Nové pojmy
    v zákoně o zaměstnanosti

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti prošel v minulém období několika novelizacemi, které zavádí v právní úpravě zákona o zaměstnanosti nové právní pojmy a mění obsahové náležitosti některých stávajících a zažitých právních definicí a institutů. O které pojmy se jedná?

NELEGÁLNÍ PRÁCE

Pro účely zákona o zaměstnanosti se rozumí nelegální prací práce, která má znaky závislé práce podle § 2 odst. 1 zákoníku práce a je konána:

1. fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah; to neplatí, pokud výkon této práce mimo pracovněprávní vztah umožňují jiné právní předpisy,

2. cizincem v rozporu s vydaným povolením k zaměstnání nebo bez tohoto povolení, je-li podle tohoto zákona vyžadováno nebo v rozporu se zaměstnaneckou kartou, kartou vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo modrou kartou vydanými podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky nebo bez některé z těchto karet; to neplatí v případě výkonu jiné práce podle § 41 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, nebo

3. cizincem pro právnickou nebo fyzickou osobu bez platného oprávnění k pobytu na území České republiky, je-li podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky vyžadováno.

Pro posouzení toho, zda se jedná o nelegální práci, není podstatná délka výkonu této práce.

Zastřeným zprostředkováním zaměstnání

se rozumí činnost právnické osoby nebo fyzické osoby, spočívající v pronájmu pracovní síly jiné právnické osobě nebo fyzické osobě, aniž by byly dodrženy podmínky pro zprostředkování zaměstnání podle § 14 odst. 1 písm. b) tj. zaměstnávání fyzických osob za účelem výkonu jejich práce pro uživatele, kterým se rozumí jiná právnická nebo fyzická osoba, která práci přiděluje a dohlíží na její provedení (dále jen „uživatel“).

Režimem dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání

plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu povinnost uchazeče o zaměstnání se rozumí:

1.  zdržovat se v místě pobytu uvedeném v potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu a 

2.  dodržovat rozsah a dobu povolených vycházek.

VNITROPODNIKOVÉ PŘEVEDENÍ - Pro účely zákona o zaměstnanosti se rozumí vnitropodnikovým převedením výkon závislé práce cizincem, který je držitelem karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo povolení k pobytu vnitropodnikově převedeného zaměstnance vydaného jiným členským státem Evropské unie, na území České republiky na pozici manažera, specialisty nebo zaměstnaného stážisty:

1.  v odštěpném závodu se sídlem na území České republiky, do něhož je cizinec převeden z obchodní korporace se sídlem mimo území členských států Evropské unie, k níž tento odštěpný závod náleží, nebo

2.  v obchodní korporaci se sídlem na území České republiky, do níž je cizinec převeden z obchodní korporace se sídlem mimo území členských států Evropské unie, jež je vůči obchodní korporaci se sídlem na území České republiky ovládající nebo ovládanou osobou nebo jsou obě tyto obchodní korporace ovládány stejnou ovládající osobou.

Nehlášená práce

Nehlášenou prací se rozumí:

1. práce konaná osobou uvedenou v § 87 odst. 1 větě první, u níž zaměstnavatel nesplnil svoji povinnost informovat příslušnou krajskou pobočku Úřadu práce o nástupu do zaměstnání nebo k výkonu práce nejpozději před okamžikem nástupu do zaměstnání nebo k výkonu práce této osoby,

2. práce konaná fyzickou osobou, u níž zaměstnavatel nesplnil svou povinnost zaevidovat ji do evidence zaměstnanců podle zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele.

Za bezdlužného se pro účely zákona o zaměstnanosti považuje

zaměstnavatel nebo osoba, kteří nemají evidován nedoplatek, s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky:

a)  u orgánu Finanční správy České republiky,

b)  u orgánů Celní správy České republiky,

c)  na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, nebo

d)  na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

Držitel poštovní licence

1. Držitel poštovní licence vykonává státu správu podle zákona o zaměstnanosti, uzavře-li s Ministerstvem práce a so­ciálních věcí písemnou smlouvu, jejímž obsahem je určení rozsahu státní správy, která se na držitele poštovní licence přenáší.

2. Držitel poštovní licence může vykonávat státní správu nejvýše v rozsahu přijímání podání podle zákona o zaměstnanosti a přijímání podkladů pro vydání rozhodnutí podle tohoto zákona a jejich předávání Úřadu práce.

Potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu

Zákon o zaměstnanosti stanoví, že uchazeči o zaměstnání, který dočasně není schopen plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu, je-li to důvodné, vydá registrující poskytovatel nebo jiný poskytovatel zdravotních služeb, který poskytuje uchazeči o zaměstnání zdravotní péči v případě této nemoci nebo úrazu, na jeho žádost potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu. Uchazeč o zaměstnání, kterému bylo vydáno potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu, je povinen dodržovat režim dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu a dodržovat povinnosti podle § 127 odst. 3.

Potvrzení o ošetření nebo vyšetření uchazeče o zaměstnání ve zdravotnickém zařízení

Zákon o zaměstnanosti stanoví, že uchazeči o zaměstnání, který dočasně není schopen plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu ošetření nebo vyšetření ve zdravotnickém zařízení, je-li to důvodné, vydá registrující poskytovatel nebo jiný poskytovatel zdravotních služeb, který ošetření nebo vyšetření provedl, na jeho žádost potvrzení o ošetření nebo vyšetření uchazeče o zaměstnání ve zdravotnickém zařízení.

KAUCE - Zákon o zaměstnanosti ukládá právnické nebo fyzické osobě žádající o povolení ke zprostředkování zaměstnání podle § 14 odst. 1 písm. b) povinnost poskytnout kauci ve výši 1 000 000 Kč. Poskytnutí kauce je podmínkou vydání povolení ke zprostředkování zaměstnání a pro výkon zprostředkování zaměstnání podle § 14 odst. 1 písm. b) žádající osobou. Kauce se poskytuje na výzvu generálního ředitelství Úřadu práce složením částky na zvláštní účet generálního ředitelství Úřadu práce po splnění všech stanovených podmínek pro udělení povolení ke zprostředkování zaměstnání žádající právnickou nebo fyzickou osobou. Dojde-li k zániku povolení ke zprostředkování zaměstnání, stává se složená částka přeplatkem právnické neb fyzické osoby, které povolení zaniklo. Je-li takto vzniklý přeplatek

vratitelným přeplatkem, vrátí jej generální ředitelství Úřadu práce do 60 dnů ode dne zániku tohoto povolení.

Pracovní místo zřízené pro osobu se zdravotním postižením

Zákon o zaměstnanosti vypustil z právní úpravy definici „chráněné pracovní místo“ a nově ji nahrazuje institutem „pracovní místo zřízené pro osobu se zdravotním postižením“ a definuje ho následovně. Pracovním místem zřízeným pro osobu se zdravotním postižením se rozumí pracovní místo, které zaměstnavatel zřídil pro osobu se zdravotním postižením na základě písemné dohody uzavřené s Úřadem práce. Na zřízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením poskytuje Úřad práce zaměstnavateli příspěvek, přičemž jeho výše ani konstrukce se nemění. Pracovní místo zřízené pro osobu se zdravotním postižením musí být takovou osobou obsazeno po dobu 3 let.

Příspěvek na úhradu provozních nákladů vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním osoby se zdravotním postižením

Zákon o zaměstnanosti vypustil z právní úpravy termín „příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa“ a nově ho nahradil institutem „Příspěvek na úhradu provozních nákladů vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním osoby se zdravotním postižením“. Příspěvek na úhradu provozních nákladů vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním osoby se zdravotním postižením může Úřad práce poskytnout na základě písemné dohody uzavřené se zaměstnavatelem, který zaměstnává v pracovním poměru osobu se zdravotním postižením. Uvedený příspěvek nelze poskytnout zaměstnavateli na osobu se zdravotním postižením, která pracuje mimo pracoviště zaměstnavatele, na zaměstnance v pracovním poměru, který je osobou zdravotně znevýhodněnou a na osobu se zdravotním postižením, která je dočasně přidělena k výkonu práce k uživateli, jde-li o zaměstnavatele, který je agenturou práce.

CHRÁNĚNÝ TRH PRÁCE - Zákon o zaměstnanosti zavedl v právní úpravě nový pojem a to „chráněný trh práce“. Právní úprava uvedený institut definuje tak, že chráněný trh práce je tvořen zaměstnavateli, kteří zaměstnávají více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců a se kterými Úřad práce uzavřel dohodu o jejich uznání za zaměstnavatele na chráněném trhu práce.

Dohoda o uznání zaměstnavatele na chráněném trhu práce

Zákon o zaměstnanosti rovněž zavedl do právní úpravy institut „dohody o uznání zaměstnavatele na chráněném trhu práce“. Dohoda o uznání zaměstnavatele se uzavírá v rámci místní působnosti krajské pobočky Úřadu práce, v jejímž obvodu má sídlo zaměstnavatel, který je právnickou osobou, nebo v jejímž obvodu má bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou osobou. Dohoda o uznání zaměstnavatele se uzavírá na dobu 3 let. Pokud nejpozději do 3 měsíců po uplynutí této doby zaměstnavatel opětovně požádá Úřad práce o uzavření dohody o uznání zaměstnavatele, uzavírá se tato dohoda na dobu neurčitou.

Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce

Zákon o zaměstnanosti v právní úpravě nahradil institut „Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě“ novým institutem a to „Příspěvkem na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce“, přičemž se mění nejen jeho název, nýbrž i konstrukce a výše tohoto příspěvku. Shodně jako dosud jsou příspěvkem nahrazovány skutečně vynaložené prostředky na mzdy nebo platy v měsíční výši 75 % prostředků skutečně vynaložených na mzdy nebo platy na zaměstnance v pracovním poměru, který je osobou se zdravotním postižením, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, nejvyšší částku příspěvku stanoví vláda nařízením s přihlédnutím k výši minimální mzdy, mzdové úrovni a úhrnu spotřebitelských výdajů domácnosti a jednotlivců, jde-li o osobu se zdravotním postižením v prvním, druhém a třetím stupni invalidity a nejvýše 5 000 Kč, jde-li o osobu zdravotně znevýhodněnou. Zákon dále stanoví, že zaměstnavateli k tomuto příspěvku náleží paušální částka 1 000 Kč měsíčně na osobu se zdravotním postižením v prvním, druhém i třetím stupni invalidity na náklady vynaložené zaměstnavatelem na zaměstnávání osob se zdravotním postižením v kalendářním čtvrtletí, za které o poskytnutí příspěvku žádá. Zaměstnavatel může v žádosti o poskytnutí příspěvku uplatnit nárok na zvýšení příspěvku na další náklady vynaložené zaměstnavatelem na zaměstnávání osob se zdravotním postižením v kalendářním čtvrtletí, za které o poskytnutí příspěvku žádá, nejvýše však o částku představující rozdíl mezi částkou stanovenou nařízením vlády a poskytnutým příspěvkem měsíčně na jednoho zaměstnance, který je osobou se zdravotním postižením v prvním, druhém a třetím stupni invalidity. Zvýšení tohoto příspěvku nelze uplatnit na osobu se zdravotním postižením pracující mimo pracoviště zaměstnavatele nebo na zaměstnance agentury práce, který je osobou se zdravotním postižením a je dočasně přidělen k výkonu práce k uživateli.

Zákon o zaměstnanosti upravuje elektronickou evidenci plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením

způsobem uvedeným v § 81 odst. 2 písm. b) vedenou Ministerstvem práce a sociálních věcí. Údaje do této evidence vkládá a za jejich správnost odpovídá dodavatel výrobků, služeb nebo zakázek. Tato evidence obsahuje identifikační údaje dodavatele a odběratele, cenu výrobků, služeb nebo realizovaných zakázek bez daně z přidané hodnoty započitatelnou do plnění povinného podílu, datum dodání výrobků, služeb nebo realizace zakázek, číslo dokladu, jimž byla vyúčtována dodávka výrobků, služeb nebo realizována zakázka, datum zaplacení odebraných výrobků nebo realizovaných zakázek započitatelných do plnění povinného podílu a roční přepočtený počet zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením.

Nový přestupek – zastřené zprostředkování zaměstnání

V právní úpravě zákona o zaměstnanosti se zavádí nový přestupek a to „zastřené zprostředkování zaměstnání podle § 5 písm. g)“. Zákon stanoví, že fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že zastřeně zprostředkovává zaměstnání podle § 5 písm. g) nebo výkon zastřeného zprostředkování zaměstnání umožní, za což ji lze uložit pokutu 5 000 000 Kč. Zákon o zaměstnanosti dále stanoví, že právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se přestupku dopustí tím, že zastřeně zprostředkovává zaměstnání podle § 5 písm. g) nebo výkon zastřeného zprostředkování zaměstnání umožní, za což ji lze uložit pokutu 10 000 000 Kč, nejméně však ve výši 50 000 Kč. Dále lze uložit zákaz činnosti, a to nejdéle na 2 roky a uložit zveřejnění rozhodnutí o přestupku a to na úřední desce Státního úřadu inspekce práce na dobu 1 roku.

Nový přestupek – umožnění výkonu nehlášené práce

V právní úpravě zákona o zaměstnanosti se zavádí nový přestupek a to “umožnění výkonu nehlášené práce podle § 5 písm. j) bodu 1 nebo umožnění výkonu nehlášené práce podle § 5 písm. j) bodu 2 “. Zákon o zaměstnanosti stanoví, že fyzická osoba se dále dopustí přestupku tím, že jako zaměstnavatel umožní výkon nehlášené práce podle § 5 písm. j) bodu 1 nebo bodu 2, za což ji lze uložit pokutu do 3 000 000 Kč.

Zákon o zaměstnanosti dále stanoví, že právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se přestupku dopustí tím, že umožní výkon nehlášené práce podle § 5 písm. j) bodu 1nebo bodu 2, za což ji lze uložit pokutu do 3 000 000 Kč.

Mgr. Olga Bičáková

§ 127 zákona č. 435/2004 Sb.
Cit. na straně 30

(1) Generální ředitelství Úřadu práce kontroluje

a) plnění dohod o poskytnutí hmotné podpory na vytváření nových pracovních míst a hmotné podpory na rekvalifikaci nebo školení (§ 111),

b) plnění cílených programů celostátního charakteru (§ 120).

(2) Krajská pobočka Úřadu práce je oprávněna kontrolovat výši průměrného měsíčního čistého výdělku, a to v rozsahu potřebném pro stanovení výše podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci.

(3) Krajská pobočka Úřadu práce je dále oprávněna kontrolovat plnění povinnosti uchazeče o zaměstnání dodržovat režim dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu (§ 5). Krajská pobočka Úřadu práce v případě zjištění porušení povinnosti uvedené ve větě první uchazečem o zaměstnání vyhotoví o kontrole písemný záznam s uvedením skutečností, které znamenají porušení tohoto režimu; stejnopis tohoto záznamu doručí uchazeči o zaměstnání a registrujícímu poskytovateli nebo jinému poskytovateli zdravotních služeb, který poskytuje uchazeči o zaměstnání zdravotní péči v případě nemoci nebo úrazu, který potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu vydal. Uchazeč o zaměstnání je povinen krajské pobočce Úřadu práce umožnit kontrolu dodržování režimu dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu.

(4) Na postup při kontrole podle odstavce 3 se nevztahuje kontrolní řád.

§ 2 zákona č. 262/2006 Sb.
CIt. na straně 29

(1) Závislou prací je práce, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně.

(2) Závislá práce musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě.

§ 5 zákona č. 435/2004 Sb.

Vymezení některých pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a)  identifikačními údaji

1. u fyzické osoby jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, státní občanství, rodné číslo nebo datum a místo narození, nebylo-li rodné číslo přiděleno, bydliště osoby,

2. u právnické osoby obchodní firma nebo název, sídlo, identifikační číslo osoby,

3. u fyzické osoby, která je podnikatelem, obchodní firma nebo jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo, sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

4. u zahraniční osoby údaje uvedené pod bodem 2 nebo 3 a umístění organizační složky v České republice,

b)  bydlištěm

1. u státního občana České republiky adresa místa trvalého pobytu na území České republiky nebo adresa místa, kde se na území České republiky obvykle zdržuje,

2. u cizince, který je občanem Evropské unie nebo jeho rodinným příslušníkem anebo rodinným příslušníkem občana České republiky, adresa trvalého nebo přechodného pobytu na území České republiky, a pokud takový pobyt nemá, adresa místa, kde se na území České republiky obvykle zdržuje,

3. u cizince, který není občanem Evropské unie ani jeho rodinným příslušníkem ani rodinným příslušníkem občana České republiky, adresa místa trvalého pobytu na území České republiky,

4. u cizince, který není občanem Evropské unie ani jeho rodinným příslušníkem ani rodinným...