17.03.2026

0,00 Kč

i-poradce.cz

INFORMAČNÍ PORTÁL

Slovenský Poradca

Český Poradce

Zákon o daních z příjmů
s komentárom

Zákon
o daních
z příjmů
s komentárom

Daňová přiznání FO a PO za rok 2025
vyplněné vzory

Daňová přiznání
FO a PO
za rok 2025
vyplněné vzory

Daňový řád s komentářem

Daňový řád
s komentářem

ZÁKONY 2026

Zákon o platebním styku po novelách
s komentárom

Zákon
o platebním styku
po novelách
s komentárom

Zákon o zaměstnanosti

Zákon
o zaměstnanosti

Stavební zákon po novelách
s komentářem

Stavební zákon
po novelách
s komentářem

Previous Next

Ostatní změny jsou více méně legislativně technické.

     Ustanovení § 80 odst. 3 ŠZ bude nově znít:

Centrum

a)  zajišťuje výrobu zadání zkoušek společné části maturitní zkoušky a jejich distribuci do škol,

b)  zajišťuje zpracování a centrální vyhodnocení výsledků zkoušek společné části maturitní zkoušky, s výjimkou dílčích zkoušek konaných formou ústní,

c)  zajišťuje odbornou přípravu pedagogických pracovníků určených ředitelem školy k odborné přípravě pro výkon funkce zadavatele, nebo komisaře,

d)  zajišťuje konání zkoušek ověřujících znalost právních předpisů upravujících organizaci, obsah a průběh maturitní zkoušky,

e)  vydává pedagogickým pracovníkům, kteří úspěšně vykonali zkoušku podle písmene d), osvědčení o způsobilosti k výkonu funkce zadavatele, nebo komisaře,

f) jmenuje komisaře a odměňuje je,

g)  je zpracovatelem registru podle odstavce 1,

h)  je správcem registru pedagogických pracovníků oprávněných k výkonu funkce komisaře, a zadavatele;

registr obsahuje také rodná čísla pedagogických pracovníků, a nebylo-li rodné číslo přiděleno, jméno a příjmení a datum a místo narození.

V návaznosti na všechny tyto změny se v odstavci 5 (povinnosti ředitele školy provádí legislativně technická změna odkazu na předchozí ustanovení.

     Ustanovení § 80 odst. 5 ŠZ bude nově znít:

Ředitel školy zejména

a)  odpovídá za zajištění podmínek pro řádný průběh maturitní zkoušky ve škole,

b)  jmenuje zadavatele,

c)  jmenuje členy zkušební maturitní komise, vyjma jejího předsedy a

d)  navrhuje pedagogické pracovníky, kteří by měli vykonat odbornou přípravu pro výkon funkce zadavatele, komisaře nebo hodnotitele podle odstavce 3 písm. c).

     Funkce komisaře (§ 80a odst. 1 ŠZ)

Zákon zavedl funkci komisaře, jehož prostřednictvím je posilován vliv státu a kraje při zabezpečení objektivizace postupů, srovnatelnosti výsledků a zajištění validity písemné části zkoušek. Komisař je přidělen škole Centrem, aby byla zajištěna nestrannost.

Dalšími osobami zajišťujícími řádný průběh společné části maturitní zkoušky jsou zadavatel a hodnotitele. Zadavatel odpovídá za řádný průběh zkoušek v konkrétní třídě s tím, že může rovněž rozhodovat o vyloučení žáka ze zkoušky společné části maturitní zkoušky, pokud tento závažným způsobem poruší pravidla pro její průběh. Bližší popis činností a předpoklady pro výkon funkce zadavatele a hodnotitele obsahuje ustanovení § 40 až § 42 vyhlášky č. 177/­2009 Sb., o podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou. Zkoušky profilové části a ústní části společné části maturitní zkoušky se konají před zkušební maturitní komisí, která se zřizuje pro každou třídu a obor vzdělávání nebo pro více tříd, v nichž se žáci vzdělávají ve stejném oboru vzdělávání. Zákon stanoví, že jako člen maturitní komise může být jmenován i odborník z praxe nebo z vysoké nebo z vyšší odborné školy. Podrobnější pravidla pro jmenování členů maturitní komise a pro její činnost stanoví § 74 odst. 6 až 10 ŠZ, a to společně pro komisi pro skládání závěrečných zkoušek. Další pravidla pak vyplývají z ustanovení § 35 a 36 vyhlášky č. 177/­2009 Sb.

Novela zákona upravuje předpoklady pro výkon funkce předsedy zkušební maturitní komise. Dosavadní odkaz na kvalifikaci předsedy komise pro závěrečné zkoušky v § 74 odst. 8, kdy jsou zkušebními předměty výhradně odborné předměty, se jeví jako problematický u předsedy zkušební maturitní komise, kde jsou nově důležitou součástí profilové části maturitní zkoušky všeobecně-vzdělávací předměty, tj. český jazyk a literatura a cizí jazyk.

     Ustanovení § 80a odst. 1 ŠZ zní:

„Zkoušky profilové části maturitní zkoušky se konají před zkušební maturitní komisí. Zkušební maturitní komise je jmenována pro každou třídu a obor vzdělání nebo pro více tříd nebo více oborů vzdělání, pokud se žáci vzdělávají ve stejné skupině oborů vzdělání. Předsedou zkušební maturitní komise může být ten, kdo má odbornou kvalifikaci učitele všeobecně-vzdělávacích předmětů nebo učitele odborných předmětů střední školy a vykonával přímou pedagogickou činnost nejméně 5 let. Členem zkušební maturitní komise může být jmenován rovněž odborník z praxe, z vysoké nebo vyšší odborné školy. Na zkušební maturitní komisi při konání písemné práce, se vztahují ustanovení § 74 odst. 6 až 10 s výjimkou § 74 odst. 8 písm. a) obdobně.“

     Úkoly komisaře, zadavatele a hodnotitele písemných prací (§ 80a odst. 3 až 6 ŠZ)

V odstavcích 3 až 5 předmětného ustanovení se stanoví úkoly komisaře, zadavatele a hodnotitele písemných prací. Novelou dochází k pěti legislativně-technickým změnám navazujícím na změnu struktury zkoušek společné části maturitní zkoušky a na zrušení funkce hodnotitele písemných prací a hodnotitele ústních zkoušek z českého jazyka a literatury a cizího jazyka, kteří hodnotí podle centrální metodiky Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání. Z toho důvodu se odstavec 5 zrušuje.

     Ustanovení § 80a odst. 3 až 5 ŠZ zní:

„(3)Komisař zabezpečuje řádný průběh společné části maturitní zkoušky ve škole.

(4) Zadavatel zabezpečuje řádný průběh zkoušek společné části maturitní zkoušky v učebně, včetně kontroly podmínek, za kterých byla v učebně, kde je zkouška konána, povolena přítomnost osob, zajišťujících asistenční služby žákům se speciálními vzdělávacími potřebami nebo službu tlumočení do znakového jazyka nebo dalších komunikačních systémů. Zadavatel zadává zkoušky společné části maturitní zkoušky. Zadavatel je oprávněn vyloučit žáka ze zkoušky, a to v případě, že žák vážně nebo opakovaně porušil pravidla pro konání těchto zkoušek nebo jiným způsobem vážně narušil průběh zkoušek; o vyloučení žáka ze zkoušky rozhodne zadavatel bezprostředně. Důvody vyloučení žáka zaznamená zadavatel v protokolu o maturitní zkoušce. Zadavatel je rovněž oprávněn vykázat z učebny osobu zajišťující asistenční službu žákům se speciálními vzdělávacími potřebami nebo službu tlumočení do znakového jazyka nebo dalších komunikačních systémů, a to v případě, že vážně nebo opakovaně porušila podmínky stanovené prováděcím právním předpisem nebo jiným způsobem vážně narušila průběh zkoušek.

(5) Komisařem a zadavatelem může být jmenován pouze ten, kdo v souladu se zákonem o pedagogických pracovnících splňuje předpoklady pro výkon činnosti pedagogických pracovníků, splňuje odbornou kvalifikaci stanovenou pro výkon dané funkce v prováděcím právním předpisu a je držitelem platného osvědčení o způsobilosti k výkonu dané funkce, vydaného Centrem.“

     Ochrana zadání společné části maturitní zkoušky před případným zveřejněním (§ 80b odst. 1až 3 ŠZ)

V tomto ustanovení zákon stanoví obecná pravidla pro ochranu zadání společné části maturitní zkoušky před případným zveřejněním. K tomu je třeba ještě vzít v úvahu ustanovení § 45 až § 46a vyhlášky č. 177/­2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, která konkrétní ustanovení zákona v oblasti zabezpečení veřejně nepřístupných informací týkajících se zadá vání společné části maturitní zkoušky (zejména postup při vzniku tzv. organizačních nebo bezpečnostních incidentů). Sankce za porušení těchto pravidel zabezpečení veřejně nepřístupných informací obsahuje ustanovení § 182a ŠZ – pokuty za přestupky.

I zde čtyři legislativně-technické změny navazující na změnu struktury zkoušek společné části maturitní zkoušky a na změny v ustanovení § 80 odst. 1 ŠZ, podle kterého MŠMT odpovídá za přípravu a metodické řízení průběhu společné části maturitní zkoušky, za vedení evidence přihlášek a evidence výsledků maturitních zkoušek. Ministerstvo nebo z jeho pověření Centrum připravuje katalogy a zadání zkoušek společné části maturitní zkoušky a označuje zadání zkoušek společné části maturitní zkoušky nebo jejich částí za informace veřejně nepřístupné.

     Ustanovení § 80b odst. 1 až 3 zní:

„(1) Zadání zkoušky společné části maturitní zkoušky a jednotlivé zkoušky podle § 113 odst. 2 písm. a), jakož i jeho jakákoli část, je informací veřejně nepřístupnou od okamžiku, kdy je ministerstvem nebo Centrum za takovou informaci označí, až do okamžiku, kdy je postupem stanoveným v tomto zákonem zveřejněno.

(2) Ministerstvo nebo Centrum dále může způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem označit jako veřejně nepřístupné

a)  informace o opatřeních přijatých k zajištění ochrany informací veřejně nepřístupných podle odstavce 1,

b)  informace o způsobu přípravy a výběru zadání zkoušek společné části maturitní zkoušky a jednotlivé zkoušky podle § 113 odst. 2 písm. a), a to nejvýše do posledního dne příslušného zkušebního období,

c)  informace o procesech zajišťujících uložení a nakládání s informacemi veřejně nepřístupnými, nebo

d)  informace o tom, které osoby jsou oprávněné seznamovat se s informacemi veřejně nepřístupnými, které osoby vytvářejí a provádějí opatření k zajištění ochrany informací veřejně nepřístupných, podílejí se na přípravě zadání zkoušek společné části maturitní zkoušky a jednotlivé zkoušky podle § 113 odst. 2 písm. a) nebo zajišťují nakládání s informacemi veřejně nepřístupnými, a to nejvýše do posledního dne příslušného zkušebního období.

(3) Ministerstvo nebo Centrum přijímá opatření nezbytná k tomu, aby informace označené jako veřejně nepřístupné byly zpřístupněny výhradně osobám, které jsou oprávněny se s nimi seznamovat.“

     Přihlášky (§ 81 odst. 1 ŠZ)

Zákonem stanovenou podmínkou konání maturitní zkoušky je podání přihlášky řediteli školy, který předá potřebné údaje Centru. Vzhledem k tomu, že k vedení evidence přihlášek a výsledků zkoušek je nezbytné i rodné číslo žáka (z důvodů jednoznačné identifikace žáků), je tato skutečnost výslovně uvedena v ustanovení § 81 odst. 1 ŠZ, aby nedošlo k žádnému konfliktu se zákonem č. 101/­2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Při vedení a zpracování údajů z přihlášek a při vedení evidence výsledků zkoušek pak musí být samozřejmě respektována pravidla stanovená zákonem č. 101/­2000 Sb.

V ustanovení dochází pouze k legislativně-technické změně navazující na změnu struktury zkoušek společné části maturitní zkoušky, kdy se slova „dílčí zkoušky konané formou didaktického testu a písemné práce“ nahrazují slovy „zkoušky společné části maturitní zkoušky“.

     Jazykový certifikát
(§ 81 odst. 6 a novému odst. 7 ŠZ)

Ustanovení odstavce 6 zavedlo možnost nahrazení jedné zkoušky profilové části maturitní zkoušky výsledkem jazykové zkoušky uskutečňované vybranou institucí oprávněnou vydávat jazykový certifikát. Zpřístupnění této možnosti bude záležet na řediteli školy. Podmínkou pro uznání zkoušky je, že se v příslušném oboru vzdělání v dané škole profilová část skládá ze tří povinných zkoušek a jednou z nich je zkouška z příslušného cizího jazyka.

Novela upravuje nově podmínky, kdo koná nebo může konat zkoušky společné části maturitní zkoušky – doplňuje se možnost nekonání profilové zkoušky z českého jazyka a literatury a cizího jazyka v případě, kdy již žák získal střední vzdělání s maturitní zkouškou. Naopak nově se umožňuje konat didaktické testy společné části i těm, kteří již stupeň středního vzdělání s maturitní zkouškou podle předchozích českých právních předpisů mají. Smyslem úpravy je jednak odstranění nerovnosti pro určité procento žáků zkráceného studia, kteří sice již jednu maturitní zkoušku mají (hlavně vykonanou do roku 2010), ale při rozšiřování kvalifikace v jiném oboru vzdělání mají stejně zájem o vykonání zkoušek společné části (hlavně z cizího jazyka).

Dále se upravuje možnost nahrazení výsledkem úspěšně vykonané mezinárodní standardizované zkoušky (tzv. jazykovým certifikátem) jedné povinné a jedné nepovinné zkoušky profilové části maturitní zkoušky z cizího jazyka. Tato možnost se omezuje na vykonání žákem nejméně 4 zkoušek v profilové části maturitní zkoušky dle nabídky stanovené ředitelem školy a prováděcím právním předpisem.

Za nově formulovaný odstavec 6 se vkládá zcela nový odstavec 7.

     Ustanovení § 81 odst. 6 a 7 ŠZ zní:

„(6) Žák, který již získal střední vzdělání s maturitní zkouškou vykonáním maturitní zkoušky podle tohoto zákona nebo podle předchozích právních předpisů, na svou žádost nekoná společnou část maturitní zkoušky a písemnou zkoušku a ústní zkoušku z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka v profilové části maturitní zkoušky. Ředitel školy může žákovi podle věty první na jeho žádost uznat další zkoušku profilové části maturitní zkoušky, pokud je obsahově srovnatelná se zkouškou profilové části v dané škole.“.

(7) Pokud žák koná v profilové části maturitní zkoušky alespoň 4 povinné zkoušky, může ředitel školy stanovit, že za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem lze 1 povinnou zkoušku profilové části maturitní zkoušky konanou z cizího jazyka nahradit výsledkem úspěšně vykonané standardizované zkoušky z tohoto cizího jazyka doložené jazykovým certifikátem. Totéž může ředitel stanovit za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem pro 1 nepovinnou zkoušku profilové části maturitní zkoušky.“

     Dvojjazyčné gymnázia
(§ 81 odst. 10 a 12 ŠZ)

Ustanovení odstavce 10 (dříve 9) se vztahuje na ukončování vzdělávání v několika tzv. dvojjazyčných gymnáziích, která v ČR experimentálně působí na základě dvoustranných dohod mezi Českou republikou a příslušným smluvním státem (např. Německo, Rakousko, Francie, Velká Británie, Itálie). Příslušný smluvní stát pak umožňuje žákům těchto škol vstup na zahraniční university. Obdobně může MŠMT povolit odlišný způsob ukončování i v dalších oborech vzdělání, podmínkou však vždy je vykonání zkoušky z českého jazyka společné části maturitní zkoušky.

Novela provádí v odstavci 10 legislativně-technickou změnu navazující na změnu struktury zkoušek společné části maturitní zkoušky. Bude platit, že tato maturitní zkouška se považuje za maturitní zkoušku podle tohoto zákona, pokud žák vykoná také zkoušku ze zkušebního předmětu český jazyk a literatura společné i profilové části maturitní zkoušky.

Odstavec 12 (dříve odstavec 11) obsahuje zmocnění k vydání prováděcího předpisu. To bylo realizováno vydáním vyhlášky č. 177/­2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělání ve středních školách maturitní zkouškou. Novela provedená zákonem č. 178/­2016 Sb. doplnila do odstavce zákonné zmocnění pro prováděcí vyhlášku, která nově stanoví termíny a pravidla pro opakování zkoušky profilové části maturitní zkoušky konané formou vypracování maturitní práce a její obhajoby před zkušební komisí. Opakování zkoušky profilové části maturitní zkoušky může nařídit krajský úřad, pokud na základě žádosti o přezkoumání průběhu a výsledku této zkoušky zjistí, že při zkoušce byly porušeny právní předpisy nebo se vyskytly jiné nedostatky. Předchozí zákonná lhůta – 15 dnů od vydání rozhodnutí krajského úřadu – pro opakování zkoušky byla v případě zkoušky formou vypracování maturitní práce a její obhajoby před zkušební komisí nedostatečná, protože za tak krátkou dobu nemá žadatel možnost znovu vypracovat maturitní práci, předat ji k posouzení, seznámit se s posudky vedoucího a oponenta maturitní práce atd. proto prováděcí vyhláška na základě zmocnění stanoví lhůtu delší (obdobně se postupuje u písemných prací společné části maturitní zkoušky).

Dále bylo doplněno zákonné zmocnění pro prováděcí vyhlášku, která nově stanoví výčet náležitostí, jež má obsahovat žádost žáka o přezkoumání výsledků a průběhu konkrétní maturitní zkoušky, popř. žádost žáka o přezkoumání rozhodnutí o vyloučení z konkrétní zkoušky maturitní zkoušky. Formalizace žádosti o přezkum maturitní zkoušky má docílit stav, aby žadatelé zasílali žádosti s úplnými a přesnými údaji, nezbytnými pro kvalitní a rychlé vyřízení příslušnými správnímu úřady (MŠMT, krajské úřady).

Novela provádí legislativně-technické změny navazující na změnu struktury a hodnocení zkoušek společné části maturitní zkoušky. V ustanovení § 81 odst. 12 písm. a) ŠZ se slova „dílčí zkoušky společné části maturitní zkoušky konané formou písemné práce a“ zrušují a v písm. b) se slovo „, hodnotitele“ a slova „hodnotitelů a“ zrušují a slova „, komisařů a hodnotitelů písemných prací“ se nahrazují slovy „a komisařů“.

     Přezkoumání průběhu a výsledků zkoušek (§ 82 ŠZ)

V ustanovení odchází celkem k pěti změnám v odstavcích 1, 2 a 3.

Toto ustanovení nastavuje jak v případě závěrečných zkoušek, tak i v případě maturitních zkoušek možnost žáka podat krajskému úřadu žádost o přezkoumání průběhu a výsledků těchto zkoušek. Pouze v případě pochybností o výsledku didaktických testů musí být tato žádost adresována MŠMT. Ovšem v tomto případě lze podat pouze žádost o přezkoumání výsledků testů a o přezkoumání o rozhodnutí o vyloučení ze zkoušky. Podání žádosti o přezkoumání průběhu didaktického testu zákon nepřipouští. Důvodem žádosti o přezkoumání může být zejména porušení právních předpisů v průběhu zkoušky či jiné závažné nedostatky, např. neúčast členů zkušební komise v průběhu zkoušky, čímž byla ovlivněna klasifikace zkoušky, apod. pokud krajský úřad (resp. MŠMT) zjistí, že při zkoušce byly porušeny právní předpisy nebo se objevily skutečnosti, které mohly negativně ovlivnit řádný průběh zkoušky nebo její výsledek, výsledek zkoušky zruší a nařídí opakování zkoušky před novou komisí, kterou jmenuje krajský úřad, popř. výsledek zkoušky změní (pokud z dostupných podkladů lze správný výsledek původní zkoušky určit). České školní inspekci i Centru je stanovena povinnost poskytnout úřadu příslušnému k přezkoumání při posuzování takové žádosti součinnost. Jde jistě o významný opravný prostředek, který je svou povahou nový – předchozí právní úprava řešila protesty proti výsledkům zkoušek jinak.

Ve srovnání s předchozí právní úpravou jsou nově stanoveny lhůty pro podání žádosti o přezkoumání průběhu a výsledků zkoušek, a to do 20 kalendářních dnů od konce období stanoveného prováděcí vyhláškou pro konání příslušné dílčí zkoušky. Jde o lhůtu procesněprávní, proto stačí, když je v takto stanovené lhůtě žádost podána k poštovní přepravě.

Výslovně je také zakotveno právo každého, kdo konal závěrečnou či maturitní zkoušku, nahlédnout do všech podkladů, které mají význam pro výsledek zkoušky. Zároveň se v ustanovení § 183 odst. 1 ŠZ výslovně vylučuje rozhodování podle ustanovení § 82 ŠZ (tedy při rozhodování správního úřadu o přezkumu zkoušky) z použití správního řádu Nicméně není pochyb o tom, že rozhodnutí krajského úřadu, resp. MŠMT o žádost o přezkum je rozhodnutím o právech a povinnostech žáka (viz např. rozsudek NSS 9 As 1/2009-141), které je přezkoumatelné soudem v rámci správního soudnictví podle ustanovení § 65 správního řádu, což potvrdil NSS v rozsudku 7 As 165/­2012-22.

Novela provádí legislativně-technické změny v oblasti přezkumného procesu maturitních zkoušek navazující na změnu struktury zkoušek společné části maturitní zkoušky.

-  V odstavci 1 písm. b) se slovo „dílčí“ a slova „konané formou didaktického testu“ zrušují.

-  V odstavci 1 se slova „podle § 80 odst. 3“ nahrazují slovy „podle § 80 odst. 1 nebo 3“.

-  V odstavci. 1 závěrečné části ustanovení se slova „dílčí zkoušky společné části maturitní zkoušky konané formou písemné práce a“ zrušují.

-  V odstavci 2 se slova „konanou formou didaktického testu“ zrušují.

-  V odstavci 3 se slovo „dílčích“ a slovo „dílčí“ zrušují.

     Zkrácené studium (§ 84 odst. 1 ŠZ)

Podle tohoto ustanovení lze střední vzdělání s výučním listem získat formou zkráceného studia. Jde o zcela nový prvek v českém vzdělávacím systému a jeho smyslem je, aby absolventi studijních oborů (jak z řad uchazečů o zaměstnání, tak např. z řad podnikatelů apod.) mohli získat střední vzdělání s výučním listem, byť dříve dosáhli vyšší úrovně vzdělání. Nutnou podmínku pro přijetí uchazeče o zkrácené studium je předchozí dosažení buď středního vzdělání s maturitní zkouškou, nebo středního vzdělání s výučním listem v jiném oboru.

Na rozdíl od nástavbového studia se však nevyžaduje jakákoliv návaznost předchozího studia a oboru vzdělání, které má uchazeč absolvovat v rámci zkráceného studia. To ale na druhou stranu znemožňuje v rámci přijímacího řízení aplikovat kritérium, kterým by byli zvýhodněni absolventi určitého oboru vzdělání. Podmínky a průběh přijímacího řízení v tomto zkráceném studiu jsou stejné jako u přijímacího řízení v nezkráceném studiu.

Délka kráceného studia je zákonem stanovena na 1 až 2 roky (až do roku 2008 byla délka zkráceného studia 1 až 2,5 roku), a to výlučně v denní formě. Předpokládá se, že bude absolvován v plném rozsahu odborný výcvik a předměty rozhodující pro odborné zaměření absolventa, které budou stanoveny rámcovým vzdělávacím programem. Konkrétní dobu zkráceného studia stanový rámcový vzdělávací program příslušného oboru vzdělání.

Novela zmírňuje podmínku získání středního vzdělání s maturitní zkouškou a stanoví pouze podmínku „prospěli ve druhém pololetí posledního ročníku oboru vzdělání s maturitní zkouškou.

     Nové ustanovení § 84 odst. 1 ŠZ zní:

„Střední školy, které poskytují střední vzdělání s výučním listem v daném oboru vzdělání, mohou v tomto oboru vzdělání uskutečňovat také zkrácené studium pro získání středního vzdělání s výučním listem pro uchazeče, kteří prospěli ve druhém pololetí posledního ročníku oboru vzdělání s maturitní zkouškou, nebo pro uchazeče, kteří získali střední vzdělání s výučním listem v jiném oboru vzdělání. Zkrácené studium trvá 1 až 2 roky v denní formě vzdělávání; délku stanoví rámcový vzdělávací program příslušného oboru vzdělání.“

     Vzdělání získané v zahraničí
(§ 108 odst. 1 ŠZ)

Toto ustanovení upravuje postup při uznání vzdělání získaného v zahraničí odpovídajícího základnímu, střednímu a vyššímu odbornému vzdělání podle tohoto zákona. Netýká se uznávání vysokoškolského vzdělání získané v zahraničí (to upravuje zákon č. 111/­1998 Sb., o vysokých školách). Ředitel školy, jejíž učitel získal své vysokoškolské vzdělání na zahraniční vysoké škole, tak musí postup a výsledek uznání tohoto zahraničního vysokoškolského vzdělání porovnat s ustanovením § 89 a § 90 zákona o vysokých školách.

Systém formálního uznávání kvalifikací dosažených v zahraničí je založen na dvou zákonem vymezených aktech:

- uznání rovnocennosti zahraničních vysvědčení; provádí se v případech, kdy má Česká republika uzavřenou mezinárodní dohodu s příslušným státem o vzájemném uznávání rovnocennosti příslušných dokladů o dosaženém stupni vzdělání,

- rozhodnutí o uznání platnosti zahraničního vysvědčení v ČR (tzv. nostrifikace); vydává se v případech, kdy mezinárodní dohoda uzavřena není.

Příslušný správní úřad (tím je ze zákona krajský úřad) uzná předložené vysvědčení ze zahraniční školy na základě správního posouzení atributů zahraničního studia ve srovnání s porovnatelným oborem vzdělání v ČR. Pokud z takového porovnání vyplyne, že obsah a rozsah zahraničního vzdělání se podstatně odlišuje, nostrifikaci nelze udělit. V případě částečné odchylky je nostrifikaci možné udělit na základě úspěšně složené nostrifikační zkoušky z těch předmětů či vyučovaných oblastí, ve kterých se na základě porovnání objevují.

V ustanovení odstavce 1 se provádí dvě změny. Slova „pobytu žadatele“ nahrazují slovy „trvalého pobytu žadatele, v případě cizince podle místa pobytu,“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Nelze-li místní příslušnost krajského úřadu určit podle věty první, řídí se místem podání žádosti.“

     Ustanovení § 108 odstavec 1 ŠZ zní:

„Absolvent zahraniční školy, který získal doklad o dosažení základního, středního nebo vyššího odborného vzdělání (dále jen „zahraniční vysvědčení“), může požádat krajský úřad příslušný podle trvalého pobytu žadatele, v případě cizince podle místa pobytu, o

a)  vydání osvědčení o uznání rovnocennosti zahraničního vysvědčení v České republice, nebo

b)  rozhodnutí o uznání platnosti zahraničního vysvědčení v České republice (dále jen „nostrifikace“).

Nelze-li místní příslušnost krajského úřadu určit podle věty první, řídí se místem podání žádosti.“

     Superlegalizace zahraničních vysvědčení (§ 108 odst. 4 ŠZ)

Pokud mezinárodní smlouva nestanoví jinak, vyžaduje se tzv. superlegalizace zahraničních vysvědčení (ověření pravosti podpisů a otisků razítek způsobem v zákoně uvedeným). Výslovně se uvádí, že superlegalizace se neuplatní, pokud mezinárodní smlouva stanoví odlišný způsob ověřování veřejných listin. Takovou mezinárodní smlouvou je především Haagská úmluva o ověřování veřejných listin (Úmluva o zrušení požadavku ověřování cizích veřejných listin, vyhlášená Sdělením Ministerstva zahraničních věcí č. 45/­1999 Sb., o přístupu České republiky k Úmluvě o zrušení požadavku ověřování cizích veřejných listin). Smluvními stranami této Úmluvy jsou mimo jiné všechny členské státy EU.

Rozhodnutí o uznání platnosti vysvědčení je správním rozhodnutím, na které se v plném rozsahu vztahuje správní řád. Rozhodnutí podléhá také soudnímu přezkumu podle soudního řádu správního.

Novelou, provedenou zákonem č. 49/­2009 Sb., došlo k rozšíření možnosti žádat o uznání rovnocennosti a platnosti také pro absolventy zahraničních škol, které jsou zřízeny na území České republiky (dosud se vztahovala jen na absolventy zahraničních škol mimo území České republiky).

V ustanovení je přesně uveden výčet dokladů, které je třeba předložit k zahájení procesu nostrifikace u krajského úřadu, a detailně je řešen proces ověřování.

Novelou se zjednodušuje předkládání úředně ověřeného překladu dokladů. Slova „, vyhotovený tlumočníkem zapsaným v České republice do seznamu znalců a tlumočníků26c)“ včetně poznámky pod čarou č. 26c zrušují.

     Ustanovení § 81 odst. 4 ŠZ zní:

„Pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak, pravost podpisů a otisků razítek na originálech zahraničních vysvědčení a skutečnost, že škola je uznána státem, podle jehož právního řádu bylo zahraniční vysvědčení vydáno, musí být ověřena příslušným zastupitelským úřadem České republiky a dále ministerstvem zahraničních věcí státu, podle jehož právního řádu bylo zahraniční vysvědčení vydáno, popřípadě notářem působícím na území takového státu. K žádosti se současně připojí úředně ověřený překlad dokladů uvedených v odstavci 2 nebo 3 do českého jazyka. V případě dokladu vyhotoveného ve slovenském jazyce se překlad do českého jazyka nevyžaduje. V případě zahraniční školy nezapsané do školského rejstříku a zřízené na území České republiky cizím státem, právnickou osobou se sídlem mimo území České republiky nebo cizím státním občanem, v níž ministr školství, mládeže a tělovýchovy povolil plnění povinné školní docházky, se doklad podle odstavce 3 písm. c) a ověření podle věty první nepožaduje.“

     Celoživotní vzdělávání
(§ 113 odst. 3 a 4 ŠZ)

V předmětném ustanovení zákon provádí částečnou úpravu dalšího vzdělávání ve školách, které mohou poskytovat střední a vyšší odborné školy, čímž zákon uplatňuje opatření směřující k podpoře celoživotního vzdělání.

Zákon definuje další vzdělávání ve školách tak, že toto navazuje na počáteční přípravu ve školách. Toto ustanovení však rozhodně nezachycuje všechny možnosti dalšího vzdělávání. Především je třeba odlišit zde popsané podmínky dalšího vzdělávání ve školách od dalšího vzdělávání realizovaného mimo vzdělávací soustavu – zejména podle zákona č. 179/­2006 Sb., o uznávání výsledků dalšího vzdělávání. To může probíhat buď neformálně (např. v rámci výkonu profese), nebo podle speciálních předpisů (např. vyhláška č. 519/­2004 Sb., o rekvalifikaci uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání a o rekvalifikaci zaměstnanců). Další vzdělávání může být rovněž v kompetenci jiných resortních ministerstev – např. pokud jde o vzdělávání soudců, lékařů apod.

Novela zákona stanoví se nezbytné organizační změny při konání jednotlivé zkoušky, která svým obsahem a formou odpovídá zkoušce společné části maturitní zkoušky, v návaznosti na změnu struktury zkoušek společné části maturitní zkoušky.

     Ustanovení § 113 odst. 3 a 4 ŠZ zní:

„(3) Na konání, organizaci, průběh a hodnocení jednotlivé zkoušky, která svým obsahem a formou odpovídá

a)  závěrečné zkoušce, se obdobně použijí ustanovení tohoto zákona upravující závěrečnou zkoušku,

b)  absolutoriu, se obdobně použijí ustanovení tohoto zákona upravující absolutorium,

c)  zkoušce maturitní zkoušky, se obdobně použijí ustanovení tohoto zákona upravující maturitní zkoušku s výjimkou:

1. jmenování předsedy zkušební maturitní komise; předsedou je ředitel školy nebo ředitelem pověřený pedagogický pracovník;

2. termínů konání jednotlivé zkoušky, které v souladu s prováděcím právním předpisem stanovuje a zveřejňuje v případech podle odstavce 2 písm. a) Centrum a v případech podle odstavce 2 písm. b) ředitel školy.

(4) Jednotlivá zkouška podle odstavce 2 písm. a) se koná ve škole, nebo v místě, které určí Centrum. Před konáním jednotlivé zkoušky je uchazeč povinen prokázat se řediteli školy, nebo nekoná-li se zkouška ve škole, zadavateli průkazem totožnosti opatřeným fotografií. Nepředložení průkazu totožnosti nebo důvodné pochybnosti o totožnosti uchazeče, který jej předkládá, mohou být důvodem pro nepřipuštění uchazeče ke zkoušce.

     Zařízení školního stravování (§ 119a ŠZ)

Novela doplňuje nové ustanovení § 119a ŠZ za ustanovení § 119 ŠZ. V předmětném ustanovení § 119 ŠZ se stanoví, že v zařízeních školního stravování se uskutečňuje školní stravování dětí, žáků a studentů v době jejich pobytu ve škole, ve školském zařízení a ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči. Zařízení školního stravování mohou poskytovat školní stravování také v době školních prázdnin. Zařízení školního stravování mohou zajišťovat také stravování zaměstnanců škol a školských zařízení a stravovací služby i pro další osoby, a to za úplatu.

     Ustanovení § 119a ŠZ zní:

„Výdejna lesní mateřské školy

(1) Výdejna lesní mateřské školy je typem zařízení školního stravování, které může zajišťovat školní stravování pouze pro děti lesní mateřské školy.

(2) Výdejnu lesní mateřské školy může zřídit pouze právnická osoba vykonávající činnost lesní mateřské školy.“

     Hospodaření školské právnické osoby (§ 136 odst. 2 ŠZ)

V rámci stanovení pravidel hospodaření školské právnické osoby zákon vylučuje v tomto ustanovení ty možnosti, které jsou z hlediska efektivního využití veřejných prostředků vynakládaných na školství nepřiměřeně rizikové. Toto omezení je upraveno opět ve dvou úrovních v souvislosti s rozdílným postavením školské právnické osoby zřizovaných soukromými nebo církevními zřizovateli, kde je rozsah omezení menší.

Omezení stanovená pro veřejnou školskou právnickou osobu korespondují s obvyklými omezeními příspěvkových organizací podle zákona č. 250/­2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Jednu další zásadní odlišnost však tato část zákona přináší, a to v oblasti využití zlepšeného hospodářského výsledku školské právnické osoby. U tohoto typu právní formy (na rozdíl od příspěvkové organizace) nelze nařídit odvod zlepšeného hospodářského výsledku do rozpočtu zřizovatele. Zlepšený hospodářský výsledek totiž podle zákona smí použít školská právnická osoba jen k tvorbě peněžních fondů, resp. K úhradě ztrát z minulých let. Podobný rozdíl (nemožnost odvodu do rozpočtu zřizovatele u školské právnické osoby) spatřujeme i v hospodaření s fondy.

Novela zákona v ustanovení provádí drobnou legislativně-technickou změnu v souvislosti s přečíslováním odstavců ustanovení § 30 ŠZ (školní a vnitřní řády). V odstavci 2 písm. d) se text „§ 30 odst. 4“ nahrazuje textem „§ 30 odst. 5“. Věcně k žádné změně nedochází.

     Údaje v rejstříku škol a školských zařízení (§ 144 odst. 1 a 3 ŠZ)

Ustanovení nazvané „Údaje v rejstříku škol a školských zařízení“ obsahuje ve srovnání s údaji nezbytnými pro předchozí zařazení do sítě přesnější údaje, např. pokud jde o nejvyšší povolené počty žáků v jednotlivých oborech vzdělání a formách vzdělávání v jednotlivých školských službách.

Zákon připouští při zápisu do rejstříku situaci, kdy součet nejvyššího povoleného počtu žáků a studentů v jednotlivých oborech vzdělání může být vyšší než celkový nejvyšší povolený počet žáků a studentů ve škole. Jde však jen o povolené limity zapsané v rejstříku. Zákon striktně ukládá, že skutečné počty žáků při poskytování vzdělání pak nesmí překročit žádný z výše uvedených limitů. Toto řešení má umožnit řediteli školy podle potřeby posílit, či naopak utlumit některé zapsané obory vzdělání.

Novela školského zákona, provedená zákonem č. 383/­2005 Sb., přinesla změnu ve struktuře údajů v rejstříku oproti právní úpravě platné před r. 2005. Novela zákona, provedená zákonem č. 49/­2009 Sb., doplnila zmocnění MŠMT vydat vyhlášku, kterou se stanoví výčet školských zařízení, u nichž nebude stanovován nejvyšší povolený počet vzdělávaných (kapacita) – např. domy dětí a mládeže, školní knihovny, plavecké školy apod. toto zmocnění bylo využito vydáním vyhlášky č. 274/­2009 Sb., o školských zařízeních, u nichž se nejvyšší povolené počty dětí, žáků a studentů nebo jiných podobných jednotek uvedených v rejstříku škol a školských zařízení neuvádějí.

Novela zákona provedená zákonem č. 178/­2016 Sb., zařadila mezi povinné údaje zapisované do rejstříku škol a školských zařízení také adresu elektronické pošty školy nebo školského zařízení a adresu elektronické pošty zřizovatele. Z přechodných ustanovení zákona č. 178/­2016 Sb. vyplynula povinnost do 30. listopadu 2016 uvést tento nový údaj do souladu s ustanovením zákona.

Novela přináší v odstavci 1 tři změny, jejichž cílem je explicitně rozlišit, zda jde o mateřskou školu nebo o lesní mateřskou školu a u zařízení školního stravování, rozlišit, zda jde o zařízení školního stravování mateřské školy nebo o výdejnu lesní školy (viz nové ustanovení § 119a ŠZ).

     Ustanovení § 144 odst. ŠZ zní:

„(1) Do rejstříku škol a školských zařízení se zapisují tyto údaje:

a)  druh školy nebo druh a typ školského zařízení a jejich resortní identifikátor, v případě mateřské školy, zda jde o lesní mateřskou školu, v případě zařízení školního stravování údaj, zda jde o výdejnu lesní mateřské školy,

b)  název, sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, právní forma a resortní identifikátor právnické osoby, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení,

c)  název, sídlo, adresa elektronické pošty a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a právní forma zřizovatele školské právnické osoby nebo příspěvkové organizace, je-li jím právnická osoba, jméno a příjmení, státní příslušnost, místo trvalého pobytu nebo bydliště, pokud nemá na území České republiky místo trvalého pobytu, a datum narození tohoto zřizovatele, je-li jím fyzická osoba,

d)  seznam oborů vzdělání, včetně forem vzdělávání nebo seznam školských služeb,

e)  nejvyšší povolený počet dětí, žáků a studentů ve škole nebo školském zařízení, včetně jejich odloučených pracovišť, lůžek, stravovaných, tříd, skupin nebo jiných obdobných jednotek, uvedený v rozhodnutí o zápisu do rejstříku škol a školských zařízení,

f) nejvyšší povolený počet žáků a studentů v jednotlivých oborech vzdělání a formách vzdělávání,

g)  označení místa, kde se uskutečňuje vzdělávání nebo školské služby; v případě lesní mateřské školy označení území, kde zejména probíhá pedagogický program a kde má škola zázemí; v případě výdejny lesní mateřské školy označení území, kde se uskutečňují školské služby,

h)  vyučovací jazyk, nejde-li o jazyk český,

i) jméno, příjmení a datum narození ředitele školy nebo školského zařízení,

j) jméno a příjmení, místo trvalého pobytu nebo bydliště, pokud nemá na území České republiky místo trvalého pobytu, a datum narození osoby nebo osob, které jsou statutárním orgánem právnické osoby, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení,

k)  doba, na kterou je právnická osoba, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení, zřízena,

l) den zápisu a den zahájení činnosti školy nebo školského zařízení,

m) adresa elektronické pošty školy nebo školského zařízení.“

     Náležitosti žádosti o zápis školy nebo školského zařízení (§ 147 odst. 1 a 3 ŠZ)

Ustanovení § 147 ŠZ nese název „Náležitosti žádosti o zápis školy nebo školského zařízení“. V porovnání s dřívějším procesem žádosti o zařazení do sítě jsou některé údaje a doklady upřesněny. Například je výslovně stanoveno, že součástí stanoviska orgánu ochrany veřejného zdraví a stavebního úřadu k prostorám, ve kterých se bude uskutečňovat vzdělávání nebo školské služby, je i stanovení nejvyššího počtu osob, které lze v těchto prostorách vzdělávat. Vzhledem k tomu, že v době podání žádosti ještě nemusí mít navrhovatel zajištěny všechny personální a majetkové podmínky (např. smlouvy s vyučujícími apod.) jsou požadovány pouze rámcové popisy předpokládaného stavu. Zákon připouští, že některé doklady může navrhovatel předložit až dodatečně. V takovém případě rozhodnutí o zápisu do rejstříku nabývá účinnosti až po jejich předložení příslušnému orgánu.

Novelou provedenou zákonem č. 49/­2009 Sb., došlo v této souvislosti ke zrušení prodloužené lhůty pro předložení dokladu osvědčujícího vznik právnické osoby v případech, kdy je součástí žádosti návrh na zápis této právnické osoby do obchodního nebo jiného obdobného rejstříku. Příslušný návrh na zápis rejstříkovým soudem by byl bez doložení zápisu do rejstříku škol a školských zařízení tímto soudem zamítnut.

V zájmu omezení nadbytečné administrativy je přípustné dokládat údaje a doklady pro společné řízení o zápisu několika škol a školských zařízení jednu právnickou osobou pouze jednou.

Kromě zde uvedených náležitostí žádosti o zápis do rejstříku musí tato žádost samozřejmě splňovat i obecné náležitosti podání, kterým se zahajuje správní řízení. Novela školského zákona provedená zákonem č. 383/­2005 Sb., přinesla ve srovnání s právní úpravou platnou před r. 2005 změnu ve struktuře údajů a dokladů nezbytných pro podání žádosti o zápis školy do rejstříku škol.

Tato novela provádí dvě změny, a to konkrétně v odstavci 1 a 3. Obě změny se týkají, podobně jako je tomu v ustanovení § 144 ŠZ, rozlišení zda jde o mateřskou školu nebo o lesní mateřskou školu a u zařízení školního stravování, rozlišit, zda jde o zařízení školního stravování mateřské školy nebo o výdejnu lesní školy (viz nové ustanovení § 119a ŠZ).

Konkrétně se v ustanovení § 147 odstavci 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „; v případě výdejny lesní mateřské školy údaj, že se jedná o výdejnu lesní mateřské školy“ a v odstavci 3 se za slovo „škola“ vkládají slova „a výdejna lesní mateřské školy“.

     Financování škol a školských zařízení ze státního rozpočtu (§ 160 odst. 1 a 6 ŠZ)

Ustanovení upravuje financování škol a školských zařízení ze státního rozpočtu. Toto ustanovení koresponduje s předchozí právní úpravou a došlo pouze k dílčím změnám, které nijak výrazně nezměnily dříve užívaná pravidla. Ve srovnání s předchozí právní úpravou je financování upraveno přehledněji tím, že ustanovení o financování výdajů škol a školských zařízení ze státního rozpočtu jsou řešena samostatnou částí zákona. Na rozdíl od předchozího řešení již sice zákon nepoužívá pojmu „přímé výdaje na vzdělávání“ pro označení výdajů financovaných ze státního rozpočtu, ale obsahově definuje tyto státem financované výdaje současný školský zákon naprosto stejně. Platí tedy i nadále, že u veřejných škol a školských zařízení zapsaných do školského rejstříku jsou z prostředků státního rozpočtu financovány mzdové výdaje a ostatní náklady vyplývající z pracovněprávních vztahů, výdaje spojené s výukou dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami, výdaje na učební pomůcky, školní potřeby a na učebnice, pokud jsou poskytovány bezplatně, výdaje na DVPP a konečně výdaje na činnosti, které přímo souvisejí s rozvojem škol a kvalitou vzdělávání.

Takto tradičně vymezený obsah výdajů krytých z prostředků státního rozpočtu byl novelou, provedenou zákonem č. 49/­2009 Sb., rozšířen o výdaje, které slouží k zajištění vzdělávání smluvně u jiné osoby (např. praktická výuka středních a vyšších odborných škol). Touto měnou se sjednotily podmínky financování celého povinného rozsahu vzdělání ze státního rozpočtu bez ohledu na to, zda školy zajišťují celý rozsah vzdělávání samy, nebo zda školy zajišťují část tohoto vzdělávání u jiných oprávněných osob.

Účelové určení finančních prostředků poskytovaných ze státního rozpočtu na činnost škol se novelou zákona účinnou od 1. ledna 2012 rozšířilo o náklady na odměny hodnotitelů a předsedů maturitních komisí podle vyhlášky č. 177/­2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou. Novelou provedenou zákonem č. 101/­2017 Sb., s účinností od 1. září 2018 (a fakticky až od rozpočtového roku 2019) byl nárok na financování výdajů spojených s výukou dětí, žáků a studentů uvedených v § 19 odst. 9 ŠZ rozšířen o nárok na financování výdajů spojených s výukou dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami. Tato změna znamená rozšíření okruhu výdajů, na které se poskytují finanční prostředky státního rozpočtu o výdaje na nezbytné zvýšení nákladů spojených s výukou všech dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami.

Novela zákona provedla v ustanovení § 160 ŠZ dvě změny.

Předně v odstavci 1 v písmenech a), c) a d) rozšířila výčet nákladů spojených s výukou dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami o „výdaje školy na dopravu při akcích v rámci vzdělávání podle příslušného rámcového programu.“

     Dále pak doplnila do ustanovení § 160 ŠZ nový odstavec 6 tohoto znění:

„(6) Finanční prostředky ze státního rozpočtu podle odstavce 1 se poskytují nejvýše do výše povoleného počtu dětí, žáků nebo studentů ve škole nebo školském zařízení, v jednotlivých oborech vzdělání a formách vzdělávání, lůžek, stravovaných nebo jiných jednotek výkonu stanovených jiným právním předpisem⁶⁴), uvedeného ve školském rejstříku.“

     Finanční prostředky ze státního rozpočtu (§ 161 odst. 1 až 3 ŠZ)

Tato část stanoví působnost orgánů veřejné správy vykonávající státní správu při realizaci toku prostředků ze státního rozpočtu k právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení, které zřizují obce, svazky obcí a kraje. Podle zákona jsou finanční prostředky ze státního rozpočtu určené pro krajské a obecní školy poskytovány formu dotace do rozpočtu kraje, a to na zvláštní účet. Tím je zdůrazněna účelová vázanost těchto prostředků, jež nelze použít na jiné výdaje, než stanoví tento zákon.

Základní principy financování škol a školských zařízení zřizovaných územními samosprávnými jsou do konce roku 2018 postaveny na pojmech republikové a krajské normativy. Pojem „republikové normativy“ přitom zahrnuje dříve používaný pojem „agregované normativy“. Republikové normativy jsou stanoveny jako podíl celkových objemů neinvestičních výdajů vyčleněných ze státního rozpočtu pro stanovené věkové skupiny věkových kategorií k celkovému počtu dětí, žáků a studentů příslušných věkových kategorií. V důsledku novely provedené zákonem č. 101/­2017 Sb., se počínaje rozpočtovým rokem 2019 zásadně mění způsob tohoto normativního financování škol a školských zařízení. Prostředky státního rozpočtu rozepisované všem školám a školským zařízením (tedy i těm, které jsou zřizovány obcí nebo svazkem obcí) poskytuje krajský úřad těmto školám a školským zařízením přímo. Předchozí právní úprava totiž u veřejných škol respektovala princip odvozený z rozpočtových pravidel územních samosprávných celků (zákon č. 250/­2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů), tedy, že prostředky ze státního rozpočtu musely být poskytnuty příspěvkové organizaci jen prostřednictvím rozpočtu zřizovatele. V případě škol a školských zařízení zřizovaných obcí tak představoval rozpočet obce další převodní článek v toku finančních prostředků státního rozpočtu do těchto škol. Současný školský zákon již tento mezičlánek ve finančních tocích vynechává.

V odstavci 1 se pro vybrané školy a školská zařízení stanoví republikové normativy, jejichž prostřednictvím mají být školy a školská zařízení financovány včetně stanovení jednotek, na které příslušné normativy dopadají. Za jednotku je tak třeba považovat dítě, žáka nebo studenta, pracovní poměr pedagogických pracovníků, učitele v adaptačním období, třídu, právnickou osobu vykonávající činnost školy. V dalších odstavcích ustanovení se již používá pouze výraz „jednotek“, kterým se vždy rozumí ty jednotky, na které příslušný normativ připadá.

V odstavci 2 je zmocnění pro vládu, aby svým nařízením stanovila maximální počet hodin výuky, který bude stát financovat ze státního rozpočtu.

V ustanovení § 161 odst. 1 až 3 ŠZ dochází celkem ke čtyřem změnám.

Dvě změny v odstavci 1 jsou legislativně technické. Předně se v odst. 1 písmenu a) mění odkaz na § 133 odst. 1 zákoníku práce na odkaz na celé ustanovení § 133 ZP. V písmenu e) téhož odstavce se ruší slova „školní družiny“.

Podstatným způsobem se však mění ustanovení § 161 odst. 2 ŠZ. Podle předkladatele nová úprava otevře možnost institucionálního financování činnosti některých pozic v rámci mateřských, základních a středních škol, konzervatoří a školních družin zřizovaných územními samosprávnými celky. Změna je inspirovaná nově zaváděným nákladovým financováním výuky zabezpečované učiteli a v segmentu speciálního školství i asistenty pedagoga.

Již nyní se ukazuje, že pro efektivní vynakládání prostředků státního rozpočtu na některé pedagogické pozice – zejména asistent pedagoga, školní psycholog, případně školní speciální pedagog – je vhodné zavést model, v jehož rámci je financována skutečně realizovaná pedagogická činnost těchto pedagogických pracovníků. Prováděcí právní předpisy stanoví, které pedagogické pozice budou takto financovány a jaký maximální limit hodin přímé pedagogické činnosti bude financovaný ze státního rozpočtu. Počet pedagogických pracovníků, kteří budou takto nákladově financováni, bude odvislý od struktury dané školy nebo školní družiny (např.: počet žáků, tříd, oddělení, přítomnost prvního či druhého stupně základní školy).

     Ustanovení § 161 odst. 2 zní:

„Vláda stanoví nařízením pro základní školy a střední školy zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí maximální počet hodin výuky financovaný ze státního rozpočtu na 1 třídu v oboru vzdělání v závislosti na počtu žáků ve třídě nebo na školu v závislosti na její struktuře a pro konzervatoře zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí maximální počet hodin výuky financovaný ze státního rozpočtu na 1 ročník v oboru vzdělání v závislosti na počtu žáků v ročníku nebo na školu v závislosti na její struktuře. Vláda dále může nařízením stanovit pro základní školy., střední školy a konzervatoře zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí maximální počet hodin další přímé pedagogické činnosti financovaný ze státního rozpočtu na školu v závislosti na její struktuře včetně určení pedagogických pracovníků, kteří tyto činnosti vykonávají.“

V ustanovení § 161 odst. 3 ŠZ se zrušuje písm. c). Nově bude platit, že ministerstvo, když stanoví pro jednotlivé právnické osoby vykonávající činnost školy nebo školského zařízení výši finančních prostředků nebude již vycházet z „ročního objemu specializačních příplatků podle § 133 odst. 2 zákoníku práce, jakož i povinných odvodů,“.

     Rozepisování a poskytování finančních prostředků (§ 161 odst. 5 a 7 ŠZ)

Podle ustanovení § 161 odst. 5 ŠZ platí, že krajský úřad v souladu se zásadami stanovenými ministerstvem podle § 170 písm. b) rozepisuje a poskytuje finanční prostředky podle odstavce 3 jednotlivým právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení v souladu s výší prostředků stanovenou ministerstvem a po případné úpravě podle odstavce 6. Zde se jedná o legislativně technickou změnu, odkaz na odstavec 3 se rozšiřuje o odkaz „případně podle odstavce 7“.

     Za pozornost v této souvislosti stojí nové ustanovení odstavce 7

„(7) Ministerstvo může v průběhu roku stanovit další finanční prostředky na výdaje podle § 160 odst. 1 písm. c) a d) pro jednotlivé právnické osoby vykonávající činnost školy nebo školského zařízení uvedené v odstavci 1. Ministerstvo stanoví a zveřejní ve Věstníku

a)  podmínky a kritéria pro poskytnutí těchto dalších finančních prostředků a

b)  účel, na který může právnická osoba tyto další finanční prostředky použít, a případné další podmínky, které musí právnická osoba v souvislosti s použitím těchto dalších finančních prostředků splnit.“.“

     Financování ostatních školských zařízení zřizovaných územními samosprávnými celky nebo svazky obcí (§ 161b odst. 1 ŠZ)

Ustanovení § 161b Š je nazvané „Financování ostatních školských zařízení zřizovaných územními samosprávnými celky nebo svazky obcí“ a počínaje rozpočtovým rokem 2019 upravuje financování školských zařízení, pro něž není v ustanovení § 161 a § 161a ŠZ zvláštní úprava (např. školní kluby, jídelny, školská poradenská zařízení). Opět se však jedná o školská zařízení, která zřizuje kraj, svazek obcí či obce samotné. Finanční prostředky pro tato školská zařízení jsou do rozpočtu krajů poskytovány pomocí republikových normativů, jejichž výše se odvíjí od celkové výše výdajů státního rozpočtu na uvedená školská zařízení přepočtená na jednoho žáka, dítě či studenta v krajských a obecních mateřských, základních, středních a vyšších odborných školách na území kraje.

Novela v návaznosti na doplnění ustanovení § 161 o nový odstavec 7, vkládá do ustanovení § 161b odst. 1 ŠZ novou větu tohoto znění „Ministerstvo může vyhlásit a zveřejnit ve Věstníku opravné koeficienty k republikovým normativům podle věty první, zohledňující objektivní rozdíly v činnosti dotčených školských zařízení v jednotlivých krajích.“

     Ustanovení § 161b odst. 1 ŠZ zní:

„(1) Ministerstvo vyhlásí na kalendářní rok a zveřejní ve Věstníku pro školská zařízení neuvedená v § 161 a 161a, a pro výdaje na platy a ostatní osobní náklady ostatních zaměstnanců a ostatní neinvestiční výdaje školních družin zřízených krajem, obcí nebo svazkem obcí republikové normativy jako roční výši výdajů státního rozpočtu na činnost školských zařízení uvedených v tomto odstavci, připadajících na 1 dítě, žáka a studenta v mateřské a základní škole a v denní formě vzdělávání ve střední škole, konzervatoři a ve vyšší odborné škole. Ministerstvo může vyhlásit a zveřejnit ve Věstníku opravné koeficienty k republikovým normativům podle věty první, zohledňující objektivní rozdíly v činnosti dotčených školských zařízení v jednotlivých krajích.“

     Rezervy (§ 161c odst. 2 a 3 ŠZ)

Ustanovení § 161c ŠZ počínaje rozpočtovým rokem 2019 upravuje společná ustanovení, ve kterých se upravuje problematika příplatků pro podpůrná opatření poskytovaná žákům se speciálními vzdělávacími potřebami a problematika opravných koeficientů k normativům, které bude stanovovat MŠMT podle § 161 ŠZ. Opravné koeficienty jsou založeny na funkční závislosti, mohou se tedy projevit v každé jednotlivé škole jinak.

Ministerstvo se v odstavci 2 zmocňuje, aby stanovilo podrobnosti k předkládání údajů potřebných ke stanovení výše finančních prostředků, dále aby stanovilo podrobnosti o krajských normativech a konečně maximální počty hodin přímé výchovné práce či výuky, které budou v uvedených školách či školských zařízeních financovány ze státního rozpočtu.

V odstavci 3 se stanovují podrobnosti k dotacím, které bude poskytovat MŠMT kraji na činnost škol a školských zařízení zřizovaných územními samosprávnými celky. V odstavci 3 písmeno c) je jako součást těchto dotací definována rezerva k řešení případů nezbytného zvýšení přímých výdajů pro jednotlivé školy a školská zařízení. V rámci zdrojů této rezervy budou moci krajské úřady operativně řešit zejména dopady nově přiznávaných podpůrných opatření podle § 16 ŠZ, dopady změny „výkonu“ škol a školských zařízení v průběhu kalendářního roku, ale i nezbytnou potřebu práce pedagogů nad stanovený rozsah ve vybraných školách, nezbytnou potřebu ostatních osobních nákladů (odstupné, dohody o pracovní činnosti), v odůvodněných případech i k řešení dalších nezbytných objektivních specifických podmínek konkrétních škol a školských zařízení, které normativním způsobem nelze postihnout.

V přechodném období let 2018–2020 je rezerva využita i k eliminaci zásadních negativních dopadů změny systému financování na jednotlivé právnické osoby vykonávající činnost škol a školských zařízení. Ministerstvo se v odstavci 1 zmocňuje stanovit kritéria pro rozpis rezervy do rozpočtu jednotlivých krajů a pro případné úpravy tohoto rozpisu a v odstavci 3 písm. c) ke stanovení způsobu, podmínek a pravidel použití rezervy krajským úřadem směrnicí.

V ustanovení § 161c ŠZ dochází ke změně v odstavci 2 a v odstavci 3.

V odstavci 2 písm. c) se slovo „organizační“ zrušuje a za slovo „struktuře“ se vkládají slova „včetně určení pedagogických pracovníků, kteří tyto činnosti vykonávají,“.

V odstavci 3 písmeno c) zní: „c) rezervy k řešení nezbytných případů přímých výdajů nezajištěných rozpisem podle § 161 odst. 5, § 161a odst. 2 a § 161b odst. 2; způsob, podmínky a pravidla použití rezervy krajským úřadem stanoví ministerstvo směrnicí podle § 170 písm. b).“.

     Ustanovení § 161c odst. 2 a 3 ŠZ zní:

„(2) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem

a)  termíny, rozsah a způsob předkládání údajů o předpokládaných počtech pedagogických pracovníků a jejich platovém zařazení,

b)  členění krajských normativů, ukazatele rozhodné pro jejich stanovení, jednotky výkonu pro jednotlivé krajské normativy, vztah mezi ukazateli a jednotkami výkonu, ukazatele pro výpočet minimální úrovně krajských normativů a zásady pro jejich zvýšení a jejich zveřejnění,

c)  maximální počty hodin přímé pedagogické činnosti v mateřské škole a školní družině zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí v závislosti na jejich struktuře včetně určení pedagogických pracovníků, kteří tyto činnosti vykonávají a maximální počty hodin výuky v přípravných třídách základní školy a ve třídách přípravného stupně základní školy speciální financované ze státního rozpočtu.

(3) Ministerstvo rozepisuje a poskytuje na zvláštní účet kraje finanční prostředky vyčleněné ze státního rozpočtu na činnost škol a školských zařízení zřizovaných krajem, obcí nebo svazkem obcí na výdaje uvedené v § 160 odst. 1 písm. c) a d) (dále jen „přímé výdaje“). Výše poskytnutých finančních prostředků podle věty první je tvořena součtem

a)  celkových objemů finančních prostředků stanovených na kalendářní rok pro jednotlivé právnické osoby podle § 161 odst. 3 a 4,

b)  objemů přímých výdajů pro školská zařízení odpovídajících součinům republikových normativů podle § 161a odst. 1 a § 161b odst. 1 a počtu jednotek, na které tyto republikové normativy připadají, a

c)  rezervy k řešení nezbytných případů přímých výdajů nezajištěných rozpisem podle § 161 odst. 5, § 161a odst. 2 a § 161b odst. 2; způsob, podmínky a pravidla použití rezervy krajským úřadem stanoví ministerstvo směrnicí podle § 170 písm. b).“.

     Další finanční prostředky (§ 163 odst. 1 ŠZ)

Podle ustanovení § 163 ŠZ lze právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení z kapitoly státního rozpočtu 333 MŠMT poskytovat i další finanční prostředky, a to bez rozdílu zřizovatele. Tyto prostředky netvoří mandatorní výdaje kapitoly a jejich výše se odvíjí od programů vyhlášených MŠMT. Například v letech 2008 a 2009 využilo MŠMT právě tohoto ustanovení k provedení rozpisu mimořádné dotace školám a školským zařízením k posílení nenárokových složek platů a motivačních složek mezd pedagogických pracovníků (Rozvojový program vyhlášený pod č. j. 24 130/­2008-26).

Odkaz na náklady spojené s konáním zkoušek podle § 113c ŠZ souvisí s uplatněním zákona č. 179/­2006 Sb., o uznávání výsledků dalšího vzdělávání. Na rozdíl od zkoušky, kterou se podle zákona č. 179/­2006 Sb., ověřuje dílčí kvalifikace, a která je pro žadatele zpoplatněna, nelze u veřejných škol zpoplatnit závěrečnou zkoušku, maturitní zkoušku a absolutorium v konzervatoři. Proto zákon pamatuje na úhradu nákladů spojených s vykonáním zkoušky ze státního rozpočtu.

Novela provádí dvě změny v ustanovení § 163 odst. 1 ŠZ. V odstavci 1 se věta první zrušuje a dále se ve větě druhé slova „na pokusná ověřování a na rozvojové programy podle § 171 odst. 1 a 2 a“ zrušují.

     Ustanovení § 163 odst. 1 ŠZ zní:

„(1) Ministerstvo poskytuje finanční prostředky na úhradu nezbytných prokazatelných nákladů spojených s konáním závěrečných zkoušek, maturitních zkoušek a absolutorií v konzervatoři podle § 113c

a)  krajskému úřadu na zvláštní účet kraje pro školy a školská zařízení, které nezřizuje ministerstvo, registrované církve nebo náboženské společnosti, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy⁶⁾; krajský úřad v přenesené působnosti tyto finanční prostředky přiděluje právnickým osobám vykonávajícím činnost těchto škol a školských zařízení a o přidělení finančních prostředků následně informuje zastupitelstvo kraje,

b)  právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení, které zřizuje ministerstvo a registrované církve nebo náboženské společnosti, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy⁶⁾.“

     Funkce ředitele (§ 166 odst. 7, 10 a 11 ŠZ)

Smyslem ustanovení § 166 ŠZ je mimo jiné výslovné určení vztahu mezi výkonem funkce ředitele školy a školského zařízení a mezi výkonem funkce ředitele školské právnické osoby, příspěvkové organizace a vedoucího organizační složky státu nebo její součásti. Zákon tak jednoznačně stanoví, že ředitel veřejné školy a školského zařízení vykonává souběžně několik funkcí – ředitele právnické osoby a současně ředitele všech škol a školských zařízení, které tato právnická osoba zahrnuje. To má svůj význam především ve vztahu ke stále častějšímu slučování škol a školských zařízení. Odstavec 1 se týká ředitelů všech škol a školských zařízení v právní formě školské právnické osoby (tedy i soukromých a církevních škol a školských zařízení) a ředitelů všech škol a školských zařízení zřizovaných státem, krajem, obcí a svazkem obcí.

Ke jmenování ředitele veřejné školy zřizovatel nepotřebuje souhlas žádného jiného orgánu veřejné správy. Totéž platí i pro proces odvolání z funkce. Pro jmenování do funkce ředitele se vyžaduje splnění předpokladů stanovených zákonem o pedagogických pracovnících a splnění podmínek konkurzního řízení.

V ustanovení odstavce 2 a 3 se v důsledku novely, provedené zákonem č. 82/­2015 Sb., odstraňuje pravidlo jmenování ředitele veřejné školy a školského zařízení do pracovního poměru na dobu určitou 6 let, které platilo do 1. ledna 2012. Standardně jsou tak ředitelé jmenováni na dobu neurčitou a jmenování na dobu určitou je podobně jako před rokem 2012 možné tam, kde si to vyžádá situace – např. nutnost řešit zástup za ředitele na rodičovské dovolené. V rámci pracovního poměru na dobu neurčitou se opakují po 6 letech tříměsíční časové úseky, kdy je zřizovat oprávněn (nebo na základě návrhu České školní inspekce nebo školské rady povinen) vyhlásit na místo ředitele konkurz nebo ředitele odvolat. Řediteli tím nekončí pracovní poměr, ale použije se ustanovení § 73a ZP.

Novela provádí v ustanovení § 166 ŠZ dvě změny. První je v odstavci 7 legislativně technická. Druhá je důležitější – do ustanovení se na základě praxe doplňují nové odstavce 10 a 11.

V odstavci. 7 se za číslo „2“ vkládají slova „a 11“.

     Na závěr ustanovení § 166 ŠZ se doplňují odstavce 10 a 11, které znějí:

„(10) Pokud škola nebo školské zařízení uvedené v odstavci 2 nemá ředitele, může zřizovatel jmenovat ředitele školy na vedoucí pracovní místo bez konkursního řízení na dobu určitou do doby jmenování ředitele podle odstavce 2. Zřizovatel vyhlásí konkursní řízení podle odstavce 2 bez zbytečného odkladu.

(11) Pokud řediteli školy nebo školského zařízení uvedeného v odstavci 2 ve výkonu činnosti brání překážka v práci dlouhodobého charakteru, zejména uvolnění k výkonu veřejné funkce nebo rodičovská dovolená, může zřizovatel na základě jím vyhlášeného konkursního řízení jmenovat ředitele školy na vedoucí pracovní místo na dobu určitou po dobu překážky v práci ředitele, nejdéle však na 6 let; stejnou osobu je možné jmenovat opakovaně. Do doby jmenování ředitele podle věty první může zřizovatel jmenovat ředitele školy na vedoucí pracovní místo bez konkursního řízení.“

     Pokusná ověřování (§ 171 ŠZ)

V tomto ustanovení zákon uvádí náležitosti, jež musí obsahovat rozhodnutí MŠMT, kterým se povoluje pokusné ověřování metod, obsahu, forem, organizace vzdělávání a pokusné ověřování způsobu řízení škol a školských zařízení. Takto důsledně formulované ustanovení o pokusném ověřování umožňuje ověření nových přístupů a trendů v pedagogice, ve vzdělávací praxi. Přechodné ustanovení v § 185 odst. 10 ŠZ pak určuje, že pokusná ověřování povolená MŠMT podle předchozího školského zákona zůstávají i nadále v platnosti.

V návaznosti na ustanovení § 160 a § 163 ŠZ (financování výdajů škol a školských zařízení ze státního rozpočtu) zakládá zákon v odstavci 2 ustanovení kompetenci MŠMT včetně stanovení kritérií pro jejich financování.

Novela zákona tento odstavec 2 zrušuje. S tím souvisí úpravy v ustanovení § 163 odst. 1 a § 187c ŠZ.

     Zmocnění pro Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo spravedlnosti (§ 172 odst. 5 a 8 ŠZ)

Toto ustanovení obsahuje nezbytná zmocnění pro Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo spravedlnosti zřizovat a zrušovat ve své působnosti zde uvedené školy a školská zařízení a zrušovat ve své působnosti zde uvedené školy a školská zařízení a vykonávat státní správu v jimi zřizovaných školách v podobném rozsahu, jako vykonává MŠMT vůči školám a školským zařízením ve své působnosti. Dále Ministerstvo zahraničních věcí zmocněno zřizovat a zrušovat základní školy při diplomatických misích a konzulárních úřadech ČR v zahraničí; tyto školy se však nezapisují do školského rejstříku. V pravomoci MŠMT je však ponecháno vydávání rámcových vzdělávacích programů, akreditace vzdělávacích programů vyšších odborných škol, sběr dat ze školních matrik pro statistické účely, vedení školského rejstříku i pro tyto školy a dále záležitosti související se zajištěním společné části maturitní zkoušky. Dále specifikováno, jaká ustanovení tohoto zákona se s ohledem na odlišnosti těchto škol a školských zařízení na ně nevztahují, anebo se vztahují pouze přiměřeně. Konkrétně jde o ustavení uplatnění práva zletilých (svéprávných) žáků a studentů volit a být volen do školské rady a zakládat samosprávné orgány (§ 21 ŠZ), kvalifikační předpoklady předsedy zkušební komise pro závěrečné zkoušky (§ 74 ŠZ), ustanovení o zřízení školské rady (§ 167 a § 168 ŠZ tedy u těchto škol a školských zařízení se školská rada nezřizuje).

V ustanovení § 172 ŠZ se provádí dvě legislativně technické změny.

V odstavci 5 se slova „a přezkoumání průběhu a výsledku dílčí zkoušky konané formou písemné práce a ústní formou“ zrušují. To souvisí se změnami v ustanovení § 81 odst. 2 ŠZ.

V odstavci 8 se text „§ 166 odst. 2 až 9“ nahrazuje textem „§ 166 odst. 2 až 11“.

     Speciální pravidla nakládání s údaji (§ 183c ŠZ)

V ustanovení § 183c ŠZ, vloženém zákonem č. 82/­2015 Sb. s účinností 1. května 2015 se shodně pro závěrečné zkoušky (kde je zavedena povinnost využívat jednotná zadání), maturitní zkoušky, programy zjišťování výsledů vzdělávání vyhlašované MŠMT a část inspekční činnosti spočívající v hodnocení efektivity vzdělávací soustavy zavádí speciální pravidla nakládání s údaji získanými při těchto aktivitách jak na úrovni škol, tak na úrovni zpracovatelů těchto údajů (MŠMT, Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání a Česká školní inspekce).

Účelem ustanovení je především ochránit získaná data před jejich vytěžováním prostřednictvím postupů podle zákona č. 106/­1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, pro účely, pro něž nebyla data pořízena a jejichž naplnění by narušilo důvěryhodnost zpracovávání těchto dat.

Novela provádí v ustanovení celkem tři změny.

-  V úvodní části ustanovení se za slovo „Údaje“ vkládají slova „získané při ověřování předpokladů uchazeče ke vzdělávání podle § 60b, při zjišťování jeho výsledků a při přípravě k němu, údaje“.

-  Dále se text „§ 171 odst. 2“ zrušuje.

-  Dále se písmena b) a c) zrušují. Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena b) a c).

     Ustanovení § 183c ŠZ zní:

„Údaje získané při ověřování předpokladů uchazeče ke vzdělávání podle § 60b, při zjišťování jeho výsledků a při přípravě k němu, údaje získané při přípravě nebo zjišťování výsledků vzdělávání podle § 74, 78, § 171 odst. 2 a § 174 odst. 2 písm. a) a údaje vytvořené kombinací nebo vzájemným srovnáním těchto údajů právnická osoba nebo organizační složka státu, která s těmito údaji nakládá, neposkytuje žadatelům o informace podle zvláštního zákona, pokud údaje vypovídají o

a)  výsledcích jednotlivých dětí, žáků a studentů,

b)  obsahu a formě zadání, která dosud nebyla využita v ukončeném zjišťování,

c)  připravovaných nebo používaných nástrojích pro zjišťování a zpracování výsledků vzdělávání.“

Tyto změny nabyly účinnosti 10. srpna 2020.

     Kompetence Centra při zadávání maturitních zkoušek (§ 183d ŠZ)

Na základě změn v rozdělení kompetencí MŠMT a Centra při maturitních zkouškách bylo v průběhu projednávání návrhu zákona v Poslanecké sněmovně vloženo do zákona nové ustanovení § 183d ŠZ, které přehledně stanoví taxativním výčtem kompetence Centra při zadávání maturitních zkoušek.

     Nové ustanovení § 183d ŠZ zní:

„Centrum zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup o jednotných zkouškách a o zkouškách společné části maturitní zkoušky konaných formou didaktického testu:

a)  zadání zkoušek, a to ve lhůtě do 1 pracovního dne ode dne, kdy proběhla zkouška,

b)  klíče správných řešení úloh, a to ve lhůtě do 1 pracovního dne od zpřístupnění hodnocení zkoušky středním školám,

c)  výsledky jednotlivých uchazečů a žáků v jednotlivých úlohách testů a výsledky za jednotlivé školy v členění podle skupin oborů vzdělání, a to ve strojově čitelném formátu bez možnosti identifikace uchazečů a žáků, ve lhůtě do 14 dnů od zpřístupnění hodnocení zkoušky středním školám a

d)  informace o průběhu zkoušek včetně závěrů o ověření správnosti testů a jejich souladu s právními předpisy, a to ve lhůtě do 14 dnů od zpřístupnění hodnocení zkoušky středním školám.“.

     Základní nároky členů zkušebních komisí (§ 184 odst. 2 ŠZ)

Toto ustanovení upravuje základní nároky členů zkušebních komisí, které působí při ukončování vzdělávání ve středních školách, konzervatořích a vyšších odborných školách, a členů akreditační komise podle ustanovení § 107 ŠZ, kdy jejich účast v těchto komisích se považuje za jiný úkon v obecném zájmu podle ustanovení § 203 ZP. To má dopady jednak do pracovněprávních vztahů těchto členů vůči jejich zaměstnavatelům, protože v takto zákonem vymezených případech poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu.

Mezi tzv. jiné v obecném zájmu byla původně s účinností od 1. ledna 2012 doplněna také činnost školního maturitního komisaře, hodnotitele a maturitního asistenta, nyní však z těchto tří funkcí ponechal zákon pouze maturitního komisaře. To znamená, že činnost hodnotitele a maturitního asistenta již není uznávána jako překážka v práci z důvodu obecného zájmu a nevznikají jim tak žádné pracovněprávní nároky z výkonu těchto činností.

Stanovuje se nárok všech těchto osob podle ustanovení § 184 odst. 1 ŠZ na náhradu platu nebo mzdy ve výši průměrného výdělku, přičemž se vylučuje tzv. refundace nákladů na tyto náhrady mezi plátcem náhrad a subjektem, pro který je daná osoba požívající náhradu platu nebo mzdy činná. Ve věci cestovních náhrad se odkazuje na podmínky a výše stanovené v části sedmé zákoníku práce. Tím byl s účinností k 1. lednu 2012 napraven nežádoucí stav, kdy uvedené osoby sice měly k výkonu těchto činností v obecném zájmu nárok na pracovní volno, ale bez náhrady mzdy nebo platu, což samozřejmě nebylo v souladu s deklarovaným obecným zájmem na výkonu jejich činnosti.

Novela zákona provádí legislativně-technickou změnu navazující na změnu struktury a hodnocení zkoušek společné části maturitní zkoušky – funkce centrálního hodnotitele písemných prací se zrušuje.

V odstavci 2 se čárka za slovy „maturitní komise“ nahrazuje slovem „a“, slova „a hodnotitele písemné práce“ se zrušují a věta druhá se nahrazuje větou „Odměnu, s výjimkou odměny komisaře, kterou poskytuje Centrum, poskytuje právnická osoba vykonávající činnost školy.“

     Ustanovení § 184 odst. 2 zní:

„(2) Za výkon funkce předsedy zkušební komise pro závěrečné zkoušky, pro absolutorium v konzervatoři a absolutorium, funkce předsedy zkušební maturitní komise a komisaře náleží odměna. Odměnu s výjimkou odměny komisaře, kterou poskytuje Centrum, poskytuje právnická osoba vykonávající činnost školy. Výši odměny a pravidla jejího poskytování stanoví ministerstvo vyhláškou.“

     K přechodnému ustanovení

Přechodné ustanovení stanoví se explicitně, že žáci, kteří ukončí poslední ročník středního vzdělávání do 30. 9. 2020, budou mít v 5leté lhůtě nárok na konání opravné nebo náhradní dílčí zkoušky společné části maturitní zkoušky z českého jazyka a literatury nebo z cizího jazyka formou písemné práce nebo ústní zkoušky, a to tak, že tyto zkoušky budou konat v rámci profilové části maturitní zkoušky v souladu s podmínkami stanovenými ředitelem školy.

     Přechodné ustanovení zní:

„Má-li žák, který podal přihlášku k maturitní zkoušce do 25. června 2020 a úspěšně ukončil poslední ročník středního vzdělávání s maturitní zkouškou do 30. září 2020, právo konat opravnou zkoušku dílčí zkoušky konané formou písemné práce nebo ústní formou ze zkušebního předmětu český jazyk a literatura nebo cizí jazyk, nebo má-li právo konat náhradní zkoušku takové dílčí zkoušky, koná opravnou nebo náhradní zkoušku v profilové části maturitní zkoušky podle zákona č. 561/­2004 Sbírka zákonů č. 284 / 2020., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.“

     Ke změně zákona č. 178/­2016 Sb.

Zrušují se ustanovení zákona č. 178/­2016 Sb., která určovala zavedení 3 povinných zkoušek společné části maturitní zkoušky (český jazyk a literatura, cizí jazyk a matematika) od jarního zkušebního období 2021.

     Změna zákona zní:

„Zákon č. 178/­2016 Sb., kterým se mění zákon č. 561/­2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/ /1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 101/­2017 Sb. a zákona č. 167/­2018 Sb., se mění takto:

1. V části první čl. I se body 41, 42 a 45 zrušují.

2. V části první čl. II se bod 2 zrušuje.

3. V části třetí čl. IV se slova „ustanovení bodů 9 a 14“ nahrazují slovy „a ustanovení bodů 9 a 14“ a slova „, a ustanovení čl. I bodů 41, 42 a 45, která nabývají účinnosti dnem 1. listopadu 2020“ se zrušují.

     Ke zrušovacím ustanovením

Novela zákona zrušuje nařízení vlády č. 445/­2016 Sb., určující obory vzdělání, ve kterých je matematika zkušebním předmětem společné části maturitní zkoušky, včetně jeho změny dané nařízením vlády č. 71/­2017 Sb.

     Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 2020, s výjimkou ustanovení části první čl. I bodů 6 (§ 30 odst. 3 ŠZ), 81 (§ 181c ŠZ) a 83 (§ 181c ŠZ), které nabývají účinnosti patnáctým dnem po dni jeho vyhlášení.

Ustanovení části první čl. I bodu 12 (§ 78a odst. 1 ŠZ) pozbývá platnosti dnem 30. září 2025.

JUDr. Eva Dandová

2021

Poradce č. 6 - Zákon o rezervách s komentářem

Vyprodáno

Tištěná + e-verze

152,00 Kč

Elektronická verze

Nepřihlášen

Id

Heslo

Automaticky přihlásit

REGISTRACE

Zapomněl jsem přihlašovací údaje

---

E-SHOP

---

E-mailové noviny

Ukázky zdarma

O Poradci

---

Úplné znění zákonů

Daňové výdaje

Vzory smluv a podání

Vydané publikace

---

Předplatné

---

Zákony 2026

---

Novinky

Aktuální nabídka

---

Kurzy

Měnová kalkulačka

---

Kontakty

Obchodní podmínky

Připomínky