Novela zákona
o DPH

Novelou ZDPH dochází s účinností od 1. 1. 2012 ke změně snížené sazby daně z 10 % na 14 %. Sazba daně 14 % se nově uplatní u zboží uvedeného v příloze č. 1 k zákonu o dani DPH, u tepla a chladu (§ 47 odst. 3 zákona o DPH) a dále u služeb uvedených v příloze č. 2 k zákonu o DPH.

Zboží v příloze č. 1 k zákonu o DPH

je označené číselným kódem Harmonizovaného systému popisu číselného označování zboží, kterým se rozumí číselný kód popisu vybraných výrobků uvedený v celním sazebníku ve znění platném k 1. lednu 2007. Zboží podléhá snížené sazbě daně, pokud odpovídá současně číselnému kódu Harmonizovaného systému a výslovně uvedenému slovnímu popisu k tomuto kódu v textové části přílohy č. 1. Jedná se o zboží uvedené pod položkami 01– 05, 07– 23, 25. Do těchto položek se zahrnují potraviny včetně nápojů (vyjma alkoholických, vymezených zákonem o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi), krmiva pro zvířata, živá zvířata, semena a rostliny, a přísady, obvykle určené k přípravě potravin, dále výrobky obvykle používané jako doplněk nebo náhražka potravin. Snížená sazba daně se uplatňuje také u vody.

Snížená sazba daně se netýká zboží zařazeného do číselných kódů 2203-2208. Jedná se o pivo, víno, vermut, ostatní kvašené nápoje, jako je například jablečné víno, hruškové víno, medovina, dále směsi kvašených nápojů a směsi kvašených nápojů s nealkoholickými nápoji a o líh a ostatní destiláty.

Ve snížené sazbě daně jsou dále zahrnuty položky 06 živé dřeviny a jiné rostliny; cibule, kořeny a podobné; řezané květiny a dekorativní listoví a položky 07-12 rostliny a semena. Jedná se ale také o kytice, věnce a podobné výrobky, které se považují za květiny, dále o stromy, zákrsky, keře a keříky, též roubované, plodící jedlé ovoce nebo ořechy, rododendrony, azalky, růže.

Dále do přílohy č. 1 patří číselné kódy 28-30, 40, 48, 56, 61-62 Harmonizovaného systému popisu číselného označování zboží. Jedná se o radiofarmaka, sorbit pro diabetiky, aspartam, sacharin a jeho soli, antibiotika, farmaceutické výrobky které jsou používané jen pro zdravotní péči, prevenci nemocí a léčbu pro humánní lékařské účely.

Další položkou, které se zvýšení sazby daně dotýká, jsou dětské pleny, zahrnuté pod číselnými kódy 4818, 6111, 6209.

Významnou skupinou je položka 49, do které jsou zahrnuty knihy, brožury, noviny a časopisy, kde reklama nepřesahuje 50 % plochy, obrázková alba, obrázkové knihy, předlohy pro kreslení a pro děti, hudebniny tištěné či rukopisné, kartografické výrobky všech druhů, včetně atlasů, nástěnných map, topografických plánů a globusů, kromě tiskovin plně nebo podstatně určených reklamě.
Do přílohy č. 1 dále spadají zdravotnické prostředky podle zákona o zdravotnických prostředcích včetně náhradních dílů, u kterých je čestným prohlášením doloženo, že zboží náleží k určitému zdravotnímu prostředku k ošetřování nemocných. Jedná se o zdravotnické prostředky uvedené pod kódy 01-96.

V této příloze je také zahrnuto zboží pro osobní používání nemocnými ke zmírnění následků nemocí, jež není zdravotnickým prostředkem, které je uvedeno pod kódy 48, 64, 66, 84, 85, 87, 90, 91. Jedná se o braille papír, dále pro nevidomé a částečně vidící osoby jsou v této příloze zahrnuty bílé hole, osobní a kuchyňské váhy s hlasovým výstupem, psací stroje a stroje na zpracování textu, počítače speciálně upravené, braillská počítačová tiskárna, klávesnice, zvětšovače televizního obrazu, speciální akustické nebo vizuální přístroje, hodinky. Dalšími položkami jsou například manipulační stroje a zařízení pro přepravu těžce zdravotně postižených osob upoutaných na vozíku, upravené k používání nevidomými a částečně vidícími osobami s amputovanou nebo ochrnutou horní končetinou, elektronické kalkulačky s hlasovým nebo hmatovým výstupem, telefony a videotelefony konstruované pro použití neslyšícími osobami.

V příloze č. 1 jsou pod číselným kódem 94 zahrnuty dětské sedačky do automobilů.

Poslední položkou je č. 4401, která zahrnuje palivové dřevo v polenech, špalcích, větvích, otepích nebo podobných tvarech; dřevěné štěpky, nebo třísky, piliny a dřevěný odpad a zbytky, též aglomerované do polen, briket, pelet nebo podobných tvarů, určené jako palivo.

Služby v příloze č. 2 k zákonu o DPH

Zvýšení snížené sazby daně se týká také služeb, které odpovídají současně číselnému kódu klasifikace produkce CZ-CPA platné od 1. ledna 2008 a výslovně uvedenému slovnímu popisu k tomuto kódu v textové části přílohy č. 2 k ZDPH. Těmito službami jsou opravy zdravotnických prostředků, které jsou uvedeny v příloze č. 1 k zákonu o dani z přidané hodnoty a také opravy invalidních vozíků (33.17.19). Dále do této přílohy spadá úprava a rozvod vody prostřednictvím sítí (36.00.2), odvádění a čištění odpadních vod včetně ostatních služeb souvisejících s těmito činnostmi (37), sběr a přeprava komunálního odpadu (38.1), příprava k likvidaci a likvidace komunálního odpadu (38.2), pozemní hromadná pravidelná doprava cestujících a jejich zavazadel (49), osobní doprava lanovými a visutými dráhami a lyžařskými vleky (49.39.2), vodní hromadná pravidelná doprava cestujících a jejich zavazadel (50), letecká hromadná pravidelná doprava cestujících a jejich zavazadel, ubytovací služby (55), poskytnutí oprávnění ke vstupu na filmová představení (59.14), služby čištění vnitřních prostor prováděné v domácnostech (81.21.10), služby mytí oken prováděné v domácnostech (81.22.11), zdravotní péče, pokud není osvobozena od daně bez nároku na odpočet daně (86), sociální péče, pokud není osvobozena od daně bez nároku na odpočet daně (87), domácí péče o děti, staré, nemocné a zdravotně postižené občany (88.10, 88.91), služby spisovatelů, skladatelů, sochařů a jiných výkonných umělců, pokud se nejedná o poskytnutí oprávnění k výkonu práva dílo užít a mimo služby nezávislých novinářů, nezávislých modelů a modelek (90), poskytnutí oprávnění ke vstupu do muzeí na jiných kulturních zařízení (na kulturní akce a památky, výstavy, do zoologických a botanických zahrad, přírodních rezervací, národních parků, lunaparků a zábavních parků, cirkusů, historických staveb a obdobných turistických zajímavostí) (90, 91, 93), poskytnutí oprávnění ke vstupu na sportovní události; použití krytých i nekrytých sportovních zařízení ke sportovním činnostem (93.11, 93.12), služby posiloven a fitcenter (93.13), služby související s provozem rekreačních parků a pláží (93.29.11), poskytnutí oprávnění vstupu na ohňostroje, světelná a zvuková představení (93.29.21), pohřební a související služby mimo pohřebních služeb pro zvířata (96.03), služby tureckých lázní, saun, parních lázní a solných jeskyní (96.04).

Výpočet daně u dodání zboží, převodu nemovitosti a poskytnutí služby

lze podle § 37 zákona o DPH provést dvěma možnými způsoby.

Daň se vypočte ze základu daně stanoveného podle § 36 zákona o DPH jako součin částky za zdanitelné plnění bez daně a koeficientu, který se vypočítá jako podíl, v jehož čitateli je základní nebo snížená sazba daně a ve jmenovateli číslo 100. Vypočtený koeficient se zaokrouhlí na čtyři desetinná čísla, vypočtená daň se zaokrouhlí na desetihaléře, popřípadě na padesátihaléře nebo se uvede v haléřích. Cena včetně daně se pro účely zákona o dani z přidané hodnoty dopočte jako součet základu daně a vypočtené daně po případném zaokrouhlení.

Z uvedeného vyplývá, že pokud plátce dodá zboží například v částce 200 Kč v úrovni bez daně, vynásobí tuto částku koeficientem 0,14. Vypočtená daň je ve výši 28 Kč, cena včetně daně je ve výši 228 Kč.

V případě, že je částka za zdanitelné plnění v úrovni včetně daně, vypočte se daň jako součin úplaty, která je včetně daně a koeficientu, který se vypočítá jako podíl, v jehož čitateli je základní nebo snížená sazba daně a ve jmenovateli součet čísla uvedeného v čitateli a čísla 100. Vypočtený koeficient se zaokrouhlí na čtyři desetinná místa, vypočtená daň se zaokrouhlí na desetihaléře, popřípadě na padesátihaléře, nebo se uvede v haléřích. Cena bez daně se pro účely ZDPH dopočte jako rozdíl částky za zdanitelné plnění obsahující daň a vypočtené daně po případném zaokrouhlení.

Pokud tedy plátce dodá zboží v celkové hodnotě 500 Kč, vynásobí tuto částku koeficientem 0,1228 (14:114). Vypočtená daň je ve výši 61,40 Kč. Cena bez daně je ve výši 438,60 Kč.

Dopad změny sazby daně z 10 % na 14 %

v případě, kdy plátci vznikne povinnost přiznat daň na výstupu ke dni přijetí úplaty v roce 2011 a k uskutečnění zdanitelného plnění dojde po 1. 1. 2012. Plátce má povinnost podle ustanovení § 21 zákona o DPH přiznat daň na výstupu ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni přijetí úplaty, a to k tomu dni, který nastane dříve, pokud zákon nestanoví jinak. Z uvedeného vyplývá, že pokud plátce přijme zálohu, která se vztahuje k poskytovanému plnění před uskutečněním plnění, je povinen z této zálohy uplatnit daň na výstupu, a to v sazbě daně platné pro zdanitelné plnění.

Z přechodných ustanovení novely zákona o DPH vyplývá, že pokud plátci přede dnem nabytí účinnosti novely vznikla povinnost přiznat daň na výstupu při přijetí úplaty přede dnem uskutečnění zdanitelného plnění a nastane-li den uskutečnění zdanitelného plnění ode dne nabytí účinnosti novely, použije plátce pro přiznání daně a pro výpočet daně podle § 37 odst. 1 nebo 2 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, sazbu daně platnou ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, a to pouze ze základu daně stanoveného podle § 37 odst. 3 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění p.p. Z uvedeného vyplývá, že v případě, kdy vznikla povinnost přiznat daň před uskutečněním zdanitelného plnění, vypočte se daň za uskutečněné zdanitelné plnění z rozdílu mezi základem daně podle § 36 odstavec 1 a základem daně nebo úhrnem základů daně podle § 36 odstavec 2.

Základem daně podle § 36 odstavec 1 je vše, co jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce za uskutečněné zdanitelné plnění od osoby, pro kterou je zdanitelné plnění uskutečněno, nebo od třetí osoby, bez daně za toto zdanitelné plnění.

Základem daně podle § 36 odstavec 2 je v případě přijetí úplaty před uskutečněním zdanitelného plnění částka přijaté úplaty snížená o daň. Záloha je tedy vždy včetně daně. Pokud tedy plátce přijme do konce roku 2011 zálohu na zdanitelné plnění, které je ve snížené sazbě daně, je povinen ke dni přijetí této zálohy přiznat daň na výstupu ve výši 10 %. Pokud ke zdanitelnému plnění dojde po 1. lednu 2012, uplatní plátce u tohoto zdanitelného plnění platnou sazbu daně ve výši 14 %.

Příklad

Příklad

Dopad změny sazby daně z 10 % na 14 %

v případě, kdy plátci nevznikne povinnost přiznat daň na výstupu ke dni přijetí úplaty v roce 2011, ale vznikne mu povinnost přiznat daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění po 1. 1. 2012. Plátce, který v souladu s příslušnými právními předpisy nevede účetnictví, je podle ustanovení § 21 odstavec 2 zákona o DPH povinen přiznat daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Pokud však přizná daň ke dni přijetí úplaty, považuje se za osobu, které vznikla povinnost přiznat daň na výstupu. Tento plátce nemá povinnost přiznat daň z přijatých záloh, povinnost přiznat daň má až z uskutečněného zdanitelného plnění. Na přijatou zálohu nesmí vystavit daňový doklad. Tento plátce se však může rozhodnout, že z přijaté zálohy daň uplatní. V takovém případě je povinen chovat se jako plátce, který vede účetnictví a z přijaté zálohy je povinen daň přiznat a zaplatit. Jestliže se tak rozhodne, je povinen pro osobu povinnou k dani vystavit daňový doklad. Pokud tento plátce přijme do konce roku 2011 zálohu na plnění ve snížené sazbě daně a zdanitelné plnění se uskuteční po 1. lednu 2012, je povinen přiznat daň z celého plnění v sazbě daně 14 %.

Příklad

Příklad

Vyúčtování dodání vody, tepla nebo chladu

a poskytnutí služby spojené s odváděním a čištěním, případně zneškodňováním odpadních vod na přelomu roku 2011 a 2012.

Při dodání vody, tepla nebo chladu, nebo při poskytnutí služby spojené s odváděním a čištěním, případně zneškodňováním odpadních vod, kdy se spotřeba vyúčtovává za zúčtovací období, které zahrnuje část období do konce roku 2011, kdy se uplatní snížená sazba ve výši 10 %, tak období po 1. lednu 2012, kdy se uplatní snížená sazba daně ve výši 14 %, může plátce stanovit výši spotřeby samostatně za tato dvě časová období. Plátce stanoví spotřebu na základě odečtu z měřicích zařízení nebo na základě propočtu spotřeby. Pokud plátce obdrží zálohu přede dnem uskutečnění zdanitelného plnění, ze které vznikne povinnost přiznat daň, postupuje podle § 37 odst. 3 zákona o DPH, kdy základ daně stanoví jako rozdíl celkového základu daně za zdanitelné plnění a souhrnu základů daně ze kterých byla přiznána daň. Plátce uplatní sníženou sazbu daně u spotřeby, pokud se tato spotřeba vztahuje pouze ke skutečné spotřebě za období do konce roku 2011, a to i v případě, kdy ke zjištění skutečné spotřeby dojde až po 1. lednu 2012.

Příklad

I další změny v zákonu o DPH

jsou provedeny novelou zákona o DPH účinnou od 1. ledna 2012. Jedná se o převážně o legislativně technické úpravy.

Do definice dlouhodobého majetku – § 4 odst. 3 písm. d) ZDPH je z důvodu jasného výkladu doplněno, že se za tento majetek rozumí také technické zhodnocení hmotného i nehmotného majetku. Jedná se o technické zhodnocení vymezené v § 32a odst. 6 a § 33 zákona o daních z příjmů.

Přepočet cizí měny na českou měnu

V souvislosti s úpravou, která zjednodušuje vystavování opravných daňových dokladů podle § 45 ZDPH se u opravy základu daně a výše daně v § 42 mění odst. 4, který se týká přepočtu cizí měny na českou. Odstavec 4 zní: V případě opravy základu daně a výše daně se uplatní sazba daně platná ke dni povinnosti přiznat daň u původního zdanitelného plnění. Pro přepočet cizí měny na českou měnu se použije kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou a platný pro osobu provádějící přepočet ke dni povinnosti přiznat daň u původního zdanitelného plnění. V případě opravy základu daně a výše daně podle § 42 odst. 1 písm. b), kdy je zároveň vystaven opravný daňový doklad podle § 45 odst. 2, lze použít i kurz platný první pracovní den kalendářního roku, ve kterém vznikl důvod opravy. Poslední věta umožňuje v případě opravy základu daně a výše daně provedené v souvislosti s různými bonusy a skonty použít kurz, který byl platný k 1. lednu roku, ve kterém důvod opravy vznikl.

Náležitosti opravného daňového dokladu

jsou uvedeny v § 45, kde se mění odstavec 1. Novelou je navrženo zúžení povinných náležitostí.

Podle nové úpravy obsahuje daňový doklad obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, a jeho daňové identifikační číslo. Dále obsahuje obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání osoby, pro kterou se uskutečňuje plnění a pokud je příjemce plnění plátcem, tak také jeho daňové identifikační číslo. Dále tento doklad obsahuje evidenční číslo původního a opravného daňového dokladu, důvod opravy, rozdíl mezi opraveným a původním základem daně, rozdíl mezi opravenou a původní daní a rozdíl mezi opravenou a původní úplatou.

V návaznosti na tuto změnu se také mění odkaz na povinné náležitosti opravného daňového dokladu u předplacených telekomunikačních služeb. V tomto případě opravný daňový doklad obsahuje obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, a jeho daňové identifikační číslo, evidenční číslo opravného daňového dokladu a důvod opravy.

Při vystavování souhrnného opravného daňového dokladu musí být v případě, že na opravném daňovém dokladu nejsou uvedena evidenční čísla původních daňových dokladů, na opravném daňovém dokladu ve vazbě na původní uskutečněná zdanitelná plnění uvedeno také vymezení těchto plnění, aby souvislost mezi původním a opraveným zdanitelným plněním byla jednoznačně určitelná. Dále plátce na opravném daňovém dokladu uvede souhrnně rozdíly mezi opravenými a původními základy daně a tomu odpovídající částky daně za veškerá opravovaná zdanitelná plnění.

Pro uplatnění nároku na odpočet daně je doplněna podmínka, že při odpočtu daně, kterou plátce uplatnil v případě, kdy se za dodání zboží nebo převod nemovitosti také považuje uvedení do stavu způsobilého k užívání dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností, pokud plátce tento majetek použije pro účely, pro které má nárok na odpočet daně v částečné výši [§ 13 odst. 4 písm. b) ZDPH], je plátce povinen daň přiznat a mít daňový doklad; nemá-li plátce daňový doklad, lze nárok prokázat jiným způsobem. Nezbytnou podmínkou je tedy skutečnost, že plátce daň přiznal. Pokud nemá daňový doklad, může nárok na odpočet daně doložit jiným způsobem podle daňového řádu.

V případě, kdy daňový doklad neobsahuje všechny náležitosti daňového dokladu, lze podle § 73 odst. 5 zákona o DPH nárok na odpočet daně prokázat jiným způsobem. Z tohoto ustanovení byla vypuštěna výjimka, která se týkala daňového identifikačního čísla a údajů rozhodných pro výpočet daně.

Problematika odpočtu daně

původně uplatněného odhadem se upravuje v § 75 odst. 4 zákona o DPH. Plátce po skončení kalendářního roku, ve kterém byl po uskutečnění zdanitelného plnění oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně a tento nárok uplatnil, do hodnoty poměrného koeficientu zohlední skutečný podíl použití tohoto zdanitelného plnění pro své ekonomické činnosti v příslušném roce. Opravu plátce uvede v daňovém přiznání za poslední zdaňovací období kalendářního roku, ve kterém po uskutečnění zdanitelného plnění je oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně, jehož se oprava týká. Touto úpravou došlo ke změně v těch případech, kdy plátce pořídil majetek v jednom kalendářním roce a daňový doklad obdrží v jiném roce. Oprava odpočtu daně je podmíněna tím, že plátce nárok na odpočet daně uplatnil. Jestliže nárok na odpočet daně neuplatní, stanovení odpočtu podle skutečného použití neprovede.

Vyrovnání odpočtu daně

podléhá původní odpočet daně, který je uplatněný u obchodního majetku před jeho použitím a poté je tento majetek použit jinak. Pro upřesnění se to doplňuje do § 77 zákona o DPH. Dále je v tomto ustanovení doplněn výčet případů, na které se vyrovnání odpočtu daně vztahuje. Jedná se o takové případy, kdy plátce uplatnil odpočet daně v plné výši a následně tento majetek použije pro účely, pro které má nárok na odpočet daně v krácené výši, nebo nárok na odpočet daně nemá, nebo uplatnil nárok na odpočet daně v krácené výši a následně tento majetek použije pro účely, pro které nárok na odpočet daně nemá, nebo pro účely, pro které má nárok na odpočet daně v plné výši. Vyrovnání odpočtu daně se tak jednoznačně nevztahuje na případy, kdy je majetek požit v rámci nároku na odpočet daně v krácené výši, kdy dojde ke změně nároku na odpočet daně v důsledku změn ve výši vypořádacích koeficientů.

Úprava odpočtu daně

V § 78 odst. 1 zákona o DPH jsou nastaveny podmínky za jakých dochází k úpravě původního odpočtu daně. V poslední větě odstavce je uvedeno, že se obdobně postupuje v případě, kdy plátce při pořízení dlouhodobého majetku nárok na odpočet daně neměl, protože daný majetek byl původně určený k použití v rámci ekonomických činností plátce pro účely, které zakládají nárok na odpočet daně. Z uvedeného vyplývá, že se obdobně postupuje v případě, kdy plátce při pořízení majetku jednal jako osoba povinná k dani a tento pořízený majetek byl určený pro uskutečňování plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně. V případě, kdy plátce při pořízení dlouhodobého majetku jednal jako osoba nepovinná k dani, nevznikl původní nárok na odpočet daně a nelze jej zpětně dodatečně přiznat ani upravovat. Tato zásada se vztahuje také na případy použití pořízeného majetku pro účely nesouvisející s ekonomickými činnostmi plátce.

V § 78 odst. 3 zákona o DPH se desetiletá lhůta pro úpravu odpočtu daně rozšiřuje také o technické zhodnocení staveb, bytů a nebytových prostor. Podle bodu 2 přechodných ustanovení se počátek běhu desetileté lhůty pro technické zhodnocení staveb, bytů a nebytových prostor týká technického zhodnocení pořízeného po 1. 1. 2012. U technického zhodnocení staveb, bytů a nebytových prostor pořízeného do konce roku 2011 se pro úpravu odpočtu daně použije pětiletá lhůta. Tato změna se promítá také do § 78a odst. 1.

V případě, kdy daňový doklad neobsahuje
všechny náležitosti daňového dokladu,
lze nárok na odpočet daně prokázat
jiným způsobem.

V § 78a odst. 1 písm. b) zákona o DPH se zpřesňuje, že se ukazatel nároku na odpočet daně stanoví ke kalendářnímu roku, v němž se provádí úprava odpočtu daně.

V § 78a odst. 5 zákona o DPH je upřesněno, že pokud používá plátce majetek pro změněné účely podle § 78 odst. 4 písm. a) až c) pouze po část příslušného kalendářního roku, zohlední se tato skutečnost v částce úpravy odpočtu daně vypočtené podle odstavce 1 nebo 4. Znamená to, že se z tohoto pravidla vyjímají případy použití majetku v rámci částečného nároku na odpočet daně, kdy dojde ke změně rozsahu použití majetku pro účely zakládající nárok na odpočet daně pouze v důsledku změn ve výši poměrných nebo vypořádacích koeficientů, kdy plátce uplatnil původní odpočet daně v částečné výši a vznikne rozdíl mezi poměrnými koeficienty nebo vypořádacími koeficienty.

V § 78d) zákona o DPH jsou zavedena podrobnější pravidla pro případy, kdy u dlouhodobého majetku dojde v pětileté nebo desetileté lhůtě pro úpravu odpočtu daně k dodání zboží, převodu nemovitosti nebo k poskytnutí služby.
V odstavci 1 je stanoveno, že pokud u dlouhodobého majetku dojde k tomuto plnění, postupuje se při úpravě odpočtu daně podle předchozích ustanovení s tím, že se tato úprava odpočtu daně provede jednorázově.
V odstavci 2 jsou vymezeny hodnoty ukazatelů nároku na odpočet daně. Podle tohoto ustanovení se částka jednorázové úpravy odpočtu daně za kalendářní rok, ve kterém došlo k dodání zboží, převodu nemovitosti nebo k poskytnutí služby, stanoví jako součin částky vypočtené podle § 78a odst. 1 nebo 4 a počtu roků zbývajících do konce lhůty pro úpravu odpočtu daně. Do počtu roků se započítává také rok, ve kterém je úprava odpočtu daně prováděna. Ukazatelem nároku na odpočet daně je 0 %, je-li plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně, nebo 100 %, je-li dané plnění zdanitelné.

V odstavci 3 je změna. Nově se úprava odpočtu daně provede také v případech, kdy k dodání zboží, převodu nemovitosti nebo poskytnutí služby dojde i v prvním roce po uplatnění původního odpočtu daně.

V odstavci 4 jsou nově řešeny zcela specifické případy, kdy se úprava odpočtu daně vztahuje také na změny v použití dlouhodobého majetku částečně pro ekonomickou činnost plátce a částečně pro jiné účely. Podle zákona platného do konce roku 2011 byla uplatňována zásada, že pokud plátce nakládal s částí svého majetku, kterou nezařadil do svého obchodního majetku a u které neuplatnil odpočet daně, jednalo se o plnění, které nebylo předmětem daně. Nově platí, že pokud plátce ve lhůtě pro úpravu odpočtu daně dodá, převede nebo poskytne dlouhodobý majetek, u kterého byl oprávněn uplatnit původní nárok na odpočet daně v poměrné výši, jde o dodání zboží, převod nemovitosti nebo poskytnutí služby v rámci uskutečňování jeho ekonomických činností rovněž v případě části tohoto majetku původně určené pro použití pro účely nesouvisející s ekonomickými činnostmi plátce. Nově se tedy úprava odpočtu daně vztahuje i na případy, kdy ke změně rozsahu použití dojde v důsledku toho, že plátce dlouhodobý majetek, který měl určen pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností, prodá, trvale jej vyřadí ze svého obchodního majetku nebo dojde k uskutečnění plnění z jiného důvodu.

Nové ustanovení

je do zákona doplněno. Jedná se o zvláštní ustanovení o zajištění úhrady na nesplatnou nebo dosud nestanovenou daň. Jedná se o § 103, ze kterého vyplývá, že pokud hrozí nebezpečí z prodlení, je zajišťovací příkaz účinný a vykonatelný okamžikem jeho vydání. Správce daně současně s vydáním zajišťovacího příkazu učiní pokus vyrozumět vhodným způsobem daňový subjekt o vydání zajišťovacího příkazu a sepíše o tom úřední záznam. Jedná se o to, že podle § 167 odst. 3 daňového řádu je v případě, kdy hrozí nebezpečí z prodlení, zajišťovací příkaz vykonatelný okamžikem oznámení daňovému subjektu. Tímto oznámením se podle daňového řádu rozumí okamžik doručení. Z důvodů nebezpečí prodlení a aby mohl být zajišťovací příkaz řádně využit, se navrhuje, aby byla jeho vykonatelnost dána již okamžikem jeho vydání.

Pokud hrozí nebezpečí z prodlení,
je zajišťovací příkaz účinný
a vykonatelný okamžikem jeho vydání.

Vydáním se rozumí okamžik, kdy byl učiněn úkon k doručení zajišťovacího příkazu. Správce daně je povinen například pomocí telefonu, emailu atd. vyrozumět daňový subjekt o vystavení zajišťovacího příkazu.

Institut ručení za nezaplacenou daň

– § 109 zákona o DPH se rozšiřuje o další kritérium. Jedná se o to, že příjemce zdanitelného plnění ručí také za nezaplacenou daň z tohoto plnění, pokud je úplata za toto plnění poskytnuta zcela nebo zčásti bezhotovostním převodem na účet vedený poskytovatelem platebních služeb mimo tuzemsko. Jedná se o bezhotovostní platby, které nejsou podrobeny kontrolním mechanismům zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu – zákon o praní špinavých peněz. Ručení se nevztahuje na platby realizované na účtech vedených tuzemskými bankami, resp. osobami povinnými k dani podle zákona o praní špinavých peněz. Ručení se vztahuje na situace, kdy hradí plátce jinému plátci za tuzemské zdanitelné plnění na účet v zahraničí.

Přechodné ustanovení

upřesňuje, že pokud plátce po 1. lednu 2012 poskytne stavební nebo montážní práce, u kterých bude povinen použít režim přenesení daňové povinnosti podle § 92a zákona o DPH a do konce roku 2011 přijme zálohu, ze které mu vznikne povinnost přiznat a zaplatit daň, stanoví u zdanitelného plnění poskytnutého po 1. lednu 2012 základ daně z rozdílu mezi celkovým základem daně a souhrnem základů daně z přijatých úplat.

§ 36 zákona č. 235/2004 Sb.

§ 167 zákona č. 280/2009 Sb.