Nová úprava převodů majetku
mezi státem a ÚSC

Zákon č. 36/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony nabyl účinnosti dnem 1. března 2025. Co je cílem zákona a jaké změny přinesl?

Zákon č. 36/2025 Sb. mění celkem 10 zákonů, a to:

•    Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů,

•    Zákon č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění pozdějších předpisů,

•    Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů,

•    Zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů,

•    Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů,

•    Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů,

•    Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů,

•    Zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů,

•    Zákon č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, ve znění pozdějších předpisů,

•    Zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon nabyl účinnosti 1. 3. 2025.

CÍLEM ZMĚN JE, ABY ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVNE CELKY měly možnost se dozvědět, že se v jejich území chystá stát zcizit pro něj nepotřebnou hmotnou nemovitou věc a mohly tak o ni projevit zájem. V případě, že půjde o některou z taxativně uvedených hmotných nemovitých věcí (vymezených v zákoně o majetku státu), pak projeví-li o její převod územní samosprávný celek zájem, bude mít nárok na její úplatný nebo bezúplatný převod.

Zákon jasně vymezí, které hmotné nemovité věci budou územním samosprávným celkům převáděny úplatně a které bezúplatně. Návrh přitom vychází ze současné praxe, kdy hmotné nemovité věci, které byly dosud převáděny na územní samosprávné celky bezúplatně s odkazem na veřejný zájem, jsou vybrány pro nárokové bezúplatné převody zakotvené přímo v zákoně (např. silniční pozemky pod místními komunikacemi nebo pod silnicemi II. a III. třídy; pozemky využitelné pro zřízení nebo rozšíření veřejného pohřebiště; pozemky zastavěné veřejně prospěšnou stavbou ve vlastnictví územního samosprávného celku nebo pro takovou stavbu určené dle územně plánovací dokumentace).

Stejně tak je přistoupeno i k vymezení hmotných nemovitých věcí převáděných územním samosprávným celkům za úplatu, a to za cenu obvyklou podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku). U hmotných nemovitých věcí, které nebudou návrhem zařazeny do nárokového bezúplatného, nebo úplatného převodu zůstává zachován stávající režim. Pokud tedy budou v konkrétním případě shledány důvody pro bezúplatný převod na územní samosprávný celek ve veřejném zájmu nebo bude odůvodněný přímý prodej takového majetku, pak takto půjde i nadále postupovat, a to dle § 22 zákona o majetku státu. Nicméně u zákonem taxativně vymezeného majetku bude onen proces oproti stávající úpravě zjednodušen a projeví-li územní samosprávné celky o dotčený majetek zájem, budou mít na jeho převod nárok za přesně stanovených podmínek.

V zákoně o majetku státu

byly dosud územní samosprávné celky postaveny naroveň ostatním subjektům, které nehospodaří s majetkem státu. Z praxe lze přitom vysledovat, že určité typy hmotných nemovitých věcí je žádoucí převádět právě územním samosprávným celkům z důvodu jejich dalšího veřejného využití (např. pozemky pro veřejně prospěšné stavby, pozemky pro veřejná pohřebiště, silniční pozemky pod místními komunikacemi, apod.). V tomto ohledu existuje metodický materiál Ministerstva financí pro nakládání s hmotnými nemovitými věcmi ve vlastnictví státu ve prospěch územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a příspěvkových organizací územních samosprávných celků formou bezúplatného převodu vlastnictví a přímého prodeje (č.j. MF-21516/2022/7202-1), úprava na úrovni zákona ovšem chybí, a tak by touto novelou měla být doplněna.

Zároveň není v současnosti pro územní samosprávné celky na jednom místě dohledatelné, jaké nemovité věci hodlá stát (prostřednictvím veškerých svých organizačních složek státu a státních organizací, které se řídí zákonem o majetku státu) na jejich území zcizit.

Jak v případě státu, tak v případě územních samosprávných celků, půjde u oněch nárokových převodů o majetek pro ně nepotřebný, tj. o majetek, který se rozhodly zcizit. Nikdo z dotčených subjektů tak nebude nucen zcizovat majetek, který je pro ně potřebný. Ony nárokové převody tak budou připadat v úvahu pouze za předpokladu, že se pro zcizení dotčeného majetku příslušné subjekty (stát, obce, kraje) rozhodnou.

V zákoně o majetku státu je dále přistoupeno k dílčí novele týkající se schvalování převodu hmotných nemovitých věcí. Navrhuje se nově sjednotit schvalování převodu hmotných nemovitých věcí, které se evidují v katastru nemovitostí, u jednoho rezortu, a to u Ministerstva financí. Tím bude zaručen jednotný přístup k požadavkům vyplývajícím ze zákona o majetku státu.

Nově se upravuje zcizitelnost pozemků ve zvláště chráněných územích s cílem zamezit nadbytečným výdajům státu spojeným s údržbou nepotřebného majetku, který se nachází ve zvláště chráněných územích. V taxativně uvedených případech bude státu umožněno zcizovat pozemky v národních parcích, národních přírodních rezervacích a národních přírodních památkách, ovšem výlučně po předchozím souhlasném stanovisku Ministerstva životního prostředí, který lze udělit pouze za předpokladu, že dotčené pozemky nejsou potřebné pro naplnění cílů ochrany zvláště chráněného území.

Pro úplnost také doplňme, že novela řeší účast státu v honebních společenstvech a navrhuje sjednocení úpravy pro Úřad a ostatní organizační složky státu (a stejně tak státní organizace, na které se zákon o majetku státu vztahuje) s úpravou, která je obsažena v zákoně o Státním pozemkovém úřadu. Cílem je, aby se stát nestával automaticky členem honebního společenstva.

DALŠÍ VÝZNAMNOU LEGISLATIVNÍ ZMĚNOU JE, ŽE OBCE, KRAJE I PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ mohou bezúplatně v aplikaci www.nabidkamajetku.gov.cz:

•    uveřejňovat nabídky a záměry k prodeji, nájmu, pachtu, darování, směně nebo výpůjčce majetku,

•    vyhlašovat a provádět elektronickou formou veřejné soutěže o nejvhodnější nabídku nebo jiné postupy pro uzavření smlouvy při nakládání s majetkem.

Pro využití aplikace je nezbytné s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových uzavřít smlouvu o přístupu.

Pokud se zaměříme na jednotlivé změny, v zákoně o majetku ČR se v novém § 21a vymezují podmínky převodů vlastnictví na územní samosprávné celky, § 21b potom vymezuje majetek pro bezúplatné převody na územní samosprávné celky a § 21c majetek úplatné převody na územní samosprávné celky. Postup podle § 21a až 21c dopadá na hmotný nemovitý majetek, který je pro stát trvale nepotřebný. Jedná se o nepotřebnost nikoliv pouze pro konkrétní organizační složku státu, ale o nepotřebnost pro stát jako celek.

Bezúplatné převody

podle tohoto postupu se týkají:

•    silničního pozemku, na němž je umístěno těleso místní komunikace, která je v souladu se zákonem o pozemních komunikacích ve vlastnictví obce, do vlastnictví této oprávněné obce,

•    silničního pozemku, na němž je umístěno těleso silnice, která je v souladu se zákonem o pozemních komunikacích ve vlastnictví kraje, do vlastnictví tohoto oprávněného kraje,

•    pozemku určeného územně plánovací dokumentací ke zřízení nebo rozšíření veřejného pohřebiště do vlastnictví oprávněné obce, která je nebo bude provozovatelem tohoto veřejného pohřebiště,

•    zastavěného stavebního pozemku, na němž byla realizována veřejně prospěšná stavba ve vlastnictví obce nebo kraje, do vlastnictví této oprávněné obce nebo tohoto oprávněného kraje,

•    pozemku určeného územně plánovací dokumentací k realizaci veřejně prospěšné stavby do vlastnictví oprávněné obce, která je stavebníkem dané veřejně prospěšné stavby, nebo oprávněného kraje, který je stavebníkem dané veřejně prospěšné stavby,

•    pozemku určeného územně plánovací dokumentací k realizaci veřejně prospěšných opatření nebo již k tomuto účelu využitého, do vlastnictví oprávněné obce, která dané veřejně prospěšné opatření realizuje, nebo do vlastnictví oprávněného kraje, který dané veřejně prospěšné opatření realizuje,

•    pozemku v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše určeného územně plánovací dokumentací k realizaci veřejné zeleně nebo již k tomuto účelu využitého, do vlastnictví oprávněné obce, na jejímž území se daný pozemek nachází,

•    pozemku na území přírodní rezervace, přírodní památky nebo v jejich ochranném pásmu, na jejichž území krajský úřad zajišťuje péči a vykonává státní správu podle zákona o ochraně přírody a krajiny, do vlastnictví oprávněného kraje, na jehož území se daný pozemek nachází.

Ustanovení § 21b zákona o majetku státu tak vymezuje jednak kategorie majetku státu, na jehož bezúplatný převod mají vybrané územní samosprávné celky nárok, a jednak specifikuje, které konkrétní celky onen nárok mají, a to pro každý v zákoně vymezený majetek.

Pokud by konkrétní věc odpovídala jak definici majetku pro bezúplatný převod, tak majetku pro převod úplatný, pak je úprava § 21b speciální a půjde o nárokový převod bezúplatný. Pokud by nicméně oprávněný územní samosprávný celek chtěl dotčený majetek nabýt za úplatu za podmínek § 21c, pak má na takový převod nárok a jeho volbu musí převádějící organizační složka státu respektovat.

Ustanovení § 21c zákona o majetku státu vymezuje jednak kategorie majetku státu, na jehož úplatný převod mají vybrané územní samosprávné celky nárok, a jednak specifikuje, které konkrétní celky onen nárok mají, a to pro každý v zákoně vymezený majetek.

Úplatné převody

podle tohoto postupu se týkají:

•    pozemku, na němž byla realizována stavba, která se eviduje v katastru nemovitostí a která je hmotnou nemovitou věcí ve vlastnictví obce nebo kraje, do vlastnictví této oprávněné obce nebo tohoto oprávněného kraje,

•    stavby, která se eviduje v katastru nemovitostí a která byla realizována na pozemku ve vlastnictví obce nebo kraje, do vlastnictví této oprávněné obce nebo tohoto oprávněného kraje,

•    pozemku, který je určen pravomocným rozhodnutím o povolení záměru k realizaci stavby, jejímž stavebníkem je obec nebo kraj, do vlastnictví této oprávněné obce nebo tohoto oprávněného kraje,

•    pozemku, který tvoří jediný přístup k hmotné nemovité věci ve vlastnictví obce nebo kraje, do vlastnictví této oprávněné obce nebo tohoto oprávněného kraje,

•    spoluvlastnického podílu na hmotné nemovité věci, u níž je obec nebo kraj spoluvlastníkem, do vlastnictví této oprávněné obce nebo tohoto oprávněného kraje,

•    pozemku, který je využíván v souladu s uzemním plánem nebo regulačním plánem jako veřejné prostranství v podobě náměstí, ulice, tržiště nebo chodníku, které nejsou samostatnými místními komunikacemi nebo jejich součástmi, do vlastnictví oprávněné obce, na jejímž území se daný pozemek nachází.

Způsob stanovení kupní ceny u úplatných převodů je upraven v § 21c odst. 2 tohoto zákona. Kupní cena bude určena na základě znaleckého posudku, který nechá vypracovat převádějící organizační složka státu, a bude ve výši ceny obvyklé podle zákona o oceňování. Pokud nepůjde cenu obvyklou určit, bude kupní cena ve výši zjištěné ceny určené podle zákona o oceňování. Současně se ke kupní ceně připočtou náklady na vypracování znaleckého posudku, příp. geometrického plánu a průkazu energetické náročnosti. Takto určená kupní cena je konečná. Připočtení nákladů na vypracování znaleckého posudku, geometrického plánu či průkazu energetické náročnosti je provedeno ještě před odesláním návrhu na uzavření smlouvy oprávněnému územnímu samosprávnému celku a kupní cena vč. těchto nákladů uvedená v návrhu na uzavření smlouvy je závazná po celou dobu trvání lhůty pro přijetí nabídky.

V případě, že oprávněný územní samosprávný celek neprojeví ve stanovené lhůtě, která činní 2 měsíce od uveřejnění informace o záměru zcizení nemovitosti, zájem o převod dotčeného majetku či sdělí, že o převod nemá zájem, nebo nepřijme-li návrh na uzavření smlouvy do čtyř měsíců ode dne jeho doručení, pak jeho právo na převod vlastnického práva zaniká a příslušná organizační složka může předmětný majetek převést na třetí osoby v souladu s úpravou § 22 zákona o majetku státu. Tím není dotčena možnost, aby příslušná organizační složka státu převedla dotčený majetek totožnému územnímu samosprávnému celku, ovšem již za podmínek zmíněného § 22 zákona o majetku státu.

Obdobná úprava je potom v § 39a až § 39c zákona o obcích, která vymezuje případy, kdy obec informuje organizační složky státu, státní organizace, na které se použije zákon o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, a Ředitelství silnic a dálnic s. p. prostřednictvím internetových stránek Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových o úmyslu zcizit hmotnou nemovitou věc uvedenou v § 39b odst. 1 nebo § 39c odst. 1. To se nepoužije, jde-li o hmotnou nemovitou věc určenou ke směně.

V § 39b zákona o obcích jsou vymezeny nemovité věci, na které se vztahuje bezúplatný převod na stát a v § 39c potom úplatný převod na stát. Uvedený postup dopadá na majetek, který je taxativně vymezen v § 39b odst. 1 a § 39c odst. 1 zákona o obcích, a to v situaci, kdy se obec rozhodne dotčený majetek zcizit (tj. např. jej prodat nebo darovat), neboť je již pro ni nepotřebný.

U majetku dotčeného postupem podle § 39a až 39c zákona o obcích má stát jednající prostřednictvím konkrétní organizační složky státu nárok na převod takového majetku do svého vlastnictví, a to buď bezúplatně, nebo úplatně. V případě majetku uvedeného v § 39b odst. 1 písm. a) až c) zákona o obcích má nárok na jeho převod do vlastnictví státu Ředitelství silnic a dálnic s. p.

V rámci postupu podle § 39a zákona o obcích se vybraná práva a povinnosti realizují opět prostřednictvím stránek Úřadu www.nabidkamajetku.gov.cz. Jedná se konkrétně o plnění informační povinnosti o chystaném zcizení hmotných nemovitých věcí a o projevení zájmu o takový majetek. Prakticky totožnou úpravu obsahuje také § 18a až § 18c zákona o krajích a § 36a až § 36c zákona o hlavním městě Praze.

Ing. Zdeněk Morávek