Novela školského zákona
Již třetí rok za sebou dochází k poměrně velkým změnám školského zákona. Po novele provedené zákonem č. 82/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, který nabyl účinnosti 1. 5. 2015, a zákonem č. 178/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, který nabyl účinnosti 1. 9. 2016, přichází další novela školského zákona, má č. 101/2017 Sb.
Předmětem změn, které přináší tato novela, je oblast financování škol a školských zařízení zřizovaných kraji, obcemi a svazky obcí (dále regionální školství územních samosprávných celků) z prostředků státního rozpočtu. Financování soukromých a církevních škol není navrženými změnami financování dotčeno.
Důvodem navržené novelizace školského zákona byla podle předkladatele nutnost vytvoření právního základu pro realizaci změn v systému financování regionálního školství územně samosprávných celků.
Hlavní změny lze charakterizovat asi následující způsobem:
Stávající systém financování regionálního školství územně samosprávných celků prostřednictvím republikových a krajských normativů zůstane zachován pouze pro financování vzdělávání a školských služeb poskytovaných školskými zařízeními s výjimkou školních družin. Dojde však ke změně struktury republikových normativů a k regulaci výše krajských normativů bude moci MŠMT stanovit personální standardy pro zajištění činností školských zařízení.
Pro komplexní financování základních uměleckých škol, pro financování „pedagogické práce“ (tj. mzdových výdajů pro pedagogické pracovníky) a pro financování ostatních neinvestičních výdajů ve vyšších odborných školách a pro financování ostatních neinvestičních nákladů v mateřských školách, základních školách a ve středních školách a konzervatořích bude zachován stávající systém normativního financování „na žáka“, normativy však již nebudou stanovovat jednotlivé krajské úřady, ale bude je centrálně stanovovat MŠMT.
Pro financování „nepedagogické práce“ (tj. mzdových výdajů pro nepedagogické zaměstnance) v mateřských školách, základních školách a středních školách bude systém normativních financování „na žáka“ nahrazen normativním systémem financování kombinací normativů „na školu“, „na pracoviště“ a „na třídu“, (resp. u středních škol „na třídu v oboru vzdělání“). Normativy bude centrálně stanovovat MŠMT.
Pro financování „nepedagogické práce“ v konzervatoři a ve vyšší odborné škole bude systém normativních financování „na žáka“ nahrazen normativním systémem financování kombinací normativů „na školu“, „na pracoviště“ a „na žáka“, (resp. u konzervatoří „na žáka v oboru vzdělání“ a u vyšších odborných škol „na studenta v akreditovaném vzdělávacím programu“). Normativy bude centrálně stanovovat MŠMT.
Naprosto zásadní změnu pak v navrhovaném řešení představuje zavedení zcela odlišného systému financování pedagogické práce v mateřských školách, základních školách, ve středních školách a v konzervatořích a ve školních družinách.
Pro obory vzdělání v těchto druzích škol a pro školní družinu bude závazným právním předpisem stanoven maximální rozsah vzdělávání, nebo maximální rozsah přímé pedagogické činnosti hrazený ze státního rozpočtu. Tento maximální rozsah bude stanoven pro základní školy, střední školy a konzervatoře nařízením vlády v podobě maximálního počtu hodin výuky (včetně nezbytného dělení) ve třídě (oddělení) v oboru vzdělání, v závislosti na počtu žáků ve třídě (oddělení) a pro mateřské školy a školní družiny prováděcím právním předpisem MŠMT v podobě maximálního počtu hodin přímé pedagogické činnosti v závislosti na organizační struktuře mateřské školy a školní družiny. Stanovené maximum bude vyjadřovat stav, umožňující poskytování vzdělávání v potřebné kvalitě a jeho další zvýšení již k růstu kvality nepřispívá natolik významným způsobem, aby to odůvodnilo zvýšenou potřebu výdajů státního rozpočtu.
Dále pak pro uvedené druhy škol a pro školní družinu MŠMT stanoví:
• Normativy ostatních (mimotarifních) nárokových složek platů (příplatky za vedení a třídnictví, specializační příplatky), připadajících na 1 úvazek pedagogického pracovníka.
• Normativy nenárokových složek platů, připadajících na 1 úvazek pedagogického pracovníka.
• Opravné koeficienty k normativům nenárokových složek platů, připadajících na 1 úvazek pedagogického pracovníka zohledňující:
– průměrnou naplněnost běžných tříd/oddělení (koeficient naplněnosti),
– podíl dětí/žáků se speciálními vzdělávacími potřebami vzdělávaných v běžných třídách/odděleních (koeficient společného vzdělávání; má vždy hodnotu minimálně rovnu 1).
Uvedené opravné koeficienty tak budou v oblasti nenárokových složek platů zohledňovat zvyšující se náročnost práce pedagogů jak s rostoucím počtem žáků ve třídě/oddělení, tak i s rostoucím zapojením dětí/žáků/studentů se speciálními vzdělávacími potřebami do společného vzdělávání v běžných třídách/odděleních jednotlivých škol/školských zařízení.
Za podstatnou změnu v novém systému financování lze považovat i legislativní ukotvení rezervy, která bude rozepisována na krajské úřady již z úrovně MŠMT nad rámec normativního rozpisu rozpočtu, a to na základě předem definovaných objektivních parametrů (normativně vymezený objem prostředků, podíl žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v kraji, údaje škol a školských zařízení o předpokládané organizaci vzdělávání v novém školním roce, hustota osídlení v kraji, apod.). Krajské úřady budou přidělenou rezervu využívat přednostně k řešení finančních dopadů podpůrných opatření podle § 16 ŠZ nově přiznaných dětem, žákům a studentům v průběhu daného kalendářního roku a finančních dopadů případného nárůstu výkonů v novém školním roce, ale i k zohlednění objektivních (normativně nepostižitelných) specifik jednotlivých škol/školských zařízení, a to zejména v oblasti personálního zabezpečení specifických podmínek jejich provozu.
Dne 4. dubna 2017 byla uvedená novela publikována ve Sbírce jako zákon č. 101/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Nový zákon má rozčleněnou účinnost do čtyř termínů – dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů, (tedy 5. dubna 2017), dnem 1. září 2017, dnem 1. září 2018 a dnem 1. září 2020.
JUDr. Eva Dandová
383. Platná právní úprava
Současný systém financování škol a školských zařízení zapsaných do školského rejstříku ze státního rozpočtu byl do školského zákona převzat z předchozí právní úpravy.
Jaké jsou principy financování?
Stávající systém financování regionálního školství ze státního rozpočtu je postaven na principu normativním a výkonovém, na principu příspěvkovém a na principu účelovém. Normativní a výkonový princip je upraven v § 160 odst. 5 školského zákona a znamená, že finanční prostředky státního rozpočtu určené na výdaje a definované v § 160 odst. 1 školského zákona a v § 1 zákona o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením nejsou školám a školským zařízením všech zřizovatelů poskytovány podle jejich konkrétních výdajů a potřeb, ale podle skutečně realizovaných výkonů v oblasti vzdělávání a školských služeb podle školského zákona, a to na základě zde výslovně vymezených „jednotek výkonu“.
Finanční prostředky státního rozpočtu se tak poskytují normativně, a to podle skutečného počtu dětí, žáků nebo studentů ve škole nebo školském zařízení, v jednotlivých oborech a formách vzdělávání, lůžek, stravovaných nebo jiných jednotek stanovených příslušnými právními předpisy.
Při stanovení objemu finančních prostředků ze státního rozpočtu pro konkrétní právnickou osobu vykonávající činnost školy nebo školského zařízení se vychází ze skutečného počtu uvedeného ve školních matrikách pro příslušný školní rok, nejvýše však do výše povoleného počtu jednotek výkonu uvedeného ve školském rejstříku.
Příspěvkový princip vyplývá z § 160 odst. 6 školského zákona. Protože finanční prostředky státního rozpočtu vyčleněné na činnost škol a školských zařízení nemusejí vždy pokrýt veškeré výdaje daného subjektu, je upraven nárok na pokrytí veškerých uvedených výdajů, jejichž výše se může případ od případu výrazným způsobem lišit s ohledem na věkové složení pedagogického sboru apod.
Účelový princip znamená, že ze státního rozpočtu se poskytují finanční prostředky pouze na činnost škol a školských zařízení zapsaných ve školském rejstříku podle školského zákona, a to pouze na úhradu výdajů výslovně vymezených v § 160 odst. 1 školského zákona. Okruh těchto výdajů je vymezen odlišně v závislosti na zřizovateli školy nebo školského zařízení. Situaci v této oblasti v praxi významně komplikuje fakt, že z různých historických i politických důvodů nejsou výdaje vzniklé v činnosti škol a školských zařízení, na jejichž úhradu jsou poskytovány finanční prostředky státního rozpočtu, vymezeny jednotně pro školy a školská zařízení všech zřizovatelů, ale samostatně pro školy a školská zařízení jednotlivých možných zřizovatelů. Jsou tedy samostatně vymezeny pro školy a školská zařízení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, samostatně pro školy a školská zařízení církví a náboženských společností, kterým bylo přiznáno zvláštní právo zřizovat církevní školy, a samostatně pro školy a školská zařízení obcí, svazků obcí a krajů.
Zcela samostatná právní úprava se pak vztahuje na rozsah a podmínky financování tzv. soukromých škol a školských zařízení ze státního rozpočtu (jedná se o zákon o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením ve znění pozdějších předpisů).
384. Změny ve financování pedagogické práce
Letošní novela školského zákona má přinést změny v systému financování pedagogické práce.
K jakým změnám dojde?
Při stávajícím systému financování pedagogické práce ze státního rozpočtu platí, že vybrané druhy škol a typy školských zařízení předkládají MŠMT údaje o počtech svých pedagogických pracovníků (bez pedagogických a ostatních zaměstnanců, jejichž podíl na vzdělávání a školských službách vyplývá z podpůrných opatření dle § 16 školského zákona), o jejich zařazení do platových tříd a platových stupňů, o jejich míře přímé vyučovací (přímé výchovné) činnosti, a o dalších mzdových nárocích vyplývajících pro ně z kariérního systému, a údaje o rozsahu poskytovaného vzdělávání/školských služeb (bez zvýšení vyplývajícího z podpůrných opatření dle § 16 školského zákona), a to v rozsahu, termínech a struktuře stanovených prováděcím právním předpisem. Předložením uvedených údajů definuje vybraný druh školy/typ školského zařízení svůj nárok na příděl zdrojů státního rozpočtu na zabezpečení své činnosti.
Ministerstvo v rámci předběžné kontroly posoudí, zda definovaný nárok nepřekračuje nárok vyplývající pro školu/školské zařízení ze stanoveného maximálního rozsahu. Pokud tomu tak není, bude škole/školskému zařízení MŠMT přiznán objem tarifních platů (včetně příslušenství) ve výši definovaného nároku. Pokud definovaný nárok překračuje nárok vyplývající pro školu/školské zařízení ze stanoveného maximálního rozsahu, bude škole/školskému zařízení ministerstvem přiznán objem tarifních platů (včetně příslušenství) ve výši maximálního rozsahu, resp. objem finančních prostředků je zkrácen v poměru, ve kterém překračuje nárok školy/školského zařízení stanovený maximální rozsah.
Přiznaný objem finančních prostředků na platové tarify je škole/školskému zařízení ministerstvem zvýšen o objem finančních prostředků na ostatní nárokové složky platů pedagogů (normativ stanovený MŠMT * přiznaný počet úvazků) + příslušenství a o objem finančních prostředků na nenárokové složky platů pedagogů (normativ stanovený MŠMT * přiznaný počet úvazků * koeficient naplněnosti * koeficient společného vzdělávání) + příslušenství.
385. Důvody změn v systému financování regionálního školství
Současný systém normativního financování škol a školských zařízení ze státního rozpočtu je upraven ve školském zákonu.
Jaké jsou důvody změn v systému financování regionálního školství?
Současný systém normativního financování škol a školských zařízení ze státního rozpočtu, upravený ve školském zákonu, je založen na principu financování prostřednictvím tří typů normativů:
• republikové normativy stanoví ministerstvo jako výši výdajů připadajících na vzdělávání a školské služby pro jedno dítě, žáka nebo studenta příslušné věkové kategorie v oblasti předškolního vzdělávání, základního vzdělávání, středního vzdělávání a vyššího odborného vzdělávání na kalendářní rok; tyto republikové normativy slouží pouze k transferu prostředků státního rozpočtu z rozpočtu ministerstva do rozpočtů jednotlivých krajů,
• krajské normativy stanoví krajský úřad jako výši výdajů připadajících na jednotku výkonu na kalendářní rok; tyto krajské normativy slouží k transferu prostředků státního rozpočtu z rozpočtu kraje do rozpočtů jednotlivých škol a školských zařízení zřizovaných krajem, obcí nebo svazkem obcí,
• normativy pro soukromé a církevní školství stanoví ministerstvo a slouží pro poskytování dotací jednotlivým soukromým a církevním školám a školským zařízením.
Podle MŠMT se současný systém financování škol a školských zařízení zřizovaných kraji, obcemi a svazky obcí ze státního rozpočtu vyznačuje řadou problémů, jejichž důsledkem je nerovné postavení jednotlivých srovnatelných příjemců v rámci České republiky.
MŠMT při přípravě návrhu zákona označilo za hlavní problémy stávajícího systému především, že v úrovni normativního rozpisu prostředků státního rozpočtu vyčleněných ve své kapitole pro financování regionálního školství územně samosprávných celků do rozpočtů jednotlivých krajů nemůže zohlednit důležitá objektivní specifika regionálního školství územně samosprávných celků v jednotlivých krajích. Ty pak významně ovlivňují skutečnou potřebu finančních prostředků v kraji. Jedná se zejména o rozdílnou velikostní strukturu mateřských a základních škol, rozdílnou oborovou strukturu středního a vyššího odborného školství, rozdílný procentní podíl ze školní populace zapojený do vzdělávání v základních uměleckých školách nebo rozdílnou finanční náročnost podpůrných opatření pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami apod.
V úrovni normativního rozpisu prostředků státního rozpočtu z rozpočtu kraje do rozpočtů jednotlivých právnických osob vykonávajících činnost škol a školských zařízení se dosavadní systém financování škol a školských zařízení zřizovaných kraji, obcemi a svazky obcí vyznačuje velkými rozdíly ve výši krajských normativů, tj. rozdíly ve výši „státní“ finanční podpory na vzdělávání žáka ve stejném oboru vzdělání, mezi jednotlivými kraji.
V oblasti financování „pedagogické práce“ systém nezohledňuje skutečný rozsah vzdělávání poskytovaný žákům konkrétní školou. Normativ na „žáka“ vlastně vyjadřuje určitý předpokládaný objem pedagogické práce, který by měla škola danému počtu žáků poskytnout, aniž by byla zajištěna vazba na skutečně realizovaný vzdělávací proces.
Dále pak systém „financování na žáka“ nezohledňuje rozdílnou úroveň nárokových složek platů pedagogů v konkrétních školách (tarifní platové stupně podle délky vykonávané praxe, specializační příplatky, do budoucna pak například nároky vyplývající z kariérního systému učitelů apod.).
V oblasti financování „nepedagogické práce“ systém bez zřetelného důvodu zvýhodní školu s vyšší naplněností tříd oproti stejně zorganizované škole s naplněností tříd nižší.
386. Změny v právní úpravě absolutoria
Stejně jako profilová část maturitní zkoušky je i absolutorium prohlášeno za zkoušku veřejnou.
Dochází k nějakým změnám v právní úpravě absolutoria na vyšší odborné škole?
Podle ustanovení § 102 ŠZ se absolutorium skládá ze tří zkoušek:
• zkouška z odborných předmětů,
• zkouška z cizího jazyka,
• obhajoba absolventské práce, která může obsahovat též část ověřující praktické dovednosti.
Stejně jako profilová část maturitní zkoušky je i absolutorium prohlášeno za zkoušku veřejnou, s výjimkou jednání zkušební komise o hodnocení žáka.
Úprava složení zkušební komise a způsob práce komise vychází z poznatků předchozí praxe. Základní zkušební komise ve vyšší odborné škole podle stávající právní úpravy tvoří několik stálých členů, včetně předsedy zkušební komise pro všechny obory vzdělání, v nichž v daném školním roce ukončují studenti svoje studium, a podle potřeby k nim mohou být přiřazováni další členové zkušební komise, s ohledem na zaměření v příslušném oboru vzdělání.
Novela školského zákona upravila ustanovení odstavce 4 o složení zkušební komise v tom smyslu, že zkušební komise bude mít stálé a další členy, předsedou je pedagogický pracovník z jiné vyšší odborné školy nebo vysoké školy. Stálými členy jsou předseda, místopředseda a vedoucí učitel studijní skupiny. Dalšími členy jsou učitel příslušného předmětu, přísedící, který vyučuje daný předmět, odborník z praxe, vedoucí absolventské práce a oponent.
Předsedu komise jmenuje krajský úřad, ostatní členy komise ředitel školy. Změna se týká odborníka z praxe, který se stává tzv. dalším členem komise přímo ze zákona a do budoucna nebude třeba jeho zvláštní jmenování.
387. Změny ke dni účinnosti novely školského zákona
Dnem vyhlášení zákona ve Sbírce zákonů nabývá účinnosti pouze devět změn, které jsou převážně legislativně technické.
Jaké změny přinesla novela školského zákona?
Dnem vyhlášení zákona ve Sbírce zákonů (4. dubna 2017) nabylo účinnosti pouze devět změn, které jsou převážně legislativně technické, neboť se jedná o opravy chyb ve školském zákoně.
První změnou je změna v ustanovení § 16a ŠZ, které nese název „Poradenská pomoc školského poradenského zařízení“, kde se v odstavci 6 odkaz na § 174 odst. 5 nahrazuje odkazem na § 174 odst. 6 ŠZ. Jde o legislativně technickou opravu chybného odkazu.
Další změna v ustanovení § 40 písm. a) ŠZ je také legislativně technická. Ustanovení nese název „Druhy jiného způsobu plnění povinné školní docházky“. V textu se opravuje nesprávná terminologie, slovo „vzdělání“ se nahrazuje slovem „vzdělávání“.
V ustanovení § 41 odst. 8 ŠZ dochází k další legislativně technické změně. Ustanovení nese název „Individuální vzdělávání“ a v odstavci 8 se opravuje chybný odkaz na předchozí odstavce.
V ustanovení § 161 ŠZ, které nese název „Financování škol a školských zařízení územními samosprávnými celky“ v odstavcích 8 a 9 dochází k dalším legislativně technickým změnám. Jde opět o opravu chybného odkazu ve školském zákoně, kdy číslovka 6 se nahrazuje číslovkou 7.
V ustanovení § 166 ŠZ, které je jedním z ustanovení týkajících se ředitele školy a školského zařízení, v odstavci 5 písm. b) dochází k další legislativně technické změně a opravuje se další chybný odkaz v zákoně, kdy se text „§ 174 odst. 13“ nahrazuje textem „§ 174 odst. 14“.
V ustanovení § 170 ŠZ, které je jedním z ustanovení týkajících se kompetencí ministerstva, dochází v písmenu b) k další legislativně technické změně a opravuje se další chybný odkaz v zákoně, text „odst. 6“ se nahrazuje textem „odst. 7“.
Stejná legislativně technická změna se provádí v ustanovení § 170 písm. c) ŠZ. I zde jde o opravu chybného odkazu ve školském zákoně, text „odst. 6“ se nahrazuje textem „odst. 7“.
I v ustanovení § 180 ŠZ, které je jedním z ustanovení týkajících se kompetencí obce se v odstavci 1 provádí legislativně technická změna spočívající v opravě chybného odkazu, text „odst. 6“ se nahrazuje textem „odst. 7“.
Poslední změna se týká ustanovení § 182 ŠZ, které je jedním z ustanovení týkajících se kompetencí kraje, v odstavci 1 se text „odst. 6“ nahrazuje textem „odst. 7“.
388. Práva a povinnosti pedagogických pracovníků
Školský zákon bude upravovat nejen práva a povinnosti žáků a studentů, ale i práva a povinnosti pedagogických pracovníků.
Co novela školského zákona zavedla?
Ano, je. Novela školského zákona zavedla s účinností od 1. září 2017 do zákona dva nové paragrafy, § 22a a § 22b, pod společným nadpisem „Práva a povinnosti pedagogických pracovníků“.
K tomu je třeba uvést, že předmětem úpravy školského zákona (§ 1 ŠZ) je kromě vzdělávání a podmínek, za nichž se vzdělávání a výchova uskutečňuje, také vymezení práv a povinností fyzických a právnických osob při vzdělávání. Výčtem byla dosud upravena práva a povinnosti žáků, studentů a zákonných zástupců dětí a nezletilých žáků v ustanoveních § 21 a § 22 ŠZ. Podobná úprava práv a povinností pedagogických pracovníků při výkonu jejich pedagogické činnosti však stanovena nebyla.
Některá nová práva nebo některé povinnosti jsou rozvedená, konkretizovaná ustanovení jiných právních předpisů nebo jsou odvozeny od povinnosti škol a školských zařízení jako právnických osob.
Změna reaguje na nedávné události ukazující na šikanu pedagogických pracovníků od žáků a jejich zákonných zástupců. Do zákona byla předmětná ustanovení vložena až v průběhu projednávání zákona v Poslanecké sněmovně na základě pozměňovacího návrhu. Je nesporné, že nová úprava byla vedena záměrem stanovit práva pedagogických pracovníků s ohledem na jejich zvlášť odpovědné poslání.
Nová konstrukce práv pedagogických pracovníků počítá s tím, že těmto právům odpovídá povinnost zaměstnavatele (ředitele školy) tato práva zajistit. Výkon pedagogické činnosti je vždy plněn v rámci základního pracovněprávního vztahu. Podle zákoníku práce je povinností vedoucích zaměstnanců mj. vytvářet příznivé pracovní podmínky a zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Všechna nová práva pedagogických pracovníků směřují k ochraně podmínek pro výkon jejich práce. Hodnocení odborné a pedagogické úrovně činnosti pedagogického pracovníka a její řízení přísluší primárně řediteli školy nebo školského zařízení, popřípadě kontrolnímu orgánu, zejména České školní inspekci.
Za zvlášť významné je třeba z tohoto úhlu pohledu považovat stanovení práva pedagogického pracovníka na ochranu před fyzickým násilím nebo psychickým nátlakem ze strany dětí, žáků, studentů nebo zákonných zástupců dětí a žáků.
Nově stanovené povinnosti pedagogických pracovníků akcentují povinnost vykonávat pedagogickou činnost v souladu se zásadami a cíli vzdělávání podle školského zákona (§ 2 ŠZ), chránit zájem dítěte (žáka, studenta) spočívající v ochraně jeho práv, informací o něm, jeho zdraví a potřebě bezpečí.
389. Financování církevních škol
Novela upravila financování církevních škol, které budou i nadále financovány podle skutečného počtu jednotek výkonu.
Jakým způsobem se nová právní úprava financování škol dotkla škol církevních a ostatních škol, které nejsou zřízeny státem nebo územně samosprávnými celky?
Dotkla, ale jen málo. Ustanovení § 162 ŠZ upravuje problematiku financování škol a školských zařízení, která nejsou zřízena státem či územními samosprávnými celky.
Jedná se tedy o školy a školská zařízení zřízená registrovanými církvemi nebo náboženskými společnostmi, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy (dále jen „církevní školy“) a školy soukromé.
V odstavcích 1 až 3 novela upravila financování církevních škol, které budou i nadále financovány podle skutečného počtu jednotek výkonu. V případě financování církevních škol se oproti současnému stavu nic nemění.
V odstavcích 4 a 5 se pak stanovuje, že soukromým školám poskytne dotaci podle zákona č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění pozdějších předpisů krajský úřad. Rovněž v případě soukromých škol nedochází ke změnám v systému financování.
390. Změny ve financování nepedagogické práce
Letošní novela školského zákona má také přinést změny v systému financování nepedagogické práce.
Bude se postupovat prostřednictvím republikových a krajských normativů?
Novela školského zákona změní systém financování nepedagogické práce tak, že bude platit, že v mateřských, základních a středních školách se bude postupovat prostřednictvím normativů na školu (ředitelství), na pracoviště a na třídu (u středních škol na třídu v oboru vzdělání) stanovených centrálně MŠMT. Při stanovení normativů „na školu (ředitelství)“ pro základní školy MŠMT zohlední vyšší provozně administrativní náročnost základních škol zřízených dobrovolným svazkem obcí.
Ve vyšších odborných školách a konzervatořích se bude postupovat prostřednictvím normativů na školu (ředitelství), na pracoviště a na žáka a studenta v oboru vzdělání nebo v akreditovaném vzdělávacím programu stanovených centrálně MŠMT.
V základních uměleckých školách se bude postupovat prostřednictvím normativů na žáka ve stupni uměleckého oboru stanovených centrálně MŠMT.
Ve školských zařízeních se bude postupovat prostřednictvím republikových a krajských normativů, tzn. v současném režimu.
391. Účinnost novely zákona
První přechodné ustanovení stanoví, že až do 31. prosince 2017 se bude při financování postupovat podle dosavadních předpisů.
Jak je časově rozloženo zavedení nové právní úpravy financování škol?
To řeší přechodná ustanovení novely. První přechodné ustanovení stanoví, že až do 31. prosince 2017 se bude při financování postupovat podle dosavadních předpisů. Od 1. září 2017 však budou platit některá ustanovení týkající se například předávání informací ministerstvu. Další přechodná ustanovení míří na období, kdy v souvislosti se společným vzděláváním dětí, žáků a studentů (dále jen „žáci“), které nabude účinnosti od 1. září 2016, budou vedle sebe současně existovat žáci se speciálními vzdělávacími potřebami, kterým již bylo přiznáno podpůrné opatření dle právní úpravy účinné od 1. září 2016, ale zároveň i žáci, kteří sice mají zdravotní postižení, ale dosud neprošli diagnostikou podle nové právní úpravy a není jim tedy dosud přiznáno podpůrné opatření, ale platí pro ně dosavadní doporučení školského poradenského zařízení. Těmto žákům jsou nadále poskytovány příplatky na zdravotní postižení, jejichž výši stanoví ministerstvo.
Účinnost je stanovena od 1. září 2018 s tím, že nový systém financování se poprvé uplatní v kalendářním roce 2018. Legisvakanční doba tak bude dostatečně dlouhá k tomu, aby se všechny subjekty, jichž se změna financování regionálního školství dotkne, mohly s touto situací seznámit.
392. Školská zařízení pro zájmové vzdělávání
Novela vložila do školského zákona zcela nové ustanovení Organizace činnosti školských zařízení pro zájmové vzdělávání.
Přinesla novela školského zákona změny do školních družin?
Ano, tato novela vložila do školského zákona zcela nové ustanovení § 111a ŠZ, které nese název „Organizace činnosti školských zařízení pro zájmové vzdělávání“. V ustanovení se upřesňuje, že vzdělávací hodina v zájmovém vzdělávání typu školní družina na rozdíl od vyučující hodiny trvá 60 minut a že školní družiny se člení na oddělení. Členění zbývajících školských zařízení pro zájmové vzdělávání, tedy školního klubu a střediska volného času, stanoví sám ředitel školy. Současně se Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zmocňuje, aby prováděcím právním předpisem stanovilo nejvyšší a nejnižší počet dětí a žáků v oddělení školní družiny v souvislosti se zavedením odlišného systému financování pedagogické práce ve školních družinách.
Zřizovatel školy může povolit výjimku z nejvyššího počtu dětí a žáků stanoveného prováděcím právním předpisem do počtu 4 dětí a žáků za předpokladu, že toto zvýšení počtu není na újmu kvalitě vzdělávání ve školní družině a jsou splněny podmínky bezpečnosti a ochrany zdraví.
393. Vzdělávání cizinců
Zákon reaguje na vstup ČR do Evropské unie.
Dotkne se novela školského zákona i vzdělávání cizinců?
Ano, s účinností k 1. září 2017 dochází k určité změně ustanovení § 20 zákona, které jinak nese název „Vzdělávání cizinců a osob pobývajících dlouhodobě v zahraničí“.
I nadále však stanovení podmínek vzdělávání cizinců vychází z principu, že hlavní nabídka vzdělávání, tedy vzdělávání základní, střední a vyšší odborné, je poskytováno všem cizincům, kteří pobývají na území ČR oprávněně (včetně osob, na něž se vztahuje zákon o azylu), za stejných podmínek jako občanům ČR. Stejné podmínky v praxi znamenají především zásadu bezplatného vzdělávání ve veřejných školách (s výjimkou vyšších odborných škol), stejné podmínky pro přijetí, průběh a ukončování vzdělávání apod., stejné podmínky však také předpokládají schopnost cizinců vzdělávat se v českém jazyce, popř. v jiném jazyce, který je v dané škole jazykem vyučujícím. Z ustanovení tedy nevyplývá právo cizinců vzdělávat se na našem území ve svém mateřském jazyce.
Zákon dále reaguje na vstup ČR do Evropské unie v tom smyslu, že je výslovně zaručen osobám se státní příslušností jiného členského státu EU přístup ke všem oblastem vzdělávání a školských služeb podle školského zákona za stejných podmínek jako občanům ČR. Legislativně je toto pravidlo vyjádřeno obecnou formulací, která používá pojmu „občané Evropské unie a jejich rodinní příslušníci“, kam spadají také státní občané ČR.
Již před deseti lety zajistila jedna novela školského zákona přístup k předškolnímu, základnímu, střednímu, jazykovému a zájmovému vzdělávání a školským službám za stejných podmínek jako státním občanům ČR také většině cizinců ze třetích zemí, kteří oprávněně pobývají na území ČR. Přístup k základnímu vzdělávání mají tak všechny osoby bez omezení, ke střednímu a vyššímu odbornému vzdělávání mají přístup všechny osoby, které pobývají na území ČR oprávněně. Podmínkou přístupu k ostatním druhům vzdělávání a školským službám je oprávnění cizince k pobytu na území ČR delším než 90 dnů, popřípadě zvláštní právní postavení cizince v taxativním výčtu v § 20 odst. 2 písm. d) zákona. Všem žákům základních škol, odpovídajících ročníků středních škol a odpovídajících ročníků konzervatoře (tedy žákům plnícím povinnou školní docházku) se přiznává přístup ke školnímu stravování a zájmovému vzdělávání poskytovanému ve školském zařízení pro zájmové vzdělávání v pravidelné denní docházce.
Tento školský zákon převzal předchozí právní stav, kdy se cizincům, kteří získali předchozí vzdělání v zahraniční škole (tedy nikoliv cizincům, kteří se v době konání přijímacích zkoušek vzdělávají ve škole na území ČR), promíjí na jejich žádost zkouška z českého jazyka, pokud je součástí přijímací zkoušky ke studiu ve středních a vyšších odborných školách. Schopnost cizince vzdělávat se v českém jazyce se ověří pohovorem.
Až potud se jedná o platný právní stav. Letošní novela školského zákona však tuto zásadu (v odstavci 4 § 20 ŠZ) rozšířila a stanovila, že osoby, které se vzdělávaly alespoň 4 roky v předcházejících 8 letech před příslušnou zkouškou ve škole mimo území České republiky, mají právo na úpravu podmínek a způsobu konání zkoušky ze zkušebního předmětu český jazyk a literatura u společné části maturitní zkoušky tak, aby byla zachována rovnost přístupu ke vzdělání.
Zároveň zmocnila ministerstvo, aby stanovilo prováděcím právním předpisem podrobnosti.
394. Financování školských zařízení a ostatních školských zařízení
Zákon upravuje financování školských zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy, školských zařízení pro preventivně výchovnou péči a školských výchovných a ubytovacích zařízení.
Upravuje novela školského zákona nově i financování školských zařízení a ostatních školských zařízení?
Ano, novela vložila do školského zákona i nové ustanovení § 161a nazvané „Financování školských zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy, školských zařízení pro preventivně výchovnou péči a školských výchovných a ubytovacích zařízení zřizovaných územními samosprávnými celky nebo svazky obcí“ a ustanovení § 161b nazvané „Financování ostatních školských zařízení zřizovaných územními samosprávnými celky nebo svazky obcí“.
V ustanovení § 161a ŠZ se upravuje financování školských zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy, školských zařízení pro preventivně výchovnou péči a školských výchovných a ubytovacích zařízení, které zřizují územní samosprávné celky. Finanční prostředky pro tato školská zařízení budou do rozpočtů krajů poskytovány pomocí tzv. republikových normativů, jejichž výše se odvíjí od výše výdajů státního rozpočtu na jednu rodinnou skupinu, jedno lůžko či jednoho ubytovaného. V odstavci 1 jsou konkretizovány jednotky výkonu republikových normativů pro jednotlivé druhy školských zařízení. Pro jednotlivé typy školských zařízení daného druhu může být stanovena rozdílná výše republikového normativu na danou jednotku výkonu. Jednotlivým školským zařízením pak finanční prostředky rozepíše krajský úřad prostřednictvím jím stanovených krajských normativů.
V ustanovení § 161b ŠZ se upravuje financování ostatních školských zařízení, pro něž není v § 161 a § 161a ŠZ zvláštní úprava (např. školní kluby, jídelny, školská poradenská zařízení). Opět se však jedná o školská zařízení, která zřizuje kraj, svazek obcí či obce samotné.
Finanční prostředky pro tato školská zařízení budou do rozpočtů krajů poskytovány pomocí republikových normativů, jejichž výše se odvíjí od celkové výše výdajů státního rozpočtu na uvedená školská zařízení přepočtené na jednoho žáka/dítě/studenta v krajských a obecních mateřských, základních, středních a vyšších odborných školách na území kraje.
395. Výchovná opatření
Výchovná opatření definuje školský zákon v § 31 ŠZ jako pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření.
Došlo v souvislosti s událostmi, které ukázaly projevy nekázně některých žáků, k úpravě výchovných opatření ve školském zákoně?
Ano, to je správná otázka, došlo. Výchovná opatření definuje školský zákon v § 31 ŠZ jako pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření. Kázeňským opatřením je podle stávající právní úpravy podmíněné vyloučení žáka nebo studenta ze školy nebo školského zařízení, vyloučení žáka nebo studenta ze školy nebo školského zařízení (v případě závažného zaviněného porušení povinností stanovených školským zákonem nebo školním nebo vnitřním řádem) a další kázeňská opatření, která nemají právní důsledky pro žáka nebo studenta. Ministerstvo stanovilo v minulosti prováděcími předpisy druhy dalších kázeňských opatření (právě těch, jež nemají právní důsledky pro žáky a studenty) např. vyhláškou č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, nebo vyhláškou č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři.
Výslovné ustanovení, že žáka nebo studenta lze podmíněně vyloučit nebo vyloučit jen ze závažných důvodů explicitně stanovených školním nebo vnitřním řádem, s nímž musí být v souladu s § 30 ŠZ každý žák a student seznámen, klade vyšší nároky na ředitele škol, aby formulovali pravidla chování ve školním, resp. vnitřním řádu jednoznačně.
Novela školského zákona provedla v § 30 ŠZ tři změny s účinností k 1. září 2017. Předně byla v odstavci 3 opuštěna definice závažného zaviněného porušení povinností s tím, že tato kategorie zůstane v zákoně zachována. Je však na ředitelích škol a školských zařízení, aby vyhodnotili sami, zda konkrétní porušení zákona je zvláště závažným porušením. Zcela evidentně taková porušení mohou být i individuální hrubé slovní či fyzické útoky. Nicméně v odstavci 2 se ředitelům zachovává široká úvaha, zda v konkrétním případě přistoupí k rozhodnutí o podmíněném vyloučení nebo vyloučení žáka či studenta ze školy či školského zařízení.
Dále se v odstavci 3 nově zavádí kategorie zvláště závažných zaviněných porušení, které jsou definovány jako opakované fyzické či slovní útoky směřované jak vůči zaměstnancům školy či školského zařízení, tak vůči jiným studentům či žákům. Takovéto projevy do škol a školských zařízení nepatří, a proto se v odstavci 2 jako obligatorní následek zakotvuje vyloučení žáka či studenta ze školy. To logicky nebude možné v případě, že žák nesplnil povinnou školní docházku a dále se navrhuje výslovně vyloučit tento obligatorní následek v případě, že se jedná o žáka či studenta umístěného v zařízení ochranné nebo ústavní výchovy nebo v zařízení pro preventivně výchovnou péči. V takovém případě by totiž o přemístění žáka mohl rozhodovat pouze soud a navíc i zde je třeba ponechat rozhodujícímu orgánu širší úvahu, neboť žáci mohou být na tyto typy školských zařízení existenciálně závislí.
Nakonec v novém odstavci 5 se zavádí obecná oznamovací povinnost ředitelů škol a školských zařízení ohlásit jednání, které dosahuje intenzity zvláště závažných zaviněných porušení povinností stanovených školským zákonem, orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) a státnímu zastupitelství. Tato povinnost má zejména význam s ohledem na žáky, kteří plní povinnou školní docházku a nemohou být ze školy vyloučeni, protože i tyto situace je potřeba v praxi řešit. OSPOD tak může postupovat v souladu s § 13 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, a uložit některé z výchovných opatření. Pokud taková výchovná opatření nevedla k nápravě, může OSPOD v souladu s § 13a výše uvedeného zákona podat návrh k soudu na dočasné odejmutí dítěte z péče rodičů a jeho umístnění do střediska výchovné péče.
Pokud u dítěte mladšího 15 let jednání dosahuje intenzity trestného činu, může státní zastupitelství soudu navrhnout uložení opatření podle § 93 zákona č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), které může spočívat i v nařízení ochranné výchovy.
Řešení č. 383 až 395 zpracovala JUDr. Eva Dandová
K rubrice Školský zákon jsme publikovali:
Školský zákon (č. 561/2004 Sb.) – Zákony V/2017, Aktualizace V/I
Školský zákon – Poradce 9/2017
Mzdy a platy pro školy – PaM 5/2017
