Nová pravidla pro DPP

Legislativa upravující dohody o provedení práce (DPP), zejména otázky účasti na nemocenském pojištění, prošla v posledních rocích turbulentními změnami, přičemž některé z nich nabyly účinnosti a některé z nich byly zrušeny, aniž by účinnosti nabyly. Došlo ke zjednodušení a jaké jsou poslední platné a účinné změny v této oblasti? Jak dopadají změny na „dohodáře“ pracující na DPP a jejich zaměstnavatele od 1. 1. 2025?

Zrušení režimu tzv. „oznámené dohody“

S rokem 2024 měla skončit stávající úprava pojištění zaměstnanců s DPP (účast na nemocenském pojištění při zúčtování započitatelného měsíčního příjmu v částce vyšší než 10 000 Kč). DPP měla být nově považována buď za klasické (ostatní) zaměstnání, nebo za zaměstnání malého rozsahu. Záležet mělo na výši sjednaného příjmu za kalendářní měsíc. V případě zaměstnání malého rozsahu měla být účast na nemocenském pojištění založena při překročení zákonného limitu (částka 4 500 Kč za měsíc v roce 2025). Od 1. 1. 2025 měli mít zaměstnavatelé možnost využít režim tzv. oznámené dohody, při kterém mělo jít uplatnit u DPP vyšší limit pro účast na pojištění a placení pojistného. Jinak měly pro DPP platit obdobné podmínky jako pro pracovní poměry či dohody o pracovní činnosti. U oznámených dohod (v případě jedné nebo více dohod podepsaných u jednoho zaměstnavatele) měla být měsíční hranice pro odvod pojistného stanovena ve výši 25 % průměrné mzdy zaokrouhlená na celé pětisetkoruny směrem dolů. Při dosazení průměrné mzdy pro rok 2024 ve výši 46 557 Kč se mělo jednat o částku 11 500 Kč, od které by vznikala povinnost odvádět pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění.

Zaměstnavatel, který by elektronicky oznámil České správě sociálního zabezpečení dohodu jako hlavní, si měl mít možnost následně ověřit, že tuto dohodu neoznámil jiný zaměstnavatel dříve. Pokud by jiný zaměstnavatel nahlásil danou dohodu dříve, tak by vyšší limit (11 500 Kč) uplatnil právě tento zaměstnavatel. Mělo platit, že zaměstnavatel, který by oznámil dohodu nejdříve, tak by uplatnil vyšší limit. Režim oznámené dohody se měl poprvé uplatňovat na měsíc leden 2025, v termínu od 1. 1. 2025 do 20. 2. 2025. Vyšší limit u dohody o provedení práce u zaměstnance se měl aplikovat do doby, než by zaměstnanec ukončil tento režim, nejpozději však do doby ukončení dohody. Režim oznámené dohody měla mít možnost ukončit z moci úřední na žádost zaměstnance i Česká správa sociálního zabezpečení za podmínky, že by zaměstnanec dodal doklad o ukončení dohody o provedení práce s určitým zaměstnavatelem.

Původní verze zákona č. 187/­2006 Sb., o nemocenském pojištění, která počítala s tím, že vzniknou dva limity pro odvody z dohod o provedení práce (11 500 Kč pro oznámenou dohodu a 4 500 Kč pro ostatní souběžné dohody) byla zrušena a nenabyla tudíž od 1. 1. 2025 účinnosti. Byla zrušena zákonem č. 470/­2024 Sb., kterým se mění zákon č. 435/­2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (mj. zákon o nemocenském pojištění).

Ne všechny plánované a uskutečněné změny ohledně DPP jsou od 1. ledna zrušeny. Je třeba připomenout, že např. od 1. července 2024 vznikl registr dohod, do něhož zaměstnavatelé hlásí veškeré vztahy vyplývající z DPP (prostřednictvím formuláře Výkaz DPP). Pravidelná hlášení do registru dohod musí zaměstnavatelé provádět i nadále v roce 2025.

NOVÉ LIMITY PRO ODVOD POJISTNÉHO OD 1. 1. 2025 - S účinností od 1. ledna 2025 počítá zákonná úprava DPP s vyššími limity pro odvod pojistného. U dohody o provedení práce platí limit 11 500 Kč pro odvody sociálního a zdravotního pojištění. V souladu se zněním § 7a zákona č. 187/­2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění účinném od 1. 1. 2025 vyhlásilo výši této částky Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů – viz Sdělení č. 476/­2024 Sb. Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 19. prosince 2024, kterým se vyhlašuje výše částky rozhodné pro účast zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce na nemocenském pojištění.

Z dohody o provedení práce se tedy nově neodvádí pojistné do výše 11 499 Kč, tzn., že pokud je v rámci DPP zúčtován započitatelný příjem v částce ve výši 11 500 Kč a vyšší, tak takový příjem odvodům pojistného již podléhá(v roce 2024 se neodvádělo pojistné při dosažení příjmu ve výši 10 000 Kč včetně). Pro úplnost třeba dodat, že u dohody o pracovní činnosti se nově odvádí pojistné při dosažení započitatelného příjmu ve výši 4 500 Kč včetně (v roce 2024 to bylo 4 000 Kč).

Sleva na pojistném na důchodové pojištění od 1. 1. 2025

Ve Sbírce zákonů byl vyhlášen dne 18. prosince 2024 zákon č. 417/­2024 Sb., kterým se mění zákon č. 155/­1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Obsahem zákona (důchodové reformy) není jen změna pravidel pro odchody přiznávané v budoucnu, ale třeba sleva na pojistném pro pracující důchodce. Jak pro zaměstnance, tak i pro OSVČ. Tato sleva je účinná od 1. ledna 2025.

Důchodce, pracující jako zaměstnanec, důchodové pojištění nehradí ( i v případě, že pracuje jako OSVČ, tak se mu sazba pojistného sníží o 6,5 procenta). Ještě v roce 2024 pracující důchodci platili pojistné standardně a následně se jim důchod mohl nepatrně zvýšit. Sleva tak nahradila nízké trvalé měsíční navýšení důchodu (v praxi cca v průměru o 80 Kč), které bylo spojeno s každoroční žádostí a čekáním na rozhodnutí ČSSZ.

Pojištěnci, kteří od roku 2025 vykonávají výdělečnou činnost souběžně s pobíráním starobního důchodu v plné výši – namísto trvalého zvýšení starobního důchodu o několik desetikorun mají okamžitý nárok na slevu na pojistném na důchodové pojištění ve výši 6,5 % z vyměřovacího základu.

Zdanění srážkovou daní DPP a jednotný limit pro odvody pojistného

Zákon č. 470/­2024 Sb., kterým se mění zákon č. 435/­2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, upravuje nově od 1. ledna 2025 problematiku dohod o provedení práce i v oblasti zdanění.

Pokud „dohodář“ pracující na DPP učiní u zaměstnavatele Prohlášení poplatníka k dani bude jeho odměna zdaněna zálohovou daní. Pokud zaměstnanec prohlášení k dani neučiní, bude jeho odměna zdaněna do limitu podle § 6 odst. 4 písm. a) zákona č. 586/­1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP), daní srážkovou (nad limit zálohovou). Limit pro zdanění srážkovou daní se tedy od 1. 1. 2025 navyšuje shodně s limitem pro odvod sociálního a zdravotního pojištění (nově 11 500 Kč). V uvedeném ustanovení dochází ke sjednocení limitů s odvody pojistného. Od roku 2025 pro účely podle § 6 odst. 4 ZDP nebude určující, zda nebyla rozhodná částka přesažena, ale zda nebyla dosažena.

Pro odvody daně z příjmů je důležitá skutečnost, zda zaměstnanec u zaměstnavatele podepsal prohlášení poplatníka k dani ve smyslu § 38k ZDP. Prohlášení může zaměstnanec podepsat vždy jen u jednoho zaměstnavatele v daném měsíci. Během roku tedy může mít podepsáno prohlášení k dani u více zaměstnavatelů, ale musí být stanoveno, za jaké měsíce.

Pokud zaměstnanec nepodepsal Prohlášení, tak mu zaměstnavatel rovnou srazí z příjmů daň a tím je zdanění pro poplatníka vyřešeno. Takový příjem se nemusí uvádět v daňovém přiznání. V případě nároku na vrácení přeplatku na dani může ale poplatník uvést příjem z dohod v daňovém přiznání, ve kterém uvede i sraženou daň z dohod. Pokud zaměstnanec podepsal Prohlášení může si uplatnit slevy na dani, popř. daňové zvýhodnění na děti. Záleží na zaměstnanci, u kterého zaměstnavatele podepíše prohlášení k dani, stejně jako to, jestli nakonec podá daňové přiznání a budete žádat o případnou vratku daně.

říklad

Zaměstnanec nemá u zaměstnavatele podepsané prohlášení poplatníka k dani. Jaká je jeho čistá mzda a odvody, když má v lednu 2025 na DPP odměnu ve výši 15 000 Kč hrubého?

Zaměstnanci pracujícímu na DPP je sražena 15procentní srážková daň a zároveň 11,6 procenta na sociální a zdravotní pojištění (7,1 procenta na sociální pojištění a 4,5 procenta na zdravotní pojištění). Čistá odměna z dohody tohoto zaměstnance činí 11 010 Kč. Tzn. 15 000 - 1 065 (sociální pojištění) - 675 (zdravotní pojištění) - 2 250 (srážková daň) = 11 010 Kč.

Ing. Pavel Novák

Porovnání odvodů pojistného a zdanění u DPP při příjmu do/­nad limit v roce 2025:

Použité právní předpisy:

Zákon č. 586/­1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP),

Zákon č. 470/­2024 Sb., kterým se mění zákon č. 435/­2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony,

Sdělení č. 476/­2024 Sb. - Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí, kterým se vyhlašuje výše částky rozhodné pro účast zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce na nemocenském pojištění.

Související předpisy:

Zákon č. 163/­2024 Sb., kterým se mění zákon č. 240/­2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony,

Zákon č. 187/­2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

§ 7a, §7b, § 7c zákona č. 187/­2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění, které nenabylo účinnosti od 1. 1. 2025-tzn. původní verze (ve znění zákona č. 163/­2024 Sb., kterým se měnil zákon č. 240/­2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony):

§ 7a

Pojištění při výkonu činnosti na základě dohody o provedení práce zaměstnancem v režimu oznámené dohody

(1) Je-li zaměstnanec činný na základě dohody o provedení práce, při jejímž výkonu splňuje podmínku uvedenou v § 6 odst. 1 písm. a), a zaměstnavatel uplatňuje u tohoto zaměstnance režim oznámené dohody podle § 7b a 7c (dále jen „zaměstnanec v režimu oznámené dohody“), je tento zaměstnanec účasten pojištění, byl-li mu tímto zaměstnavatelem zúčtován započitatelný příjem aspoň ve výši rozhodné částky podle odstavce 2.

(2) Rozhodná částka činí 25 % průměrné mzdy stanovené podle § 23b odst. 4 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a to po zaokrouhlení na celé pětisetkoruny směrem dolů. Výši rozhodné částky podle věty první vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv sdělením.

(3) Zaměstnanec v režimu oznámené dohody je účasten pojištění jen v těch kalendářních měsících po dobu trvání dohody o provedení práce, do nichž mu byl zúčtován zaměstnavatelem započitatelný příjem z dohody o provedení práce aspoň ve výši rozhodné částky podle odstavce 2; § 7 odst. 3 platí zde obdobně.

(4) Zaměstnanec v režimu oznámené dohody je účasten pojištění též, jestliže vykonával v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více dohod o provedení práce a úhrn započitatelných příjmů z těchto dohod podle odstavce 3 dosáhl v kalendářním měsíci aspoň výše rozhodné částky podle odstavce 2; zaměstnanec v režimu oznámené dohody je účasten pojištění nejvýše po dobu trvání takových zaměstnání v tomto kalendářním měsíci. Za téhož zaměstnavatele se přitom považuje též právní nástupce zaměstnavatele.

§ 7b

Režim oznámené dohody

(1) Zaměstnavatel může uplatňovat režim oznámené dohody u zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce (dále jen „režim oznámené dohody“) pouze, pokud před uplatněním režimu oznámené dohody oznámil České správě sociálního zabezpečení na předepsaném tiskopise v elektronické podobě na určenou elektronickou adresu záměr uplatňovat režim oznámené dohody. V oznámení záměru zaměstnavatel uvede jméno a příjmení zaměstnance, rodné číslo nebo datum a místo narození, nebylo-li rodné číslo přiděleno, kalendářní měsíc, za který hodlá uplatnit režim oznámené dohody u zaměstnance poprvé, a den nástupu tohoto zaměstnance do zaměstnání, nebyl-li oznámen před oznámením tohoto záměru. Oznámením záměru uplatňovat režim oznámené dohody se rozumí okamžik jeho doručení České správě sociálního zabezpečení.

(2) Záměr uplatňovat režim oznámené dohody lze oznámit nejdříve od prvního dne kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, od něhož zaměstnavatel hodlá režim oznámené dohody uplatňovat, nikoliv však dříve než v den, kdy zaměstnavatel oznámil datum nástupu tohoto zaměstnance do zaměstnání. Záměr uplatňovat režim oznámené dohody u jednotlivého zaměstnance lze oznámit do dvacátého kalendářního dne, který následuje po kalendářním měsíci, za který režim oznámené dohody u tohoto zaměstnance hodlá uplatnit.

(3) Má-li záměr uplatňovat režim oznámené dohody u téhož zaměstnance více zaměstnavatelů, může režim oznámené dohody uplatňovat u tohoto zaměstnance jen ten zaměstnavatel, který oznámil České správě sociálního zabezpečení tento záměr jako první.

§ 7c

(1) Režim oznámené dohody lze v kalendářním měsíci uplatnit u téhož zaměstnance v režimu oznámené dohody pouze jedním zaměstnavatelem.

(2) Zaměstnavatel oznamuje České správě sociálního zabezpečení ukončení uplatňování režimu oznámené dohody u zaměstnance v režimu oznámené dohody, a to ve lhůtě do 20 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém uplatnil režim oznámené dohody u zaměstnance v režimu oznámené dohody naposledy, na předepsaném tiskopise v elektronické podobě na určenou elektronickou adresu s uvedením kalendářního měsíce, v němž končí režim oznámené dohody. Oznámení zaměstnavatele o ukončení uplatňování režimu oznámené dohody u zaměstnance v režimu oznámené dohody se zároveň považuje za zrušení záměru uplatňovat režim oznámené dohody u zaměstnance v režimu oznámené dohody.

(3) Režim oznámené dohody u zaměstnance v režimu oznámené dohody skončí nejpozději v kalendářním měsíci, ve kterém skončí tato dohoda; uzavřel-li zaměstnavatel se zaměstnancem v režimu oznámené dohody více dohod o provedení práce, končí režim oznámené dohody nejpozději v kalendářním měsíci, ve kterém skončí poslední z těchto dohod.

(4) Neoznámí-li zaměstnavatel České správě sociálního zabezpečení datum skončení poslední dohody o provedení práce u zaměstnance v režimu oznámené dohody podle § 9a zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, může zaměstnanec v režimu oznámené dohody doložit územní správě sociálního zabezpečení skončení režimu oznámené dohody doložením způsobu zrušení právního vztahu založeného touto dohodou. Česká správa sociálního zabezpečení ukončí uplatňování režimu oznámené dohody u zaměstnance v režimu oznámené dohody s tím, že posledním kalendářním měsícem, ve kterém byl uplatněn režim oznámené dohody, je kalendářní měsíc, ve kterém skončila poslední dohoda o provedení práce.

Sleva na pojistném ve výši 6,5 % u pracujících důchodců:

Zákon č. 417/­2024 Sb., kterým se mění zákon č. 155/­1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony – ČÁST TŘETÍ - Změna zákona č. 589/­1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti:

Čl. V

15. Za § 14ba se vkládá nový §14bb, který zní:

㤠14bb

(1) Osoba samostatně výdělečně činná, která v kalendářním roce alespoň po 1 celý kalendářní měsíc splňovala podmínky uvedené v § 14 odst. 1 větách třetí a čtvrté, má nárok na slevu na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za kalendářní rok ve výši 6,5 % z vyměřovacího základu stanoveného podle § 5b odst. 1 až 3. Pokud osoba samostatně výdělečně činná měla nárok na výplatu starobního důchodu v plné výši jen v některých kalendářních měsících kalendářního roku, v nichž byla vykonávána samostatná výdělečná činnost, náleží sleva na pojistném jen z poměrné části vyměřovacího základu. Tato poměrná část vyměřovacího základu se stanoví jako součin počtu kalendářních měsíců, v nichž po celý měsíc byly splněny podmínky uvedené v § 14 odst. 1 větě třetí, a podílu vyměřovacího základu a počtu kalendářních měsíců, v nichž byla v kalendářním roce vykonávána samostatná výdělečná činnost. U osoby samostatně výdělečně činné, jejíž daň z příjmů byla v kalendářním roce rovna paušální dani, se vychází z vyměřovacího základu, který odpovídá pásmu paušálního režimu určujícího výši paušální daně v kalendářním roce. Ustanovení § 14 odst. 1 věty čtvrté zde platí obdobně. Sleva na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

(2) ..…

(3) Nárok na slevu na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za kalendářní rok uplatňuje osoba samostatně výdělečně činná na přehledu o příjmech a výdajích podle § 15...“

Čl. V

Přechodná ustanovení

1. Nárok na slevu na pojistném na důchodové pojištění z důvodu pobírání starobního důchodu v plné výši podle zákona č. 589/­1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, má zaměstnanec poprvé za leden 2025.

§ 6 odst. 4 ZDP ve znění do 31. 12. 2024

Příjmy ze závislé činnosti

(4) Příjmy zúčtované nebo vyplacené plátcem daně jsou samostatným základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně, pokud zaměstnanec u tohoto plátce daně neučinil prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, 5 nebo 7 anebo nevyužije-li postup podle § 36 odst. 6 nebo 7 a jedná-li se o příjmy podle odstavce 1

a) plynoucí na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku rozhodnou pro účast zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce na nemocenském pojištění, která je stanovena pro zaměstnání vykonávaná na základě těchto dohod u téhož zaměstnavatele, nebo

b) v úhrnné výši nepřesahující u téhož plátce daně za kalendářní měsíc částku rozhodnou pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění.

§ 6 odst. 4  ZDP
ve znění od 1. 1. 2025

Příjmy ze závislé činnosti

(4) Příjmy zúčtované nebo vyplacené plátcem daně jsou samostatným základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně, pokud zaměstnanec u tohoto plátce daně neučinil prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, 5 nebo 7 anebo nevyužije-li postup podle § 36 odst. 6 nebo 7 a jedná-li se o příjmy podle odstavce 1

a) plynoucí na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nedosáhne za kalendářní měsíc částku rozhodnou pro účast zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce na nemocenském pojištění, nebo

b) v úhrnné výši nedosahující u téhož plátce daně za kalendářní měsíc rozhodné částky pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění.

§ 7a zákona č. 187/­2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění účinném od 1. 1. 2025(ve znění zákona č. 470/­2024 Sb., kterým se mění zákon č. 435/­2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony):

§ 7a

Pojištění zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce

(1) Zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce jsou účastni pojištění, jestliže splňují podmínku uvedenou v § 6 odst. 1 písm. a) a byl jim zúčtován započitatelný příjem v částce ve výši aspoň 25 % průměrné mzdy podle § 23b odst. 4 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a to po zaokrouhlení na celé pětisetkoruny směrem dolů; výši této částky vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv sdělením.

(2) Zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce jsou účastni pojištění jen v těch kalendářních měsících po dobu trvání této dohody, do nichž jim byl zúčtován zaměstnavatelem započitatelný příjem z dohody o provedení práce ve výši uvedené v odstavci 1; ustanovení § 7 odst. 3 platí zde obdobně.

(3) Zaměstnanec činný na základě dohody o provedení práce je účasten pojištění též, jestliže vykonával v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více dohod o provedení práce a úhrn započitatelných příjmů z těchto dohod podle odstavce 2 dosáhl v kalendářním měsíci aspoň částku uvedenou v odstavci 1; zaměstnanec je účasten pojištění nejvýše po dobu trvání takových zaměstnání v tomto kalendářním měsíci. Za téhož zaměstnavatele se přitom považuje též právní nástupce zaměstnavatele.

Pozn. autora: § 7b a § 7c nenabyly od 1. 1. 2025 účinnosti (byly zrušeny)