Nezdanitelné části základu daně

Od základu daně lze odečíst hodnotu bezúplatného plnění (darů) poskytnutého obcím, krajům, organizačním složkám státu, právnickým osobám se sídlem na území ČR, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zvláštního zákona.

Jedná se o hodnotu 
bezúplatného plnění

na vědu a vzdělávání, výzkumné a vývojové účely, kulturu, školství, na policii, a požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat a jejich zdraví, na účely sociální, zdravotnické a ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a politickým stranám a politickým hnutím na jejich činnost, dále fyzickým osobám s bydlištěm na území ČR, které jsou poskytovateli zdravotních služeb nebo provozují školy a školská zařízení a zařízení pro péči o toulavá nebo opuštěná zvířata nebo pro péči o jedince ohrožených druhů živočichů, na financování těchto zařízení, dále fyzickým osobám s bydlištěm na území ČR, které jsou poživateli invalidního důchodu nebo byly poživateli invalidního důchodu ke dni přiznání starobního důchodu nebo jsou nezletilými dětmi závislými na péči jiné osoby podle zvláštního právního předpisu, na zdravotnické prostředky nejvýše do částky nehrazené zdravotními pojišťovnami nebo na zvláštní pomůcky podle zákona upravujícího poskytování dávek osobám se zdravotním postižením nejvýše do částky nehrazené příspěvkem ze státního rozpočtu, a na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání, pokud úhrnná hodnota darů ve zdaňovacím období přesáhne 2 % ze základu daně anebo činí alespoň 1 000 Kč. V úhrnu lze odečíst nejvýše 15 % ze základu daně.

Pouze pro zdaňovací období 2020 až 2023, lze odečíst nejvýše maximálně 30 % ze základu daně.

Obdobně se postupuje u darů na financování odstraňování následků živelní pohromy, ke které došlo na území ČR nebo členského státu EU, nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor než ČR, pokud příjemce bezúplatného plnění a účel bezúplatného plnění splňují podmínky stanovené tímto zákonem.

Jako bezúplatné plnění na zdravotnické účely se hodnota jednoho odběru krve bezpříspěvkového dárce oceňuje částkou 3 000 Kč a hodnota odběru orgánu od žijícího dárce se oceňuje částkou 20 000 Kč, a také o nezdanitelnou část základu daně za odběr krvetvorných buněk ve výši 20 000 Kč. Ustanovení tohoto odstavce se použije i pro dary poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem nebo bydlištěm na území jiného členského státu EU, nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, pokud příjemce bezúplatného plnění a účel bezúplatného plnění splňují podmínky stanovené tímto zákonem.

Poskytnou-li bezúplatné plnění manželé ze společného jmění manželů, může odpočet uplatnit jeden z nich nebo oba poměrnou částí.

Bezúplatné plnění poskytnuté veřejnou obchodní společností nebo komanditní společností se posuzuje jako bezúplatné plnění poskytnuté jednotlivými společníky veřejné obchodní společnosti nebo komplementáři komanditní společnosti a rozdělují se stejně jako základ daně podle § 7 odst. 4 nebo 5 ZDP.

Ustanovení § 15 odst. 1 ZDP se použije i na bezúplatné plnění poskytnuté v roce 2023 za účelem podpory obranného úsilí Ukrajiny, pokud příjemce bezúplatného plnění splňuje podmínky, za kterých lze od základu daně odečíst hodnotu bezúplatného plnění, nebo Ukrajině, jejím územně správním celkům nebo právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem nebo bydlištěm na území Ukrajiny, pokud příjemce bezúplatného plnění a účel bezúplatného plnění splňují podmínky, za kterých lze od základu daně odečíst hodnotu bezúplatného plnění. Výše uvedené může uplatnit i daňový rezident Ukrajiny podle § 15 odst. 9 ZDP.

Úroky z úvěru ze stavebního spoření nebo z hypotečního úvěru

Bytovou potřebou se pro účely daní z příjmů rozumí podle § 4b ZDP

a)  výstavba bytového domu, rodinného domu, jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, a změna stavby,

b)  úplatné nabytí pozemku

1. za předpokladu, že na pozemku bude zahájena výstavba bytové potřeby podle písmene a) do 4 let od okamžiku nabytí pozemku, nebo

2. v souvislosti s pořízením bytové potřeby uvedené v písmenu c),

c)  úplatné nabytí

1. bytového domu,

2. rodinného domu,

3. rozestavěné stavby bytového domu nebo rodinného domu,

4. jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru,

d)  splacení vkladu právnické osobě jejím členem za účelem získání práva nájmu nebo jiného užívání bytu nebo rodinného domu,

e)  údržba a změna stavby bytového domu, rodinného domu, bytu v nájmu nebo v užívání nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru,

f)  vypořádání společného jmění manželů nebo vypořádání spoludědiců v případě, že předmětem vypořádání je úhrada podílu spojeného se získáním jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, rodinného domu nebo bytového domu,

g)  úhrada za převod podílu v obchodní korporaci jejím členem uskutečněná v souvislosti s převodem práva nájmu nebo jiného užívání bytu,

h)  splacení úvěru nebo zápůjčky použitých poplatníkem na financování bytových potřeb uvedených v písmenech a) až g), pokud jsou splněny podmínky pro tyto bytové potřeby.

Osvobození příjmu, které je podmíněné vynaložením z tohoto příjmu získaných prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby, se použije, oznámí-li poplatník správci daně získání těchto prostředků do konce lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém k jejich získání došlo.

Učiní-li poplatník správci daně oznámení podle výše uvedeného odstavce, je podmínka pro osvobození příjmu spočívající v použití získaných prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby splněna, pokud poplatník daně z příjmů fyzických osob použije tyto prostředky na obstarání vlastní bytové potřeby do konce zdaňovacího období bezprostředně následujícího po zdaňovacím období, ve kterém poplatník tyto prostředky získal, nebo použil částku odpovídající získaným prostředkům na obstarání vlastní bytové potřeby před jejich získáním, nejdříve však ve zdaňovacím období bezprostředně předcházejícím zdaňovacímu období, ve kterém poplatník tyto prostředky získal.

Nedojde-li ke splnění podmínky pro osvobození příjmu spočívající v použití získaných prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby, je tento příjem příjmem podle § 10 ve zdaňovacím období bezprostředně následujícím po zdaňovacím období, ve kterém poplatník prostředky získal.

Nedojde-li v případě bytové potřeby uvedené v odstavci 1 písm. b) bodu 1 k zahájení výstavby, je tento příjem příjmem podle § 10 ve zdaňovacím období, ve kterém marně uplynula lhůta pro zahájení výstavby; pozbude-li poplatník pozemek před uplynutím lhůty pro zahájení výstavby, je tento příjem příjmem podle § 10 ve zdaňovacím období, ve kterém poplatník tento pozemek pozbyl.

Pro bytovou potřebu obstaranou po 1. 1. 2021

Úhrnná částka úroků, o které se snižuje základ daně ze všech úvěrů poplatníků v téže společně hospodařící domácnosti, nesmí překročit 150 000 Kč. Při placení úroků jen po část roku nesmí uplatňovaná částka překročit jednu dvanáctinu této maximální částky za každý měsíc placení úroků.

Pro bytovou potřebu obstaranou před 1. 1. 2021

Úhrnná částka úroků, o které se snižuje základ daně ze všech úvěrů poplatníků v téže společně hospodařící domácnosti, nesmí překročit 300 000 Kč. Při placení úroků jen po část roku nesmí uplatňovaná částka překročit jednu dvanáctinu této maximální částky za každý měsíc placení úroků.

Příklad 1

Daňový subjekt v roce 2023 prodal byt a dvě parkovací stání za vyšší cenu, než za jakou ji před 2 lety pořídil. V bytě měl poplatník 2 roky před prodejem bydliště. Získané prostředky z prodeje byly použity ke koupi jiného bytu. Otázkou je, zda se bude aplikovat osvobození podle § 4 odst. 1 písm. a) ZDP.

Způsob stanovení základu daně a daňové povinnosti k dani z příjmů jsou dány ZDP. Podmínkami pro osvobození příjmů z prodeje nemovitých věcí se zabývá § 4 odst. 1 písm. a), b) a v) ZDP. V těchto ustanoveních od 1. 1. 2021 došlo zákonem č. 386/2020 Sb. k některým změnám a úpravám (dále jen „novela“).

V ustanoveních § 4 odst. 1 písm. a) a v) ZDP byla změněna formulace „uspokojení vlastní bytové potřeby“ na novou formulaci „obstarání vlastní bytové potřeby“ a v § 4 odst. 1 písm. v) ZDP došlo k zúžení jeho rozsahu s tím, že konkrétní pravidla pro osvobození příjmu, které je podmíněno vynaložením prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby, jsou upravena v novém ustanovení § 4b ZDP.

V § 4 odst. 1 písm. b) ZDP, kde jsou stanoveny podmínky pro osvobození příjmů z prodeje nemovitých věcí nebo z vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem neosvobozených podle § 4 odst. 1 písm. a) ZDP, se prodlužuje časový test pro osvobození (doba mezi nabytím vlastnického práva a prodejem nemovité věci) z původních 5 let na 10 let.

Dále je v § 4 odst. 1 písm. b) ZDP nově vymezeno použití získaných peněžních prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby u nemovitých věcí, ve kterých poplatník neměl bydliště. Tuto možnost lze využít až u příjmů z prodeje nemovitých věcí, které byly pořízeny v roce 2021 a později. Tato skutečnost vyplývá z čl. IV, bod 2 přechodného ustanovení novely zákona o daních z příjmů, kde je uvedeno, že u nemovitých věcí, nabytých před rokem 2021, se uplatní podmínky osvobození podle § 4 odst. 1 písm. b), které platily ve znění před zmíněnou novelou.

V obecné rovině lze k popsané situaci uvést následující:

Osvobození podle § 4 odst. 1 písm. a) ZDP se vztahuje na příjem z prodeje rodinného domu a souvisejícího pozemku, nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru. V dotazu je uvedeno, že byl prodán byt (pozn. od r. 2014 se používá pojem jednotka) a dvě parkovací stání. Vzhledem k tomu, že pojem parkovací stání není uveden ve výčtu nebytových prostor, bude třeba pro posouzení, zda a jak je možné uplatnit osvobození na příjmy z jejich prodeje, důležité znát, zda se jedná o samostatnou nemovitou věc, anebo jsou tato parkovací stání společnou částí bytu (jednotky).

Skutečnost, zda se jedná o samostatnou nemovitou věc či společnou část bytu, je možné zjistit buď z prohlášení vlastníka bytové jednotky, nebo z příslušného listu vlastnictví. Ke společným částem nemovité věci se vyjadřuje text v § 4 zákona č. 366/2013 Sb., úprava záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím, z kterého vyplývá, že může být společnými částmi nemovité věci vedle pozemku, na němž je dům s bytovými jednotkami postaven, také pozemek funkčně související s provozem a správou domu a s užíváním jednotek, na němž jsou zejména zpevněné plochy, předzahrádky, parkovací plochy, dvory nebo na němž jsou umístěny drobné stavby, zejména čistička odpadních vod, septik, trafostanice, domovní kotelna a další stavby, které jsou nezbytné k zajištění provozu a správy domu. Obecně platí, že společné části nemovité věci sledují právní režim věci hlavní. Dále je osvobození podle § 4 odst. 1 písm. a) ZDP vázáno na splnění zákonem stanovených podmínek u prodávajícího, zejména na podmínku bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem nebo měl-li prodávající bydliště bezprostředně před prodejem po dobu kratší 2 let a použil nebo použije získané prostředky na obstarání vlastní bytové potřeby definované nově v ustanovení § 4b odst. 1 ZDP.

V § 4b odst. 2 ZDP je stanoveno, že osvobození příjmu, které je podmíněné vynaložením z tohoto příjmu získaných prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby, se použije, oznámí-li poplatník správci daně získání těchto prostředků do konce lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém k jejich získání došlo.

Podle § 4b odst. 3 ZDP je podmínka pro osvobození příjmu spočívající v použití získaných prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby splněna, pokud poplatník daně z příjmů fyzických osob, který učinil oznámení podle § 4b odst. 2,

a)  použije tyto prostředky na obstarání vlastní bytové potřeby do konce zdaňovacího období bezprostředně následujícího po zdaňovacím období, ve kterém poplatník tyto prostředky získal, nebo

b)  použil částku odpovídající získaným prostředkům na obstarání vlastní bytové potřeby před jejich získáním, nejdříve však ve zdaňovacím období bezprostředně předcházejícím zdaňovacímu období, ve kterém poplatník tyto prostředky získal.

Podat shora zmíněné oznámení o získání prostředků správci daně je jednou z podmínek, kterou je nezbytné naplnit, aby mohl být příjem osvobozen od daně z příjmů na základě použití získaných prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby. Toto oznámení je podáním podle zákona č. 280/­2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů a řídí se ustanovením § 70 až § 74 tohoto zákona. Je třeba dodat, že pokud jsou splněny zákonné podmínky pro osvobození od daně, pak se z prodeje nemovité věci neplatí daň z příjmů fyzických osob a ani se příjem z prodeje neuvádí do daňového přiznání (viz § 38g ZDP).

Pokud jsou příjmy z prodeje bytové jednotky osvobozeny od daně z příjmů, je osvobozen i příjem z prodeje společné části určené v prohlášení vlastníka k užívání spolu s touto jednotkou.

Pro úplnost lze zmínit ustanovení § 4b odst. 4 ZDP, podle kterého se v případě nesplnění podmínky pro osvobození příjmu spočívající v použití získaných prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby stane tento příjem příjmem podle § 10 ZDP ve zdaňovacím období bezprostředně následujícím po zdaňovacím období, ve kterém poplatník prostředky získal.

V situaci, kdyby obě parkovací stání nebyla vymezena v prohlášení vlastníka nemovité věci jako společná část jednotky, ale byla uvedena v katastru nemovitostí jako samostatné nemovité věci, pak by se osvobození příjmů z prodeje těchto parkovacích stání posuzovalo samostatně, a to podle § 4 odst. 1 písm. b) ZDP.

Příjem z prodeje parkovacích stání v daném případě by nebyl od daně z příjmů osvobozen, neboť by nebyl splněn 5letý časový test pro osvobození, platný pro prodej nemovitých věcí nabytých do 31. 12. 2020. Příjem z prodeje parkovacích stání by byl zdanitelný ostatní příjem podle § 10 odst. 1 písm. b) ZDP. Použití získaných peněžních prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby u nemovitých věcí, ve kterých poplatník neměl bydliště [vymezených v § 4 odst. 1 písm. b) ZDP] je novou podmínkou, kterou lze využít až u příjmů z prodeje nemovitých věcí, které byly pořízeny v roce 2021 a později.

V případě zdanění příjmů podle § 10 odst. 1 písm. b) ZDP je základem daně příjem z převodu věci snížený o výdaje vynaložené na jeho dosažení. U těchto příjmů je podle § 10 odst. 5 ZDP výdajem cena, za kterou poplatník věc prokazatelně nabyl, a jde-li o věc nabytou bezúplatně, cena určená podle zvláštního právního předpisu o oceňování majetku (zákon č. 151/­1997 Sb.) ke dni nabytí. Výdajem jsou též částky prokazatelně vynaložené na technické zhodnocení, opravu a údržbu věci, včetně dalších výdajů souvisejících s uskutečněním prodeje s výjimkou výdajů na osobní potřebu poplatníka.

Příklad 2

Poplatník řeší způsob zdanění, nebo osvobození v případě prodeje nemovitosti, kde bydlí a má trvalou adresu od roku 2017, ale do února 2023 vlastnil pouze polovinu nemovitosti. Druhá polovina byla převedena darovací smlouvou v roce 2023, jednalo se o garáž, zahradu, pozemek a byt se společnými prostory.

Změny uvedené v novele ZDP účinné od 1. 1. 2021 se týkají mimo jiné také ustanovení § 4 odst. 1 ZDP. V § 4 odst. 1 písm. a) a v) ZDP byla změněna formulace „uspokojení vlastní bytové potřeby“ na novou formulaci „obstarání vlastní bytové potřeby“ a v § 4 odst. 1 písm. v) ZDP došlo k zúžení jeho rozsahu s tím, že podmínky pro osvobození příjmů podmíněné vynaložením těchto příjmů na obstarání vlastní bytové potřeby upravuje § 4b ZDP.

V § 4 odst. 1 písm. b) ZDP se prodlužuje doba vlastnictví nemovitých věcí [nesplňujících podmínky pro osvobození podle § 4 odst. 1 písm. a) ZDP] potřebná k osvobození od daně při jejich prodeji z dosavadních 5 let na 10 let. Dále je v tomto ustanovení nově dána možnost osvobození od daně, použije-li poplatník získané peněžní prostředky z prodeje nemovitých věcí na obstarání vlastní bytové potřeby, přestože v nich neměl bydliště.

Podle přechodných ustanovení ZDP platí, že pro daňové povinnosti u daně z příjmů za zdaňovací období započatá přede dnem nabytí účinnosti ZDP, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související, se použije ZDP ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti novely ZDP. Tyto změny se tak dotknou až nemovitých věcí pořízených od roku 2021. Osvobození od daně podle § 4 odst. 1 písm. a) ZDP:

Podle § 4 odst. 1 písm. a) ZDP je od daně osvobozen příjem z prodeje rodinného domu a souvisejícího pozemku, nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, a souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem. Od daně je dále osvobozen příjem z prodeje rodinného domu, jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, a souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště bezprostředně před prodejem po dobu kratší 2 let a použije-li získané prostředky na obstarání vlastní bytové potřeby.

Pro osvobození od daně podle tohoto odstavce je rozhodující bydliště a nikoliv časový test vlastnictví prodávané věci vyjmenované v citovaném ustanovení. Pokud tedy má prodávající v jednotce, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, a souvisejícího pozemku bydliště po dobu 2 let bezprostředně před prodejem, je od daně z příjmů osvobozen. Rozhodující pro osvobození od daně podle tohoto ustanovení je bydliště po dobu 2 let v prodávané jednotce a nikoliv skutečnost, že vlastnictví k ní nabyl postupně (časový test vlastnictví zde není podstatný).

Osvobození od daně podle § 4 odst. 1 písm. b) ZDP Pokud nejsou naplněny podmínky pro osvobození od daně podle § 4 odst. 1 písm. a) ZDP, kde jsou u prodávajícího rozhodnými skutečnostmi bydliště před prodejem věci, lze uplatnit osvobození od daně podle § § 4 odst. 1 písm. b) ZDP, kde jsou u prodávajícího rozhodnými skutečnostmi vlastnické právo a naplnění časového testu mezi nabytím vlastnického práva k nemovité věci a jejím prodejem.

Došlo-li k nabytí nemovité věci (části) přede dnem účinnosti novely ZDP (tj. do 31. 12. 2020), platí:

Podle § 4 odst. 1 písm. b) ZDP je osvobozen od daně příjem z prodeje nemovitých věcí nebo z vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem neosvobozený podle písmene a), přesáhne-li doba mezi nabytím vlastnického práva k těmto nemovitým věcem a jejich prodejem nebo vypořádáním spoluvlastnictví k nim dobu 5 let; doba 5 let se zkracuje o dobu, po kterou byly tyto nemovité věci prokazatelně ve vlastnictví zůstavitele v případě, že jde o prodej nemovitých věcí nabytých děděním od zůstavitele, který byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem, nebo o vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem nabytým děděním od takového zůstavitele nebo o dobu, po kterou prodávající nebo spoluvlastník vlastnil pozemek, jenž byl předmětem výměny v rámci pozemkových úprav, v případě prodeje nebo vypořádání spoluvlastnictví k pozemku nabytého výměnou od pozemkového úřadu, tato doba se započítává i do doby, která běží od vyřazení vyměněného pozemku z obchodního majetku; dále je zde uvedeno, na jaký příjem se osvobození nevztahuje (např. budoucí prodej).

Došlo-li k nabytí nemovité věci (části) po nabytí účinnosti novely ZDP (tj. od 1. 1. 2021), platí:

Podle § 4 odst. 1 písm. b) ZDP je osvobozen od daně příjem z prodeje nemovitých věcí nebo z vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem neosvobozený podle písmene § 4 odst. 1 písm. a) ZDP, přesáhne-li doba mezi nabytím vlastnického práva k těmto nemovitým věcem a jejich prodejem nebo vypořádáním spoluvlastnictví k nim dobu 10 let; příjem z prodeje nemovitých věcí nebo z vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem neosvobozený podle písmene a), nepřesáhne-li doba mezi nabytím vlastnického práva k těmto nemovitým věcem a jejich prodejem nebo vypořádáním spoluvlastnictví k nim dobu 10 let a použije-li poplatník získané prostředky na obstarání vlastní bytové potřeby; doba 10 let se zkracuje o dobu, po kterou byly tyto nemovité věci prokazatelně ve vlastnictví zůstavitele v případě, že jde o prodej nemovitých věcí nabytých děděním od zůstavitele, který byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem, nebo o vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem nabytým děděním od takového zůstavitele nebo o dobu, po kterou prodávající nebo spoluvlastník vlastnil pozemek, jenž byl předmětem výměny v rámci pozemkových úprav, v případě prodeje nebo vypořádání spoluvlastnictví k pozemku nabytého výměnou od pozemkového úřadu, tato doba se započítává i do doby, která běží od vyřazení vyměněného pozemku z obchodního majetku; dále je zde uvedeno, na jaký příjem se osvobození nevztahuje (např. budoucí prodej). Podmínky z hlediska časového vynaložení získaných prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby jsou uvedeny v § 4 odst. 1 písm. v) ZDP. Co se rozumí bytovými potřebami pro tyto účely, upravuje § 4b ZDP. Při splnění zákonných podmínek pro osvobození od daně se z prodeje nemovité věci neplatí daň z příjmů a ani se příjem neuvádí do daňového přiznání.

Při nesplnění zákonem stanovených podmínek pro osvobození příjmu z prodeje nemovité věci, která nebyla součástí obchodního majetku prodávajícího, podléhá tento příjem daní z příjmů fyzických osob dle § 10 odst. 1 písm. b) ZDP. Dle § 10 odst. 4 ZDP je základem daně příjem z prodeje snížený o výdaje vynaložené na jeho dosažení. Dle § 10 odst. 5 ZDP je daňovým výdajem cena, za kterou poplatník nemovitou věc nabyl a jde-li o věc nabytou bezúplatně (dědictvím, darem), cena určená podle zvláštního právního předpisu o oceňování majetku (zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů). Výdajem jsou též částky prokazatelně vynaložené na zpracování znaleckého posudku, na technické zhodnocení, opravu a údržbu věci, včetně dalších výdajů souvisejících s uskutečněním prodeje s výjimkou výdajů na osobní potřebu poplatníka. Tyto výdaje lze rovněž uplatnit pouze v poměrné výši, neboť jejich část se vztahuje k příjmům od daně osvobozeným.

Penzijní připojištění
a penzijní pojištění

Od základu daně ve zdaňovacím období lze odečíst příspěvek v celkovém úhrnu nejvýše 24 000 Kč zaplacený poplatníkem na jeho:

a)  penzijní připojištění se státním příspěvkem podle smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem uzavřené mezi poplatníkem a penzijním fondem; částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem na zdaňovací období sníženému o 12 000 Kč, nebo

b)  penzijní pojištění podle smlouvy o penzijním pojištění uzavřené mezi poplatníkem a institucí penzijního pojištění nebo na základě jinak sjednané účasti poplatníka na penzijním pojištění u instituce penzijního pojištění, za podmínky, že byla sjednána výplata plnění z penzijního pojištění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let; částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní pojištění na zdaňovací období.

c)  doplňkové penzijní spoření podle smlouvy o doplňkovém penzijním spoření uzavřené mezi poplatníkem a penzijní společností; částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho doplňkové penzijní spoření na zdaňovací období sníženému o 12 000 Kč. V případě převodu prostředků účastníka z transformovaného fondu do účastnických fondů lze odečíst částku, která se rovná součtu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem na část zdaňovacího období a příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho doplňkové penzijní spoření na navazující část zdaňovacího období sníženou o 12 000 Kč (platí od zdaňovacího období 2014).

Pojistné na soukromé
životní pojištění

Od základu daně za zdaňovací období lze odečíst poplatníkem zaplacené pojistné ve zdaňovacím období na jeho soukromé životní pojištění podle pojistné smlouvy uzavřené mezi poplatníkem jako pojistníkem a pojištěným v jedné osobě a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky.

Výplata pojistného plnění (důchodu nebo jednorázového plnění) je ve smlouvě sjednána až po 60 měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne poplatník věku 60 let, a u pojistné smlouvy s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití navíc za předpokladu, že pojistná smlouva s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití s pojistnou dobou od 5 do 15 let včetně má sjednanou pojistnou částku alespoň na 40 000 Kč a pojistná smlouva s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití s pojistnou dobou nad 15 let má sjednanou pojistnou částku alespoň na 70 000 Kč. U důchodového pojištění se za sjednanou pojistnou částku považuje odpovídající jednorázové plnění při dožití.

V případě jednorázového pojistného se zaplacené pojistné poměrně rozpočítá na zdaňovací období podle délky trvání pojištění s přesností na dny. Maximální částka, kterou lze odečíst za zdaňovací období, činí v úhrnu 24 000 Kč, a to i v případě, že poplatník má uzavřeno více smluv s více pojišťovnami.

Při nedodržení těchto podmínek z důvodu zániku pojištění nebo dodatečné změny doby trvání pojištění nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně zaniká a příjmem podle § 10 ZDP ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky, o které byl poplatníkovi v příslušných letech z důvodu zaplaceného pojistného základ daně snížen, s výjimkou pojistných smluv, u nichž nebude vyplaceno pojistné plnění nebo odbytné a zároveň rezerva nebo kapitálová hodnota nebo odkupné bude převedeno na novou smlouvu soukromého životního pojištění splňující podmínky pro uplatnění nezdanitelné části základu daně.

Dojde-li před skončením doby 60 kalendářních měsíců od uzavření smlouvy nebo před rokem, ve kterém pojištěný dosáhne 60 let k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy, nárok na nezdanitelnou část základu daně zaniká a příjmem podle § 10 ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky, o které byl poplatníkovi v uplynulých 10 letech z důvodu zaplaceného pojistného základ daně snížen; toto se neuplatní v případě plnění, kdy došlo ke vzniku nároku na starobní důchod nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo v případě, stane-li se pojištěný invalidním ve třetím stupni podle zákona o důchodovém pojištění nebo v případě smrti a s výjimkou pojistných smluv, u nichž nebude vyplaceno pojistné plnění nebo odkupné a zároveň rezerva, kapitálová hodnota nebo odkupné bude přímo převedeno na jinou smlouvu soukromého životního pojištění splňující podmínky pro uplatnění nezdanitelné části základu daně.

Členské příspěvky

Od základu daně lze odečíst zaplacené členské příspěvky zaplacené ve zdaňovacím období členem odborové organizace odborové organizaci, která podle svých stanov obhajuje hospodářské a sociální zájmy zaměstnanců v rozsahu vymezeném zvláštním právním předpisem. Takto lze odečíst částku do výše 1,5 % zdanitelných příjmů podle § 6 ZDP, s výjimkou příjmů podle § 6 téhož zákona zdaněných srážkou podle zvláštní sazby daně, maximálně však do výše 3 000 Kč za zdaňovací období.

Úhrady za zkoušky ověřující
výsledky dalšího vzdělávání

Od základu daně ve zdaňovacím období lze odečíst úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání podle zákona o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání, pokud nebyly hrazeny zaměstnavatelem ani nebyly uplatněny jako výdaj podle § 24 ZDP poplatníkem s příjmy podle § 7 ZDP, nejvýše však 10 000 Kč. U poplatníka, který je osobou se zdravotním postižením, lze za zdaňovací období odečíst až 13 000 Kč, a u poplatníka, který je osobou s těžším zdravotním postižením, až 15 000 Kč.

Ing. Kateřina Illetško

ZÁKON č. 586/1992 Sb.,
o daních z příjmů

§ 4

Osvobození od daně

(1) Od daně se osvobozuje

a)  příjem z prodeje rodinného domu a souvisejícího pozemku, nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, a souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem; příjem z prodeje rodinného domu, jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, a souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště bezprostředně před prodejem po dobu kratší 2 let a použije-li získané prostředky na obstarání vlastní bytové potřeby; pro osvobození příjmu plynoucího manželům z jejich společného jmění postačí, aby podmínky pro jeho osvobození splnil jen jeden z manželů, pokud majetek, kterého se osvobození týká, není nebo nebyl zařazen do obchodního majetku jednoho z manželů; osvobození se nevztahuje na příjem z

1. prodeje těchto nemovitých věcí, pokud jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku, a to do 2 let od jejich vyřazení z obchodního majetku,

2. budoucího prodeje těchto nemovitých věcí, uskutečněného v době do 2 let od nabytí vlastnického práva k těmto nemovitým věcem,

3. budoucího prodeje těchto nemovitých věcí, uskutečněného v době do 2 let od jejich vyřazení z obchodního majetku, i když kupní smlouva bude uzavřena až po 2 letech od tohoto nabytí nebo po 2 letech od tohoto vyřazení z obchodního majetku,

b)  příjem z prodeje nemovitých věcí nebo z vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem neosvobozený podle písmene a), přesáhne-li doba mezi nabytím vlastnického práva k těmto nemovitým věcem a jejich prodejem nebo vypořádáním spoluvlastnictví k nim dobu 10 let; příjem z prodeje nemovitých věcí nebo z vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem neosvobozený podle písmene a), nepřesáhne-li doba mezi nabytím vlastnického práva k těmto nemovitým věcem a jejich prodejem nebo vypořádáním spoluvlastnictví k nim dobu 10 let a použije-li poplatník získané prostředky na obstarání vlastní bytové potřeby; doba 10 let se zkracuje o dobu, po kterou byly tyto nemovité věci prokazatelně ve vlastnictví zůstavitele v případě, že jde o prodej nemovitých věcí nabytých děděním od zůstavitele, který byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem, nebo o vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem nabytým děděním od takového zůstavitele nebo o dobu, po kterou prodávající nebo spoluvlastník vlastnil pozemek, jenž byl předmětem výměny v rámci pozemkových úprav, v případě prodeje nebo vypořádání spoluvlastnictví k pozemku nabytého výměnou od pozemkového úřadu, tato doba se započítává i do doby, která běží od vyřazení vyměněného pozemku z obchodního majetku; osvobození se nevztahuje na příjem z

1. prodeje těchto nemovitých věcí, které jsou nebo v období 10 let před prodejem byly zahrnuty do obchodního majetku, nebo vypořádání spoluvlastnictví k takovým nemovitým věcem,

2. budoucího prodeje těchto nemovitých věcí uskutečněného do 10 let od nabytí vlastnického práva k těmto nemovitým věcem, i když kupní smlouva bude uzavřena až po 10 letech od tohoto nabytí,

3. budoucího prodeje těchto nemovitých věcí uskutečněného do 10 let od jejich vyřazení z obchodního majetku, i když kupní smlouva bude uzavřena až po 10 letech od takového vyřazení,

4. prodeje práva stavby, není-li zřízena stavba vyhovující právu stavby nebo vypořádání spoluvlastnictví k právu stavby,

c)  příjem z prodeje hmotné movité věci s výjimkou příjmu z prodeje

1. cenného papíru,

2. motorového vozidla, letadla nebo lodě, nepřesahuje-li doba mezi jejich nabytím a prodejem dobu 1 roku,

3. movité věci, která je nebo v období 5 let před prodejem byla zahrnuta do obchodního majetku,

d)  přijatá náhrada majetkové nebo nemajetkové újmy, plnění z pojištění majetku, plnění z pojištění odpovědnosti za škodu, plnění z cestovního pojištění; osvobození se nevztahuje na

1. náhradu za ztrátu příjmu,

2. náhradu za škodu způsobenou na majetku, který byl zahrnut do obchodního majetku pro výkon činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, v době vzniku škody,

3. náhradu za škodu způsobenou na majetku sloužícím v době vzniku škody k nájmu,

4. plnění z pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou v souvislosti s činností, ze které plyne příjem ze samostatné ...