Novela zákona o pedagogických pracovnících – 1. září 2023

Dne 23. 6. 2023 byl ve Sbírce zákonů publikován zákon č. 183/­2023 Sb., kterým se mění zákon č. 563/­2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 561/­2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon nabude účinnosti 1. září 2023. Jaké změny přináší?

DNE 1. ZÁŘÍ 2023 NABUDE ÚČINNOSTI další novela zákona č. 563/­2004 Sb., o pedagogických pracovnicích a o změně některých zákonů. Ve Sbírce zákonů byla publikována pod č. 183/­2023 Sb. spolu s drobnou novelou zákona č. 561/­2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). Podle předkladatelů bylo hlavním cílem zákona navázat na Programové prohlášení vlády, pokud jde o záměr posílit postavení ředitele školy jako manažera, podpory začínajících učitelů a realizaci reformy profesní přípravy učitelů akcentující zejména jejich praktické dovednosti.

Novela zákona především umožní řediteli školy uznat na dobu nejvýše 3 let předpoklad odborné kvalifikace učitele 2. stupně základní školy a střední školy, včetně odborníků z praxe, pokud jejich praxe odpovídá charakteru vyučovaného předmětu.

Hlavním cílem zákona však bylo posílit pravomoc ředitele školy v oblasti dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Novela zužuje rozsah akreditací vzdělávacích programů v systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků pouze na akreditace vzdělávacích programů, jimiž se získává odborná kvalifikace pedagogického pracovníka, a na studia vedoucí k získání kvalifikačních předpokladů a dalších kvalifikačních předpokladů pedagogických pracovníků (např. specializační studia, studium pro ředitele). Vzdělávací programy průběžného vzdělávání pedagogických pracovníků nebudou v systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků akreditovány; výběr vhodných vzdělávacích programů nebo jiných profesně rozvojových aktivit pro pedagogické pracovníky bude v pravomoci ředitele školy, přičemž i nadále půjde o další vzdělávání pedagogických pracovníků, na něž bude škola moci využít finanční prostředky poskytované ze státního rozpočtu. Na druhou stranu zákon stanoví, že všechny programy celoživotního vzdělávání uskutečňované vysokými školami, pokud se jimi získává odborná kvalifikace pedagogického pracovníka, budou muset být akreditovány v systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Zároveň se u kvalifikačního programu pro učitele 2. st. základní školy a střední školy rozšiřuje okruh poskytovatelů z vysokých škol i na zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků.

Novelou zákona také dochází k posílení možností ředitelů škol zajišťovat účinné uvádění začínajících učitelů, kdy v rámci adaptačního období je ukotvena pozice uvádějícího učitele, jenž začínajícímu učiteli poskytuje potřebnou podporu v počátečním období jeho kariéry.

Nově je definována též činnost třídního učitele spočívající zejména v organizační a administrativní činnosti, ale také v další práci s žáky a studenty a jejich zákonnými zástupci.

Zákon také obsahuje změny související s vyhodnocením úpravy společného vzdělávání spočívající zejména v revizi požadavků na odbornou kvalifikaci speciálního pedagoga a specifikaci požadavků na odbornou kvalifikaci školského logopeda, tj. speciálního pedagoga vykonávajícího logopedickou činnost v oblasti školské logopedie. Současně upravuje i požadavky na odbornou kvalifikaci asistentů pedagoga (navrhuje se zvýšit požadavky na jejich odbornou přípravu).

Z dalších změn návrh zákona zejména stanoví minimální úroveň prokázání znalosti českého jazyka pro pedagogické pracovníky, kteří získali odbornou kvalifikaci v jiném vyučovacím jazyce než českém, a provazuje kvalifikační předpoklady vybraných skupin pedagogických pracovníků se zákonem č. 179/­2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání), ve znění pozdějších předpisů.

Novela školského zákona pak stanoví pravidla o výši platů pedagogických pracovníků

ve školách a školských zařízeních zřizovaných krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí.

Zákon výslovně stanoví MŠMT povinnost vyhlašovat pravidelně normativy a opravné koeficienty, aby celková výše finančních prostředků určených na platy učitelů odpovídala v měsíčním průměru na 1 úvazek učitele nejméně 130 % průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství.

To znamená, že zákon garantuje minimální úroveň prostředků na platy pedagogických pracovníků, přičemž vláda ČR, resp. Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR budou mít nadále prostřednictvím zákona o státním rozpočtu na příslušný rok možnost prostředky nad tuto minimální úroveň navýšit, např. v souvislosti s vyšší mírou růstu spotřebitelských cen nebo s rychlejším růstem průměrné mzdy v národním hospodářství. Konkrétní výše platových tarifů však stále zůstane předmětem právní úpravy v nařízení vlády jako u jiných zaměstnanců odměňovaných platem.

Tato úprava ovšem nabývá účinnosti až 1. ledna 2024.

Zákon č. 563/­2004 Sb.

vytváří právní rámec pro tři důležité oblasti výkonu práce pedagogických pracovníků:

•    stanovuje předpoklady pro výkon činnosti pedagoga,

•    nastavuje některá zvláštní ustanovení z oblasti pracovněprávních vztahů, kterými pro pedagogické pracovníky mění obecnou právní úpravu obsaženou v zákoníku práce, konkrétně speciální ustanovení o pracovní době pedagogických pracovníků včetně výkonu přímé pedagogické činnosti, a odchylná pravidla pro uzavírání pracovních poměrů na dobu určitou s pedagogickými pracovníky,

•    stanoví podmínky dalšího vzdělávání (a bohužel jen formálně) kariérní systém pedagogických pracovníků.

Na rozdíl od školského zákona nemá tento zákon svého bezprostředního předchůdce v podobě zákona. Jednotlivé části zákona buď nebyly předchozí právní úpravou řešeny vůbec, nebo jen částečně, a to zpravidla podzákonnými právními předpisy (např. vyhláška č. 139/­1997 Sb., o podmínkách odborné a pedagogické způsobilosti pedagogického pracovníka a o předpokladech kvalifikace výchovných poradců). V některých případech sice zákon danou oblast týkající se pedagogických pracovníků řešil, ale úprava již přestala vyhovovat (to se týká zejména definice pojmu „pedagogický pracovník“). Navíc činila potíže roztříštěnost ustanovení o pedagogických pracovnících do řady předpisů nejrůznější právní síly. Proto se jevilo přijetí speciálního právního předpisu (zákona) postihujícího uvedené oblasti jako velice potřebné.

Jak jsme uvedli úvodem, dne 1. září 2023 nabude účinnosti v pořadí celkem sedmnáctá novela tohoto zákona, zákon č. 183/­2023 Sb. Novela se zaměřila celkem na šest hlavních opatření, a to:

•    uznání odborné kvalifikace učitele 2. stupně základní školy a střední školy, resp. umožnění uznání splnění předpokladu kvalifikace ze strany školy po dobu 3 let po nástupu do profese,

•    výrazné omezení okruhu programů dalšího vzdělávání, kterým MŠMT uděluje akreditaci.

•    ukotvení nové pozice „provázejícího učitele”, který vede praxe studentů učitelství v regionálním školství,

•    zakotvení adaptačního období začínajících učitelů a pozice „uvádějícího učitele”, který poskytuje novému kolegovi po dobu adaptačního období podporu,

•    ukotvení pozice „školského logopeda,”

•    fixování průměrného platu pedagogických pracovníků k průměrné mzdě v národním hospodářství (viz výše).

Novela je značně rozsáhlá, pouze první část zákona (vlastní novela zákona č. 563/­2004 Sb.) obsahuje celkem 125 změnových bodů. Nad rámec výše uvedeného dochází zejména k definování a terminologické úpravě vzdělávacích programů v systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Nové úpravy jsou pouze legislativně technické, dochází ke zpřehlednění terminologickému sjednocení označení dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků v zákoně č. 563/­2004 Sb., které bude přínosné pro širokou veřejnost, poskytovatele těchto vzdělávání i ředitele škol. Touto změnou nedochází ke změně zaměření nebo požadavků na obsah studií, mimo zamýšleného navýšení rozsahu některých studií pedagogiky, uvedených v tezích novely vyhlášky č. 317/­2005 Sb., která má být v nejbližší době upravena.

UZNÁNÍ ODBORNÉ KVALIFIKACE UČITELE - Podle nového ustanovení § 9a zákona bude platit, že zaměstnanci, který je absolventem akreditovaného magisterského studijního programu, jehož zaměření odpovídá charakteru vyučovaného předmětu, může ředitel školy písemně uznat předpoklad odborné kvalifikace učitele druhého stupně základní školy nebo učitele všeobecně-vzdělávacích předmětů střední školy za splněný na dobu nejdéle 3 let ode dne, kdy tuto pedagogickou činnost začal vykonávat.

Nové ustanovení umožňuje řediteli školy uznat předpoklad odborné kvalifikace učitele za splněný na dobu nejdéle 3 let. Odborná kvalifikace se uznává k výuce předmětů, které svým charakterem odpovídají zaměření absolvovaného magisterského studia. U tzv. učitelů-odborníků z praxe ve středním odborném školství je navíc jako podmínka stanovena délka nejméně 5 let praxe v oboru a podmínka charakteru dosaženého vzdělání, které musí odpovídat charakteru vyučovaného předmětu.

Zároveň může být na dobu 3 let uznána kvalifikace zaměstnanci, který je absolventem bakalářského studijního programu v oblasti pedagogických věd a zároveň studentem navazujícího magister­ského učitelského studia. Pokud si zaměstnanec do 3 let od tohoto uznání předpokladu odborné kvalifikace tuto odbornou kvalifikaci nedoplní, bude nadále považován za nekvalifikovaného a ředitel ho může zaměstnat pouze za splnění předpokladů stanovených zákonem. Toto uznání není možné opakovat u více zaměstnavatelů, zaměstnanec je povinen sdělit řediteli školy, zda a na jakou dobu u něho dříve došlo k uznání předpokladu odborné kvalifikace podle tohoto ustanovení.

Novela zákona v té souvislosti řeší i odbornou kvalifikaci učitele jazykové školy. Odbornou kvalifikaci učitele jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky, resp. učitele cizího jazyka v základní škole nebo střední škole, nemůže získat osoba, která by dosáhla jen bakalářského stupně vzdělání. Textaci ustanovení bylo proto třeba upravit tak, aby i slovní vyjádření tuto zásadu odráželo. To, že předchozí právní předpisy umožňovaly získat odbornou kvalifikaci učitele cizího jazyka také v jednooborovém bakalářském studijním programu zaměřeném na přípravu učitelů daného jazyka, zůstává nedotčeno.

V návaznosti na § 22 odst. 1 zákona dochází ke sjednocení vzdělání v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů a studia pedagogiky. V případě absolventů magisterských studijních programů v oblasti společenských věd zaměřené na příslušné cizí jazyky se jedná o studium pro učitele odborných předmětů, v případě absolventů magisterských studijních programů jiného zaměření pak studium pedagogiky pro učitele 2. stupně základní školy a střední školy.

OMEZENÍ OKRUHU PROGRAMŮ DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ - Podstatnou změnu zaznamenalo ustanovení § 22 zákona, tzv. Společné ustanovení k odborné kvalifikaci. V ustanovení dochází především ke sjednocení studia celoživotního vzdělávání a pedagogiky, tímto způsobem je doplněna definice § 22 odst. 1 zákona.

Studiem pedagogiky se rozumí vzdělání získané studiem ve vzdělávacím programu akreditovaném pro další vzdělávání pedagogických pracovníků uskutečňovaném vysokou školou v programu celoživotního vzdělávání nebo zařízením pro další vzdělávání pedagogických pracovníků:

•    pro učitele druhého stupně základní školy a učitele střední školy s obsahovým zaměřením na pedagogiku, psychologii, obecnou didaktiku a didaktiku zaměřenou na výuku v konkrétních oborech nebo předmětech, v případě zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků jen ve spolupráci s vysokou školou realizující studijní program v oblasti vzdělávání učitelství,

•    pro učitele odborných předmětů střední školy, pro učitele praktického vyučování střední školy, pro učitele odborného výcviku střední školy, pro učitele uměleckých odborných předmětů v základní umělecké škole, střední škole a konzervatoři a pro učitele jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky s obsahovým zaměřením na pedagogiku, psychologii, obecnou didaktiku a didaktiku zaměřenou na výuku v konkrétních oborech nebo předmětech,

•    pro vychovatele, pedagoga volného času a asistenta pedagoga s obsahovým zaměřením na pedagogiku a psychologii nebo na sociální pedagogiku.

Toto ustanovení reaguje na stav, kdy vysoké školy mohou realizovat jak studium v oblasti pedagogických věd, tak studium pedagogiky, která přitom v zákoně často představovala dvojí způsob dosažení příslušné kvalifikace, za současného neopodstatněného rozdílu na požadovanou délku těchto kvalifikačních studií. Poté, co byl rozšíření okruh poskytovatelů studia pro učitele 2. stupně základní školy a střední školy, nemá toto rozdělení ani praktické důvody.

Zároveň došlo v ustanovení § 22 zákona ke specifikaci všech druhů studia v systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, která vedou k získání nebo rozšíření odborné kvalifikace, a tedy budou po novele zákona podléhat akreditaci MŠMT. Možnost zaměření studia na sociální pedagogiku, kterým bude možné získat kvalifikaci vychovatele, asistenta pedagoga a pedagoga volného času reflektuje dosavadní právní stav, kdy bylo možné získat kvalifikaci vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném, mimo jiné, na sociální pedagogiku.

Nová právní úprava má dále za cíl reagovat na nastoupený trend vyšší regulace přípravného vzdělávání pedagogických pracovníků (tento trend se projevuje též v oblasti akreditace studijních programů vysokých škol). Z toho důvodu se stanoví, aby všechny programy celoživotního vzdělávání uskutečňované vysokými školami musely být akreditovány v systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, pokud se ve spojení s nimi získává podle tohoto zákona odborná kvalifikace pedagogického pracovníka (tzv. kvalifikační studia). Konkrétní požadavky na tento druh studia, zejména minimální hodinovou dotaci, stanoví vyhláška č. 317/­2005 Sb. Novela má za cíl odstranit stav, kdy lze ve spojení s absolvováním programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaného vysokou školou získat odbornou kvalifikaci pedagogického pracovníka i v případě, že program nebyl vysokou školou akreditován v systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, a nemusel tedy splňovat ani rámcové obsahové požadavky (např. na složku pedagogickou, psychologickou a didaktickou), ani požadavky na minimální rozsah (např. 250 hodin).

Samostatně se zakotvuje definice studia k rozšíření odborné kvalifikace, které nebyla doposud v zákoně výslovně uvedena, byť se na úrovni vyhlášky č. 317/­2005 Sb. stanovila odlišná kritéria pro akreditaci těchto programů. Jedná se o studia, kterými je možné nad rámec již dosažené pedagogické kvalifikace získat způsobilost vykonávat přímou pedagogickou činnost na jiném stupni nebo druhu školy. Studiem k rozšíření odborné kvalifikace bude nově i studium zaměřené na speciálněpedagogickou, výchovnou a vzdělávací činnost ve školách a třídách zřízených pro děti, žáky a studenty se speciálními vzdělávacími potřebami, doposud akreditováno jako studium v oblasti pedagogických věd zaměřené na speciální pedagogiku, studium k rozšíření odborné kvalifikace zaměřeným na přípravu speciálních pedagogů, doposud akreditováno jako doplňující studium k rozšíření odborné kvalifikace, a dále studium k rozšíření odborné kvalifikace o způsobilost k výuce dalšího předmětu, které doposud bylo upraveno v § 6 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 317/­2005 Sb. Tato studia budou nadále poskytovat pouze vysoké školy v rámci programů celoživotního vzdělávání, na základě akreditace udělené MŠMT podle § 6 vyhlášky č. 317/­2005 Sb.

UKOTVENÍ NOVÉ POZICE „UVÁDĚJÍCÍ UČITEL“, „PROVÁZEJÍCÍ UČITEL“ A „TŘÍDNÍ UČITEL“ - V nových ustanovení § 24a až § 24d zákona se řeší adaptační období učitele a definují pojmy „uvádějící učitel“, „provázející učitel“ a „třídní učitel“. Ustanovení reaguje na stav, kdy školský zákon odkazuje na „jiný právní předpis“ upravující adaptační období učitelů – původně šlo o návaznost na souběžně předložený návrh novely zákona o pedagogických pracovnících z r. 2017, který měl zavést kariérní systém učitelů.

Zavedení adaptačního období bylo jedním z prvků kariérního systému učitelů. Všem začínajícím učitelům (učitelům v prvním kariérním stupni) byla garantována doba 2 let adaptačního období, v němž měla škola těmto učitelům poskytovat zvýšenou podporu. Cílem nové právní úpravy je adaptační období rámcově definovat, a to co do obsahu a délky, a dále definovat, že každému učiteli bude škola poskytovat péči pouze po dobu 2 let od vzniku jeho vůbec prvního pracovního poměru ke škole; jinými slovy se bude učiteli poskytovat zvýšená péče v adaptačním období (ve smyslu tohoto zákona a školského zákona) pouze u jednoho, prvního zaměstnavatele.

Poskytování této podpory bude přerušeno po dobu, kdy začínající učitel nebude vykonávat práci po dobu více než 4 měsíců, tj. např. po dobu mateřské nebo rodičovské dovolené. Adaptační období se počítá podle textu zákona od vzniku prvního pracovního poměru, byť by tento byl uzavřen před účinností zákona. Zároveň je výslovně upravena pozice tzv. uvádějícího učitele v § 24b, který je začínajícímu učiteli určen ředitelem školy a který mu poskytuje potřebnou podporu na začátku jeho profesní dráhy.

V ustanovení § 24c zákon zavádí definici činností provázejícího učitele. Nově se definuje pozice a činnosti provázejícího učitele v rámci pedagogické praxe. Provázející učitel v průběhu pedagogické praxe žáka nebo studenta metodicky vede, což především znamená zajištění odborného dohledu nad výukou žáka nebo studenta v rámci praxe, z reflexe přípravy na výkon pedagogické praxe a reflexe odučené hodiny. Předpokladem pro výkon těchto činností je spolupráce se vzdělavatelem budoucího učitele. Zároveň se specifikuje minimální požadavek na pedagogickou praxi provázejícího učitele v délce 5 let.

UKOTVENÍ POZICE „ŠKOLSKÉHO LOGOPEDA“ - Nová právní úprava výslovně stanoví požadavky na odbornou kvalifikaci školských logopedů. Tito pedagogičtí pracovníci získávají odbornou kvalifikaci studiem v akreditovaném magisterském studijním programu speciální pedagogika se státní závěrečnou zkouškou z logopedie a surdopedie, a to buď v neděleném studijním programu, případně navazujícím na absolvování akreditovaného bakalářského studijního programu (nebo studijního oboru podle předchozí právní úpravy zákona o vysokých školách) speciální pedagogika se státní závěrečnou zkouškou z logopedie a surdopedie a absolvováním studia pro přípravu školských logopedů. Toto studium rozsahem i obsahem odpovídá studiu k výkonu specializované činnosti speciálního pedagoga v oblasti školské logopedie vydané akreditovanou vzdělávací institucí podle § 9 odst. 1 písm. e) vyhlášky č. 317/­2005 Sb. Zahrnutím školských logopedů mezi pedagogické pracovníky se toto studium stane kvalifikačním, nikoliv specializačním, a jako takové bude upraveno taktéž ve vyhlášce č. 317/­2005 Sb. Dle přechodných ustanovení se absolventi studia k výkonu specializované činnosti speciálního pedagoga v oblasti školské logopedie považují za absolventy studia pro přípravu školských logopedů podle tohoto zákona a tedy splní požadavky na odbornou kvalifikaci školského logopeda i ten, kdo příslušné studium absolvoval před účinností novely.

JUDr. Eva Dandová

§ 6 vyhlášky č. 317/2005 Sb.

Studium k rozšíření odborné kvalifikace

(1) Studiem k rozšíření odborné kvalifikace získává jeho absolvent

a) způsobilost vykonávat přímou pedagogickou činnost na jiném druhu školy nebo na jiném stupni školy, nebo

b) způsobilost vyučovat další předměty,

c) způsobilost vykonávat přímou speciálně pedagogickou činnost u zdravotně postižených dětí, žáků a studentů s jiným druhem postižení.

(2) Studium podle odstavce 1 písm. a) se uskutečňuje v rámci programu celoživotního vzdělávání na vysoké škole v délce trvání nejméně 200 vyučovacích hodin.

(3) Studium podle odstavce 1 písm. b) a c) se uskutečňuje v rámci programu celoživotního vzdělávání na vysoké škole v délce trvání nejméně 250 vyučovacích hodin.

(4) Studium se ukončuje obhajobou závěrečné písemné práce a závěrečnou zkouškou před komisí. Po jejím úspěšném složení získává absolvent osvědčení.

§ 24a zákona č. 563/2004 Sb.

Adaptační období učitele

Právnická osoba vykonávající činnost školy podporuje začínajícího učitele po dobu jeho adaptačního období, a to zejména tím, že určí uvádějícího učitele. Adaptační období učitele je období od vzniku prvního pracovního poměru učitele do skončení 2 let trvání pracovního poměru učitele k právnické osobě vykonávající činnost školy. Adaptační období učitele se prodlužuje o dobu trvání celodenních překážek v práci, pro které učitel práci nekoná, pokud tyto překážky trvají nepřetržitě déle než 4 měsíce.

§ 24b zákona č. 563/2004 Sb.

Uvádějící učitel

Uvádějící učitel zejména metodicky vede začínajícího učitele po dobu jeho adaptačního období, průběžně a pravidelně s ním hodnotí jeho přímou pedagogickou činnost a výkon prací souvisejících s přímou pedagogickou činností a seznamuje ho s činností školy a s její dokumentací.

§ 24c zákona č. 563/2004 Sb.

Provázející učitel

(1) Provázející učitel metodicky vede žáka nebo studenta jiné školy nebo vysoké školy nebo účastníka dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků podle § 22 odst. 1 písm. a) připravujícího se v rámci praktického vyučování, praktické přípravy nebo praxe na výkon povolání učitele.

(2) Provázejícím učitelem může být fyzická osoba, která splňuje předpoklady podle § 3 a získala praxi spočívající ve výkonu přímé pedagogické činnosti v délce 5 let.

§ 24d zákona č. 563/2004 Sb.
citace na straně 107

Třídní učitel

(1) Třídní učitel v základní a střední škole vykonává ve třídě nebo třídách určených ředitelem školy práce související s přímou pedagogickou činností spočívající zejména v podpoře zdravých a funkčních vztahů mezi žáky, ve vytváření bezpečného a podnětného prostředí pro vývoj, výchovu a vzdělávání žáků ve spolupráci s jejich zákonnými zástupci i zaměstnanci školy a v dalších organizačních a administrativních činnostech.

(2) Práce třídního učitele podle odstavce 1 vykonává také vedoucí oddělení na konzervatoři nebo základní umělecké škole a vedoucí studijní skupiny na vyšší odborné škole.

§ 9 vyhlášky č. 317/2005 Sb.

Studium k výkonu specializovaných činností

(1) Studiem získává jeho absolvent další kvalifikační předpoklady pro výkon specializovaných činností, kterými jsou:

a) koordinace v oblasti informačních a komunikačních technologií,

b) tvorba a následná koordinace...