Nové slevy na pojistném

Zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti byl novelizován zákonem č. 216/2022 Sb. a zavedl nové slevy na pojistném. Kterých zaměstnanců se budou týkat nové slevy na pojistném?

Návrh zákona byl Poslaneckou sněmovnou projednán a schválen již v prvém čtení, protože patří mezi opatření vlády na podporu pomoci rodinám v době energetické krize a vláda proto požádala o jeho urychlené projednání.

Cílem zákona je motivovat zaměstnavatele

prostřednictvím slevy na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti k tomu, aby vytvářel větší počet pracovních (služebních) míst na kratší pracovní (služební) dobu pro osoby, které z důvodu různých životních situací zpravidla nemohou pracovat po stanovenou týdenní pracovní dobu, a využít tak pracovní uvedených osob, případně usnadnit vstup do zaměstnání mladých osob, zejména absolventů středních škol a odborných učilišť. Zajištění nebo zachování zaměstnání (byť v omezeném rozsahu) těmto skupinám osob zajistí příjem z výdělečné činnosti spojený s odvody pojistného na sociální zabezpečení do státního rozpočtu a zároveň s tím lze u nich předpokládat snížení vynakládání finančních prostředků na další sociální dávky.

Podmínkou nároku na slevu je, že zaměstnavatel, který se rozhodne uplatňovat slevu na pojistném, tento záměr oznámí ČSSZ. Bude-li za téhož zaměstnance chtít uplatňovat slevu více zaměstnavatelů, pak tuto slevu může uplatnit ten, který záměr oznámí jako první. ČSSZ povede evidenci zaměstnanců, na které je uplatňována sleva, a zaměstnavatelů, kteří oznámili ČSSZ záměr uplatňovat slevu za zaměstnance jako první.

Zaměstnavatel bude uplatňovat slevu na pojistném na přehledu o výši pojistného, který předkládá příslušné OSSZ a bude ji odečítat od pojistného odváděného za příslušný kalendářní měsíc. Spolu s novelou zákona č. 589/1992 Sb. se provádějí navazující úpravy v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v zákoně č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, a v zákoně č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení.

Zákon nabude účinnosti 1. února 2023, tedy prvním dnem sedmého kalendářního měsíce po jeho vyhlášení. Tato doba je totiž nutná k zajištění technické přípravy na realizaci tohoto opatření na straně orgánů sociálního zabezpečení i zaměstnavatelů. Současně je nezbytné, aby ČSSZ práce na této technické přípravě, zejména na úpravě aplikačního a programového vybavení, zahájila co nejdříve.

SLEVA NA POJISTNÉM - Uvedenou novelou zákona č. 589/1992 Sb. se zavádí sleva na pojistném pro zaměstnavatele z úhrnu vyměřovacích základů vyjmenovaných zaměstnanců především v nových ustanoveních § 7a až § 7c a v § 23c až § 23f zákona.

Okruh zaměstnanců je volen tak, aby se jednalo o osoby, které z důvodu různých životních situací často nemohou nebo z důvodu vyššího věku nejsou schopny pracovat po stanovenou týdenní pracovní dobu, a aby byl zaměstnavatel finančně motivován k tomu, aby tyto osoby považoval za více preferované při obsazování zkrácených pracovních úvazků. Záměrem je zajistit těmto osobám nebo jim zachovat zaměstnání (byť v omezeném rozsahu), čímž bude zajištěn jejich příjem z výdělečné činnosti spojený s odvody pojistného do státního rozpočtu a sníží se též pravděpodobnost poskytování sociálních dávek.

Předně se jedná o osoby starší 55 let nebo naopak osoby nízkého věku do 21 let. Dále se bude poskytovat sleva ke zkráceným úvazkům při péči o dítě do 10 let věku dítěte, tj. do doby, kdy je sladění péče o dítě s plným pracovním úvazkem nejobtížnější. U rodičů dětí do 10 let věku je totiž zvýšená potřeba uzavírání zkrácených pracovních úvazků a poznatky z oblasti zaměstnanosti ukazují, že je vážný nedostatek takových míst. V praxi se stává, že zejména rodiče po rodičovské dovolené se do práce vrací později, než by skutečně chtěli a potřebovali, a jsou tak zbytečně dlouho pracovně neaktivní. U rodičů dětí do 10 let se faktický výkon péče nebude sledovat a zaměstnanec jej nebude prokazovat, neboť se nepředpokládá, že by rodiče, kteří o dítě nepečují, měli zájem pracovat na zkrácený úvazek a snížit si tím příjmy. Stejné postavení jako rodiče budou mít i osoby, které převzaly do péče nahrazující péči rodičů dítě do 10 let věku a pečují o ně.

Další skupinou osob jsou osoby pečující o blízkou osobu závislou na pomoci, protože mají rovněž z důvodu poskytování této pomoci, která je často časově náročná, ztíženou pozici na trhu práce. Tyto osoby eviduje Úřad práce a zaměstnanci budou dokládat pouze potvrzení Úřadu práce.

V rámci okruhu osob, na které bude zaměstnavatelům vznikat nárok na slevu na pojistném, jsou uvedeny i osoby se zdravotním postižením, které mají vzhledem ke svému zdravotnímu stavu významně sníženou možnost uplatnění na trhu práce. Pro účely zákona se nezavádí nová definice, nýbrž okruh těchto osob se stanoví odkazem na § 67 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, kde jsou pod označením „zdravotně znevýhodněné osoby“ zařazeny fyzické osoby ve třetím stupni invalidity, fyzické osoby ve druhé a prvním stupni invalidity a osoby se zdravotním postižením.

Dále se chce podpořit zaměstnávání studentů, aby již při studiu získávali potřebnou odbornou praxi na trhu práce a po absolvování škol měli snazší uplatnění na trhu práce.

Do okruhu osob, za které může zaměstnavatel uplatnit slevu na pojistné, se zařazují také osoby, které nastoupily jako uchazeči o zaměstnání na rekvalifikaci podle zákona o zaměstnanosti. Podle poznatků Úřadů práce totiž změna profesního zařazení často způsobuje přechodně nižší produktivitu, a to snižuje zájem zaměstnavatelů o zaměstnávání rekvalifikovaných osob. Do okruhu osob vymezeném rekvalifikací patří osoby v určeném období (12 měsíců) od zahájení rekvalifikace.

Poslední skupinou osob, na které bude náležet sleva na pojistném, jsou osoby mladší 21 let.

Sleva na pojistném bude náležet za zaměstnance v pracovním poměru a dále za zaměstnance ve služebním poměru. Pod pojmem „zaměstnanci ve služebním poměru“ se rozumí zaměstnanci ve státní službě, osoby ve služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů a vojáci z povolání.

Sleva na pojistném bude náležet bez ohledu na to, jestli zaměstnání bylo sjednáno na dobu určitou nebo neurčitou.

ZÁKLADNÍ PODMÍNKOU PRO NÁROK NA SLEVU NA POJISTNÉM, s výjimkou zaměstnanců do 21 let, je sjednání zkráceného úvazku, kterým se pro účely zákona rozumí vymezený počet hodin týdně. Tento počet hodin platí obecně, tj. bez zřetele na různé délky týdenní pracovní doby u konkrétního zaměstnavatele. Podmínka zkráceného úvazku bude splněna i v případě změny rozsahu pracovního úvazku, například při přechodu z plného na zkrácený pracovní úvazek. Sleva na pojistném bude náležet i v případě, že kratší úvazek byl sjednán již před účinností zákona. Výjimka ohledně zaměstnanců mladších 21 let je odůvodněna záměrem podpořit zaměstnávání čerstvých absolventů odborných učilišť a středních škol, kteří vstupují na trh práce, a umožnit jim získávání profesních zkušeností. Za téhož zaměstnance lze zaměstnavateli slevu poskytnout jen na jeden zkrácený pracovní úvazek. V případech, kdy bude mít zaměstnanec několik zkrácených pracovních (služebních) úvazků u téhož zaměstnavatele, které nepřekročí stanovený rozsah v kalendářním měsíci, může zaměstnavatel uplatnit slevu jen na jeden ze zkrácených pracovních úvazků.

Sleva nenáleží, pokud příjem zaměstnance, tj. jeho vyměřovací základ, přesáhne 1,5 násobek průměrné mzdy (průměrná mzda je definována v § 23b odst. 4). Aktuálně v roce 2022 je tímto násobkem částka 58 367 Kč. Účelem této podmínky je neposkytovat slevu v případech vysokých výdělků, kdy je zřejmé, že i při kratším úvazku je na trhu práce o zaměstnance zájem.

Sleva na pojistném se nebude poskytovat za zaměstnance, jehož průměrný hodinový příjem, z něhož se platí pojistné na sociální zabezpečení, bude v kalendářním měsíci vyšší než stanovená hranice průměrného hodinového příjmu.

Zaměstnavatel odvádí za své zaměstnance pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti ve výši 24,8 % z vyměřovacího základu. Vyměřovacím základem zaměstnavatele je částka odpovídající úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců. Od takto vypočteného pojistného si bude zaměstnavatel odečítat slevu na pojistném. Sleva pojistného za kalendářní měsíc bude odečítána přímo od částky vypočteného pojistného, které je zaměstnavatel povinen za příslušný kalendářní měsíc odvést za všechny zaměstnance. Tento způsob je pro zaměstnavatele administrativně nejjednodušší a současně zajišťuje nejrychlejší způsob realizace této podpory.

Sleva nenáleží, pokud:

•    vyměřovací základ tohoto zaměstnance je vyšší než 1,5násobek průměrné mzdy,

•    odpracovaná pracovní (služební) doba zaměstnance, včetně dob, které se považují za výkon práce (služby), překročí u téhož zaměstnavatele v kalendářním měsíci 138 hodin,

•    průměrný hodinový příjem zaměstnance, z něhož se platí pojistné na sociální zabezpečení, je v kalendářním měsíci vyšší než stanovená hranice průměrného hodinového příjmu odvozená od limitu 1,5násobku průměrného příjmu rozpočítáním na maximální zkrácený úvazek 32 hodin.

•    jde o zaměstnance – osobu se zdravotním postižením, který je v pracovním poměru k zaměstnavateli uznanému za zaměstnavatele na chráněném trhu práce,

•    je zaměstnanec uveden v měsíčním přehledu nákladů na náhrady mezd zaměstnanců pro uplatnění nároku na výplatu příspěvku v době částečné práce (tzv. kurzarbeit).

Dále se také vylučují se souběhy při poskytování slevy, a pokud zaměstnanec vykonává:

•    u téhož zaměstnavatele několik zaměstnání na zkrácený pracovní (služební) úvazek, která v úhrnu splňují stanovený limit kratší pracovní (služební) doby, náleží sleva na pojistném jen z jednoho zaměstnání,

•    u různých zaměstnavatelů několik zaměstnání na zkrácený pracovní (služební) úvazek, slevu na pojistném za zaměstnance může uplatnit jen jeden z těchto zaměstnavatelů, který jako první ohlásil záměr uplatňovat za zaměstnance slevu ČSSZ.

V praxi mohou nastat situace, kdy budou důvody pro poskytnutí slevy na pojistném u konkrétního zaměstnance kumulovány (např. osoba starší 55 let je zároveň osobou se zdravotním postižením). Zákon proto výslovně stanoví, že v takovém případě náleží sleva na pojistném zaměstnavateli pouze jednou.

Všechny podmínky pro slevu na pojistném musí být splněny po celý kalendářní měsíc. Nebude tedy postačovat, aby podmínky byly plněny jen po část kalendářního měsíce (například zaměstnanec pracuje do 20. dne v měsíci na plný pracovní úvazek a pak přejde na zkrácený úvazek od 21. dne nebo zaměstnanec v průběhu kalendářního měsíce dovrší stanovený věk. V takových případech sleva na pojistném nenáleží, neboť zkrácený úvazek nebo stanovený věk netrvá celý kalendářní měsíc.

Pokud však zaměstnanec nastoupí do zaměstnání až v průběhu kalendářního měsíce, lze slevu uplatnit, avšak stanovené podmínky musí být plněny po celou dobu trvání pracovního nebo služebního poměru v tomto měsíci (například vznikne-li zaměstnanci pracovní poměr od 15. dne v měsíci, musí být stanovené podmínky plněny od 15. dne do konce měsíce).

Technický způsob uplatnění slevy

se upravuje v novém § 7c zákona a to formou odečtu od odváděného pojistného za příslušný kalendářní měsíc. Sleva na pojistném se bude tedy uplatňovat podáním stanoveného přehledu podle § 9 odst. 2 zákona. Princip odečtu byl přitom v oblasti pojistného v minulosti již uplatňován, srov. např. slevy na pojistném podle § 21a zákona, které byly zavedeny zákonem č. 221/2009 Sb., nebo odečet mimořádného příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě podle § 6 zákona č. 518/2021 Sb., takže by to nemělo způsobovat zaměstnavatelům potíže.

Sleva na pojistném se poskytuje zaměstnavateli z vyměřovacího základu zaměstnance za každý kalendářní měsíc, v němž byly podmínky pro její poskytnutí splněny. Slevu je možné uplatnit pouze ve lhůtě pro podání přehledu o výši pojistného, tj. od prvního do dvacátého dne následujícího kalendářního měsíce. Je potřeba, aby zaměstnavatel slevu na pojistném uplatnil vždy včas za aktuální kalendářní měsíc, neboť nelze předpokládat, že by v měsících před zpětným uplatnění slevy na pojistném sleva plnila účel ekonomické motivace zaměstnavatele zaměstnávat na zkrácený úvazek, pokud slevu neuplatňoval, nebo o možností uplatnění nevěděl a dozvěděl se o ní až se zpožděním. Zpětné uplatňování slev by bylo též administrativně komplikované. Zaměstnavatel nebude tedy moci dodatečně uplatnit nárok na slevu ani v případě, kdy např. zaměstnanec doložil skutečnosti již trvající se zpožděním (zaměstnanec pečuje o blízkou osobu již 2 měsíce a až poté doloží tuto péči), v případě chybného odvodu pojistného (z důvodu administrativní chyby, chybného vyplnění tiskopisu) nebo v případě opomenutí zaměstnavatele slevu na pojistném uplatnit, ačkoliv na ni měl prokazatelně nárok.

Společná ustanovení ke slevám na pojistném

Zaměstnavatel bude disponovat zpravidla jen údajem o věku zaměstnance, a pokud jde o ostatní skutečnosti odůvodňující poskytnutí slevy na pojistném, je odkázán na sdělení a doložení zaměstnance. Zaměstnanec přitom nemá právní povinnost sdělit zaměstnavateli nebo budoucímu zaměstnavateli skutečnosti odůvodňující poskytnutí slevy na pojistném, s výjimkou povinností stanovených tímto zákonem. Pokud zaměstnanec tyto skutečnosti nesdělí, není nijak postihován. Pokud však jsou zaměstnancem tyto skutečnosti sděleny, má zaměstnanec povinnost tyto skutečnosti stanoveným způsobem též doložit; porušení této povinnosti však nebude přestupkem.

Uvedené skutečnosti potřebné pro posouzení nároku na slevu na pojistném, které zaměstnavatel nemá ve své evidenci, je zaměstnanec povinen zaměstnavateli prokázat. Způsob prokazování se liší podle věcného charakteru jednotlivých důvodů pro poskytnutí slevy.

Jde-li o potvrzení Úřadu práce, že je zaměstnanec pečující osobou, toto potvrzení v současné době Úřad práce již vydává, a to pro účely zdravotního pojištění, důchodového pojištění, hmotné nouze a zaměstnanosti, takže nově je bude Úřad práce vydávat též pro účely slevy na pojistném. Podmínka, že potvrzení nesmí být starší než 1 měsíc, je dána z toho důvodu, že Úřad práce toto potvrzení nemůže vydávat na období péče do budoucna (vždy je to zpětně, že pečoval do dne, kdy bylo potvrzení vydáno).

Zaměstnavatel je povinen informovat zaměstnance o tom, že oznámil ČSSZ záměr uplatňovat za něj slevu na pojistném. Po obdržení této informace je zaměstnanec povinen zaměstnavateli sdělit, zda je zaměstnán i u jiného zaměstnavatele na zkrácený úvazek.

Pokud zaměstnanec obdržel od zaměstnavatele informaci o tom, že na něj bude uplatňovat slevu na pojistném, je povinen sdělovat zaměstnavateli též všechny změny rozhodných skutečností (s výjimkou věku) ve stanovené lhůtě a také tyto změny dokládat. Pokud zaměstnanec tyto povinnosti nesplní a v důsledku toho zaměstnavatel nesprávně odvedl pojistné v nižší výši, vzniká zaměstnanci povinnost nahradit penále, které zaměstnavatel zaplatil.

Zákon zakládá právní titul pro úhradu penále v případě, že dluh na pojistném vznikl v důsledku jednání zaměstnance, tj. v důsledku poskytnutí nesprávných údajů zaměstnancem (přitom není rozhodné, z jakého důvodu zaměstnanec nesprávné údaje poskytl), a v případě, že zaměstnanec neohlásil včas změnu údajů, pokud byl zaměstnavatelem informován o tom, že zaměstnavatel uplatňuje slevu.

Vedení evidence údajů souvisejících s uplatňováním nároku na slevu na pojistném u konkrétních zaměstnanců je nezbytné k tomu, aby mohla být správnost uplatnění této slevy v rámci kontrolní činnosti ověřena. Rodné listy dětí, resp. jejich kopie, nemusí zaměstnavatel uchovávat, nýbrž postačí vedení údaje o věku dítěte. V případě, že jeden zaměstnanec bude mít více zkrácených úvazků, bude evidence obsahovat samostatně každý úvazek zaměstnance.

Zaměstnavatel záměr uplatňovat slevu na pojistném za zaměstnance oznamuje prostřednictvím ePortálu ČSSZ. Před odesláním elektronického oznámení si bude moci ověřit, zda na zaměstnance již neuplatnil slevu na pojistném jiný zaměstnavatel. Pokud by bylo přesto dodatečně zjištěno, že předtím uplatnil u téhož zaměstnance nárok na slevu jiný zaměstnavatel, bude zaměstnavatel uplatňující nárok na slevu jako další v pořadí informován. Evidenci záměrů uplatňovat slevu na pojistném je třeba vést proto, aby mohly být vyloučeny souběhy poskytování slevy na pojistném za stejného zaměstnance více zaměstnavatelům.

Zákon stanoví možnost nahlížet do portálu z důvodu administrativně a technicky příznivého řešení pro zaměstnavatele, kdy zaměstnavatel, který neoznámil záměr jako první, bude mít možnost průběžně ověřovat, zda je či není u zaměstnance evidován záměr uplatňovat slevu na pojistném. Náhled na data o zaměstnanci se z důvodu ochrany osobních údajů umožní zaměstnavateli teprve tehdy, až bude zaevidován pojistný vztah mezi ním a zaměstnancem (na základě podaného oznámení o nástupu do zaměstnání).

RADA!

Sleva na pojistném bude poprvé náležet za kalendářní měsíc, v němž zákon nabude účinnosti (tedy únor 2022), a to na základě přehledu podávaném zaměstnavatelem za tento měsíc.

Slevu na pojistném nelze uplatnit za období před účinností zákona, i když podmínky pro slevu by byly splněny a přehled zaměstnavatel podává za účinnosti zákona (přehledy se podávají pozadu).

JUDr. Eva Dandová

§ 7a zákona č. 589/1992 Sb.
cit. na straně 3

(1) Zaměstnavatel má nárok na slevu na pojistném za kalendářní měsíc za zaměstnance v pracovním nebo služebním poměru, který

a) je starší 55 let,

b) pečuje o dítě mladší 10 let, jehož je rodičem, nebo které má v péči nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu; za rozhodnutí příslušného orgánu se považuje rozhodnutí uvedené v § 7 odst. 10 zákona o státní sociální podpoře,

c) pečuje o osobu blízkou mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu blízkou, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost); osoba blízká se posuzuje podle § 24 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění,

d) se zároveň připravuje na budoucí povolání studiem; studium se posuzuje podle § 21 odst. 1 písm. a), § 22 a 23 zákona o důchodovém pojištění,

e) v období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, za který se sleva na pojistném uplatňuje, nastoupil jako uchazeč o zaměstnání na rekvalifikaci podle § 109 nebo 109a zákona o zaměstnanosti,

f)  je osobou se zdravotním postižením podle § 67 odst. 2 zákona o zaměstnanosti, nebo

g) je mladší 21 let.

(2) Podmínkou nároku na slevu na pojistném je, že se zaměstnancem uvedeným v odstavci 1 písm. a) až f) je sjednána kratší pracovní nebo služební doba, než činí stanovená týdenní pracovní nebo služební doba, přičemž rozsah takto stanovené kratší pracovní nebo služební doby činí nejméně 8 hodin a nejvíce 30 hodin týdně. Vykonává-li zaměstnanec u téhož zaměstnavatele více zaměstnání v pracovním nebo služebním poměru, náleží sleva na pojistném jen z jednoho zaměstnání; limit počtu hodin podle věty první platí přitom pro všechna tato zaměstnání dohromady.