Právo na mzdu za vykonanou práci patří mezi základní
práva. Přesto jsou v pracovněprávní praxi situace, kdy zaměstnavatel nemůže
tuto povinnost splnit. Je to v případech, kdy se z různých
ekonomických důvodů dostane do platební neschopnosti. I v této nepříznivé
sociální situaci je zaměstnanec právně chráněn. Na pomoc přichází zákon
o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele (zákon č. 118/2000 Sb.)
Od 1. května 2023 došlo k významné zákonné změně ve prospěch zaměstnanců.
O jakou změnu se jedná?
1. Platební
neschopnost zaměstnavatele
je
jednou z důležitých právních skutečností pro postavení zaměstnavatelů
a zaměstnanců. Ovlivňuje peněžité nároky zaměstnanců a je jednou z podmínek
pro uplatňování nevyplacené mzdy u úřadu práce. Insolvenční zákon č. 182/2006
Sb., stanoví, kdy je zaměstnavatel (dlužník) v úpadku. Je to tehdy,
jestliže má více věřitelů, má peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě
splatnosti a tyto závazky není schopen plnit. Dlužník není schopen
plnit své peněžité závazky, jestliže zastavil platby podstatné části svých peněžitých
závazků, nebo je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo není
možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči
dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí.
V pracovněprávních
vztazích se může zaměstnavatel nejčastěji dostat do platební neschopnosti např.,
jestliže nevyplatí zaměstnancům mzdu. Je to tehdy, jestliže zaměstnavatel:
– zastavil
platby podstatné části svých peněžitých závazků nebo je
– neplní
po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti.
V prvním
případě by se muselo jednat o neplnění peněžitých závazků v rozsahu,
který s přihlédnutím k ekonomické situaci dlužníka nelze vyhodnotit
jako nepodstatný. Vždy bude nutno tento rozsah posuzovat v konkrétním
insolvenčním řízení s ohledem na charakter podnikatelské činnosti
dlužníka. V případě neplnění závazku po dobu delší než 3 měsíce to
znamená, že teprve po uplynutí této lhůty se může věřitel, např. zaměstnanec,
domáhat úspěšně svým insolvenčním návrhem rozhodnutí soudu o úpadku.
border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;
? Příklad
1
Jestliže např. zaměstnavatel
nevyplatil zaměstnancům splatnou mzdu, třeba jen za jeden měsíc práce, dostal
se do úpadku (je dlužníkem), neboť zastavil své platby.
Jestliže
nevyplatil mzdu více zaměstnancům, jedná se zastavení plateb podstatné části
svých peněžitých závazků.
n
Zaměstnanec,
kterému tento zaměstnavatel dluží mzdu, má možnost přihlásit se o svůj
nárok na úřadu práce podle zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců
při platební neschopnosti zaměstnavatele a současně může podat – třeba
i s ostatními zaměstnanci – návrh na zahájení insolvenčního řízení.
2. Mzdové nároky u úřadu
práce
Mzdové nároky může zaměstnanec
uplatnit podle § 4 odst. 5 zákona u kterékoliv krajské pobočky Úřadu
práce nejpozději do 5 měsíců a 15 dnů následujících ode dne,
kdy bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení nebo oznámeno
zahájení tohoto řízení, nebo u nadnárodního zaměstnavatele ode dne zveřejnění
rozhodnutí o zahájení insolvenčního řízení u příslušného orgánu
v jiném členském státě Evropské unie.
Podmínkou
je však, že měl se zaměstnavatelem (dlužníkem) sjednán pracovní poměr nebo
dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce, které
zakládají účast na nemocenském pojištění.
border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;
? Příklad
2
Bylo-li
vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení nebo oznámeno zahájení
tohoto řízení 1. června 2023 má zaměstnanec možnost uplatňovat tyto
nároky u úřadu práce do 15. listopadu 2023.
n
3. Vyšší mzdový limit od 1. 5.
2023
Zákon vychází
z praxe, kdy výplaty jsou zaměstnavatelem poskytovány nepravidelně,
v některých měsících buď vůbec, jindy pouze částečně apod.
border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;
? Příklad
3
Jestliže např.
návrh na konkurs byl podán 2. května a zaměstnavatel nevyplatil mzdu za
leden a únor, může je zaměstnanec uplatnit, neboť mu mzda nebyla vyplacena
v rozhodném období, to je v posledních 3 měsících před vyhlášením
moratoria před zahájením insolvenčního řízení nebo ve kterém, byl podán
insolvenční návrh.
n
Je
ovšem stanoven limit, nejvýše jedenapůlnásobek průměrné mzdy platné
v národním hospodářství v době podání návrhu na konkurs. Maximální
limit se týká nejen částek, které budou vypláceny jednorázově za měsíční
období, ale i částek, které budou rozděleny do delšího, např. několikaměsíčního
období, např. částka ve výši minimální mzdy a následující doplatek.
Celková výše mzdových
nároků za 1 měsíc nesmí překročit jeden a půl násobek rozhodné částky. Průměrná
měsíční mzda (rozhodná částka) je pro období od 1. května 2023 do 30. dubna
2024 pro tyto účely 40 353 Kč (dosud
37 839 Kč). Tato částka byla publikována 5. 4. 2023 ve Sbírce
zákonů jako sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 94.
Jedenapůlnásobek
této mzdy je 60 529 Kč (dosud
56 758 Kč). Maximální částka za období 3 měsíců, kterou může zaměstnanec
dostat od úřadu práce od 1. května 2023, je 181 587 Kč (dosud
170 275 Kč).
Ať už jsou příčiny
platební neschopnosti jakékoliv, skutečností zůstává, že tento postup zaměstnavatelů
přivádí většinu zaměstnanců do svízelných sociálních situací. Postup podle
„ochranného“ zákona jim napomůže finanční problémy částečně odstranit.
4. Okamžité zrušení pracovního poměru
pro nevyplacení mzdy
Požadavek zaměstnance,
aby obdržel náhradu mzdy od úřadu práce, je jednou z možností, které má při
platební neschopnosti zaměstnavatele. Zaměstnanec může dále zvolit okamžité
zrušení pracovního poměru. Na zaměstnanci nelze požadovat, aby setrvával
v pracovním poměru v případě, že mu zaměstnavatel neposkytuje mzdu za
vykonanou práci nebo náhradu mzdy. Rozhodnutí je však na zaměstnanci, který může
zvolit jeden z postupů::uplatní nevyplacený mzdový nárok u úřadu
práce nebo okamžitě zruší pracovní poměr. Bylo by logické, kdyby okamžité
zrušení zvolil tehdy, má-li zajištěno nové zaměstnání, aby se nedostal do
seznamu uchazečů o zaměstnání.
Jestliže
zaměstnavatel nevyplatil zaměstnanci mzdu nebo náhradu mzdy, může zaměstnanec
okamžitě zrušit pracovní poměr podle § 56 písm. b) zákoníku práce
(dále „ZP“). Může to provést do patnácti dnů ode dne, kdy je mzda splatná. Dříve
byly v personální a mzdově-právní praxi problémy s vymezením
pojmu „nevyplacení mzdy nebo její části“. Byly dohady o tom, co se rozumí částí
mzdy, zda je to částka ve výši minimální mzdy nebo převážná část mzdy apod. ZP
„hovoří“ jasně: pokud zaměstnavatel nevyplatí v termínu splatnosti
jakoukoliv část mzdy, třeba nepatrnou částku, existuje důvod pro okamžité
zrušení pracovního poměru zaměstnancem.
Zaměstnavatel má povinnost vyplatit celou mzdu nebo plat,
na kterou vznikl nárok, nebo byla sjednána. Mzda nebo plat jsou splatné po vykonání práce, a to
nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vznikl
zaměstnanci nárok na mzdu nebo plat nebo na některou její složku, pokud nebylo
v pracovní smlouvě nebo v kolektivní smlouvě sjednáno kratší než měsíční
období splatnosti mzdy. Zaměstnavatel po projednání s odborovou organizací
určí pravidelný termín výplaty mzdy, není-li tento termín sjednán
v kolektivní smlouvě.
border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;
? Příklad 4
Mzda je splatná
pozadu za měsíční období a to nejpozději v následujícím kalendářním měsíci.
V praxi se toto ustanovení ZP nedodržuje. Např. mzda se vyplácí za práci, která
ještě nebyla vykonána, finanční problémy zaměstnavatelé často řeší pozdější
splatností mzdy atd. Proto jsou kratší intervaly splatnosti mzdy na období od
vykonání práce po konec následujícího kalendářního měsíce. Za práci vykonanou
např. v červenci, musí zaměstnanec dostat mzdu nejdéle do konce srpna. V
pracovní nebo kolektivní smlouvě může být termín splatnosti stanoven na dobu
kratší.
n
Stejně
jako zaměstnavatel, i zaměstnanec může okamžitě zrušit pracovní poměr jen
do 1 měsíce ode dne, kdy mu důvod ke zrušení byl znám, nejdéle do 1 roku ode
dne, kdy tento důvod vznikl. Zaměstnanec má však nárok na to, aby jestliže
okamžitě zrušil pracovní poměr, obdržel od zaměstnavatele náhradu mzdy ve výši
průměrného výdělkuza výpovědní dobu. Zaměstnavatel je povinen mu
tuto náhradu poskytnout. Pro platné skončení pracovního poměru okamžitým
zrušením platí pro zaměstnance (i zaměstnavatele) přísná právní úprava,
jejíž nedodržení má za následek neplatnost okamžitého zrušení. Jde zejména
o písemnou formu, přesné skutkové vymezení důvodu, okamžitého zrušení
a včasné doručení druhé straně. Důvod okamžitého zrušení nelze dodatečně měnit.
5. Zaměstnanec může podat návrh na zahájení insolvenčního
řízení,
například kdy mu zaměstnavatel
nevyplatil mzdu. Návrh musí obsahovat označení insolvenčního
navrhovatele (zaměstnance) a označení dlužníka (zaměstnavatele), kterého
se týká, případně označení jejich zástupců. Právnická osoba (firma) musí být
označena obchodní firmou nebo názvem, sídlem a identifikačním číslem.
V návrhu musí být dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují
úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá
oprávnění podat návrh, není-li navrhovatelem dlužník. Je samozřejmé,
že v návrhu musí být označeny důkazy, kterých se navrhovatel, např. zaměstnanec,
dovolává.
border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;
? Příklad 5
Uvede se např., že zaměstnanec vykonal pro zaměstnavatele práce, za které
mu měla být vyplacena mzda ve sjednané částce. Zaměstnavatel však po splatnosti
této mzdy částku neproplatil nebo oznámil, že tak učiní dodatečně nebo že
v současné době nemá prostředky na účtu.
n
Mezi
subjekty, kterým insolvenční soud oznamuje zahájení insolvenčního řízení, patří
příslušný úřad práce. Je to úřad práce, v jehož obvodu má dlužník, který
je zaměstnavatelem, sídlo nebo místo podnikání. Tato povinnost usnadňuje
a urychluje postup zaměstnanců u úřadu práce při uplatňování svých
nevyplacených mezd. Úřady práce tak mohou mít okamžitý přehled o zaměstnavatelích,
jejichž zaměstnanci žádají o výplatu dlužných mezd.
6. Záloha na náklady
Insolvenční soud může před
rozhodnutím o návrhu uložit navrhovateli, aby složil zálohu na náklady
insolvenčního řízení a to až do částky 50 tisíc korun. Vzhledem
k tomu, že zaměstnanci dlužníka jsou významnými a častými věřiteli,
zejména při nevyplacení mezd zaměstnavatelem, navazuje ustanovení § 108
insolvenčního zákona na zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců
při platební neschopnosti zaměstnavatele. Věřitelé – zaměstnanci nebo bývalí
zaměstnanci, kteří insolvenční návrh podali, jsou proto na rozdíl od ostatních
navrhovatelů zproštěni povinnosti platit zálohu na náklady insolvenčního řízení.
Je-li insolvenční řízení zahájeno, mohou věřitelé
podávat přihlášky svých pohledávek u insolvenčního soudu. Přihláška
kromě obecných náležitostí musí obsahovat důvod vzniku a výši přihlašované
pohledávky a věřitel (zaměstnanec) ji vyčíslí v penězích. Zaměstnanec
např. uplatní svou pohledávku, která představuje nevyplacenou mzdu. Přihlášku
může každý věřitel podat jen sám za sebe. Nepřipouštějí se hromadné nebo
skupinové přihlášky, což platí zejména v případě věřitelů – zaměstnanců
dlužníka. V insolvenčním řízení se nejprve uspokojí tzv. pohledávky za
podstatou. Mezi ně patří pracovněprávní pohledávky (např. mzdy) dlužníkových
zaměstnanců, které vznikly v posledních 3 letech před rozhodnutím
o úpadku nebo po něm. Neuplatní-li zaměstnanec svou pohledávku
v jiné výši, vychází se pak z účetnictví dlužníka nebo z jeho
evidence.
border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;
? Příklad 6
Např. zaměstnanec
uplatní nárok na nevyplacené mzdy v částce 40 tisíc korun, ale dlužníkův účetní
stav prokazuje 30 tisíc korun. Insolvenční soud bude vycházet z částky 40
tisíc korun.
JUDr. Ladislav
Jouza
1. Platební neschopnost
zaměstnavatele
2. Mzdové nároky
u úřadu práce
3. Vyšší mzdový limit od
1. 5. 2023
4. Okamžité zrušení
pracovního poměru pro nevyplacení mzdy
5. Zaměstnanec může
podat návrh na zahájení insolvenčního řízení,
