Novela zákona o důchodovém pojištění

Novela zákona č. 155/­1995 Sb., o důchodovém pojištění (zákon č. 455/­2022 Sb.) nabyla účinnosti  1. ledna 2023 (jeden článek dokonce nabyl účinnosti 31. prosince 2022). Novela přinesla změny týkající se zvlášntí úpravy důchodového věku u zaměstnanců v rizikových povoláních, úpravu tzv. výchovného, snížení starobních důchodů náležejících bývalým vrcholným představitelům komunistické moci a jejího aparátu a změny v sociálním zabezepčení. O jaké konkrétní změny se jedná?

Zákon č. 455/­2022 Sb., kterým se mění zákon č. 155/­1995 Sb., o důchodovém pojištění,

ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony obsahuje novely celkem čtyř zákonů, a to:

·    zákona č. 155/­1995 Sb., o důchodovém pojištění,

·    zákona č. 582/­1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení,

·    zákona č. 589/­1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,

·    zákona č. 323/­20221 Sb., kterým se mění zákon č. 155/­1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 582/­1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

Celý zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2023, s výjimkou novely zákona č. 323/­2021 Sb., která musela nabýt účinnosti 31. prosince 2022, aby mohl novelizovaný zákon č. 323/­2021 Sb. (úprava výchovného na děti) nabýt účinnosti 1. ledna 2023.

Návrh zákona o důchodovém pojištění obsahoval původně úpravu snížení důchodového věku od 1. července 2023 pro ty pojištěnce, kteří pracovali po stanovenou dobu v rizikových zaměstnáních. Za riziková zaměstnání se měla považovat ta zaměstnání, v nichž se vykonávají práce zařazené podle právních předpisů upravujících ochranu veřejného zdraví do čtvrté kategorie prací a dále vybrané profese zdravotnických záchranářů.

V průběhu legislativního procesu byl změněn okruh rizikových povolání, a to tak, že se jedná o zdravotnické záchranáře a členy jednotky hasičského záchranného sboru podniku. Členové hasičského záchranného sboru podniku byli do okruhu rizikových zaměstnání zařazeni na základě pozměňovacího návrhu Senátu. Návrh zákona byl proto vrácen Senátem Poslanecké sněmovně k novému projednání. Nová úprava nabývá účinnosti již 1. ledna 2023.

Druhou změnou bylo rozšíření okruhu osob, kterým vzniká nárok na tzv. výchovné. Výchovné bylo do zákona vloženo novelou zákona v roce 2021 jako nová dávka s účinností od r. 2023.

Platí, že výše procentní výměry starobního důchodu, na který vznikl nárok obecných pravidel, se na žádost zvyšuje ode dne, od něhož se tento důchod přiznává, za každé dítě, které pojištěnec vychoval. To znamenalo, že poživatelům tzv. transformovaného starobního důchodu, tj. starobního důchodu přeměněného z invalidního důchodu nárok na výchovné nevznikal. Tato nerovnost musela být odstraněna a okruh pojištěnců pobírajících výchovné rozšířen.

Třetí velkou změnu, kterou provedli až sami poslanci na základě debaty v Poslanecké sněmovně je snížení starobních důchodů představitelům komunistického režimu.

Důležitou změnu obsahuje také zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

To se týká zvýšení sazby pojistného na důchodové pojištění cílově až o 5 procentních bodů (tj. z 21,5 % na 26,5 %) u zaměstnavatelů zaměstnávajících zaměstnance, kteří pracují v rizikovém zaměstnání, přičemž se sazba pojistného bude zvyšovat postupně z navýšení o 2 procentní body v prvním období účinnosti zákona tempem zvýšení o 1 procentní bod za každý další rok, tj. od roku 2026 bude tato sazba pojistného činit 26,5 %. Na zvýšení nákladů souvisejících s dřívější výplatou starobních důchodů se tak budou podílet i zaměstnavatelé.

Toto zvýšení sazby se však bude týkat jen vyměřovacích základů dotčených zaměstnanců zahrnovaných do vyměřovacího základu zaměstnavatele; zaměstnavatel bude tedy pojistné, které je povinen odvádět jako poplatník, stanovovat ze dvou vyměřovacích základů, a to jednak z úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců pracujících v rizikovém zaměstnání ve zvýšené sazbě, jednak z úhrnu vyměřovacích základů ostatních zaměstnanců v obecné nezvýšené sazbě.

V neposlední řadě musela být provedena novela zákona č. 323/­2021 Sb. Tento zákon – jak známo – provádí úpravu tzv. výchovného. Jak uvedeno výše, byl v zákoně o důchodovém pojištění rozšířen okruh osob pobírajících výchovné o poživatele, resp. poživatelky tzv. transformovaných starobních důchodů.

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O DŮCHODOVÉM VĚKU - Současné nastavení předčasných starobních důchodů dává pojištěncům možnost odejít z pracovního trhu dříve, než je jejich důchodový věk. Důsledkem využití této možnosti je trvale snížená zásluhová část podle zákonem stanovených pojistně matematických pravidel, jejichž smyslem je docílit toho, aby celkový objem finančních prostředků vyčerpaný důchodcem s předčasným starobním důchodem nebyl vyšší než v případě důchodce se srovnatelnými příjmy a stejnou dobou pojištění, který čerpá starobní důchod až od dosažení důchodového věku. Tento mechanismus však penalizuje i pojištěnce, kteří k předčasnému odchodu do starobního důchodu mají objektivní důvody spočívající v nepříznivém zdravotním stavu a kteří z důvodu opotřebení organismu a nemožnosti účelné rekvalifikace nemohou dále působit na trhu práce; tito pojištěnci z velké části nemusí mít nárok na invalidní důchod. Část odchodů do předčasného starobního důchodu lze považovat za vynucenou právě z důvodu nepříznivého zdravotního stavu, který nastal v důsledku dlouhodobého výkonu zdravotně rizikových prací. Je proto důvodné přistoupit k zavedení opatření, kterým by byl při splnění stanovených podmínek snížen důchodový věk pro pojištěnce, kteří vykonávají zdravotně rizikové práce.

Z těch všech důvodů se do zákona o důchodovém pojištění vkládají tzv. zvláštní ustanovení o důchodovém věku zdravotnických záchranářů a členů jednotky hasičského záchranného sboru podniku.

Zákon vymezuje se okruh oprávněných pojištěnců, jimž se bude snižovat důchodový věk při odpracování stanoveného počtu směn, a to prostřednictvím výčtu konkrétních povolání zdravotnických záchranářů a definice pojmu „člen jednotky hasičského záchranného sboru podniku“. Pro nárok na snížení důchodového věku bude třeba odpracovat aspoň 4 400 směn v těchto zaměstnáních, jinak nárok na snížení důchodového věku nevznikne.

Za jednu směnu se bude ode dne účinnosti zákona považovat 8 hodin výkonu práce zdravotnického záchranáře; před účinností zákona se bude jednat o každou odpracovanou směnu bez ohledu na konkrétní počet odpracovaných hodin, neboť není, resp. nemusí být evidence konkrétního počtu odpracovaných hodin, zejména před delší dobou.

Pojištěnec vykonávající uvedená riziková zaměstnání má při splnění podmínky potřebné doby důchodového pojištění nárok na starobní důchod o 30 kalendářních měsíců dříve, jestliže odpracoval alespoň 4 400 směn. Za každých 74 směn odpracovaných nad stanovené minimum (4 400 směn) se snižuje důchodový věk vždy o jeden další kalendářní měsíc. Za nižší počet směn než 4 400, resp. 74 nárok na snížení důchodového věku nevzniká. Počet potřebných směn se bude sčítat, tj. nemusí se jednat o souvislý výkon. Pro stanovení konkrétního dne, v němž pojištěnec dosáhne sníženého důchodového věku, budou platit obdobně obecná pravidla stanovená zákonem.

Důchodový věk lze snížit maximálně o 60 kalendářních měsíců. Pojištěnci splňující podmínky pro snížení důchodového věku neztrácejí možnost požádat o přiznání předčasného starobního důchodu před dosažením sníženého důchodového věku.

V návaznosti na uvedené snížení důchodového věku až o 5 let se upravuje způsob zvýšení procentní výměry starobního důchodu za další výdělečnou činnost konanou bez pobírání starobního důchod v případě snížení důchodového věku. Procentní výměra důchodu se zvyšuje o 1,5 % výpočtového základu za každých dalších 90 kalendářních dní výdělečné činnosti konané po vzniku nároku na starobní důchod, tedy nejdříve od dosažení obecného důchodového věku. Tento princip bude zachován i v případě, že pro výše uvedené profese bude důchodový věk snížen, tj. těmto pojištěncům se bude procentní výměra starobního důchodu zvyšovat tímto způsobem nadále ode dne dosažení obecného důchodového věku. Výdělečná činnost konaná v období od dosažení sníženého důchodového věku do dosažení tohoto obecného důchodového věku se bude zohledňovat obdobně, jako je tomu v obecné úpravě pro případ výdělečné činnosti konané po dosažení obecného důchodového věku při pobírání starobního důchodu, tj. tato výdělečná činnost se přičte k době výdělečné činnosti konané do vzniku nároku na starobní důchod při sníženém důchodovém věku (za každý rok pojištění získaný do vzniku nároku na důchod náleží 1,5 % výpočtového základu). Zvýšení náleží až za výdělečnou činnost vykonávanou při pobírání starobního důchodu v plné výši nebo ve výši poloviny po dosažení obecného důchodového věku.

ZMĚNY PRÁVNÍ ÚPRAVY VÝCHOVNÉHO - Další tři změny zákona o důchodovém pojištění se týkají změny právní úpravy tzv. výchovného, která v zákoně nabude účinnosti 1. ledna 2023. Podle této právní úpravy náleží zvýšení procentní výměry starobního důchodu za vychované dítě jen těm poživatelům starobního důchodu, na který vznikl nárok při získání potřebné doby pojištění podle obecného ustanovení zákona o důchodovém pojištění).

Poživatelům tzv. transformovaného starobního důchodu, tj. starobního důchodu přeměněného z invalidního důchodu při dosažení 65 let věku (nárok vzniká přímo ze zákona, přiznává se bez žádosti), lze důchod zvýšit za vychované děti jen v případě, že kromě podmínky výchovy dítěte/­dětí splní podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na starobní důchod. To lze zjistit pouze tak, že orgán sociálního zabezpečení posoudí jejich nárok na řádný starobní důchod.

Pokud by podmínky nároku na tzv. řádný starobní důchod splněny nebyly, nebylo by možno výchovné k transformovanému starobnímu důchodu přiznat, a to přesto, že dotčené osoby výchovu dítěte zajistily, ačkoliv jim dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav znemožnil získat potřebnou dobu pojištění pro nárok na řádný starobní důchod. To se obecně považuje za nespravedlivé a nerovné. Výchovné by mělo náležet ke všem starobním důchodům, neboť jeho smyslem je zvýšit úroveň hmotného zabezpečení ve stáří (kterou výchova dítěte mohla negativně ovlivnit) a ocenit tak přínos nového pojištěnce do systému. U velké části těchto osob totiž nelze na základě údajů obsažených v evidenci ČSSZ jednoznačně určit, zda nárok na výchovné podle platné úpravy mají či nikoliv, protože v minulosti nepožádaly o řádný starobní důchod.

Jako obecné řešení bylo proto zvoleno novelizovat zákon č. 323/­2021 Sb. tak, že se zakotví nárok na výchovné i pro poživatele transformovaného starobního důchodu bez ohledu na to, zda získali potřebnou dobu pojištění pro nárok na řádný starobní důchod.

Do skupiny osob, jimž bude automaticky přiznáno výchovné od lednové splátky roku 2023, bude díky němu možno zahrnout i cca 46 tisíc poživatelek transformovaného starobního důchodu. Pokud jde o zvýšení již pobíraných transformovaných starobních důchodů od ledna 2023, proběhne toto opatření automatizovaně, s tím, že počet vychovaných dětí se stanoví podle údajů evidovaných u jednotlivých poživatelek těchto důchodů v registru obyvatel.

SNÍŽENÍ STAROBNÍHO DŮCHODU - Podle předkladatele bylo cílem nové úpravy v části čtvrté. Hlavě osmé zákona od důchodovém pojištění (nazvané „Snížení starobních důchodů představitelům komunistického režimu“) zajistit snížení starobních důchodů náležejících bývalým vrcholným představitelům komunistické moci a jejího aparátu tak, aby za výkon takové činnosti nečerpali nepřiměřené a společensky neobhajitelné výhody v oblasti důchodového pojištění, a to vše za účelem nastolení základní sociální spravedlnosti v rámci vyrovnání se s totalitní minulostí.

Vzhledem k tomu, že snížení důchodů má být především symbolickým gestem, postačí, pokud se opatření zaměří toliko na nejvyšší představitele institucí udržujících a prohlubujících totalitní režim, nikoliv na všechny osoby, které v určitých liniích řízení vykonávaly činnost ve prospěch komunistického režimu (viz § 1 odst. 2 zákona č. 198/­1993 Sb., o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu). Okruh vrcholných představitelů byl stanoven tak, aby byl komplexně podchycen klíčový mocenský aparát komunistického totalitního režimu (včetně špiček prokuratury a třídní justice), žádná skupina prominentů nezůstala opomenuta a nevznikaly tak neodůvodněné rozdíly.

Do okruhu dotčených osob nejsou zařazeni poslanci působící v Národním shromáždění, Federálním shromáždění či České národní radě v letech 1948 až 1989. Politicky exponované osoby jsou pokryty souběžnou účastí v jiných okruzích osob. Pokud jde o zaměstnance aparátu ÚV KSČ 1948 až 1989, zaměřuje se úprava jen na funkcionáře disponujících prokazatelným skutečným politickým vlivem v rámci tohoto aparátu a nepostihuje tedy provozní zaměstnance.

V rámci přípravy nové právní úpravy bylo zvažováno více možných řešení. Jako první se nabízelo řešení inspirované slovenskou právní úpravou, konkrétně zákonem č. 283/­2021 Z. z., o odobratí nezaslúžených benefitov predstaviteľom komunistického režimu. Slovenské řešení spočívalo, zjednodušeně řešeno, v tom, že poté, co slovenský Ústav paměti národa provede identifikaci okruhu osob, které v období komunistické totality vykonávaly činnosti v zákoně vyjmenované, a stanoví časový rozsah výkonu těchto činností (tzv. dobu služby), předá tyto informace plátci důchodu (tj. Sociální pojišťovně) a ten na jejich základě od počátku přepočte důchody těchto osob na výši, jaká by náležela, pokud by doba služby nebyla pro účely výše důchodu vůbec zohledněna. Bylo však konstatováno, že slovenská úprava není v podmínkách české právní úpravy vhodná, neboť vyvolává značné výkladové potíže a byla již napadena u slovenského Ústavního soudu a účinnost nové úpravy byla slovenským Ústavním soudem pozastavena až do vyřešení podané ústavní žaloby.

Při zpracování návrhu bylo vzato v úvahu, že rozhodné období pro zjišťování výdělků začíná podle zákona o důchodovém pojištění rokem 1986 (jinak je tomu pouze ve zcela výjimečných případech) a k výdělkům, jichž bylo dosahováno před rokem 1986, se vůbec nepřihlíží. Jakkoliv tedy byly tyto výdělky vysoké, nemohou výši starobního důchodu významněji ovlivnit. Většina příjmů, které se pro tyto účely zohledňují, spadá do období po roce 1989, kdy již nemohla být činnost prominenta vykonávána.

Důchody přiznané podle předpisů účinných před 1. 1. 1996 byly vypočítávány podle poněkud jiných pravidel. Podle zákona č. 100/­1988 Sb., o sociálním zabezpečení bylo rozhodující období 10 let před rokem přiznání důchodu, přičemž se pro účely průměrného měsíčního výdělku používaly výdělky z pěti výdělkově nejvýhodnějších let spadajících do tohoto období, s tím, že tyto výdělky nepodléhaly indexaci. V tomto případě hrály případné vysoké výdělky větší roli, důchodové předpisy však na rozdíl od těch současných obsahovaly ustanovení o maximální výši důchodů. Právní úprava tedy neumožňovala získat nárok na důchod ve velmi vysoké výši, a to ani osobám, které měly výdělky na vysoké úrovni.

S ohledem na výše uvedené bylo krácení starobních důchodů pojato nikoliv jako „odejmutí nezasloužených výhod“, ale jako společensky uznaná přiměřená paušální sankce (zadostiučinění) za to, že osoba v minulosti vykonávala činnosti, které relevantně významným způsobem aktivně podporovaly tehdejší režim, který byl později označen zákonem č. 198/­1993 Sb., o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu a dalšími zákony za zločinný, nelegitimní a zavrženíhodný.

Důchod se nebude přepočítávat od počátku, ale bude se přiměřeně krátit jeho aktuální výše náležející k poslednímu únoru 2024. Platí, že procentní výměra starobního důchodu se sníží o 300 Kč za každý započatý rok doby, po kterou pojištěnec byl představitelem komunistického režimu. Snížená výše důchodu začne být prominentům vyplácena od březnové splátky roku 2024.

Zákon zároveň počítá s přiměřeným přechodným obdobím, v jehož rámci bude možno dodatečně zařadit do okruhu dotčených osob i prominenty, u nichž se z jakýchkoliv důvodů nestihlo zařazení v prvotním termínu. Toto přechodné období je stanoveno do konce roku 2024; krácení se u těchto osob provede od splátky splatné ve třetím kalendářním měsíci následujícím po tomto dodatečném zařazení. U prominentů, kterým nárok na starobní důchod teprve v budoucnu vznikne (bude jich patrně malé množství), se procentní výměra nejprve vypočte podle obecných pravidel a ihned k datu přiznání důchodu se adekvátně zkrátí.

NOVELA ZÁKONA O ORGANIZACI A PROVÁDĚNÍ SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ - S výše uvedenou hmotněprávní úpravou snížení starobních důchodů náležejících bývalým vrcholným představitelům komunistické moci v zákoně o důchodovém pojištění bezprostředně souvisí i úprava v zákoně č. 582/­1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Část sedmá zákona (dříve zrušená) byla nazvána „postupy ke snížení důchodů některým představitelům komunistického režimu“ a byl v upraven administrativní postup zjišťování potřebných údajů o prominentech. Bylo stanoveno, že Ústav pro studium totalitních režimů nejprve předá správě sociálního zabezpečení hromadný seznam dotčených osob obsahující údaje relevantní pro krácení důchodu. Dobu, po kterou se bude plátce důchodu ve svých provozních podmínkách připravovat na krácení důchodů (vyhledání spisů, příprava správních rozhodnutí), může ÚSTR využít k písemnému vyhotovení potvrzení včetně odůvodnění. Vychází se z předpokladu, že vyhotovení potvrzení je časově náročnější než pouhé uvedení záznamu do hromadného seznamu, přičemž plátci důchodu pro účely stanovení malusu nepotřebují mít kompletní potvrzení včetně odůvodnění, postačí jim pouze znát, od kdy do kdy doba činnosti prominenta trvala, a o jaký typ doby se jedná (což uvede do odůvodnění svého rozhodnutí). Do data vydání rozhodnutí o snížení starobního důchodu musejí být všechna potvrzení doručena správě sociálního zabezpečení a založena do spisu, tak, aby se dotčená osoba mohla s potvrzením seznámit prakticky ihned po doručení rozhodnutí (právo nahlížení do spisu). Náležitosti potvrzení stanoví zákon.

ZÁKON O POJISTNÉM NA SO­CIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ A PŘÍSPĚVKU NA STÁTNÍ POLITIKU ZAMĚSTNANOSTI (zák. č. 589/­1992 Sb.) obsahuje také důležitou změnu.

To se týká zvýšení sazby pojistného na důchodové pojištění cílově až o 5 procentních bodů (tj. z 21,5 % na 26,5 %) u zaměstnavatelů zaměstnávajících zaměstnance, kteří pracují v rizikovém zaměstnání, přičemž se sazba pojistného bude zvyšovat postupně z navýšení o 2 procentní body v prvním období účinnosti zákona tempem zvýšení o 1 procentní bod za každý další rok, tj. od roku 2026 bude tato sazba pojistného činit 26,5 %. Na zvýšení nákladů souvisejících s dřívější výplatou starobních důchodů se tak budou podílet i zaměstnavatelé.

Z vyměřovacího základu zaměstnance ze zaměstnání, v němž se vykonávají rizikové práce zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku v profesi snižující důchodový věk, bude platit zaměstnavatel pojistné na důchodové pojištění zvýšené postupně o 2, 3 a 4 procentních bodů a od roku 2026 o 5 procentních bodů. Je proto třeba stanovit výši vyměřovacího základu zaměstnavatele pro toto zvýšené pojistné. V případě, že zaměstnavatel zaměstnává zaměstnance vykonávající rizikové práce i zaměstnance vykonávající nerizikové práce, bude mít zaměstnavatel dva vyměřovací základy a pro každý vyměřovací základ bude platit jiná sazba pojistného podle bodu 3.

Pokud zaměstnanec odpracuje v kalendářním měsíci z celkové odpracované doby jen část v rizikových pracích, stanoví se vyměřovací základ zvlášť pro zvýšené pojistné alikvotně k odpracované době v rizikových pracích z celkového vyměřovacího základu v rámci kalendářního měsíce. Nebude se tedy zjišťovat skutečná výše příjmu jen ze zaměstnání, v němž se vykonávají rizikové práce; navrhovaný postup je administrativně jednodušší a nebude třeba řešit, jak rozpočítávat příjmy zúčtované do kalendářního měsíce za předcházející období (doplatky mzdy a náhrady mzdy, pololetní nebo roční prémie apod.). Náklady spojené s důchodovými nároky osob vykonávajících rizikové práce budou financovány zaměstnavateli zaměstnávajícími tyto osoby, a to prostřednictvím zvýšené sazby pojistného na důchodové pojištění. Zvýšené pojistné bude hradit zaměstnavatel, nikoliv zaměstnanec; sazba u zaměstnance se nemění.

Novela zákona č. 323/­2021 Sb. zavedla úpravu tzv. výchovného. Tato novela zákona rozšířila okruh osob pobírajících výchovné o poživatele, resp. poživatelky tzv. transformovaných starobních důchodů. Tato změna musela být promítnuta i do předmětného pozměňovacího zákona.

JUDr. Eva Dandová

§ 1 zákona č. 198/1993 Sb.
citace na straně 7

(1) Komunistický režim a ti, kteří ho aktivně prosazovali,

a) upíral občanům jakoukoliv možnost svobodného vyjádření politické vůle, nutil je skrývat své názory na situaci ve státě a společnosti a nutil je veřejně vyslovovat svůj souhlas i s tím, co považovali za lež nebo zločin, a to perzekucemi nebo hrozbou perzekucí vůči nim samotným, jejich rodinám a blízkým,

b) systematicky a trvale porušoval lidská práva, přičemž zvlášť závažným způsobem utlačoval některé politické, sociální a náboženské skupiny občanů,

c) porušoval základní zásady demokratického právního státu, mezinárodní smlouvy i své vlastní zákony a prakticky tím postavil vůli a zájmy komunistické strany a jejích představitelů nad zákon,

d) používal k perzekuci občanů všech mocenských nástrojů, a to zejména:

-   popravoval, vraždil je a žalářoval je ve věznicích a táborech nucených prací, při vyšetřování a v době žalářování vůči nim používal brutální metody včetně fyzického a psychického mučení a vystavování nelidským útrapám,

-   zbavoval je svévolně majetku a porušoval jejich vlastnická práva,

-   znemožňoval jim výkon zaměstnání, povolání nebo funkce a dosažení vyššího nebo odborného vzdělání,

-   zabraňoval jim svobodně vycestovat do zahraničí či vrátit se svobodně zpět,

-   povolával je k výkonu vojenské služby v Pomocných technických praporech a Technických praporech na neomezenou dobu,

e) pro dosažení svých cílů neváhal páchat zločiny, umožňoval jejich beztrestné páchání a poskytoval neoprávněné výhody těm, kteří se na zločinech a perzekucích podíleli,

f)  spojil se s cizí mocností a od roku 1968 udržoval uvedený stav pomocí jejích okupačních vojsk.

(2) Za spáchané zločiny a další skutečnosti, uvedené v odstavci 1 jsou plně spoluodpovědni ti, kteří komunistický režim prosazovali jako funkcionáři, organizátoři a podněcovatelé v politické i ideologické oblasti.

§ 2 zákona č. 198/1993 Sb.
citace na straně 8

(1) Zejména pro skutečnosti uvedené v § 1 odst. 1 tohoto zákona byl režim založený na komunistické ideologii, který rozhodoval o řízení státu a osudech občanů v Československu od 25. února 1948 do 17. listopadu 1989, zločinný, nelegitimní a je zavrženíhodný.

(2) Komunistická strana Československa byla organizací zločinnou a zavrženíhodnou obdobně jako další organizace založené na její ideologii, které ve své činnosti směřovaly k potlačování lidských práv a demokratického systému.

§ 3 zákona č. 198/1993 Sb.
citace na straně 8

Odpor občanů proti tomuto režimu, který ať již jednotlivě nebo ve skupině na základě demokratického přesvědčení politického, náboženského či mravního projevovali odbojem nebo jinou činností nebo vědomě a veřejně vyjadřovali, na území státu i v zahraničí, a to i ve spojení s cizí demokratickou mocností, byl legitimní, spravedlivý, morálně oprávněný a je hodný úcty.
citace na straně 8

§ 4 zákona č. 198/1993 Sb.
citace na straně 8

Každý, kdo byl komunistickým režimem nespravedlivě postižen a perzekuován a nepodílel se na skutečnostech uvedených v § 1 odst. 1 tohoto zákona, si zaslouží účast a morální zadostiučinění.

§ 5 zákona č. 198/1993 Sb.
citace na straně 8

Do promlčecí doby trestných činů se nezapočítává doba od 25. února 1948 do 29. prosince 1989, pokud z politických důvodů neslučitelných se základními zásadami právního řádu demokratického státu nedošlo k pravomocnému odsouzení nebo zproštění obžaloby.