Nové hygienické limity pro školy

Ministerstvo zdravotnictví připravilo rekodifikaci vyhlášky č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých. Dne 1. července nabývá účinnosti nová vyhláška č. 160/2024 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých a dětských skupin. Tato vyhláška ruší vyhlášku č. 410/2005 Sb. a všechny její pozměňující vyhlášky. Jaké změny přinesla nová vyhláška?

Důvodem předložení návrhu nové vyhlášky

bylo, že ve školním roce 2022-2023 ukončilo základní vzdělání o cca 11 000 žáků více než v předešlém školním roce a že požadavek na navýšení kapacit středních škol bude potřebný ještě cca 2 až 3 roky.

Východiskem nové vyhlášky je zjednodušení uložených povinností (nastavení mírnějších hygienických požadavků) a předání vybraných rozhodovacích kompetencí zřizovatelům, ředitelům škol a školských zařízení, ředitelům zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a sociálně výchovné činnosti, provozovatelům živností definovaných § 7 odst. 1 zákona o ochraně veřejného zdraví a poskytovatelům služby péče o dítě v dětské skupině s počtem dětí více jak 12.

Právní úprava nově vypouští striktní parametry, které stanovuje vyhláška č. 410/2005 Sb., jako např. plošné ukazatele, tj. m² na dítě/žáka nebo počty osob na počet zařizovacích předmětů na hygienickém zařízení, dochází k zmírnění požadovaných povinností. V žádném případě však tímto opatřením nedojde k ohrožení principů ochrany veřejného zdraví. Vyhláška nabývá účinnosti 1. července 2024, a to v návaznosti na novou vyhlášku č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu, která nahradí vyhlášku č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů.

O společné účinnosti těchto vyhlášek bylo rozhodnuto z důvodu převedení stavebně-technických požadavků z hygienické legislativy do legislativy MMR a s tím související nutností zachovat kontinuitu v ochraně zdraví, tj. zajistit bezpečné prostředí pro děti a žáky ve školách a dalších regulovaných zařízeních pro děti a mladistvé.

Původně bylo plánováno, že s nimi nabude účinnosti ještě jedna nová vyhláška, která nahradí vyhlášku č. 6/2003 Sb., kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb, ve znění pozdějších předpisů. Návrh této vyhlášky však zatím ministerstvo zdravotnictví nepředložilo do připomínkového řízení, takže není známo, kdy nabude účinnosti. Jisté však je, že tyto tři předpisy budou na sebe navazovat a společně budou řešit veškeré technické i hygienické požadavky na školská zařízení.

ZMĚNY V NOVÉ VYHLÁŠCE - Podle § 7 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví platí, že školy a školská zařízení zapsaná do školského rejstříku, s výjimkou zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, školských poradenských zařízení a zařízení školního stravování, a dále zařízení sociálně výchovné činnosti a zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc jsou povinny zajistit, aby byly splněny hygienické požadavky upravené prováděcím právním předpisem na prostorové podmínky, vybavení, provoz, osvětlení, vytápění, mikroklimatické podmínky, zásobování vodou, úklid a nakládání s prádlem. Tuto povinnost má i osoba provozující v provozovně živnost, jejíž náplní je péče o děti do 3 let věku nebo výchova, výuka anebo mimoškolní vzdělávání dětí nad 3 roky věku v předškolním zařízení, soukromé škole nebo zařízení sloužícím odbornému vzdělávání dětí a mladistvých, nezařazených do rejstříku škol a školských zařízení a také poskytovatel služby péče o dítě v dětské skupině, pokud se jedná o dětskou skupinu nad 12 dětí. Předmětná vyhláška upravuje pro tato zařízení hygienické požadavky na prostorové podmínky, vybavení, provoz, osvětlení, vytápění, mikroklimatické podmínky, zásobování vodou a úklid.

Vyhláška obsahuje celkem čtyři přílohy:

•    Příloha č. 1 – Požadavky na hygienické zařízení,

•    Příloha č. 2 – Zásady pro práci dětí a žáků vsedě a ergonomické parametry školního nábytku,

•    Příloha č. 3 – Požadavky na denní, elektrické a sdružené osvětlení,

•    Příloha č. 4 – Požadavky na větrání a parametry mikroklimatických podmínek.

Příloha č. 4 obsahuje dvě tabulky.

V tabulce č. 1 je stanoveno množství přiváděného venkovního vzduchu v učebnách, hernách, pracovnách a tělocvičnách a množství odváděného vzduchu v šatnách a hygienických zařízeních v zařízení pro výchovu a vzdělávání a provozovně pro výchovu a vzdělávání a dětské skupině a v tabulce č. 2 jsou stanoveny hodnoty teplot, rychlosti prodění a relativní vlhkosti vzduchu.

Vyhláška odkazuje celkem na deset technických norem. Tyto normy jsou zveřejněny na internetových stránkách České agentury pro standardizaci.

Stavebně technické požadavky

Oproti vyhlášce č. 410/2005 Sb. však již vyhláška č. 160/2024 Sb. neupravuje stavebně technické požadavky, tj. plošné ukazatele v pobytových prostorech výše vyjmenovaných školských zařízení.

Vyhláška upravuje zřízení výukových prostor, tj. učeben bez další specifikace plošných ukazatelů, neboť stanovení kapacity škol a školských zařízení je kompetencí resortu školství v souladu s resortní legislativou. U ostatních typů vyhláškou regulovaných zařízení a provozoven je uvedené rozhodování o tzv. kapacitě předána zřizovatelům a provozovatelům definovaných subjektů v návaznosti na znalost místních podmínek a potřeb, při dodržení ukazatelů výměny vzduchu v daném prostoru a dalších požadavků stanovených vyhláškou. Pouze se specifikuje u výukových prostor určených pro vzdělávání žáků se zdravotním postižením přizpůsobit tyto prostory druhu jejich zdravotního postižení a dále u škol uskutečňujících vzdělávání pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami zřízení relaxačních koutů mimo prostor lavic.

K vynětí plošných ukazatelů pro pobytové místnosti na dítě, žáka (učebny, herny, pracovny apod.) bylo přistoupeno proto, že nově tuto problematiku řeší legislativa ministerstva pro místní rozvoj, a to stanovením kubatury (vzduchové kostky) a světlé výšky pro pobytové místnosti vybraných staveb v nové vyhlášce č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu, která je prováděcím právním předpisem k novému stavebnímu zákonu č. 283/2021 Sb. a jak je uvedeno výše – nabývá účinnosti 1. července 2024.

Požadavky na výuku tělocviku a na praktické vyučování

Vyhláška upravuje v samostatném ustanovení požadavky na prostory určené k výuce tělesné výchovy a na tělocvičny v zařízeních pro výchovu a vzdělávání a provozovnách pro výchovu a vzdělávání a na jejich zázemí, tj. šatny, umývárny, záchody, včetně jejich vybavení a dále požadavky na podlahové krytiny s odkazem na vyhlášku o požadavcích na výstavbu. Pod prostory určené k výuce tělesné výchovy jsou zahrnuty i prostory užívané školou k výuce tělesné výchovy, které nemají charakter tělocvičny. Stanovení těchto základních povinností má za cíl zajištění optimálního prostředí pro fyzickou aktivitu dětí a žáků. Správné stanovení podmínek má zásadní vliv na efektivitu výuky a celkový rozvoj tělesných dovedností. Požadavky na větrání zabezpečují zdravotní bezpečnost a pohodu prostředí, která je důležitým faktorem při provozování pohybových aktivit. Uložené povinnosti jsou stanoveny tak, aby zajišťovaly podmínky ochrany zdraví v prostorech určených pro výuku tělesné výchovy.

V samostatném ustanovení také vyhláška stanoví požadavky na prostory určené k výuce tzv. oborů praktického vzdělávání v základních školách, pokud nejsou součástí školy. Žáci musí mít k dispozici prostor pro odkládání civilního oděvu a obuvi, záchodovou kabinu s přívodem tekoucí pitné nebo užitkové vody a umyvadlo s přívodem tekoucí pitné a teplé vody. Požadavky na vybavení upravuje příloha č. 1. Dále musí být zřízeno zázemí pro pedagogické pracovníky podle nařízení vlády č. 361/2007 Sb., který stanoví podmínky ochrany zdraví při práci. Uvedené požadavky jsou stanoveny s ohledem na zajištění podmínek ochrany zdraví i v prostorech, které nejsou součástí školy, ale kde probíhá školou organizovaná výuka.

Požadavky na výměnu vzduchu

V neposední řadě je třeba také uvést, že nová hygienická vyhláška č. 160/2024 Sb. upravuje i nadále požadavky na výměnu vzduchu v pobytových prostorech škol a dalších regulovaných zařízeních, což je další ukazatel potřebný pro zachování pohody prostředí ve vztahu k počtu osob přítomných v pobytové místnosti.

U nových staveb, v návaznosti na přijaté technologické řešení stavby, se předpokládá, že bude zavedeno podpůrné kritérium, sledování koncentrace oxidu uhličitého, jako ukazatele kvality vzduchu v pobytových místnostech, přičemž hygienický limit pro oxid uhličitý bude nově stanoven v připravované hygienické vyhlášce, která nahradí vyhlášku č. 6/2003 Sb., kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb.

Ukazatel kvality vzduchu v pobytové místnosti je tedy jedním z kritérií, které umožní zachovat pohodu prostředí bez stanovených plošných ukazatelů. Pro zajištění odpovídající kvality vzduchu v pobytové místnosti není možné užít pouze 1 parametr prostředí, např. koncentraci oxidu uhličitého, ale je třeba legislativně ošetřit i další ukazatele, tzn. uvést cestu, jak jej nejsnáze dosáhnout, a to je právě ukazatel výměny vzduchu v pobytové místnosti pro dané prostředí.

Limit pro zařízení regulovaná hygienickou vyhláškou je nastaven tak, aby bylo jeho splnění reálné (20m³ na dítě/žáka za hodinu), s přihlédnutím k energetické náročnosti bez ohrožení zdraví dětí a žáků, přičemž se vychází z požadavku nutné výměny vzduchu pro odvod oxidu uhličitého vydechovaného těmito dětmi a žáky. Měření oxidu uhličitého není hygienickou vyhláškou regulovaným zařízením uloženo, pouze došlo k zavedení limitu oxidu uhličitého do hygienické legislativy, neboť doposud byl limit oxidu uhličitého stanoven pouze ve stavebních předpisech, tedy legislativě ministerstva pro místní rozvoj, což v praxi znamená, že nemohl být v případě kontroly kvality vzduchu v pobytové místnosti využit orgánem ochrany veřejného zdraví.

Základním opatřením k zajištění odpovídající kvality vzduchu ve vnitřních pobytových prostorech je však nastavení správného režimu větrání pobytových místností, což orgány ochrany veřejného zdraví projednávají v rámci prováděné kontrolní činnosti se zaměstnanci škol a dalších zařízení pro děti a mladistvé.

Hygienická zařízení

Nová právní úprava obsažená ve vyhlášce č. 160/2024 Sb. dále nestanoví počty zařizovacích předmětů na hygienickém zařízení a zjednodušuje požadavky na jeho vybavení. U škol tato změna souvisí dále i se zavedením nových forem výuky a možnostmi jejího zabezpečení, jako je např. střídání teoretické a praktické výuky a s tím související počet okamžitě přítomných žáků ve škole oproti stanovené celkové kapacitě zařízení. Požadavky na hygienická zařízení u nových staveb upravuje nová vyhláška o požadavcích na výstavbu.

Nová vyhláška o požadavcích na výstavbu č. 146/2024 Sb. však nastavuje mírnější hygienické požadavky pro stavby, které doposud nebyly zařízením pro výchovu a vzdělávání nebo provozovnou pro výchovu a vzdělávání, tzn. pro stavby, které sloužily k jinému účelu, a které by bylo možné po příslušné rekonstrukci využít pro zajištění středního vzdělávání.

Vyjmutí požadavku na instalaci umyvadel v učebnách ze stávající hygienické vyhlášky a vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, bylo nahrazeno požadavkem na umístění alespoň jednoho zdroje tekoucí pitné vody na každém patře  ve společných prostorech přístupných žákům, mimo hygienické zařízení, a to s ohledem na nutnost zajištění pitného režimu, přičemž tento požadavek nebrání zřízení zdroje tekoucí pitné vody v učebnách (výukových prostorech).

Nová právní úprava již neupravuje vedle stavebně technických požadavků, které jsou v kompetenci ministerstva pro místní rozvoj, ani bezpečnostní požadavky, které jsou v kompetenci MŠMT. Nová vyhláška tedy upravuje pouze hygienické požadavky, které jsou vymezeny principy ochrany veřejného zdraví.

Vyhláška však ukládá ve společných prostorech přístupných žákům základní školy, základní umělecké školy, jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky, střední školy, konzervatoře, vyšší odborné školy, mimo prostor hygienického zařízení, zřídit na každém patře, minimálně jeden zdroj tekoucí pitné vody, např. pítko, k zajištění pitného režimu. Členské státy mají dle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2184 ze dne 16. prosince 2020 o jakosti vody určené k lidské spotřebě nově povinnost zlepšovat přístup k pitné vodě pro všechny.

Konkrétně má být v souladu s touto směrnicí podpořeno používání kohoutkové pitné vody ve veřejných prostorech (vnitřních i venkovních), a to instalací vhodných zařízení. Zřízení bezpečných zdrojů pitné vody ve školách pro žáky přispěje nejen k naplnění této povinnosti, ale především podpoří správné návyky žáků v oblasti pitného režimu, jehož dodržování je důležitou prevencí pro zachování jejich kognitivních funkcí při výuce, a dále přispívá k výchově k správné hygieně rukou a umožňuje zajištění první pomoci v případě drobných poranění apod. Z výše uvedených povinností vyhláška vyjímá pouze zařízení, která mají k zajištění pitného režimu instalována umyvadla s přívodem tekoucí pitné vody v každé učebně (výukovém prostoru),

Oproti vyhlášce č. 410/2005 Sb. již nejsou stanoveny počty zařizovacích předmětů na hygienickém zařízení na počet osob, přičemž touto novou právní úpravou není dotčena ani případná volba možnosti zřízení odděleného hygienického zařízení zvlášť pro dívky a zvlášť pro chlapce. Rozhodovací pravomoc je ponechána zřizovatelům, provozovatelům, definovaných subjektů v návaznosti na znalost místních podmínek a potřeb za podmínek zachování principů ochrany zdraví dětí a žáků.

Dále je upraven požadavek na vyčlenění odvětraného prostoru pro ukládání čisticích prostředků a pomůcek mimo dosah dětí a žáků, přičemž touto novou právní úpravou není dotčena možnost zřídit úklidovou komoru s výlevkou a napojením na vodovodní a kanalizační rozvody. Rozhodovací pravomoc je ponechána zřizovatelům a provozovatelům vyhláškou dotčených zařízení v návaznosti na znalost místních podmínek a potřeb. Z důvodu nutného zajištění odpovídajících hygienických podmínek pro úklid pobytových prostor je v případě, kdy není řešeno v samostatné místnosti, uloženo alespoň na jednom hygienickém zařízení zřídit výlevku s přívodem tekoucí pitné a teplé vody a odtokem vody. V případě hygienického zařízení zřízeného v provozovně živnosti péče o dítě do 3 let věku v denním režimu a dětské skupině, do které dochází děti do 3 let věku lze výlevku nahradit jiným technickým vybavením zajišťujícím přívod tekoucí pitné a teplé vody, které je umístěno tak, aby bylo umožněno hygienické mytí a dezinfekce dětských nočníků mimo dosah dětí.

Napojení záchodových kabin na tekoucí pitnou nebo užitkovou vodu umožňuje využití vody jiné kvality než kvality vody pitné. Tato možnost se nevztahuje na umyvadla a sprchy, kde je nezbytné napojení na tekoucí pitnou a teplou vodu. Právní úpravou není vyloučena možnost instalace pisoárů. Hygienickým mytím je myšleno požití tekutého mýdla v dávkovači a hygienickým osušením užití jednorázových ručníků nebo osoušeče rukou. V zařízení pro výchovu a vzdělávání a v provozovně pro výchovu a vzdělávání pro děti předškolního věku a dětské skupině lze pro osušení použít textilní ručníky, kdy každé dítě má vlastní ručník umístěný tak, aby se ručníky vzájemně nedotýkaly.

Osvětlení

V návaznosti na přijetí nové evropské normy ČSN EN 17037 dochází k úpravě požadavků na kvalitu osvětlení pobytových prostor, včetně stanovených podmínek, za kterých lze užít celkové sdružené osvětlení. Tato norma nahradila naší dříve platnou normu ČSN 73 0580-1.

Podle ČSN 73 0580-1 bylo cílem denního osvětlení vytvořit podmínky zdravé zrakové pohody a dobrého vidění pozorovaných předmětů, zabránit vzniku předčasné a nadměrné únavy a předejít možnosti úrazu podmíněného zhoršeným viděním. Denní osvětlení vnitřních prostorů budov a jejich funkčně vymezených částí se navrhovalo podle zrakových činností, pro které byly prostory určeny a kterým denní osvětlení sloužilo. Zrakové činnosti norma třídila podle poměrné pozorovací vzdálenosti do sedmi skupin. Cílem bylo zajistit dostatek denního světla pro konání zrakové práce (např. čtení, psaní). V učebnách škol tak normy stanovily na pracovištích žáků (stolech, lavicích) IV. třídu zrakové činnosti, které náležela minimální požadovaná hodnota činitele denní osvětlenosti D = 1,5 %. Nižší hodnoty byly považovány za nevyhovující stav, při kterém by děti na psaní a čtení špatně viděly. Při dlouhodobém působení takového stavu hrozil dětem zvýšený výskyt očních nemocí a zrakových vad.

Norma ČSN 17037 deklaruje jako svůj cíl dosažení přijatelného subjektivního pocitu osvětlenosti přírodním světlem a zajištění přijatelného výhledu z okna, jakož i doporučuje míru proslunění místností užívaných lidmi.

O zrakové práci a o třídách zrakové činnosti však zde není ani slovo s výjimkou upozornění, že stanovení požadavků na osvětlení vnitřních pracovních prostorů s konkrétními zrakovými úkoly není součástí normy a je uvedeno v EN 12464-1. Tato evropská norma stanovuje požadavky na osvětlení pro vnitřní pracovní prostory z hlediska zrakové pohody a zrakového výkonu osob s normálním zrakem. Její požadavky jsou všeobecně použitelné nezávisle na tom, je-li osvětlení poskytováno umělým nebo denním osvětlením, anebo jejich kombinací.

Na základě požadavku MŠMT byly do znění vyhlášky doplněny výjimky pro prostory, ve kterých lze využít pro osvětlení výukových prostor sdružené osvětlení, a to pro prostory, které nebyly doposud využívány pro školy a kde bude zajišťována středoškolská výuka (vyjma středních škol, kde je realizována i povinná školní docházka – víceletá gymnázia a konzervatoře, a to s ohledem na potřebu zajištění parametrů denního osvětlení ve výukových prostorech, jako preventivního faktoru rozvoje očních vad u žáků do 15 let) a pro nově navrhované školní objekty, které jsou

charakterizovány centrálním multifunkčním prostorem, což je skupina tříd organizačně a prostorově navázaná na společný multifunkční centrální prostor a společně tvořící jeden celek. Svůj požadavek na povolení sdruženého osvětlení pro tyto prostory MŠMT odůvodnilo možností instalace nového systému elektrického osvětlení, které je charakterizováno celospektrálním světlem shodným se spektrem denního osvětlení tzv. prokognitivní osvětlení, neboť tyto nově navrhované prostory škol reflektují v současné době zaváděné moderní formy výuky.

Obecně však platí, že pro většinu zrakových činností v zařízení pro výchovu a vzdělávání, provozovně pro výchovu a vzdělávání a dětské skupině se vyžaduje směr denního osvětlení zleva a shora. Svítidla u soustav elektrického osvětlení se umísťují na strop rovnoběžně s okenní stěnou, pokud to umožní stavebně technické dispozice prostor. Místa dětí a žáků u pracovních stolů musí být v učebnách, hernách a pracovnách orientována tak, aby děti a žáci nebyli v zorném poli oslňováni jasem osvětlovacích otvorů a ani si nestínili místo, kde se nachází předmět zrakové činnosti (tzv. „místo zrakového úkolu“).

JUDr. Eva Dandová