jiné zaměstnané osoby, za kterou platí pojistné stát dle ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, například u poživatele vdoveckého důchodu, u studenta, ženy na rodičovské dovolené, příjemce rodičovského příspěvku apod.

Příklad 3

Zaměstnankyni bylo v měsíci červnu poskytnuto neplacené volno v rozsahu pěti kalendářních dnů, přičemž dne 22. 6. nastoupila na mateřskou dovolenou.

K rozsahu poskytnutého neplaceného volna zaměstnavatel nepřihlíží. Za měsíc červen musí být dodržena poměrná část minimálního vyměřovacího základu za celkem 21 kalendářních dnů mimo evidenci ve „státní kategorii“, což znamená, že vyměřovací základ zaměstnankyně musí za tento měsíc činit alespoň 12 110 Kč [(21:30) x 17 300]. Zaměstnavatel oznamuje kódem „M“ povinnost státu platit od data 22. 6. pojistné příslušné zdravotní pojišťovně za tuto osobu jako za „státního pojištěnce“.

Příklad 4

Žena jako osoba celodenně osobně a řádně pečující o jedno dítě do sedmi let věku pracuje na zkrácený pracovní úvazek na základě pracovní smlouvy, dítě dává denně do školky dobu maximálně čtyři hodiny. Na celý kalendářní měsíc červenec jí bylo poskytnuto neplacené volno, žádné další příjmy tato osoba v měsíci červenci nevykázala. Za měsíc srpen jí byl zúčtován hrubý příjem 8 000 Kč.

Pokud je poskytnuto neplacené volno osobě celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku, nemusí být (v tomto případě konkrétně v měsíci červenci) dodržen minimální vyměřovací základ, takže za měsíc červenec se žádné pojistné neodvede.

Jestliže nemá tato osoba v průběhu zaměstnání v určitém měsíci po dobu celého tohoto kalendářního měsíce příjem ze zaměstnání (nemoc, neplacené volno, ošetřování dítěte mladšího 10 let nebo jiné fyzické osoby aj.) ani ze samostatné výdělečné činnosti, sdělí zaměstnavatel tuto skutečnost zdravotní pojišťovně. Za použití kódu „L“ (v tomto případě k datu 1. 7.) oznámí její zařazení do kategorie osob, za které platí pojistné stát. Jakmile však bude mít tato zaměstnaná osoba opět příjmy započitatelné do vyměřovacího základu pro placení pojistného na zdravotní pojištění, oznámí zaměstnavatel příslušné zdravotní pojišťovně kódem „T“ (tj. k datu 31. 7.) ukončení nároku na zařazení této osoby do „státní kategorie“. Pojistné za měsíc srpen se odvede ze skutečné výše příjmu v částce 1 080Kč, tedy bez dopočtu do minimálního vyměřovacího základu.

Příklad 5

Zaměstnanec se dohodl se svým zaměstnavatelem na poskytnutí neplaceného volna na období měsíců července a srpna. Na tuto dobu uzavřel pracovněprávní vztah s restauračním zařízením v rekreační oblasti, kde po celou dobu vypomáhal. Tuto skutečnost zaměstnanec oznámil svému zaměstnavateli a současně předložil doklad o tom, že jeho dočasný zaměstnavatel za něj v období měsíců července a srpna odváděl pojistné na zdravotní pojištění, vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro zaměstnance.

Zaměstnavatel, který neplacené volno poskytnul, neodvede za měsíce červenec a srpen za tohoto zaměstnance žádné pojistné, což pro účely kontroly ze strany zdravotní pojišťovny doloží výše zmíněným dokladem od jeho dočasného zaměstnavatele. Tento dočasný zaměstnavatel bude v měsících červenci a srpnu plnit za tohoto svého zaměstnance všechny povinnosti ve zdravotním pojištění, zejména pak řádně platit pojistné z dosaženého příjmu, a to i s ohledem na minimální vyměřovací základ, a plnit oznamovací povinnost, tedy přihlašovat a odhlašovat osobu jako zaměstnance na dobu trvání zaměstnání. V informačním systému zdravotní pojišťovny tak bude mít pojištěnec v měsících červenci a srpnu dva zaměstnavatele.

Dlouhodobý pobyt pojištěnce (zaměstnance) v cizině

Může nastat situace, kdy se zaměstnanec dohodne se zaměstnavatelem na poskytnutí dlouhodobého neplaceného volna a na zdravotní pojišťovně si vyřídí dlouhodobý pobyt v cizině.

V takových případech je zapotřebí odlišit:

a)  odhlášení občana z pojištění v České republice v souvislosti s výkonem výdělečné činnosti v rámci Evropské unie, ve státech Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island, Lichtenštejnsko), ve Švýcarsku nebo také ve Spojeném království ve smyslu Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 včetně prováděcího nařízení č. 987/2009.

b)  odhlášení z titulu dlouhodobého pobytu v cizině.

O dlouhodobém pobytu v cizině podle § 8 odst. 4 zákona č. 48/1997 Sb. hovoříme tehdy, jsou-li splněny tyto tři podmínky:

1. nepřetržitý pobyt v cizině trvá déle než šest měsíců,

2. zdravotní pojištění v cizině trvá po celou dobu pobytu v cizině,

3. písemné prohlášení o ukončení platby pojistného bylo doručeno zdravotní pojišťovně před dnem ukončení platby pojistného.

Osoba splňující uvedené podmínky je tímto vyňata ze zdravotního pojištění v České republice a současně je povinna odevzdat před odjezdem průkaz zdravotní pojišťovny. Za osobu dlouhodobě pobývající v cizině nikdo pojistné v ČR neplatí, současně však tato osoba nemá po uvedenou dobu nárok na poskytování hrazených služeb českým systémem veřejného zdravotního pojištění.

V souvislosti s ukončením účasti ve veřejném zdravotním pojištění zaniká povinnost platit pojistné dnem uvedeným v písemném prohlášení, ne však dříve než dnem následujícím po dni, kdy bylo toto prohlášení doručeno zdravotní pojišťovně. Naopak povinnost opětovného placení pojistného vzniká dnem návratu z ciziny. Povinností navrátivší se osoby je dodatečně doložit zdravotní pojišťovně uzavřené zdravotní pojištění v cizině a jeho délku. Tato povinnost je přímo zásadní, neboť pokud by pojištěnec tento doklad nepředložil, byl by povinen doplatit zdravotní pojišťovně pojistné za každý celý kalendářní měsíc tímto pojištěním nepokrytý.

Zaměstnanec se může se zaměstnavatelem také dohodnout na poskytnutí neplaceného volna (k rozvázání pracovního poměru nedochází), kdy zaměstnanec bude čerpat toto neplacené volno za účelem výkonu práce v cizině.

Pokud bude vykonávat v zahraničí výdělečnou činnost ve smyslu výše uvedených koordinačních nařízení EU, musí zaměstnavatel na základě „principu jednoho pojištění“ respektovat faktický výkon práce podle těchto nařízení a přechodně ukončit pojištění zaměstnance v ČR. Český zaměstnavatel po tuto přechodnou dobu pojistné za zaměstnance neplatí.

Ing. Antonín Daněk

ZÁKON č. 592/1992 Sb.,
o pojistném
na veřejné zdravotní pojištění

§ 3

citace na str. 67

(1) Vyměřovacím základem zaměstnanceje úhrn příjmů ze závislé činnosti, s výjimkou náhrad výdajů poskytovaných procentem z platové základny představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům , které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmůa nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Zúčtovaným příjmem se pro účely věty první rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance. ^{2) 55) 3)}

(2) Vyměřovací základ zaměstnance podle odstavce 1 se snižuje o

a)  náhradu škody podle zákoníku práce a právních předpisů upravujících služební poměry,

b)  odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné, na která vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů, a odměna při skončení funkčního období, na kterou vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů,

c)  věrnostní přídavek horníků, ⁵⁾

d)  plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání,

e)  jednorázovou sociální výpomoc poskytnutou zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události.

(3) Pro stanovení vyměřovacího základu zaměstnance, kterému byly zúčtovány příjmy po skončení zaměstnání, se použijí odstavce 1 a 2 obdobně.

(4) Pojistné za zaměstnance se stanoví z vyměřovacího základu podle odstavců 1 až 3, nejméně však z minimálního vyměřovacího základu, není-li dále stanoveno jinak.

(5) Je-li zaměstnanci vyplácen příjem v cizí měně, přepočte se na českou měnu způsobem stanoveným zákonem upravujícím daně z příjmů. Zaměstnavatel je povinen vést ve svých záznamech pro stanovení ...