Neziskové subjekty – přehled změn

Jaké změny týkající se neziskových subjetků nastaly v právních předpisech od roku 2022? Prostor věnujeme i materiálům a informacím zveřejněných finanční správou, které by pro tento okruh subjektů mohl být zajímavý.

Nové nařízení vlády č. 390/2021 Sb., o bližších podmínkách poskytování osobních ochranných pracovních prostředků,

mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků nabylo účinnost 1. 11. 2021 a v plné míře nahrazuje předchozí nařízení vlády č. 495/2001 Sb., které bylo zrušeno. Nezbytnost navrhované právní úpravy je dána legislativními závazky vyplývajícími z členství v EU a znění transponované směrnice, neboť je nevyhnutelné provést úplnou transpozici směrnice Komise (EU) 2019/1832 ze dne 24. října 2019, kterou se mění přílohy I, II a III směrnice Rady 89/656/EHS, pokud jde o úpravy čistě technického rázu. Předložený návrh nařízení vlády o bližších podmínkách poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků řeší transpozici uvedené směrnice Komise, v úpravách nejde nad její rámec a v maximálním možném rozsahu se snaží zachovat v současnosti účinnou regulaci. Na obce bude dopadat jako na zaměstnavatele, kteří mají povinnost tyto prostředky svým zaměstnancům zajistit a poskytnout.

Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí,

ve znění pozdějších předpisů bylo novelizováno nařízením vlády č. 405/2021 Sb. Tímto nařízením tak dochází od 1. 1. 2022 ke zvýšení minimální hodinové sazby mzdy na 96,40 Kč (dříve 90,50 Kč) a ke zvýšení minimální měsíční mzdy na 16 200 Kč (z 15 200 Kč). Mění se také nejnižší úrovně zaručené mzdy. Tato změna má dopad prakticky na všechny subjekty.

Co se týká cestovních náhrad, vyhláškou č. 375/2021 Sb., došlo ke zvýšení průměrné ceny za 1 litr benzínu 95 oktanů na 33,80 Kč, a to s účinností od 19. 10. 2021. Ovšem tato změna byla jenom přechodná, protože byla nahrazena vyhláškou č. 511/2021 Sb., která od 1. 1. 2022 ceny pohonných hmot opět upravovala. Od 1. 1. 2022 tak platí, že výše průměrné ceny pohonné hmoty činí:

•    37,10 Kč za 1 litr benzinu automobilového 95 oktanů,

•    40,50 Kč za 1 litr benzinu automobilového 98 oktanů,

•    36,10 Kč za 1 litr motorové nafty,

•    4,10 Kč za 1 kilowatthodinu elektřiny.

Dále dochází ke zvýšení sazba základní náhrady za 1 km jízdy, a to na 4,70 Kč u osobních silničních motorových vozidel (dříve 4,40 Kč) a na 1,30 Kč u jednostopých vozidel a tříkolek (dříve 1,20 Kč).

A mění se i výše tuzemského stravného, v případě zaměstnavatelů financovaných z veřejných rozpočtů (obce, kraje, příspěvkové organizace, organizační složky státu) přísluší za každý kalendářní den pracovní cesty zaměstnanci stravné ve výši:

•    99 Kč až 118 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin (dříve 91 Kč až 108 Kč),

•    151 Kč až 182 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin (dříve 138 Kč až 167 Kč),

•    237 Kč až 283 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin (dříve 217 Kč až 259 Kč).

A v případě ostatních zaměstnavatelů včetně neziskových (spolky, obecně prospěšné společnosti, nadace a nadační fondy, církve atd.) přísluší za každý kalendářní den pracovní cesty zaměstnanci stravné ve výši:

•    99 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin (dříve 91 Kč),

•    151 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin (dříve 138 Kč),

•    237 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin (dříve 217 Kč).

Výše uvedené změny mají dopad také na stále hodně diskutovaný stravenkový paušál, tedy peněžitý příspěvek poskytovaný zaměstnavatelem zaměstnanci na stravování. Pro rok 2022 bude tak platit, že tento peněžitý příspěvek je osvobozen od daně do částky 70 % z 118 Kč, tedy 82,60 Kč.

Vyhláškou č. 462/2021 Sb., se stanoví výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2022, v některých případech dochází ke zvýšení těchto sazeb, v případě dopadů do praxe se to týká zejména Francie (zvýšení ze 45 € na 50 €) Chorvatska, Maďarska a Rumunska (ve všech případech zvýšení z 35 € na 40 €).

Nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách,

které bylo před koncem roku 2021 novelizováno již nařízením vlády č. 420/2021 Sb novelizovalo také nařízení vlády č. 531/2021 Sb. Končící vláda zvýšila nařízením vlády tarify všem zaměstnancům ve veřejných službách, ovšem nová vláda s tímto postupem nesouhlasila a navýšení tarifů uvedeným nařízením vlády č. 531/2021 Sb., opět korigovala. Stejně to platí pro státní zaměstnance, a tedy nařízení vlády č. 304/2014 Sb.

Z uvedených změn vyplývá následující: platové tarify zaměstnanců ve veřejných službách a správě (přílohy k nařízení vlády č. 341/2017 Sb.) se budou měnit následovně:

•    platové tarify v tzv. základní stupnici (tedy úředníci státu, samospráv, a další) se

•    valorizovat nebudou, zůstávají tedy na úrovni let 2020 a 2021;

•    platové tarify sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách se zvyšují o 700 Kč;

•    platové tarify nelékařských zdravotnických pracovníků stanovené pro 2. až 7.

•    platovou třídu se zvyšují o 700 Kč, pro 8. až 15. platovou třídu pak o 6 %;

•    platové tarify lékařů a zubních lékařů se zvyšují o 6 %;

•    platové tarify pedagogických pracovníků v regionálním školství se zvyšují o 2 %.

Nakonec tak měly přijaté změny malý dopad.

Zákon o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě,

jedná se o tzv. izolačku byl zveřejněn pod č. 518/2021 Sb. Podle této úpravy přísluší zaměstnanci za každý kalendářní den, nejdéle však po dobu prvních 14 kalendářních dnů trvání nařízené karantény, příspěvek ve výši 370 Kč. Pokud ovšem součet příspěvku a náhrady příjmu přesáhne 90 % průměrného výdělku za odpovídající počet zameškaných hodin, příspěvek se o tento rozdíl sníží.

Zaměstnavatel tedy bude vyplácet zaměstnanci nad rámec běžné „nemocenské“ (náhrady příjmu) bonus ve výši až 370 Kč za každý kalendářní den. Na příspěvek budou mít nárok i tzv. dohodáři, pokud přispívají do systému nemocenského pojištění (při příjmu nad 3 500 Kč z dohody o pracovní činnosti, resp. nad 10 000 Kč u dohody o provedení práce).

Zaměstnavatel nemusí žádat o žádné refundace, příspěvek k náhradě mzdy si sám odečte od povinného odvodu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Odečet může zaměstnavatel provést do 3 kalendářních měsíců od ukončení karantény zaměstnance. Z pohledu zdanění doplňme, že příspěvek je osvobozen od daně z příjmů fyzických osob. Podle přechodného ustanovení tohoto zákona platí, že příspěvek přísluší podle tohoto zákona i za kalendářní dny přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud byla karanténa nařízena po 30. listopadu 2021 a tato karanténa trvá aspoň v den nabytí účinnosti tohoto zákona, tedy k 23. 12. 2021.

MATERIÁLY ZVEŘEJNĚNÉ NA STRÁNKÁCH FINANČNÍ SPRÁVY - Prvním materiálem, na který stojí upozornit, je Informace GFŘ k elektronickému podání identifikovaných osob v oblasti daně z přidané hodnoty od 1. 1. 2021. Do pozice identifikované osoby se neziskové subjekty dostávají poměrně často, příslušná úprava je obsažena v § 6g až § 6l zákona č. 235/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. V uvedeném materiálu se jedná se o informaci k ustanovení § 101a odst. 1 a 2 ZDPH. Jedná se o úpravu přijatou již zákonem č. 80/2019 Sb., která nabyla účinnosti k 1. 1. 2021. Na základě těchto změn vzniká identifikované osobě povinnost podávat elektronicky daňová přiznání nebo dodatečná daňová přiznání a souhrnná hlášení nebo jiná hlášení, s výjimkou hlášení podle § 19 ZDPH, a pouze elektronicky přihlášku k registraci nebo oznámení o změně registračních údajů. GFŘ v materiálu v této souvislosti zejména upozorňuje na ust. § 101a odst. 3 ZDPH a z této úpravy vyplývající skutečnost, že pokud nejsou výše uvedená podání učiněna datovou zprávou s využitím dálkového přístupu ve formátu nebo struktuře zveřejněné správcem daně, jsou neúčinná. Pokud tedy identifikovaná osoba podá např. daňové přiznání v listinné formě, nesprávné struktuře atd., bude takovéto podání daňového přiznání považováno za neúčinné (jako by nebylo identifikovanou osobou vůbec podáno), a to se všemi souvisejícími následky zejména v sankční oblasti.

Dále GFŘ zveřejnilo Informace ke změnách sazeb DPH od 1. 1. 2021 se zaměření na změnu u zpracování komunálního odpadu, opět záležitost, která je běžnou součástí praxe neziskových organizací všeho druhu, zejména pak obcí. Jedná se o změny, které přinesl zákon č. 609/2020 Sb., a to s účinností od 1. 1. 2021. V důsledku této legislativní změny došlo ke snížení sazby daně z přidané hodnoty u zpracování komunálního odpadu k dalšímu využití z 21 % na 15 %. V této souvislosti finanční správa upozorňuje, že první sníženou sazbu daně lze aplikovat pouze na službu zpracování komunálního odpadu k dalšímu využití, tj. nikoliv na samotný pouhý prodej druhotné suroviny, při kterém se z pohledu principů DPH jedná o dodání zboží a nikoliv o poskytnutí služby. V případě dodání druhotných surovin tedy nedochází od 1. 1. 2021 k žádné změně v uplatňování sazby daně.

Dále materiál vysvětluje, co se rozumí pojmem „komunální odpad“ pro účely DPH v souvislosti s novým zákonem o odpadech účinným od 1. 1. 2021. Z uvedeného pak dovozuje, že od 1. 1. 2021 nedochází ke změně, tedy ani k rozšíření aplikace první snížené sazby DPH z důvodu nové definice pojmu komunální odpad v novém zákoně o odpadech.

Dalším zveřejněným materiálem, který ale příliš nových informací, bohužel, nepřinesl, je Informace GFŘ k peněžitému příspěvku na stravování zaměstnanců. Příslušná úprava osvobození tohoto příspěvku na straně zaměstnanců přinesla celou řadu nejasností, a tak byl materiál očekáván s nadějí na možné vyjasnění některých těchto otázek. Kromě rekapitulace související právní úpravy potom materiál zodpověděl na následující otázky:

•    V případě směny delší než 11 hodin jsou limity pro osvobození stejné jako v případě směny 8 hodin,

•    V případě směny kratší, resp. při přítomnosti během směny pouze po dobu její blíže neurčené části, je peněžitý příspěvek na stravování také osvobozen,

•    v případě pracovníků pracujících na základě dohody konané mimo pracovní poměr je možné osvobození uplatnit také, ale za splnění podmínky odpracované směny, obdobně to platí i u jednatelů s.r.o., kteří konají práci na základě smlouvy o výkonu funkce,

•    za splnění stanovených podmínek je možné příspěvek osvobodit i v případě uvolněných zastupitelů,

•    za situace, že místo bydliště je smluvně sjednáno jako pracoviště, a musí být prokazatelné, že v rámci jedné směny byly odpracovány alespoň 3 hodiny, což je stvrzeno evidencí odpracované doby během směny, je možné uplatnit osvobození poskytnutého příspěvku také v případě home office.

Pod odkazem https://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/dane/mistni-spravni-a-soudni-poplatky/odpovedi-na-dotazy/2021 byly doplněny některé další dotazy z oblastní místních a správních poplatků.

Dalším zajímavým materiálem je Příručka dobré praxe kontroly finančních prostředků z fondů EU, která poskytuje návody a řadu příkladů, jaký je postup správný a jaký nikoliv. Blíže viz Příručka dobré praxe kontroly finančních prostředků poskytovaných z EU fondů | 2021 | Ministerstvo financí ČR (mfcr.cz).

Zajímavým materiálem je bezesporu Metodický pokyn k vyhlášce č. 403/2021, kterou se mění vyhláška č. 419/2001 Sb., o rozsahu, struktuře a termínech údajů předkládaných pro vypracování návrhu státního závěrečného účtu a o rozsahu a termínech sestavení návrhů závěrečných účtů kapitol státního rozpočtu, ve znění pozdějších předpisů. Cílem tohoto metodického pokynu je zajištění jednotného postupu obcí, krajů a dobrovolných svazků obcí při sestavení a předávání údajů nezbytných pro vypracování návrhu státního závěrečného účtu za územní rozpočty do centrálního systému účetních informací státu, pokyn je k dispozici na stránkách MF ČR pod odkazem https://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/uzemni-rozpocty/metodicka-podpora/2021/metodicky-pokyn-k-vyhlasce-c-403-2021-43817.

Dalším zajímavých a užitečným materiálem je Souhrnné stanovisko ke zřizování a oceňování věcných břemen na majetku obcí od 1. 1. 2021, které je k dispozici pod odkazem https://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/ocenovani-majetku/komentare-a-stanoviska/souhrnne-stanovisko-ke-zrizovani-a-oceno-43798. Stanovisko je zpracováno s cílem objasnit postupy vyplývající z platných právních norem v oblasti zřizování a oceňování věcných břemen zřizovaných na majetku obcí, kde na jedné straně je vlastník nemovité věci, v daném případě obec (budoucí povinný) a na straně druhé zřizovatel technické infrastruktury (budoucí oprávněný).

Zajímavým materiálem je také přehled legislativních změn platných pro územní samosprávy od 1. 1. 2022. MF ČR upozorňuje na tyto změny:

•    Novela zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, která zpřesňuje některé definice v oblasti rozpočtu (obce např. často zaměňovaly rozpočet a závazné ukazatele rozpočtu, byť jde o totéž); zároveň se snižuje výše penále za porušení rozpočtové kázně z 1 na 0,4 promile;

•    Novela vyhlášky č. 419/2001 Sb., o předkládání údajů pro vypracování návrhu státního závěrečného účtu, která přinese určité snížení administrativní zátěže pro obce; obce a dobrovolné svazky obcí (DSO) budou předávat pro účely vypracování návrhu státního závěrečného účtu do centrálního systému účetních informací státu pouze přehled přijatých úvěrů, zápůjček a návratných finančních výpomocí, tedy již nebudou nadále předávat shrnutí vlastního hospodaření a přehled koncesních smluv; krajská města a hl. m. Praha budou namísto zhodnocení vlastního finančního hospodaření (případně hodnotící zprávy) dále předávat vysvětlení významných skutečností;

•    Novela vyhlášky č. 5/2014 Sb., o předkládání údajů pro hodnocení plnění státního rozpočtu, na jejímž základě budou územní samosprávní celky (ÚSC) a DSO předávat v rámci finančního výkazu FIN 2-12 M i údaje o realizovaných výdajích z přijatých transferů a půjčených peněžních prostředků ze státního rozpočtu a státních fondů v členění podle účelových znaků; městské části hl. m. Prahy budou nově ročně předávat finanční výkaz FIN 2-12 M do centrálního systému účetních informací státu;

•    Novela vyhlášky č. 412/2021 Sb., o rozpočtové skladbě, jejíž struktura je oproti stávající vyhlášce mnohem přehlednější, zároveň však došlo k odstranění obsahové náplně v případě druhového a odvětvového třídění;

•    Novela vyhlášky č. 383/2009 Sb., kterou mj. došlo ke snížení administrativní zátěže subjektů předávajících tzv. „pomocný analytický přehled“.

Dále MF ČR upozorňuje, že v první polovině roku 2022 bude probíhat připomínkové řízení k novému zákonu o účetnictví (účinnost tohoto zákona se předpokládá v roce 2024 nebo 2025). V pracovní skupině k novému zákonu o účetnictví z pohledu veřejného sektoru jsou zastoupeny obce skrze Svaz měst a obcí ČR a krajské úřady. Již v letošním roce nabyla účinnosti novela zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, která zavedla povinnost žadatelů o dotaci předkládat údaje o skutečném majiteli právnické osoby.

Dále byl na stránkách MF ČR zveřejněn rozsáhlý pokyn k postupu podle nové vyhlášky o rozpočtové skladbě, materiál je k dispozici pod odkazem https://www.mfcr.cz/cs/legislativa/legislativni-dokumenty/2021/vyhlaska-c-412-2021-sb-43882.

A užitečná může být rovněž příručka „Daňové otázky elektromobility“, jejíž aktualizovaná verze byla zveřejněna zde https://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/dane/danova-a-celni-legislativa/2021/aktualizovana-prirucka-danove-otazky-ele-44064. Příručka je určena pro všechny, kteří se zajímají o využívání elektromobilů pro pracovní účely. Pomáhá při vyjasnění daňových aspektů ve vztahu k elektromobilitě a nabízí postupy, které vycházejí z každodenní praxe. Cílem příručky je odpovědět na klíčové otázky v daňových postupech, které mohou pomoci rozvoji elektromobility a přispět k eliminování nejistoty zájemců o jejich využívání. Nové vydání reflektuje nově provedené legislativní úpravy a aktuální vývoj v této oblasti.

Ing. Zdeněk Morávek

§ 101a zákona č. 235/2004 Sb.
citace na straně 93

Elektronická forma podání

(1) Plátce nebo identifikovaná osoba jsou povinni podat elektronicky

a)  daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání,

b)  kontrolní hlášení, souhrnné hlášení nebo jiné hlášení, s výjimkou hlášení podle § 19.

(2) Pouze elektronicky lze podat přihlášku k registraci nebo oznámení o změně registračních údajů.

(3) Podání uvedené v odstavci 1 nebo 2, které není učiněno datovou zprávou s využitím dálkového přístupu ve formátu nebo struktuře zveřejněné správcem daně, je neúčinné.

§ 19 zákona č. 235/2004 Sb.
citace na straně 93

Dodání a pořízení nových dopravních prostředků uvnitř území Evropské unie

(1) Plátce, který dodává za úplatu nový dopravní prostředek do jiného členského státu osobě registrované k dani v jiném členském státě, uskutečňuje plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně.

(2) Dnem prvního uvedení do provozu se u nových dopravních prostředků lodí a letadel rozumí den dodání výrobcem prvnímu kupujícímu nebo vlastníkovi nebo první den, kdy kupující nebo vlastník je oprávněn s dopravním prostředkem nakládat, a to ten den, který nastane dříve, nebo den, kdy byl dopravní prostředek výrobcem použit pro předváděcí účely. Za den prvního uvedení do provozu u pozemních motorových vozidel se považuje den, kdy bylo vozidlo registrováno k provozu ve státu výrobce, nebo den, kdy nastala povinnost toto vozidlo ve státu výrobce registrovat, a to ten den, který nastane dříve. Pokud není povinnost vozidlo registrovat ve státu výrobce, je dnem prvního uvedení do provozu den, kdy bylo vozidlo odvezeno kupujícím nebo jeho vlastníkem, nebo den dodání kupujícímu nebo jeho vlastníkovi nebo den, kdy kupující nebo vlastník s ním mohl nakládat, a to ten den, který nastane dříve,...