Neplacené volno zaměstnance

Zaměstnavatelé se ve zdravotním pojištění musejí zabývat situacemi, kdy se dohodnou se zaměstnancem na poskytnutí neplaceného volna. V této souvislosti je důležité, zda zaměstnavatel musí při odvodu pojistného dodržet minimum platné u zaměstnance, či nikoli, rozsah neplaceného volna fakticky nehraje roli.

Osoby bez minima
ve zdravotním pojištění

Měsíční minimální vyměřovací základ (v roce 2025 minimální mzda 20 800 Kč) neplatí dle § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění p.p., pro osobu:

a)  s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P podle zvláštního právního předpisu,

b)  která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání,

c)  která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem. Za takovou osobu se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů,

d) která současně vedle zaměstnání vykonává samostatnou výdělečnou činnost a odvádí zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro osoby samostatně výdělečně činné,

e)  za kterou je plátcem pojistného stát,

f)  která je pouze příjemcem odměny pěstouna,

pokud tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období. Vyměřovacím základem je u těchto zaměstnanců za rozhodné období kalendářního měsíce jejich skutečný příjem, tedy bez nutnosti dopočtu a doplatku pojistného do minima 20 800 Kč.

Je-li takovému zaměstnanci poskytnuto neplacené volno, pak zaměstnavatel dny neplaceného volna nebere v úvahu a odvede pojistné z dosaženého příjmu zaměstnance, který tak může být i nižší než 20 800 Kč, případně může být i v nulové hodnotě.

Ve zdravotním pojištění platí, že pokud zaměstnavatel odvádí pojistné z vyměřovacího základu nižšího než 20 800 Kč, musí mít tento postup řádně podložen. Kontrolní orgány zdravotních pojišťoven se primárně zaměřují právě na takové situace a vyžadují po zaměstnavateli předložení dokladu, který jej opravňuje k odvodu pojistného z vyměřovacího základu nižšího, než je stanovené minimum.

V dalším textu budeme naopak vycházet z podmínky, že zaměstnavatel musí při odvodu pojistného dodržet minimální vyměřovací základ, což znamená, že zaměstnání trvá celý kalendářní měsíc. Nebereme tedy v úvahu okolnosti snižující minimální vyměřovací základ zaměstnance na poměrnou část podle § 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb., například tehdy, když zaměstnání trvá pouze po část kalendářního měsíce.

Příklad 1

Zaměstnanci bylo poskytnuto po celý kalendářní měsíc neplacené volno.

Zaměstnavatel odvede pojistné z částky minimálního vyměřovacího základu 20 800 Kč ve výši 2 808 Kč, kdy celou částku uhradí zaměstnanec prostřednictvím zaměstnavatele dle § 3 odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb.

Příklad 2

Zaměstnanci pracujícímu na zkrácený pracovní úvazek na základě pracovní smlouvy byl zúčtován hrubý příjem 18 000 Kč, současně měl vykázán jeden týden neplaceného volna.

Protože musí být u zaměstnance dodržen minimální vyměřovací základ, proběhne odvod pojistného takto:

Ze skutečně dosaženého příjmu 18 000 Kč činí 13,5 % pojistného 2 430 Kč. Jednu třetinu (810 Kč) hradí zaměstnanec, dvě třetiny (1 620 Kč) zaměstnavatel. Aby byl dodržen minimální vyměřovací základ, musí být ještě proveden dopočet a doplatek pojistného z rozdílové částky 2 800 Kč (20 800 – 18 000) ve výši 378 Kč – uhradí zaměstnanec, vždy zásadně prostřednictvím zaměstnavatele. Z celkové (minimální) částky pojistného 2 808 Kč je zaměstnanci sraženo 1 188 Kč (810 + 378), zaměstnavatel hradí 1 620 Kč. 

K počtu dnů poskytnutého neplaceného volna zaměstnavatel nepřihlíží.

Z obecného pohledu platí, že na zaměstnavatele přechází povinnost úhrady doplatku 378 Kč pouze v situaci, kdy se jedná o překážky v práci na jeho straně podle ustanovení § 207 až § 209 zákoníku práce.

Příklad 3

Jak se postupuje při výpočtu výše pojistného v případě, kdy má zaměstnanec po celý kalendářní měsíc neplacené volno a zároveň je mu do tohoto měsíce zúčtována odměna za předchozí období?

Pokud výše odměny nedosahuje částky 20 800 Kč, musí být proveden dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu dle příkladu č. 2. Je-li částka odměny 20 800 Kč a vyšší, odvádí zaměstnavatel pojistné sazbou 13,5 % s tím, že ve zdravotním pojištění není stanoven maximální vyměřovací základ.

Příklad 4

Zaměstnanec pracuje u jednoho zaměstnavatele na dva pracovní úvazky a v jednom z nich je mu vykázáno neplacené volno.

Jelikož se na zaměstnavatele vztahuje povinnost dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, musí být toto zákonné minimum v příslušném kalendářním měsíci dodrženo, v podstatě bez ohledu na dobu trvání neplaceného volna (nebo také neomluvené absence). Jinak řečeno, neplacené volno poskytnuté v dalším pracovněprávním vztahu nemá vliv na placení pojistného. Činí-li příjem (vyměřovací základ) zaměstnance alespoň 20 800 Kč, je zajištěn postup podle zákona.

Příklad 5

V rámci jednoho kalendářního měsíce poskytl zaměstnavatel zaměstnanci několikrát neplacené volno, vždy se však jednalo pouze o půldny, resp. několik hodin denně. Má tato okolnost nějaký vliv na placení pojistného?

Nemá. Zaměstnavatel musí pouze přihlédnout k tomu, aby byl u zaměstnance dodržen při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, neboť zaměstnání trvá celý kalendářní měsíc.

Příklad 6

Zaměstnanec je současně OSVČ a v rámci této své samostatné výdělečné činnosti platí v roce 2025 minimální měsíční zálohy na pojistné v částce 3 143 Kč. Po celý měsíc srpen bude mít v zaměstnání neplacené volno.

Při souběhu zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností platí, že v činnosti zvolené pojištěncem jako hlavní zdroj příjmů musí být dodrženo ve zdravotním pojištění zákonné minimum. Toto pravidlo je zajištěno tím, že buď je v zaměstnání odváděno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu (při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc) nebo jsou v rámci samostatné výdělečné činnosti placeny OSVČ alespoň minimální zálohy.

Dle § 3 odst. 8 písm. d) zákona č. 592/1992 Sb. (viz výše) nemusí být minimální vyměřovací základ dodržen v zaměstnání například tehdy, pokud je zaměstnanec současně OSVČ a platí alespoň minimální zálohy, což zaměstnavateli dokládá čestným prohlášením. Jelikož je tato podmínka splněna, je za této situace v případě neplaceného volna trvajícího po celý kalendářní měsíc vyměřovacím základem zaměstnance 0 Kč neboli zaměstnavatel neodvede žádné pojistné.

Příklad 7

Mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem došlo k dohodě, že mu jeho (stálý) zaměstnavatel poskytne neplacené volno a zaměstnanec bude po tuto dobu pracovat pro jiného (přechodného) zaměstnavatele.

Zaměstnanec se může se svým (stálým) zaměstnavatelem dohodnout na poskytnutí neplaceného volna například na určitou dobu, po kterou bude v České republice vykonávat práci pro jiného (přechodného) zaměstnavatele. S tímto přechodným zaměstnavatelem uzavře pracovněprávní vztah a svému stálému zaměstnavateli doloží, že tento jeho přechodný zaměstnavatel za něj odvádí pojistné na zdravotní pojištění, vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro zaměstnance.

V návaznosti na ustanovení § 3 odst. 4 a odst. 6 a § 13 zákona č. 592/1992 Sb. musí být dodržen minimální vyměřovací základ, současně však platí, že v případě souběžných zaměstnání se pojistné odvádí ze všech příjmů zakládajících povinnost placení pojistného. Na základě těchto skutečností neplatí stálý zaměstnavatel po dobu poskytnutého neplaceného volna za zaměstnance pojistné, což pro účely kontroly ze strany zdravotní pojišťovny dokladuje výše zmíněným potvrzením od přechodného zaměstnavatele. Tento přechodný zaměstnavatel plní za tohoto svého zaměstnance všechny povinnosti ve zdravotním pojištění, zejména pak oznamuje nástup zaměstnance do zaměstnání, ukončení zaměstnání a řádně platí pojistné.

Kdyby příjem u přechodného zaměstnavatele nedosáhl hodnoty minimálního vyměřovacího základu, provedl by tento zaměstnavatel příslušný dopočet a doplatek pojistného do zákonného minima, pokud by byl k tomu pověřen.

Z uvedeného vyplývá, že zaměstnanec bude mít, v tomto období uvedeny v informačním systému zdravotní pojišťovny dva zaměstnavatele.